Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Hnojení

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

PMDD

Přejít na předchozí stránku 27 Přejít na další stránku   1  
Hnojení
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   16.02.2017 12:06 Muž Jarry [1149] Re: Maq
To je dobrý nápad, stačilo by zadat intenzitu osvětlení, CO2, °dKH, pH + maximum hodnot živin, co má kdo naměřeno a foto + info o tom, jak se rostlině daří, případně jak rychle roste atd. Ono by koneckonců šlo vytáhnout tyto hodnoty z jednotlivých prezentací a jenom je třeba u rostliny zobrazovat, je tam možnost zadávat jak výsledky měření, tak fotografie rostlin a také poznámka. Možná mít možnost zakliknout, jak se rostlině daří (třeba podle stupňů 1-5) a pak v atlase zobrazovat nádrže, kde rostlina roste, podle této informace seřazené. A nebo ještě umožnit hnodnocení růstu při každém zadávání měření. Ale to už je spíše příspěvek do vlákna "Připomínky ke stránkám" :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   16.02.2017 09:51 Maq Re: Jarry
Možná by stačilo v atlase zaměnit parametr °dKH vodivostí, ta asi výstižněji charakterizuje preference jednotlivých druhů. Jenže mnohem víc akvaristů měří alkalitu, tak to asi ještě zůstane.
Lidi by měli víc využívat možnosti připojovat ke stránkám atlasu svoje komentáře, a uvádět tam, v jakých podmínkách jim daná rostlina dobře/špatně rostla. Přes všechny naše nepřesnosti s "lacinými" testovacími metodami, kdyby těch příspěvků bylo hodně, něco by z nich určitě vyplynulo.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   16.02.2017 09:15 Muž Jarry [1149] Re: Marcel G
Také s množstvím živin stále trochu experimentuju, takže pokud budeš potřebovat vzorky na nějaký experiment, rád se zúčastním, ať už se vzorky vody, nebo různých druhů rostlin, co v akváriu mám. Bylo by určitě zajímavé mít k dispozici přehled rostlin a parametrů vody + popis, jak se jim v tom daří, i když je mi jasné, že takto jednoduché to asi nebude :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   16.02.2017 06:46 Marcel G Re: zervan
zervan napsal: Tiež sledujem diskusie, na ktoré Marcel dal linky (a aj iné) a tiež sa zaoberám otázkou toxicity.
Pokud narazíš na něco zajímavého, budu moc a moc rád, když sem písneš nějaké postřehy. Ne všichni umí anglicky a ne všichni mají čas nebo chuť podobné diskuze sledovat. Přece jen v nich bývá spousta balastu, což řadu lidí od jejich čtení odrazuje.

zervan napsal: Až keď som ubral mikroprvky, mi konečne po rokoch normálne rastie Alternanthera. No keď som to s uberaním prehnal, už sa začali objavovať problémy s Rotalou macrandra.
Z fyziologie rostlin vím, že různé druhy rostlin mají různé fyziologické mechanismy, kterými se snaží mít pod kontrolou vstřebávání látek ze svého okolí. U některých rostlin ale některé mechanismy chybí. Pravděpodobně se u nich nevyvinuly proto, že je nikdy nepotřebovaly. Mám například za to, že některé druhy rostlin rostly možná v přírodě vždy jen ve vodě chudné na živiny, a proto nikdy nemusely řešit jejich nadbytek => nikdy u nich nevyvstala potřeba si vytvářet nějaké mechanismy, pomocí kterých by dokázaly vyloučit (nebo neutralizovat) přebytečné živiny, které se do nich z okolí "tlačí". Pokud pak takovou rostlinu zasadíš do přehnojeného akvária, je v podstatě odsouzená k otravě, protože kvůli vysoké koncentraci živin ve vodě do ní začnou ve velké míře pronikat živiny, se kterými si nebude umět poradit. Do určité (malé) míry část z nich využije k růstu a část si možná bude schopná uložit do zásoby, ale jakmile to přesáhne určitou mez, začnou ji otravovat (doslova). Na druhou stranu jsou ale i jiné druhy rostlin, které podle všeho mají určité mechanismy, kterými dokáží přemíru živin nějak korigovat. Buď tyto živiny dokáží lépe ukládat do zásoby, nebo je dokáží aktivně vylučovat. Takovým rostlinám pak přemíra živin příliš nevadí (není-li extrémní), a takové rostliny pak zpravidla vyšší koncentrace vítají, protože jsou na ně evolučně dokonale adaptované (umí je mnohem lépe využít/zužitkovat). Hezkým příkladem je např. Rotala wallichii vs. Rotala rotundifolia. Obě jsou to rostliny stejného druhu, ale zatímco R.wallichii vyšší koncentrace živin nesnáší, R.rotundifolia je miluje. Vůbec mě tedy nepřekvapuje, že když jsi koncentraci živin (v tomto případě mikroprvků) snížil, některým druhům to očividně pomohlo, zatímco jiným druhům se to moc líbit nemuselo.

zervan napsal: Momentálne trochu experimentujem s pomerom zmesi MicroMix Plus a zmesi chelátov Fe a Mn, no len tak orientačne, nemám možnosť merať mikroprvky. No ktorýsi maník na vyššie spomínaných diskusiách má na to mašinu...
Za pár týdnů už bych na to měl mít úplně stejnou mašinu (Hanna HI83200), takže pokud mi nějaké vzorky vody pošleš, pár zajímavých údajů bych z toho zjistit mohl (i když se některé parametry vody přepravou určitě zkreslí).

zervan napsal: Zaujímavý je aj blog: classicalaquascaping.wordpress.com/… - no autor je zase silne naklonený toxicite a všetko zlé jej pripisuje.
Tenhle člověk to podle mého názoru s tou toxicitou opravdu přehání. Vidí ji snad úplně za vším.

zervan napsal: No zaujala ma myšlienka, že silné červenanie rastlín je akási ich obrana, jav nie zdravý.
Podle mého názoru jsou za červenání rostlin zodpovědné pigmenty antokyany, jejichž produkce je závislá na celé řadě faktorů (nejen na koncentraci železa, ale i na intenzitě osvětlení, pH a mnoha dalších). Mám o tom doma dokonce celou knihu ("Anthocyanins - Biosynthesis, Functions, and Applications", DOI: 10.1007/978-0-387-77335-3), ale zatím jsem jí ještě celou nepřelouskal.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   15.02.2017 20:19 Maq Re: larix
Rovnako kľúčové je však podľa mňa vždy k tomu definovať aj relatívnu koncentráciu k ostatným prvkom a pH.
Ano, přesně to si myslím.
Nicméně například diskuse mezi zemědělci o optimálním poměru hořčíku a vápníku vedly k závěru, že rostliny jsou v tomto ohledu hodně tolerantní. Je to pravda trochu specifický případ, protože Ca++ a Mg++ se jako kationty chovají dost podobně. A rozhodně taky nešlo o toleranci v řádech. Přitom mineralizace vody v různých akváriích se liší až řádově. A ohledně mikroprvků mohou být rozdíly ještě větší - a citlivé právě vzhledem k pH.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   15.02.2017 20:07 Muž larix [1333] Re: zervan
zervan napsal: Do hry vstupuje aj tvrdosť vody, pH.

Toto je podľa mňa časť kľúčovej informácie. Takmer vždy sa rieši deficitná alebo toxická koncentrácia jedného vybraného prvku. Rovnako kľúčové je však podľa mňa vždy k tomu definovať aj relatívnu koncentráciu k ostatným prvkom a pH. Ja som si vo svojej nádrži overil, že vzájomné pomery sú rovnako dôležité (alebo dokonca dôležitejšie), ako absolútne koncentrácie prvkov. Preto sa podľa mňa k nejakým finálnym výsledkom v akvaristických podmienkach ani nedá prepracovať. Vždy bude výsledná diskusia obsahovať nejaké "ale". Napríklad jeden vzorový citát z www.aquaticplantcentral.com : "Avoid using fertilizers high in boron; i noticed it's the most toxic element causing slow growth and chlorosis (however, in some cases high boron levels work fine but i don't know why it happens)"

Čo sa týka hydrochrómov, u mňa spoľahlivo funguje nízka hladina dusíka a fosforu. Antokyány navyše červenejú pri posune pH bunkovej šťavy smerom dole, čo s výživou úzko súvisí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.02.2017 19:29 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
To presnejšie neviem, na mysli som mal tento článok: classicalaquascaping.wordpress.com/…

No môžem akurát potvrdiť, čo sa píše v tomto článku:
classicalaquascaping.wordpress.com/… - takto isto mi odchádzali vrcholky tejto Ludwigie, boli zakrpatené, no veľmi silne červené, teda farbivo sa naozaj produkovalo, len list nerástol.

(Potom však vrcholky zhnili načisto, tak som ani nestihol otestovať, či zaberie bór. No vyrazili bočné nové rastlinky a už to vyzerá lepšie...)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.02.2017 19:22 Maq - RostlinyRe: zervan
Jak vlastně vzniká to červené zbarvení? Někde jsem četl, že to je železo, jinde nahromaděné cukry, není mi to jasné.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   15.02.2017 18:12 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Tiež sledujem diskusie, na ktoré Marcel dal linky (a aj iné) a tiež sa zaoberám otázkou toxicity. Až keď som ubral mikroprvky, mi konečne po rokoch normálne rastie Alternanthera. No keď som to s uberaním prehnal, už sa začali objavovať problémy s Rotalou macrandra. Ako som tak sledoval spomínané diskusie (resp. žurnály konkrétnych nádrží), tak som si všimol, že kto má "poriadny" substrát s vysokým CEC, tak mu to znáša silné hnojenie mikroprvkov. A aj preto teraz pozorne sledujem www.barrreport.com/… - kde je inertný piesok, ako mám i ja. A tiež nový žurnál nie nového autora: www.barrreport.com/…
Do hry vstupuje aj tvrdosť vody, pH. Momentálne trochu experimentujem s pomerom zmesi MicroMix Plus a zmesi chelátov Fe a Mn, no len tak orientačne, nemám možnosť merať mikroprvky. No ktorýsi maník na vyššie spomínaných diskusiách má na to mašinu...

Zaujímavý je aj blog: classicalaquascaping.wordpress.com/… - no autor je zase silne naklonený toxicite a všetko zlé jej pripisuje :) No zaujala ma myšlienka, že silné červenanie rastlín je akási ich obrana, jav nie zdravý. A tí, čo silne hnoja EI (resp. mikroprvkami) rastliny vlastne stresujú. Nuž, ale keď som teraz výrazne ubral mikroprvkov, Rotala už nebola červená, ale taká vyblednutá ružovo-žlto-hnedá a nevyzerá to pekne :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.02.2017 17:21 Maq - RostlinyRe: Marcel G
se o tom na fórech jen donekonečna dohadují a spekulují, co přesně za ten špatný růst rostlin a nejrůznější růstové deformace může. Do toho navíc vstupují i různé postranní úmysly, sobectví, ješitnost a ego
Já tak nějak nerad čtu Tom Barr Report. Jednak za tím čuchám byznys, módu, kampaň, jednak je to většinou "nejde to kladivem? použij větší kladivo" diskuse. A moc řečí a málo relevantních údajů. Ale ze všeho nejvíc snad hraje roli moje nechuť k té "vysokooktanové" akvaristice, co ti lidi tam provozují. Není to ani zdaleka racionální postoj, a dost možná ho někdy změním, ale CO2 a všechno co se od toho odvíjí mi tak nějak nejde pod nos. Není to moc přírodní "přírodní akvárium", jaké je zrovna trendy.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   15.02.2017 17:01 Maq - Rostliny
Nedostatek železa byl první deficit, který jsem u rostlin v akváriu zaznamenal. A následně Tenso Cocktail první hnojení vůbec, co jsem kdy v akváriu dělal.
Několik týdnů jsem přidával 0.85 mg/l Tenso Cocktailu denně, což odpovídá 33 µg Fe. Pak jsem toho asi v půli prosince nechal, došel jsem k závěru, že přehnojuji. Vodu jsem naposledy měnil o Vánocích, Tenso Cocktail jsem letos přidal dvakrát (stejnou dávku). Žádné projevy nedostatku mikroprvků zatím nevidím.
Nemám CO2 a živiny držím na spíše nízké úrovni, takže mi rostliny nijak závratně nerostou. Ale za poslední dva měsíce je přírůstek zřejmý, opticky tak zhruba třetina (i víc?).
Toto pozorování samozřejmě nestačí pro žádné závěry. Navíc Fe neměřím. Jenom uvažuji. Mikroprvky jsou vesměs kovy, které se z akvária jen tak neztratí. Neuniknou se žádným plynem, žádné "demetalizační" procesy bakterie neprovozují.
Dávkování se odhaduje těžko. Můžeme změřit obsah kovů v sušině (či v popelu), ale to ještě neřekne nic o tom, kolik kovů se poztrácí po cestě. Jenže ony se často neztratí nadobro, jen někde načas uvíznou a mohou být k dispozici později.
Mám prozatím takový pocit, že dokud rostliny nedají najevo nedostatek, je možná rozumnější mikroprvky přikápnout jen občas, podle rychlosti růstu týdně až jednou za několik týdnů. Některé ty kovy jsou dost jedovaté, a navíc mohou nepříznivě ovlivnit příjem dalších živin, zejména fosforu.
Myslím že významným faktorem je i celková úroveň mineralizace vody. Je-li roztok "řídký", leccos se snáze rozpustí, a tedy dostane k rostlinám.
Nic netvrdím, jenom v tom tak tápu a přemýšlím u toho.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   15.02.2017 16:54 Marcel G - RostlinyRe: Maq
Maq napsal: A není to ve skutečnosti ještě horší? ... Asi to tak docela nebude, protože EI hnojiči nehlásí otravy mědí ... Shrnuto: Uvažuji o možnosti, že často přehnojujeme mikroprvky.
Ale EI hnojiči otravy hlásí (viz např. www.plantedtank.net/… ), ale pravděpodobně nejen otravy mědí, ale i dalších prvků. Bohužel laboratorní analýzy jsou pro většinu akvaristů nedostupné, a proto se o tom na fórech jen donekonečna dohadují a spekulují, co přesně za ten špatný růst rostlin a nejrůznější růstové deformace může. Do toho navíc vstupují i různé postranní úmysly, sobectví, ješitnost a ego, takže to většinou končí jen hádkami, urážkami a napadáním. Pravda ale je, že řada akvaristů, kteří používají (nebo používali) metodu hnojení EI, přiznává, že měli s některými druhy rostlin problémy, a buď se těch rostlin zbavili, nebo zkoušeli (většinou neúspěšně) přijít na to, čím přesně to je. Jeden takový pokus o nalezení příčin je možné najít třeba zde: www.barrreport.com/… (toto vlákno bylo založeno po neúspěších v jiném akváriu: www.barrreport.com/… ). Je to rozhodně obsáhlé čtení (na dlouhé zimní večery), ale dá se v tom najít řadu užitečných postřehů.

Podle mého názoru by do podobných problémů vnesla hodně světla právě laboratorní analýza rostlinné sušiny. Zkoušel jsem těm lidem dokonce nabídnout, že pokud mi pošlou sušené rostliny, tak jim tu analýzu nechám udělat, ale nebyl o to zájem. Zkoušel jsem dokonce přemluvit i Toma Barra (autora metody EI), aby mi poslal své rostliny k analýze, a my jsme tak mohli zjistit, jestli tyto jeho rostliny mají opravdu ve svém pletivu extrémně vysoké koncentrace živin (což se dá u používání tak vysokých koncentrací předpokládat: týdně prý přidává do svého akvária 50-60 mg/l NO3, 15-20 mg/l PO4 a 1.5-2.5 mg/l Fe => po naakumulování budou samozřejmě reálné koncentrace v akváriu ještě vyšší), aniž by se u nich projevovaly nějaké negativní příznaky (tvrdí, že jeho rostliny jsou všechny ve vynikající kondici). Buď mi tedy něco podstatného uniká, nebo tady něco nehraje. Nevím. Shrnuto: Řada lidí přiznává problémy se špatným růstem některých rostlin a přičítá to vysokým koncentracím živin, ale T.Barr stále trvá na tom, že přemíra živin žádné problémy nezpůsobuje a že za 95% problémů může CO2 (ať už jeho nedostatek nebo kolísání koncentrace).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   15.02.2017 15:48 Maq - RostlinyRe: Marcel G
A není to ve skutečnosti ještě horší?
Odhaduji, že ve volné vodě té mědi moc nezůstane. Nějaká vstoupí do rostlin, většina asi vstoupí do nějakých procesů v substrátu.
Vymění se voda - žádná měď se neodstraní, a zase se další přileje. Rostliny nežijí věčně, každý list se jednou rozloží, dekompozice se odehraje převážně v substrátu. I když tu měď "sežere" plž, tak jednou chcípne - totéž. V substrátu se to mele mezi různými mikroorganismy, semtam něco vstoupí do rostlin... a tak dokola.
Asi to tak docela nebude, protože EI hnojiči nehlásí otravy mědí. Nejspíš jí hodně skončí v nějakých nerozpustných solích nebo jako oxid. Ovšem od "plíškařů" víme, že ani kovová měď není zcela inertní. A tak dokud ji nevcucne a nezachytí filtr, nebo dokud nevyhazujeme přírůstky rostlin (což EI hnojiči asi dělají často), zůstává a hromadí se v akváriu.
Shrnuto: Uvažuji o možnosti, že často přehnojujeme mikroprvky... (Nebudu na tomto místě rozvádět.)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.02.2017 12:56 Marcel G - RostlinyRe: Marcel G
Fotka k příspěvku A takhle by to vypadalo, kdyby rostliny spotřebovaly týdně 50% toho, co jim tam dodáme v hnojivu (viz přiložený obrázek) => koncentrace mědi by mezi výměnami vody kolísala v rozmezí 42-95 µg/l Cu.
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.02.2017 12:38 Marcel G - RostlinyRe: Maq
Fotka k příspěvku Maq napsal: Já jsem si zase všiml, že Tenso Cocktail dávkovaný metodou Estimative Index dodává do vody 11 µg čisté mědi na litr denně, tzn. 77 µg týdně (mezi dvěma výměnami vody). Pro srovnání PPS-Pro receptura vystačí s 0.17 µg denně, tedy s šedesátkrát(!) nižší dávkou. A ještě jedno srovnání: V médiu Chu-13, což je velmi koncentrovaný koktejl pro laboratorní kultivaci (jednobuněčných) řas, je 41 µg mědi na litr.
Zapomněl jsi ještě zohlednit akumulaci živin. Při ní se může za pár týdnů koncentrace mědi v akváriu vyšplhat až na dvojnásobek původní týdenní dávky (tj. z původních 84 µg/l až na 167 µg/l Cu). Přikládám graf, jak může koncentrace mědi vypadat v průběhu 60-ti dní od započetí dávkování metodou Estimative Index (s použitím Tenso Cocktailu), při níž se aplikuje 27,6 µg/l Cu obden => platí za předpokladu, že rostliny do sebe nic z toho nevstřebají a že ve vstupní vodě máme nulovou koncentraci mědi. V reálu rostliny samozřejmě malou část dodané mědi vstřebají, ale na druhou stranu bude jistě nějaká měď i ve vstupní vodě. Podobné výpočty je možné provádět na: rotalabutterfly.com/… .

Vysvětlivky ke grafu:
Nutrient Accumulation = Akumulace (nahromadění) živin
Dose = dávka (0.0276 ppm = 0.0276 mg/l = 27.6 µg/l)
Peak = nejvyšší úroveň (tj. maximální teoretická naakumulovaná koncentrace) => na konci týdne, před výměnou vody
Trough = nejnižší úroveň (84 µg/l !!!) => na začátku týdne, po výměně vody
PPM = mg/l
Days = dny
 

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   05.02.2017 16:35 Muž ercan [38] Re: afc1886
Jj to je ono. Díky!!!!!!
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   05.02.2017 15:14 R Muž afc1886 [9117] Re: ercan
Jestli to jsou ony,tak tady píšou také aplikaci. www.rostlinna-akvaria.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   05.02.2017 15:10 Muž ercan [38]
Ahojte!
Chci se zeptat.
Dnes jsem si koupil kapsle NPK do dna (20ks) a zajímalo by mne,kolik jich do toho dna mohu nastrkat? Všechny? Akvo má 250L rozměr dna 90x47.
Předem děkuji za info!

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   29.01.2017 19:51 R Muž romant [27748] Re: Maq
Protože se vcelku těžko přesně měří a je velmi dobrým podporovatelem výskytu některých druhů řas a proto budu raději méně zkušenému a ne tolik vzdělanému začátečníkovi radit, aby se samostatného použití železa vyvaroval. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 19:46 Maq Re: romant
romant napsal: hnojení v čerstvých nádržích... tam bych byl opravdu velmi ostražitý s používáním jakéhokoliv hnojiva a železa obzvlášť.
Proč železa "obzvlášť"? Železo je mikroprvek, klidně může ve vstupní vodě prakticky chybět a může být nedostatkové prakticky od počátku. Aspoň myslím. S mým akváriem to tak bylo.
Mám tady nějakou mezeru?
(Jinak hnojení čerstvě založených akvárií taky pokládám za převážně nevhodné.)
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 18:32 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: TheHonca
Už som chcel kriticky zhodnotiť toto hnojivo, lebo sa mi nepozdáva Fe bez Mn, ale zistil som, že v tom obchode sú zavádzajúce informácie. Podľa webu výrobcu je to všetko inak: www.rataj-spk.cz/… - a vyzerá to celkom fajn. Alebo "Colour Fe" bola staršia verzia a terajší "Colour Fe+" je vylepšený?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 18:27 R Muž romant [27748] Re: TheHonca
Osobně bych, když už používat nějaký hnojivo šel do klasiky v podobě PMDD, kde si mohu nakombinovat možnosti hnojení podle toho, jakou mám vodu a parametry v akváriu. Nicméně neodpustím si poznámku stran hnojení v čerstvých nádržích, kam tvoje nádrž bezesporu patří, tedy tam bych byl opravdu velmi ostražitý s používáním jakéhokoliv hnojiva a železa obzvlášť. Rostlin tam máš pět a půl, přitlačil bach výrazně, zvláštěpak na stonkovkách a neřešil to, že některá rostlina momentálně neroste.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 18:16 TheHonca Re: vaaclav
Takže to je slušná alternativa jak efektivně doplnit Fe. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 17:35 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: TheHonca
Je to jedna z možností. Přípravek je už poměrně dost dlouho na trhu. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 17:32 Muž TheHonca [0] Re: dudl007
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvku Není to úplně dobře vidět, ale ty vršky jsou opravdu bledé/bílé... Nebo nějaký jiný tip, co se s nimi děje? :-)
EDIT-Nebo ještě který přípravek pro dodání železa?
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 17:29 Muž dudl007 [15] Re: TheHonca
Asi v pohodě, jen se zeptám jak jsi poznal na těch pár rostlinkách že máš nedostatek železa? ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   29.01.2017 17:14 Muž TheHonca [0] – Rataj Colour Fe
Máte někdo zkušenost s tímto - Rataj Colour Fe? V akváriu máme zřejmě nedostatek železa, tak hledáme vhodný přípravek.

www.rostlinna-akvaria.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   27.01.2017 20:35 Maq Re: zervan
V poslední době hledám toxikologické informace často v bezpečnostních listech. K síranu železnatému jeden z nich uvádí:
EC50/24 h 100 mg/l (bakterie)
EC50/48 h 152 mg/l (dafnie)
LC50/96 h 925 mg/l (ryby)
.
Vzhledem k tomu, že tahle látka dokonale disociuje a síranů máme ve vodě běžně dost a dost, jde vlastně o toxicitu dvojmocného železa. 925 mg/l FeSO4 dává 340 mg/l Fe(2+) krátkodobě toxického pro ryby. Je to jakýsi ukazatel, pro představu.
Pro srovnání, MgSO4 valíme do akvária běžně, a tentýž zdroj udává LC50/96 h 680 mg/l (ryby) (Pimephales promelas).
===
Na ty odkazy mrknu, díky.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   27.01.2017 20:30 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Redox nemám ako merať - síce som v 2014 či kedy kúpil z Číny ORP meter, ale ako som spomínal v susednej diskusii, bol to generátor náhodných čísel, absolútne nič konzistentné som nezmeral, nevedel som rozlíšiť čistú vodovodnú vodu od vody silne organicky znečistenej, nič... Niekde ho ešte mám pohodený.

Ten dusičnan amónny by sa dal skúsiť, tam však už je naozaj priamo amónny katión, žiadna možnosť, že by si rastliny rozložili hnojivo priamo, čiže úplná istota, že amoniak (alebo ión) vo vode bude. Ale rád sa oboznámim s výsledkami testov aj druhých ľudí, lebo naozaj, každé akvárium je unikát ano
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   27.01.2017 20:22 Maq - RostlinyRe: zervan
Bude to chtít více testování. Testování v akvarijních podmínkách má ten půvab, že je vždy ve hře ohromný počet proměnných, takže je těžké se dobrat k exaktním závěrům.
V této věci mám náměty:
- měřit redox (jde mj. o ty řasy, přičemž vazba, v níž je dusík dodáván, má skoro určitě na redox vliv),
- zkusit NH4NO3 (dusík v obou hlavních vazbách je vždy 1:1), ev. NH4HCO3.
Nemysli si, nehodlám jen sedět a dávat rady... Jenže jsem si neprozřetelně objednal močovinu a dusičnan amonný od MRP akvarijní-hnojivo.cz, a teď jen čekám a čekám...
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   27.01.2017 20:18 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Ak si dobre spomínam, bežné železo na rozdiel od chelátov je vraj aj viac toxické, aspoň takto to často opisujú v iných diskusiách a nielen pre železo, ale i iné kovy.

Inak v súvislosti s malými dávkami mikroprvkov skutočne veľmi odporúčam sledovať tento žurnál, je mimoriadne poučný: www.barrreport.com/… (Pikez - Rotala Kill Tank)

Je to pokračovaním experimentu, ktorý začal v tomto žurnáli: www.barrreport.com/… (Pikez - Going Dutch with Aquasoil) - poctivo som prelúskal všetkých 78 strán, je to tiež veľmi poučné!

Mimochodom, autor žurnálov a nádrži (Pikez) často spomína Marcela G. a súhlasí s jeho závermi, v podstate experimentuje práve s nízkymi mirkoprvkami, potom ešte nižšími (no viac železa, menej ostatných), teraz sa chystá otestovať pridanie mangánu, potom menej makro... podľa toho, čo zistí. Zapája sa do debaty aj Tom Barr - a mám dojem, že už trochu poľavil z toho neoblomného presvedčenia, že čím viac všetkého, tým lepšie - dokonca i sám v garáži experimentuje s akvárkom, kde nehnojí (mimo CO2 a substrátu ADA).

Ďalej odporúčam classicalaquascaping.wordpress.com/… - blog jedného z diskutujúcich, ktorý je silným zástancom teórie toxicity mikroprvkov.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   27.01.2017 20:07 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Áno, keď zrealizujem plány modernizácie rozplávačky a uvoľním tým malé experimentálne akvárium, chcem v čistej vode bez čohokoľvek sledovať rozpad močoviny so zabehnutým filtrom - koľko to bude trvať a tak... Ten test na amoniak je JBL a tie pokladám za dobré, no ako som spomínal, je starý, mám ho roky. Tak neviem, či mám kúpiť nové náplne alebo skúsiť iný. Asi stačí nové náplne JBL. Žiaľ, zrovna pár dní pred zistením, že mi test zrejme nefunguje, som robil väčšiu objednávku nad 100 € (okrem iného aj náplne testov). Kvôli dopravnému nechcem objednávať drobnosti, kým nemôžem na bicykli alebo motorke skočiť do obchodu.

Čo sa rias týka - u mňa sa riasy vždy správajú dosť premenlivo, tak ťažko hodnotiť. Mal som dojem, že sa viac rozmohla zelená riasa (bežná krátka vláknitá), ale to môže byť aj tým, že som to preháňal s močovinou, keď sa spočiatku nič nedialo a potom mi i dusičnany vyleteli vysoko. Túto riasu mám tradične hlavne na skle, čo je možno aj divné. Funguje to tak, že sa na skle začne robiť najskôr akýsi povlak bezfarebný, len ťažko viditeľný, potom na ňom sa po čase objavia vlákna zelené. Ak robím údržbu pekne každý týždeň aj so zotieraním skla žiletkou, tak vlastne ani moc vyrásť nestihne, po týždni už začína byť vidieť. Lenže až taký poctivý v pravidelnosti údržby nie som a potom už rastie veľmi rýchlo a po 2 týždňoch je to pôsobivo plápolajúci zelený porast, vlní sa v prúde :) Priebežne zotieram magnetickou stierkou len predné sklo, to zotrie riasu, no ten povlak moc nie, takže sa dosť rýchlo objaví riasa znovu. Pravdu povediac, nejako moc to neriešim, pretože v minulosti som mal problém opačný - nemal som ani kúska zelenej riasy (dokonca som sa ju snažil pestovť v pohári na slnku) a mi tak od hladu uhynuli asi 2 Neritiny. Obvykle tá riasa nie je vidieť na rastlinách, lebo i tak pri údržbe strihám vrchné časti a tie sadím, riasa sa tam ešte nestihne ani uchytiť.

Priznávam, že si neviem vysvetliť, prečo tam v posledných mesiacoch tú riasu vlastne mám. A ešte zaujímavejšie je to v tom malom experimentálnom akváriu, kde je tvrdá voda (GH i KH, prv som mal rovnako mäkkú ako v hlavnom), tiež svietim veľmi silno a CO2 dávam len veeeľmi nezodpovedne biokvasom, lietam od žltej po modrozelenú, lebo nemením náplň nejako pravidelne (to už je druhý priznaný fakt hovoriaci o tom, aký som ľajdák :-D). Mal som tam rovnaké problémy so zelenou riasou, potom som tam dal jedného ancíka (nie kvôli riase, ale ako prechodný pobyt) a do 2. dňa boli všetky sklá čisté, som nechcel veriť vlastným očiam. A čo je najzvláštnejšie - po pár dňoch som ancíka dal preč, no odvtedy tam riasy niet, ani v pôvodnej mäkkej vode, ani v súčasnej tvrdej vode. A neobjavila sa ani teraz, pri veľmi silnom hnojení močovinou (v tomto malom experimentálnom som dával oveľa viac ako do hlavného akvária). Takže si dovolím tvrdiť, že močovina riasy nespôsobuje. Otázka je, či a tam vôbec amoniak vytvoril, ale asi hej, lebo som tam mal poplach z dusitanov pri 2-násobnom dávkovaní.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.01.2017 18:12 Maq - RostlinyRe: Marcel G
Ano, ten acinonyxův dokument jsem si dokonce stáhl a študoval. Fosforečnanové ionty jsou zřejmě ta příčina, že se rády srazí s kdejakým kovem.
Většinou se proti tomu bojuje silnějšími cheláty. Mně se líbí politika nízkého obsahu živin, tedy "řídkých roztoků". Neobtěžuje mě dodávat je denně v maličkých dávkách. Pravda, rostliny mi nijak rychle nerostou, ale jsou vesměs v dobré kondici.
Po Novém roce jsem zkusil vysadit mikroprvky. Zatím žádné projevy nedostatku Fe atd. nepozoruji.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   27.01.2017 16:19 Marcel G - RostlinyRe: Maq
Zkus se podívat o pár příspěvků níže: rybicky.net/forum/10843… (16.01.2017 00:31), kde najdeš odkaz na soubor popisující srážení železa s fosforem. Řekl bych, že jakékoli nechalatizované železo v akváriu velmi rychle zoxiduje a vysráží se s fosforem (nebo hydroxidy). Pokud bys však touto sloučeninou přihnojovat pravidelně (každý den), tak by to asi takový problém být nemusel. Záleželo by také na pH roztoku, osvitu, teplotě ... Předpokládám, že Acinonyx ti dá lepší odpověď.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.01.2017 15:45 Maq - Rostliny – Síran železnatý
Proč vlastně nepoužíváme síran železnatý k přihnojování železem?
Ano, vím, uvádí se, že se železo vysráží a je pak pro rostliny nedostupné. Ale nějak nemůžu narazit na jasné údaje, proč se vysráží a s čím.
Víte o tom někdo něco bližšího?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   27.01.2017 15:42 Maq - RostlinyRe: zervan
zervan napsal: Už nič zaujímavé som nezistil.
Tak to bych rozhodně neřekl!
Nepoměr dusíku a draslíku určitě zlobí víc lidí a Tvůj pokus by je měl velmi zajímat.
Zjistil jsi nějakou změnu v růstu řas? (Narážím na tu teorii, že řasy se množí díky amoniu ve vodě.)
Máš v plánu pořídit lepší testy na NH3/NH4+ a pokračovat v dokumentování Tvých zkušeností?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   27.01.2017 07:39 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Už nič zaujímavé som nezistil. Pridávanie dusíka výhradne močovinou spôsobilo (pochopiteľne) vyčerpanie draslíka, tak z nadbytku som zletel do nedostatku :-) Doplnil som ho zvlášť síranom. Funguje tam tá premena nespotrebovanej močoviny cez amoniak (ktorý som žiaľ nedokázal merať, ešte raz preverím ten test, ale asi nefunguje), dusitany na dusičnany. Ak som príliš veľa močoviny dával, zase sa mi v konečnom dôsledku hromadili dusičnany. Inak som nespozoroval žiadne nevýhody močoviny, snáď až na tú dlhšiu zotrvačnosť a tým pádom neprípustnosť silnej jednorazovej dávky pri výmene vody.

Za ideálny stav pokladám kombináciu močoviny a KNO3 tak, aby bolo primerane draslíka. Asi budem dávať 1:1 z hľadiska dusíka, pri výmene vody len KNO3.

Ešte sa pozriem na filter, či tam nájdem sliz (doteraz bol stále čistý) - len som chorý, tak už týždeň odkladám údržbu. Ludwigia repens mi už trčí von z akvária asi 5 cm (keby sa neohla, tak asi 10 cm).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.01.2017 23:28 Maq - RostlinyRe: zervan
zervan napsal: Chlapi, mám zlú správu: ten test asi nefunguje.
Jak pokračuje test s močovinou? A nebo se raději nemám ani ptát? :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.01.2017 05:14 R Muž afc1886 [9117] Re: JD1609
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.01.2017 23:33 JD1609 Re: vaaclav
právě jsem si o tom přečetl dost na 1 e-shopu kde ti všechno vysvětlí... už chápu vše :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   23.01.2017 23:19 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: JD1609
Chtělo by si o tom něco přečíst, je to přeci jen dost dlouho co se CO2 používá. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   23.01.2017 23:00 JD1609 - Echinodory + stonkové rostliny – CO2
Pokud bych si koupil CO2 v tlakové láhvy jak poznám že ve vodě není moc CO2 a že se nic nestane rybám? Nebo to má specifické dávkování?

Popř. jaké s tím máte zkušenosti?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   22.01.2017 21:53 Maq - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Marcel G, larix
Aniž bych zrovna tohle hledal, narazil jsem v CRC Handbook of chemistry and physics 90th edition (2010) na následující odstavec:
It is now thought that at least 24 elements are essential to living matter. The four most abundant in the human body are hydrogen, oxygen, carbon, and nitrogen. The seven next most common, in order of abundance, are calcium, phosphorus, chlorine, potassium, sulfur, sodium, and magnesium. Iron, copper, zinc, silicon, iodine, cobalt, manganese, molybdenum, fluorine, tin, chromium, selenium, and vanadium are needed and play a role in living matter. Boron is also thought essential for some plants, and it is possible that aluminum, nickel, and germanium may turn out to be necessary.
Jen pro zajímavost. ahoj
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 7   22.01.2017 16:01 Marcel G - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Maq
Výčet esenciálních rostlinných živin jsem převzal z knihy:
MARSCHNER, Petra. Marschner's mineral nutrition of higher plants. 3rd ed. Amsterdam: Academic Press, 2012, xv, 651 s. ISBN 978-0-12-384905-2.

V ní se uvádí, že aby mohl být prvek považován za esenciální, musí splňovat následující tři kritéria:
1) rostlina bez tohoto prvku nedokáže dokončit svůj životní cyklus,
2) funkci daného prvku není možné nahradit jiným prvkem,
3) prvek se musí přímo účastnit rostlinného metabolismu (např. jako součást nepostradatelné součásti rostliny, třeba enzymu; případně musí být zapotřebí k určitému metabolickému kroku, třeba enzymatické reakci).

Tato kniha se používá na většině vysokých škol, kde se vyučuje minerální výživa rostlin. Nikl se obvykle uvádí jako esenciální u některých suchozemských rostlin (u vodních rostlin údajně esenciální být nemusí).

Jinak ale souhlasím s tím, co zmiňoval larix: nemusí to platit absolutně (co druh, to jiné nároky a "esence").
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   22.01.2017 14:55 Muž larix [1333]
Ja som vychádzal z aktuálne platnej práce autorov Epstein & Bloom 2003 (2005). V starších prácach je definícia esenciality aj zaradenie prvkov trochu iné.
Aktuálne je esenciálny prvok definovaný tak, že:
- je súčasťou molekuly, ktorá je vnútorným komponentom štruktúry alebo metabolizmu
- jeho absencia spôsobuje abnormality v raste, vývine a reprodukcii
Prospešné prvky túto definíciu nespĺňajú, aj keď v rastlinnej sušine môžu dosahovať koncentrácie, ktoré by ich zaraďovali dokonca k makroelementom.
Toto rozdelenie však neplatí absolútne. Prospešné prvky môžu byť pre niektoré špecifické druhy rastlín esenciálne.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.01.2017 13:53 Maq Re: larix
palec
Podíval jsem se na několik zdrojů, a rozdělení prvků na mikroprvky a "užitečné" prvky není ve všech pramenech totožné. Sodík, chlór, křemík a další bývají charakterizované tak i tak. My to tady asi s konečnou platností nerozhodneme.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   22.01.2017 12:31 Muž larix [1333] Re: Maq
Aj keď otázka nesmerovala na mňa, dovolím si reagovať.
Sodík ani kremík nie sú esenciálne živiny, aj keď rastliny ich dokážu využívať pravdepodobne ako katalyzatóry niektorých biochemických reakcií. Ich prítomnosť urýchľuje metabolizmus ale pre život rastlín nie sú nevyhnutné. Takýmito prvkami sú aj kobalt a selén.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.01.2017 09:58 Maq Re: Marcel G
Nechybí Ti v tom výčtu sodík? A co takhle křemík?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 11   22.01.2017 06:20 Marcel G Re: JD1609
JD1609 napsal: Je nutné dávat do AQ tablety se železem pro rostliny? A jak často se musí dávkovat CO<sub>2</sub> ?Nic ve zlém, ale Tvé četné dotazy svědčí spíše o tom, že se asi v prolematice pěstování rostin příliš neorientuješ. Substráty si pleteš s hnojivem. Nevíš, jaké živiny rostliny potřebují, případně jak je dávkovat. Velmi bych Ti doporučoval nejprve si o tom něco nastudovat, a teprve pak (nebude-li Ti pořád něco jasné) zde položit zasvěcený dotaz. Ve stručnosti: Všechny rostliny potřebují k dobrému růstu přiměřené množství všech esenciálních živin. Mezi esenciální živiny patří především uhlík, kyslík a vodík, dále makroprvky dusík, draslík, vápník, hořčík, síra a fosfor, a z mikroprvků chlór, železo, mangan, bór, zinek, měď a molybden (někdy se uvádí i nikl). Bez těchto prvků (živin) se žádná vodní rostlina neobejde. Živiny můžeš rostlinám dodávat mnoha různými způsoby: 1) v substrátu, 2) pitné vodě, 3) krmení, 4) odpadních látkách (rybí výkaly, detrit), 5) hnojivu (tuhém či tekutém). Každý druh rostlin má odlišné nároky na živiny (rychlerostoucí rostliny potřebují zpravidla více živin než pomalurostoucí druhy; některé druhy rostlin preferují vyšší koncentrace živin, jiné naopak nižší a při vyšších koncentracích hynou nebo stěží přežívají). Z toho pak plyne, že potřeba hnojení závisí celé řadě věcí. Pokud například používáš ve svém akváriu nějaký půdní (výživný) substrát, nebude pravděpodobně potřeba přihnojovat ještě do vodního sloupce. Pokud naopak používáš jen čistý písek, budou rostliny odkázané především na živiny ve vodě, případně na detrit, který se bude časem pomalu rozkládat na minerální živiny. Nemá smysl se o tom všem tady teď do podrobna rozepisovat. Doporučoval bych Ti ale, aby sis o tom nejprve něco nastudoval.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   21.01.2017 21:07 Muž dudl007 [15] Re: zervan
Tak pokud myslí tekutý uhlík, tak to důrazně doporučuju držet se dávkování dle výrobce. Mnoho lidí toho dává mnoho a pak se diví. Jinak tekutý uhlík denně,doporučenou dávku a nejlépe před nebo těsně po zapnutí světel. Ale nejsem příznivcem této metody.
Přejít na předchozí
Přejít na další

1 ...... [27] ...... 53 54

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 62959x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/10843-hnojeni?od=1301