Hnojení

Po té co jsem si koupil test na draslík tak jsem ho už nedávkoval. Byl jsem hodně mimo stupnici. Hnojení držím na rozumné hranici a moc to nepřehání. Vždy jsem se trochu bál fosforu ale opravdu funguje.

MichalV napsal: N a K je v susine zdravej rastliny zhruba 1:1, t.j. spotreba v modelovom priklade bola cca tiez N 5 mg/l resp. 20 mg/l NO3.
Takovéhle jednoduché rovnice podle mě v praxi příliš neplatí. V mém případě jsem měl v sušině rostlin (hnojených metodou EI) následující množství živin: 4.616% N, 0.59% P, 8.37% K, 0.85% Ca, 0.37% Mg (při týdenních dávkách: 30 mg/l NO3, 3-5 mg/l PO4, 20 mg/l K, 0.5-1.0 mg/l Fe). Spotřeba draslíku tedy byla o zhruba 80% vyššší než spotřeba čistého dusíku (což je ale docela logické, když vezmeme v úvahu, že 30 mg/l NO3 = 6.8 mg/l N, takže na každých ~7 mg/l N jsem vlastně přidával 20 mg/l K, což je zhruba 3x více). U uvedeném testu jsem nepoužíval žádný substrát a musím říct, že stav většiny rostlin byl žalostný (až na pár světlých výjimek). Podle mojí kalkulačky mi vychází týdenní spotřeba těchto živin na 9.5 mg/l NO3 a 3.9 mg/l K (při osvětlení 85-100 µmol PAR u substrátu a koncentraci CO2 kolem 30-50 mg/l). To jen tak na okraj.

Je nicméně otázkou, zda by rostlinám ve výše uvedených podmínkách opravdu stačilo jen těch cca 10 mg/l NO3 a 4 mg/l K? Z mých dalších experimentů spíše vyplývá, že rostliny přijímají živiny tak nějak proporčně k celkově dostupnému množství. To znamená, že mají-li k dispozici třeba 20 mg/l K, tak si z toho dokážou vzít jen třeba 4 mg/l K (tj. 20%). Když bychom jim ale dali jen ty 4 mg/l, tak je možné, že si z toho opět dokážou vzít jen těch zhruba 20% (což by odpovídalo cca 0.8 mg/l K). Ono to tak úplně platit nebude, protože čím nižší bude koncentrace té živiny, tím efektivněji ji dokáže rostlina vytěžit, ale je třeba v našich úvahách počítat s určitou proporčností či spíše rozdílem mezi tím, co jim dáme, a tím, co si opravdu vezmou.

vaaclav napsal: My co používáme KNO3 a nesvítíme přehnaně do akvária máme problém že draslíku máme moc.
Vaaclav a jiní to mají jistě změřené a řádně ověřené. Nicméně mi také není příliš jasné, jak ten přebytek draslíku může nastat. Taky přitom vycházím z obecných údajů (většinou od zemědělců), že rostliny potřebují draslíku spoustu, zhruba na úrovni dusíku (N).
Draslík se v rostlinách účastní kdečeho, až mi z toho jde hlava kolem. Ale nevylučoval bych možnost, že ve vodním prostředí se potřeba draslíku významně mění směrem dolů. Takže ta data od farmářů pro nás možná neplatí.

este taky dotaz:
ak by som pouzil 7g K2SO4 na 300 L vody zvysim K o ziadanych 10,5 mg/l ale sirany SO4 o 12,8 mg/l resp. siru o 4,3 mg/l. Vo vstupnej vode mam 26 mg/l siranov, co nie je tragedia, ale problem moze nastat pri opakovanom hnojeni ak by doslo k vycerpaniu K. Kedze siry sa spotrebuva cca 6x menej ako draslika, jedina moznost ako to udrzat na uzde je vymena vody.
Siran SO4 2- je anion, znamena to, ze jeho zvysenie koncentracie mi pomoze znizit pH resp nebude zvysovat?

N a K je v susine zdravej rastliny zhruba 1:1, t.j. spotreba v modelovom priklade bola cca tiez N 5 mg/l resp. 20 mg/l NO3. V menej osvetlenej nadrzi by to mohla byt 1/2 t.j. 2,5 mg K a 10 mg/l NO3.
Ak denne pridam do 300 l vody 1,5 g sucheho krmiva s obsahom 45% proteinov a cca 1,1% drasliku, tak po tyzdni zvysim obsah zivyn vo vode (bez spotreby rastlinami a zabudovania casti zivin do tela ryb) NO3 o 11 mg/l (N o 2,5) ale K len o 0,4 mg/l.
Vymenami vody to tiez nezachranim, lebo vstupna vody (predpokladam) ma drasliku minimum.
Z dlhodobeho hladiska je to (bez pouzitia vyzivneho dna s vyssim obsahom draslika) neudrzatelne. Resp. vdaka prisposobivosti rastlin bude v susine obsah draslika na spodnej hodnote (rozsah 15-55 g/kg) a rastlina ak nebude prejavovat nedostatok dierkami v listoch, tak bude v lepsom pripade zivorit.
Samozrejme suhlasim ze menej je viac chcem si to overit pridanim 10mg/l K a sledovat zmeny.

MichalV napsal: Niekde sa tu riesilo ze len z KNO3 nemoze dochadzat k hromadeniu draslika. Potvrdil si si to meranim? Alebo pozorovanim rastlin? Lebo toxicita drasliku by mala byt pri velmi vysokych koncentraciach, alebo nie?
Nejde ani tak o jeho vyloženou toxicitu, jako spíše o potenciální blokaci jiných prvků (kationtů).

PS: Nikdy jsem nezaregistroval, že by si někdy rostliny (ve velmi silně osvětleném a vydatně přehnojovaném akváriu) vzaly více než 5 mg/l K týdně. Proto přidávat do vody větší množství mi přijde vyloženě zbytečné a spíše škodlivé (kvůli již zmíněnému riziku blokace jiných prvků).

Niekde sa tu riesilo ze len z KNO3 nemoze dochadzat k hromadeniu draslika. Potvrdil si si to meranim? Alebo pozorovanim rastlin? Lebo toxicita drasliku by mala byt pri velmi vysokych koncentraciach, alebo nie?

Aby som sa vrátil k tvojej pôvodnej otázke - ja mám tiež dosť NO3 už vo vodovode, takže ak pridávam draslík, tak cez K2SO4.
Žeby som tým dával primoc síry, sa neobávam, pretože jednak jej tam bude viacej už z horkej soli a jednak síra na molekule K2SO4 má plus-mínus len 10%-ný podiel.

Ale rád budem i ja počuť odpoveď skúseného - treba strážiť SO4? Hrozí "presírovanie"?

prave si chcem objednat dake sypke hnojiva, tak preto tie dotazy.
ja KNO3 asi neobjednam, kedze pri poslednom merani som nameral so serou NO3 50+ mg/l a hned som menil 60% vody (stvrtok) a este urobim jednu vymenu dnes
Rozmyslal som namiesto toho uhličitan draselný 99% - K2CO3
Uz mam aj test na fosfor od JBL, vysla mi hodnota PO4 4+ mg/l. Hlavne preto ta okamzita vymena vody, ale co je zaujmave, ziadna riasova kalamita... (okrem vydatneho krmenia som decentne hnojil NPK pre izbove kvetiny s vysokym obsahom fosforu)
Pri objednavke si zoberiem aj KH2PO4 (ale pridavat v najblizsej dobe urcite nebudem)

Kedze mam so saggitariou dlhodobo problem, rozmyslam nad draslikom. Test za 20€ kupovat nemienim, skor pôjdem vylucovacou metodou.
Svetlo nemam najsilnejsi, len 100W na 300l vody, ale rastlo mi to aj pri 72W, kým som mal zásobné dno, ktoré som za 3 roky odkalil...
a este chcem objednat MICROMIX PLUS kedze ani s burciakom nejdem s pH pod 7,2.

MichalV napsal: www.profiplants.cz
naviac autor pise: "Z mých zkušenností však v drtivé většině akvárií draslík chybí."
Mate niekto skusenosti s tym, ze bolo nutne draslik pridavat a nasledne sa stav rastlin zlepsil?
Je to sdělení obchodníka s hnojivy, informační hodnota je tedy pochybná.
Ale náhodou draslíkem se hnojí běžně. Já to dělám taky, ovšem bez dusíku. U mě se o draslík hlásí Hygrophila siamensis dírkami v listech, dost spolehlivá indikace.

Co ti brání draslík přidávat je to jedna ze složky PMDD. My co používáme KNO3 a nesvítíme přehnaně do akvária máme problém že draslíku máme moc.

Mým rostlinám taky něco chybí a mají nekrózní dírky na listech. Jelikož měřím jen NO3 a pH, nevím čím to je, ale podezřívám právě draslík. Přidávám PMDD bez KNO3. A pomáhá to, ale ne úplně na 100%. Zkoušet vynechat mikroprvky a hořčík, abych si potvrdil draslík se mi nechce.
EDIT: V tom tvém odkazu píšou asi kraviny, draslík měřit v akváriu jde jednoduše, dokonce ten test prodávají: www.profiplants.cz/…

prejavy nedostatku draslika su u roznych rastlinach rozne, ale ked pozeram na niektore listy anubiasu resp. kryptokoryny, daju sa najst spolocne znaky s tymto: www.profiplants.cz/… (v mensej miere)

naviac autor pise: "Z mých zkušenností však v drtivé většině akvárií draslík chybí."

Mate niekto skusenosti s tym, ze bolo nutne draslik pridavat a nasledne sa stav rastlin zlepsil?

Nedostatok by som nepredpokladal, ale videl na rastlinách.

neviem, predpokladam. Ak sa K spotrebuva v priblizne rovnakom pomere ako N, a N v krmive pridavam 7-8x viac ako K, pricom v dne ani vo vstupnej vode nemam K, ako to moze dopadnut?

A, prosím, ako viete,že máte málo K?

chcem sa spytat. Ak mam vela NO3 a malo K, ako mam zvysit K? cez KNO3 asi nebude idealne. Narobi sira vacsi bordel z K2SO4? su nejake limity na siru?

Nič špeciálne, voda z vodovodu. Akurát som sa pomýlil, udal som hodnotu, ktorú dodám do akva výmenou vody. Obsah v zdrojovej vode je 5,8 mg/l.

Co to je za vodu? Já mám např. Mg 28mg/l a v rozboru píšou, že doporučené hodnoty jsou 20-30mg/l. Síranů máme 65mg/l.

Mohu potvrdit. Lobelii cardinalis mám ve dvou akva, nikde nehnojím a krásně mi roste, jak emerzně, tak submerzně.

Zdejší atlas je v charakteristice náročnosti rostlin dobré vodítko, opravdu. Nicméně s rostlinami je to vždycky tak trochu loterie. Běžně se stává (mohu osobně potvrdit), že některé nenáročné rostliny se nedaří, a vedle nich skvěle roste něco, co je pokládáno za náročné.
Takže když už je máš, směle je použij, a ono se třeba zrovna zadaří.
Jinak ohledně toho tekutého CO2 souhlasím s NHKG, tím to nevytrhneš.

Ok, myslel som, že toto je reakcia na môj príspevok:
zervan napsal:Síran vápenatý a už vôbec nie draselný nedoplní toľko síranov ako horečnatý - pretože horčík (24 g/mol) je o dosť ľahší ako vápnik (40 g/mol), či dokonca dva draslíky (78 g/mol). Preto som napísal, že MgSO₄ mi pripadá skôr ako na doplnenie síranov, má ich proste veľa. A preto som sa pýtal, či ide o horčík alebo o sírany, nič v zlom - nenamietam
Aby som to teda ešte doplnil, priemerný obsah Mg v mojej zdrojovejvode je 1,9 mg/l.

Ale ja som to pochopil - v názve môjho príspevku je uvedené "Re: Maq", teda reagujem na jeho otázku, vysvetľujem zmysel mojej predošlej otázky a situáciu síranov u mňa (výrazne odlišná). Skúsim trochu inak: bežné metódy hnojenia (napr. pôvodné PMDD alebo PPS Pro) nepridávajú CaSO₄ a to smiešne množstvo pridávaného Mg skôr vyzerá ako akési dopĺňanie síranov. Tak v poriadku, ak larix nepridá MgSO₄, tak naozaj uberie horčík, pretože vo vstupnej vode ho má dramaticky málo voči pridávanému množstvu.

Keď som napísal, že prostredníctvom CaSO4 pridávam násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4, myslel som tým, že pomocou CaSO4 pridávam násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4.
Je jedno, či je horčík ľahký alebo ťažký (a teda aký relatívny podiel na hmotnosti molekuly MgSO4/CaSO4 tvorí síranový anión), prostredníctvom CaSO4 skrátka pridávam násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4.
Dal som si tu prácu a vypočítal som, že prostredníctvom CaSO4 pridávam 33,5 mg/l síranových aniónov a prostredníctvom MgSO4 pridávam 8,5 mg/l síranových aniónov (prostredníctvom K2SO4 je to 7,9 mg/l).
Takže vo výsledku pridávam prostredníctvom CaSO4 násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4, aj napriek tomu, že horčík je ľahší.
Keďže teda, pridávam prostredníctvom CaSO4 násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4 a pri výskyte parohu som ubral iba dávku MgSO4, k dramatickej zmene množstva pridávaných síranových aniónov nedošlo, ale k výraznej zmene dodávaného množstva horčíka naopak došlo. Z toho môžeme vyvodiť predpoklad, že výskyt parohu súvisí viac s množstvom dodávaného horčíka ako s množstvom pridávaných síranových aniónov.
Aj napriek tomu, že horčík je ľahší ako vápnik alebo draslík...

CO2 Vital je spíš desinfekce než zdroj CO2. Tím těm rostlinám moc nepomůžeš. Takže hnoj jak dosud. Pokud přežijí, bude to bonus, pokud ne, tak tě nic nestály...

Zdare.Dnes mi došla druhá várka rostlin od Rataje.Vybíral jsem všechny nenáročné.No.Jelikož jsem objednával,více jak za 500,- tak jsem dostal + 5 rostlinek gratis.Ale čtyry z nich jsou náročné na CO2 (Alternathera Rosefolia,Alternathera Lilacina,Hygrophilia Red,Lobelia cardinalis small form) Zatím přihnojuji Rataj Bioflor.A otázka zní,jestli kvůli těm čtyřem rostlinkám,mám přikoupit tekutý CO2 Vital a přihnojovat kvůli nim denně celé AQ.

Práveže moc nedopĺňam a možno je to chyba, neviem. O síranoch sa moc toho nehovorí a neviem, aké hodnoty sú "ideálne". Vo vodovode je u nás len 12 mg/l a to ešte riedim na polovicu s RO. MgSO₄ by som asi ani nemusel pridávať, tak niekedy dávam, potom zase dlhšie nie, ešte som zatiaľ nepostrehol rozdiel. Lebo horčíka máme vo vodovode dostatok - 20 mg/l, v mojom prípade polovica zase. Máme tu vápencové pohoria, takže hlavne (hydrogen-)uhličitany.

Síran vápenatý a už vôbec nie draselný nedoplní toľko síranov ako horečnatý - pretože horčík (24 g/mol) je o dosť ľahší ako vápnik (40 g/mol), či dokonca dva draslíky (78 g/mol). Preto som napísal, že MgSO₄ mi pripadá skôr ako na doplnenie síranov, má ich proste veľa. A preto som sa pýtal, či ide o horčík alebo o sírany, nič v zlom - nenamietam

Kľudne môžete dať OT alebo presunúť, zase sa to zvrhlo na hnojenie

Proč doplňuješ sírany? Já jich mám z vodovodu dost (70 mg/l), ale žiji v přesvědčení, že 10 mg/l musí bohatě stačit.

Ide o horčík, keďže pridávam násobne viac síranových aniónov prostredníctvom CaSO4, v sume s K2SO4 ešte viac a s týmito látkami som nehýbal.

Oplatí sa prečítať, aj keď, podľa mňa, nie všetko je pravda:
www.aquaticplantcentral.com/…

Zaujímavé, na to som ešte nenaďabil. Jedná sa o MgSO₄? A ide tam teda naozaj o horčík alebo skôr o síran?

Keď to vezmeme pragmaticky, je to najpodstatnejší zdroj síranov. Z vodovodnej vody mám v akváriu cca 6 mg/l síranov, z K₂SO₄ 4 mg/l a z MgSO₄ (ktorým len upravujem pomer Ca:Mg) až 24 mg/l síranov. Teda ak nepridám MgSO₄, horčíka bude len o trochu menej (10 vs. 16 mg/l), no síranov výrazne menej (10 vs. 34 mg/l). Preto som pridávanie MgSO₄ vždy pokladal skôr za dopĺňanie síranov ako horčíka

Maq napsal: larix napsal: Jelení paroh ... príliš veľa horčíka v pomere k vápniku
Opravdu? Naprostá novinka pro mě. Je to Tvoje pozorování, nebo to je nějak obecněji známá a vyzkoušená věc?

Až teraz som si všimol tvoju otázku. Prvýkrát som sa s touto teóriou stretol u autora metódy M.C.I. Ch. Rubilara. Následne som si to trikrát potvrdil vo vlastnej nádrži - keď sa objavil paroh, znížil som alebo úplne vylúčil dávkovanie horčíka a paroh bol do 14 dní preč, pričom žiadnu inú zmenu som neurobil.

Stale som sa vsak nedozvedel aka je jeho funkcia (z biochemickeho hladiska).

Učební texty Mendelovy Univerzity:
Rostliny přijímají křemík ve formě iontů kyseliny ortokřemičité H3SiO4- a metakřemičité SiO32- a v této formě je i v rostlinách transportován. V rostlině je převážná část křemíku ve formě Si gelu SiO2.nH2O nebo polymeru kyseliny křemičité. Distribuce Si je závislá na druhu rostlin. V rostlinách s nízkým obsahem Si jako rajčata, ředkvička, čínské zelí jsou malé rozdíly mezi nadzemní hmotou a kořeny. U jetele kořeny akumulují více Si než nadzemní části. Obiloviny a trávy obsahují 2-21 mg Si/g sušiny, zatímco dvouděložné obsahují Si až lOx méně.
Si má vliv i na zdravotní stav rostliny. Řada autorů uvádí, že obiloviny při nedostatečném zásobení křemíkem jsou náchylné na padlí. Rovněž brambory hnojené SiO2 (ve formě vysokopecní strusky) se vyznačují zvýšenou odolností proti bramborové spále. Také u révy vinné bylo pozorováno menší napadení Oidiem a Perenosporou po aplikaci vysokopecní strusky.

To ja veru neviem - jedine to, čo napísal pred takmer 2 rokmi RBSC:
RBSC napsal: Nikdy jsem nečetl, ani neslyšel od žádného fyziologa, že by nadbytek křemičitanů byl škodlivý(nepočítáme-li půdní reakci, podporu konkurenčních organismů). Naopak, nedostatek křemičitanů způsobuje imunitní problémy(některých) rostlin. Navíc, v kořenovém systému jsou bariéry, které mimojiné zamezují nadměrné distribuci některých těžkých kovů, a mají rovněž vliv na rozmístění křemíku.

Oxidy křemíku písku jsou obtížně rozpustné, většina křemíku v rostlinách, vodách je amorfní křemík, opál, biopolymerní - to množství, které jsi naměřil by mohlo být způsobené kumulací, například i díky rozsivkám.
(rybicky.net/forum/1620…)

Ak vie niekto viac, napíšte ;)

Mna by napriklad ako chemika zaujimalo, na co konkretne rastliny kremik vyuzivaju. Priznam sa, ze netusim. Vies o tom nieco?

Slovami "viac ako malo byť" som myslel teoretickú koncentráciu - ak dávam 1:1 vodovod:RO (resp. predtým 1:2), potom by mala byť v akváriu polovičná (resp. tretinová) koncentrácia, no bola vyššia.

JBL v samotnom teste tvrdí, že do 0,8 mg/l je OK, od 2 mg/l je zle, ale to by som ako smerodajné nebral (napr. pre horčík udávajú ako OK rozsah 6 - 10 mg/l). Podľa návodu to dávajú do súvisu s rozsievkami.

Jsem rád, že se někdo kromě mě ještě o křemičitany zajímá. Kde jsi vzal údaj o nějaké "vhodné", či dokonce doporučené koncentraci?

Diskusia akosi utíchla, tak pridám útržkovitú informáciu, ktorá mi nič nehovorí - opäť o kremičitanoch, o ktorých sa moc nehovorí: Zaujalo ma, že som v akváriu nameral 0,6 mg/l. Vo vodovodnej vode ich je asi 2,5 mg/l (som meral kedysi dávno, pre kontrolu i dnes), vodu dávam 1:1 s RO, takže v akváriu som nameral polovicu z množstva, ktoré by som očakával.

Pozeral som v záznamoch - ešte pred rokom (a aj dávnejšie) ich bolo v akváriu viac ako malo byť (okolo 2 mg/l), vtedy som sa ešte divil, odkiaľ sa tam berú a uvažoval, či sa môžu nejako z kremičitého piesku uvoľňovať. Potom som meral až na jeseň a odvtedy je úroveň nízka, cca 0,8 - 0,6 mg/l. Medzi tými dvoma meraniami s rozdielom som zvyšoval intenzitu svetla a tiež odstránil veľmi veľký Echinodorus s koreňmi po celej dĺžke akvária. Mohol ten svojimi koreňmi vydolovať kremičitany a dostať do vody? Alebo to zvýšenie svetla zvýšilo spotrebu kremičitanov? Nečakám konkrétne odpovede, je to len ďalšia téma na zamyslenie

Deepinpeat napsal: Najdětě si BG11 a 1/2 SŠ. Samozřejmě těch medií existuje celá řada od různě univerzálních až po speciální pro konkrétní řasy.
Mohlo by pomoct (viz přiložený obrázek)

Marcel G napsal: S tím tak úplně nesouhlasím. Podle mě je velmi přínosným výsledkem podobných diskuzí už jen to, že si třeba běžný akvarista uvědomí (aniž tomu musí plně a do hloubky rozumět), že úspěch či neúspěch při pěstování různých druhů akvarijních rostlin není možná tak jednoduchý, jak si zpočátku myslel ... že ve vodě působí takové množství nejrůznějších faktorů, že nalezení/docílení optimálních parametrů pro růst jeho rostlin může být složité.
Marcel, o tomto ja nepochybujem. Mojim príspevkom som sa nesnažil povedať, že diskusia nemá zmysel, myslím si opak a som rád, že tu takáto debata je. Rovnako si myslím, že tvoje experimenty sú pre mnohých, vrátane mna veľmi zaujímavé. Snažil som sa iba poukázať, že výsledkom podľa môjho názoru nebude žiadna dogma ale "iba" nejaký rámcový obraz toho, čo a ako ovplyvňuje rast rastlín v našich akváriách.

Marcel G napsal: A byl bys ochotný se s námi o to podělit? Třeba formou nějakého deníku, kde bys popsal metodiku a své zkušenosti z jednotlivých pokus-omyl experimentů s hnojením (+ fotodokumentace)?

Ochotný by som bol, ale:
- nejakú podrobnú fotodokumentáciu nemám
- rovnako nemám podrobné záznamy, niečo je v skrytých záznamoch denníka nádrže Old-timer ale minulý rok som s tým pre nedostatok času prestal, čo ma niekedy aj mrzí, sám by som si rád pozrel niektoré údaje z minulosti a niektoré pokusy preto musím robiť opakovane
- nepoužívam vedecké metódy. Akvaristikou sa bavím a robím to primárne pre seba, takže nezbieram dáta, zdroje citácií v takej miere, akú by si nejaký semivedecký článok vyžadoval
- pokusy robím v konkrétnych podmienkach mojich nádrží, so zdrojovou vodou, u ktorej nepoznám všetky relevantné parametre, takže sa obávam, že výsledkom bude iba zostava živín vhodná pre moje špecifické podmienky
- mám bohužiaľ iné priority ako blogovať o výžive rastlín, rodina alebo práca majú skrátka prednosť...potenciálne niekedy v budúcnosti sa k niečomu takému dostanem, no článok o Cryptocoryne "Flamingo" do časopisu akvárium som dával dokopy pol roka, pritom nie je nejako rozsiahly. Obdivujem množstvo práce, ktoré si ty dokázal investovať do svojich stránok*
- s pokusmi rozhodne nie som na konci, hoci nejaké čiastkové výsledky mám. Prevádzkujem low-tech/low-light nádrže, takže po zmene parametrov hnojenia často čakám aj mesiac na definitívne výsledky (reakciu rastlín)

*Myslím, že vzhľadom na to, koľko energie stránkam venuješ, by (v prípade, že ich neplánuješ spoplatniť) bolo fajn, ak by si prístup na ne neobmedzoval heslom (pre ostatných: nejde o mňa, ja heslo mám). Keď už si si s tým dal toľko práce a nejde o komerčný projekt, tvojou motiváciou je predpokladám okrem toho, že ťa to skrátka zaujíma a baví aj osveta a rúcanie mýtov v akvaristike, čomu obmedzenie prístupu na stránky nepomáha a je to myslím škoda.

kolego podívejte se na nějaká jiná media a zjistíte, že tohle medium má ty živiny opravdu na relativně skromné úrovni. On je rozdíl v tom, jestli potřebujete, aby Vám ta kultura nějak množila, nebo jestli potřebujete masivní produkci biomasy. Najdětě si BG11 a 1/2 SŠ. Samozřejmě těch medií existuje celá řada od různě univerzálních až po speciální pro konkrétní řasy.

Edit: Je ovšem i spousta řas, které tak vysokou koncentraci nesnesou a pravděpodobně ze stejných důvodů, jaké tady probíráte u rostlin. Ono ale prakticky je třeba vždycky stejně jako v akváriu najít ty podmínky, ve kterých se ten konkrétní kmen množí nejlíp.

Nene, není tam jako chelatační činidlo. S výjimkou železa, citronan železitý se dodává zvlášť. Ostatní přechodné kovy ve stopách v příslušných rozpustných solích - MnCl2, CuSO4, ZnSO4, atd.
Jistě by se to médium dalo modernizovat (pan Chu v roce 1942 EDTA a spol. neznal).
Jinak to médium je více než eutrofní: 400 mg KNO3 na litr, 80 mg K2HPO4, a tak dále.

EDIT: On tam totiž uhlík v žádné jiné podobě vůbec není. Jistě, dá se bublat CO2, nebo v případě pěstování na agaru držet vyšší obsah CO2 v plynu nad kulturou. A asi se to tak často dělá.
en.wikipedia.org/…

No ona kyselina citronová je tam asi hlavně jako chelatační činidlo, jelikož v modernějších mediích se používá v různých formách EDTA. Ale kultivace řas se s akváriem nedá moc srovnávat, jelikož ty řasy mají krátkou generační dobu a je tam ve srovnání s akváriem rychlá a velká produkce biomasy a obrovská spotřeba živin. Proto je tam všeho tolik, některá media se koncentrací dusíku a fosforu blíží odpadním vodám a pro jejich využití je potřeba adekvátně doplnit všechno ostatní. To se týká minimálně fáze počáteční produkce velkého množství biomasy.

Velmi dobrá připomínka!
Proto je zřejmě v "řasopěstitelském" médiu Chu 13 jako jedna z významných komponent kyselina citronová.
Škoda že takto nemůžeme dodávat uhlík i vyšším rostlinám. Nicméně věřím, že po přidání těchto jednoduchých organických látek (cukr, glycerol, organické kyseliny) tyto projdou metabolismem mikroorganismů (vč. řas) a dříve či později se rozloží až na H2O+CO2.
Ostatně rozklad organické hmoty je v živé vodě asi běžně větším zdrojem CO2 než rozpuštěný vzduch.
Současně je tahle schopnost řas zřejmě jedním z důvodů, proč se v akváriích se silných organickým znečištěním často daří řasám lépe než rostlinám.

Pánové ohledně řas vám v té mozaice chybí ještě jedna část, a to že řasy poměrně často dokážou využívat krom CO2 a HCO3 také organické zdroje uhlíku. Běžně se používá třeba glycerol, acetát nebo glukóza, ale netroufal bych si odhadovat, z jakých dalších sloučenin si budou různé řasy umět ten uhlík vytáhnout. Samozřejmě to neumí všechny řasy, ale třeba tolik známá a oblíbená Chlorella má kmeny, které jsou schopny takzvané heterotrofní kultivace, kdy využívají organický zdroj uhlíku a mohou růst i ve tmě. Při běžné kultivaci v laboratoři se používá probublávání CO2, jelikož lze nastavit vypínání a zapínání podle pH. Taky záleží na tom co je cílem kultivace, podle jejích podmínek totiž řasy mění metabolismus a produkují různé látky nebo jejich formy.

Marceli, Ty podle mne podceňuješ intelektuální lenost, kterou každý z nás projevuje někdy, a někteří vždycky. I když vynaložíš všechen um a úsilí vysvětlit danou věc, některé uši prostě zůstanou hluché. Já nechci vědět, jak se vaří špenát, já si ho chci v restauraci objednat a dostat hotový na stůl. I chytrým lidem nezbývá než k mnoha věcem přistupovat takto spotřebitelsky, nezajímat se o nějakou "podstatu", a brát hotové zboží. Čili jednoduchou informaci.
Většina lidí, kteří si pořídí akvárko, to nedělá s úmyslem něco namáhavě studovat. Je to koneckonců oddechová aktivita. Aby to nepodělali úplně, nezbývá než takovým lidem servírovat informace v jednoduchých pojmech.
Nic ovšem nenamítám proti úvahám, jak zlepšit zdejší atlasy. Naopak. Ten modrý rámeček nahoře by měl sloužit jako základní vodítko pro ty, co jsem právě zmínil - povrchní zájemce. Nicméně atlas by jistě získal na kvalitě, kdyby takříkajíc "menším písmem" obsahoval fundované informace pro ty, kteří je chtějí a umějí číst (eventuálně, jako třeba v mém případě, se právě čtením podobných textů učí věcem lépe rozumět).
===
Možná by neškodilo brát to jedno po druhém. Vyhodit z rámečku pH asi v tuto chvíli nezíská moc podpory. Naproti tomu proti dKH jsi shromáždil hodně silné argumenty. Na to bychom se mohli zaměřit a hledat kvalitnější náhradu: lehce srozumitelnou indikaci, která nestojí na nesmyslných základech.

larix napsal: Mám 3 akváriá a v každom inú intenzitu osvetlenia a iný systém hnojenia. Mojim cieľom je v rámci možností objaviť čo najuniverzálnejší (z pohľadu rastlinných druhov) pomer živín a následne ich minimálnu postačujúcu koncentráciu (z dôvodu čo najmenej závadného prostredia pre živočíchy).
A byl bys ochotný se s námi o to podělit? Třeba formou nějakého deníku, kde bys popsal metodiku a své zkušenosti z jednotlivých pokus-omyl experimentů s hnojením (+ fotodokumentace)?

larix napsal: Aj keď táto diskusia je i pre mňa zaujímavá, obávam sa, že z nej nevyplynie nič všeobecne akvaristicky prevratné. Fyziologické procesy a interakcie látok v rastlinnom tele sú tak komplexnou problematikou, že je prakticky nemožné vyprodukovať nejaké univerzálne platné pravidlá využiteľné pri pestovaní akváriových rastlín okrem približného absolútneho a relatívneho obsahu jednotlivých živín, pH, teploty a podobne ... Výsledkom komplexnej znalosti fyziológie vodných rastlín teda podľa mňa nebude nič viac, ako nejaké približné, priemerné hodnoty parametrov prostredia, v ktorom sa bude rastlinám dariť. Pritom každá odchýlka jedného z týchto (alebo množstva nesledovaných) parametrov bude mať za následok posun optimálnych hodnôt mnohých ostatných parametrov...
S tím tak úplně nesouhlasím. Podle mě je velmi přínosným výsledkem podobných diskuzí už jen to, že si třeba běžný akvarista uvědomí (aniž tomu musí plně a do hloubky rozumět), že úspěch či neúspěch při pěstování různých druhů akvarijních rostlin není možná tak jednoduchý, jak si zpočátku myslel ... že ve vodě působí takové množství nejrůznějších faktorů, že nalezení/docílení optimálních parametrů pro růst jeho rostlin může být složité. Setkávám se totiž až příliš často s tím, jak mají někteří akvaristé (mylně) zafixováno, že rostlinám stačí k dobrému růstu zajistit jen "dostatek světla, nelimitní množství živin a vysokou a stabilní koncentraci CO2". Tomuhle třeba věří i Mgr. Thomas Barr, Ph.D. - autor metody hnojení Estimative Index. A není schopen si ani připustit, že do toho mohou vstupovat i jiné faktory, a že výživa rostlin rozhodně není tak jednoduchá, jak by si asi přál ... a že přemíra živin rozhodně nemusí být pro rostliny optimální (dál už to radši nebudu rozebírat, protože bych se vytočil). Prostě, i když nedojdeme k žádným univerzálně platným závěrům a nebudeme moci laické veřejnosti předat do kamenných desek vytesané "desatero výživy rostlin", můžeme jim třeba zprostředkovat vhled do této problematiky (pochopení základů + odkazy na "další literaturu pro zájemce o hlubší studium"). Samozřejmě si moc dobře uvědomuju, že jsem s tímto názorem tak trochu jako kůl v plotě, ale snažím se k tomu přispět, jak se dá (třeba i svými webovými stránkami) ... nebo diskuzí na zdejším fóru. Na rozdíl od jiných nemám vysokoškolské biologické vzdělání, ale mám touhu poznávat a investuji poměrně hodně času do samostudia (a když něčemu nerozumím, snažím se najít nějakého odborníka, který by mi to vysvětlil [např. rostlinného fyziologa či ekologa] ... což je ale v tomto oboru dost těžké).

Maq napsal: Pokud chci (nebo musím) něčemu pořádně rozumět, vždycky dám přednost pochopení podstaty problému před memorováním "zjednodušujících pomůcek pro laiky" bez příslušného vysvětlení ... Jedna věc je tedy když diskutujeme o podstatě jevů, a druhá když děláme atlas rostlin pro akvaristickou veřejnost.
Možná jsi mě špatně pochopil. Myslel jsem to tak, že dávám přednost tomu, když akvaristické jevy popisujeme sice do hloubky (tj. dotýkáme se jejich podstaty), ale srozumitelně (což se podle mě nevylučuje). Třeba i mechanismus příjmu živin přes buněčnou membránu se dá popsat pro laika srozumitelně, a přesto do hloubky, tak aby pochopil, že v některých případech může být příjem živin pro rostlinu větší fuška, než v jiných, nebo že když se kolem rostliny nahromadí velké množství jedné živiny, neprotlačí se k ní některé jiné živiny. To jsou jednoduché (ale důležité) principy, které lze popsat srozumitelně i naprostému laikovi. Když to pochopí, uvědomí si rizika přehnojování, nebo zvýšené koncentrace jednoho prvku (v nepoměru k ostatním => tzv. nevyvážený poměr živin). To samé platí i o pH. Dobře, souhlasím s tím, že v atlase by asi měla být spíše nějaká obecná informace o vhodném rozmezí (např. pH 3-9), ale pak by tam mohl být odkaz, kde se vysvětlí, proč právě tyto hodnoty (že buňka musí regulovat pH svého vnitřního prostředí ... a že jí ta regulace dost vyčerpává, čím větší odchylku musí řešit ... a že je pH důležité i pro činnost enzymů [jak správně podotkl Acinonyx] ... že ovlivňuje probíhající reakce mezi jednotlivými prvky, a tím pádem i jejich dostupnost či nedostupnost pro rostlinu ... atd.). Ta obecná informace by sloužila pro akvaristy, kteří se tím nechtějí zabývat hlouběji, zatímco ta druhá by sloužila pro případ, že bude mít někdo s růstem rostlin problém a začne pátrat po příčině.

Jsem stará konzerva akvárium mám 30 let a CO2 skoro 20. Něco smáznout je jednoduché a byl bych při tom trochu opatrnější. Tvoje teoretické znalosti jsou úžasné, pár rostlin jsi si vyzkoušel v různých podmínkách, jen nejsem přesvědčený že zabývat se s tím až tak podrobně a rozpitvávat to do úplných detailů má pro všeobecnou akvaristickou komunitu nějaký přínos. Měl by jsi to co víš trochu přizpůsobit aby to pochopila i všeobecná veřejnost a ne jen pár lidí. Něco jako napsala Markéta Rejková před 12 lety, je to přeci jen už dost dlouhá doba. Asi bych neměl zapomenout na tvé stránky kde to ho je hodně, ale trochu odtržené od možnosti vyhledávání, diskuse a tím i zpřístupněni širší veřejnosti. Prošlo mě akváriem asi 150 druhů rostlin a to jen za dobu co mám internet a nechodil jsem na něj jednou za týden na hodinu do knihovny, takže je to něco okolo 10-11 let.