Výkonné LED čipy, CREE, COB, apod.

http://rybicky.net/clanky/914-led-osvetleni-akvarii-i
http://rybicky.net/clanky/916-led-osvetleni-akvarii-ii
http://rybicky.net/clanky/919-led-osvetleni-akvarii-iii
http://rybicky.net/clanky/923-led-osvetleni-akvarii-iv
http://rybicky.net/clanky/1167-led-osvetleni-akvaria-s-cipy-cree

S XT-E mám dobrou zkušenost, ale musí se přestříknout ochranným lakem, jinak po pár rocích odejdou. Ale i tak po sedmi letech nějaké původní mám. Svítí dvacetčtyři hodin denně s různou intenzitou a maximum mám 710 mA, ale na noc jen na 1% PWM.
Kryt (5mm plech) mám řešený takhle:

Udělal bych 1-2 rampy z cca takového profilu www.ehlinik.cz/… Lepení ok, i přilepený čip jde sundat a dát tam jiný

Tak já z nich mám udělané osvětlení ale ten hliníkový modul na pásky bude asi málo já mám hliníkový U profil a při 700 mA a na 80% ještě udržím ruku.

Barvu bych volil podle toho co preferujes a co ocekavas od toho svetla. Vzdy jsem rad pouzival kombinaci teple a studene (50:50) ale ted se mi vice osvedcila (ciste muj nazor) 80:20 (prevaha studene).

Na pasivni chlazeni pouzivam hlinikovy protiskluzovy (slzickovy) plech - myslim ze mam nejakou 3-4mm. To uz solidne odvadi teplo. Z posledni stavby svetla mi ho dost zbylo, kdyby jsi potreboval tak daruji

Díky za odpověď. Těch XT-E modulů jsem si nějak nevšiml. Zkusím je.

Jen jak s tím experimentovat? Mám prostě na chladiči nějak vyměňovat různé odstíny modulů, než dosáhnu požadované barvy? Plánoval jsem je nalepovat.

Intenzita nastavitelná bude, už se na tom pracuje. Uvažuji, že bych vždycky trojici modulů mohl dát na alu profil pro pásky. Tak bych měl max 15W (reálně to bude možná třetinový až poloviční výkon a ne všechno půjde do tepla) na půl metru. Když se dívám, že ty profily pro LED pásky odvedou kolem 28W/m, tak bych mohl mít chlazení být s dostatečnou rezervou, ne?

Asi bych volil XT-E čipy, určitě bych udělal světlo regulovatelné - jakkoliv, ale aby bylo možné ladit intenzitu. K té barvě - mě přijde 6500k už moc studené, koupil bych i teplejší bílou a trochu experimentoval. Měl jsem světlo s 10ks XT-E na hliníkovém U profilu a nevyžadovalo to žádné aktivní chlazení, když byl max proud 700mA.

Ahoj. Chtěl bych se zkušenějších zeptat, na jakých čipech je v současnosti rozumné postavit vlastní domácí osvětlovací rampu. Chtěl bych osvětlit malou nádrž s rozměry hladiny (dxh) 55x35cm. Momentálně je to low-tech, do kterého svítím trubicemi T5 2x14W s nějakými chabými reflektory. Světelný tok odhaduji kolem 1500lm.

Chtěl bych si udělat vlastní osvětlení, které by bylo variabilní. Neplánuji výrazně nižší světelný tok než je tam teď. Spíš uvažuji, že bych tam časem začal používat CO2. Proto bych chtěl, aby se to osvětlení dalo škálovat až do 3000lm. Chtěl bych, aby bylo ve všech místech podle možností stejnoměrné, takže bych asi dal víc modulů s menším výkonem a držel je na uzdě. Barevně jsem u těch zářivek zvyklý na 6500K a chtěl bych něco, u čeho bych dosáhl podobnou barvu (ač si uvědomuji limitace LED).

Dovolte mi, prosím, zeptat se na vhodné moduly. Když jsem to kdysi plánoval, zdály se mi nejvhodnější cestou CREE XP-G2. Je to pořád rozumná volba nebo jsou již nějaké moduly, které by byly vhodnější (účinnost při podobném toku, podání barev)?

Když chci dosáhnout takovou denní bílou barvu, kolem těch 6500K, mám je nějak kombinovat s nějakými barevnými moduly nebo stačí pouze tenhle jeden druh?

Uvažoval jsem asi o 9 kusech stejnoměrně rozmístěných nad nádrží. Myslíte, že je to pro takovouhle velikost akvária přehnané? Chtěl bych mít to osvětlení trochu výš nad hladinou, hlavně kvůli údržbě, abych měl trochu prostoru. Taky mi nevadí, že po stranách bude světlo "utíkat" mimo nádrže, spíš naopak, akvárium místnost docela příjemně "přisvětlí." Používám krycí sklo a opravdu bych chtěl, aby to osvětlení bylo co nejvíc stejnoměrně rozptýleno. Myslel jsem, že víc modulů na nižším výkonu snadněji uchladím než méně modulů, které pojedou naplno.

Díky za jakékoliv názory a hezký den.

derata napsal: No však, právě proto že zákony platí, tak když něco vypočítám a nakonec to i naměřím i "hloupým" multimetrem a třeba i při různé regulaci PWM signále.
Keď myslíte...

No však, právě proto že zákony platí, tak když něco vypočítám a nakonec to i naměřím i "hloupým" multimetrem a třeba i při různé regulaci PWM signálem, tak to prostě něco říká o přesnosti toho měření . Minimálně v daném typu obvodu a zapojení. Nakonec i na VŠ jsme vždy při měření první uvedli teoretické předpoklady, následně výpočty a poté vše ověřili měřením.Stále mohu měřit DC proud před LDD i když se zapojí PWM a ověřit to tak dvakrá, tažkže nemám důvod nevěřit svému multimetru.

Motory jsem nikdy neměřil a jinde se klidně mohou jakékoli nepřesnosti uplatnit mnohem více...

derata napsal: Chyby měření jsou mi dobře známy, ale prostě nesouhlasím s tím, že pokud to změřím jak říkáte "obyčejným" měřákem, tak měřím kraviny v těch tolerancích co zmiňuješ.
Tie "kraviny" teda nemám z vlastnej hlavy, kdesi som kedysi narazil na článok, kde chlapík publikoval reálne namerané dáta a chybu počítal z nich. Veľkosť chyby merania výrazne závisí na striede a ja mám v hlave už len približné maximálne chyby.

Každopádne, keď som to čítal, tak to plne korešpondovalo s princípom merania digi prístrojov. Aj pre iných:

+ "bežný" digi jednoducho odčíta X vzoriek a vypočíta a zobrazí ich priemer (jednoduchá matematika, lacné)
+ TrueRMS to robí podobne, ibaže počíta (zjednodušene) priemer druhých mocnín a zobrazí jeho odmocninu (náročnejšia matika, drahšie)
+ JS TrueRMS meria JS aj striedavú zložku a výsledok kombinuje (konštrukčne i mat. zložitejšie, najdrahšie)

Aj bežný digi môže zobraziť hodnotu presne, ak sa trafí do správnych okamihov, ibaže to je ako so stojacimi hodinami -- i tie dva krát denne ukazujú presný čas, ak však nemáte etalón, neviete kedy...

Tedy předpokládám, že tam má být 1000 mA (+- účinnost zdroje) a pouze ověřuji zda to tak je a pokud tam obyčejný měřák naměří 997 mA, tak pochybuji o tom, že tam je 750 nebo 1250 mA a můžu se přiklonit k závěru, že měřák měří dostatečně přesně.
Účinnosť LDD má s výstupným prúdom pramálo, ale áno, môžete dôverovať zhode údaja z dokumentácie s nameranou hodnotou. Najmä, ak PWM nie je zapojené/použité, ono ten výstup potom nebude impulzný. Ale, ako ste si už aj sám uvedomili, vôbec to nie je dôležité. A hlavne, nemôžete túto zhodu zovšeobecniť na všetky merania.

Ide len o to, aby ste pochopili, že Kirchhoffove a Ohmove zákony platia, ibaže v praxi nemusí byť až také jednoduché dopracovať sa k správnej hodnote, pretože pri nesínusových a nejednosmerných priebehoch je za tým kopa premenných a zložitá matika (na ktorú si už netrúfam). Jednoducho, ak Vám to nevychádza, nie je chyba v zákonoch, ale vo vstupoch výpočtov.

Mimochodom, Fourierov rozvoj impulzného signálu sme na škole počítali a učili sme sa (pred cca 30 rokmi), že prekmit, ktorý vzniká pri spätnom zostavení, je nedostatkom tejto analytickej metódy. Dnes sa už vie a bolo dokázané, že ten prekmit reálne vzniká aj v praxi, len vtedy sa to ešte nedalo zmerať... Toľko k rozdielu medzi teóriu a praxou...

Samozrejme, zbytočne predimenzovaný zdroj znižuje účinnosť napájania (aspoň väčšinou) a zvyšuje nároky na kabeláž. Na druhej strane, prehnané šetrenie môže spôsobiť problémy pri zapnutí, kedy treba počítať minimálne s dvomi vecami:

+ štartovací prúd LDD, krátkodobý veľký náraz
+ štartovací prúd LED, trvá dlhšie a je malý

Tak o tom je i diskuzní fórum a všechno to je o rovnováze všeho. Mi šlo hlavně o to, ať zbytečně nepředimenzuji zdroje, když nemám v plánu dávat LDD 10 LED.

Tak tohle je přesně to, co se mi na akvaristice líbí. Chemik může do zblbnutí řešit chemii vody, elektrotechnik může do zblbnutí řešit proudy v LEDkách, reálnou a imaginární složku odběru atd., biolog může do zblbnutí řešit nitrifikační a denitrifikační bakterie a všechno to do sebe nějak zapadá a vzájemně si to nepřekáží, prostě Jedem das Seine...

jo jo, já jsem blbec teoreticky sčítal špatné proudy podle Kir. zákona a proto jsem byl zmatený z toho. Jsem 10 let ze sš a od doby jsem to nepotřeboval, tak mě to snad omlouvá. Pro mě to je podstatné z hlediska dimenzování zdroje.

Každopádně si stojím za tím, že ty měření nejsou s přesností +-25% protože to jednoduše ověřím jak výpočtem tak datasheety.

Ak je chyba merania +-25 % a Vy nameráte 1000 mA, tak je skutočná hodnota niekde medzi 750 a 1250 mA, ak je skutočný prúd 1000 mA, tak Vám pri rovnakej hodnote ukáže tiež niečo medzi 750 a 1250 mA. S takým roztylom jednoducho nemožno robiť žiadne závery, a poslúži len na ukázanie relatívnch hodnôt, čiže stúplo/kleslo. Nič viac...

Chyby měření jsou mi dobře známy, ale prostě nesouhlasím s tím, že pokud to změřím jak říkáte "obyčejným" měřákem, tak měřím kraviny v těch tolerancích co zmiňuješ. To je teorie, ale praxe je tady trochu jiná.

Rozdíl je hlavně v tom, že jak píšeš

Vy nameráte 1000 mA, tak je skutočná hodnota niekde medzi 750 a 1250 mA, ak je skutočný prúd 1000 mA, tak Vám pri rovnakej hodnote ukáže tiež niečo medzi 750 a 1250 mA

Pokud bych měřil na "slepo" tak souhlasím, že se musím řídit striktně odchylkami a netuším co jsem naměřil. Ale já tady měřím LDD s výstupním proudem třeba 1000 mA a předpokládám, že Mean Well to má laboratorně změřeno přesně. Tedy předpokládám, že tam má být 1000 mA (+- účinnost zdroje) a pouze ověřuji zda to tak je a pokud tam obyčejný měřák naměří 997 mA, tak pochybuji o tom, že tam je 750 nebo 1250 mA a můžu se přiklonit k závěru, že měřák měří dostatečně přesně.

Navíc se taky můžeme bavit o tom, že PWM signál není vůbec zapojený. A i když bude, tak ty odchylky nejsou tak velké prostě.

Takže s tím měřením bych to neviděl tak černě, ale klidně to hodím klukům na univerzitu ať to přeměří certifikovanými přístroji.


Se zbytkem souhlasím. Kirch. zákony si matně vybavuji ze školy a tady jsem udělal chybnou úvahu, kdy jsem sčítal proudy na výstupu LDD a předpokládal, že součet proudu na výstupu LDD je minimum, které musí být schopen dodat napěťový zdroj, což není samozřejmě pravda a je to ovlivněno počtem LED na LDD. Moje chyba a během měření mi to došlo

K tomu počtu LED a LDD - já myslím, že to Derata myslel správně, možná došlo spíše k nepochopení.

"napěťovém zdroji stoupá zátěž (protékající proud) podle počtu zapojených LED na LDD a ne podle počtu paralelně zapojených LDD"

vs

"Ak teda na výstup LDD pripojíte viac LED, musí zvýšiť napätie aby zachoval výstupný prúd. Tým stúpne výstupný výkon, a teda primerane stúpne aj jeho príkon, a teda stúpne odoberaný prúd"

Za mě je to jinými slovy řečeno v podstatě to samé, v prvním případě možná ne zcela přesně, ale výsledek je stejný, tj. nezáleží na počtu LDD, ale na součtu LED do LDD zdrojů připojených

Cetl jsem to rano cestou do prace. A na to ze jsem byl myslenkama jinde jsem se nestacil divit a hned me to probralo. Nicmene jsem uz nestih odpoved a podal vysvetleni se zakony.Mas tri palce za vysvetleni . ja bych to tak hezky nenapsal

derata napsal: Proud je řízen PWM to ano, ale to je něco trochu jiného než měření AC proudu.
Problém je, že taký impulzný signál má obe zložky, ako jednosmernú tak i striedavú. Presnejšie jednosmerný signál, v zmysle elektrotechnických výpočtov, je signál s nulovou frekvenciou, tzn. jeho hodnota sa v čase nemení. Akonáhle sa hodnota mení (napr. aj zvlnenie zdroja), už sa nejedná o jednosmerný signál a treba rátať so striedavými zložkami podľa Fourierovho rozvoja.

Bežné (digitálne) meracie prístroje končia s chybou aj viac ako +-40 %, tie s TrueRMS dokážu chybu zlepšiť k cca +-20 %, špeciálne (označované DC TruRMS) dokážu chybu stiahnuť aj pod +-10 %. Na porovnanie, chyba merania JS hodnoty kvalitným merákom je pod 1 %. A že Vám to meranie sedí, budete sa diviť, to vôbec nie je dôležité...

Ak je chyba merania +-25 % a Vy nameráte 1000 mA, tak je skutočná hodnota niekde medzi 750 a 1250 mA, ak je skutočný prúd 1000 mA, tak Vám pri rovnakej hodnote ukáže tiež niečo medzi 750 a 1250 mA. S takým roztylom jednoducho nemožno robiť žiadne závery, a poslúži len na ukázanie relatívnch hodnôt, čiže stúplo/kleslo. Nič viac...

A jelikož je LDD převodník, tak logicky na napěťovém zdroji stoupá zátěž (protékající proud) podle počtu zapojených LED na LDD a ne podle počtu paralelně zapojených LDD.
Taký p. Kirchhoff s Vami nesúhlasí, a pretože poznám dva Kirchoffove zákony, no ani jeden Deratov, prikloním sa k nemu.

Ale vážne, 1. Kirchhoffov zákon hovorí, že súčet prúdov do uzla vtekajúcich sa rovná súčtu prúdov z uzla vytekajúcich. V tomto prípade to je zjednodušené tým, že do uzla vteká len jeden prúd (zo zdroja), takže veľkosť tohoto vtekajúceho prúdu je súčtom prúdov všetkých (paralelných) vetiev s LDD. Avšak pozor, nie prúdov na výstupe LDD, ale na jeho vstupe. Takže okrem spomenutého, treba aplikovať Ohmov zákon, Zákon zachovania energie a elektrický výkon.

Veľkosť prúdu na vstupe LDD nie je daná prúdom na jeho výstupe (ten je konštantný), ale napätím na jeho výstupe, presnejšie výkonom, k tomu treba zarátať účinnosť. Ak teda na výstup LDD pripojíte viac LED, musí zvýšiť napätie aby zachoval výstupný prúd. Tým stúpne výstupný výkon, a teda primerane stúpne aj jeho príkon, a teda stúpne odoberaný prúd, čiže ten prúd, ktorý z uzla vystupuje...

Inými slovami, ak zanedbám účinnosť LDD, je jedno, či rovnaký počet LED zapojíte do jedného LDD alebo ich rozdelíte do viacerých vetiev (každú so svojim LDD). Obe zapojenia majú svoje výhody aj nevýhody, ktoré súvisia s pracovným napätím, účinnosťou a spoľahlivosťou (jedna zhorená LED zhodí celú vetvu).

Takže, ak chcete zo svojich meraní robiť závery, naštudujte si najprv príslušné fyzikálne zákony a princípy, no a v neposlednom rade aj chyby merania.

Vypadají dobře ty zdroje na DIN, podle mě by měly k LDD jít, ale pro jistotu bych to ověřil, tenkrát jsem se také ptal na vhodný zdroj pro LDD a doporučili mi tu HLG řadu, tak od té doby používám jen ty. Tři fáze - asi je to zbytečné, zas taková zátěž to není (když budu počítat veškerou techniku, tak i u těch 1200l bych se měl vejít do maximální zátěže kolem 1000W, to nic není). Jde jen o ten ráz při spuštění více zdrojů najednou a to by měla ochrana proudových nárazů jednoduše řešit. Původně jsem chtěl montovat před každý HLG zdroj termistor, ale tohle můžu dát přímo do rozvodnice hned za jistič a vyjde to levněji, než kdybych musel nějak bastlit 3 termistory + to má to překlenovací relé

jo ty používám taky. Jsou super, žádné pískání a hlavně věřím, že jsou bezpečné. Zvažuji ale i něco na DIN lištu, což by bylo praktičtější. Dělá se tohle www.gme.cz/… ,ale nevím nakolik to je vhodné pro LDD.

Škoda, že mě nenapadlo si k akvárku dotáhnout 3 fáze :(

Všude mám Mean Well HLG. U posledního světla HLG-320H-48, jestli budu dělat světlo nad 3m, tak bude 2x 480W Jenom pozor, ty zdroje mají obrovský "startovací" proud, mám 3 na jednom jističi a při výpadku a znovunahození ho to spolehlivě sundá. Včera mi dorazila ochrana také od Mean Wellu, je to termistor, který omezí proud nabíjení kondenzátoru + překlenovací relé (v jedné krabičce na DIN lištu), ještě jsem to nezapojil, ale mělo by to fungovat. Je to ICL-16, varianta L nebo R, L na kabel, R na lištu.

Jaké jsi použil zdroje? Něco lepšího je taky celkem pálka. Já používám Mean Well od té doby, co mi začal pod stolem hořet čínský zdroj. Kdybych tam nebyl, tak hoří celý byt

Já hlavní zdroj dimenzuju lehce nad 100% maximálního teoretického odběru dle počtu LDD, ty se snažím zaplnit na maximum, dávám 14 čipů na LDD, takže u 700h počítám 30W, u 1000h 40W. Vše+-

EDIT: takže vlastně dle počtu a spotřeby LED dle LDD

Tak to ano, pokud je míň ubytek na LED menší jak maximum LDD, bude menší odběr. Nicméně to s měřákem bohužel platí a na číslo spoleh není.

Proud je řízen PWM to ano, ale to je něco trochu jiného než měření AC proudu. Nakonec to lze triviálně ověřit, protože prostým zapojením měřáku do obvodu za LDD, který není řízen PWM modulací naměřím přesně 1000 mA a v případě nastavení PWM regulace na 50 % výkonu zase téměř přesně 500 mA, tedy polovinu a nikoli hausnumerum.

A jelikož je LDD převodník, tak logicky na napěťovém zdroji stoupá zátěž (protékající proud) podle počtu zapojených LED na LDD a ne podle počtu paralelně zapojených LDD.

Můj názor dle měření.

Edit: Tedy v případech, kdy neuvažuji nad tím, že budu LDD zatěžovat na jeho maximum co do počtu chipů se mi vyplatí dimenzovat zdroj napětí podle měření.

Ale odběr je pulzní. Stejné problémy jsme řešili před lety v modelařině při nástup u elektropohonu.

Měřím DC nikoliv AC proud. Naměřené hodnoty nejsou hausnumera.
Edit: Každopádně už vím čím to je dané. Jde o to, že LDD je DC/DC převodník na zdroj konstantního proudu a ty jsou napájeny zdrojem konstantního napětí v mém případě 36 V/4,2 A. To že mám 5 LDD po 1000 mA nutně neznamená, že mi zdroj konstantního napětí jede na plný výkon, protože odebíraný proud je v podstatě dán úbytkem napětí LED.

Stačí mi tedy bohatě slabší zdroj za předpokladu, že úbytek napětí na LED za LDD nepřesáhne W, který je napěťový zdroj schopen dodat.

Pokud měříte proud měřákem, který nemá true RMS, tak při měření spínaných zátěží obvykle naměříte hausnumera.

Výkon zdroja je ešte jednoduchší, každá vetva 700 mA + účinnosť LDD. Povedzme účinnosť 70 % (závisí na vstupnom napätí), takže každá vetva zožerie 700 / 0.7 A = 1 A, a teda štyri vetvy potrebujú 4 A. Výkon zdroja potom musí byť jeho napätie krát prúd, minimálne napr. 24 V * 4 A = 96 W. Samozrejme plus spotreba ostatných spotrebičov. Diskutabilná je rezerva, pri spínaných zdrojoch vyslovene nutná nie je, ale zapnutie akéhokoľvek spotrebiča môže mať zvýšené nároky na odber, a tak by ste mali voliť určite aspoň 10-20 % viac.

Úprava: K tomu prúdu v každej vetve treba samozrejme tiež pripočítať toleranciu, to som tam nenapísal...

Ak nemáte vyskúšané súčiastky, odporúčam urobiť nákup v dvoch krokoch. Najprv LED a LDD, celé to zostaviť, zapojiť a zmerať (nezabudnúť pripočítať presnosť merania, líši sa nie len pri merákoch ale aj pri rozsahoch). A na základe merania vypočítať požiadavky na zdroj a kúpiť ho až potom. Aby ste mohli vychádzať z údajov z dokumentácie, museli by ste mať k dispozícii dokumentáciu konkrétnych súčiastok od konkrétneho výrobcu...

Musím reagovat a snad mi to i někdo upřesní. Do včera jsem vycházel ze stejného výpočtu pro potřebný výpočet výstupního proudu pro napěťový zdroj před LDD. Tedy sečtení proudů na LDD + rezerva.

Příklad: Mám LDD 1000 + 1000 + 700 + 1500 + 1500 mA mi dává celkem nějakých 5,7 A
Používám napěťový zdroj 36 V / 4,2 A s účinnosti 90 %. Takže dle teoretického výpočtu tento zdroj nemůže dodávat na každou větev maximální proud daného LDD.

A měření říká, že na každé větvi za LDD je úbytek napětí mezi 13-15 V a každou z 5 větví protéká takový proud jaký má tedy: 1000 + 1000 + 700 + 1500 + 1500 mA. V součtu tedy 5,7 A čehož zdroj nemá ani jak teoreticky dosáhnout. Měření protekajícího proudu před LDD ukazuje 2,4 A při 36 V.

Samozřejmě s přidáním dalších LED na jednotlivé větve LDD narůstá protékající proud před LDD. Vybírat zdroj pouze podle součtu proudů na LDD může být neekonomické pokud se nebudu blížit horní hranici úbytku napětí na LDD. Co ale nechápu je to, jak je možné, že každým LDD teče takový proud jaký má i když v součtu (paralérní zapojení LDD)to dává 5,7 A na což zdroj napětí není stavěný.

Prostým ověřením součtu výkonu na jednotlivých LDD a výkonu před LDD 36 V*2,4 A dostávám prakticky totožné hodnoty W. Z toho mi tedy vyplývá, že pokud budu mít např pouze 5 LED na větev s úbytkem napětí 3 V, tak nemusím mít tak vykoný zdroj, ale není mi jasné, jak je možné, že v součtu teče přes LDD větší proud než je maximum zdroje??

Led rampa pro malawi 250cm z jednoho kusu. Led cipy cree xml a brigelux. rybicky.net/nadrze/30901-svetla…
Nebylo to ani tak narocne na vyrobu. Jeste tam prijde kryci plexi . foto pak pridam. Ovladane tc420.

Dobře, buď je možné použít teplovodivou pastu + šroubky, nebo teplovodivé lepidlo, co jsem posílal o pár příspěvků níže, potom šroubování není potřeba, čipy drží dostatečně a dlouhodobě (ale stále je možné sundat je bez poškození), odvod tepla je dostatečný. Obě varianty jsou funkční.

Tam ale není žádné lepidlo a jen pasta. Zbytečné to rozhodně není.

Tu pastu je dobré použít tak jako tak a potom je šroubování myslím zbytečné

Tak lze to i přišroubovat takhle mě to udělal František.

OK. A ten profil, prosím Tě? Odkud a co to je?

Pajim to jiz prilepene. Nasatvim Wellerku na 350°C a jedu. Cipy se me jeste nikdy neodlepily spis je problem pri oprave to odlepit.

Odmastím, nezdrsňuju, rovnou na hliník. Kdyby byl hliník eloxovaný, tak bych asi lepenou plochu nejdřív zbrousil.

Čipy dle požadované barvy a použití, pro jenom bílá světla XM-L, když potřebuju jiné spektrum, tak kombinace XT-E (bílé, royal blue) a XP-E (ostatní barvy). Bílé a royal blue se dají koupit i XP-G, ale záleží na počtu a požadované intenzitě, XT-E jsou myslím o dost levnější.

Pájíš to přilepené? U každého světla s tím trochu bojuju, zkoušel jsem obě varianty a nakonec nejdřív pájím, potom lepím, odvod tepla byl moc velký. Teď mě čeká 119 čipů na světle, tak se snažím vymyslet co nejjednodušší postup Asi vyhraje varianta, že čipy budou na místě, aktuálně pájený vždy jenom podložím nějakým dřívkem a hned přilepím.
Uvažoval jsem už i nad nákupem čipů bez PCB a nechat si udělat vlastní desky pro jednotlivé "clustery", možná to bude varianta, jestli jednou budu vyrábět nové 3m světlo, kde by muselo být přes 300 čipů

Aha, tak fajn. Já bych to zkusil. Díky. Může to jít přímo na hliník. Odmastit předem? Nějak zdrsnit? Záleží na povrchové úpravě? Jaké čipy takhle provozuješ?

www.aliexpress.com/… - já používám toto, nejstarší světlo mám přes 2 roky, určitě se to neodlepí, na druhou stranu je možné čip v případě poruchy odloupnout (ještě nikdy mi žádný neodešel).

Hezké. Můžu se zeptat, odkud a za kolik se dá sehnat ten profil, ze kterého je to tělo? Moduly jsou přilepené teplovodivým lepidlem? Jak dlouho zatím žije nejstarší osvětlení? Nic se zatím neodlepilo?

Něco na tenhle způsob bych si chtěl taky postavit. Jen lepení na kov jsem doposud nějak nedůvěřoval, tak jsem to chtěl udělat z nějakého profilu. který je ze dvou částí, abych mezi spodní a vrchní část ukryl šrouby a dráty, co je, samozřejmě, komplikace navíc.

rybicky.net/nadrze/30901-svetla-

Vidíš to je náhoda, já mám taky světlo s RB, Blue a 4000k white a přemýšlím, že tam zkusím přidat 410nm + photo red a zelené - mám je koupené do nového světla, ale protože je objednávám po 10ti a v novém jich bude 12, tak mám 8 náhradních. Mám ještě místo na LDD, tak můžu případně poreferovat Jinak teda bych to určitě dal na 2 zdroje, protože zatímco ty UV asi můžou jet naplno, červené ve stejném počtu bych odhadoval tak na 20-30%.

Ty diody už mám nakoupený, ldd mám z minulýho světla, ale ty mají stmívání akorát přes PWM, já potřebuju 1-10V kvůli Apex kontroleru, jinak ohledně toho, že to bude moc silný se nebojím, že ve stávajícím světle ke kterýmu to bud přidávat má celkový výkon 4x145W, má tam cold white, Royal Blue a Blue
je to starší verze tohodle
pacific-sun.eu/…
který už má ty diody v sobě, já to koupil výhodně z druhý ruky

Pokud to chceš řešit bez LDD převodníků, kde je rozsah napětí od 0V, takže na něj můžeš připojit klidně i 1 čip, tak je potřeba trefit se rozsahem do napětí. Podle specifikace čipů a počtu 2x10ks bych mířil na 50 - 75V v případě jednoho zdroje a zapojení čipů do série. Asi bych ale chtěl mít možnost regulovat každou barvu zvlášť, pak buď 2 zdroje, nebo jeden zdroj a 2 LDD.

Ale koukám na to světlo a ve specifikaci UV i červené uvádějí. S těmi červenými bych to každopádně nepřeháněl, 10ks mi přijde hodně, koukej kdyžtak po photo red 660nm.

Ahoj,
budu dávat doplněk s UV a red diodama ke stávajícímu Pacific Sun Metis konkrétně ledky mají parametry - 10ks od každé

červené
Model: Cree XLamp XP-E2
Emitted Color: Neutral White(4000-4500K)/Cold White(6000-6500K)/Warm Whtie (3000-3200k)/Red/Green/Blue
Diamter: 20mm/16mm/14mm/12mm/8mm
DC Forward Voltage (VF): 2.9 ~ 3.25 Vdc
DC Forward Current (IF): 350 ~ 1000 mA
Output: 1-3W
Viewing Angle: 120°
Intensity Luminous: 220lm

UV
SemiLED 3W UV Violet Led 400-405nm on 20mm Star Board
Watt: 3W
Wavelength: 400-405nm
Emitting Color: UV
Forward Voltage: 3.0-4.0V
Max Current: 3.5V@ 700mA (3.0V min, 4.0V max)
Min. luminous flux (radiometric power): 545mW@ 700mA
Lighting angle: 120degree

je mi relativně jedno, jestli je budu mít na stejným kanálu, nebo na různých kanálech
pujdou na to následující zdroje?
buď 2x www.czech-meanwell.cz/…
nebo 1x www.czech-meanwell.cz/…

Děkuji

Nemá někdo tip na slušnou optiku na LED čipy? Mám doma několik modelů, včera jsem s nimi experimentoval a nikdy jsem nebyl spokojen. Potřeboval bych tak 80-90° úhel (skutečný, občas se realita od specifikace značně lišila, ale většinou to bylo až podezřele přesné). Byl jsem spokojen jen s jedním modelem, který mám bohužel jen v 60° verzi - 90° existuje, tak jsem jí na zkoušku objednal, ale kdyby měl někdo tip na funkčních 90° s rovnoměrným rozptylem světla, budu rád. To byl hlavní problém u většiny testovaných čoček, někdy byla intenzita uprostřed kuželu mnohem vyšší, jindy zase na okraji. A potřebuji jich cca 100, takže i cena hraje roli

kdo nic nedělá, nic nepokazí, ale kompletovat to budu raději až po dovolené, ať si jí ještě užiju. Ale náhodou první světlo pracuje už cca 6 let, nic neshořelo a já to taky přežil...

No, ako ne-elektrikárovi Vám môžem odporučiť len to, aby ste sa obrátili na nejakého elektrikára. Robiť s elektrinou v nebezpečnom prostredí (voda), nie je sranda a chce to o problematike bezpečnosti niečo vedieť...

Díky za odpověď a z dokumentace k LDD a "teoretické" dokumentace k Cree z číny mi to vychází že by to šlo.
Jen nerozumím (jako neelektrikář) tomu jak a co mám změřit na sestavených LED s LDD bez zdroje?

http://rybicky.net/clanky/914-led-osvetleni-akvarii-i
http://rybicky.net/clanky/916-led-osvetleni-akvarii-ii
http://rybicky.net/clanky/919-led-osvetleni-akvarii-iii
http://rybicky.net/clanky/923-led-osvetleni-akvarii-iv
http://rybicky.net/clanky/1167-led-osvetleni-akvaria-s-cipy-cree