Hnojení

Zaujal ma článok, kde sa spomína nedostatok mangánu: www.rataj-spk.cz/…

V ďalšej časti sa spomína, že taká Cabomba v sušine viac mangánu ako železa: www.rataj-spk.cz/… (zrejme podobne i iné rastliny)

Potom sa natíska otázka, prečo majú bežné zmesi mikroprvkov zhruba 3,5× viac Fe ako Mn? (Plantex CSM, MicroMix Plus, Plant-Prod). Z tohoto pohľadu je najlepší Tenso Coctail, ktorý má Fe len 1,5× viac ako Mn a má aj relatívne vyšší podiel Mo.

Je možné na dopĺňanie Mn použiť KMnO₄? Alebo musí byť síran, či ešte lepšie chelát? Pretože manganistan sa v mojom akváriu rozpadne po pár minútach z dôvodu vyššieho organického znečistenia. Na druhej strane, samotný mangán v akváriu v nejakej forme zostane, pokiaľ sa teda nezhromaždí vo filtri. Bolo by rozumné denne pridávať malé množstvo manganistanu? Tým by mi to jednak pridávalo mangán a tiež azda odbúravalo organické znečistenie, či nie?

Zkus PMDD. Jeho davky nejsou nijak velke, a vsechno je davkovano tak, aby mely rostliny v beznem akvariu co potrebuji. Kdyz se s PMDD situace nezlepsi, muzeme resit co k nemu pridat.

Ahoj, předem se omlouvám za blbou otázku
Je všude hodně popisů a návodů jak hnojit, ale jak vybrat to zprávné pro své akva?
Mohly by jste mi doporučit anebo pomoct jak "rozjet" akva?
Popis akva je takové - 4x zářivky led 18w, dno liapor, nedávno jsem zapla CO2. to je vše co kytkám dopřávám.
Rostlinky jdou pomalu a jen ty základní, valisnerka anubias..
Echinodory mi sklovatí a zůstávají tuhé žilky. Pupečník je jak spálený. Zbytek bledý.
Nejspíš chybí železo?
Prosím o radu jak to rozjet, aniž bych příliš zatěžovala rybky.
Chtěla bych přidat cryptokoryny a nějaké kobercovky.
Jestli je jednodušší používat tekuté, či si to míchat?
Děkuju za rady

Hele, já su asi taková odbornice, že jsem jedenapůlkrát přečetla knížku Diany Walstad a tím to končí
Nicméně co vím, tak živiny se vážou nejen ve dně. Třeba kovy (stopové prvky) se rády navazují na huminové látky rozpuštěné ve vodě, svoje udělá i to, pokud někdo do vody leje nějaký "kondicionér" s EDTA...

A kdyz pouzivam cisty kremicity pisek, ten by nemel vazat nic. Sice si umim predstavit, ze dole je casem ucpany vsim moznym, ale asi by nemel mit az takove "saci" schopnosti vuci zivinam, jako ruzna porezni dna?

Nejen že se živiny absorbují do substrátu (koneckonců tam jsou pro kořenující rostliny pořád více či méně dostupné, i když nejsou měřitelné ve vodním sloupci), ale kupříkladu N se skutečně ztrácí - konečným produktem cyklu nitrifikace/denitrifikace je plynný dusík, který z akvária uniká do vzduchu. Odhaduje se, že se takhle může ztratit i víc než 60% dusíku, který je do akvária dodaný.

Ted delam pokus, ze jsem prestal na tyden uplne hnojit. Bezne davam tretinu maxima EI. A uz vidim prvni vysledek, zase jdou nove listy Echinodoru do cervena, hnojivem to jiste je, uz jsem to zkousel vickrat (jen overeni, ze pri EI ta barevnost klesa, to bylo nedavno nove snad jen pro mne). Dnes uz se mi to trosku nezdalo na stonkokach (mozna jen dojem, ale radeji zasahnout vcas), tak jsem pomoci Tenso prizvednul mikroprvky asi tolik, kolik se u maxima EI dava denne. A budu to sledovat dal. Ono jak pise Vaclav, KNO3 a TENSO by asi casto mohlo stacit (mam minimum ryb). Tak uvidim, nekdy prehodnotit co clovek dela neni od veci, a za to Vam vsem diky.

Ono trosku teoreticteji to rozebrat, byva to od Tebe delsi, ale kdyz si najdu chvili, rad to ctu, ono to od Tebe vzdycky o necem je, clovek se zamysli, at uz souhlasi, pochybuje ci neveri, treba s tim spektrem svetla...

BTW, nas klavesorate asi bude dost stejne postizeny, mluvit nebo psat, jaky je v tom rozdil, ze . Zkus byt mozna nekdy strucnejsi, zbytecne pak zapadne co pises, mnoho lidi to nema silu precist .

Sid napsal: Sice jste objevil Ameriku...Mohl byste mi prosím poslat pár odkazů na webové stránky, články nebo knihy, kde někdo uváděl konkrétní hodnoty spotřeby živin vodními rostlinami v silně osvětleném rostlinném akváriu s přidáváním CO2 ... zjištěné jinak, než nespolehlivým měřením kapkovými testy? Předpokládám, že "objevit Ameriku" znamená v tomto případě publikovat něco, co už přede mnou publikovala spousta jiných lidí. Hrozně rád bych proto porovnal své výsledky s jejich výsledky. Mně se totiž žádná podobná data najít nepodařilo. Předem díky!

...Mně jde v tomto případě jen o to, abych ukázal, že množství živin doporučované metodou EI, je podle mě extrémně přestřelené...
Sice jste objevil Ameriku, ale aspoň potvrzujete to, co někteří vědí z praxe už dávno. A už se o tom i tady debatilo...

Mám pocit, že sme sa nie celkom porozumeli - ja nespochybňujem to veľmi nízke množstvo, ktoré reálne končí v rastlinách, ale zamýšľam sa, kde sa podeje zbytok a koľko treba naozaj v akváriu mať.

Marcel G napsal: Kromě toho, měření spotřeby živin na základě kapkových testů, kdy změřím obsah živin na začátku týdne, a pak třeba na konci týdne (před výměnou vody), považuji za absolutně nespolehlivý, neboť z vlastní zkušenosti mohu říct, že obrovské množství dodaných živin do sebe dokáže absorbovat substrát. Áno, veď presne to som aj spomínal - niekde sa stráca veľmi veľké množstvo živín. Ja mám však obyčajný kremičitý piesok, ten nemá ako absorbovať, iba ak ten humus v ňom, čo sa vytvoril. Nech je to ako chce, podstata je: Tie živiny z vody zmiznú, nemôžeme už s nimi počítať!

Přidávat do jakéhokoli rostlinného akvária takové množství živin, jaké doporučuje metoda EI, je podle mě podobné, jako nutit normálního zdravého člověka (sportovce), aby jedl 30-50 hlavních jídel denně (protože kdosi kdesi řekl, že je tohle množství jídla pro člověka "nelimitní"). Ale čo ak je to takto?: Na ostrove sa pohybuje každý deň len jeden bažant vs. na ostrove sa pohybuje každý deň 30-50 bažantov - a ja sa musím každý deň najesť... Resp. som spomínal tie príznaky nedostatku prvkov aj pri silnom hnojení a domnienku o potrebe vhodného pomeru živín.

Presne tak, pripájam čerstvý poznatok: Napadlo mi zmerať hodnoty živín v 30 l "rozplávačke", kde nijako nehnojím (spravil som aj tomuto pomocnému akvárku prezentáciu, až pri tom som zistil, že to má len 30 l, myslel som že viac, lebo ich mám viac a táto je o čosi menšia), ale je tam 50 mladých ancíkov. Pred týždňom som menil vodu (viac ako 3/4), bol som zvedavý, koľko sa za týždeň zhromaždí, keďže tam svietim veľmi slabo... No a bol som celkom prekvapený - dusičnany cca 50 mg/l a fosforečnany mimo rozsah (nad 2 mg/l). Nitrifikácia zjavne funguje, ale dusičnany mi nemá čo míňať, resp. nie dostatočne. No čo už, musím meniť 2× týždenne. Inak železo nič... Povedal som si, že tam skúsim dať silnejšie svetlo a namnožiť Egeriu, lebo pri tom chabom tam ani tá akosi nechce poriadne rásť (skôr odhníva) a dotujem ju z hlavného akvária. Anubiasom je tam síce fajn, ale tie toho veľa neminú.

Zcela jistě platí, že různé rostliny mají v sušině i různý obsah jednotlivých látek. Myslíš si ale, že to bude mít na výsledek nějaký podstatný vliv? Jediný výraznější rozdíl může nastat u dusičnanů (ale bude to třeba 1 mg/L vs. 5 mg/L týdně) a v menší míře pak u draslíku (0.2 mg/L vs. 1 mg/L týdně). Rozdíly u fosforečnanů a mikroprvků jsou zanedbatelné (jestli nějaká rostliny vyžaduje třeba 3x větší množství PO4, tak to ve výsledku bude třeba znamenat, že místo 0.1 mg/L budeš muset přidávat 0.3 mg/L ... což asi nestojí ani za řeč ... a u železa to bude ještě nicotnější rozdíl: třeba 0.01 mg/L místo 0.003 mg/L).

V rostlinné sušině je asi 45% uhlíku, 45% kyslíku, 5% vodíku a 2.5% dusíku = 97.5% všech látek. Zbylých 2.5% připadá na ostatní látky - především K (~1%), Ca (0.5%), Mg (0.3%), P (0.2%), S (0.1%) + ostatní mikroprvky. Obsah sušiny v živé váze je asi 10% (i když někdy se uvádí rozmezí třeba 5-30%). Já jsem doma sušil celkem 3x různé vzorky rostlin (v každém vzorku byly zastoupeny stonkovky, mechy i anubiasy). Vždycky mi to vyšlo kolem 10%.

Nejvyšší přírůstek, jakého jsem ve svém akváriu dosáhl, byl 3 g sušiny týdně na 60L nádrž a plochu 35x35cm (více jsem z toho nedostal, i když jsem měl ve vodě neustále nadbytek fosforečnanů). To dělá v přepočtu na živiny asi 6 mg/L NO3, 0.5 mg/L PO4, 1 mg/L K a 0.01 mg/L Fe týdně. Jednalo se ale o případ, kdy rostliny skutečně rostly jako utržené ze řetězu. Nepředpokládám, že by byl takový stav dlouhodobě žádoucí. Tyhle přírůstky (= spotřebu živin) tedy považuji spíše za extrém. Dokážu si představit i případ, kdy by byla spotřeba živin ještě třeba 4-5x vyšší, ale to pouze v případě, kdy by byla celá plocha dna poseta rychlerostoucími stonkovkami. V běžném akváriu, kde je proměnlivá skladba rostlin, bude podle mě spotřeba živin mnohem nižší.
PS: Pořád se bavím o spotřebě živin v akváriu s VELMI SILNÝM OSVĚTLENÍM (přes 100 µmol PAR u dna) !!!

Kromě toho, měření spotřeby živin na základě kapkových testů, kdy změřím obsah živin na začátku týdne, a pak třeba na konci týdne (před výměnou vody), považuji za absolutně nespolehlivý, neboť z vlastní zkušenosti mohu říct, že obrovské množství dodaných živin do sebe dokáže absorbovat substrát. Už jsem myslím párkrát zmiňoval, že se mi jednou podařilo nalít do akvária asi 30 mg/L PO4, a druhý den jsem naměřil už jen 5 mg/L, a třetí den už mi testy nenaměřily vůbec nic. Měl jsem tam čerstvý substrát ADA Aqua Soil. To, že velké množství živin (především fosforečnanů) dokáže absorbovat substrát, tvrdí i Diana Walstad. Takže na rozdíl v koncentraci na začátku a na konci týdne se podle mě nelze spolehnout. Z tohoto důvodu mi jako nejspolehlivější metoda měření spotřeby živin v akváriu připadá sledování přírůstků rostlinné biomasy, a jejich následný přepočet podle obsahu živin v sušině. Vždycky to bude zatíženo určitou mírou spekulace (neznáme totiž přesné poměry jednotlivých živin v našich rostlinách), ale rozhodně to bude přesnější než jiná metoda.

Mně jde v tomto případě jen o to, abych ukázal, že množství živin doporučované metodou EI, je podle mě extrémně přestřelené. Souhlasím samozřejmě s tím, že je dobré zajistit rostlinám přebytek živin, aby měly všeho dost, a my jsme tak nemuseli řešit nějaké problémy s nedostatkem živin a různými nekrózami nebo chlorózami. Pokud je ale pravda, že rostliny si za normálních podmínek (středně-silné osvětlení osvětlení, dostatek CO2 a dobrá distribuce živin) vystačí s relativně malým množstvím živin (kolem 1-2 mg/L NO3, 0.2 mg/L PO4, 0.3 mg/L K, 0.005 mg/L Fe), pak je podle mě 100% nelimitní i množství, které doporučuje metoda PMDD nebo firma Tropica (alias "zelené" hnojivo Tropica Specialised). Přidávat do jakéhokoli rostlinného akvária takové množství živin, jaké doporučuje metoda EI, je podle mě podobné, jako nutit normálního zdravého člověka (sportovce), aby jedl 30-50 hlavních jídel denně (protože kdosi kdesi řekl, že je tohle množství jídla pro člověka "nelimitní").

a také nejde jen o počet ryb, ale i o jejich krmení (P,N)

Podle mě to není jenom v množství ryb, ale taky v tom, o jaký ryby se jedná a jde-li o živorodky, tak tam to je vydatný hnojení, co do množství, tak i kvality. Ne nadarmo se komerční produkt "staré dno" takto nechává připravit. Protě do toho štěrku živorodky nadělají to svoje a je z toho přidaná hodnota.

Jen pro zajimavost - co si mam predstavit pod 'hodne rybama'? Treba na centrimetr zive vahy na litr, abychom pouzili nejakou vedeckou jednotku Ja jsem se dost snazil neprerybnit, tak jestli to zas treba neprehanim. Zacinal jsem s malym vnitrnim fitrem, ted bych rekl, ze mam fitraci relativne predimenzovanou, mozna, ze bych jeste par ploutvi uzil. (ikdyz aktualne premyslim spis o nejakem snekovi + krevetkach)

Jinak ono asi hodne take dela, ze mam male akvarium (30l). Cili i relativne drahe hnojivo mi vydrzi docela dlouho. I tak jsem presel na sypka, protoze mi prislo, ze mam trochu atypickou zdrojovou vodu (hodne N, malo K - ale mozna jsem zbytecne teoretizoval). V kazdempriapde chapu, ze mi v malem akvariu hodnoty snaz nekam ulitnou.

Kdo by to byl rekl, kdyz jsme kupovali maly byt, co to prinese starosti

Ten iný pohľad...

Takže i když bych ve svém akváriu hnojil pomocí hnojiva Tropica, tak tam budou mít rostliny pořád všeho habaděj (= prakticky nelimitní množství živin).
... i poměrně hustě zarostlé rostlinné akvárium se silným osvětlením a dostatkem živin nepotřebuje týdně více než 2 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 0.2 mg/L K, 0.005 mg/L Fe Toto mi vôbec nesedí s praktickým pozorovaním. Napr. Mima (prezentácia neaktuálna, ale svetlo a akvárium sedí - ale má tam už aj plávajúce rastliny, Lemna a Salvinia: rybicky.net/nadrze/19970) hnojí týždenne cca 15 mg/l NO₃, 1,4 mg/l PO₄, 17 mg/l K, 0,6 mg/l Fe. Keď sa jej minie nejaké hnojivo (a ja práve nemám čas jej hneď zarobiť a dodať ďalšie), dosť rýchlo sa na rastlinách ukážu nedostatky a vo vode naozaj nameriam nízku (či dokonca nulovú) hodnotu.

Prečo je treba tak veľmi silno hnojiť, keď má stačiť len malý zlomok? Napadlo mi možné vysvetlenie: Ak má rastlina dostatok niektorých živín a chýba jej len niektorá (alebo, čo je horšie - nemusí chýbať, ale je jej neprimerane málo voči iným), tak to nie je tak, že rastlina nebude ďalej rásť (limitujúci prvok) - rásť bude, ale ukážu sa typické prejavy nedostatku chýbajúcej živiny. Zrejme má celková koncentrácia živín vo vode vplyv na rýchlosť rastu a zdá sa, že ak je koncentrácia niektorého prvku výrazne nižšia ako iného (brané relatívne s ohľadom na požiadavky), prejavia sa jeho nedostatky, hoci je prítomný stále v množstve niekoľkonásobne presahujúcom spotrebu rastliny. Akoby sa tie živiny, ktorých je nadbytok, nasilu tlačili do rastliny

Teda ak sa napr. prejavuje nedostatok dusíka, možno netreba zvyšovať dusičnany, ale ubrať všetko ostatné. Potom je to práve o tom optimálnom pomere živín vo vode - čo by svedčilo o tej mojej domnienke, že je lepšie sledovať úrovne živín v akváriu ako sledovať množstvo pridávaného hnojiva....

Marcel, stále mi to vŕta hlavou, budem trochu oponovať...

Marcel G napsal: A protože se uvádí, že v sušině je zhruba 45% uhlíku (C), 2% dusíku (N), 1% draslíku (K), 0.2% fosforu (P), a 0.02% železa (Fe) Tu by som videl malú nezrovnalosť v tom, že rôzne rastliny budú mať pravdepodobne pomery rôzne, napr. som sa stretol s tvrdením, že Marsilea chce (a spotrebuje) viac fosforečnanov, pre mnohé červené rastliny sa odporúča viac železa. Ale to neovplyvňuje záver, len vnáša pomerne veľkú nepresnosť do konkrétnych hodnôt.

... i poměrně hustě zarostlé rostlinné akvárium se silným osvětlením a dostatkem živin nepotřebuje týdně více než 2 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 0.2 mg/L K, 0.005 mg/L Fe.
...
To bysme si museli nechat dělat rozbory substrátů a filtračních médií + rozbory vody před každou její výměnou (a kdo na to má peníze, čas a chuť?). Ja sa momentálne snažím držať hodnoty živín na stále rovnakej úrovni, ktorú som si stanovil (konkrétne v prezentácii hlavného akvária). Je jednoduché zrátať, koľko má byť v akváriu živín, keď viem, koľko týždenne pridávam a koľko vody týždenne vymením. Keď spravím rozdiel hodnôt pred výmenu vody, tak vidím, koľko sa za ten týždeň v akváriu stratí. Dlhodobejším sledovaním a výpočtami mi vychádza, že za týždeň sa v mojom akváriu stratí: 1 mg/l NO₃, 0,9 mg/l PO₄, 2 mg/l K, 0,3 mg/l Fe. V skutočnosti to bude viac, napr. tie dusičnany mi výrazne dopĺňajú rybky + baktérie. Je to podstatne viac ako ukazujú výpočty podľa množstva odobratých rastlín. Síce som nemeral s laboratórnou presnosťou, ale rozdiel je zásadný.

Ak sa niekto zamýšľa, ako môžem zmerať také malé hodnoty: isteže nemôžem priamo, ale zoberme príklad fosforečnanov. Ak týždenne pridávam 1 mg/l a mením 1/3 vody, v akváriu by sa (bez spotreby) mala časom ustáliť hodnota 3 mg/l. Ak pred výmenou vody nameriam cca 0,3 mg/l, tak to vyzerá na týždenný prírastok 0,1 mg/l, teda z dodaného 1 mg/l sa stratí 0,9 mg/l. uvádzam to tu preto, že ak je to blbosť, aby ma niekto upozornil

Teda veľká časť dodaných živín sa niekde stráca, som sa nad tým zamýšľal. Pri údržbe vždy z akvária vytiahnem nielen nadbytočné rastliny, ale odsajem i veľa hnedého humusu - či len odkalením dna alebo i prepratím predfiltra. Jednoducho je odsatá voda z akvária taká vcelku kávová, hoci v akváriu je čistá. Ten humus bude určite obsahovať nezanedbateľné množstvo živín. (Preto tú vodu používame na polievanie kvetín alebo prinajhoršom zalejeme okrasné stromčeky alebo paprade.) No a s týmto by to chcelo tiež počítať.

Na prvý pohľad sa zdá, že som našiel tie chýbajúce živiny, že tuto končia. Lenže je tu otázka, z čoho vzniká toľko humusu? Pokiaľ čisto len z trusu rýb, tak ho môžeme celý zanedbať, pretože zanedbávame i krmivo pre ryby (také nepriznané hnojenie). Lepšie by však bolo merať úbytok živín v akváriu, kde sa nekŕmi a nie sú žiadne rybky.

Druhý možný zdroj humusu sú samotné rastliny - u mňa v akváriu je ich zbytkov veľmi veľa, rôzne opadané listy, odlomené "vetvičky" Cabomby a Limnophily, odhnívajúce spodné lístky Egerie a podobne. Niečo zjedia krevetky (premenia na trus, ale i na svoju telesnú hmotu) a niečo červy (veľakrát vidím, že sa opadané listy na dne hýbu, zospodu ich žerú červy žijúce v substráte). Môže byť zbytkov rastlín niekoľkonásobne viac ako odobratých prírastkov? To ťažko, takže ani toto nevyzerá na únik živín.

Ďalšia možnosť, že by sa živiny priamo (alebo za pričinenia baktérií?) "zrážali" z vody do podoby humusu Keďže som predošlé možnosti vylúčil a nič iné mi nenapadá, je toto správny záver?

A teraz iný pohľad... Ehm, lenže som sa nejako rozpísal a prekročil limit príspevku, pošlem zvlášť...

Presne jak pises. Podarilo se mi rozdat uz nekolik kilo chemikalii (at uz namichanych, nebo jako pytlik kdo co chtel) a koupit tolik v komercnich hnojivech, mozna bych mesic nemel co jist, ale jako chemikalie mi nemuselo byt lito to rozdavat jen tak pro radost. Cena tech chemikalii je opravdu vyrazne nizsi nez u komercnich hnojiv, mnohonasobne nizsi .

Na rozdíl od tebe mám podstatně větší akvárium a používat komerční hnojiva by mě stálo dost peněz. Proto jsem si objednal PMDD. Množství jsem přehnal a používal ho potom několik let. Mikroprvky už potom nebyly sypké ale byla z toho plastická hmota. Hodně je to o rybách a jejich počtu. Já jich mám poměrně dost a tak bude v dávkování podstatný rozdíl.

Super, tak to jsem tusim nekde uprostred tve druhe vety, to me ceka jeste vzrusujici cesta Ikdyz asi bych si krivdil, zacal jsem s nejakym komercnim hnojivem od sery, pak s KN03, pak jsem pridal mikro prvky, pak ty ostatni zminovane slouceniny, jak se mi to zrovna povedlo poshanet. (Smichal jsem to vsechno dohromady, zasumelo to, a na dne lahve se zdrcnula nejaka hneda srazenina - to asi neni optimalni, ale holt pred davkovanim hodne tresu)

Nedokazu rict, ze by neco z toho bylo vylozene dobre nebo spatne, zmena vetsinou znamenala zmenu barvy rasy, ustup/nastup nejake rostliny. Takze ted mozna prijde faze redukce hnojiv, uvidime.

No evidentne se pohybuji po spirale, tak doufam, ze smerem dovnitr, k lepsimu

Nejlépe je si vynaleznout svoji vlastní metodu. Také jsem začal s PMDD rozdělaném dohromady bylo to horší než lepší tak jsem si rozdělal jednotlivé komponenty zvlášť a bylo to ještě horší. Tak jsem začal jednotlivé složky odstraňovat. První byl KH2PO4 - Dihydrogenfosforečnan draselný protože kameny, kořeny a skla byly zelené jak brčál. Zjistil jsem že v krmivu a hlavně v tom suchém je fosforu habaděj. Zelené řasy začaly mizet ale některé rostliny přesto špatně rostly. Vysadil jsem K2SO4 - Síran draselný a začalo se to zlepšovat. Nakonec jsem upustil i od MgSO4·7H2O - Heptahydrát síranu hořečnatého a zůstaly mě jen mikroprvky a KNO3. Jakmile je KNO3 - Dusičnan draselný na minimum nastupují řasy. Takže mě stačí přidat a je po nich. Ne všechny rostliny ale potřebují stejné množství živin. Určitě stačí držet mírný přebytek hnojiva pro většinu rostlin ale ne pro všechny.

Diky za podnety, chystam se hnojeni nejak revidovat, tak se to bude hodit. Ono ja mam ve zdrojove vode jesti si matne vzpominam skoro vsechny makroprvky v docela velkych koncentracich, treba si mozna vystacim s mikroprvkama.

Moje zkušenost je taková, že obrovský vliv na růst rostlin mají fosforečnany. Když jsem fosforečnany škrtil, tak mi rostliny i pod velmi silným světlem rostly velmi pomalu (třeba jen 5 g živé váhy za týden). Jakmile jsem ale zvýšil koncentraci fosforečnanů třeba na 2-3 mg/L, tak jsem měl týdenní přírůstky třeba i 25-30 g živé váhy.

Tady ale nejde o nějaké šetření hnojivem, jako spíše o pochopení toho, jaké množství živin rostliny skutečně potřebují, což nám zase pomůže pochopit užitečnost nebo zbytečnost některých metod hnojení. Spousta lidí tápe v tom, jakou metodou (resp. jakým hnojivem) hnojit. Jak jsem uváděl níže, různá hnojiva mají různou skladbu živin. Pokud budeme vědět, kolik živin dokáží rostliny za určitých podmínek (silné vs. slabé světlo, hodně vs. málo PO4, hodně vs. málo CO2 apod.) spotřebovat, budeme celkem přesně vědět, co je vhodné použít. Jak jsem ukázal na svém příkladu, v mém akváriu (silné osvětlení, hodně CO2) si rostliny bez problémů vystačí i s extra chudým hnojivem ADA, které obsahuje všeho dost, kromě dusičnanů, protože ADA se spoléhá na to, že dusíkatých látek je už spousta v ADA substrátu (+ něco nám v akváriu vyprodukují i ryby). Prakticky všechna hnojiva (kromě EI) používají poměrně střídmé koncentrace živin ... které jsou ale pořád několikrát vyšší, než kolik bude ve většině případů potřeba do akvária přidat. Takže i když bych ve svém akváriu hnojil pomocí hnojiva Tropica, tak tam budou mít rostliny pořád všeho habaděj (= prakticky nelimitní množství živin). Metoda EI je v tomto ohledu naprosto "přepálená", protože používá 15x větší množství dusičnanů, 30x více fosforečnanů, ~100x více draslíku, a 100x více železa ... než moje rostliny potřebují. Jak už jsem řekl, při větším množství fosforečnanů budou sice rostliny růst rychleji, ale je to žádoucí? Neznám nikoho (kromě lidí, kteří se živí prodejem rostlin), kdo by chtěl každý týden vyndavat z akvária kýbl rostlin. Takže závěr: Metody EI a PPS-Pro jsou určené spíše pro náruživé pěstitele rostlin; do běžného rostlinného akvária bych je asi nedoporučil (přestože jsem byl dříve spíše jejich zastáncem). A argumentaci, že nadbytek živin nemá na přemnožení řas žádný vliv, nepovažuji za platnou. Jak upozorňoval Jirka (Designer), je jistě rozumné používat toho hnojiva o něco více, než je ta "skutečná" spotřeba, protože efektivita jejich příjmu jistě není 100% (nedokonalé proudění; část mikroprvků se znehodnotí, než se dostane k rostlinám; různé rostliny mají různé nároky apod.), ale o kolik více ... 2-3x více? Rozhodně je ale asi zbytečné používat toho 100x více.

To prosim neber osobne, kdyz neco pises do fora, automaticky predpokladas, ze to necte jen jeden clovek. Ze ani neproudici voda neni nehybna, no to uz je hodne dlouho, co se na to prislo, ja to tim primerem chtel priblizit treba i 13ti letym akvaristum.

A o tech prirustcich, vyssi koncentrace je znat hodne. Ze bych Ti napsal mnozstvi susiny prirostle za tyden pri ruzne koncentraci ruznych latek, to jiste ne, ale diky ruznym pokusum vidim co se deje. Pritlacim na hnojeni a dokud na to staci svetlo (a je CO2), vyhazuju vic rostlin. Ma to vliv i na barevnost rostlin, vic cervenaji pri silnejsim svetle a nizsich koncentracich hnojiva. Pri vyssich koncentracich se pak dockas toho co ja, ze treba normalne celkem ne tak velky Echinodorus 'tornado' v 50cm vysokem akvariu doroste k hladine, rostliny jsou mohutnejsi, a nektere stonkovky maji pak listy jak lopaty, nezvykle velke.

Ta zavislost ovsem neni linearni, bude to asi jako s krivkou koncentrace CO2, kdy mirne zvyseni na zacatku ma az zazracny efekt, a dalsi zvysovani uz pridava na prirustcich mene a mene.

Jiri, ja jsem sice obcas pomalejsi, ale taaak pomaly nejsem :P

Proste by mi prislo zajimave sledovat, jak se vyviji ty prirustky kdyz se snizuje obsah zivin ve vode (asi by se to muselo delat s nejakou kytkou co je bere hlavne z vodniho sloupce). Jestli 10x min zivin znamena o 10% mensi rust nebo tak. Usetril bych pri sve spotrebe min. lzicku hnojiva za rok

Rostlina sice stojí, ale voda s živinami se neustále hýbe, takže příklad se statickým náměstím trošku pokulhává.

Ona rostlina stoji na miste. A tak tam trci, a co k rostline priplave, to je schopna zpracovat (ohledne zivin ve vodnim sloupci). A ted si predstav, ze sedis na zachode a nekdo tam chrstne kbelik vody. No a ted ze stejne mnozstvi vody z toho kyblu naprsi na namesti, kde stojis. V prvnim priklade jsi mokry totalne, dokonce uz mozna ani nemas sucho v ustech, ve druhem si ani nevsimnes, ze prsi, a vyprahlo mas stale slusne. S vyssi koncentraci je vzdycky vyssi sance, ze rostlina onu potrebnou molekulu dostane na spravne misto ve spravny cas.

To by me docela zajimalo, jestli ty radove vyssi hodnoty metody EI maji najake racio (treba ze ve vyssi koncentranci ty kytky ziviny radostneji zbasti, nebo ze je tech zivin za kazdych okolnosti s rezervou dost), nebo by ten prirustek byl stejny i kdyby ve vode bylo opravdu je to, co rostliny spotrebuji.

Živiny, které tam přidáváme navíc, se mohou "ztrácet" prakticky jen do jiné biomasy (řasy, bakterie, ryby), substrátu, filtračních médií, vody nebo vzduchu (v podobě unikajících bublin plynů). To, v jaké míře ale vstupují do různých prostředí, zjistíme jen těžko. To bysme si museli nechat dělat rozbory substrátů a filtračních médií + rozbory vody před každou její výměnou (a kdo na to má peníze, čas a chuť?).

Pokud jde o to, zda je lepší nalít do akvárka hnojivo najednou, nebo udržovat stále stejnou koncentraci živin, tak to podle mě zas tak důležité asi není (tedy přinejmenším pro rostliny; pro řasy bude asi výhodnější ta první možnost). Řekl bych ale, že to neplatí o mikroprvcích. Když jsem měřil redox, zjistil jsem, že po přidání mikroprvků redox rapidně poklesl (což si vysvětluji tím, že mikroprvky obsahují organické cheláty), ale do dvou hodin se to vrátilo téměř k původním hodnotám. To by naznačovalo, že se cheláty po přidání do akvarijní vody velmi rychle rozpadají, a mikroprvky jsou tak možná rostlinám dostupné jen malou chvíli (pár hodin).

Inak čo sa týka množstva vyťahovaných rastlín - dnes som z hlavného akvária (v profile) vytiahol 61 g, ale v priemere je to tak 20 g týždenne, akvárium má rozmery 73 cm x 40 cm x 29 cm (plocha dna cca 71 × 27 cm, objem bez skla 77 l, čistý objem cca 61 l). To by úmerne sedelo k ploche dna.

Vzniká otázka, kam sa podeje všetko to hnojivo, ktoré do akvária lejeme. Pretože keď sme do jedného veľmi silno osvetleného akvária dávali bežnú dávku PPS Pro, rastliny výrazne strádali a vo vode som naozaj nameral nedostatok (nulu). Viem, že železo vcelku výrazne končí vo filtri (raz som meral vodu, v ktorej som pral molitán a bolo ho tam veľmi veľa) - končia tam aj ostatné látky?

No a sekundárne aj filozofická otázka úplného základu hnojenia - je dôležitejšie:
a) to, koľko hnojiva do vody prilievame;
b) to, na akej úrovni sa udržiava hladina jednotlivých živín?
Bežné metódy hnojiva pracujú s variantom a), ale mne sa zdá dosť nelogický a samozrejme je veľmi závislý od konkrétneho akvária, kdežto pohľad b) mi príde prirodzenejší (ale prakticky oveľa ťažšie dosiahnuteľný).

Tak se s vámi podělím o výsledky svého 3-měsíčního pokusu s reálnou spotřebou živin v rostlinném akváriu.
Vážil jsem přírůstky rostlin, které jsem ve svém akváriu pravidelně stříhal. Pokaždé, když jsem něco v akváriu ostříhal, jsem z toho důkladně oklepal vodu a zvážil to na digitální váze s přesností 0,01 g. Takto jsem si ty přírůstky zaznamenával po dobu 3 měsíců, a nakonec jsem z toho vypočítal průměrný týdenní přírůstek rostlinné biomasy. Vyšlo mi 12 gramů živé váhy na plochu dna ~35x35cm (60L). Týdně mi tedy na ploše 35x35cm vyrostlo přibližně 12 g rostlin. Protože se jedná o "živou váhu", v přepočtu na sušinu to dělá zhruba 10% = 1,2 g sušiny. A protože se uvádí, že v sušině je zhruba 45% uhlíku (C), 2% dusíku (N), 1% draslíku (K), 0.2% fosforu (P), a 0.02% železa (Fe), tak z toho lze poměrně snadno vypočítat skutečné množství živin, které rostliny k nárůstu o 12 gramů za týden potřebovaly: 2 g CO2, 1.8 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 0.2 mg/L K, a 0.004 mg/L Fe.

Ještě dodám, že ve svém akváriu používám hodně silné osvětlení (100-120 µmol PAR u dna), výživný substrát ADA Aqua Soil, přidávám tam zhruba 4.7 g CO2 denně, hnojím podle potřeby, a každý týden měním 50% vody. Detaily akvária je možné shlédnout v mé prezentaci (Nano 4).

Určitě budu v podobných testech pokračovat (a snad se ke mně přidá i někdo další, abychom měli více dat z různých akvárií), ale i tak bych řekl, že z toho vyplývá poměrně zajímavé zjištění => totiž, že i poměrně hustě zarostlé rostlinné akvárium se silným osvětlením a dostatkem živin nepotřebuje týdně více než 2 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 0.2 mg/L K, 0.005 mg/L Fe. Navíc, z týdenní dávky CO2, kterou tam přidávám (4.7g x 7dní = 33 g), rostliny ve skutečnosti spotřebují jen 1/16.

Pro srovnání, kolik živin dodáte týdně do akvária pomocí různých komerčních hnojiv, budete-li se držet doporučeného dávkování:
ADA = 1 mg/L NO3, 0.5 mg/L PO4, 25 mg/L K, 0.05 mg/L Fe
Easy-Life = 2 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 5 mg/L K, 0.2-0.5 mg/L Fe
Tropica = 6 mg/L NO3, 0.3 mg/L PO4, 1 mg/L K, 0.07 mg/L Fe
PMDD = 1-5 mg/L NO3, 0.1-0.3 mg/L PO4, 3 mg/L K, 0.1 mg/L Fe
EI = 30 mg/L NO3 (= 15x více), 3 mg/L PO4 (30x více), 10-20 mg/L K (50-100x více), 0.5 mg/L Fe (100x více)

PS: Výše uvedený test nezohledňuje zcela (pouze částečně) nárůst kořenové biomasy, což znamená, že skutečná spotřeba bude o něco vyšší. Nějaké živiny budou v akváriu samozřejmě vznikat i běžnou cestou při mineralizaci (přeměna organických látek na minerály) nebo je v sobě může obsahovat substrát, takže ve skutečnosti si rostliny pravděpodobně vystačí i s menším množstvím přidaných živin. Na druhou stranu bude hrát roli určitě také efektivita distribuce živin, která nebude nikdy 100%, takže z tohoto důvodu je podle mě určitě vhodné přidávat těch živin raději o něco více.

Omlouvám se, špatně jsem si to přečetl. Odpovídal jsem na kvasinkovač.
Ale i gluteraldehyd má svá mínuska. Lehce se s tím dá přehnojit. Navíc se s tím dají dobře zničit mechy(fissidens..)

Když jsem ho poprvé aplikoval, tak mi vyskočila hnědá řasa. Špatně jsem hnojil a rostlinky dostaly větší hlad. Teď je vše ok a kombinuji ho s Co2 z láhve.

Vždy jsem na to četl a slyšel jen samou chválu a já si to taky chválím, neznám zatím nikoho komu by to udělalo opak.

a já zase doporučuji směs kys. citronové a sody. Při 1b/2s to vydrží cca 2 měsíce, je to stabilní a má to tlak, který profoukne i keramické difuzory. Musíš na to mít ale speciální aparát.

Někdy s tím může být více potíží než radosti.
Přece jenom je to nestálé. Může se klidně stát, že místo hezkých rostlin bude akva plné řas.
Nechci strašit, ale je to tak.

Ale jestli chceš ten uhlík dodávat tak se podívej tady na článek rybicky.net/clanky/588-idealni-napln-do-co2-kvasinkovace a rybicky.net/clanky/474-co2 Je to jednoduché a než kupovat na zkoužku drahé CO2 sety nebo kvasinkovače tak radši zkus tohle

Žeby tekutý uhlík?

Díky za odpovědi.
Oni mi tam doporučovali nějaký sprej. Ale díky.

Buď mysleli dodávání CO2 jako plynu nebo CO2 jako kapalné hnojvo například CO2 vital (rostlinna-akvaria.cz) vše záleží na parametrech akvária a příslušenctví

Ak v obchode mysleli skutočné CO₂, teda plyn v bombe a podobne, tak by sa možno dalo súhlasiť. V profile sú spomínané Alternanthery, tie pre pekný vzhľad a rast chcú silné svetlo a ak je, tak i CO₂. Ale neviem čo je Alternanthera Limnophila - asi nejaký omyl, to sú dve rozdielne rastliny. A tiež treba myslieť na to, že keď už bude silné svetlo a bude aj CO₂, tak je dosť možné, že bude treba dopĺňať aj iné živiny, lebo rastliny ich budú dosť vysávať.

Al v obchode mysleli nejaký "tekutý uhlík", to nie je ono, odporúčam pozrieť diskusiu rybicky.net/forum/19442-pmfe-glutaraldehyd

Ahoj, ono také záleží, jaké máš osvětlení, jaké dno, jaké máš parametry vody, atd. Jinak co2 je určitě užitečné.

Dobrý večer,
mám problém s rostlinkama a ve zverimexu mi poradili, abych tam dal hnojení ve, kterém je CO2. Rád bych věděl co si o tom myslíte.
Za každou odpověď děkuji.

zervan napsal: ... sú krásne červené (síce Ludwigia tak zvláštne, len stonky a vršky) Nedalo mi to, ešte sa k tomu vraciam... U mňa Ludwigia repens 'Rubin', keď sa mala dobre a vyrástla za týždeň aspoň 10 cm, mala listy dosť veľké, celé boli oranžovohnedé, len po dosiahnutí hladiny vršky tmavli do červena (slabšie svetlo). U Mimy tá istá rastlina (odo mňa) má teraz oveľa menšie listy, ale hustejšie pri sebe a farba ma dosť prekvapila - hlavná stonka, ako aj stopky a "žily" jednotlivých listov sú tmavočervené, skôr až tmavo-purpurové, rovnako listy zospodu, ale výplň listov z vrchnej strany je tmavozelená, s výnimkou čerstvých (ešte malých) lístkov celkom navrchu, tie sú celé purpurové. Keby som nemal istotu, že je to táto rastlina, by som si myslel, že je iná, vyzerá veľmi zaujímavo, podľa mňa lepšie ako by mala podľa atlasu (tie tmavozelené listy s purpurovými žilkami sú naozaj pekné, ale možno je to vada?). Zdá sa, že podmienky v akváriu vedia dosť ovplyvniť vzhľad rastlín. Škoda, že som nevzal foťák, ale ešte tam pôjdem niekdy v strede týždňa na ďalšiu kontrolu, tak skúsim odfotiť - ak sa dovtedy nezmení v tejto provizórnej situácii.

Vďaka obom za info! Pridám ešte čosi: Bol skontrolovať Mime to presvetlené akvárium a prihnojiť (neaktuálna prezentácia rybicky.net/nadrze/19970 ) - lebo jej sa zdalo akvárium primalé, tak odišla radšej do voľnej prírody obdivovať veľryby a tulene Z môjho pohľadu Alternanthery a Ludwigie u nej nevykazujú žiadne zjavné problémy, sú krásne červené (síce Ludwigia tak zvláštne, len stonky a vršky), ako aj Rotala a Echinodorus Kleine Bär. Vlastne sa mi zdalo, že tam momentálne rastú bez problémov všetky prítomné rastliny, tak som zobral vzorku vody, zvedavý na draslík. Mala ho tam ešte pre mojím prihnojením cca 45 mg/l (len pre úplnosť: dusičnany cca 20 mg/l, fosforečnany 0,4 mg/l, železo 0,5 mg/l, nejaký problém s CO2, toho bolo málo hoci buble - pri tom silnom svetle rastliny zjavne vyčerpávajú, ale to som zatiaľ neriešil) - to je akože zostatok 4 dni po poslednom hnojení. Takže zjavne tá vyššia hodnota draslíka nevadí. Jáj ale ešte asi podstatná vec: momentálne tam má Twinstar.

Pridam k tomu badani jednu cerstvou zkusenost. Vim dobre, ze v mem hi-tech akvariu rybicky.net/atlasrostlin/ceratophyllum_demersum neroste, nejde mu to, tak ho tam nemam, ale mam ho v low-tech, kde jsem ho neustale vyhazoval, byl nadherny, silny a silene rostl. Ted jsem low-tech akvarium trosku lepe odkalil (jen povrchove, ale dal jsem si zalezet) a tyden zkusil trosku vic prihnojovat. Je po nem, rozpada se na kasi a co jeste nejak roste, je jak pavucinka, proste konci. rybicky.net/atlasrostlin/hygrophila_polysperma zareagovala opacne, sice ne uplne spatne rostla i pred tim, ale zlepsila se.

Jeste dodam, ze v hi-tech akvariu mam u Hygrophila polysperma dvakrat tak velke listy, nez v low-tech akvariu, rybicky.net/atlasrostlin/ludwigia_palustris ma v hi-tech u hladiny listy jak lopaty a jsou cihlove zbarvene, takze ze by tam neco chybelo, aby mel Ceratophyllum demersum duvod nerust, to si nemyslim, neco mu v te vode spis zavazi.

Je to jen domněnka, ale podle mě by ty problémy u některých rostlin mohly souviset se zhoršením podmínek v akváriu. Twinstar s největší pravděpodobností produkuje nanobublinky kyslíku (které by měly mít dost výrazný pozitivní vliv na poměry v akváriu → nejen pro živočichy a rostliny, ale i bakterie). Rostliny se samozřejmě přizpůsobují na poměry v akváriu. Takže pokud se přizpůsobily na nějaký "vyšší standard", tak je možné, že po odstranění Twinstaru se z jejich pohledu prostředí zhoršilo, což by mohlo vést k některým problémům. Myslím si ale (pokud je to tak), že se samozřejmě časem přizpůsobí zase na jiné podmínky a všechno se srovná. Pokud bych si chtěl tuto domněnku ověřit, tak bych zkusil odstřihnout pár výhonků těch problematických rostlin, a zasadil bych je znovu do substrátu. Předpokládám, že u nových listů by se už tyto problémy projevovat neměly. Pokud v tom ale hrají nějakou roli i půdní bakterie, tak tam to možná bude ještě pár týdnů trvat, než se to srovná.

Vďaka za postrehy! Ono tie fosforečnany a železo naozaj odporúčajú z estetických dôvodov - vraj keď je ich viac a dusičnanov relatívne menej, rastliny sú viac červené, čo láka samozrejme i mňa Momentálne mám však vo vode prítomných dusičnanov a draslíka 30 mg/l (oboje som zvyšoval v rámci experimentu), fosforečnanov 0,6 mg/l a železa 0,15 mg/l (toho zvyknem mať viac, ale asi nový filter ukladá železo - starý ním bol už presýtený, ako som tu písal v inej diskusii). Čomu stále nechápem, sú tie diery v listoch Ludwigie - a zase tam dnes vidím kopu opadaných Ešte som aj rozmýšľal, či to nie je prúdením, že sa k nej nedostáva prúd. Momentálne je v pravom zadnom rohu, lenže úplne v rohu je aj nasávanie filtrácie, takže tam musí byť prúdenie. Mohlo by jej chýbať svetlo, kvôli nemu opadajú listy, ok, ale tie diery by nemali byť svetlom. Kvôli svetlu ju však dnes presuniem späť, zjavne sa jej nepáči na novom mieste.

A nechápem ešte i druhej veci - keď som mal chvíľu v akváriu Twinstar, tak s rovnakým hnojením rástli všetky rastliny (rekordne dobre) a nevykazovali problémy. Dal som ho preč (požičal) a už to začalo: Eleocharis akosi žltne, miestami až hnedo odhníva, Marsilea miestami tiež (lenže tam je možno problém i ten, že mi zhustla a rastie už aj v 2 poschodiach cez seba, neviem ako ju preriediť) + využíva to Ruducha, Ludwigia prestala rásť a má deravé listy, Alternantheru som už spomínal (je ako palma a aj tie horné listy sú divné).

Zase aby to neznelo, že mi hnije celé akvárium - Cabomba, Limnophila, Echinodory, Samolus, Vallisneria a samozrejme Anubias rastú výborne, Egeria podľa lokality.

zervan napsal: Z čoho sa zdá byť takým "ideálom": NO3: 10, PO4: 1, K: 20, Fe: 0,5Dovolím si k tomu přidat pár postřehů. Já mám třeba ve vodě, kterou dávám do akvária 13 mg/L NO3 (testováno v laboratoři) + nějaký ten dusík z krmení a výkalů krevetek, a přesto mi Mayaca fluviatilis nedostatkem dusíku totálně vybledla → zežloutla (podobně i Marsilea hirsuta). Jakmile jsem začal přidávat KNO3, zbarvily se obě rostlinky pěkně do zelena. Tím chci říct, že rostlinkám samo o sobě stačí těch živin třeba o mnoho menší množství, ale ve vodě (nebo substrátu) ho třeba potřebují mnohonásobně více. Je tedy možné, že různé rostlinky jsou různě efektivní při získávání živin z okolí. Podobného fenoménu jsem si už všimnul i u CO2. Přestože udržuji jeho koncentraci soustavně někde kolem 20-40 mg/L, rostlinky z tohoto množství odčerpávají ve skutečnosti jen malý zlomek. Ale když bychom jim množství CO2 rapidně omezili, řada rostlin by na to zareagovala rozkladem. Přikláním se tedy k tomu, že je rozdíl mezi tím, kolik živin rostliny ve skutečnosti spotřebují, a tím, jaké množství živin "potřebují mít k dispozici, aby měly ideální podmínky". I tak si ale myslím, že třeba toho draslíku rostliny (většina) potřebuje daleko méně. U mě jim bohatě stačí jen tak 5-10 mg/L. A zrovna Alternathery mívám ve svých akvárkách skoro vždy (stejně jako Pogostemon erectus a Eleocharis parvula). Takže minimálně těmto rostlinkám to určitě stačí. To už bych spíš přitlačil na tom dusíku (10 mg/L mi připadá spíše hraniční = riskantní kvůli sinici). A fosforečnanů a železa rostlinky určitě moc nepotřebují. Těch 3 mg/L PO4 sice ničemu neublíží, ale rostlinky si bohatě vystačí i s 0.1 mg/L. Podobně i 0.5 mg/L Fe, což je hodnota doporučovaná při metodě hnojení EI, platí spíše v případech, který asi nikdo z nás nemá. Já jsem třeba dával 0.5 mg/L Fe pořád (několik let), ale je to prostě zbytečné. Když přidáte více železa, tak se sice některé rostlinky mohou lépe vybarvit, ale to je čistě estetický důvod. Z praktického hlediska se jim bude dobře dařit i s 10x nižším přídělem železa. Já osobně bych tedy doporučoval udržovat v rostlinných akváriích trošku vyšší koncentraci NO3 (kolem 20-30 mg/L), draslík kolem 5-10 mg/L (větší dávky jsou naprosto zbytečné), a fosforečnany a železo stačí 0.1 mg/L (snad jen pokud má někdo problémy se zelenou přisedlou řasou, tak může zkusit zvýšit dávku PO4, což se mnohým lidem osvědčilo). Jinak kdo chce, může klidně přidávat třeba 10x vyšší dávky, ale ve většině případů je to prostě zbytečné. Tohle je moje zkušenost a moje pozorování. Někdo jiný může mít třeba zkušenosti jiné.