Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Hnojení

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

PMDD

Přejít na předchozí stránku 45 Přejít na další stránku   1  
Hnojení
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 14:43 Muž dimmur [283] Re: Marcel G
za sebe muzu rici, ze me to urcite nezajima a myslim, ze cela tahle debata se mohla vest ve vzkazech....ale treba to opravdu nekoho zajima hmm
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 14:25 Marcel G Re: Martin71
Martin71 napsal: Bylo by dobré napsat o jaký konkrétní druh akvarijních ryb šlo.

Ano, to by bylo dobré. Ale zajímá to tady vůbec někoho?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 14:20 Muž kortezhugo [980] Re: Martin71
Ono aj take dobre rastuce echinace "zozeru" svoje - kedze spotreba je narast rastlinnej hmoty.
Plavajuce maju stale tu vyhodu ze maju najviac svetla a CO2 zo vzduchu takze je aj celkova spotreba vysoka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 13:51 Martin71 Re: Marcel G
U některých ryb bylo přesně zjištěno, že koncentrace 110 mg/L NO3 na ně nemá žádný negativní vliv. Bylo by dobré napsat o jaký konkrétní druh akvarijních ryb šlo. A zajímavé by bylo i srovnání u aklimatizované formy a u těch divoký z přímého odchytu a to u jednoho a toho samého druhu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 13:20 Marcel G Re: Martin71
Omlouvám se tímto za špatnou citaci vašich myšlenek.
Nicméně si myslím, že hranice škodlivosti (alespoň u některých zkoumaných druhů ryb) přesně daná je. U některých ryb bylo přesně zjištěno, že koncentrace 110 mg/L NO3 na ně nemá žádný negativní vliv. Samozřejmě u jiných druhů ryb (nebo jiných ryb v rámci téhož druhu) může být tato hranice jiná. Nicméně určité obecné závěry se z toho podle mého názoru vyvozovat dají (alespoň orientačně - pro naše účely).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:56 Martin71 Re: Marcel G
Já jsem se pak snažil poukázat na to, že negativní vliv dusičnanů (v koncentracích kolem 30-50 mg/L) nebyl nikdy nikým prokázán. Chtěl jsem také, aby Martin případně uvedl odkaz na nějaký vědecký článek, kde se píše, že tyto koncentrace jsou pro některé vodní živočichy opravdu škodlivé (což Martin neudělal, tj. žádný zdroj neuvedl). Nicméně s Martinovo názorem, že přidávat do vody, kde už je živin dostatek, další živiny, k žádnému užitku nepovede. Nicméně zároveň si (na rozdíl od Martina) myslím, že to v zásadě ani ničemu neuškodí (pokud ty koncentrace nepřesáhnou nějaké opravdu extrémní hodnoty - třeba přes 100-200 mg/L).

Já tě musím opět opravit Martin napsal
Přesná definice škodlivosti dusičnanů není přesně daná. Opakuji není přesně daná, znovu opakuji není přesně daná. smich Když není něco přesně dané co to znamená?? Že to může být pro některý druh 30mg/l pro jiný 60mg/l pro další 2500mg/l. Záleží ryba od ryby. Ten kdo četl pozorně dočetl se že je rozdíl ve snášenlivosti dusičnanů opačný i u ryb jednoho a toho samého rodu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:54 Muž Miso [469]
no ono ak chce clovek riesit problem s riasou v (podla mna) prerybnenom akva (a nechces znizit pocet ryb), musi zabezpecit kvalitnu filtraciu a dostatok prosperujucich rastlin ktore napr NH4 su schopne okamzite spotrebovat, to ale znamena dodat im dostatok vsetkych zivin.
To ze niekto tvrdi ze mu akva same vyprodukuje 0,3-0,6mg/l PO4 je sice pekne ale cim to ma podlozene? testamy? moze to byt pravda a nemusi. Tym ze pridam nieco aj hnojivom som si isty ze nejake PO4 tam urcite je a keby ho tam bolo o nieco viac pretoze to akva naozaj PO4 produkuje nicomu to nevadi. A to plati aj pri ostatnych prvkoch.
Samozrejme ak dokazes urcit co konkretne rastlinam chyba nalejes tam len to.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:45 Marcel G Re: Martin71
No, ono se hlavně ukazuje, že největší neštěstí je používat hnojení bez rozmyslu. Tj. převzít bezhlavě nějakou metodu a řídit se jí, aniž by si ten člověk zjistil, jaké hodnoty živin už ve svém akvárku má (ať už ze vstupní vody, nebo od ryb). Metoda EI podle mého názoru není špatná, ale je samozřejmě nesmysl přečíst si o týdenní koncentraci 30 mg/L NO3 a bezhlavně to pak cpát do akvárka, které je přerybněné a navíc má tu samou hodnotu dusičnanů už ve zdrojové vodě. Tím pak snadno dojde k nárůstu dusíkatých látek třeba až ke 100 mg/L, a problém s toxicitou je rázem na světě (nemluvě o značně zatíženém prostředí, ve kterém musejí živočichové žít). Když se to pak spojí ještě s ledabylou údržbou takového akvária, kde se voda vyměňuje třeba až 1x za měsíc, tak to dotyčnému přinese jen samé problémy. Na druhou stranu když mám hustě osázené rostlinné akvárium s malým počtem ryb, kde 1x týdně vyměňuju 50% vody, tak tam je to zase o něčem jiném. Ale na tom jsme se snad už shodli (i když to trvalo tak dlouho) :-)

PS: Doufám, že i přes některé rozdílné názory spolu můžeme i nadále přátelsky diskutovat?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:34 Marcel G Re: Yirka
Myslím, že v naší plodné diskuzi jsme se nakonec dobrali k následujícímu:

Martin71 chtěl asi poukázat na to, že pokud ve vodě naměřím určité (byť třeba i jen malé) množství nějaké živiny, tak je naprosto zbytečné tam přidávat další živiny => to uvedl v reakci na doporučení přidávat do přerybněné nádrže další živiny. Zároveň ale poukazoval na to, že větší množství dusičnanů (NO3) a fosforečnanů (PO4) je pro ryby škodlivé.

jsem se pak snažil poukázat na to, že negativní vliv dusičnanů (v koncentracích kolem 30-50 mg/L) nebyl nikdy nikým prokázán. Chtěl jsem také, aby Martin případně uvedl odkaz na nějaký vědecký článek, kde se píše, že tyto koncentrace jsou pro některé vodní živočichy opravdu škodlivé (což Martin neudělal, tj. žádný zdroj neuvedl). Nicméně s Martinovo názorem, že přidávat do vody, kde už je živin dostatek, další živiny, k žádnému užitku nepovede. Nicméně zároveň si (na rozdíl od Martina) myslím, že to v zásadě ani ničemu neuškodí (pokud ty koncentrace nepřesáhnou nějaké opravdu extrémní hodnoty - třeba přes 100-200 mg/L).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:25 Martin71 Re: Marcel G
Ano ani s vrchní ani s denní dávkou nemám sebemenší problém u akvária rostlinného kde bude málo ryb tudíž i málo dusíku,,fosfátu a drasliku. tedy základní živiny NPK + uhlík .
S čím mám problém - Metoda kterou propagujete není vhodná do akvárii kde je 3,3 litrů na jednu rybu. Proto byly moje první reakce na kamilstroma "blázen" který chtěl do takového akvária kde bylo bez přidávání fosfátu vyprodukováno živočichy denně 0,2 - 0,3, mg PO4/l . ještě přidat 2x tolik. Když se podíváte jen na denní doporučenou dávku dusíku 4 mg/L NO3 zkuste se před krmením rybiček podívat kolik dusíku má na krabičce vaše krmení pro rybičky. Hikary N- látky 48Og, fosfát atd.. zkuste si spočítat kolik máte ryb v akváriu a až pak začněte přemýšlet o nějaké zásobovací metodě hnojení.
No nic konec konců každého věc. ahoj
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:20 Muž danosh [33] - Raci, krabi, krevetkyRe: Martin71
Přijde mi že jste nepochopil že doporučené koncentrace metodou EI:

30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10-20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe

jsou za celý týden , to znamená za 7 dní, kdežto koncentrace:

4 mg/L NO3, 0.4 mg/L PO4, 3 mg/L K, 0.07 mg/L Fe

jsou ty samé doporučené koncentrace pouze za jeden den

P.S. Marcel byl rychlejší :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   02.05.2013 12:14 Marcel G - Raci, krabi, krevetkyRe: Martin71
Ano, máte pravdu, že tohle asi nikam nevede (mám stejný dojem).
Jen abych uvedl na správnou míru vaše citace mých příspěvků:
30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe = týdenní koncentrace živin (tj. týdenní dávka)
4 mg/L NO3, 0.4 mg/L PO4, 3 mg/L K a 0.07 mg/L Fe = denní koncentrace živin (tj. týdenní dávka rozložená do jednotlivých dnů: když každý den přidám do akvárka 4 mg/L NO3, tak za týden to bude dělat 30 mg/L NO3)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 12:10 Martin71 - Raci, krabi, krevetkyRe: Marcel G
On přebytek některé z makroživin může blokovat příjem té druhé, ale to je už o poměru.

Tohle mě ale zaujalo váš první příspěvek

30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10-20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe.

A dnes máme opět už trošku nižší
4 mg/L NO3, 0.4 mg/L PO4, 3 mg/L K, 0.07 mg/L Fe denně)

Ani ten vrchní ničemu nevadí i když toho fosfátu bych dal klidně 2X méně.

Já nemám nic proti do-hnojování dokonce tvrdím že největší nesmysl je - než hnojit špatně je lepší nehnojit vůbec. Ale nejsem pro hnojení do zásoby. A to jednoduše, proto že nemá smysl vodu zatěžovat tím co už v ní je nebo samo vzniká jak perpetum mobile třeba dík (nitrifikaci) dusíky. Fosfáty - odpad ryb, vodovodní voda, výkal ryb, krmení apod.
Opravdu rostlinná akvária kde je pár rybek a velice mnoho rostlin mohou trpět nedostatkem makroživin a tam je to v pořádku rostliny musí dostat potravu. Metoda kterou propagujete není vhodná do akvárii které mají 3,3 litrů na jednu rybu. A končím tohle je prostě nekonečná diskuze.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:58 Marcel G - Raci, krabi, krevetkyRe: Martin71
Žádnou hraniční hodnotu jste neuvedl. Přiznávám, že jsem vám to vložil do úst neoprávněně. Ve svém předchozím příspěvku jsem se snažil sesumírovat, oč vám ve skutečnosti asi šlo.

Nicméně tvrdíte, že větší množství dusičnanů (a fosforečnanů) je pro ryby škodlivé. Byl bych proto rád, kdybyste mi také konečně odpověděl na můj dotaz a citoval mi nějaké vědecky ověřené zdroje těchto informací.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:53 Martin71 - Raci, krabi, krevetkyRe: Marcel G
Podívejte kolego kolik let děláte akvaristiku myslím tím odchov ryb, nebo jak dlouhou máte praxi s aklimatizaci nějakých ryb z přímého importu na naši vodu? Třeba u Hecklu, apistogram nebo Hyphessobryconu z importu? Já bych od vás hlavně chtěl tu přesnou formulaci kde jsem měl přesně určil že 3Omg NO3/l je už hranice, která je už toxická pro ryby (nebo přinejmenším "nezdravá") ?? Kde je to uvedeno, opět se vás naléhavě ptám. :) ahoj
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:48 Marcel G - Raci, krabi, krevetkyRe: Martin71
Chápu, že vaší snahou bylo asi poukázat na to, že pokud ve vodě naměřím určité (byť třeba i jen malé) množství nějaké živiny, tak je naprosto zbytečné tam přidávat další. S tím samozřejmě souhlasím (a věřím, nebo si aspoň přeju, aby to bylo jasné každému akvaristovi).

Na druhou stranu, bych byl ale rád, kdybyste mi konečně uvedl nějaký solidní zdroj (třeba vědecký článek), ze kterého vyplývá, že koncentrace živin doporučované metodou EI (tj. 4 mg/L NO3, 0.4 mg/L PO4, 3 mg/L K, 0.07 mg/L Fe denně) něčemu škodí.

PS: A nepřu se teď o to, že hnojení (jakékoli) bez rozmyslu může vést k větší škodě než užitku. Předpokládejme na moment, že mám rostlinné akvárium s malým počtem ryb (nepřerybněné) a s poměrně silným osvětlením, kde mi rostliny opravdu spotřebovávají docela dost živin - i když třeba né přesně tolik, kolik jim tam dodávám => tj. vzniká mi tam mírný přebytek. A mě by právě zajímalo, jak/kde jste zjistil, že tento mírný přebytek něčemu škodí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   02.05.2013 11:33 Marcel G - Raci, krabi, krevetkyRe: Martin71
Proč bych vám já měl odpovídat, když vy jste mi také dosud neodpověděl na můj zásadní dotaz?

Předně musím bohužel konstatovat, že se potvrdilo to, co jsem předpokládal: Necitoval jste jedinou odbornou studii, jejímž závěrem by bylo zjištění, že koncentrace dusičnanů pod 30 mg/L jsou pro ryby toxické. Místo toho tu neustále opakujete mýty (a ano, jsem přesvědčený o tom, že právě takto vznikají mýty!), že zvýšená koncentrace dusičnanů (např. 30-50 mg/L) je pro ryby toxická (nebo přinejmenším "nezdravá"). Pokud jste schopen tuto svojí domněnku podpořit nějakou odbornou studií, pak změním názor. Pokud ne, tak podle mého názoru jen šíříte bludy. A neberte to prosím jako urážku. To je prostě fakt. Pokud někdo tvrdí, že je něco špatné a škodlivé, tak by měl být schopen do také argumentačně obhájit.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:29 Martin71 - Raci, krabi, krevetkyRe: Marcel G

Trošku zpomalte

Kdepak jsem vám psal že koncentrace 30mg NO3/l je pro ryby toxická (jedovatá) smich

Psal jsem něco jiného
U dusičnanů není škodlivost přesně daná protože hodnoty NO3 snáší každý druh jinak, kritických smrtelných hodnot se opravdu obávat nemusíte a spousty příznivců tak masivního přihnojování makroživin na to i poukazuje ryba přeci neumírá.

A v jiném příspěvku

Studie kdy vědec namáčí rybu do nádrže a zkoumá kolik snese dusičnanů dokud ryba nemá dost? Takové studium je o ničem (pro akvaristiku). Stejně tak u nižších forem k čemu my je studie že buchanka ještě žila při koncentraci až 1500mgNO3/l. Takové hodnoty si snad v akváriu nikdo nepřeje a ani nemůže dosáhnout. Snaha akvaristů je o zdravé ryby a rostliny, proč by akvarista měl řešit kolik ještě ryby a rostliny snesou dusičnanů, protože já chci přidávat další dusičnany? Ono nejde jen o to kolik vydrží a na jak dlouho, nadbytek dusičnanů vypovídá o neutěšeném stavu akvária kdy rostliny nejsou schopny dusičnany například odebrat nebo se nemění voda atd. V akváriu kde je příliš mnoho NO3 dochází daleko častěji k opakovaným chorobám krupičkám, nedostatečná výměna vody (nesnižování dusičnanů) vede i k častým infekcím u ryb jako je např. infekce Piscinoodiniem. Citlivost různých druhů na dusičnany je dostatečně známá mnoha akvaristů kteří množí ryby, nebo chovají ryby z přímých importů. Malé cichlidky rodu Apistogramma snášejí velice těžce vyšší koncentrace nad 20 mgNO3/l , naproti tomu jiná ryba určité znečištění uvítá podle J. Kadlece u Rivulus punctatus docházelo ke tření až ve znečištěné vodě dusičnany a to až v množství O,4mg dusičnanů/litr, ale jiná ryba stejný rod Rivulus brasilliensis požaduje vodu prostou dusičnanů. Jak vidíte množství dusičnanů není přesně dané pro všechny ryby. O toxicitě fosforečnanů jsou obeznámeny většinou akvaristé, kteří ryby odchovávají.

Takže kde jste si přečetl že tvrdím že je 30mg dusičnanů na litr vody toxické jedovaté pro ryby. Buďte od té dobroty.
Takhle právě vznikají opravdu drby a falešné představy, takže pokud jsem to nenapsal měl by jste to odčinit. Připomněl jsem jen že pokud se v akváriu hromadí dusičnany NO3, něco se děje rostliny zřejmě nestíhají, nebo bakterie nestačí zpracovávat amoniakální dusík, v kyselé vodě to nemusí být problém v zásadité už ano NH4 se může přeměnit v jedovatý (toxický) čpavek. Tam kde se hromadí amoniakální dusík nepomůže žádné přidávání dalšího dusíku ve formě KNO3 a už vůbec tím nezabráníme dalšímu pokračování růstu řas.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:27 Marcel G - Raci, krabi, krevetkyRe: Marcel G
A ještě bych rád dodal, že metoda EI je postavená na nelimitním množství živin pro rostliny. Jejím cílem je zajistit rostlinám takové množství živin, které v běžných (až mírně náročných) podmínkách nebudou schopné spotřebovat. A proč bych něco takového dělal? Proč přidávat do akvárka zbytečně víc živin, než kolik rostliny spotřebují? Protože to množství, které tam budu dodávat ničemu nevadí (!!!) a já mohu mít na druhou stranu jistotu, že rostliny nebudou nikdy trpět nedostatkem (jako tomu může být třeba u metody PMDD). A kromě toho cena hnojiva (KNO3, KH2PO4 nebo K2SO4) je ve srovnání s akvarijními testy mizivá, takže se to navíc ještě i vyplatí (ušetřím). Pokud by 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe (za týden!) rybám nebo rostlinám škodilo, tak bych od toho samozřejmě ustoupil, ale ZATÍM jste mě o škodlivosti těchto koncentrací NIJAK nepřesvědčil (myšleno pro Martin71).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:17 Marcel G - Raci, krabi, krevetkyRe: Martin71
Předně musím bohužel konstatovat, že se potvrdilo to, co jsem předpokládal: Necitoval jste jedinou odbornou studii, jejímž závěrem by bylo zjištění, že koncentrace dusičnanů pod 30 mg/L jsou pro ryby toxické. Místo toho tu neustále opakujete mýty (a ano, jsem přesvědčený o tom, že právě takto vznikají mýty!), že zvýšená koncentrace dusičnanů (např. 30-50 mg/L) je pro ryby toxická (nebo přinejmenším "nezdravá"). Pokud jste schopen tuto svojí domněnku podpořit nějakou odbornou studií, pak změním názor. Pokud ne, tak podle mého názoru jen šíříte bludy. A neberte to prosím jako urážku. To je prostě fakt. Pokud někdo tvrdí, že je něco špatné a škodlivé, tak by měl být schopen do také argumentačně obhájit.

Jinak ve studii, ze které jsem citoval já, není ani tak důležité to, při jaké koncentraci buchanky nebo některé ryby ještě žijí, ale to, jaká koncentrace je pro ně naprosto neškodná (tj. bezpečná). A touto koncentrací je zhruba 70 mg/L (buchanky), resp. 110 mg/L (sladkovodní ryby). A na toto zjištění jste (jak jinak) nereagoval, přestože má pro naši diskuzi zcela zásadní význam! Dokazuje totiž, že i pro naprosto primitivní bezobratlé organismy (jako jsou buchanky) je koncentrace 70 mg/L NO3 naprosto neškodná. Pokud vy tvrdíte, že podle vás je to nesmysl, tak vás opět žádám, abyste to doložil nikoli svými domněnkami (nebo názory akvaristů, kteří se živí pěstováním ryb - jakkoli velké zkušenosti mohou mít), ale vedecky ověřenými fakty! Akvaristé se totiž mohou ve svých názorech mýlit (a často se také mýlí). To, že se někomu nedaří v akváriu vypěstovat nějaký druh ryb a viní z toho vyšší koncentraci dusičnanů, ještě neznamená, že za to opravdu mohou dusičnany (přestože vy sám přisuzujete dusičnanům všechny možné negativní důsledky od krupičky, přes infekce až po úmrtí). Pokud si tím chcete být opravdu jistý, musel byste složitě eliminovat všechny faktory, které do této rovnice vstupují (což je pro naprostou většinu laiků nemožné).

Takže pokud bych to měl shrnout, tak já jsem vás požádal o to, abyste dokázal svá tvrzení o tom, že koncentrace 30 mg/L NO3 je pro ryby škodlivá, a vy jste mi na to odpověděl v podstatě v tom smyslu, že to dokázat nemůžete, protože vlastně nevíte, od jaké koncentrace jsou dusičnany pro ryby škodlivé, ale i přesto víte, že dusičnany jsou škodlivé, a že bych tedy za žádnou cenu neměl tyto (neznámé) koncentrace ve svém akváriu mít, a že podle vás je špatné mít v akváriu jakoukoli hodnotu, která je větší než nula (to totiž podle vás znamená, že systém není vyvážený a že tam vznikají nebezpečné přebytky).

Přesně jak říká Michal (Miso), metoda EI doporučuje, aby mělo "rostlinné akvárium" k dispozici každý týden 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4 ... atd. Pokud si tyto dávky vydělíte sedmi, tak zjistíte, že denně to vychází na zhruba 4 mg/L NO3 a 0.4 mg/L PO4. Nevím, jestli jste někdy zkoumal, kolik živin dokážou některé rostliny za 24h spotřebovat, ale 4 mg/L NO3 a 0.4 mg/L PO4 není zas tak nereálná hodnota. Každopádně existují různé metody hnojení. Vaše metoda (dokonale vyrovnaný ekosystém bez přebytků) je jen jedna z nich (jedna z mnoha). Pokud má někdo chuť, čas a peníze na to, aby pečlivě monitoroval a měřil koncentrace všech živin (NO3, PO4, K, Fe, Mg, Ca, Mn, B, I, SO4 ...) pomocí přesných laboratorních metod (protože akvarijní testy jsou [jak jistě víte] velmi nepřesné a v podstatě jen orientační) a po dostatečně dlouhou dobu, aby byly výsledky opravdu relevantní ... tak ať si to klidně měří a udržuje svoje akvárko dokonalé (a velmi křehké) rovnováze. Já na to třeba nemám kapacitu, peníze a ani tomu nechci (a nemohu) věnovat tolik času, takže já jsem se rozhodl zajistit, aby mé akvárko dostalo týdně určité nelimitní množství živin, které se postará o to, aby měly rostliny všechno dostatek. Nemusím kvůli tomu nic měřit, živočichové jsou v naprostém pořádku (neboť koncentrace živin, které v mém akváriu udržuji, jsou pro ně podle vědců naprosto neškodné), a rostlinám se perfektně daří. Jediným problémem, ke kterému je "moje" metoda náchylnější, jsou snad jen řasy, kterým se v eutrofních vodách daří o něco lépe. To ale řeším pečlivější údržbou, větším množstvím rostlin a vhodnou skladbou živočichů. Metoda EI mi vyhovuje a mám s ní dobré zkušenosti. Ale rozhodně nemám potřebu se navážet do druhých, kteří používají jinou metodu (např. PMDD). Rozhodně ale uznávám, že pokud ve svém akváriu naměřím hodnoty NO3 vyšší než nula, tak mají rostliny dostatek dusičnanů a zvyšování jejich koncentrace nemá v podstatě žádný smysl. Ano, s tím nemám problém souhlasit. Já ale dusičnany ve svém akvárku moc často neměřím, takže netuším, jakou koncentraci tam momentálně mám. Prostě tam udržuju dostatečnou koncentraci (ať už je to 5 mg/L nebo 30 mg/L). Vím totiž, že dokud jejich koncentrace nepřesáhne 100 mg/L, tak se není čeho bát. Teď to samozřejmě zjednodušuju (nad 35 mg/L NO3 jsem se ještě nikdy nedostal, a to ještě kvůli tomu, že tuto hodnotu mám ve zdrojové vodě), ale co jsem tím chtěl říct, je doufám jasné.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 11:00 Martin71 - Raci, krabi, krevetkyRe: Miso
jedna vec je namerat v akva 30mg/l NO3 a druha je do akva pridat (zvysit) 30mg/l NO3 ako doporucuje EI, tato davka je ale rozlozena na tyzden takze realne v akva nenamerias viac ako 10mg/l (pokial ti samotne akva neprodukuje velke mnoztvo NO3).


Pokud naměřím nulu což v akváriu kde bude hodně rostlin a skoro žádná ryba není nic nemožného proč ne. To pak má určitý smysl.

Ale radit nějakou univerzalnu metodu (ako EI) do akvária kde je ve 4OO litrech 120 ryb to už ten smysl tak nějak ztrácí. Navíc s argumentem že se tím zamezí řase. V takovém akváriu může být i hodně amoniakální dusíku jak pro nitr. bakterie tak pro rostliny i řasy.
Hodnoty PO4 jak maculak píše - standartní hodnota PO4 se pohybuje u mého přerybněného akva v hodnotách 0,2 - 0,3, Proč by měl dodávat víc fosfátu? Rybám "vyššímu" organismu se kostra nerozpadá a nižším (rostlině) to už nestačí?

Ak chces mat nejaku univerzalnu metodu (ako EI) tj. nevies o ake akva sa bude jednat (kolko ryb a kolko rastlin)

Ale my to víme ne? 400l a 120 ryb i výsledky testu známe. A myslím že i ostatní akvaristé znají to svoje akvárium kolik mají rostlin, jak jim funguje filtrace, jak jim rostou rostliny, znají testy své vody. Až podle toho se dodává ta či ona makroživina. Akvárium rozhodně není univerzální tedy ani metoda hnojení nemůže být univerzální.



 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 09:55 Muž Miso [469] Re: Martin71
ja som si neni isty ci sa dobre chapete, jedna vec je namerat v akva 30mg/l NO3 a druha je do akva pridat (zvysit) 30mg/l NO3 ako doporucuje EI, tato davka je ale rozlozena na tyzden takze realne v akva nenamerias viac ako 10mg/l (pokial ti samotne akva neprodukuje velke mnoztvo NO3).
Ak chces mat nejaku univerzalnu metodu (ako EI) tj. nevies o ake akva sa bude jednat (kolko ryb a kolko rastlin) tak tam dodas proste nelimitne mnoztvo tj 30mg/l tyzdenne. Ak mas akva s vela rastlinami a malo ryb je mozne ze NO3 nestupne v akva nad 5mg/l, ak je rastlin menej a ryb viac moze sa ti stat ze namerias aj tych 30mg/l v akva co ale rybam vadit nebude, na druhej strane kto by isiel podla EI ked ma akva zamerane prioritne na ryby?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.05.2013 08:20 Martin71 Re: Marcel G
Při naměřených 5mg/l už ve vodě žádný dusičnan pro rostlinu není a nitrifikační bakterie my už žádný další dusitan na dusičnan nepřemění to snad ne?

Nepochopil - takže v akváriu máme ryby. Z organického odpadu zprvu vznikají (hnitím čtěte pozorně hnitím ne tlením) hnitím živočišných a rostlinných bílkovin sloučeniny obsahující amoniový iont NH4+ jako například uhličitan amonný (NH4)2CO3, jenž dává vznik jedovatému čpavku NH3 . Ryby vytváří odpad amoniak (amoniové ionty NH4+ jsou naproti tomu téměř nejedovaté). Na hodnotě pH závisí která z obou forem se ve vodě vytváří. V kyselé vodě vznikají amonné ionty v zásadité jedovatý amoniak. Tento odpad NH4+ přijímají rostliny dokonce snadněji než dusičnany. Příjmu NH4+ dávají rostliny dokonce přednost před příjmem dusičnanů (NO3). Rostliny tím vlastně soutěží s nitr. bakteriemi. Filtrace v akváriu funguje podobně jako rostliny. Bakterie rodu Nitrosomonas přeměňují amoniak, resp. amonné ionty v akváriu na na vysoce jedovaté dusitany, jiné bakterie rodu Nictobacter tyto jedovaté dusitany NO2 přemění na téměř neškodné dusičnany NO3.
Tento proces jde pořád dokola do té doby dokud mají bakterie dostatek kyslíku.
Takže jsem se vás ptal mám akvárium kde my nitrifikační proces trvale udržuje hodnoty NO3 např. od 1 - 5 mg/l NO3. Jak velký deficit to znamená pro rostlinky? Podle mne žádný dokud nenaměřím nic (nulu), pokud v akváriu kde jsou rostliny a filtrace jsou naměřeny hodnoty dusičnanů i třeba jen 5 mg/l pořád tam dusičnany jsou proč bych je měl zvyšovat třeba na 30 mg/l. Protože to říkal Tom Barr?? smich Ohledně řas, řasy "třeba" způsobují právě amoniové ionty, Pokud máte ve vodě která má pH pod 7 vysoké množství HN+ vypovídá to o jediném buď vaše rostlinky nefungují a vaše filtrace je neučinná resp. bakterie nepracují. Pokud nitr. bakterie nepracují, přestanou pracovat tak se "neškodné" dusičnany velice rychle redukují zpět na velice jedovaté dusitany NO2. Pokud nitr. bakterie nepracují začíná proces hnití tj. bez přístupu kyslíku (anaerobní proces) neproběhne tlení jako za přístupu kyslíku (aerobní. V akváriu musí být vžd aerobní prostředí.


Já vám mohu dohledat několik vědeckých studií v prestižních vědeckých databázích, kde je uvedeno, že toxická začne být pro většinu ryb koncentrace NO3 teprve při koncentracích nad 4000 mg/L ... pro buchanky je to třeba nad 1500 mg/L !!! 70 mg/L nevede u buchanek k žádným pozorovatelným negativním příznakům (angl. NOEC), u většiny ryb je to pak 110 mg/L. Tyto koncentrace jsou tedy podle vědců pro tyto živočichy naprosto bezpečné! Teď tedy čekám na vaše data, kterými tyto vědecké závěry vyvrátíte a ukážete mi, že jsem v tomto ohledu mimo!


Já Vám na to už odpověděl přesná definice množství dusičnanů NO3 není přesně daná. V akváriu by jste neměl nikdy dosáhnout smrtelných letálních hodnot. Vaše snaha by měla být o funkční akvárium vyrovnané akvárium s biologickou rovnováhou to znamená co nitr. bakterie vyprodukují (dusičnany) to mají spotřebovat rostliny nebo máte častěji provádět výměnu části vody.

Studie kdy vědec namáčí rybu do nádrže a zkoumá kolik snese dusičnanů dokud ryba nemá dost? Takové studium je o ničem (pro akvaristiku). Stejně tak u nižších forem k čemu my je studie že buchanka ještě žila při koncentraci až 1500mgNO3/l. Takové hodnoty si snad v akváriu nikdo nepřeje a ani nemůže dosáhnout. Snaha akvaristů je o zdravé ryby a rostliny, proč by akvarista měl řešit kolik ještě ryby a rostliny snesou dusičnanů, protože já chci přidávat další dusičnany? Ono nejde jen o to kolik vydrží a na jak dlouho, nadbytek dusičnanů vypovídá o neutěšeném stavu akvária kdy rostliny nejsou schopny dusičnany například odebrat nebo se nemění voda atd. V akváriu kde je příliš mnoho NO3 dochází daleko častěji k opakovaným chorobám krupičkám, nedostatečná výměna vody (nesnižování dusičnanů) vede i k častým infekcím u ryb jako je např. infekce Piscinoodiniem. Citlivost různých druhů na dusičnany je dostatečně známá mnoha akvaristů kteří množí ryby, nebo chovají ryby z přímých importů. Malé cichlidky rodu Apistogramma snášejí velice těžce vyšší koncentrace nad 20 mgNO3/l , naproti tomu jiná ryba určité znečištění uvítá podle J. Kadlece u Rivulus punctatus docházelo ke tření až ve znečištěné vodě dusičnany a to až v množství O,4mg dusičnanů/litr, ale jiná ryba stejný rod Rivulus brasilliensis požaduje vodu prostou dusičnanů. Jak vidíte množství dusičnanů není přesně dané pro všechny ryby. O toxicitě fosforečnanů jsou obeznámeny většinou akvaristé, kteří ryby odchovávají. Voda se upravuje je prostá dusičnanů, dusičnany se odstraňují i iontoměniči, ale fosforečnany ve vodě zůstávají a jsou velice toxické pro ryby. Mořské akvárium a jeho obyvatelé mají ještě přísnější normu pro fosforečnany proto ty fosfátové filtry a iontoměniče na odstranění dusíku, které mají plnit funkci rostlin. Sladkovodní akvaristika hodně odpustí mořská nikoliv proto se vám zdá množství nahromaděných makroživin ve sladkovodním akváriu jako banální záležitost
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.05.2013 19:43 Muž maculak [26] Re: Martin71
Myslím že původní tazatel maculak který má 120 ryb ve 400l akváriu a denně je krmí má hodnoty PO4 1,4 mg/l. Nemusí mít strach že by se PO4 dostalo pod "limit" a pokud mu ještě poradí další příznivec Tom Barra že může klidně ještě přidat 2x tolik fosfátu tak to se opravdu vůbec nemusí obávat, to máte pravdu.

Ano hodnota PO4 byla 1,2 po mém umělém zvýšení, standartní hodnota PO4 se pohybuje u mého přerybněného akva v hodnotách 0,2 - 0,3, takže úplně v klidu, a jeden den v týdnu mají rybky dietu ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   01.05.2013 15:34 Marcel G Re: Martin71
Martin71 napsal: Je to stejné jako u obchodníku s vitamíny kupte si draslík je důležitý.

Tom Barr není obchodník. Neživí se prodejem hnojiv. Jeho metoda hnojení mu tedy nepřináší žádný zisk. Nechápu tedy vaše přirovnání.

Při naměřených 5mg/l už ve vodě žádný dusičnan pro rostlinu není a nitrifikační bakterie my už žádný další dusitan na dusičnan nepřemění to snad ne?

Sorry, ale nepochopil jsem smysl výše uvedené věty.

Myslím že původní tazatel maculak ... má hodnoty PO4 1,4 mg/l. Nemusí mít strach že by se PO4 dostalo pod "limit"

Pokud někdo na konci týdne ZMĚŘÍ hodnotu PO4 a výsledek bude vyšší než nula, tak s největší pravděpodobností opravdu MÁ ve vodě nelimitní množství (z toho, co tam dodal, mu ještě zbylo). Nikdy jsem netvrdil opak. Když mluvím o doporučeném týdenním množství PO4, tak mluvím o tom, co by se do akvárka mělo dodat (nadávkovat) ... bez měření, bez nutnosti sledování, zda to bude stačit. Jednou z výhod metody EI je právě to, že se do akvária přidává určité doporučené (nelimitní) množství živin, a není potřeba každý den nebo týden sledovat (pomocí akvarijních testů), zda tam něco nechybí. Pokud ale někdo žádné PO4 do vody nepřidává, a i přesto tam vždy naměří nějaký přebytek (tj. jiné množství než nula), tak samozřejmě nemusí žádné další PO4 do vody přidávat. Stejně tak, pokud má někdo ve zdrojové vodě třeba 30 mg/L NO3, tak samozřejmě nemá smysl přidávat do vody další dusičnany.

další příznivec Tom Barra

Ve skutečnosti jeho příznivec nejsem. V některých zásadních věcech s ním nesouhlasím.

Už tady jedna diskuze byla na téma dusičnanů kdy stejný příznivce tvrdil že KNO3 můžeme do akvária přidávat po kilogramech a nic se nestane tak teď tu máme fosfáty.

Opět (už asi po páté) upozorňuju, že jsem nikde netvrdil, že je možné přidávat do vody nějaké extrémní dávky živin. Pokud někde uvádím, že nějací akvaristé dávkují do svých nádrží třeba 20 mg/L PO4, tak to ještě neznamená, že se s tímto jejich postupem ztotožňuji. Uvádím to jako příklad toho, že velké množství živin (konkrétně PO4) neznamená automaticky přemnožení řas.

U dusičnanů není škodlivost přesně daná ... Dusíkaté látky jsou doprovázeny i fosforečnany které jsou velmi jedovaté ... Norma fosforečnanu je pro pitnou vodu až 1,6 mg/l pro akvária (sladkovodní) se doporučuje O,5 mg/l ... Ryby sice snášejí vyšší hodnoty 0,75-1 mg/l ... atd.

Nezlobte se na mě, ale kde jste k těmto údajům přišel? A myslím to teď zcela vážně. Předpokládám, že máte k dispozici nějakou vědeckou studii, která zkoumala vliv živin na zdraví sladkovodních živočichů, a přišla s konkrétními údaji, kolik té které živiny je už pro daného živočicha škodlivé. Já vám mohu dohledat několik vědeckých studií v prestižních vědeckých databázích, kde je uvedeno, že toxická začne být pro většinu ryb koncentrace NO3 teprve při koncentracích nad 4000 mg/L ... pro buchanky je to třeba nad 1500 mg/L !!! 70 mg/L nevede u buchanek k žádným pozorovatelným negativním příznakům (angl. NOEC), u většiny ryb je to pak 110 mg/L. Tyto koncentrace jsou tedy podle vědců pro tyto živočichy naprosto bezpečné! Teď tedy čekám na vaše data, kterými tyto vědecké závěry vyvrátíte a ukážete mi, že jsem v tomto ohledu mimo!

Už dost podstatně snižujete z 1O mgPO4/l jsou už jen 3mg/l.

Nikde jsem netvrdil, že 10 mg/L PO4 je MNOU doporučená hodnota. Uvedl jsem jen, že Tom Barr (= autor metody EI) doporučuje jako nelimitní hodnotu 3 mg/L PO4. To, že někdo dává do svého akvárka více, jsem uváděl jen pro ilustraci (ale to už jsem myslím vysvětloval).

Takže teď budu čekat, že se vytasíte s nějakou konkrétní vědeckou studií, kde bude uvedeno, že koncentrace dusičnanů nad 30 mg/L, fosforečnanů nad 3 mg/L, draslíku nad 20 mg/L a železa nad 0.5 mg/L [tj. doporučené hodnoty metody EI] vede u vodních živočichů (ať už bezobratlých nebo obratlovců) k jakýmkoli negativním účinkům => např. vámi spomínané poškození očí nebo žaber, případně negativní vliv na plůdek.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   01.05.2013 13:38 Martin71 Re: Marcel G
"nelimitní množství" živin. Na tuto otázku zatím nikdo neodpověděl. Jediný, kdo v tomto ohledu zkoumal nároky různých druhů rostlin (alespoň pokud vím) je právě Tom Barr. Ten dospěl k závěru, že nelimitní množství živin pro drtivou většinu vodních rostlin znamená přibližně 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10-20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe.

Je to stejné jako u obchodníku s vitamíny kupte si draslík je důležitý ano je, ale není ho potřeba dodávat do těla v tabletách (draslík je v potravinách). Kupte vitamíny obsahují fosfát a opět proč? Jaké limitní množství? Proč bych ho musel ještě uměle dodávat ze strachu že bych snad měl pod limitní množství? smich Ne buď tam je nebo není. Nula je nula a 5mg/l je 5mg nic víc. Jak omezí rostlinu příjem dusičnanu pokud je ve vodě koncentrace NO3 5mg/l nebo 30mg/l ? Jaký je tam rozdíl? Při naměřených 5mg/l už ve vodě žádný dusičnan pro rostlinu není a nitrifikační bakterie my už žádný další dusitan na dusičnan nepřemění to snad ne?

Pokud bude někdo ve svém akváriu udržovat tuto (týdenní) koncentraci živin, pak si může být více méně jistý, že žádná rostlina nebude trpět nedostatkem živin

Myslím že původní tazatel maculak který má 120 ryb ve 400l akváriu a denně je krmí má hodnoty PO4 1,4 mg/l. Nemusí mít strach že by se PO4 dostalo pod "limit" a pokud mu ještě poradí další příznivec Tom Barra že může klidně ještě přidat 2x tolik fosfátu tak to se opravdu vůbec nemusí obávat, to máte pravdu. smich

Už tady jedna diskuze byla na téma dusičnanů kdy stejný příznivce tvrdil že KNO3 můžeme do akvária přidávat po kilogramech a nic se nestane tak teď tu máme fosfáty.

U dusičnanů není škodlivost přesně daná protože hodnoty NO3 snáší každý druh jinak, kritických smrtelných hodnot se opravdu obávat nemusíte a spousty příznivců tak masivního přihnojování makroživin na to i poukazuje ryba přeci neumírá. Tím pádem je to v pořádku. Zvláštní přístup. Nahromaděné dusičnany výrazně zpomalují růst mladých ryb a zvyšují jejich citlivost na různá onemocnění to jen jedna z mnoha . Fosforečnany potřebují ryby ke stavbě své kostry.Ryba je rozhodně vyšší organismus než rostlina to se možná shodneme. Rostliny naopak fosforečnany potřebují pro svoji látkovou výměnu. Teď zkuste zapřemýšlet pokud je fosforečnanů dostatek pro vyšší organismus jako je ryba i ve vodě kde se žádný fosfát uměle nedodává a ryba přesto roste nebude to stačit i pro daleko nižší organismus jako je rostlina? Jen tak připomenu norma fosforečnanu je pro pitnou vodu až 1,6 mg/l pro akvária (sladkovodní) se doporučuje O,5 mg/l . Pro mořská daleko méně. Dusíkaté látky jsou doprovázeny i fosforečnany které jsou velmi jedovaté.
U mořské akvaristiky je běžný fosfátový filtr ve sladkovodním ho zastupují rostliny pokud to ryby umožní. Nahromaděné PO4 vede k úhynu bezobratlých a poté ryb. Ryby sice snášejí vyšší hodnoty 0,75-1 mg/l, ale koráli negativně reagují již od hodnot 0,2 mg/l a je vhodné je pěstovat při hodnotách 0.05 i méně. To jen malá odbočka vliv dusičnanů a fosforečnanů na ryby. Pokud jde o jiné "hnojiva" tak jejich nadbytek způsobuje potíže organismům tuším že vysoká koncentrace drasliku u živočichů má snad vliv na něco ohledně srdeční činnosti, vysoká koncentrace železa myslím že zase poškozuje oční rohovku ryb prostě poškozuje oči a snad i žábry. Ale nejsem si už přesně jistý. Rozpětí pH o 1 jednotku ryby snáší i když ve skutečnosti tahle změna odpovídá desetinásobnému zvýšení nebo snížení.
Jinak jak jste psal tady - pro drtivou většinu vodních rostlin znamená přibližně 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10-20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe. Už dost podstatně snižujete z 1O mgPO4/l jsou už jen 3mg/l.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   01.05.2013 11:05 Marcel G Re: Martin71
Já žiju v domnění, že tady řešíme zelenou přisedlou řasu, a nikoli to, jaký má smysl přidávat do akvárka 10x více živin, než jsou rostliny schopné spotřebovat => viz váš původní dotaz:

mě by spíš zajímalo kdo vám nakukal že antropogenní eutofizací vody dosáhnete zničení řasy

Každopádně filozofií metody hnojení Estimative Index (EI) je doplňovat do vody tolik živin, aby rostliny nikdy neměly nedostatek (resp. aby vždy měly živin přebytek). Tím se vyhneme nejrůznějším projevům nedostatku živin u rostlin. Jak určitě víte, určit, co přesně je příčinou chřadnutí rostlin v důsledku nedostatku živin je nesmírně obtížné (a laik v podstatě nemá šanci zjistit, jestli rostlině chybí dusík, fosfor, železo, draslík nebo třeba mangan). Metoda PMDD je založena na omezeném přísunu živin, což ale může vést (a také někdy vede) k problémům s růstem některých rostlin v důsledku nedostatku některých živin. Akvarista tedy musí pečlivě zkoumat, co které rostlině chybí, a to jí pak dodat. Není to ale nic jednoduchého (bez laboratorních rozborů budete vždycky tak trochu vařit z vody). Naproti tomu metoda EI přišla s tím, že rostlinám přebytek živin nevadí, takže když jim dodáme nelimitní množství živin, nebudeme muset řešit žádné problémy se špatným růstem rostlin (v důsledku nedostatku některé živiny). V případě hnojení metodou EI se tedy prakticky nemůže stát, že by rostlinám chyběly nějaké živin (vždy jich totiž budou mít k dispozici více, než kolik potřebují). Co ale některým lidem na této metodě vadí, je právě to velké množství živin => bojí se totiž, že se kvůli tomu automaticky přemnoží řasy. Spousta akvaristů má prostě panickou hrůzu z většího množství živin, protože nedokážou pochopit, že velké množství živin je nebezpečné jen za určitých podmínek (což už jsem rozebíral v předchozích příspěvcích).

Klíčem k porozumění metodě EI je zjistit, co přesně pro rostliny znamená "nelimitní množství" živin. Na tuto otázku zatím nikdo neodpověděl. Jediný, kdo v tomto ohledu zkoumal nároky různých druhů rostlin (alespoň pokud vím) je právě Tom Barr. Ten dospěl k závěru, že nelimitní množství živin pro drtivou většinu vodních rostlin znamená přibližně 30 mg/L NO3, 3 mg/L PO4, 10-20 mg/L K a 0.5 mg/L Fe. Pokud bude někdo ve svém akváriu udržovat tuto (týdenní) koncentraci živin, pak si může být více méně jistý, že žádná rostlina nebude trpět nedostatkem živin. To je samozřejmě vykoupeno tím, že bude ve vodě větší množství živin (ve srovnání s metodou PMDD dokonce o hodně větší množství živin). Ale čemu to vadí? Komu vadí hodně živin ve vodě? Rybám? Nikdy jsem nečetl žádný odborný článek o tom, že by rybám vadila zvýšená koncentrace dusičnanů, fosforečnanů nebo železa (kromě několika málo druhů, které na to mohou být citlivé). Vím, že se to mezi akvaristy říká ... ale je to pravda? Mezi akvaristy se říká třeba i to, že pro ryby jsou smrtelně nebezpečné výkyvy pH o více než 0,2 bodů. Mně pH v nádrži kolísá každý den o 1 celý bod a žádná ryby ani krevetka mi na to zatím neumřela (a takových lidí, jako jsem já, jsou po celém světě stovky). Nebo ta vysoká koncentrace živin vadí řasám? Jak už jsem zmínil, řasy samozřejmě vyšší množství živin uvítají, ale pokud se dodrží určitá pravidla (rozumné osvětlení, častá a pečlivá údržba, rozumné množství ryb apod.), tak to k žádnému přemnožení řas vést nemusí.

A to, zda někdo sype do akvárka 3 mg/L PO4 nebo 20 mg/L PO4 týdně, je čistě jeho věc. Potřeba to pravděpodobně není (jak už jsem uvedl, nelimitní množství se pohybuje kolem 3 mg/L), ale někteří lidé mají třeba pocit, že při ještě vyšších koncentracích se pak rostliny lépe vybarvují, nebo používají extrémně silné osvětlení (v případě T.Barra), kde pak může být spotřeba živin mnohem vyšší (a tím pádem se tam může posunout i ta hranice, kdy přestanou být živiny nelimitní). Další možností, proč to někdo může chtít dělat, je pak právě vyvracení mýtů, které jsou mezi akvaristy rozšířené. Tom Barr např. používá osvětlení skoro 200 µmol PAR u dna, což je tak 4x více než má většina z nás. On to ale dělá proto, že se kromě jiného živí také prodejem raritních druhů rostlin, takže to dělá kvůli jejich pěstování (hodně světla = rychlejší růst ... ale úměrně tomu také větší spotřeba živin).

PS: Mimochodem i T.Barr přiznává, že pro většinu lidí (pokud nepoužívají extrémně silné osvětlení) budou nelimitní hodnoty živin možná i o 1/3 nižší než on sám doporučuje ve své metodě EI. Každopádně řada akvaristů zjistila, že poté, co přidají do nádrže větší množství fosforečnanů, jim zelená přisedlá řasa (GSA) zmizí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   01.05.2013 10:27 Muž grunda [1780] - Cichlidy
vysvětlení už jsi dostal, je to prostě metoda EI, popřípadě pokus s růstem řas. Nikde není napsáno, že to tak musí být.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.05.2013 08:47 Martin71 - CichlidyRe: Martin71
Když omezíte některou živinu na minimum (např. PO4), tak se stane limitním faktorem a všechno ostatní (např. růst) se tomu přizpůsobí. Tohle je podstata metody hnojení PMDD.


Když omezím na minimum např. PO4

můj příklad PO4 budu držet na 0,5-1mg/l pořád ale bude PO4 dostupný pro rostliny stejně jako bych naměřil ve vodě 10X více. Nedostupným bude PO4 až naměřím nulu.

Stejně tak u dusičnanů rostlinám je jedno jestli je ve vodě 5mgNO3/l nebo 50mg/l v obojím případě je dusičnan rostlinám dostupný, nedostupný bude až test zjistí nulu.


Takže opět otázka proč 10X a vice. Proč zatěžovat ryby x krát větším množstvím dusičnanů, fosfátů, případně železem
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.05.2013 08:20 Martin71 - CichlidyRe: Marcel G
Proč má Tom Barr , nebo Clive Greene v nádrži 10 x více fosfátu anebo 20X více dusičnanů než je v přírodních vodách já bych se od vás rád konečně dověděl důvod vysvětlení proč tak hodně? To jste ještě nedokázal vysvětlit. Nejdříve píšete o poměru živin NPK o kterém se učí každý zahradník a dále jen píšete co že dělá Tom Barr přidává dokonce do jedné své nádrže 15-20 mg/L , Clive Greene hnojí zase 10x více. Nebudeme řešit zda roste řasa nebo neroste. Jako příklad Tom Barr který to tam sype jak cukr do kafe a jiný příklad akvária můj odkaz kde je dusičnanů O-5 obě nádrže váš příklad a můj obě akva. jsou bez řas. Ptám se vás tedy na hlavní důvod proč tak silně hnojit proč to tak propagovat. Proč musí být tolik fosfátu 10X více než je v přírodních vodách kde je max.O,5-1mg/l Stejná otázka i okolo NO3 proč tak hodně dusičnanů proč pořád více a více?
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   01.05.2013 07:25 Marcel G - CichlidyRe: Martin71
Martine, nechci se vás/tebe dotknout, ale myslím, že se v tom trochu plácáte a unikají vám souvislosti. Nic z toho, co jsem psal, si neodporuje.

Předně, nikde netvrdím, že je nutné mít v nádrži 10 mg/L PO4. Jen jsem uvedl (jako příklad k zamyšlení), že jsou lidé, kteří tam tyto hodnoty mají, a i přesto nemají problémy s řasami. A to je myslím docela silný argument k zamyšlení pro všechny, kteří tvrdí, že velké množství živin (NO3, PO4) vede automaticky k přemnožení řas. Mimochodem, ta nádrž s takto vysokými dávkami fungovala údajně přes 2 roky (je to tam uvedeno). Tom Barr přidává dokonce do jedné své nádrže 15-20 mg/L PO4. Opět netvrdím, že je to nutné! Co tvrdím, je, že velké množství živin neznamená automaticky velké množství řas.

Existuje nespočet vědeckých pokusů, které dokazují, že když se přidá do nádoby (nádrže) s vodou velké množství živin a pustí se na to hodně světla, tak se tam zhruba za týden vytvoří solidní kultura řas (obvykle to začíná přemnožením mikroskopických řas, které my vnímáme jako zelený zákal; pak nastupují zelené přisedlé nebo vláknité řasy; nakonec se po stabilizaci prostředí objevují i ruduchy). Konec konců přesně takhle se řasy pěstují: mikroskopické zárodky řas se dají do nádoby s živným roztokem (který obsahuje obrovské koncentrace živin => a různé druhy řas upřednostňují různé druhy živin, např. rozsivky jsou známé tím, že potřebují k přemnožení křemičitany), pustí se na ně velké množství světla a nechá se čas. Výsledek je ve všech případech stejný: přemnožení řas. Tento pokus si samozřejmě můžete udělat i doma ve sklenici od okurek. Pokud se vám do toho nechce, můžete se mrknout na výsledky mého testu: www.prirodni-akvarium.cz/… .

Důležité je si ale uvědomit, že tohle se děje v uzavřeném systému bez rostlin, bez filtru, bez čištění nádrže, bez živočichů apod. V našich akvárkách tahle jednoduchá rovnice (hodně živin = řasy) nemusí tak úplně platit. To mimochodem dokazuje i ta nádrž Clive Greena. Jak je možné, že měl ve své nádrži 10 mg/L PO4, a přesto žádné (nebo skoro žádné) viditelné řasy? No, asi to bude tím, že měl v nádrži hodně rostlin, hodně řasožravců nebo že jí pravidelně a pečlivě každý týden čistil. Ano, kdyby v ní neměl tolik rostlin a nečistil jí (+ nevyměňoval vodu), tak se mu tam ty řasy při tak vysokých koncentracích živin za pár týdnů samozřejmě přemnoží. A mimochodem, opět netvrdím, že takhle vysoké množství živin je nutné! S největší pravděpodobností mu z těch jeho 10 mg/L PO4 rostliny spotřebovaly jen malé množství (+ část na sebe mohl navázat jílovitý substrát). Clive to (pokud vím) dělal schválně - proto, aby vyvrátil tvrzení, že hodně živin = automaticky hodně řas. Není tomu tak.

A pokud jde o CO2, tak za "náročné rostliny" se podle mě označují hlavně ty rostliny, které nejsou příliš uzpůsobené pro trvalý život pod vodou (jedná se především o různé kultivary, původně emerzní, které byly různým šlechtěním "předělány" na vodní rostliny - nejlepším příkladem jsou některé kobercové rostliny). U těchto rostlin se často uvádí, že k tomu, aby se jim dobře dařilo, potřebují větší množství CO2. Podle mého názoru je to proto, že jsou zvyklé na velké množství atmosferického CO2, a mohutným (umělým) doplňováním rozpuštěného CO2 jim tak trochu simulujeme emerzní prostředí.

V nádržích, které dáváte za příklad, souvisí podle mě absence řas především se "zákonem minima". Když omezíte některou živinu na minimum (např. PO4), tak se stane limitním faktorem a všechno ostatní (např. růst) se tomu přizpůsobí. Tohle je podstata metody hnojení PMDD.

Protože už tak je můj příspěvek extrémně dlouhý, nebudu to dál rozvádět, ale samozřejmě přidávat do akvárka větší množství živin bez toho, abyste rozuměl vztahům mezi světlem, živinami (vč. CO2) a údržbou, nepovede pravděpodobně k požadovaným výsledkům.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   30.04.2013 23:56 Muž grunda [1780] - CichlidyRe: Martin71
ať koukám, jak koukám, ani v jedné uvedené nádrži nijak zvlášť náročné kytky nevidím ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.04.2013 22:49 Martin71 - CichlidyRe: Marcel G
GSA) se při jejich studiu (zajímalo by mne kdo to studium prováděl) přišlo na to, že jedním z jejich spouštěcích faktorů bývá velký rozdíl mezi koncentrací dusičnanů (NO3) a fosforečnanů (PO4). Při zvýšení hladiny fosforečnanů (resp. snížení poměru mezi NO3:PO4) tento druh řas obvykle [ale né vždy] ustupuje.

Tohle ještě podtrhnu resp. snížení poměru mezi NO3:PO4 Takže jde o dodržení správného poměru s tím souhlasím ale pořád nikde nevidím tu nutnost vysoké až třeba 10 násobné koncentrace nad ty běžně doporučené v testech. Poměr neznamená že musím držet dusičnany na 5X vyšších hodnotách než je nutné a to samé platí i pro PO4 proč bych musel 10x víc překračovat doporučenou normu? Navíc když sám přiznáváte - tento druh řas obvykle [ale né vždy] ustupuje a dále pokračujete - Nicméně samozřejmě netvrdím, že zvýšení hladiny fosforečnanů nemůže vést obratem k přemnožení jiných druhů řas. Tak to už vás nechápu vůbec - změním poměr hladiny fosforečnanů,ale možná to povede k růstu jiného druhů řas :) To nezní moc jako odborná studie ale něco jako "možná ti zachráním jednu zlomenou ruku za cenu že ti zlomím nohu". Pak v tom nevidím rozdíl řasu za jinou řasu??

Další "odborná" studie. Připomíná to víc než nějakou studii asi toto Pepa říkal... že..

kde je jedna nádrž "Mythbuster" (akvaristy Clive Greene), kde se týdenní koncentrace PO4 pohybovaly dokonce kolem 10 mg/L, aniž by se v nádrži přemnožily řasy!

Jak dlouho fungovala ona nádrž? V Máchově jezeru a naši přehradě to trvalo cca. 10-15 let než se koncentrace z odpadních vod, splachu (fosfátu a dusíku) projevila ve vysoké koncentraci sinic a řas. V akváriu to bude samozřejmě podstatně kratší doba.
Myslíte si že pokud sníte v mase 100 X více fosfátu bude vaše kostra větší nebo že budete mít větší zuby a budete zdravější? Já tomu nevěřím. To samé bude platit i u rostlin a potřebě dodávat 10x víc než je potřeba. Pokud bych vám ale fosfát prodával budu vám tuhle pohádku tvrdit do nekonečna dokud to nezačnete kupovat.

Dalším argumentem ještě bývá, ale já mám náročné rostlinky které vyžadují mnoho CO2 a mnoho makroživin a světla.

Jen pro srovnání tato nádrž www.akvarko.cz/… kde je dusičnanů max.do 5mg/l má mnohem náročnější rostliny než většina příznivců masivního dodávání KNO3 kteří mají v akváriu ve finále 5 různých kultivarů Microsoria a Vesicularia dubyana.
Druhá nádrž funguje bez řas s nulovou hodnotou PO4 a 25mg NO3/l proč by měl třeba změnit poměr makroživin? Protože to tak má Clive Green? Tady ta má 25 mg NO3 a PO4 je O www.akvarko.cz/…. Pokud se podívám na vaše doporučení o správném poměru makroživin měl by zvýšit PO4 alespoň 10x Zároveň, ale napíšete, (neručím že se rozvine jiná řasa). :)

Podle mne je rozdíl mezi eutrofizace přirozenou a eutrofizací indukovanou (antropogenní). Dík té antropogenní je tolik problému kolem zelené vody, řas, sinic. Ta přirozená se s tím naopak dokáže vyrovnat. Snaha vědců a ekologů je o tom jak umělé nahromadění fosfátu a dusíkatých látek vyřešit snížit je a uvést do správného přirozeného poměru. Vy jdete zřejmě druhou cestou.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.04.2013 22:19 Muž grunda [1780] - CichlidyRe: baletka
tak v tom případě vydržet a našetřit ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.04.2013 22:18 Žena baletka [623] Re: grunda
Jasně. A to se mi úplně nelíbí :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.04.2013 21:50 Žena baletka [623]
Tohle už je na mě moc sofistikovaná diskuze. Polovině tady toho nerozumím... Poslední, co jsem zachytila, že v mém akva je možná problém málo CO2. Bublají mi tam tři burčáky, jeden přes vzduchovací kamínek, druhý do sání filtru a třetí přes nově zakoupený (pokusně) mini difuzer od Dennerle a stejně mi to dává hodnotu asi 8mg/l. Vysoká teplota (akva připravuji pro terčovce) zřejmě úplně nepomáhá rozpouštění, ale na lepší soupravu pro akva této velikosti nemám momentálně prostředky... Radu jak z toho ven mi tu asi nikdo moc nedá, co? :-O :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 8   30.04.2013 19:38 Marcel G Re: Kamilstrom
Kamilstrom napsal: Uvedomujes si,ze timto si se zaradil do "jasne mensiny" lidi co tohle tvrdi a oponujes tim "jasne vedecke vetsine"!!!! :)

Já jsem pro každou legraci ;-) ... ale nemyslím, že bych tím šel proti tomu, co zjistila řada vědců (a nejen vědců) => že "množství živin vede k přemnožení řas". Ono si totiž spousta akvaristů tento "vědecký" závěr značně zjednodušuje a vytrhuje ho často z kontextu (podobně jako druhá strana barikády, která tvrdí, že "množství živin k žádnému přemnožení řas nevede"). Ve skutečnosti je samozřejmě velké množství živin živnou půdou pro řasy, ALE to platí jen v případě, že do této rovnice (tj. přemíra živin = řasy) nevstupuje nic dalšího. V našich akváriích do tohle ale vstupuje řada dalších faktorů: např. rostliny (které poměrně velké množství živin z vody odčerpávají) + intenzita osvětlení (která je oproti přírodě 10x menší, a kromě toho část světla řasám "kradou" také rostliny) + řasožravci (kteří nám neustále pucují akvárka, rostliny a dekorace o řas) + pravidelná údržba akvária (výměnou vody odstraňujeme spoustu mikroskopických řas i nahromaděných živin, mechanickým odstraněním řas jim v podstatě neustále "restartujeme" růst ...) + čas (řasám trvá obvykle 1-2 týdny, než se dokáží v akváriu přemnožit do viditelné podoby, takže pokud někdo 1x týdně pečlivě čistí své akvárko a vyměňuje velké množství vody, řasám se prostě v takovém systému nebude moc dobře dařit, i když budou mít k dispozici přemíru živin). Tak to aspoň vidím já.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 8   30.04.2013 18:52 Marcel G Re: Miso
Miso napsal: Ak ti CO2 neustale pocas svietenia stupa, pridavas ho proste moc ... Nemysim ze samotne prevzdusnovanie (je jedno akym sposobom) ma nieco spolocne so stabilitou CO2.

To určitě není pravda. Já jsem třeba do svého 60L akvárka přidával jen 1 b/s, což určitě není moc. Přes noc mi CO2 nekleslo pod 10 mg/L a přes den mi vystoupalo až k 80 mg/L! Pokud si myslíš, že provzdušňování nemá na stabilitu CO2 vliv, tak si udělej jednoduchý test: vyhni se jakémukoli pohybu vodní hladiny (= žádné, ani sebemenší čeření) a jakémukoli vzduchování. Hned uvidíš, jak ti bude CO2 postupně (a velmi pomalu) stoupat do velmi vysokých koncentrací. Musel by si přidávat opravdu malé množství, aby se ti jeho koncentrace zastavila na nějaké rozumné úrovni. Já jsem třeba zkoušet několik možností: při 1 b/s mi koncentrace CO2 bez provzdušňování stoupla na 80 mg/L; při 0.5 b/s mi jeho koncentrace stoupla jen asi na 15 mg/L (což je obrovský rozdíl). Jakmile jsem ale začal vodu provzdušňovat (až už čeřením hladiny nebo vzduchovacím kamínkem), hladina CO2 mi sice klesla, ale jeho hodnota zůstala konstantní. Jak už jsem uvedl, stačí, když se podíváš na grafy na mých stránkách (ty asi mluví za vše a nepotřebují komentář). Pokud si myslíš, že provzdušňování nemá se stabilitou CO2 nic společného, tak si to samozřejmě můžeš dál myslet (je to tvůj boj), ale zkus si někdy tento svůj názor také ověřit.

PS: Jen aby nedošlo k nedorouzumění: Stabilní hladiny CO2 lze dosáhnout i bez provzdušňování, ale jen cestou přidávání opravdu malého množství CO2, což je ale ve výsledku hodně nepraktické, protože bude trvat skoro celý den (v mém případě to bylo asi 21 hodin), než se jeho hladina stabilizuje. Samozřejmě třetí možností je používat pH regulátor.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 12   30.04.2013 18:43 Marcel G Re: Martin71
Martin71 napsal:mě by spíš zajímalo kdo vám nakukal že antropogenní eutofizací vody dosáhnete zničení řasy.

Různé druhy řas mají různé preference pokud jde např. o poměr živin. U řas druhu Chlamydomonas, Ankistrodesmus, příp. Chlorococcum (kterým často akvaristé říkají prostě "zelená prachová nebo přisedlá řasa", angl. GSA) se při jejich studiu přišlo na to, že jedním z jejich spouštěcích faktorů bývá velký rozdíl mezi koncentrací dusičnanů (NO3) a fosforečnanů (PO4). Při zvýšení hladiny fosforečnanů (resp. snížení poměru mezi NO3:PO4) tento druh řas obvykle [ale né vždy] ustupuje. To mimochodem potvrzují i zkušenosti celé řady akvaristů (za jednoho takového se považuji i já). Nicméně samozřejmě netvrdím, že zvýšení hladiny fosforečnanů nemůže vést obratem k přemnožení jiných druhů řas. Na druhou stranu při vhodné údržbě akvária a vhodné skladbě živočichů je možné podle mých zkušeností udržet akvárium bez řas dokonce i při extrémně vysokých koncentracích živin ve vodním sloupci (např. 50 mg/L NO3, 5 mg/L PO4, 30 mg/L K, 2 mg/L Fe apod.). Zkuste také mrknout na www.prirodni-akvarium.cz/… , kde je jedna nádrž "Mythbuster" (akvaristy Clive Greene), kde se týdenní koncentrace PO4 pohybovaly dokonce kolem 10 mg/L, aniž by se v nádrži přemnožily řasy! To je jistě jeden z případů, o kterém člověk musí přemýšlet (když uvažuje o tom, jak přesně souvisí množství živin s přemnožením řas).

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   12.04.2013 14:47 Muž kortezhugo [980] Re: baletka
www.agrona.sk/…

Ono to nieje v kristalickej forme - tam je pridane este daake pojivo pre pomalsiu rozpustnost alebo dlhodobejsie posobenie.
Svojho casu som ho tiez bez problemov pouzival len z malou upravou.
Treba to do niecoho nasypat a zaliat horucou vodou,nechat zo den odstat obcas premiesat nech sa rozpusti toho co najviac.
Potom to treba dobre prefiltrovat,ja som pouzival papierove vreckovky.Takto som ziskal uz ciry(nezakaleny) roztok.Potom z toho nechate vodu odparit a zistate uz kristalicku a podstatne cistejsiu formu z rozpustnostou rovnakou ako pri "cistom" K2SO4.
Chemicka cistota urcite nebude rovnaka ale ako som pisal - pouzival som to nejaky cas a bez problemov.

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   12.04.2013 13:58 Žena baletka [623] Re: Horác
Ano, to chápu. Každopádně to neřeší můj problém :-) Zkusím to vzít podle rady od Misa a uvidíme.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 7   12.04.2013 13:53 Muž Horác [3923] Re: baletka
baletka napsala: Mně to přijde taky divné, že se prodávají dvě shodné látky a každá má jinou strukturu.
To vůbec není divné ... to je normální. Dokážu ti připravit spoustu látek například ve formě krásných, velkých krystalů ... ale taky jako jemný prášek ... Mnohdy záleží jen na technologii přípravy, v jaké formě dostaneš výsledný produkt.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   12.04.2013 13:19 Žena baletka [623]
Je tam napsáno prostě K2SO4. Mně to přijde taky divné, že se prodávají dvě shodné látky a každá má jinou strukturu. Ale oficiálně tam žádné jiné prvky nemají být. Ještě tam stojí, že ve vodě rozpustný draslík v podobě K2O 50%. Takže těch zbylých 50% by mělo být SO3..? Stejně jako v tom druhém hnojivu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   12.04.2013 09:50 Muž Miso [469] Re: kwisatz
treba pozret, malo by to tam byt napisane o aku cistotu v % ide
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   12.04.2013 09:46 Marcel G Re: baletka
Nejsem si jistý, jestli ten pytlovaný K2SO4 neobsahuje nějaké další (nežádoucí) příměsi. Na tom pytli bude určitě přesné složení. Já mám takový dojem, že tam kromě toho K2SO4 byly i nějaké další šmejdy (měď apod.). Sice to asi bude v malém množství, ale řekl bych, že ty pytle jsou určené pro venkovní (půdní) použití, kde to asi nebude tak vadit jako ve vodě.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   12.04.2013 09:27 Muž Miso [469] Re: baletka
na vypocet davky pouzi kalkulacku pmdd.mrp-cz.com/… , K2SO4 ma naozaj slabu rozpustnost, ja som sa dostal na 20g v 250ml destilky (a musim pracne drvit hrudky), da sa tomu pomoct ak tu vodu trochu zahrejes
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   11.04.2013 22:04 Marcel G Re: Jája
Fotka k příspěvku Jája napsala: Dovolím si oponovat ... mám pocit ... není to dojem, ale fakt ... Trojnásobné zvýšení svítivosti u reflektorů určitě nehrozí - také vím, o čem mluvím.

Já jsem vycházel z konkrétních měření různých typů osvětlení - s reflektory vs. bez reflektorů (viz www.prirodni-akvarium.cz/… ). Nemám ale samozřejmě problém změnit názor, pokud mě někdo přesvědčí o tom, že se mýlím. Do té doby se ale raději přidržím údajů, které jsem naměřil. A zda někdo jiný bude věřit něčemu jinému (třeba svým pocitům), je mi skutečně jedno. V mém srovnání vyšla u zářivek T5 bez reflektorů intenzita osvětlení ve vzdálenosti 50 cm přibližně 2,7x nižší než u stejných zářivek s kvalitními hliníkovými reflektory. Ve vzdálenosti 40 cm byl pak rozdíl asi 3-násobný. Nesrovnával jsem ale reflektory vs. alobal, nýbrž reflektory vs. zářivky-bez-jakékoli-odrazové-vrstvy. Navíc když už něco porovnáváme, tak bychom měli srovnávat srovnatelné. Je samozřejmě rozdíl, když někdo srovnává odraz z malých hliníkových reflektorů s odrazem z velkého krytu vystlaného alobalem. Jinými slovy, každému je určitě jasné, že záleží také na velikosti těch reflexních vrstev. Malé zrcátko (byť sebedokonalejší) mi toho odrazí mnohem méně než velká reflexní fólie (třeba i zmačkaná). Podobně není pravda, že se světlo od reflektoru odráží pouze přímo dolů. Takovéhle zjednodušující závěry jsou zavádějící. Reflektor odráží světlo podle toho, jak je tvarovaný. Nevím o žádném dostupném reflektoru, který by dokázal světlo odrážet pouze rovně dolů. Podívejte se například na přiložený obrázek, kde jsou světla s jednoduchými reflektory (tenká vrstva leštěného hliníku) => jak jde od nich světlo do stran, a nejen rovně dolů. Velmi podobně odráží světlo i hliníkové reflektory Juwel a jim podobné.
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   11.04.2013 20:19 Žena baletka [623]
ZDravím, má někdo zkušenost se síranem draselným prodávaným v pytlích v Hornbachu? Koupila jsem ho, jelikož na např. rostlinných akváriích.cz vyjde podstatně dráž, ale špatně se rozpouští a vlastně nevím jak ho dávkovat, když má jinou strukturu než to, co mi přišlo po netu. Někdo tady by mi mohl poradit? Děkuji.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   28.03.2013 23:37 Muž grunda [1780] - CichlidyRe: jir007
akva zarostlé nemáš ani náhodou a světlo taky není žádná hitparáda - hnojit netřeba ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   28.03.2013 21:25 Muž Celiny [293] - RostlinyRe: bulawaio
tak samozrejme, ze pokud budes mit narocnejsi rosliny ta budes muset prihnojvat, tazatel ma vsak v nadrzi egerii, ruzkatec, ech. amazonicus. tyto rostliny povazuji za nenarocne, tudiz nejake prihnojovani (at uz pmdd pmde EI a pod)mi prijde zbytecne ba naopak dokonce kontraproduktivni...
Přejít na předchozí
Přejít na další

1 ...... [45] ...... 53 54

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 62959x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/10843-hnojeni?od=2201