PMDD
To nemohu. Žádné takové zkušenosti nemám. Nikdy jsem žádné ryby neodchovával a ani se k tomu nechystám. Nicméně, kvůli tomu definice kyseliny dle Arrhenia, Bronstedta či Lewise platit nepřestanou :o) ... Znovu zdůrazňuji ... nezaměňujte (nutně neutrální) roztok čistého dusičnanu s akvárkem, kde probíhá nitrifikace, hromadí se různé kyselé metabolity (např. hydrogenfosforečnany), kde ryby vydechují CO2 (nebo je tam dokonce uměle přidáván), kde může být nízká alkalita (tj. mizerná pufrační kapacita) apod. ... srovnáváte nesrovnatelné ...
Fajn
z diskusie mi vyšlo, že vysoká hladina dusičnanov ako následok hnojenia KNO3 pH neznižuje. Avšak rovnako vysoká hladina dusičnanov ako následok nitrifikácie už pH zníži (resp. znížiť môže), hoci nie priamo. Možno to v spomínanom článku bolo myslené takto...
Zkuste napsat něco (zkušenost) jako akvarista který třeba odchovával neonky v měkké vodě 20 mikrosiemens které produkují odpad, nepřidáváme jim žádné co2 pouze jste zanedbal akvárium tím že jste neměnil vodu jak to dopadne? Nepište jako chemik teoretik co mu vyšlo něco ve zkumavce. To by byl zajímavý objev pro akvaristiku a o to mě šlo.
Ano, to je samozřejmě pravda ... nemýlíš se ani trochu.
Koneckonců, to, že sycení vody oxidem uhličitým sráží pH dolů, to tu snad víme všichni :o) ... (alespoň doufám :o) ...
Horác napsal: ...okamžitě se rozpadá na vodu a oxid uhličitý a ten vyšumí - pokud je jeho koncentrace ve vodě větší, než by měla být - vzhledem k parciálnímu tlaku CO2 nad hladinou.
Nadbytočný CO2 určite časom vyprchá, s tým nič neurobíme (leda ak utesniť akvárko
), lenže ak toho CO2 pribúda viac ako ubúda, jeho koncentrácia v akva rastie (samozrejme len po určitú hodnotu) - to je vlastne podstata prihnojovania CO2. Takže pokiaľ CO2 neustále vzniká, tak k istému poklesu pH dochádzať musí. Alebo sa mýlim?
Martin71 napsal:... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý to je podle mne velice zjednodušené zdělení akvaristům je mnoho faktoru v akváriu které vše obrátí a není to vždycky jen v to dobré zdraví ryb a rostlin.
Popravdě řečeno ... moc nechápu, oč vám jde ... Platí, že nositelem kyselosti je proton H+ (resp. oxoniový kationt H3O+). Nakonec, pH je (z definice) záporný dekadický logaritmus koncentrace oxoniových kationtů. Dusičnanový aniont žádný proton odštěpit nemůže. Takže kyselý není. To je prostě fakt. Fakt vycházející z definice kyseliny. Žádné zjednodušení. To, že někdo změřil pH 6,2 u 10% roztoku KNO3, nemohl způsobit dusičnan, ale nějaké příměsi (viz v překladu vynechaný pojem "commercial powder"). To je vše, co jsem tu řešil. Já jsem totiž (původně) vůbec neřešil akvárium ... takže jsem ani nic nezjednodušoval :o) ...
Tady je taky jeden odkaz na faktory okyselení vody nejen dusíky.
cs.wikipedia.org/…
ke znečištění vody dochází nejen v přírodě ale i v akváriu a mnohdy i zcela zbytečně. Stačí reklama prodejců.
citace dusík
V České republice činilo za rok 2006 celkové množství ohlášených emisí dusíku do vody 3 093 150 kg, což je přibližně stejná hodnota jako v předchozích letech. Provozovny zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken mají na tomto množství podíl 82%. Z hlediska krajů bylo nejvíce dusíku vypouštěno do vod v Pardubickém (46 %) a v Ústeckém kraji (26 %).[15] Plošné zdroje znečištění (např. splachy z polí) jsou také významným zdrojem znečištění dusíkem, nejsou však evidovány v integroveném registru znečišťování.
Splachy z polí napadá mne KNO3 (ledek) tím hnojí zemědělci a někteří akvaristé ne? Fosforečnany připouští norma pro vodovodní vodu 3x více než je potřeba pro akvárium + připočtěte si krmení a odpad ryb, to samé u NO3 tím nechci ale říci že u hodně zarostlého akvária (rostlinného akvária) nebo správně fungujícího nemůže vycházet test na nulu, nebo že tyto hodnoty musí být na nule.
No já to chápu asi takto. Možná trošku jednodušeji a možná i trochu sedláckým způsobem který bude snad přijatelnější i pro většinu akvaristů. Něco z praxe pokud nevyměním vodu v odchovné nádrži pH je schopné se snížit až na 5 a to za velice krátkou dobu. V akvaristice se tomu říká stará voda "zaneřáděná" která je většinou i kyselá.
Takže pokud je v akváriu hodně ryb, překrmujeme, neměníme vodu navíc ještě doplníme KNO3 a v akváriu je nízká alkalita klesne pH dík tomuto H+ + HCO3- = H2CO3
(příklad odchovná akvária, přerybněná akvária, nedostatečně zarostlá prostě nefunkční). Normální středoevropská voda (většina akvárii) s tím nemá problém má vyšší alkalitu dostatečný pufr to souhlasím ale je to řešení? Existují i jiná akvária voda upravená z ro voda měkká. Upravit pH můžeme jedlou sodou jak píšete funguje pufr, ale nevyřešíme tím vysokou koncentraci dusíku a počet ryb. Tím pádem nám dusíky mohou pěkně zatopit. Je to tak nebo ne? Na to bych se právě rád zeptal. Jinými slovy ... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý to je podle mne velice zjednodušené zdělení akvaristům je mnoho faktoru v akváriu které vše obrátí a není to vždycky jen v to dobré zdraví ryb a rostlin.
Mně se na tom odkazu nic nezobrazuje ... ale to je jedno ... Podle mě to Raviolka myslela tak, že nitrifikace okyseluje vodu. Nitrifikace je vlastně biologická oxidace, při které atom dusíku v molekule amoniaku postupně ztrácí všechny tři protony H+ (jsou nahrazeny třemi kyslíky - vzniká dusičnan). Vzniklý dusičnan, jak už jsem napsal, kyselý není (už nemůže odštěpit proton H+ - žádný nemá). Ovšem vliv celého tohoto procesu na pH v akváriu je minimální - tedy pokud jsou přítomny hydrogenuhličitany. Směs kyseliny (uhličité) a její soli totiž funguje jako pufr, který tyto protony neutralizuje. Také se na to dá pohlížet tak, že proton H+ (resp. oxoniový kationt H3O+) vytěsní z hydrogenuhličitanu kyselinu uhličitou. Ta je extrémně nestálá, okamžitě se rozpadá na vodu a oxid uhličitý a ten vyšumí - pokud je jeho koncentrace ve vodě větší, než by měla být - vzhledem k parciálnímu tlaku CO2 nad hladinou.
že dusičnan je kyselý ... Dusičnan je sůl velmi silné kyseliny, takže z acidobazického hlediska se chová jako velmi slabá zásada (populárně řečeno, on ten odštěpený proton H+ ne a ne a nechce zpátky :o) ... Jinými slovy ... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý ...
Tahle diskuze je zajímavá a poučná. Jak je to s dusíky v akvarijní vodě jako celku jak dojde k ovlivnění alklity a pH vody. "Rozhozený chemismus vody" .
www.akvarista.cz/…
Raviolka Tak opakuju ještě jednou: dusíkaté odpadní látky způsobují okyselení vody. Následuje reakce: H+ + HCO3- = H2CO3, přebytečý CO2 pak vyprchá z vody a pH zůstane neměnné. alkalita (výsledek testu UT) klesá (ubývají hydrogenuhličitany) Tohle bych potřeboval vysvětlit ne jen že roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý ..
No ja si miesam mikro a makro zvlast.Teda nemiesam to spolu pre:
1.mikro mam v chladnicke a miesam mnozstvo co spotrebujem do 2-och tyzdnou.
2.v makro pouzivam aj KH2PO4
Co som skusal so stipkou Plantexu a po stipkou KH2PO4 to "zozelenie" - co nie je dobre.
Ale ci to "ocervenie" z KNO3? som neskusal - vyskusam.
A ak to "ocervenie"? - tak tam prebehne daaka reakcia ale ci "dobra" alebo "zla"? - neviem.
Ten článek na slovenské wikipedii je volajaký čudný ... zaujala mě tam hlavně tahle věta: "Vodný roztok (KNO3) je takmer neutrálny, dosahuje pH 6,2 pri 14 °C a 10% koncentrácii." V originále na anglické wiki se píše "The aqueous solution is almost neutral, exhibiting pH 6.2 at 14 °C for a 10% solution of commercial powder." ... což je bůhvíco zasviněné bůhvíčím ... Takhle vznikají nesmysly ... Jeden odfláknutý překlad a zítra tu někdo bude tvrdit, že dusičnan je kyselý ... Dusičnan je sůl velmi silné kyseliny, takže z acidobazického hlediska se chová jako velmi slabá zásada (populárně řečeno, on ten odštěpený proton H+ ne a ne a nechce zpátky :o) ... Jinými slovy ... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý ...
0 16.04.2013 14:51 azonic [63] - Rostliny Nemáte někdo zkušenosti z dobou použitelnosti tohoto PMDD
www.plantagrow.eu/…
Píšou tam půl roku ale moc se mi tomu nechce věřit
na rostlinách se mi projevuje nejspíš nedostatek železa takže mám podezření právě na to PMDD že je už jaksi "nefunkční"
Edit: Jedná se o již rozmíchané a zakonzervované mikroprvky. Rozbalené je cca 4-5 měsíců
Ono podla toho navodu s to uz miesa takto spolu daaky ten piatok.
-tak ze je to v pohode.
Jedine co sa nedoporuca je miesat do toho KH2PO4.
Presne podle navodu.
Myslíte, že Daakon smíchal CSM+B s ostatními složkami (makroprvky)?
To ale ví jen on, že?
Přesně tak jsem to myslel. Ta barva je od železa.
Odpověď na dotaz ohledně barvy z rostlinna-akvaria.cz:
Dobrý den, v tom případě jste provedl vše správně. Hnojivo takto má zareagovat.
Neviem niesom chemik ale pise sa ze KNO3 je silné oxidačné činidlo,konzervačná látka v potravinách a dodáva upravenému mäsu naružovelú farbu.
Takze zmena sfarbenia je asi normalna.
sk.wikipedia.org/… Ty otazníky znamenají, že si nejsem úplně jistý, a že ten můj výrok je k diskusi.
A znehodnotí se celá směs, nebo jen určité prvky?
Jestli ta změna zbarvení ze zelené na (hnědo)červenou, případně (žluto)hnědou nesouvisí s oxidací Fe2 na Fe3? (Což by asi znamenalo, že cheláty "už nedrží"?)
A mimochodom, Vami spomínaný CSM+B používa ako základ Plantex CSM, takže v oboch je rovnaký (a len jeden) druh chelátu Fe. Tenso obsahuje dva druhy chelátov.
S tým pH v nádrži - to je myslím relatívne jedno. Chelátom železa ten rozpad chvíľu trvá (niekoľko dní), takže pri dennom hnojení nie je veľmi dôležité. S pH roztoku to už je iné, pretože v ňom má chelát vydržať relatívne dlho...
S tou lékárnou bych si být tebou moc nefandil. MgSO4, KH2PO4, KNO3, K2SO4, CaCO3 apod. tam možná seženeš (pokud bude mít lékárna dobrého dodavatele, což nebývá pravidlem), ale směs mikroprvků těžko (ale třeba se mýlím). Jinak směsí mikroprvků existuje celá řada. Např. CSM+B (jako chelát používá EDTA, a proto se dá používat pouze v kyselé vodě => do pH 6,5), dále Tenso Cocktail (jako chelát používá kvalitnější DTPA, který vydrží do pH 7,5), a pak se dá tady u nás sehnat ještě Plantex CSM (používá více chelátů: EDTA, DTPA, EDDHA). Nejlepší cheláty (EDDHA, EDDHMA) se začnou rozpadat až při pH nad 10-11. To znamená, že pokud máš v akváriu běžně pH pod 6.5, tak můžeš jako směs mikroprvků použít CSM+B, pokud máš pH mezi 6.5-7.5, tak už musíš použít směs Tenso Cocktail, a pokud máš pH nad 7.5, tak ti nezbyde, než si pořídit směs mikroprvků, která obsahuje nejkvalitnější cheláty EDDHA nebo EDDHMA (ty se ale velmi špatně shánějí a jsou mnohem dražší). Nezkoumal jsem sice složení komerčních "mikroprvkových" hnojiv, ale předpokládám, že budou podobné jako Plantex CSM (tedy že obsahují nějakou směs chelátů, z nichž malá část ti bude fungovat i v akváriu s vyšším pH).
Takze najde se nekdo kdo si koupil stejnou smes PMDD s CSM+B+KNO3(kazda slozka extra zabalena) a zmenilo mu to barvu ze zeleny na cervenou?
Je třeba si pročíst opravdu staré příspěvky. Jak já jsem prvně kdysi zkoušel pmdd (tomu je minimálně dobrých 17let zpátky)tehdy ho prodával jenom rosik a bylo pár lidí co zkoušeli jednotlivé složky sehnat kde se dalo. Mě uvízl v paměti ten mgso4-7h2o protože jej v lekarne neměli pouze nacnute velke baleni i přes přemlouvání mě ho nechtěli odsypat. Musel jsem si počkat dva dny a tuším za pár kaček jsem dostal půlkilovou krabičku.
No já na to koukal už před chvíli co psal MichoCZ. Mám namýchaný Ferox cca měsíc a do lednice ho nedávám a je úplně pohodě. Proto nějaké kazení železa mně zarazilo. Dík za za utvrzení myšlenky, že je to nesmysl.
Tak proto asi mám to PMDD v pohodě už tuším třetí týden. Dal jsem tam destilku. Mám to venku ve strojovně bazénu (tma a cca 8°C). Pořád vypadá v pohodě. Rostlinky a voda je potom úžasná.
diky za radu, presne neco takove sem potreboval slyset ;) a tu smes mikroprvku nemate nejakou radu co je nejlepsi a snadno dostupne? nerad bych koupil napr. neco cim si zabiju rybky, Rosik napriklad psal HERBA FERON ale to mi bylo receno ze se uz nevyrabi
v chlade a tme je to kvoli plesniam a riasam to nema so zelezom nic spolocne, s niektorymi chelatmi zelaza je akorat problem pri pH roztoku vyssom ako 7, ak sa pouziju stabilizatory tak to ani v chladnicke mat nemusis.
To ci to moze zreagovat s KNO3 neviem, makro a mikro miesam vzdy zvlast
Zájdi do lékárny a uvidíš za jakou cenu ti nabídnou 0,5kg balení. Budeš ho mít stoprocentně čistý za méně jak zlomkovou cenu.
diky, a nedalo by se to sehnat nekde v obchode? takhle je mi lito platit postovne vetsi nez utratu, popr. nevite kdyztak o nekom v Ostrave kdo by to prodaval?
0 15.04.2013 20:51 zbinda zdravim vsechny, omlouvam se pokud to tady nekde je, ale procitat vsech 35 stranek je nad moje sily, chtel bych zkusit PMDD ale nevim kde se daji sehnat MgSO4-7H2O a smes mikroprvku, poradite mi? diky
vaaclav napsal: Nikdy jsem mikroprvky v lednici neměl a taky žiju.
Tenso som skúšal len raz (a skončilo to ako spomínam nižšie), inak používam Plantex CSM, kde pridávam sorban draselný a HCl, a toto som už mimo chladničky zabudol veľa krát a skončilo to bez viditeľných zmien. Bežne skladujem roztok 6-8 týždňov. Neviem, či rozdiel v trvanlivosti spôsobil ten stabilizátor alebo iné zloženie hnojív.
Namichal jsm to a dal do lednice.
Je tam železo a to se ti zkazilo. Musíš to mít v chladu a v temnu. Podle mě to je už nepoužitelné.
Či to je problém, to ukáže čas. I mne sa to podarilo, asi za dva dni sa v Tense objavili biele vlákna, ako keď sa v čaji zrazí mlieko. Neviem, či to je problém, ale predpokladal som plesne a radšej som to vylial...
Ahoj vsem, mam podobny dotaz.Je normalni, ze po namichani PMDD s CSM+B+KNO3 byl zeleny a pak zcervenal?
Starší reakce
ano, ja som ale napisal pomenovanie PMDD sa casto pouziva pre praskove hnojivo vseobecne
Pokud si dobře pamatuji princip PMDD tak v základu by KH2PO4 určitě neměl obsahovat, protože právě na jeho limitujícím nedostatku je princip této metody založen ....
PMDD je naozaj metoda hnojenia, ale toto oznacenie sa casto pouziva pre praskove hnojivo (zluceniny) KNO3, K2SO4, KH2PO4 atd... rozne metody hnojenia predstavuju rozne pristupy
Každá metoda hnojení doporučuje přidávat do akvária určité množství živin. Metoda PMDD doporučuje přidávat do akvária týdně následující množství živin: 1-5 mg/L NO3, 0.1-0.3 mg/L PO4, 3 mg/L K, 0.1 mg/L Fe + stopové množství mikroprvků. Jakým způsobem se tam ty živiny dostanou, je v podstatě jedno - buď pomocí hnojiva nebo vstupní vody. Pokud má někdo ve vstupní vodě např. 35 mg/L NO3 (jako třeba já), tak samozřejmě nemá smysl tam ještě přidávat nějaké dusičnany (NO3). V takovém případě je tedy dobré si pořídit (nebo namíchat) směs PMDD bez dusičnanů. Takže ten modrý sáček na stránkách levnaakvaristika.cz je určen právě pro lidi, kteří mají hodně dusičnanů ve vstupní vodě, a nemusí je tam už dodávat spolu s hojivem. Druhý (zelený) sáček je pak určen pro lidi, kteří nemají ve vstupní vodě téměř žádné dusičnany, a je tedy potřeba je tam dodávat v hnojivu.
Vždycky je lepší, když si u každého hnojiva ověříte, kolik které látky (živiny) obsahuje, a zda obsahuje všechny potřebné živiny nebo tam některá chybí.
PS: Mikroprvky se obvykle prodávají buď ve formě CSM+B, která je určená pro kyselejší vody (především do akvárií, kam se přidává CO2 nebo kde pH nepřesáhne 6,5), nebo ve formě Tenso Cocktail, která je určena pro akvária do pH 7,5.
Neexistuje viac druhov PMDD, pretože PMDD je vo svojej podstate len základná receptúra, ktorá definuje určité pomery chemikálií tak, aby boli do akvária pridávané živiny vo vyváženom pomere, ktorú si treba prispôsobiť vlastným podmienkam. Uvedený odkaz som nepozeral, ale ak niekto predáva viac druhov, tak vlastne predáva tieto prispôsobenia a treba sa obrátiť na dotyčného (vysvetlenie by malo byť v cene výrobku)
podle čeho si mám vybrat druh PMDD? z těchto nabízených
www.levnaakvaristika.cz/…=
Jaké mají jednotlivé druhy vlastnosti? Jámám malá cca 10l akvarium s krevetkami Sakura... co myslíte? který typ by pro mne byl nejlepší?
Starší reakce
martin386 napsal: Já budu zavádět CO2, tak proto přihnojuji PMDD
Pridávanie CO2 samozrejme prihojovanie vyžaduje, o tom žiadna diskusia. Naopak to však neplatí, tzn. používanie PMDD pridávanie CO2 nevyžaduje.
Přidat reakci
1 ...... [36] ...... 70 71
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 96004x