Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Hnojení

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

PMDD

Přejít na předchozí stránku 29 Přejít na další stránku   1  
Hnojení
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   11.01.2017 17:39 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Áno, budem pokračovať, snáď sa nič zlé nestane. Hlavne mám stále obavy, ako to s tou močovinou je - čo ak je časť stále prítomná vo vode v pôvodnej forme, bez rozloženia? A sa stále kumuluje? Testy ju neodhalia, no keď jej bude priveľa a baktérie ju rozložia, nastane amoniaková apokalypsa? Je to silný pocit neistoty, keď sa nemôžem oprieť o testy. V cudzích diskusiách niekto tvrdil, že rastliny vedia využiť močovinu aj priamo, rozložia si ju enzýmom, teda nie je medzikrokom amoniak vo vode. Inak áno, CO2 dodávam - v hlavnom akváriu je pH cca 6,5-6,7, v malom je vyššie (podstatne vyššia alkalita cca 12° dKH) a hlavne nestabilné, tam je len biokvas.

Nedostatkom dusíka rastliny predtým hádam netrpeli - držal som vo vode stále úroveň cca 5 - 10 mg/l.

A som zvedavý na údržbu filtra, či sa tam objaví typický sliz, ktorého som v týchto dvoch akváriách nikdy nemal.

Tých 5 dní je zatiaľ málo na nejaké závery, sú to len také priebežné medzivýsledky.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   11.01.2017 17:29 Maq - RostlinyRe: zervan
Velmi, velmi zajímavé a užitečné!
Ty dávky jsou fakt vysoké. Přidáváš CO2, což musím mít na paměti, pokud bych někdy následoval Tvůj vzor.
Taky je možné, že Tvoje rostliny měly předtím relativní nedostatek dusíku, takže prozatím doplňují zásoby.
Ještě jedna věc mě napadá: Bakterie. Snad se nebudu mýlit v domněnce, že některé bakterie neumějí využít dusičnanový dusík. Teď mají spoustu amonia, tak se možná šťastně množí.
Prosím, pokračuj v experimentu a podávej zprávy. Držím palce!
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 8   11.01.2017 16:30 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Aj som premýšľal, že to tu zhrniem po 5 dňoch, tak idem na to :)

Keď som šiel do experimentu, mal som dve očakávania:
1. Z močoviny sa bude tvoriť amoniak a z neho dusitany, oboje vo vode nameriam a budú predstavovať riziko otravy.
2. Vo vode sa budú udržiavať dusičnany - ak zvýšim dávku močoviny, budú pribúdať.

Ani jedno očakávanie sa nepotvrdilo, čo ma vcelku prekvapilo.

Čiže dodávanie KNO3 som prerušil a nahradil močovinou. Pôvodne som začal s takou dávkou močoviny, ktorá dávala rovnaké množstvo dusíka ako predtým dodávané množstvo v dusičnanoch, konkrétne: denná dávka dusíka 0,38 mg/l, v malom experimentálnom akváriu 0,93 mg/l. Keďže sa nič nedialo, v 2 krokoch som zvýšil až na 2-násobok teda denne:
* v hlavnom akváriu 0,77 mg/l dusíka (ekv. 0,98 mg/l amoniaku, či 3,4 mg/l dusičnanov);
* v malom experimentálnom akváriu 1,9 mg/l dusíka (ekv. 2,4 mg/l amoniaku, či 8,3 mg/l dusičnanov).
Čo je veľmi silná dávka dusíka, si myslím. Možno sa bude zdať až neuveriteľná, hlavne v tom malom akváriu, no ono má výšku len 20 cm a takmer celé dno je husto zarastené kobercom Hemianthus, okrem neho ešte nejaké malé Ludwigie, takže je v podstate veľmi bohato zarastené v prepočte na objem vody.

Konkrétnejšie výsledky: Nepostrehol som žiadne zvýšenie amoniaku (zostáva nulový) a ani dusitanov (cca 0,05 mg/l, ako vždy predtým). Samotné dusičnany sa vyčerpali - teda v akváriách nenameriam prakticky žiadne. Testy by teda jednoznačne tvrdili, že akvárium trpí nedostatkom dusíka. No rastliny si nesťažujú, čo badám v dvoch ukazovateľoch:
1. rastú normálne (vrátane Salvinia minima, ktorá vie dať najavo nedostatok dusíka), dokonca po zvýšení dávky sa mi zdá (je to subjektívne), že bublinkujú kyslík viac ako obvykle;
2. nekumulujú sa žiadne iné živiny, teda dusík nie je brzdou - hodnoty fosforečnanov, železa, tvrdosť i alkalita sú normálne, draslíka je zhruba polovica oproti predošlému nadbytku, čo je pochopiteľné, keďže som menil polovicu vody a žiaden nepridávam.

Voda je priezračne čistá ako vždy, menšie množstvo zelenej riasy a ešte menšie množstvo sinice v hlavnom akváriu je ako obvykle, v malom experimentálnom nie je žiadna (tiež ako obvykle). Rybky sú čulé, dokonca sa predvčerom celý deň naháňali (ale ikry neboli). Krevetky sa správajú normálne (v malom experimentálnom síce jedna uhynula, ale to pokladám za zhodu okolností, občas nejaká uhynie aj v rozplávačke, možno "na starobu").

Mám však opäť problémy so všetkými troma druhmi Ludwigie - skúsim spraviť nejaké fotky a poslať do diskusie "Čo sa deje s rastlinami". Nemusí to nijako súvisieť s dodávaním močoviny, ale môže. S Ludwigiou som mal problémy i predtým, ale zdalo sa mi, že som to vyriešil.

Teda zatiaľ, po 5 dňoch, nevidím nejaký problém, no pôsobí dosť zvláštne hnojiť niečim v značných dávkach a pritom podľa testov nevidieť nič. Mne je to vcelku nepríjemné, keďže rád testujem :) Ak to však má pomôcť zabrániť kumulácii draslíka, zatiaľ nevidím problém používať zmes KNO3 a močoviny - dusičnany by potom mali byť ukazovateľom stavu dusíka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   11.01.2017 15:46 Maq - RostlinyRe: zervan
zervan napsal: Takže dnes začínam experiment s hnojením močovinou.
Jak pokračuje experiment? Jsem asi netrpělivý, já vím, ale zajímá mě to velmi. :-)
Mimochodem, za pokus by možná stály i (NH4)2CO3 nebo NH4HCO3. Si říkám, že troška CO2 by z toho být mohla...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   11.01.2017 14:13 Maq - RostlinyRe: zervan, Marcel G
Připojím svoje pozorování (ohledně tvrdosti vs. obsahu živin):
Akvárium mám od září, čistý substrát, vstupní voda pH 7.7, 12°dGH, 5°dKH, 0 mg/l N.
Dal jsem docela hodně rostlin, nemám CO2, okyseloval, a cílevědomě směřoval k "vyhládlé" vodě. Včera jsem naměřil pH 6.8, 10°dGH, 5°dKH, < 5 mg/l NO3-.
Vodu tedy nemám měkkou, je stále mineralizovaná docela dost, ale hlavní živiny držím na nízké úrovni.
V takové vodě mi "plevele" Vallisneria biwaensis, Sagittaria platyphylla, Ceratophyllum demersum stávkují. Nehynou a nerostou. Ceratopteris (oba kořenující druhy) prakticky odešel. Egeria roste docela dobře.
Hygrophila siamensis zpočátku rostla velmi bujně, teď netáhne k hladině a spíš se větví (ale neshazuje spodní listy).
Na druhou stranu náročnější Hygrophila pinnatifida, Limnophila aromatica rostou dobře, a Proserpinaca palustris mi dělá vyloženě radost.
Je to samozřejmě pouhé jedno nijak kvantitativně nepodložené pozorování. Ale mohlo by naznačovat, že "náročnost", kterou obvykle vztahujeme k tvrdosti nebo alkalitě, má zřejmě stejně významnou souvislost s koncentrací i dalších minerálů, především těch s obsahem makroživin.
Jedním číslem to vyjádřit určitě nepůjde, protože rostliny se ve svých druhových nárocích jistě významně liší ve vztahu ke každé z živin. Ale pokud bychom museli volit jedno číslo, možná lépe než v °dKH bychom to vyjádřili ve vodivosti? Prostě "hustá" vs. "řídká" voda?
A protože většina akvárií má vodu hustou, rostliny jimž taková voda vyhovuje jsou pokládány za nenáročné... a mně ta vallisneria neporoste a neporoste... tone
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   11.01.2017 13:03 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Marcel G
Z mojich pozorovaní jednoznačne Cabomba furcata / piauhyensis (rybicky.net/atlasrostlin/cabomba_piauhyensis) je rastlina, ktorej svedčí nízka KH, resp. inak: ktorá má rada pH pod 7. No a to je pri vyššej alkalite ťažko dosiahnuť. Rástla dobre aj pri relatívne vyššej alkalite a hojnom CO2, ale i pri slabom CO2 a veľmi nízkej alkalite. Prečo to tak je, to neviem, ale ak bolo pH vyššie, odumierala mi. Zdá sa mi, že tvrdosť ju až tak nezaujíma.

A naopak - Samolus valerandi (rybicky.net/atlasrostlin/samolus_valerandi) mi pri mäkkej vode s nízkou alkalitou hynul, proste nerástol, listy zakrpatievali a korene sa nerozvíjali. Zvýšil som tvrdosť (na cca 8 °dGH), no alkalitu som kvôli Cabombe nechal nižšiu (cca 3-4 °dKH) a prosperuje - nie je síce výstavný, ale rastie. Pri ňom sa mi zase zdá, že mu ide o tvrdosť a nie alkalitu a pH.

Ani v jednom prípade som však nerobil nejaký exaktný experiment, no tieto dve rastliny dávam do pozornosti, ak by niekto chcel experimentovať ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   11.01.2017 12:46 Marcel G - RostlinyRe: Maq
Maq napsal: Přesto věřím, že některé rostliny strádají v tvrdší vodě i absolutně.Já bych možná vyměnil slovíčko "tvrdší" za "mineralizovanější" (= vodě s vyšším obsahem minerálů neboli vyšší koncentrací živin obecně). ;-) Podle mě nemusí některým rostlinám činit potíž pouze zvýšený obsah vápníku a hořčíku (= tvrdost), ale i zvýšený obsah jiných živin (především pak stopových prvků, ale pravděpodobně i NPK). Mluvil jsem například s jednou bioložkou, která studovala růst rákosu a dalších mokřadních rostlin, a ta mi říkala, že při vyšších koncentracích dusíku v sušině (>4% N) už docházelo u mnoha rostlin k inhibici růstu a celkově prý nevypadaly moc dobře. Mimochodem, podobnou koncentraci dusíku (4,6% N) v sušině jsem zjistil i u svých rostlin, které jsem přihnojoval metodou Estimative Index. Některé druhy rostlin dokáží být vůči takto vysokým koncentracím dusíku (či jiných živin) v sušině odolné, ale dokážu si představit, že pro některé jiné druhy může být takto vysoká koncentrace už škodlivá či vyloženě toxická.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   11.01.2017 11:11 Maq - RostlinyRe: Marcel G
proč je rozhodující KH (alkalita) a ne GH (tvrdost)?
Taky mi to není jasné.
A dovolím si připojit takovou neurčitou úvahu: Mám dojem, že většina rostlin, které pokládáme za invazivní, jsou takové, které dokáží nejlépe využít podmínky s vysokým obsahem živin, tedy obecně vody hodně mineralizované.
Směřuji k tomu, že výhoda je možná relativní. Chceme-li tedy ochránit některé druhy před dominancí těch invazivních, je lepší nižší obsah živin. To se může týkat obsahu (hydrogen)uhličitanů stejně jako třeba vápníku nebo dusíku.
Možná proto zkušený rostlinář Jirka Ščobák preferuje a propaguje monokultury, zatímco s parametry vody si pokud vím až tak hlavu nedělá.
Jenom námět...
EDIT: Přesto věřím, že některé rostliny strádají v tvrdší vodě i absolutně.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 7   11.01.2017 10:08 Marcel G - RostlinyRe: vaaclav
vaaclav napsal: Pokud jde o rostliny tak je rozhodující KH a ne GH.
Václave, proč je rozhodující KH (alkalita) a ne GH (tvrdost)? Už před časem jsem se snažil přijít na to, proč se v atlasech uvádí, že některé rostliny vyžadují k dobrému růstu údajně nízké KH, ale na žádné kloudné vysvětlení jsem nepřišel. Alkalita je tvořena převážně hydrogenuhličitany (HCO3-), ale já si nejsem vědom žádného potenciálně negativního účinku, který by mohla zvýšená koncentrace HCO3- na rostliny mít (pokud se tedy nebavíme vyloženě o extrémech). V čem přesně vyšší koncentrace hydrogenuhličitanů rostlinám škodí? Například "citlivku" Rotala wallichii jsem bez problémů pěstoval při koncentraci 150-180 mg/l HCO3- (což je zhruba 7-8°dKH) a 50-60 mg/l Ca + 20-25 mg/l Mg (což je zhruba 10-15°dGH). Vyšší alkalita ani vyšší tvrdost mi tedy nepřipadá pro rostliny nijak nebezpečná, ale spíše prospěšná ... samozřejmě pokud se to nepřežene (chápu, že extrémně vysoká koncentrace vápníku může blokovat příjem jiných kationtů, případně pak tvořit s některými živinami [např. fosforečnany] nerozpustné sloučeniny apod.).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 23:32 Muž MichalV [319] Re: vaaclav
"slabe" svetlo som mal od založenia akva (12/2013) a spočiatku to rastlo pekne (hlina pod štrkom/pieskom). Po cca 1 roku prišiel utlm v rychlosti rastu a tiež sa vytratila riasa. Pravdepodobne sa nadbytočne živiny prestali uvolňovať zo substratu a neskôr aj vyčerpali. vtedy začali moje experimenty s hnojenim, burčiakom, svetlom, filtrom. Pri hnojeni som to nepreháňal, lebo som si bol vedomý slabého svetla. Nadbytok K by ale nespôsobil spomalenie rastu ale zhoršenie vstrebávania Mg a Ca. Pri mojom zložení vody je to ale nepravdepodobne, a keby aj, tak prejavy by boli ine.
V závislosti na intenzite krmenia a hnojenia sa NO3 pohybovalo od 10-50 mg/l. Limnophila sessiliflora rastla pekne, tu som vyhadzoval "na kila" ale saggitaria stagnovala a echinodorus velkého vzrastu odišiel úplne. Práve hnojenie PO4 som nerobil, lebo všade písali že netreba, ale teraz to vidim inak. V najbližších dňoch si chcem potvrdiť správnosť teórie a týmto možno niekomu ušetriť útrapy pri blúdení v slepých uličkách.
Riasy sa nebojim. Ak pride pride, aspoň bude mať moj kaprík a karas čo žrať smich
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 21:54 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: MichalV
Řekl bych že tvůj problém je slabé světlo 9 hodin je potom málo a při používání PMDD je to přebytek draslíku. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 20:55 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: MichalV
Tak väčšina z nás proste pridá KH2PO4 a neberie to ako nejakú vzácnoť ;-) V mojom hlavnom akváriu bežne pridávam za týždeň 15 mg/l dusičnanov (aby bol cieľ 5-10 mg/l) a 1 mg/l fosforečnanov (cieľ 1 mg/l). V malom experimentálnom zhruba dvojnásobné množstvá musím pridať, je tam väčšia spotreba (a hlavne, je veľmi nízke, takže relatívne množstvo rastlín je vyššie). Preto si myslím, že PMDD zložky sú najlepšie riešenie, človek si dá, čo potrebuje.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 20:43 Muž MichalV [319] Re: zervan
To potvrdzuje hore uvedene o hromadeni NO3 a nie PO4.
80 mg/l NO3 je 18,1 N mg/l
1 mg/l PO4 je 0,33 P mg/l
0,33/18,1=55

v sušine rastlín (podľa druhu) je cca 35 N g/kg a 5 P g/kg
5/35=6

t.j. krmivo dodáva podstatne viac dusíka ako fosforu, ak by si mal viac rastlín (resp. silnejšie osvetlenie), resp menej rýb, došlo by skôr k vyčerpaniu fosforu. situácia môže byť len ak cielene používame napr. tabletove krmivo z rias, kde ten pomer bude priaznvejší.

Výmenou vody ktorá obsahuje NO3 a žiadne PO4 ešte situáciu zhoršíš. Síce zriediš NO3 ale aj cenné PO4. Teraz nemyslím rozplavačku ale spoločenske akva kde PO4 kolíše blízko nuly.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.01.2017 20:31 Muž MichalV [319] Re: zervan
ahoj, ďakujem za reakciu. pravdepodobne pohorie z ktorého máte zachytené pramene ma veľmi podobné zloženie, náš skupinový vodovod mieša vodu z Kľačna aj Jasenova , to nie je ďaleko.
Čo sa hnojenia týka, používal som PMDD ale už mi došlo počas experimentov :) Pokiaľ výrobca uvádza zloženie namiešaných hnojív, vyhovuje ti a vieš čo robíš, nebude o nič horšie ako sypané zmiešané s vodou.
PH som stiahol s burčiakom z cca 7,8 na 7,2
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 20:26 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: MichalV
Čo sa týka N a P z krmiva: asi bude dosť záležať aj na konkrétnom krmive. V akváriu "rozplávačka", keď som ho mal silne prerybnené odchovom ancíkov a bohato som kŕmil tabletami Tetra a JBL, sa po týždni vedeli dusičnany vyštverať aj na 80 mg/l a fosforečnany na 1 mg/l. Nehnojil som tam ničím a bolo tam veľa Egeria densa.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   10.01.2017 20:18 Muž MichalV [319] Re: laKatos
ďakujem, pracujem vo vodárenskej spoločnosti, tak sa najprv popýtam báb z laborky či aj toto by nevedeli. Ale obávam sa že máš pravdu a prostriedky budú mať len na vybrané ukazovatele. Každopádne si neviem predstaviť ako posielam vzorku z akva a z vodovodu poštou hmm

čo sa týka hromadenia fosforu v akva z krmiva, ako som to už veľa krát čítal, vždy to bolo len na úrovni špekulácii. Spravil som si prepočet z dodávaneho množstva N:P z krmiva a s pomerom N:P v sušine rastliny a v každom sušenom krmive čo mam to vychadza jednoznačne na hromadenie NO3 a nie PO4. t.j. bez pridavania hnojiva a pri zanedbani vymeny vody kde hodnotu PO4 nepoznam dochádza k vyčerpaniu PO4. Môžete argumentovať, že podstatna časť N z krmiva sa zabuduje do tela ryb, ale kolko PO4 sa vyzráža vo filtri? a kolko si zo zvyšného fosforu uložia "pažravé" rastliny do zásoby a neujde sa menej priebojným?
Pred hnojenim som pridaval CO2 z burčiaku rast bol velmi pomaly a NO3 bolo 10 mg/l, po hnojeni NO3 +5mg/l, PO4 +1mg/l, K +0,8 mg/l a Fe +0,0003 mg/l. Rastlinky ožili. Čo iné mohlo brzdiť ich rast?

ps: ak ma niekto zaujem, možem na mail poslať excel s mojimi výpočtami. je tam výpočet vybraným hnojivom, pridávaním krmiva aj výmenou vody.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 20:05 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: MichalV
Michal, podľa tých parametrov je možné, že máme ten istý zdroj vody :) (prameň Pružina pri Považskej Bystrici) - alebo aspoň podobný. Fosforečnany vo vodovode nebudú (alebo ak, tak zanedbateľne). Možno je pre rastliny dôležitejšia alkalita (KH) hlavne kvôli pH, ale ani tvrdosť (GH) netreba ignorovať. Áno, i obsah vápnika a horčíka má vplyv (hlavne ich pomer voči iným živinám), ale záleží od rastlín. Bolo by dobré spraviť aktuálnu prezentáciu. A nevidím dôvod používať hnojivo pre kvetiny, keď je možné použiť to, čo treba. V prípade potreby môžem premerať vodu z akvária bežnými JBL testami, mám ich veľa - dohodnuť sa môžeme cez súkromnú správu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.01.2017 19:37 laKatos - RostlinyRe: MichalV
Rozsah stanovovaných ukazatelů v ČR je dán požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

Pokud bys potřeboval tento parametr (příp. i jiné parametry) pro svou potřebu a na své náklady stanovit, mohu dodat kontakt na laboratoř i konkrétní osobu která by ti jistě pomohla..
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.01.2017 19:27 Maq - RostlinyRe: MichalV
Pitná voda se v ČR na draslík a fosforečnany netestuje. Ptal jsem se přímo v laboratoři mého dodavatele a nevěděli to ani neoficiálně.
Na Slovensku to bude nejspíš podobné.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   10.01.2017 19:15 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: MichalV
Pokud jde o rostliny tak je rozhodující KH a ne GH.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.01.2017 18:52 Muž MichalV [319] Re: Maq
:-( tak potom ten test vobec neobsahuje fosfor rovnako ako draslik...
Fosforu obsahuje toto hnojivo prevazne a preto ho pouzivam, ale nie naslepo. spravil som si excel kde si presne prepocitavam kolko ktoreho prvku dodavam. 14.3°dGH nie je vela?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.01.2017 18:33 Maq Re: MichalV
Tvrdost máš 14.3°dGH.
Fluoridy a fosfor jsou dvě různé věci.
Za hnojiva pro pokojové rostliny Tě asi nikdo nepochválí, což by Ti mohlo být celkem jedno, ale asi Ti to udělá v akváriu nějakou paseku. Mimo jiné, skoro všechny mají fosforu mnohem víc, než se dává vodním rostlinám. A taky si pravděpodobně tu vodu uděláš ještě o něco tvrdší.
Nejpravděpodobnější (nikoli nejhorší možný) scénář je řasy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.01.2017 16:02 Muž MichalV [319] – Hnojenie výmenou vody
Prosím o radu. Podarilo s mi získať úplne rozbory mojej vstupnej vody (viac ako 90 parametrov). Niektore z nich:
Vápnik mg/l - 68,8
Horčík mg/l - 20,2
Vodivosť mS/m - 49,0
Rozp. látky 105°C mg/l - 290
Fluoridy mg/l - 0,061 (fosfor)
Dusičnany mg/l - 4,48

Chcem sa spýtať na tvrdosť vody a celkový obsah vápniku, či táto koncentrácia môže mať vplyv na vstrebávanie iných látok, a teda význam zaobstarania si RO?

pozn. pri výmene vody som pozoroval asi 2 dni bublinkovanie rastlin a celkovo zlepšenie kondície. Pravdepodobne príliš nízky obsah fosforu a tiež dusíku malo za následok, že tieto výmeny nemali vačší vplyv. Predovšetkým saggitaria mi už dlhšie stagnuje. Pred poslednou výmenou som nameral len 10 mg/l NO3 (ale tažko povedať, kľudne to može byť aj 5 pri presnosti testov). Fosfor som nemeral, ale ak by bol 0,0 tak by som sa nedivil. Začal som hnojit hnojivom pre izbove kvety a pozorujem prve zlepšenie.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 23   09.01.2017 15:19 Marcel G Re: bc1
Fotka k příspěvku Můj názor je takový:

1) Hnojení:
Složení komerčních hnojiv není většinou známé. Jediné, co výrobci občas zveřejní, je celkový obsah látek, nebo na obal napíšou, o kolik se Ti zvýší třeba dusičnany, po přidání doporučené dávky jejich hnojiva. Z tohoto důvodu nelze přesné účinky či efektivitu komerčních hnojiv objektivně porovnat. Můžeš je porovnat subjektivně, tj. napsat, že ve Tvém konkrétním akváriu (za daných podmínek) Ti to hnojivo fungovalo nebo nefungovalo. Taková subjektivní informace ale nebude mít pro druhé příliš velkou cenu. Dám příklad: Firma Seachem používá ve svých přípravcích (pokud vím) výhradně jen Fe-glukonát (což ale na obalu neuvádí). To znamená, že v mém akváriu, kde mám nízké pH a nízkou koncentraci fosforečnanů, mi může toto hnojivo fungovat, takže Ti můžu říct, že je super. Když ho ale použiješ ve svém akváriu, kde máš neutrální či alkalické pH a vyšší koncentraci fosforečnanů, tak ti s největší pravděpodobností fungovat nebude, protože se ti během pár hodin všechno železo vysráží. Kromě toho různí výrobci doporučují přidávat do akvária různé koncentrace esenciálních živin, a navíc v různých poměrech (viz přiložený obrázek pro srovnání). A ještě větší rozdíly jsou pak mezi nekomerčními metodami hnojení (např. PMDD vs. Estimative Index). Každé hnojivo (resp. každá metoda hnojení) má své klady a zápory, které závisí především na konkrétních podmínkách, pro které jsou určeny. A pokud někdo tvrdí, že vynalezl nějaké univerzální hnojivo, které bude fungovat dobře ve všech podmínkách, pak lže. Principielně to prostě není možné. Různé rostliny mají prostě různé nároky na živiny.

2) CO2:
Narozdíl od některých jiných diskutujících si nemyslím, že tzv. tekutý uhlík (glutaraldehyd) je vyloženě špatný produkt. Podle mě má v určitých případech své opodstatnění. Teorie nám praví, že ho bakterie ve vodním prostředí rozkládají na pravý oxid uhličitý, který mohou rostliny využít jako kterýkoli jiný zdroj CO2. Rozhodně bych se ale držel doporučeného dávkování, které je zpravidla nastaveno bezpečně, tj. tak, aby to neublížilo vodním živočichům nebo rostlinám. Pokud někdo doporučené dávky překračuje, bude mít podobné problémy, jako když překročí doporučené dávkování jakékoli jiné živiny. Pokud někdo bude do svého akvária pravidelně přidávat např. 5 mg/l železa, také se asi nebude divit, když mu většina živočichů uhyne.

3) Bakterie:
Heterotrofní bakterie jsou podle mého názoru mezi akvaristy asi nejvíce opomíjeným artiklem. Když už se na fórech diskutuje o bakteriích, většinou se mluví o autotrofních nitrifikačních bakteriích, kterých je ale z celkového počtu všech bakterií ve filtrech údajně jen asi 0,02% (nebo tak nějak). V akváriu jsou tedy mnohem důležitější spíše aerobní heterotrofní bakterie, které mají na starosti mineralizaci organického detritu. Z toho opět plyne, že bude samozřejmě záležet na tom, jaký přípravek si člověk do akvária nalije. Nitrifikační přípravky nikoho organického bordelu nezbaví, protože neobsahují žádné bakterie, které by se organickým detritem živily. Podobně heterotrofní bakterie si zase neporadí příliš dobře s přeměnou amoniaku na dusitany a dusičnany. Hodně tedy bude záležet na druzích bakterií, které daný přípravek bude obsahovat, a zde jsme opět u toho, že výrobci složení většinou neuvádí, takže my nevíme, co si vlastně kupujeme ... pouze můžeme uvěřit jejich slibům. Podle mého názoru by bylo velmi zajímavé a užitečné, kdyby se našel někdo, kdo by v několika shodných akváriích, kde nasimuluje podobné podmínky, otestoval různé bakteriální přípravky a sledoval by, jak si poradí s organickým detritem. Nevím ale zatím o nikom, kdo by podobný test dělal, takže nemohu ani říct, jaký výrobek bych případně doporučil.

Akvaristika, jak ji kolem sebe pozoruji, je podle mě z velké části spíše o dohadech a názorech, než o faktech a podložených informacích. Buď se s tím smiř, nebo s tím něco dělej. ;-)
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   09.01.2017 10:00 Maq Re: bc1
Na tuhle otázku Ti žádný zkušený hnojič nedá jasnou odpověď, protože prodávaná hnojiva v roztocích nepoužívá. Instantní hnojivové směsi jsou řešením pro sváteční akvaristy. Nedá se na nich nic převratného vymyslet, je to pokaždé směs asi patnácti jednoduchých sloučenin v přibližně stejném poměru.
Kdo se o pěstování akvarijních rostlin trochu zajímá, jde na věc jinak. Míchá si hnojiva z jednotlivých složek sám podle toho, co jeho akvárium potřebuje; a to zjišťuje testováním vody a pozorováním rostlin.
V mojí vodovodní vodě je například až moc síranů, chloridů a vápníku. Hnojivo obsahující tyto složky mě tedy nezajímá, ani kdyby ho vyráběla NASA z kosmických surovin. Dusík a fosfor jsou obzvláště ošemetné živiny, a hnojit jimi "přiměřeně" je přímá cesta k potížím. Železo a draslík se zase musí řešit nezávisle na ostatních, protože jejich nadbytek může být škodlivý podobně jako nedostatek. A tak dále.
Každé akvárium je jiné a pro každé musí akvarista krok za krokem hledat optimální složení svého hnojiva.
Sváteční akvarista udělá možná nejlíp, když raději vůbec nehnojí a pouze pravidelně vyměňuje vodu. Nemá-li extrémně měkkou či extrémně tvrdou vodu, vždycky se najde dost druhů rostlin, které v tom uspokojivě porostou.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.01.2017 23:20 bc1
A k bakteriim -nevím o jakých nesmyslech nebo zmatenosti mluvíš ??? - jsem si sám ověřil že když přidám např. seachem pristine -tak fakt funguje ta druhotná věc (hladinu to sice moc mastnoty nezbavilo jak tvrdí ),ale že ty bakterie ničí detrit a mám pak po celou dobu /cca měsíc i déle/ čisté dno nebo nebo téměř čisté než normálně . Takže toto určitě neudělají rybičky samy jak píšeš ...
Stejně jako při výměně filtru atd mi nepřijde to uplně zbytečné .. Jasně do nedávna jsem to nepoužíval a také to nějak fungovalo ,ale ..přijde mi to lepší . Po té co mám i větší jezírko s koi se dívám na některé věci už jinak ...
Nicméně je fakt , že výrobci jsou i na těch návodech skoupí na uplně přesné informace ..
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.01.2017 23:06 bc1
no to s vámi zas souhlasím -to zde se pořád rozebírá tímto směrem jak to píšete ...ale já si nemyslím že je vše uplně stejné . Můj názor je že je to jak u všeho -že u každé konkretní věci je něco třeba nejlepší nebo u něčeho jiného to třeba může být i podobné -ale že by to bylo u všeho to si tedy nemyslím . 6e je to jen o nálepce -tak to nevidím -jasně někdy ano a někdy může i jeden výrobce vyrábět pro jiné -ale tady to tak není mám pocit... A jinak jsou i různé soutěže výstavy a testování -takže není určitě vše stejné -např. Easy life filter medium byl jeden rok -sice už je to dýl -nejlepší výrobek roku apodobně ..
Ale jasně musel by na to odpovědět někdo kdo to zkouší používat a ne ti co mají na to názor jiný.

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   08.01.2017 20:46 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: bc1
Tak o "tekutom CO2" je debata tu: rybicky.net/forum/19442-pmfe-glutaraldehyd - nemyslím si, že by boli nejaké rozdiely medzi rôznymi výrobcami, zloženie bude asi rovnaké.

A podobne si myslím i o rôznych hnojivách - vždy ide o ich konkrétne zloženie a to, ktoré komu lepšie "pasuje" v konkrétnej situácii konkrétneho akvária. Napr. ak má niekto nedostatok draslíka, určite mu najlepšie pomôže také hnojivo, ktoré má najviac draslíka. Ale kto ho má nadbytok, tak to pre neho bude to najhoršie hnojivo. Nejde o nálepku výrobcu. Proste: Neviem si predstaviť nejaké dôveryhodné porovnávanie, ktoré hnojivo je "najlepšie". Podľa mňa žiadne.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.01.2017 20:43 R Muž romant [27748] Re: bc1
Pokud znáš prokazatelně parametry své, tedy akvarijní vody, kterou do nádrže leješ, měl by jsi bez velkých obtíží při hnojení vystačit s PMDD a jeho obměnama, přidání či ubrání té či oné složky je již deatilním přizpůsobením na dané podmínky.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   08.01.2017 20:32 Muž NHKG [3829] - HadohlavciRe: bc1
Pokud jsem tvůj dotaz pochopil, zajímají tě 2 věci.
1. "Tekuté CO2" - s tím ti nikdo rozumný neporadí, protože rozumní lidi to používají maximálně na ničení řas. Není to hnojivo, ale desinfekce...
2. Nějaké bakterie - tu část nechápu už vůbec, protože proč do akvária přidávat nějaké bakterie, ty si tam najdou cestu samy.
Hrozně zmatený dotaz.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.01.2017 20:31 R Muž afc1886 [9117] Re: bc1
Promiň,ale musím souhlasit s Václavem.Na každou otázku se hodí jiné téma a jestli chceš vědět zkušenosti,tak zkus pohledat v atlasu výrobku. rybicky.net/vyrobky/ ahoj
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.01.2017 20:22 bc1
pro vaaclav : myslím že dotaz je naopak velmi konkretní ...a že by se řešilo toto v nějakém jiném tématu bych neřekl . Zajimá mě otázka přesně tak jak jsem ji položil...Ale zde většinou bohužel všichni řešíme ,jak levněji a jak jinak atd... Mě zajímá pouze co je nejlepší nebo co se osvědčilo různým uživatelům jak nejlepší -a to pouze z výše uvedených značek... Já napřiklad jsem u některých produktů Seachem neměl pocit -že jsou nejlepší na trhu -i když to oni tvrdí samy na svém webu. Viz Seachem Iron.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   08.01.2017 17:05 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: bc1
Na většinu tvých otázek jsou tu témata. Asi bych si je nejdříve pročetl a až potom přišel z konkrétními dotazy do konkrétních témat. Nemícháme tu všechno dohromady. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.01.2017 13:37 bc1 - Echinodory + stonkové rostliny – zkušenosti s přípravky značkovými /hnojení ,CO2 , bakterie ,..)
zdravím , uvítám reálné zkušenosti co se hnojení, případně tekutých CO2 týká ,event. dodatečné dopřidávání (výměna vody ,čištěni filtru ,atd.) různých bakterii - které příparavky lépe fungují ...samozřejmě konkretně jak co a u čeho ...- jde mi jen o porovnání pouze značek -dennerle, easy life , tetra , jbl , sera , seachem ,eheim . Poznámka -prosím jen příspěvky k tomu co se ptám . Není potřeba řešit nic jiného , děkuji..
zadal bych vlastní vlákno -ale bohužel není možné ,když zde nemám příspěvky a jsem nově přihlášený ...(neznamená to že nově přihlašený - nově založené akvárium nebo začínající akvarista ...)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   07.01.2017 21:17 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Dobre, nebudem siahať po dusičnanoch... Ale - čo tak zvýšiť dávku močoviny o .. čo ja viem.. 50%? Alebo zostať pri pôvodnej?

EDIT: Rozhodol som sa zvýšiť dávky o 50%. V diskusiách zahraničných webov som sa dočítal, že vraj rastliny dokážu prijímať priamo močovinu - samy si ju rozložia enzýmom (k čomu vraj pomáha nikel), takže nemusím namerať žiaden amoniak ako prechodný krok.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.01.2017 21:10 Maq - RostlinyRe: zervan
Vytrvej, ať má experiment vypovídací schopnost! Po pár dnech rostliny snad napoví, která z uvedených možností je správná.
(Osobně se domnívám, že močovina se rozkládá/spotřebovává hned a tedy nehromadí se, rostliny ji stíhají spotřebovat, a ještě si k tomu dopřávají trochu dusičnanů.)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.01.2017 20:17 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: zervan
Tak po 2 dňoch hnojenia močovinou namiesto dusičnanov nič moc, v oboch akváriách rovnako - nenameral som ani amoniak, ani dusitany a dusičnany sa nedržia, klesli na minimum (pod 5 mg/l). Tak neviem, či sa močovina ešte ani rozkladať nezačala alebo rastliny sú príliš nenažrané a treba dať vyššiu dávku. Nerád by som rastliny trápil nedostatkom dusíka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 19:43 Muž gostrider466 [1]
caute prosim ma niekto skusenost z hnojivom od denerle perfekt plans dakujem
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 16:47 Muž tonof [53] - RostlinyRe: zervan
Pred troma týždňami som vysadil hnojenie draslíkom K2SO4.Týždennú dávku hnojiva pre 100L akva KNO3 som postupne zvyšoval 1.týž.100% výmena vody,KNO3:1,2g K2PO4:0,1g TC:0,4g... 2.týž.50% výmena vody,KNO3:1,8g, K2PO4:0,1g, TC:0,4g... 3.týž.50%výmena vody, KNO3:2,4g, K2PO4:0,1g, TC:0,2g. Meranie na konci 3.týždňa ukázalo mg/L= NO3:5-10, PO4:0,5-1, K:15. Tak isto ako u zervana a vaaclava sa mi hromadí draslík a ubúda dusík aj napriek tomu že mám minimálný filtračný objem(akvacit) iba 0,12L filter(100L/H) 0,12L skimer(200L/H).Dušan počkám na tvoje výsledky s močovinou. Rozmýšľam o doplnení rybej osádky, v súčasnosti ju tvoria 4 otíci a 10 neóniek červených.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   06.01.2017 16:35 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: larix
To som uvažoval, ale povedal som si, že zase sa mi bude hromadiť vápnik, zvyšovať tvrdosť. Po ročnom otáľaní som si kúpil test na horčík (je drahý) a zistil, že ho je podľa očakávania, teda podľa celkovej tvrdosti je i vápniku podľa očakávania, nie je ho nedostatok, skôr môže byť blokovaný niečim. Preto som sa rozhodol skúsiť takto čisto len na dusík ísť a svoj vplyv mali aj príspevky niektorých akvaristov v zahraničných diskusiách, ktorí si pochvaľovali močovinu a dusičnan amónny. A v neposlednom rade ide aj o moju zvedavosť, čo sa bude diať s tou močovinou, to nepopieram ;-)

Prvé testy po 5 hodinách neukázali vôbec nič mimoriadne - okrem vyčerpania dusičnanov v malom akvárku (čo je normálne, keď tam bežne denne pridávam cca 5 mg/l a držím úroveň na cca 5-10 mg/l - a dnes ráno som nepridal žiadne). Tak buď sa tá močovina ešte ani nerozložila alebo sa rozkladá pomaličky a rastliny to stíhajú spotrebovávať. Múdrejší budem o pár dní.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   06.01.2017 16:23 Muž larix [1333] Re: zervan
Ak ti ide iba o dusík a nie o samotný experiment, volil by som radšej dusičnan vápenatý, ktorým súčasne trochu eliminuješ problém s deformáciami listov, ktorý si nedávno niekde spomínal. Močovina je podľa mňa dosť riziková. Keď všetko funguje, je to ok, ale občas nastane nejaká mimoriadna situácia a doplatia na to živočíchy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 14:21 Maq Re: zervan
Spíš než nitrifikace ty amonné ionty rovnou spotřebují rostliny. Myslím. A doufám. Při těch Tvých číslech by to tak mohlo fungovat.
Ale jak to exaktně ověřit... asi dost náročný test.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   06.01.2017 13:46 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Maq
Nemám žiadne opatrenie, CO2 dokonca dodávam len počas svietenia, takže ráno je kritický čas, kedy je najvyššie pH. Počas dňa je pH na cca 6,5. Spočiatku nechám pre istotu na noc zapnuté CO2, kým nebudem vidieť, ako to je s amoniakom. Denná dávka dusíka je 0,38 mg/l, teda zhruba 0,5 mg/l potenciálneho amoniaku. Ak to bude zvládať nitrifikácia ako dúfam, tak sa nebude treba báť a vypínanie CO2 obnovím. Prvý týždeň pokladám za kritický, lebo baktérie vo filtri nie sú na to pripravené. Ak uvidím riziko, okamžite uberiem dávku močoviny - verím, že to zvládnem.

Inak súhlasím s Václavom - presne tak sa mi to aj potvrdilo - kým tam boli kopy ancíkov, bežali 3 nezávislé malé filtre, z toho najväčší mal 5 košíkov (3× molitán, 2× guľôčky) a všetky boli zaslizené. Ako ancíkov ubúdalo (do predaja), postupne sliz mizol a teraz s 1 ancíkom a krevetkami zostal jediný filter s jediným košíkov (molitán) a slizu nie je, nie je čo žrať :)

Paralelne s hlavným akváriom tento experiment robím aj v malom experimentálnom akváriu (10 l, nemám v prezentácii), kde hnojím silnejšie (doteraz som pridával až 30 mg/l dusičnanov týždenne, vo vode sa drží cca 10 mg/l a draslíka nahromadeného cca 45 mg/l) - teraz to bude denná dávka 0,93 mg/l dusíka, teda až 1,2 mg/l potenciálneho amoniaku. Je tam tvrdá voda, takže oveľa vyššie riziko, žije tam len 1 krevetka a veľa rastlín (hlavne hustý koberec Hemianthus, bol cez celé dno, teraz musel kúsok uvoľniť pre zálohu nových rastlín, čo som kúpil). Ak sa niečo pokašle, určite to bude v tomto malom akvárku.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 13:11 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: zervan
Ten sliz to jsou kolonie bakterií, když tam žádný není nefunguje nitrifikace, nemají co žrát. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 13:01 Maq - Echinodory + stonkové rostlinyRe: zervan
Držím palce a jsem velmi zvědavý na výsledky.
Nemýlím-li se, přidáváš CO2, čili Ti asi přes den kolísá pH. A v tom vidím rizika.
Nebo jako to máš "bezpečnostně" opatřené?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 13:01 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: vaaclav
Rybiek nechcem zbytočne veľa :) Vo filtri v druhom akváriu ("rozplávačka") som mal tie isté filtračné médiá a keď bolo silne prerybnené (odchovňa ancíkov), tak v košíkoch to po 2 týždňoch vyzeralo ako guľôčky v želé, normálne som mohol celý košík vyklopiť a ono to držalo :-D V tomto hlavnom akváriu mám väčší filter a guľôčky sú čisté. No veď uvidím, potom napíšem, ako to funguje, či nefunguje.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.01.2017 12:24 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: zervan
Je to trochu divné ale máš málo a moc čistotné rybky, asi bych ještě něco přidal. Pak si vyrobíš filtrem svoje vlastní NO3 a nebudeš mít přebytek draslíku. Jestli to ale ta Eheim zázračná filtrační media dovedou. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   06.01.2017 09:42 Muž zervan [1097] - Rostliny – močovina
Takže dnes začínam experiment s hnojením močovinou. Aj posledné meranie ukázalo nerovnováhu - dusičnanov menej ako 5 mg/l, draslíka cca 30 mg/l (a to ho nepridávam účelovo). Pre dopĺňanie dusičnanov používam hnojivo 10 g KNO3 v 60 ml vody - je to jediný zdroj draslíka, ktorý pridávam. Ak som dobre počítal, ekvivalent z hľadiska dusíka bude 2,8 g močoviny v 60 ml vody, potom môžem kombinovať, napr. namiesto 20 kvapiek prvého môžem dať 10 z každého a podobne.

Ak sa nemýlim, močovina sa rozkladá na amoniak a oxid uhličitý vďaka baktériám, však? Takže to, že si zarobím roztok, nebude znamenať rozklad v čase. Čo bude lepšie pridať do roztoku - sorban draselný alebo kyselinu askorbovú? Treba destilovanú vodu alebo stačí vodovodná?

Bude zaujímavé sledovať, čo sa bude diať v akváriu. Neviem, ako rýchlo sa močovina bude rozkladať - ak ráno prihnojím, kedy mám čakať amoniak. Či to bude rýchlo alebo aj v priebehu dní. V predošlej debate ste predpokladali, že v akváriu bude proste NH4+ - ja skôr čakám, že ani nie, že jednak časť spotrebujú rastliny a o zvyšok sa postarajú nitrifikačné baktérie, takže i pri prílišnom hnojení by sa mali v konečnom dôsledku hromadiť dusičnany. Iste to bude chvíľu trvať, kým sa baktérie namnožia - momentálne filter zíva prázdnotou, nemusím ho čistiť ani celé mesiace, nie ako v druhom akvárku, kde som musel každý týždeň a bol plný slizu. Každopádne budem sledovať amoniak i dusitany.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.12.2016 11:14 Muž visek [62] - TetryRe: zervan
ja mam mocoviny mraky.delal jsem tam nez ji v litvinove zavrely
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.12.2016 11:08 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: visek
Debata o močovine je v tejto diskusii cca od 17. 12. ;-) Ja sa ju chystám skúsiť, keď ukončím aktuálny experiment, teda v priebehu pár týždňov.
Přejít na předchozí
Přejít na další

1 ...... [29] ...... 53 54

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 62959x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/10843-hnojeni?od=1401