Hnojení

důležité je vědět zda máš prohnojené dno. Pokud ne, dávkuj tak jak píšeš.

ahaoj...potrebovala bych radu,v mem 60l hnojim easy life carbo a profito...kde davam jednou tydne 6ml a funguje to krasne,rostlinky rostou a rasy nikde.....ted jsem zalozila 200l kde mam ricni pisek(to male je akvarijni pisek) 1-4mm zrnitost.....myslite ze by stacilo jednou tydne 20ml Easy?nebo je neco setrnejsiho na zacatek?...voda je jeste trochu kalna....dekuju

Sid napsal: Jak je tomu s rizikem otravy nebo "alespoň" inhibicí růstu rostlin "předávkováním" některé živiny, spekulovat nechci.
Snažil jsem se k tomu najít informace v opravdu velké spoustě vědeckých článků a konzultovat to i s několika odborníky v oblasti vodních rostlin (Dr. Adamec, Dr. Bachmann, Dr. Pedersen), a musím říct, že v tom dosud nemám úplně jasno. Respektive myslet si, že existuje nějaké jednoduché doporučení ohledně množství živin, které je vhodné do našich akvárií dávkovat, je asi naivní. Vím, že se budu opakovat, ale pro různé druhy jsou optimální hodnoty živin různé, a lišit se to může i dost dramaticky. Třeba u dusičnanů jsou vodní rostliny, které si vystačí s koncentrací 0.05 mg/l, zatímco jiné rostliny (invazivní, rychlerostoucí) mohou při silném osvětlení a dostatku ostatních živin vyžadovat k dobrému růstu koncentraci třeba i 50 mg/l NO3 (např. již zmiňovaná rostlina Ceratophyllum demersum nebo Pistia). V živných roztocích, které se v laboratořích používají k zajištění prakticky nelimitního množství živin pro pěstování vodních rostlin, se zpravidla doporučují koncentrace kolem 30 mg/l CO2, 150 mg/l HCO3, 25 mg/l NO3, 10 mg/l NH4, 5 mg/l PO4, 50 mg/L SO4, 80 mg/l Ca, 10 mg/l Mg, 25 mg/l K, 10 mg/l Na, 30 mg/l Cl, 2.5 mg/l Fe, 1 mg/l Mn. Něco podobného doporučuje vlastně i Tom Barr (v jeho metodě hnojení Estimative Index). V podstatě by se dalo říct, že T.Barr akvaristům doporučuje udělat si z akvarijní vody "živný roztok". Já s tímto postojem nesouhlasím (i když jsem si to dříve myslel také), protože když podle mého názoru vyloučíme extrémy (tj. vyloženě invazivní a extrémně rychlerostoucí rostliny), a vezmeme v potaz několika-násobně nižší intenzitu osvětlení v akváriu vs. v přírodě, tak se podle mě dostaneme na několika-násobně nižší hodnoty živin, které budou naše rostliny k dobrému růstu potřebovat. Sám teď dělám řadu testů se spotřebou živin a připravuji k tomu článek, ale pár měsíců mi to asi ještě bude trvat. Snažím se několika různými způsoby zjistit přibližnou spotřebu živin v podmínkách průměrného rostlinného akvária.

...Jelikoz ten graf v urcitem miste konci, bude nejspis v tomto ohledu spravne, o jeho konec proste neslo...
Právě, že o jeho konec nešlo. Kdyby šlo, musel by mít na konci sestupnou tendenci.

...To bychom se taky mohli dostat k tomu, ze uplne ke vsemu budeme udavat graf destrukce, a to je hodne osemetna vec, pac destrukce ma vetsinou kus od kusu cehokoli (rostlina, zivocich, nebo i stroj) dost promenny prubeh... Ale tak nakonec, i ten zacatek grafu je dost obecny, to uznavam...
O graf destrukce IMO nejde. Chtěl jsem jen doplnit informaci, že něco podobného, jako "bod přesycení", také existuje.

...Pokusis se o takovy graf, treba ke svetlu?... Obecne se uvadi, ze pro bezne rozmery akvarii je vic nez 1.5W/l zarivkoveho svetla rostlinami nevyuzitelnych, ovsem k nejakym neblahym vlivum (neresme rasu) jiste dojde mnohem dal...
O takový graf se určitě pokoušet nebudu. Oplatím dobře míněnou radu: na netu se dá najít poměrně snadno.
Souhlasím, že dosáhnout poškození rostlin "přesvícením" půjde v běžných akvarijních podmínkách těžko. Jak je tomu s rizikem otravy nebo "alespoň" inhibicí růstu rostlin "předávkováním" některé živiny, spekulovat nechci.

V tomto ohledu v podstatě bez připomínek. Proto taky ten

Pokud jde o světlo, tak u různých druhů rostlin je hranice nasycení samozřejmě jinde. Obvykle se ve vědecké literatuře uvádí, že vodní rostliny mívají hranici nasycení světlem kolem 500-1000 µmol PAR (jsou ale druhy, které se nenasytí ani při 1500 µmol PAR => např. Ceratophyllum demersum). Různé druhy mohou mít také různý náběh té křivky (některé ho mohou mít strmější, jiné pomalejší). Pokud jde o hodnoty, při kterých už může světlo působit na fotosyntetický aparát destruktivně, tak to bude opět pro různé druhy rostlin různé. Třeba u mechů se jako hraniční uvádějí hodnoty kolem 500 µmol PAR a kolem 20 mg/l CO2 (nad tyto hodnoty už se jejich růst zase zpomaluje, tj. rychlost fotosyntézy klesá). Jenže jak už jsi zmínil, to klesání může být pomalé nebo rychlé. Bohužel pokud vím, tak se podobné testy dělaly pouze u vybraných druhů rostlin (obvykle invazivních typů jako Ceratophyllum, Myriophyllum, Egeria, Vallisneria, Pistia, Salvinia, Eichhornia, Lemna). A aby to nebylo tak jednoduché, tak do hry samozřejmě vstupují i další faktory. To znamená, že pokud je k dosažení maximálního růstu nějaké rostliny zapotřebí třeba 40 mg/l CO2, bude to platit pouze v případě, kdy ostatní živiny, světlo, teplota, pH, alkalita apod. budou na optimálních hodnotách (zpravidla nelimitních hodnotách). Takže těch 40 mg/l CO2 dokáží rostliny spotřebovat jen třeba při 700 µmol PAR, teplotě 28°C, pH 6.5, alkalitě 2°dKH, a koncentraci živin 40 mg/l NO3, 10 mg/L PO4, 5 mg/L K, 40 mg/L Ca, 12 mg/L Mg, 1 mg/L Fe. Jakmile kterýkoli parametr změníš (resp. snížíš), sníží se i bod nasycení světla. Protože jakmile nějaký parametr přiškrtíš, automaticky nebudou rostliny schopné růst stejně, jako když by měly k dispozici všeho maximum. Je proto jisté, že v našich podmínkách, kde bývá světlo prakticky vždycky "podlimitní", bude k dosažení maximální míry fotosyntézy zapotřebí o dost méně živin (vč. CO2).

Tohle samozřejmě vím, ale v rámci zjednodušení jsem nechtěl používat žádné složité definice, ani mluvit o fotosyntéze a respiraci (předpokládám, že spousta lidí by se v tom ztratila). Šlo mi pouze o načrtnutí problematiky příjmu živin. Pro většinu akvaristů na tom bude zajímavé to, že i když je k dosažení maximální míry fotosyntézy (resp. růstu) zapotřebí třeba 26 mg/l nějaké živiny, tak k dosažení 90% této maximální míry růstu už bude stačit o mnoho méně živin (v mém příkladu je to asi 11 mg/l). To je podle mě důležité si při hnojení uvědomit.

Jinak pokud by to někoho zajímalo, tak kompenzační bod fotosyntézy pro CO2 je u vodních rostlin kolem 3-8 µM = 0.13-0.35 mg/l CO2. Bod polovičního nasycení (50%) se pak u většiny vodních rostlin pohybuje kolem 100 µM = 4.4 mg/l CO2. A pro dobrý růst vodních rostlin blížící se hranici luxusního příjmu (tj. pro růst dosahující 80-90% maxima) mi RNDr. Adamec z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni (kapacita na vodní rostliny) doporučoval používat 2-3násobek této hodnoty → tj. 8-12 mg/l CO2 (2x4 až 3x4). Při těchto hodnotách CO2 by měla převážná většina vodních rostlin pěstovaných v akváriích růst podle něho naprosto perfektně.

Jelikoz ten graf v urcitem miste konci, bude nejspis v tomto ohledu spravne, o jeho konec proste neslo.

To bychom se taky mohli dostat k tomu, ze uplne ke vsemu budeme udavat graf destrukce, a to je hodne osemetna vec, pac destrukce ma vetsinou kus od kusu cehokoli (rostlina, zivocich, nebo i stroj) dost promenny prubeh, sklon smerem dolu, a samozrejme i ruzny zacatek onoho sklonu. Zobecnuje se daleko hur, nez nejaky vliv s rozumnou umernosti, destrukce je totiz vic skokova zalezitost. Ale tak nakonec, i ten zacatek grafu je dost obecny, to uznavam.

Pokusis se o takovy graf, treba ke svetlu? Ja bych se toho docela bal, ze to bude vic prace nez uzitku a vysledek minimalne diskutabilni . Obecne se uvadi, ze pro bezne rozmery akvarii je vic nez 1.5W/l zarivkoveho svetla rostlinami nevyuzitelnych, ovsem k nejakym neblahym vlivum (neresme rasu) jiste dojde mnohem dal.

...Každá živina (vč. CO2) musí dosáhnout určité minimální koncentrace (tzv. kompenzační bod), aby vůbec rostlina vykazovala nějaké přírůstky...
Kompenzační bod je taková koncentrace nejen živin (vč. CO2), ale i chlorofylu nebo intenzity světelného záření, při nichž jsou fotosyntéza a dýchání rostlin vzájemně vyrovnávány a bilance oxidu uhličitého nebo růstu sušiny rostliny je nulová.
Teprve překonáním kompenzačního bodu může rostlina vykázat nějaké přírůstky.
V této souvislosti stojí za zmínku i fakt, že existují jisté maximální hranice, při jejichž dosažení může dojít k poškození rostlin. U živin k jejich toxicitě, u ozářenosti k poškození fotosyntetického aparátu.
BTW: Možná by neuškodilo v tomto smyslu lehce poupravit i ten graf.

Dovolím si přidat jeden graf, který možná mnohým osvětlí, jak příjem živin u rostlin funguje.

Každá živina (vč. CO2) musí dosáhnout určité minimální koncentrace (tzv. kompenzační bod), aby vůbec rostlina vykazovala nějaké přírůstky. V tom grafu je to zhruba 1 mg/l dané (blíže nespecifikované) živiny. [U různých rostlin a živin jsou konkrétní čísla samozřejmě jiná.]

Jakmile koncentrace dané živiny ve vodě dosáhne určité maximální hranice (tzv. bod nasycení), rostlina dosáhne svého maximálního možného růstu, a i když bychom koncentraci té živiny dále zvyšovali, na rychlost růstu už to nebude mít vliv (protože rychlost růstu už dosáhla svého maxima). V grafu je to při 26 mg/l.

Takže u rostlin se začnou projevovat příznaky nedostatku dané živiny teprve v okamžiku, kdy koncentrace dané živiny klesne pod "kompenzační bod". Dokud bude koncentrace dané živiny nad touto úrovní, rostlina bude zdravá a bude růst. Samozřejmě platí, že pokud bude koncentrace dané živiny ve vodě jen mírně nad tou minimální hranicí, rostlina bude růst velmi pomalu.

Pokud by tedy někdo chtěl, aby mu rostliny rostly na maximální možnou rychlost (100%), pak by měl přidávat do vody 26 mg/l dané živiny. Co je ale zajímavé, je to, že pokud by vám stačila "pouze" 90% rychlost růstu, bude vám stačit přidávat do vody už jen zhruba 11 mg/l. A pokud byste se spokojili jen s 50% rychostí růstu, pak by vám stačilo přidávat jen 4 mg/l dané živiny.

Pokud jde o CO2, tak řada vědců se domnívá, že většina vodních rostlin dosahuje svého maximálního růstu při koncentracích kolem 20-40 mg/l. Cokoli nad to, je pro 99% vodních rostlin zbytečné. Kromě toho, pokud nejste pěstitelé rostlin a nepotřebujete každý týden vyndavat z akvária kýble rostlinné biomasy, a spokojíte se třeba jen s 80-90% rychlostí růstu, bude vám bohatě stačit jen 10-15 mg/l.

V konkrétních podmínkách žijí jen ty ryby a rostou ty rostliny, kterým dané podmínky vyhovují.
Jednodušší, než přizpůsobovat akvárium rostlinám, je pěstování takových rostlin, kterým podmínky v daném akváriu vyhovují.

Rostliny, stejně jako ryby jsou přizpůsobeni podmínkám z vod, odkud pocházejí. To akvárium musí napodobit tyto podmínky.

...Ved ani v prirode nemozu mat rastliny vsetko a predsa ziju...
Pokud by rostliny neměly v přírodě vše, co potřebují k životu, dlouho by nepřežily.

Pokud viditelně rostliny nestrádají, pokračuj v tom množství hnojiva, které si dával doteď. Až nastane situace, že jím něco bude chybět oni si řeknou Pokud jde o ryby, koukni, jakou máš teplotu vody, třeba se kroutí zimou

Mas pravdu... Si ma utvrdil... Ved ani v prirode nemozu mat rastliny vsetko a predsa ziju. Budem davat iba z lahka ten ferropol a hotovo. Ked sa im nelubi, tak nech vykapu len ja som z Nitry a my mame najhorsiu vodu zo slovenska a rodia sa nám krivé ryby

A čo konkrétne tie testy hovoria? Ak rastlinám nič nechýba, tak netreba hnojiť. Inak možno nejaké železo, lebo Ferropol 24 sú skôr ostatné mikroprvky.

v tom případě pozoruj chování rostlin. Já jsem v životě žádný test na makro/mikro prvky nepoužil a rostlinám se v celku daří. Rostlina si sama řekne, jestli ji něco chybí, nebo ne. Ale všeobecně platí, pokud vše funguje jak má, je lepší do toho zbytečně nehrabat.

Ako NPK ryby naseru, ale tym testom sa nejako neda verit

Pokud je podle testu vše akorát, není nutné přihnojovat.

Abojte , nehnevajte sa ale nejako si neviem poradit s hnojenim ... Podla testu je vsetko akurat . Jedine co pridavam je ferropol 24 a 2ml easyCarbo ... V profile mam moju nadrz ma volako do 60l co by ste mi odporucili ? Lebo pmdd sa mi zda nejako zlozite a mam male akva na zarabanie

No mne sa v Micromix plus časom vytvárali také hrčky slizové, asi baktérie, podobne sa mi tvorili v roztoku KNO₃, v inom nie. Odkedy pridávam sorban draselný, mi to nerobí, aspoň čo si spomínam. Mikroprvky zarábam dosť silné - 1,5 g do 10 ml fľašky, vydrží mi 1,5 mesiaca a zarábam vždy 2, teda mám na 3 mesiace.

ano a zrovna micromix plus nemusíš ani okyselovat.

ok tak to mi vydrzi. jen se jeste zeptam, jestli to plati i bez pridani konzervantu?

ber expiraci max. 3 měsíce, ostatní si už spočti ...

no mam v umyslu namichat 5G do 250 ml a davkovat z pocatku 3 ml denne a pokud se zlepsi rust tak jeste zvysit na 5 ml.....otazka stale stejna, vydrzi mi to namichane 80 dni? A to bez pridani konzervantu, tim momentalne nedisponuji....

přidávám sorban draselný a kyselinu citronovou a mám to v lednici i 3 měsíce a v závěru žádné změny na rostlinách nepozoruji.
Na tvých 100 litrů si namíchej maximálně čtvrt litru.

Ahoj, ja potrebuji vedet kolik Micromixu plus si namichat, aby se mi to nezkazilo. Micham pouze jednu slozku. Otazka zni, jaka je expirace namichaneho roztoku?

Namichej si kazdou chemikalii v patricne koncentaci zvlast, tak at michas do vysledne smesky vsech roztoku stejne. Pak Ti staci si co nejaky cas (rekeme tyden, 14 dni) nalit do dalsi flasky ze vseho panaka a z toho davkujes. Pak ty chemikalie muzes skladovat dost dlouho klidne i ve stolku pod akvariem pri pokojove teplote. Momentalne mam v pullitrovych lahvich (hmotnost chemikalie pro 500ml roztoku):

145g MgSO4*7H2O
6g KH2PO4
18g Tenso
50g KNO3
48g K2SO4

Pokud nemas vahu, ale treba navazene chemikalie z balicku PMDD, proste jen patricne upravis mnostvi vody, ve ktere to rozpoustis, at koncentrace sedi, nemusis mit vseho pul litru, vzdyt je to fuk.

Do 200l akvaria (hruby objem), se mi pak po sliti jevi optimalni davkovat 12.5ml denne, ale to uz je o svetle, CO2, jak se meni voda atd., proste o stavu akvaria.

No a ma to jeste jednu vyhodu, kdyz neco chybi, muzes to samostatne dodat, nebo smes upravovat bez velkeho pocitani, jako ze treba z lahve K2SO4 nedas nic, a z Tenso das do smesky panaky dva (protoze Ti treba chybi zelezo, atp.).

Ahoj, poradi nekdo, na jak dlouho smes namichat dopredu? Jde o to, jak dlouho namichana vydrzi?
Samozrejmost je skladovani ve tme.
diky

No jasan, ze to tam nedavam najednou. 1ml denne a 2ml po tydenni vymene vody. Takze 8ml tydne. Dik za rady.

ale to tam nedávkuješ přece najednou, ale každý den třeba 2ml roztoku... a z vody si rostliny průběžně berou... 1x týdně vyměníš cca 1/3 vody, a tím případné nadbytky naředíš. Je dobré si potom alespoň ze začátku provádět kontrolu rozborem, a dodržet nějakou max. hranici

A jeste jeden dotaz nebudu mit ve vode prilis mnoho K?

Konecne mi prisel KNO3. Vypocet davkovani na 85l vody v akvariu.
Do 100ml vody 10g KNO3. 20ml roztoku bude mit davku:

14.42 mg/l NO3
9.11 mg/l K
3.27 mg/l N
Vypocteno kalkulackou www.rostlinna-akvaria.cz/…

Kdyz tam pridam tydne 10ml Profito, ktery obsahuje 100mg K. Vydelim to litry v AQ a vyjde mi 1.18mg/l. Dohromady budu mit drasliku v AQ cca 10.3mg/l.

Koupil jsem si Profito od Easylife, kde mi ke slozeni napsali toto. ProFito contains about 2000 ppm Fe and 10000 ppm K and more than 15 other nutrients in very small dosages.
To znaci, ze je tam K 10mg/ml a 2mg/ml. Dik moc.

tak od pasu... 1l roztoku je 1000g, 1ppm je 1mg, 1ml roztoku je 2mg Fe... a doufám, že jsem se v těch nulách neutopil

No prave, v tom je zakopany pes. Pomoooc

akorát vše uvažuj v hmotnostních jednotkách, ať to umíš nadávkovat a spočítat....

Pokud dobre pocitam, tak 10 000ppm je 1% To znamena. ze v jednom litru je 1cl. V pripade 2000ppm Fe to je v 1 litru 2ml Fe. Spravne?

No kurdebelle, tak co s tim ted. Kdyz v jednom litru roztoku je 2000 ppm Fe. kolik mg je 10ml roztoku?

Parts per million.Jedna milontina.

Co znamena zkratka ppm napr. V roztoku je 2000 ppm Fe? Dik

Moje reakce neměla za cíl vás zesměšnit nebo shodit, jak mi podsouváte.
Chtěl jsem vám jen poukázat na jisté rozpory ve vašich úvahách.
Že je (přiměřeně!) nízká alkalita (i tvrdost) dobrým nástrojem pro pěstitele rostlin, je prokázáno; určitě by bylo zajímavé zkusit dobrat se, proč tomu tak je.
Tak se omlouvám, že jsem vás při této bohulibé snaze přibrzdil svými nevhodnými(?) komentáři, dalších se zdržím.

Sid napsal: 1. Proč by někdo měl mít důvod dodávat kationty Ca, Mg, K výhradně v chloridové formě? Ide o teoretickú otázku, čo by to spravilo, lebo na jej odpovedi závisia ďalšie udalosti.

2. Proč si myslíte, že Cl- je pro rostliny nepoužitelný?!
3. Máte představu o tom, kolik Cl- jsou rostliny schopny adsorbovat? Nemám predstavu - ale pokiaľ sú chloridy podstatné, tak nech to nie sú chloridy, ale trebárs mravčany, octany, čokoľvek exotické. (EDIT: organické anióny asi nie sú tiež dobrý príklad, potenciálne by mohli byť využiteľné - tak proste nejaký exotický anorganický anión si treba dosadiť)

Co myslíte tím: ...ak do akvária pridávame KNO3, všetko je skvelé, lebo rastlina si zoberie a zužitkuje aj katión K+, aj anión NO3-...?
A co když si rostlina NO3- nezoberie, třeba proto, že ho už předtím bylo v prostředí dostatek, nebo proto, že opřednostňuje NH4, kterého má aktuálně dostatek? Pořád to bude tak skvělé? Bol to príklad, aby sa dalo lepšie pochopiť, čo sa pýtam. Toto mala byť názorná ukážka situácie, kedy to matematicky môže fungovať priamo (využije sa všetko), chlorid bola názorná ukážka situácie, kedy by mala nastať nerovnováha. Asi som precenil názornosť príkladov, keď ich, zdá sa, nikto nepochopil, takže ďalej tu nebudem tieto úvahy rozvíjať.

Pre tých, ktorí to pochopia, aspoň moja záverečná domnienka: Alkalita je oveľa dôležitejšia ako len akási často prezentovaná ochrana pred poklesom pH a umožňuje rastlinám čerpať živiny aj v situácii, keď ich dodávame s nevyužiteľnými aniónmi. S týmto som si celkom istý, druhú časť som chcel konzultovať, ale ustupujem od toho: Pokiaľ budeme dodávať príliš veľa nevyužiteľných aniónov (a tým môžu byť kľudne aj dusičnany, ak ich je nadbytok), budú blokovať časť katiónov, ktoré sa stanú nedostupné rastlinám. Opačne to však neplatí - nevyužiteľné katióny sa uchovajú v podobe hydrogénuhličitanov.

Reakcia Sida ma vôbec neprekvapila - rád zosmiešňuje a zhadzuje iných, je to jeho povaha, ani to už neberiem za zlé

Vycházím z toho, co mi psali zástupci firmy Bohemia Seed (jediná certifikovaná firma pro balení tohoto hnojiva v ČR) a Everris (domovská firma). Vlastní praktické pokusy jsem s tím nikdy nedělal. Podrobnější informace k tomu mám na stránkách ( www.prirodni-akvarium.cz/… ), nebo je možné se to dočíst i v příbalovém letáku ( www.bohemiaseed.cz/… ).

A jak jste ten váš pokus s uvolňováním živin až v mírně kyselém prostředí prováděl?
(Není lepší do toho nešlapat? Říká se, že čím víc do toho šlapeš, tím víc to smrdí... )

Viem kto si a čím sa zaoberáš, klobúk dole!, ale s tým osmocote jednoducho pravdu nemáš. Pokusne som sa s tým hral cca pol roka a vo viacerých nádržiach, takže viem o čom hovorím.
Rastlinné hnojivá, teda hnojivá pre črepníkové kvetiny, orchideje, živé ploty sú okrem iného náplňou mojej profésie


romant, Urtman, myslím, že len vaaclav mi dal 3x mínus bez zaujatosti, u vás je to o sympatiách. Podľa toho by som ja osobne nepalcoval, no ale je to vaše právo

No, nedá mi to, abych se ještě neozval.
Říká se, že kdo si hraje, nezlobí, ale když už si "hrajete", neměl byste vycházet z reálných souvislostí?
Co myslíte tím: ...ak do akvária pridávame KNO3, všetko je skvelé, lebo rastlina si zoberie a zužitkuje aj katión K+, aj anión NO3-...?
A co když si rostlina NO3- nezoberie, třeba proto, že ho už předtím bylo v prostředí dostatek, nebo proto, že opřednostňuje NH4, kterého má aktuálně dostatek? Pořád to bude tak skvělé?

Když píšete: ...A nezdá sa mi ani tá možnosť, že by rastlina zobrala OH- z vody a zostala by HCl (podotýkam, že vo vode nemáme žiadne uhličitany, s ktorými by zreagovala). Proste si skôr myslím, že živiny viazané v chloridoch, pokiaľ nie je možnosť zámeny aniónu (teda nie sú vo vode prítomné žiadne hydrogénuhličitany, dusičnany a podobne), nie sú dostupné..., můžete rozvinou svou představu, jak by taková nádrž fungovala?
Ve vodě nejsou hydro/uhličitany, rostlinám tedy musíme poskytnout základní živinu (C) formou CO2. (Glutaraldehyd raději neuvažuji.) Co to udělá s vaší vodou, když ji budete sytit CO2 při nulovém obsahu HCO3? A čím ji hodláte pufrovat?
No nic, jak píšu - bavte se!

...Začal som sa hlbšie zamýšľať nad chemickou stránkou veci a potrebujem vedieť odpoveď na zásadnú principiálnu otázku: Najskôr jednoduchá vzorová situácia - ak do akvária pridávame KNO3, všetko je skvelé, lebo rastlina si zoberie a zužitkuje aj katión K+, aj anión NO3-. Ale čo ak by sme všetky katiónové živiny (Ca, Mg, K) dodávali len v podobe napríklad chloridu, ktorého anión je pre rastliny nepoužiteľný?...
Dovolte tři otázky:
1. Proč by někdo měl mít důvod dodávat kationty Ca, Mg, K výhradně v chloridové formě?
2. Proč si myslíte, že Cl- je pro rostliny nepoužitelný?!
3. Máte představu o tom, kolik Cl- jsou rostliny schopny adsorbovat?

To je však úplne iná situácia ako tá, nad ktorou sa zamýšľam - kvôli prítomnosti (hydrogén-)uhličitanov.

Já před časem zjistil,že díky burčáku mám ve vodě moc vysoké NO3 a tak jsem místo KNO3 začal dávat K2CO3.Během prvního týdne kytky doslova poskočily a NO3 začalo postupně klesat.V současnosti rozjíždím CO2 z bomby,takže se zřejmě budu muset ke KNO3 vrátit,ale asi to budu kombinovat.Takže rostlině je fuk,jestli si bere K z jednoho,nebo druhého,akorát že v K2CO3 je ho 2x víc(při stejné dávce).

No to práve neviem, či sa môže takto hromadiť záporný náboj. Ak áno, potom nemá význam sa nad tým ďalej zamýšľať.

Ono to v praxi bude fungovať, pretože chloridový anión vytlačí hudrogénuhličitanový, resp. rastlina ho zužitkuje (v podstate CO₂ po jeho rozpade). Ale čo by sa stalo, keby tam nebola žiadna alkalita?

Ale i tak som na jednu vec pri úvahách zabudol - na baktérie a nitrifikáciu. Lenže nepoznám jej chemický princíp, nejako vzniknú dusitany (a potom dusičnany, ale to je už pochopiteľnejšie), pritom to je anión a ako sa nastolí rovnováha? S tým súvisí ďalšia otázka - spôsobuje nitrifikácia znižovanie alkality? Potom by to zapadalo... Znižovala by sa alkalita a uvoľnil by sa nejaký ten CO₂... Lenže to by tiež znamenalo, že nitrifikácia nemôže prebiehať pri nulovej alkalite? (práve kvôli tomu teoretickému hromadeniu záporného náboja, čo sa mi nezdá, že by bolo možné)