Hnojení

Už som chcel kriticky zhodnotiť toto hnojivo, lebo sa mi nepozdáva Fe bez Mn, ale zistil som, že v tom obchode sú zavádzajúce informácie. Podľa webu výrobcu je to všetko inak: www.rataj-spk.cz/… - a vyzerá to celkom fajn. Alebo "Colour Fe" bola staršia verzia a terajší "Colour Fe+" je vylepšený?

Osobně bych, když už používat nějaký hnojivo šel do klasiky v podobě PMDD, kde si mohu nakombinovat možnosti hnojení podle toho, jakou mám vodu a parametry v akváriu. Nicméně neodpustím si poznámku stran hnojení v čerstvých nádržích, kam tvoje nádrž bezesporu patří, tedy tam bych byl opravdu velmi ostražitý s používáním jakéhokoliv hnojiva a železa obzvlášť. Rostlin tam máš pět a půl, přitlačil bach výrazně, zvláštěpak na stonkovkách a neřešil to, že některá rostlina momentálně neroste.

Takže to je slušná alternativa jak efektivně doplnit Fe.

Je to jedna z možností. Přípravek je už poměrně dost dlouho na trhu.

Není to úplně dobře vidět, ale ty vršky jsou opravdu bledé/bílé... Nebo nějaký jiný tip, co se s nimi děje?
EDIT-Nebo ještě který přípravek pro dodání železa?

Asi v pohodě, jen se zeptám jak jsi poznal na těch pár rostlinkách že máš nedostatek železa?

Máte někdo zkušenost s tímto - Rataj Colour Fe? V akváriu máme zřejmě nedostatek železa, tak hledáme vhodný přípravek.

www.rostlinna-akvaria.cz/…

V poslední době hledám toxikologické informace často v bezpečnostních listech. K síranu železnatému jeden z nich uvádí:
EC50/24 h 100 mg/l (bakterie)
EC50/48 h 152 mg/l (dafnie)
LC50/96 h 925 mg/l (ryby).
Vzhledem k tomu, že tahle látka dokonale disociuje a síranů máme ve vodě běžně dost a dost, jde vlastně o toxicitu dvojmocného železa. 925 mg/l FeSO4 dává 340 mg/l Fe(2+) krátkodobě toxického pro ryby. Je to jakýsi ukazatel, pro představu.
Pro srovnání, MgSO4 valíme do akvária běžně, a tentýž zdroj udává LC50/96 h 680 mg/l (ryby) (Pimephales promelas).
===
Na ty odkazy mrknu, díky.

Redox nemám ako merať - síce som v 2014 či kedy kúpil z Číny ORP meter, ale ako som spomínal v susednej diskusii, bol to generátor náhodných čísel, absolútne nič konzistentné som nezmeral, nevedel som rozlíšiť čistú vodovodnú vodu od vody silne organicky znečistenej, nič... Niekde ho ešte mám pohodený.

Ten dusičnan amónny by sa dal skúsiť, tam však už je naozaj priamo amónny katión, žiadna možnosť, že by si rastliny rozložili hnojivo priamo, čiže úplná istota, že amoniak (alebo ión) vo vode bude. Ale rád sa oboznámim s výsledkami testov aj druhých ľudí, lebo naozaj, každé akvárium je unikát

Bude to chtít více testování. Testování v akvarijních podmínkách má ten půvab, že je vždy ve hře ohromný počet proměnných, takže je těžké se dobrat k exaktním závěrům.
V této věci mám náměty:
- měřit redox (jde mj. o ty řasy, přičemž vazba, v níž je dusík dodáván, má skoro určitě na redox vliv),
- zkusit NH4NO3 (dusík v obou hlavních vazbách je vždy 1:1), ev. NH4HCO3.
Nemysli si, nehodlám jen sedět a dávat rady... Jenže jsem si neprozřetelně objednal močovinu a dusičnan amonný od MRP akvarijní-hnojivo.cz, a teď jen čekám a čekám...

Ak si dobre spomínam, bežné železo na rozdiel od chelátov je vraj aj viac toxické, aspoň takto to často opisujú v iných diskusiách a nielen pre železo, ale i iné kovy.

Inak v súvislosti s malými dávkami mikroprvkov skutočne veľmi odporúčam sledovať tento žurnál, je mimoriadne poučný: www.barrreport.com/… (Pikez - Rotala Kill Tank)

Je to pokračovaním experimentu, ktorý začal v tomto žurnáli: www.barrreport.com/… (Pikez - Going Dutch with Aquasoil) - poctivo som prelúskal všetkých 78 strán, je to tiež veľmi poučné!

Mimochodom, autor žurnálov a nádrži (Pikez) často spomína Marcela G. a súhlasí s jeho závermi, v podstate experimentuje práve s nízkymi mirkoprvkami, potom ešte nižšími (no viac železa, menej ostatných), teraz sa chystá otestovať pridanie mangánu, potom menej makro... podľa toho, čo zistí. Zapája sa do debaty aj Tom Barr - a mám dojem, že už trochu poľavil z toho neoblomného presvedčenia, že čím viac všetkého, tým lepšie - dokonca i sám v garáži experimentuje s akvárkom, kde nehnojí (mimo CO2 a substrátu ADA).

Ďalej odporúčam classicalaquascaping.wordpress.com/… - blog jedného z diskutujúcich, ktorý je silným zástancom teórie toxicity mikroprvkov.

Áno, keď zrealizujem plány modernizácie rozplávačky a uvoľním tým malé experimentálne akvárium, chcem v čistej vode bez čohokoľvek sledovať rozpad močoviny so zabehnutým filtrom - koľko to bude trvať a tak... Ten test na amoniak je JBL a tie pokladám za dobré, no ako som spomínal, je starý, mám ho roky. Tak neviem, či mám kúpiť nové náplne alebo skúsiť iný. Asi stačí nové náplne JBL. Žiaľ, zrovna pár dní pred zistením, že mi test zrejme nefunguje, som robil väčšiu objednávku nad 100 € (okrem iného aj náplne testov). Kvôli dopravnému nechcem objednávať drobnosti, kým nemôžem na bicykli alebo motorke skočiť do obchodu.

Čo sa rias týka - u mňa sa riasy vždy správajú dosť premenlivo, tak ťažko hodnotiť. Mal som dojem, že sa viac rozmohla zelená riasa (bežná krátka vláknitá), ale to môže byť aj tým, že som to preháňal s močovinou, keď sa spočiatku nič nedialo a potom mi i dusičnany vyleteli vysoko. Túto riasu mám tradične hlavne na skle, čo je možno aj divné. Funguje to tak, že sa na skle začne robiť najskôr akýsi povlak bezfarebný, len ťažko viditeľný, potom na ňom sa po čase objavia vlákna zelené. Ak robím údržbu pekne každý týždeň aj so zotieraním skla žiletkou, tak vlastne ani moc vyrásť nestihne, po týždni už začína byť vidieť. Lenže až taký poctivý v pravidelnosti údržby nie som a potom už rastie veľmi rýchlo a po 2 týždňoch je to pôsobivo plápolajúci zelený porast, vlní sa v prúde Priebežne zotieram magnetickou stierkou len predné sklo, to zotrie riasu, no ten povlak moc nie, takže sa dosť rýchlo objaví riasa znovu. Pravdu povediac, nejako moc to neriešim, pretože v minulosti som mal problém opačný - nemal som ani kúska zelenej riasy (dokonca som sa ju snažil pestovť v pohári na slnku) a mi tak od hladu uhynuli asi 2 Neritiny. Obvykle tá riasa nie je vidieť na rastlinách, lebo i tak pri údržbe strihám vrchné časti a tie sadím, riasa sa tam ešte nestihne ani uchytiť.

Priznávam, že si neviem vysvetliť, prečo tam v posledných mesiacoch tú riasu vlastne mám. A ešte zaujímavejšie je to v tom malom experimentálnom akváriu, kde je tvrdá voda (GH i KH, prv som mal rovnako mäkkú ako v hlavnom), tiež svietim veľmi silno a CO2 dávam len veeeľmi nezodpovedne biokvasom, lietam od žltej po modrozelenú, lebo nemením náplň nejako pravidelne (to už je druhý priznaný fakt hovoriaci o tom, aký som ľajdák ). Mal som tam rovnaké problémy so zelenou riasou, potom som tam dal jedného ancíka (nie kvôli riase, ale ako prechodný pobyt) a do 2. dňa boli všetky sklá čisté, som nechcel veriť vlastným očiam. A čo je najzvláštnejšie - po pár dňoch som ancíka dal preč, no odvtedy tam riasy niet, ani v pôvodnej mäkkej vode, ani v súčasnej tvrdej vode. A neobjavila sa ani teraz, pri veľmi silnom hnojení močovinou (v tomto malom experimentálnom som dával oveľa viac ako do hlavného akvária). Takže si dovolím tvrdiť, že močovina riasy nespôsobuje. Otázka je, či a tam vôbec amoniak vytvoril, ale asi hej, lebo som tam mal poplach z dusitanov pri 2-násobnom dávkovaní.

Ano, ten acinonyxův dokument jsem si dokonce stáhl a študoval. Fosforečnanové ionty jsou zřejmě ta příčina, že se rády srazí s kdejakým kovem.
Většinou se proti tomu bojuje silnějšími cheláty. Mně se líbí politika nízkého obsahu živin, tedy "řídkých roztoků". Neobtěžuje mě dodávat je denně v maličkých dávkách. Pravda, rostliny mi nijak rychle nerostou, ale jsou vesměs v dobré kondici.
Po Novém roce jsem zkusil vysadit mikroprvky. Zatím žádné projevy nedostatku Fe atd. nepozoruji.

Zkus se podívat o pár příspěvků níže: rybicky.net/forum/10843… (16.01.2017 00:31), kde najdeš odkaz na soubor popisující srážení železa s fosforem. Řekl bych, že jakékoli nechalatizované železo v akváriu velmi rychle zoxiduje a vysráží se s fosforem (nebo hydroxidy). Pokud bys však touto sloučeninou přihnojovat pravidelně (každý den), tak by to asi takový problém být nemusel. Záleželo by také na pH roztoku, osvitu, teplotě ... Předpokládám, že Acinonyx ti dá lepší odpověď.

Proč vlastně nepoužíváme síran železnatý k přihnojování železem?
Ano, vím, uvádí se, že se železo vysráží a je pak pro rostliny nedostupné. Ale nějak nemůžu narazit na jasné údaje, proč se vysráží a s čím.
Víte o tom někdo něco bližšího?

zervan napsal: Už nič zaujímavé som nezistil.
Tak to bych rozhodně neřekl!
Nepoměr dusíku a draslíku určitě zlobí víc lidí a Tvůj pokus by je měl velmi zajímat.
Zjistil jsi nějakou změnu v růstu řas? (Narážím na tu teorii, že řasy se množí díky amoniu ve vodě.)
Máš v plánu pořídit lepší testy na NH3/NH4+ a pokračovat v dokumentování Tvých zkušeností?

Už nič zaujímavé som nezistil. Pridávanie dusíka výhradne močovinou spôsobilo (pochopiteľne) vyčerpanie draslíka, tak z nadbytku som zletel do nedostatku Doplnil som ho zvlášť síranom. Funguje tam tá premena nespotrebovanej močoviny cez amoniak (ktorý som žiaľ nedokázal merať, ešte raz preverím ten test, ale asi nefunguje), dusitany na dusičnany. Ak som príliš veľa močoviny dával, zase sa mi v konečnom dôsledku hromadili dusičnany. Inak som nespozoroval žiadne nevýhody močoviny, snáď až na tú dlhšiu zotrvačnosť a tým pádom neprípustnosť silnej jednorazovej dávky pri výmene vody.

Za ideálny stav pokladám kombináciu močoviny a KNO₃ tak, aby bolo primerane draslíka. Asi budem dávať 1:1 z hľadiska dusíka, pri výmene vody len KNO₃.

Ešte sa pozriem na filter, či tam nájdem sliz (doteraz bol stále čistý) - len som chorý, tak už týždeň odkladám údržbu. Ludwigia repens mi už trčí von z akvária asi 5 cm (keby sa neohla, tak asi 10 cm).

zervan napsal: Chlapi, mám zlú správu: ten test asi nefunguje.
Jak pokračuje test s močovinou? A nebo se raději nemám ani ptát?

rybicky.net/forum/hledat/…
rybicky.net/clanky/…
Je toho dost k nastudování.

právě jsem si o tom přečetl dost na 1 e-shopu kde ti všechno vysvětlí... už chápu vše

Chtělo by si o tom něco přečíst, je to přeci jen dost dlouho co se CO2 používá.

Pokud bych si koupil CO2 v tlakové láhvy jak poznám že ve vodě není moc CO2 a že se nic nestane rybám? Nebo to má specifické dávkování?

Popř. jaké s tím máte zkušenosti?

Aniž bych zrovna tohle hledal, narazil jsem v CRC Handbook of chemistry and physics 90th edition (2010) na následující odstavec:
It is now thought that at least 24 elements are essential to living matter. The four most abundant in the human body are hydrogen, oxygen, carbon, and nitrogen. The seven next most common, in order of abundance, are calcium, phosphorus, chlorine, potassium, sulfur, sodium, and magnesium. Iron, copper, zinc, silicon, iodine, cobalt, manganese, molybdenum, fluorine, tin, chromium, selenium, and vanadium are needed and play a role in living matter. Boron is also thought essential for some plants, and it is possible that aluminum, nickel, and germanium may turn out to be necessary.
Jen pro zajímavost.

Výčet esenciálních rostlinných živin jsem převzal z knihy:
MARSCHNER, Petra. Marschner's mineral nutrition of higher plants. 3rd ed. Amsterdam: Academic Press, 2012, xv, 651 s. ISBN 978-0-12-384905-2.

V ní se uvádí, že aby mohl být prvek považován za esenciální, musí splňovat následující tři kritéria:
1) rostlina bez tohoto prvku nedokáže dokončit svůj životní cyklus,
2) funkci daného prvku není možné nahradit jiným prvkem,
3) prvek se musí přímo účastnit rostlinného metabolismu (např. jako součást nepostradatelné součásti rostliny, třeba enzymu; případně musí být zapotřebí k určitému metabolickému kroku, třeba enzymatické reakci).

Tato kniha se používá na většině vysokých škol, kde se vyučuje minerální výživa rostlin. Nikl se obvykle uvádí jako esenciální u některých suchozemských rostlin (u vodních rostlin údajně esenciální být nemusí).

Jinak ale souhlasím s tím, co zmiňoval larix: nemusí to platit absolutně (co druh, to jiné nároky a "esence").

Ja som vychádzal z aktuálne platnej práce autorov Epstein & Bloom 2003 (2005). V starších prácach je definícia esenciality aj zaradenie prvkov trochu iné.
Aktuálne je esenciálny prvok definovaný tak, že:
- je súčasťou molekuly, ktorá je vnútorným komponentom štruktúry alebo metabolizmu
- jeho absencia spôsobuje abnormality v raste, vývine a reprodukcii
Prospešné prvky túto definíciu nespĺňajú, aj keď v rastlinnej sušine môžu dosahovať koncentrácie, ktoré by ich zaraďovali dokonca k makroelementom.
Toto rozdelenie však neplatí absolútne. Prospešné prvky môžu byť pre niektoré špecifické druhy rastlín esenciálne.

Podíval jsem se na několik zdrojů, a rozdělení prvků na mikroprvky a "užitečné" prvky není ve všech pramenech totožné. Sodík, chlór, křemík a další bývají charakterizované tak i tak. My to tady asi s konečnou platností nerozhodneme.

Aj keď otázka nesmerovala na mňa, dovolím si reagovať.
Sodík ani kremík nie sú esenciálne živiny, aj keď rastliny ich dokážu využívať pravdepodobne ako katalyzatóry niektorých biochemických reakcií. Ich prítomnosť urýchľuje metabolizmus ale pre život rastlín nie sú nevyhnutné. Takýmito prvkami sú aj kobalt a selén.

Nechybí Ti v tom výčtu sodík? A co takhle křemík?

JD1609 napsal: Je nutné dávat do AQ tablety se železem pro rostliny? A jak často se musí dávkovat CO₂ ?Nic ve zlém, ale Tvé četné dotazy svědčí spíše o tom, že se asi v prolematice pěstování rostin příliš neorientuješ. Substráty si pleteš s hnojivem. Nevíš, jaké živiny rostliny potřebují, případně jak je dávkovat. Velmi bych Ti doporučoval nejprve si o tom něco nastudovat, a teprve pak (nebude-li Ti pořád něco jasné) zde položit zasvěcený dotaz. Ve stručnosti: Všechny rostliny potřebují k dobrému růstu přiměřené množství všech esenciálních živin. Mezi esenciální živiny patří především uhlík, kyslík a vodík, dále makroprvky dusík, draslík, vápník, hořčík, síra a fosfor, a z mikroprvků chlór, železo, mangan, bór, zinek, měď a molybden (někdy se uvádí i nikl). Bez těchto prvků (živin) se žádná vodní rostlina neobejde. Živiny můžeš rostlinám dodávat mnoha různými způsoby: 1) v substrátu, 2) pitné vodě, 3) krmení, 4) odpadních látkách (rybí výkaly, detrit), 5) hnojivu (tuhém či tekutém). Každý druh rostlin má odlišné nároky na živiny (rychlerostoucí rostliny potřebují zpravidla více živin než pomalurostoucí druhy; některé druhy rostlin preferují vyšší koncentrace živin, jiné naopak nižší a při vyšších koncentracích hynou nebo stěží přežívají). Z toho pak plyne, že potřeba hnojení závisí celé řadě věcí. Pokud například používáš ve svém akváriu nějaký půdní (výživný) substrát, nebude pravděpodobně potřeba přihnojovat ještě do vodního sloupce. Pokud naopak používáš jen čistý písek, budou rostliny odkázané především na živiny ve vodě, případně na detrit, který se bude časem pomalu rozkládat na minerální živiny. Nemá smysl se o tom všem tady teď do podrobna rozepisovat. Doporučoval bych Ti ale, aby sis o tom nejprve něco nastudoval.

Tak pokud myslí tekutý uhlík, tak to důrazně doporučuju držet se dávkování dle výrobce. Mnoho lidí toho dává mnoho a pak se diví. Jinak tekutý uhlík denně,doporučenou dávku a nejlépe před nebo těsně po zapnutí světel. Ale nejsem příznivcem této metody.

Obávam, sa, že JD1609 myslí "tekutý CO2"

maniakva.sweb.cz/…

Na rostlinkách se ti může projevit spoustu znaků svědčících o chybějícím nějakém prvku. Netřeba to dopředu řešit. Jinak možno zadat do Googlu. Pokud chceš CO2 dávat jen občas, tak raději vůbec ne, jen si přivodíš řasy.

jak se na rostlinách může projevit nedostatek železa? A stačí když budu Co2 dávat po výměně vody?

Tak pokud je nově založené akva tak to není až tak potřeba. Potom možno trochu přihnojit ale zase jen pokud se projevý na rostlinkách nedostatek železa. S CO2 velmi opatrně, pokud jsi se rozhodl dávkovat CO2 tak někdo preferuje nonstop dávkování, já kupříkladu dávkuju jen při zapnutých světlech. Jde o to aby byly co nejmenší výkyvy v koncentraci během svícení. Ale s CO2 opravdu opatrně, ať neotrávíš ryby.

Je nutné dávat do AQ tablety se železem pro rostliny? A jak často se musí dávkovat CO₂ ?

dobře tak ti to upřesním... jbl manado ;)

No, rozhodně je to komplexní hnojivo za přijatelný peníz, dá se s ním pracovat podle parametrů daný vody v nádrži, tedy tak toto rozšířené hnojivo používám já. Mnohdy jsou ony značkový jenom vtipně a do hezkýho obalu přebalený právě varianty PMDD, ale rád si počkám na zkušenosti s konkrétním hnojivem na něž se dotazuješ, já jsem sedlák a nejsem kovanej rostlinář.

JBL nie je hnojivo, ale nemecká spoločnosť (firma).
ADA Amazonia asi tiež nie je hnojivo, ale substrát.
Roman odpovedal asi najlepšie, ako sa dalo

to je kvalitnější než tyhle 2?

PMDD?

Jaké je kvalitnější hnojivo: ???
-JBL
-ADA Amazonia

To se musíš podívat co to tvoje pískové hnojivo obsahuje.

A pokud mám sypké ("pískové") hnojivo, je potřeba přilívat něco jako toto nebo ne? www.akvamex.cz/…

já to sice nikdy neviděl, ale mám za to, že je to tekuté hnojivo ne? jak to potom chceš aplikovat pod substrát?

Hnojivo pro všechny vodní rostliny s obsahem železa, minerálů a stopových prvků. sera florena® neobsahuje ani nitráty ani fosfáty a zajistí zdravý a bujný růst rostlin.

Jak tam píšou jsou to jen stopové prvky a pokud chceš rostlinné akvárium musíš mít většinou makroprvky jako dusík a fosfor možná i hořčík. akvarijni-hnojivo.cz/…

Zdravím,
dá se použít toto hnojivo (www.akvamex.cz/…) místo hnojiva pod písek? Popř.: má někdo s ním zkušenosti?

Ahojte, povenoval som sa množstvu ale hlavne pomeru pridávaného N a P v akváriu z krmiva. Celé výpočty som spracoval v čiastočne editovateľnom excely, ktorý je stiahnuteľný tu:
ulozto.sk/…
heslo: rybicky.net

Chcel som si výpočtom overiť dogmu o hromadení fosforu z krmiva v akváriu. Je možné si zadať krmnú dávku, zloženie vašeho krmiva (aj malá databáza čo som používal resp našiel na nete), pomer N a P v tele ryby (dostupná databáza konzumných rýb), pomer N a P v sušine rastlín (zdrojom informácii sú aj stránky MarcelaG). V závere mám pomocné výpočty na dávkovanie hnojiva pre izbové kvety, ale dá sa prispôsobiť aj na PMDD)
Ocenil by som od vás doplnenie konkrétnych rastlín (sušina), prípadne tropikých rýb.
Výpočet umožňuje nasimulovať si rôzne situácie. Napr. ak máte v akva rastliny pažravé na fosfor (plávajúce alebo stonkové), používate prevažne sušené krmivá ktoré sú dnes chudobné na fosfor, tak v akva sa bude hromadiť NO3 zatiaľ čo PO4 bude limitujúce, čo môže vysvetlovať problémy s raslinkami v mnohých akva, kde sa nehnojí fosforom.
Snažil som si kontrolovať správnosť výpočtov, ale ruku do ohňa za to nedám Konštruktívnu kritiku ocením.

Našel jsem nějaké údaje v bezpečnostních listech:
pH roztoku 50g/l je 7.5-9.0 (= čili v našich koncentracích to neudělá celkem nic, myslím)
LC50 76h ryby = 18-32 gramů/l (nespletl jsem se, jsou to gramy, ne miligramy, čili toxicita prakticky žádná)
biologická odbouratelnost: >90% /2d
chem. spotřeba kyslíku: 425 mg/g
===
Vychází mi z toho, že se rozloží víceméně úplně za dva dny. Jedovatější glutaraldehyd se rozkládá asi den. To je srovnatelné.
Teď budu přemýšlet, jak z toho údaje o chem. spotřebě kyslíku vypočítat, kolik vznikne CO2. A nebo je snad možné, že nějaký uhlík zoxiduje jen na CO??? To by byl průser...

Mimochodom, pred par mesiacmi som niektorym ludom slubil modelovy vypocet zrazania zeleza v pritomnosti fosforecnanov. Bohuzial kvoli mojej zivotnej situacii som si na to nasiel cas az teraz. Dokument demonstruje ako vypocitat hranicu koncentracie fosforecnanov, pri ktorej dochadza k zrazaniu (pre rozne komplexy a koncentracie Fe).

www.filedropper.com/…

P.S.: Ak ma niekto panicky strach z matematiky, mozete preskocit az na zaver.