PMDD
Všechen ten dusík bude spíš hodně rozpustný, bude potřeba spoléhat na difůzi v půdě, která je opravdu malá ( dokud se neodkaluje a nehrabe se do ní ), myslím si že tahle zkouška je záslužný čin
0 07.02.2010 12:19 DrBolíto [254] - Rostliny Já si myslím že se nepleteš, Jinak zdůrazňuji, že se to uvolňuje několik měsíců a při dodržení výměny si myslím, že nic nehrozí i při občasném sázení.
Zde ještě zajímaví článek, sice se jedná o EI, ale zmiňuje se tam i o PO4 atd.
swoape.org/… 0 07.02.2010 10:51 DrBolíto [254] - Rostliny Pokud neva postnu sem technologii výroby NPK.
Technologie výroby kombinovaných hnojiv
Základní technologickou operací při výrobě kombinovaných hnojiv je rozklad fosfátů v min. 5%-ním přebytku kyseliny dusičné s koncentrací nad 53,0 %hm.:
2 Ca5(PO4)3F + 20 HNO3 --- 10 Ca(NO3)2 + 6 H3PO4 + 2 HF
Cílem rozkladu je převedení všech složek do roztoku, tzv. rozložené břečky. Dalším úkolem je úprava poměru mezi P a Ca tak, aby ve výsledném produktu po neutralizaci čpavkem a přídavku draselné složky byl fosfor ve sloučeninách dobře rozpustných ve vodě nebo slabých minerálních kyselinách. Jen tak je z půdního roztoku přístupný rostlinám. Této podmínce vyhovují dihydrogen- nebo minimálně hydrogenfosforečnany vápenaté vznikající při neutralizaci:
7 Ca(NO3)2 + 6 H3PO4 + 2 HF + 14 NH3 --- 6 CaHPO4 + CaF2 + 14 NH4NO3
Ze stechiometrických rovnic rozkladu a neutralizace je patrné, že se musí odstranit nebo do jiných nerozpustných sloučenin vázat min. 3 moly Ca z původně přítomného fluoridofosforečnanu vápenatého. Podle způsobu úpravy poměru mezi fosforem a vápníkem jsou rozlišovány následující základní technologie výroby NPK:
NPK-2 - rozklad je realizován kyselinou dusičnou s přídavkem kyseliny sírové, kdy je přebytečný vápník vázán do dihydrátu síranu vápenatého - sádry - CaSO4.2H2O, která zůstává po neutralizaci čpavkem v hnojivu. Sádra je balastem, který snižuje koncentraci živin v hnojivu.
NPK-3 - rozložená břečka je po částečné neutralizaci čpavkem sycena oxidem uhličitým, který váže vápník do uhličitanu vápenatého zůstávajícího v hnojivu. Do vzniklé suspenze je po odpaření dávkován chlorid nebo síran draselný. Vzniklá tavenina je granulována, surový granulát sušen, chlazen, tříděn a vytříděný produkt povrchově upravován. Nadsítný podíl z třídění po rozdrcení a podsítný podíl je přímo vracen zpět do ganulace.
NPK-4A - po rozkladu v kyselině dusičné je dávkován hydrogensíran amonný, který část vápníku sráží v formě sádry. Další postup zpracování suspenze po neutralizaci čpavkem je stejný pro všechny typy NPK jako je tomu pro NPK-3.
NPK-4B - po rozkladu v kyselině dusičné je dávkován síran draselný a amonný, které sráží vápník jako sádru.
NPK-NF - po rozkladu fosfátu kyselinou dusičnou je do rozložené břečky dávkována kyselina fosforečná snižující koncentraci vápníku - upravující jeho poměr k fosforu.
NPK-1 - z podchlazené rozložené břečky je po krystalizaci (vymražení) filtrací oddělen tetrahydrát dusičnanu vápenatého. Viz obrázek.
Převzato z: Prof. Ing. Otakar Söhnel, DrSc., Ing. Miroslav Richter, Skriptum: Průmyslové technologie III, FŽP UJEP, Ústí nad Labem, 1999
Jinak možná se pletu, možná je i pro rychlerozpustné soli v hloubce 4 cm minimální difůze.
Jedna poznámka k použití NPK - vyhláška 271/1998 říká že ten dusík je ve formě močoviny nebo dusíkatého vápna nebo dusičnanu amonného nebo čeho ještě. Jaká je rozpustnost té N složky ? Tu močovinu tady už před nedávnem někdo přetřásal a nikdo se nechtěl dokopat k tomu to vyzkoušet pokud se pamatuji. Taky dusičnan amonný by se zase rychle rozpustil. Dusíkaté vápno asi vydrží nejdýl.
Tipl bych si, že rozpouštění bude závislé na podmínkách v akva, zejména na pH. Ale když si můžete dovolit zaexperimentovat, proč ne?
Test budu provádět na 50l která je odsouzena díky 26cm šíři už jen k testům. Jinak strach je myslím zbytečný protože se to NPK rozpouští velmi pomalu udávají dle druhu třeba i 1 rok. Nicméně pokud se dodrží podmínky k růstu, tak by to neměl být problém a rostlina by to měla spotřebovat. Uvidíme, mohu potom tř. po 3měsících přidat dávku a zkusit občas šťourat ve dně.
Zkusit se má všechno. Nic proti.
Jen bych byl, (jak jsem napsal), opatrný při manipulaci se dnem, aby se fosfor nedostával do vodního sloupce.
No to je ale komerční hnojivo pro akvária to 16-9-12. Proto jsem zvolil to Hoštické NPK kde jsou 2% P2O5.
Jinak na Obr. je výsledný produkt. A cena? směšná oproti běžně nabízeným hnojivům. Jedna kapsle stojí 25haléřů a kilo NPK cca 30kč, dávkování odhaduji na cca 1x za půl roku 2kapsle pod kytku. Nicméně záleží, co mi řeknou ve firmě o době rozkladu a podle toho se uzpůsobí dávka.
N-P-K 16-9-12?! Z toho fosforu bych měl strach... To abyste byl hodně opatrný při manipulaci se dnem...
0 06.02.2010 17:09 JuraS – Re: DrBolíto
díkez. pořeším až s emi podaří sehnat další sety pro infuzi..zkoušel jsem to u několika zdravotnických potřeb a nic..nikoho v nemocnici co by mi to mohl sehnat neznám...
0 06.02.2010 15:38 GP – Re: invalida
pro korenici rostliny je asi nejbezpecnejsi hnojit ke korenum. ruzne jilove kulicky atd.
No mě jde o to jestli neublížím elkám a krevetkám případně návrhy čím hnojit konkrétně....
Přihnojit trošku neva, ono když to ve vodě není tak nemá kytka kde brát ale světlo je určitě důležité
Ahoj máv ve společným krevetky a elka a po posílení světel jdou i kytky.. váš názor jak a čím hnojit..prosím nevědecky..chci mít kytky který půjdou..nechci znásilnovat přírodu Václav
No já si udělal výluh a přecedil a dávkuji 20ml do 30l. Pokud jak píšeš nasypeš rašelinu, zaliješ a jdeš kapat, to se toho mnoho nevyluhuje za den/dva. Názory na vyluhování se různí, tak jsem to udělal zlatou střední, půlku jsem povařil a druhou vyluhovával tři týdny.
0 03.02.2010 11:46 JuraS – Re: DrBolíto
možná budu špekulovat co všechno namíchat...takhle odděleně ale můžu regulovat množství odděleně.....ten držák na kolo dávám palec...super nápad...
tu rašelinu plánuju, že bych do velké petky na 2 lt dal něco rašeliny, zalil horkou vodou, a na to bodlo co půjde do petky bych nad molitan..aby to nesálo kousky rašeliny a nezacpalo se to...a nechám to kapat...třeba den-dva odstát...
Aby to pak u tebe nevypadalo jak na ARU všude samá kapačka.
Tak mě tak napadlo co rovnou namíchat raš.výluh s PMDD nebylo by to lepší?
tak k tomuhle de v prodejne zdravotnickych materialu dokoupit i flaska na infusi a drzak na tu flasku.Uz sem to tam studoval a o tomhle jsem premyslel.Videl sem to na nakym zahranicnim foru pouziva to hodne akvaristu i za hranicema nekde sem videl dokonce drzak za flasky na kolo a v nem lahev na kolo a do ni do dna zapchlou jehlu a tou kapali malinky kapicky.Akva 250L
0 02.02.2010 21:15 JuraS – Re: karelpavel
jasan....
ok, hlavně dej vědět jak to časem funguje
0 02.02.2010 21:03 JuraS – Re: karelpavel
ono fakt to není jak nafotit...nenapadlo mě to když jsem to sestavil..prostě jsem to sestavil, namontoval to, našteloval a wono to funguje....zítra si jdou pro další aparátky na kapačku...bude se kapat výluh z rašeliny..mohli by se takhle kapat i léky, vitamíny..drogy štěstí pro rybičky a co já vím co ještě...
Ok, dobrá dík
0 02.02.2010 20:37 JuraS – Re: karelpavel
nafotit co ? petka je víčkem dolů a když si v duchu představií místo petky flašku s nějakým lékem a místo filtrenu ruku pacienta tak je to přesně totéž..flašku jsem zaaranžoval za kytky tak, že mezi lístky sotva vidím na tu část kde kapou kapky..hadičky jsou zastrčený za skříní a nebýt toho, že vím, že to tam je bych to ani nenašel...
Mohl bys to nafotit ?
0 02.02.2010 15:23 JuraS – Re: GP
můžu to zkusit kolik nakape za 24 hodin..ale koukal jsem na petku a za ty 4 dny z ní moc neubylo..kape to fakt lííííííně...ještě seřenu tu nejtenší jehlu co jde a budou to mini kapičky...a kdyby to kapalo moc..no tak místo půl litru vody na dávku pmdd dám litr...klidně i dva...a aspoň mi bude dokapávat odpar...v podstatě to chce vyzkoušet při jakém položení to kape..osobně si myslím že by stačil minimální sklon hadičky (jen ta ??? co je vidět kapání) musí být svisle..v podstatě by mohla stačit metrová trubka (třeba na vodu nebo elektrikářská stojící v roku...aby byl dostatečný tlak...
0 02.02.2010 15:05 GP – Re: JuraS
super... videl jsem i ze pouzivali tlak co2 a tim vytlacovali z petky. vazne o tom premyslim. bohuzel nad akva nic nedam :(
tem system s kapackou je skvelej napad...
jinak asi to nekde je, ale ma cenu pridavat treba hcl do vice zredeneho pmdd kvuli zvetsene dobe skladovatelnosti? zrejme bude potreba to dost zredit, i po kapkach toho natece za 24/7 docela dost.
-infuzie mam zadara...-zaujimavy napad...
0 02.02.2010 14:47 JuraS Pochlubím se...
Zprovoznil jsem doma kontinuální automatické dávkování hnojiva...v podstatě to jde na libovolnou kapalinu...obyčejná petka (vzal jsem nějakou zelenou na 1 lt od jakýsi limonády), sada pro infuzi..do víčka od petky jsem vyvrtal dírku přesně o něco míň než je to bodlo co se dává do lahve s infuzí...pro petku jsem z provázku vyrobil zavěšení a do knihovny stojící vedle akva jsem ji do roku zavěsil..původně měla být použita nějaká plochá nádoba třeba z mikrovlnky a v rohu ten aparátek namontovaný a položené na knihovně , ale kytka co stojí a plazí se po knihovně udělal pro petku úkryt..hadičku jsem musel zkrátit aby nebyla zbytečně moc dlouhá. Napojil jsem jehlu (zelenou) a bodnul jí do filtrenu v komoře filtru..v presentaci jsem psal, že to kape každých cca 5 sec ale pak jsem to fotil a kape to pomaleji..cca 10 - 15 sec..musím to změřit..je to bomba...jakmile seženu další aparátky (nemají to v obyčejné lékárně) tak si udělám kapačku na rašelinový výluh, na..., na... prostě co bude potřeba...stačí v podstatě půl metru výš než akva a může se kapat..a dá se to naštelovat fakt spolehlivě..vždyď ne žádné peristaltické pumpy ale obyčejné kapačky používají po celém světě a vůbec s tím nemají problémy...
Starší reakce
...presne...
a zisky maju "kom.vyrobcovia" co nevedia co za to pytat...
...a co je "najhorsie" ze ani nenapisu kolko a coho tam je - len liat raz za tyzden alebo za mesiac
-trochu to poopravim - "coho" to este napisu
Tak jsem to taky nemyslel :o) ... Dělat něco pro peníze, to přece nutně neznamená obrovské zisky, ale třeba jen snahu snížit prodělek ... Vím, že z toho není žádnej velkej vejvar - viz Rosíkovy stránky (někdo ho tam napadl, že si na tom pěkně mastí kapsu a Rosík mu doložil, že z toho skoro nic nemá).
Jednoznačně souhlasím. Taky si hnojivo včetně PMDD míchám sám a když sečtu náklady a připočítám čas strávený vážením tak to může dělat jen nadšenec. Prodej přebytků je pak nutností, aby chemikálie dlouho doma neležely. Zisk může mít snad jen opravdu velkoprodejce, který nakupuje ve velkém. Znám ale mnohem lehčí způsoby výdělku.
Petr
...urcite...ved cas su peniaze - treba to navazit a mat suroviny zabalit a utekat na postu...
...napr. Tenso Coctail / 1kg - stoji cca 26euro
...KNO3 /1kg som kupoval za 125 Sk ale napr.od 25kg bola zlava 30percent
...MgSO4 7H2O - 3.40 eura 0.5 kg - v lekarni...
Plantex som ani "nenasiel" co u Nas stoji kg balenie?-a ci sa vobec da na Slovensku "normalne" kupit...
ide tiez o to na co je 1kg ci uz Plantexu alebo TC??? take mnozstvo je na XY rokov
tak ze kto ma kg moze veselo predavat...-alebo musi....
Tak teď jsem z toho daněk :o) ... Nevím, jestli jsme si rozuměli ... Takže pro jistotu: Účinky PMDD samozřejmě nezpochybňuju ... nicméně, ten, kdo ho prodává, to dělá především pro to, aby na tom vydělal nějakou tu korunu ... tedy pro peníze. (Teď už je snad zřejmé, jak jsem to myslel :o).
0 05.01.2010 17:24 medved – Re: Horác
Nenapadá, proto na to vtipným způsobem upozorňuji
0 03.01.2010 11:37 fugo – Re: ustavprochore
Fotka je ze včerejška, tak že po výměně dna, bylo vyměněno dříve než je zápis v deníku
, je to tak min. 3 týdny, původní šumělo v octu.
Pokusím se přidat další zářivku, ale do stávajícího krytu to bude boj….
Ta fotka je pořízená po výměně dna nebo před? Co schází té bahnatce opravdu netuším, já jí mám zařazenou jako ne úplně jednoduchou rostlinku, krom toho světla náročnější i na živiny. A pokud neroste Limnophila nebo Cabomba? Nevadí, porostou jiné.
(Taky by bylo taky fajn nesázet ty kytky takhle do trsu, ale víc je rozdělit, ať může světlo i do dolních pater.)
S tím světlem bych zkusila nejprve ty reflektory a opravdu cíleně vybírat rostlinky, které na něj nejsou až tak náročné.
cabomba a limnophila jsou celkem náročný na světlo a s jejich rychlostí rustu je to taky na pováženou, roste fakt rychle, když má málo světla, vytáhne se jako odrbanej mrzák až k hladině a až tam začne rust jak má, hezky hustě a po kouskách.. zkus si sehnat kousek ceratopteris pteridoides - rohatec křídlatý. vyroste i z odštěpku listu kdyř ho necháš plavat na hladině, roste jako plovoucí i zasazená. mužeš ji libovolně ostřihávat a držet pod kontrolou, má velký listy a stonky až 1cm v průřezu, takže na vytvoření tolika materiálu je spotřeba hodně materiálu
opravdu stojí za pokus a nezalekni se toho že nová rostlinka zhnědne, téměř současně na ní vyrazej nový kousky a celá zezelená až se z ní začnou odělovat nový rostlinky, je odolná jako plevel a při špatnym světle ji určitě udržíš alespoň jako plovoucí v rohu akva, ale zkuzs ji i zasadit
0 02.01.2010 20:20 fugo – Re: Sid
… tak to asi nemám
,kryt je zevnitř pouze vylepen hliníkovou fólií a je bez krycích skel. Pokud rostliny strádají vlivem nízkého osvětlení, nemá asi smysl cokoliv řešit než přidám další zářivku, což? Díky
...Vím že se světlem na tom nejsem nejlíp, ale až zas taková hrůza to snad taky není...
Pokud nemáte kvalitní reflektory, pak je...
0 02.01.2010 16:09 fugo – Re: ustavprochore
Anubiasy jsem vykoupal a teď je nechávám v odstáté vodě troche vodmočit, do akva už dneska asi ruce strkat nebudu, ten smrad ze sava by rybky snad ani nerozplavaly…. S rychle rostoucíma rostlinkama je problém, koupil jsem 2 košíčky Cabomba caroliniana, vyrostla za tři dny asi o 10cm, ale za další tři dny zůstalo zelených 5cm u hladiny a zbytek zhnědnul a začal se rozpadat, další pokus jsou dva košíky Limnophila sessiliflora, ta ale taky první týden rostla a byla krásně zelená, potom ale dopadla viz. fotka…. Vím že se světlem na tom nejsem nejlíp, ale až zas taková hrůza to snad taky není…
Díky...
Přidat reakci
1 ...... [59] ...... 70
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 95135x