Hnojení

Kremičitany sú asi vždy prítomné vo vodovodnej vode a asi je ich potreba dosť nízka, tak sa to ani nezvykne riešiť. Inak som sa na ne tiež pred časom pýtal: rybicky.net/forum/1620…

A proč bys nedal i dnes trochu "hlíny ze záhonu"? Já dával hlínu pro pokojové rostliny před deseti lety a dávám i dnes. Samozřejmě je každá nádrž originální a vždy bude nesmírně záviset na počátečním množství a druhu rostlin, nicméně podle mě to obecně stále funguje. Přičemž i dnes jedu na žárovkách (úsporných), takže se pro mě (v souvislosti s tím, co píše vaaclav, zas až tak moc nezměnilo).

P.S. Koukám na tvá akvária. U novějšího mám názor, že stále málo rostlin. Asi si to nemyslíš, ale v reálu toto množství rostlin stále není dost, aby omezilo řasy. Víc. U staršího akvária je zajímavé, že před dvěma měsíci působí, že mělo víc rostlinné hmoty. Pokud jsi to probral, a máš problémy, tady může být pes zakopaný. Kdybych já měl plné akvárium, jako ty na začátku října, neprotrhávám a jsem rád. Jakmile naběhneš s kosačkou a začneš deformovat k obrazu svému - kurnik, kde se to v lidech bere, že nemají dobrý pocit, dokud neposekají, neprotrhají, nezkrátí? To si fakt myslíte, že ryby budou v parkové verzi šťastnější?
Shrnuji: Myslím, že tvůj problém není v hnojení. Dřív si hodil pod štěrk hlínu, narval rostlin, co šlo a nestaral se, že ano?

P.P.S. Tvé akvárium Samá řasa. Už druhé akvárium za poslední dobu, kde vidím kombinaci V. gigantea a C. aponogetifolia. Holce, která měla to první, C. aponogetifolia nešla. Ne, že by vůbec nešla, ale nebylo to ono. Tvrdil jsem jí, že obě rostliny žádají podobný biotop, mají podobnou velikost a vzájemně si konkurují. Dost se bránila myšlence, postavit to jen na V. gigantea. Chtěla tuhle kombinaci udržet. Podle mě to není dlouhodobě stabilní řešení a dřív či později jedna z těchto dvou rostlin převládne (sázím na V. gigantea, která, když má možnost, převálcuje všechno) - proč se nerozhodnout hned teď?

Proč se vlastně vůbec nestaráme o hnojení rostlin křemíkem? Kde a jak ho rostliny berou?

Musíš si rozmyslet co je tvoje priorita, jestli ryby nebo rostliny.

Všem Vám moc děkuji za informace.Než jsem založil velké aq vyzkoušel si většinu rostlin v malém, zda-li se jim bude dařit(jasné, že každé aq. je originál).Vše OK až na Cr.aponogetifolii a výskyt řas,nechci se však vzdát bez boje.Chci si vytvořit aq.jako jsem měl kdysi, kde by fungovala rovnováha s minimem mých zásahů.Ale nedaří se mi resp.ne tak, jak bych si představoval.Proto jsem se ptal na hnojení, protože má zkušenost je 0.Dřív jsem dal pod písek trochu hlíny za záhonu a o zbytek jsem se nestaral.Tak a teď mi poraďte
1.hrát si se světlem - dělám a má cenu zkoušet přihnojovat?2.Nebylo by lepší dát víc rybám než přidávat různý chem.sloučeniny?Ryby jsou pořád příroda.Přihnojit do sloupce či do dna?Dík

Hlavním motorem všeho co se týká rostlin je světlo. Dříve osvětlení nebylo tak silné většinou žárovky a od toho se většinou všechno odvíjí. Více světla více starostí.

Filip10 napsal: koukal jsem na stranky severočeských vodáren, ale bohužel jsem tam nenašel hodnoty.
EDIT-Ještě jedna otázka je nutné hnojit?
Dá se to tam najít, ale já ten kraj neznám, takže nepoznám, která z úpraven dodává k Vám: www.scvk.cz/… (zarolujte níž: Kvalita pitné vody za listopad 2016).
Ke hnojení obecně: Jsem na tom podobně jako Vy, vrátil jsem se k akvaristice po letech a "kdysi" se nehnojilo. Můj názor, z pozice podobné té Vaší, je asi tento: Dřív bylo ve všem méně možností, a ve většině akvárií to dopadalo tak, že některé druhy rostlin nám prostě "nešly" a časem vymizely, zatímco ty úspěšnější zaplnily vzniklé mezery. Dneska jsou možnosti mnohem širší, a v důsledku toho se změnily standardy vnímání, co je pěkné či úspěšné akvárium.
Já zatím stejně jako Vy nechci CO2, takže nemůžu čekat od rostlin zázraky. Jakmile jsem ale zjistil, že mi některé rostliny nejdou, už se s tím nechci smířit - což bych udělal kdysi. Proto to studuji, snažím se tomu porozumět, a otevírám o těchto otázkách diskuse na tomto fóru. Většinou se od zkušenějších nakonec dovím velmi užitečné věci.
Ve Vašem případě, jak já to z fotek i toho čerstvého rozboru vidím, se koná úspěch tak na 80%. Což je dost. Ty řasy tam máte, ale není to katastrofa. Pokud nechcete hnojení študovat (a utrácet za čisté chemikálie a testy), mohlo by k doladění pomoct například:
1. ubrat světlo,
2. hnojit spíš raději méně (ale ty dusičnany máte dobré),
3. pravidelně měnit část vody (já jsem poněkud líný, ale poctivě měním aspoň těch 15% týdně). Je lepší měnit méně a častěji (a vždy stejně), než jednou za dva měsíce dělat "velkou" údržbu. Nešokujete ryby ani rostliny.
Dodatek: Trošku speciální kapitolou jsou tzv. mikroprvky. Ty mohou ve Vaší vodě opravdu chybět. Na to Vám pomůže mj. ten PlantaMin, ale jde to trochu zbytečně do peněz. Když si koupíte práškové hnojivo na mikroprvky (např. Tenso Cocktail) a připravíte si roztok správné koncentrace, pořídíte totéž mnohem levněji a snad i lepší. Nic nemusíte měřit, prostě denně či obden kápnete trochu roztoku, a rostlinám pomůžete bez velké námahy.

To, zda je či není v konkrétním akváriu přihnojování rostlin vhodné, závisí na několika faktorech, především: 1) množství živin v substrátu, 2) množství živin ve vstupní vodě (+ frekvenci a množství pravidelně vyměňované vody), 3) množství producentů odpadních látek (tj. počet ryb a dalších živočichů), 4) množství a skladbě rostlin (+ rychlosti jejich růstu).

1) Obecně platí, že pokud máte nějaké živiny v substrátu, nemusíte je přidávat do vody (nebo jen v malé míře). Někdo používá komerční výživné substráty, někdo slabou vrstičku hlíny, někomu se za čas nahromadí v písku dostatek kvalitního detritu. To vše bude rostlinám sloužit jako zásobárna živin.
2) Pokud máte v pitné vodě např. 20 mg/l dusičnanů, tak je určitě nemusíte doplňovat ve hnojivu (totéž platí o ostatních rostlinných živinách).
3) Pokud máte v akváriu přiměřený počet ryb, tak s největší pravděpodobností budou produkovat dostatek dusíku a fosforu, a nebude opět nutné tyto živiny doplňovat (nebo jen v malém množství). Poměrně velké množství živin obsahuje také rybí krmivo (uvádí se, že ryby stráví zhruba jen asi 50% podávaného krmiva a zbytek vyloučí, bakterie to pak rozloží a máte to ve vodě nebo substrátu).
4) Rychle rostoucí (světlomilné) rostliny budou mít vyšší nároky na živiny než pomalu rostoucí (stínomilné) druhy. Budete-li mít v akváriu převážně stínomilné druhy rostlin, potřeba přihnojování bude rozhodně nižší.

Proč to neděláš jako dřív když ti to tak šlo.

Pěkné odpoledne pánové.Ráno jsem odevzdal vzorky a již mi přišly výsledky:pH7,2, GH9,NO3 13mg/l ostatní mi neudělali.Ani nevim, na co se zaměřit.koukal jsem na stranky severočeských vodáren, ale bohužel jsem tam nenašel hodnoty.Tak se ptám, co je ještě třeba znát o parametrů vody a eventuelního přihnojování?Vodu pravidelně měním,pravda její vlastnosti neznám.
EDIT-Ještě jedna otázka je nutné hnojit?Dřív jako kluk jsem nic nevěděl o NO látkách, tvrdosti vody,Fe,PMDD...Pak jsem se to dozvěděl ve škole na chemii.Aq mi fungovalo, ryby se množily, kytičky rostly, vodu jsem jen doléval a občas vyměnil vody a vyčistil dno, když tam byl nánost z ryb, filtr jsem měl bublifuk, lěčil jsem solí a malachitinovou zelení a to byly mé znalosti akvaristiky.Dnes abych si udělal dokrorát z chemie a etologie rostlin a ryb.Jen tak jsem se zamyslel.

Já taky nepřidávám CO2, takže rostliny v každém případě rostou mnohem pomaleji. Zlehounka přihnojuji jednotlivými složkami, pokud zjistím jejich nedostatek. Bez CO2 je většinou všeho dost i bez hnojení.
Nadbytek či nerovnováhu v živinách pomáhají srovnat pravidelné výměny vody, ovšem opět je dobré znát parametry vody, kterou přidáváte (pH, tvrdost, alkalita, dusičnany, železo aj. - najdete na stránkách Vaší vodárny).

NHKG: Neměříte, protože díky zkušenostem dokážete vyhodnotit signály, které Vám dávají rostliny, řasy, ryby, atd. U začátečníka toto nelze předpokládat.
Tetra Planta Min by podle výrobce fosfor a dusičnany obsahovat neměl: www.tetra.net/… . Přesto se domnívám, že Filip10 má v akváriu obojího dost.

Tetra planta min podle popisu obsahuje dusík a asi i fosfor. Pokud nemáš co2 a neměříš, tak je lepší tyto živiny nepřidávat. Kup si pmdd bez kno3 a hnoj poloviční dávkou.
Já taky neměřím a hnojím pmdd a mám jen minimum řas. Ale mám tak slabé osvětlení, že roste jen hnědá řasa a tu hned sežerou krunýřovci.

Pěkné dobré ráno a moc dík za info. To je krásná rovnice se spoustou proměnných, jejíž výsledek zatím neznám. Se světlem si hraju v současnosti. Nechci dělat několik změn najednou a pěkně postupně vychytávat detaily.Co se týče testování vody, tak si skočím do akvaritiky, aby mi ji změřili a bude.CO přidávat nechci. Hnojim málo do sloupce vody.Ohledně řas:u mne platí, víc světla=víc řas.Změnil jsem druh a délku světla, takže uvidím, co se bude dít.Když jsem svítli jen jedním světlem, tak mi ubyly řasy,ale moc se nedařilo H.guianensis.Jsem zase na začátku.Nechám udělat testy a ozvu se. Ještě 1 dík a klidné prožití Vánoc a ještě lepší příští rok.

Asi byste si měl pořídit nějaké ty testy - pH, tvrdost, alkalita, dusík.
Teorie víc hnojit -> víc rostlin -> méně řas platí za předpokladu, že přidáváte CO2, víte přesně kolik kterých živin ve vodě máte, a regulujete osvětlení na optimální úroveň.
Pokud všechny tyhle předpoklady nejsou splněny, intenzivní hnojení je střelba naslepo a pravděpodobně vede k nerovnováze faktorů růstu, z čehož obvykle nadměrně těží řasy.

Dobrý večer všem. Mám dotaz chtěl bych přilepšit (přihnojit) rostlinám z důvodu výskytu řas.Otázky jsou následující: jaké je ideální složení vody v low-tech aq (neznám parametry ani složení mé vody v aq - prostě mi něco roste dobře, něco míň a něco vůbec)rozbor vod je v pláýnu, čím a jak hnojit (v současnosti přihnojuji Planta Minem do vodního sloupce po výměně vody, ale uvažuji o jilových kuličkách),které je dobré hnojivo ke kořenům a nebo je lepší dát rybičkám více krmení a nechat hnojit ryby?Dík moc za rady.

Nevidím nikde ve vaší prezentaci informaci o tom, jaké množství hnojiva do svého akvária vlastně přidáváte, resp. na jaké koncentrace živin cílíte. To je pro mě dost podstatná informace.

lazynho napsal: trable s hnojení, konkrétně jde o fosfor, přihnojím čerstvou vodu v kýblu mimo akvárium. Někde sem četl, že se to děje v případě, že člověk přidává současně železo.
Fosforečnany železa i vápníku jsou špatně rozpustné, tzn. srazí se a naměříte nulu.

Pokud mluvíš o tom větším akváriu tak ADA substráty tyhle látky baští jestli to nebude tvůj problém. Jinak zrovna dneska jsem měřil a jako vždycky i po 24 hodinách od použití hnojiva jsem nikde nenaměřil 0.

Ahoj mám dotaz, jestli ste se s tím už někdo setkal, protože sem stejnej problém nikde nedohledal. Jedná se o trable s hnojení, konkrétně jde o fosfor, kvůli kterému se mi nedaří růst rostlin, zato mi jede sinice ve velkym. Měřím dlouhodobě PO4 0, a když připojím (profiplants P+, NA2HPO4*12H2O), tak sem za pár hodin zase na nule. Děje se to i pokud přihnojím čerstvou vodu v kýblu mimo akvárium. Někde sem četl, že se to děje v případě, že člověk přidává současně železo. Problém se řeší tím, že člověk dava tyto živiny s odstupem několika hodin, to mi ale moc nepomůže. Bydlím v Praze a tahle kouzelná voda nám teče z kohoutku. Pokud by někdo věděl, jak z toho vybruslit a poradil by mi, tak budu moc vděčný. Děkuji

Ohromné informace, moc děkuji.
Pro mě je novinkou zejména doporučovaná převaha dusičnanů nad amoniem. Myslel jsem že rostliny vždycky raději amonium.
Takže to pokládám za vysvětlené, bez amonných solí a močoviny se asi obejdeme.
Problém bude asi řešit jen ta menšina, které se hromadí v akváriu draslík.

Při příjmu NH₄⁺ uvolňují rostliny do okolí (tj. vody) ionty H⁺, aby ve svém pletivu zachovaly neutrální náboj. Tím dochází k okyselování vody. Je-li akvárium plné rostlin, pak za předpokladu přihnojování pomocí amónia bude jistě pH klesat mnohem markantněji, než v akváriu, kde rostlin moc není. Navíc přihnojování pomocí NH₄⁺ namísto NO₃- může také omezit příjem ostatních kationtů (K⁺, Ca²⁺, Mg²⁺). To může být někdy problém především u rostlin, které jsou citlivé na nedostatek vápníku. Pokud bude ve vodě vysoká koncentrace amónia (a zároveň nízká koncentrace vápníku), může u těchto rostlin docházet k blokaci příjmu Ca (= deficienci Ca). Podle některých studií na suchozemských rostlinách vykazovaly sledované rostliny nejlepší růst (výnosy) při poměru NO₃:NH₄ = 80:20. V hydroponii se běžně doporučuje, aby z celkového množství dusíku (N) v roztoku koncentrace amónia (NH₄) nepřekračovala 10%.

Pokud se nepletu, tak u močoviny dochází ve vodě k hydrolýze: CO(NH₂)₂ + 2H₂O → (NH₄)₂CO₃ → 2NH₃ + CO₂ + H₂O. Přeměňuje se tedy nakonec na amoniak a oxid uhličitý. V podstatě se tedy z močoviny stane ve vodě nakonec amoniak, takže u ní platí totéž jako u NH₃/NH₄.

Marcel G napsal:Při příjmu amónia rostliny okyselují vodu.
Perfektní shrnutí, díky!
Ta bezpečnost je zdůrazněna určitě správně. Kdokoli by to dělal, musí určitě postupovat s laboratorní přesností.
Chci se optat na to okyselování vody: To se děje tak, že rostliny seberou jen NH4+ kationt a "vyplivnou" zbylý aniont? Není to (často) lepší než když při redukci dusičnanů vodu posouvají do zásadité oblasti?
A jak to funguje s močovinou? Tam je ta vazba zase jiná, s tím si nevím rady...

Maq napsal: Ptal jsem se a ptám se znovu, zdali si s tím už někdo hrál a zkoušel např. močovinu, dusičnan amonný, ev. jiné dusičnanové nebo amonné soli?
Edit: EI metoda se mně nelíbí... dát všeho moc a pak to vylít A jak se to vlastně líbí rybám?Osobně jsem amoniak do akvária jako hnojivo pro rostliny dávat nějak systematicky nezkoušel, ale znám pár lidí, co to dělali. Jeden z nich přidává pravidelně do svého akvária poměrně vysoké dávky NH₄⁺ [jako (NH₄)₂SO₄], ale drží pH hodně nízko. Chvíli jsem spolu o tom diskutovali zde: www.plantedtank.net/… (vystupuju tam pod jménem "Marcel G" [před zablokováním] a "58417" [po zablokování]). pH udržuje v rozmezí 4,1 až 5,7. Redox (ORP) má v rozmezí 600 až 730 mV. Na mě jsou to už hodnoty hodně za hranou, ale podle fotek mu rostliny (aspoň ty, které tam měl) rostly velmi dobře. V akváriu udržoval koncentraci NH₄⁺ na 4,5 mg/l, NO₃^- na zhruba 30 mg/l, PO₄^3- na 5 mg/l. Později to snížil na 3,7 mg/l NH₄, 13 mg/l NO₃ a necelé 4 mg/l PO₄.

Já vidím v používání NH₄ jakožto rostlinného hnojiva tři potenciální problémy:
1) Hodnota pH musí být trvale nízká, aby se z relativně neškodného aniontu NH₄⁺ nestal vysoce toxický plyn NH₃, jehož příjem rostliny (ani živočichové) nedokáží regulovat. Při příjmu amónia rostliny okyselují vodu. Při nízkém pH se ale může rapidně zvýšit toxicita některých těžkých kovů. Kromě toho při velmi nízkém pH může docházet k uvolňování toxických kovů ze substrátu. S tím pak souvisí i to, že při nízkém pH se utlumuje funkce nitrifikačních (a pravděpodobně i mnoha daších druhů) bakterií. Domnívám se proto, že v takovém prostředí nebude docházet k příliš efektivní mineralizaci.
2) Vysoké koncentrace NH₄⁺ (>5 mg/l) mohou být podle některých studií pro určité druhy rostlin už vyloženě toxické (odkaz se mi teď ale nechce hledat). Dá se předpokládat, že pokud bychom chtěli dopřát svým rostlinám stejně vysoké koncentrace dusíku (N), jaké jim můžeme poskytnout ve formě NO₃^-, museli bychom jim dodávat velmi vysoké koncentrace NH₄⁺. 1 mg/l N = 4,427 mg/l NO₃ = 1,288 mg/l NH₄. To znamená, že pokud má někdo v akváriu třeba 20 mg/l NO₃ a chtěl by dopřát svým rostlinám stejné množství dusíku, ale ve formě amónia, musel by tam mít koncentraci 5,8 mg/l NH₄ (což už je docela dost). Pak už by stačilo, aby mu třeba po výměně vody (nebo vyčerpání CO₂ z tlakové lahve) krátkodobě stouplo pH nad 7, a na katastrofu má zaděláno (NH₄ se při vyšším pH přemění na vysoce toxické NH₃).
3) Potenciální riziko přemnožení řas (zde ale budou hrát roli i další faktory).

Takže používání NH₄ místo NO₃ při hnojení rostlin je podle mého názoru klidně možné (a vzhledem k tomu, že velká část vodních rostlin preferuje amónium před dusičnany, pravděpdodobně i efektivnější), ale nese to s sebou jistá nezanedbatelná rizika (toxicita při vyšším pH, okyselování vody, toxicita kovů, útlum bakterií, přemnožení řas). Kromě toho v běžném akváriu vzniká malé množství amónia neustále (vylučování ryb, rozklad organických zbytků), takže o něj rostliny tak úplně ochuzené nejsou. Je otázka (a to je na zvážení každého akvaristy), jestli u něj přihnojování amóniem povede k tak dramaticky lepším výsledkům, aby ta rizika podstupoval. Přihnojování pomocí NO₃ je tedy z mého pohledu mnohem bezpečnější.

Vodárne draslík nemerajú a ja test na K nemám, ale plánujem si ho kúpiť.

Myslel som tento príspevok: rybicky.net/forum/8369… - ale možno som niečo spomínal i tu.

Zajtra zase premeriam vodu a ak bude nadbytok draslíka (lebo Ludwigia má zase nové listy divné, vždy po výmene vody sa zlepší a po týždni zhorší) a zároveň nie dusičnanov, skúsim buď liadok amónny (našiel som doma) alebo močovinu (viem, že má sused )

Psal jste to (i) v tomto vlákně (nevím zda ještě někde jinde).
Vypadá to, že soubor chemikálií dodávaný jako PMDD někdy nemusí stačit. Pokud zůstaneme jen u KNO3, nemáme jak dodat dusík bez draslíku.
Ptal jsem se a ptám se znovu, zdali si s tím už někdo hrál a zkoušel např. močovinu, dusičnan amonný, ev. jiné dusičnanové nebo amonné soli?

Edit: EI metoda se mně nelíbí... dát všeho moc a pak to vylít A jak se to vlastně líbí rybám?

Nie, ja mohutné výmeny nerobím práve... Bežne len 1/3 vody každý týždeň, ale nie som moc zodpovedný v tomto a často s údržbou meškám Súhlasím však s tým, že pravidelné výmeny vody sú dosť prospešné, nie nadarmo je to súčasť EI metódy. Teraz som práve študoval rozsiahle diskusie zahraničných kolegov o problémoch s hromadením niektorých mikroprvkov a ich toxicite. Kto veľa hnojí, asi musí veľa meniť, lebo nikdy sa netrafíme presne do spotreby.

Vo vodovodnej vode máme málo draslíka, navyše ju riedim s RO.

A nemáte náhodou draslík ve vodovodní vodě? Bylo by to neobvyklé, ani teď z hlavy nevím kolik (slovenská) norma povoluje, ale když píšete o těch mohutných výměnách, a přesto takový urputný problém s draslíkem... nějak si to neumím sesumírovat dohromady.

No ja som tu nedávno písal (v susednom diskusnom vlákne), že sa mi hromadí draslík, pritom ho priebežne nepridávam zvlášť, ale len ako súčasť KNO₃. So silným svetlom, týždenne som pridával 30 mg/l dusičnanov. Dusičnany mizli, no draslík ani tak nie. Asi to bude dané i skladbou rastlín a možno i prítomnosťou rias (ja som mal zelenú na skle).

V malom experimentálnom akva (nemám v prezentácii, je každú chvíľu iné), husto zarastenom kobercom, som mal steny obrastené zelenou vláknitou riasou, spotreba dusičnanov bola veľmi vysoká. Dostal som nápad - dal som tam ancíka, do 2 dní riasa zmizla a premenil ju na exkrementy Z riasy - konzumenta dusičnanov sa stal zdroj dusičnanov (okrem iného). Hoci tam ancíka ani nekŕmim, jeho prítomnosť zásadne mení podmienky - vznikajúcu riasu ihneď premieňa na trus. Niekedy stačí málo a všetko je inak.

Tak to ale není, ne dlouhodobě KNO3 ale ještě k němu K2SO4. Stačí si přečíst www.rostlinna-akvaria.cz/… ty doporučené dávky draslíku jsou větší než KNO3 a nevím jestli to funguje v přesvěcených nádržích ale tam kde není 1w/l to nefunguje jak jsem se sám přesvědčil. Až koupě poměrně drahého testu mě to potvrdila.

Jasně, všeúčinkující lék neexistuje ani zde, ale už to začínalo vypadat tak nadějně.

Vždy mením minimálne polovicu vody každý týždeň. Pri presadzaní v akva to je asi raz mesačne mením trištvrte vody, ale ani to nepomáhalo .

A zde si přihřeji svojí polívčičku já. Nepodceňujte lidi ty výměny vody.

Tohle mi připadá jako velmi užitečný postřeh. Sám jsem měl před pár dny/týdny podobné projevy na rostlinách (a asi to skutečně byl nedostatek Ca/Mg, protože 20% výměna vody to vyléčila), ale lidi dlouhodobě hnojící dusíkem ve formě KNO3 tenhle problém asi fakt mohou občas mít. Nadbytek draslíku může blokovat příjem Ca, Mg, Na, Mn a Zn.

Tri roky som sa trápil s deformáciou nových listov ako pri nedostatku vápnika skúšal som všetko možné, ale vysadiť draslík ma ani nenapadlo.Po jeho vysadení rastliny vyštartovali ako rakety. Týždenne som meral sera testami ph, dusík, fosfor,vápnik ale draslík nie pretože test bol drahý. Skúšal som rôzne spôsoby hnojenia a draslík som dávkoval vždy polovičnú dávku oproti dusíku s tým že taký pomer nemôže škodiť a predsa tam bol problém. Zisťujem že aj skúsený akvarista sa pri problémoch s rastlinami bez testov nezaobíde .

Už jsem měl trávníček z ledačeho ale vždycky jsem z toho časem utekl protože je to hrozná práce a když to ostříháš nevypadá to dost dlouho moc hezky. Vždycky se divím když někdo říká že mu skaláry žerou rostliny. Já se toho nikdy nevšiml. Mám ale s nimi paví oka takže mají přísun živé potravy a dávám do akvária kostičku špenátu + rybí maso 1:1. Žerou to všechny ryby.

No zkusím ještě zvednout KH2PO4, toho je asi pořád málo a ten draslík budu muset změřit. Taky už mě napadlo vyměnit zářivky za slabší, ale pořád zkouším vypěstovat vepředu trávníček, což se mi teda asi nepovede, i když to teď vypadá nadějně, skaláry to pořád plundrujou, zrovna dneska jsem našel vyrvanej velikej trs a to jsem jim začal dávat spirulinou s chlorelou. To teda žerou, ale travičku taky

Ano mám jbl test. Ty ale svítíš do akvária 2x tolik co já a i dávky K2SO4 máš více jak 2x větší. Já dávám týdně asi 10mg/l KNO3, 7mg/l K2SO4 a 2,44mg/l KH2PO4.

A máš as JBL test na draslík? Ja si ho musím taky pořídit, viz muj předchozí dotaz, ale já nedostatku moc nevěřím.

Nadbytek draslíku při používání KNO3 se dá čekat, protože rostliny zpravidla potřebují mnohem víc dusíku než draslíku
Akvárium není sterilní prostředí a svého dusíku si dokáže vyrobit dost a dodáváním KNO3 tak (pokud nedáváš ještě samotný draslík) nehrozí jeho hromadění. Jakmile jsem si koupil test na draslík vyřadil jsem jeho samostatné dodávání.

zervan napsal: treba myslieť aj na situáciu, že by sa niečo stalo s dodávkou CO₂ a pH by stúplo...
Já jsem se ptal spíš teoreticky, protože CO2 nepoužívám a nedostatkem dusíku netrpím.
Větší bezpečnost dusičnanů je mi jasná. Ale lidé kteří umějí dát rostlinám první poslední by o amonných solích či močovině uvažovat mohli.
Sólo dusík by mohl poskytnout i dusičnan amonný...
Nadbytek draslíku při používání KNO3 se dá čekat, protože rostliny zpravidla potřebují mnohem víc dusíku než draslíku. Naopak síran draselný by mohl být dobrý, protože potřeba draslíku a síry je zhruba stejná, aspoň myslím.

Ako odpoveď na pôvodnú otázku by som odpovedal, že sa bežne používajú dusičnany (typicky KNO₃) aj pri nízkom pH. Je to zaužívané a bezpečné.

No na zahraničných diskusných fórach som veľa ráz videl niektorých ľudí písať, že používajú zmes dusičnanu a močoviny alebo amónnej soli (samozrejme pri dennom hnojení, žiadne "do zásoby") - vraj sa im to lepšie osvedčilo a že i komerčné hnojivá majú podobnú zmes. Nikdy som to neoveroval, zatiaľ ma to nezaujímalo. Ak niekto má nejaké komerčné hnojivo a má test na amoniak, skúste No treba myslieť aj na situáciu, že by sa niečo stalo s dodávkou CO₂ a pH by stúplo...

Inak o tej močovine som nedávno uvažoval, lebo sa mi nejako hromadí draslík v akváriu.

Ne-é. Močovina CO(NH₂)₂ nesmrdí a amonný dusík by se dodal v amonné soli, třeba (NH₄)₂SO₄.
Žádný čpavek, žádné chcánky ...

V podstatě jsi si odpověděl sám ... protože je to riziko pro živočichy. Nemluvě o mírné nechutnosti pro člověka.
A čistý molekulární dusík rostliny většinou neumí využít (ale neptej se, zde si už nejsem jistý v kramflecích).

Já jsem se asi nejasně vyjádřil.
V kyselém prostředí probíhá nitrifikace v malém rozsahu, jestli vůbec. Jenže nám to nevadí, protože NH₃ se mění na nejedovatý NH₄⁺.
Dokonce je to v jiném ohledu výhodné, protože rostliny mají beztak raději NH₄⁺ než dusičnany.
Proč tedy i v akváriích s kyselou vodou hnojíme dusíkem v dusičnanové formě, když pro rostliny by byl vhodnější amonný dusík nebo močovina?
Proto jsem se zeptal, jestli se v takových případech používá nějaké jiné hnojivo? A pokud ne, tak proč vlastně?

Ano, to je nejpoužívanější sloučenina. Kvůli draslíku. Nejspíš by šel použít i CaNO₃.

Myslíte KNO3, dusičnan draselný? Nebo jiný dusičnan?

NO₃ jako v jiných situacích?

Rád bych se zeptal, jaká látka se používá pro hnojení dusíkem, když je pH v akváriu nižší než 7?

Myslím, že se mi konečně podařilo identifikovat příčinu špatného stavu starých listů některých rostlin jako nedostatek draslíku - je to krásně vidět na nedávno přidané Aponogeton crispus. Rostlina roste jako blázen, v akvárku je cca měsíc, aktuálně má 3 květy. Nové listy jsou krásně zelené bez vad, ale staré listy hnědnou na okrajích a jsou viditelné i dírky. Ještě horší je to u Alternathery, tam jsou pěkné tak možná vrchní 2 patra, zbytek děravý + se do listů dává i GSA, přestože od doby, co přidávám KH2PO4 se přestala dělat na skle. Hnojím PPS Pro, vypočítal jsem, že týdně se se započítáním vstupní vody do akvária dostane 18mg/l dusičnanů, 18mg/l draslíku, 1,4mg/l fosforečnanů (tady zkusím trochu přitlačit). Aktuálně měřím dusičnany a fosforečnany, měřím většinou před výměnou vody a dostávám dusičnany 10mg/l, fosforečnany 1mg/l, což by mělo být v pořádku. Test na K zatím bohužel nemám. Má smysl zvyšovat dávku K2SO4 v roztoku? Nemůže nedostatek K způsobovat nadbytek jiného prvku - vím, že to může způsobovat dusík, ale tam by to mělo být ok.