Hnojení
0 09.04.2017 18:49 Štěpán – Tekuté CO2
Zítra ráno to začnu dávkovat, přesně podle návodu. Předloni jsem zrušil velkou nádrž pro tlamovce. Jemný bílý písek, pár kamenů a anubiasy. Každý druhý týden jsem při odkalování vytáhl do kýblů i ten písek, propláchl ho a vrátil zpět. A musím říct, že za celou tu dobu jsem v akváriu neviděl jedinou řasu. Rostliny rostly pomalu, ale pořád, a všechno bylo stejné jako v den založení. Ale to já jen tak. Myslel jsem si, že i tohle půjde stejně snadno. Jasně že to nechci každý týden bourat.

Pokud dodrží doporučené dávkování, rozhodně ničemu nebrání.
Prečo odporúčaš tekutý uhlík už v začiatku, veď to je dezinfekcia, ktorá môže brániť činnosti prospešných baktérie.
Rozhodně ten tekutý uhlík nevyhazuj, je to dobrá věc. Dodá to rostlinám životně důležitý uhlík + je to dobrá prevence proti některým druhům řas. Potlačuje jejich růst, protože to je i algecid. Dávkuj od začátku každý den, doporučenou dávku.
0 09.04.2017 16:27 Štěpán ...aha. Tak to udělám. Jinak ryby jsem přidal až pozdě večer. Zatím je vše ok. Zkusím teda opatrně tekuté CO2. I když původně jsem to chtěl hodit do popelnice. Nevím jestli to něčemu kdy pomohlo. Zatím děkuji. Jdu upravit délku osvětlení.
a pokud vše poroste, tak nech to světlo na 40%. Myslím že to je víc než dost. Uvědom si, že intenzita osvětlení určuje rychlost růstu a to znamená vyšší nároky rostlin na živiny. Takže pokud neplánuješ aplikovat CO2, tak je důležité méně světla.
Dobrý start

Určitě začni dávkovat tekutý uhlík denně hned od založení akva. První měsíc bych svítil max 6 hodin a tak po měsíci to zvednout na 8, max 10hodin. Poněvač máš zajetý filtr, tak by mohlo stačit výměna 1/3 vody týdně (osobně bych stejně první tři týdny měnil aspoň 2x týdně). Zatím nehnojit, máš zásobní substrát, takže dokud nebude akva řádně rozrostlé, tak bych nehnojil. Máš vesměs nenáročné rostliny, takže rostliny porostou v pohodě i bez hnojení. Až bude akva řádně rozrostlé, tak na podporu růstu a vybarvení rostlin můžeš začít přidávat hnojivo, ale určitě bych začal na třetinové/poloviční dávce (Profito). Pokud budeš přidávat Profito, tak nevidím důvod přidávat ještě ColourFE+.
0 09.04.2017 12:10 Štěpán – Kdy a jak začít hnojit, jestli vůbec ????
Zdravím všechny. Po založení prezentace jsem dostal od Vás spoustu rad. Hlavně teda o předělání dna, takže vlastně na znovu založení celé nádrže. Včera jsem to celé uskutečnil. Použil jsem zajetý filtr, nechal část původní vody, vybral pár slušnějších původních rostlin a doplnil o něco málo /zatím/ nového. Bližší info mám v prezentaci. Ale co teď ?? Hnojit, nehnojit, čekat, nebo co ???? Mám tam i zásobní substrát od Tetry. Budu vděčný za každou radu... Ať to nepřepálím hned na začátku.
Žiadne výrazne negatívne zmeny som nezaregistroval, pokračujem ďalej v experimentovaní.Vďaka za kvalitné vysvetlenie chémie u rastlín.
Maq napsal: Prosím Tě, kde jsi takový horror četl? Můžeš mi dát odkaz?
www.aquaticplantcentral.com/…
"For example, everybody read about the Ca:Mg 4:1 ratio. This is a ratio from terrestian studies. Under the water this ratio produces several problems related to algae. The ratio that works better is exactly the opposite 1:4."
Já to mám v kohoutkové vodě cca 1:2, ale otáčet to na 4:1 teda nehodlám

Každopádně - teď jsem sledoval rostliny, vizuálně pořád stejná hrůza, ale už zase začaly bublat, tak snad zvednutí NO3 zabralo. Na jistotu si tedy ještě pár dní počkám, až budou vidět nové přírůstky, ale podle mě to nic jiného být nemohlo. Ale jeden asi pozitivní efekt to mělo - konečně jsem se odhodlal vyházet všechny rostliny, kterým se ani dříve moc nedařilo. Bohužel to odnesl i už docela pěknej kobereček z Glossostigmy, se kterým jsem si dal docela dost práce, ale aspoň se tam líp uklízí

Pár čistých lístků jsem teda nechal, tak třeba se zase rozjede.
slavko napsal: MCI odporúča pomer horčíka k vápniku 4:1, a to vyslovene pre vodné rastliny.
Prosím Tě, kde jsi takový horror četl? Můžeš mi dát odkaz?
(Nespletl sis to náhodou? Nebylo to naopak?)
Připravuji o tom článek.
Teď se pokusím velmi zjednodušeně:
Ionty mají kladný nebo záporný náboj. Rostliny se snaží, resp. je pro ně nejméně namáhavé, udržovat ve svém těle kationty (+) a anionty (-)
zhruba v poměru jedna ku jedné, jinak by se jim pH zvrtlo na jednu či druhou stranu.
Amonium NH4+ má kladný náboj. Když ho rostlina přijímá, je pro ni nejméně namáhavé, když současně s ním přijme nějaký ion se záporným nábojem - uhličitan CO3--, síran SO4--, chlorid Cl-, atd.
Dusičnan NO3- má záporný náboj. Když ho rostlina přijímá, je pro ni nejpohodlnější současně přijmout nějaký ion s kladným nábojem - sodík Na+, draslík K+, hořčík Mg++, nebo vápník Ca++. A nebo amonium NH4+!
A teď: Protože příjem dusíku výrazně převažuje nad příjmem ostatních živin, je velký rozdíl, je-li ten dusík nabídnut jako kladný, tedy NH4+, nebo záporný NO3-. Jsou-li ve vodě pouze nebo převážně dusičnany NO3-, rostlina s nimi bude bez velké námahy přijímat kationty (K+, Ca++, Mg++), ale příjem aniontů (HCO3-, CO3--, SO4--, Cl-) bude mnohem namáhavější, a tedy jich přijme méně.
Bude-li ve vodě nad dusičnany (-) převažovat amonium (+), bude to přesně naopak.
Zemědělci mají vyzkoušené, že obecně platí, že nejlepší výnosy mají tehdy, když je dusík poskytován v obou formách přibližně stejně.
Snažil jsem se to vyložit tak nějak "lidově", bez nadbytečných detailů. Podařilo se mi to aspoň trochu?

Jarry napsal: Hořčík jsem z hnojiva skoro vynechal, v kohoutkové vodě ho mám dost.
MCI odporúča pomer horčíka k vápniku 4:1, a to vyslovene pre vodné rastliny. Bežná vodovodná voda to má naopak, i moja. Toto som asi po roku úplne zavrhol. No niekedy vtedy sa mi objavila aj tá čierna kalamita.
Problém je, že naozaj všetko zo všetkým súvisí. Asi pred rokom som vymenil interný filter za kanistrový s 2x vyšším papierovým prietokom a asi 10x väčším objemom filtr. hmoty. Zaznamenal som výraznú zmenu cirkulácie, ale hlavne som zaznamenal chradnutie rastlín. Neviem, či je to tou cirkuláciou alebo tá keramika naozaj odbúrava dusičnany, ale musel som výrazne upraviť pomery v hnojive (najmä viac dusíka a menej fosforu) a ešte stále hľadám nové optimum, no je to na dobrej ceste

Jarry napsal: při hodnotách kolem 10mg/l jsem pozoroval, že rostlinám něco chybí. Předpokládám že existuje i minimální potřebná koncentrace, vzhledem k intenzitě osvětlení / CO2 / a tvrdosti vody (Ca, Mg), aby živina byla přístupná
Minimální koncentrace pro to, aby rostlina vůbec byla schopna ion přijmout, sice existuje, je však řádově nižší. V těchto koncentracích je problémem spíš kompetice (konkurence) iontů. Konkrétně dusičnany by mohly konkurovat s chloridy. Máš-li ve vodě relativně hodně chloridů, rostliny je rády přijmou za účelem řízení vhodného pH ve vnitřních orgánech. O to méně ovšem přijmou dusičnanů, které se chovají podobně z chemického hlediska, leč z hlediska výživy jsou nepoměrně důležitější než chloridy.
Jak jsem zrovna podotkl v jiném příspěvku, tyhle věci se dají hodně ovlivnit řízením poměru amonia k dusičnanům. Amonium s chloridy bude přijímáno synergicky, tj. příjem jednoho bude stimulovat příjem druhého. Ale zase se sníží příjem draslíku... Je třeba zkoušet a pozorovat.

Hořčík jsem z hnojiva skoro vynechal, v kohoutkové vodě ho mám dost. Stejně tak jsem ubral i na Fe, jak jsem psal, takže spojitost s černou přisedlou tam rozhodně být může.
slavko napsal: V prípade dusíka, jeho nadbytok bráni príjmu medi, bóru a draslíka a zvyšuje príjem horčíka a molybdénu.
S dusíkem je to složitější. Vždy je třeba rozlišovat, zda je přijímán jako amonium nebo dusičnan. Podle toho se víceméně opačně vyvíjí jeho synergismus nebo antagonismus s ostatními ionty.
A protože dusíkové ionty mají absolutní převahu mezi všemi ionty přijímanými rostlinami (až 70%), dá se hodně ovlivnit právě tím, je-li jim nabídnuto amonium (které většinou přijímají přednostně) nebo dusičnany.
Aj ja mám automatický dávkovač - automaticky každý deň dávkujem striekačkou
Nesúhlasím, že väčšina rastlinárov drží nadbytok. Toto je podstata metódy EI a je to jeden z dôvodov, prečo som EI nikdy neskúšal, príde mi to také "americké" - veľa, veľa a ešte viac.
Za tie roky som experimentoval s MCI, ale nepáčili sa mi výsledky, takže mám PMDD s vlastným pomerom (extra nádoby s mikro, fosforom a zvyškom) a pravidelne prispôsobujem množstvo (najmä) fosforu, pretože som vypozoroval, že po zmene krmiva sa jeho obsah mení. I preto som o použitia autodávkovača upustil a jeho zmysel vidím len vtedy, keď je akva dlhšie bez "dozoru".
S tou čiernou prisadlou mám problém tiež a začal práve pri MCI, kde odporúčajú šialené dávky horčíka a spomínajú spojitosť jej výskytu s nadbytkom železa. Momentálne už až tak nebujnie, ale stále nemôžem povedať, že by bolo po nej. Posledné dva či tri roky už nemeriam v akva nič (teda okrem indikátora CO2), takže o konkrétnych hodnotách nepoviem, ale mňa to takto baví...
Ano, ta definice koncentrace limitujícího prvku se opravdu moc neuvádí, předpokládám, že z toho důvodu, že většina lidí, co provozují rostlinné nádrže, drží spíše značný nadbytek všeho a spodní limit je moc nezajímá. Pohyb vody může být určitě problém, ale tady nejde o lokální nedostatek, je to viditelné prakticky na každé rostlině. Na druhou stranu si myslím, že je dobré tyto limitní hodnoty v konkrétním akváriu znát. Nechci držet vyšší koncentrace hnojiva, než je nezbytně nutné - mám automatický dávkovač, takže hnojivo přidávám denně, jak je potřeba. NO3 si myslím, že je nejdůležitější, nedostatek PO4 se pozná docela snadno, železo už měřím to držím stabilní kolem 0,1-0,2 a dřívější problém s nadbytkem draslíku už jsem také vyřešil. Jednoznačné mi zmizela taková černá přisedlá řasa (dělala se na anubiasech), buď snížením železa (bylo kolem 0,5), nebo v kombinaci s tím draslíkem a stabilizací množství přidávaného CO2. Ale s nedostatkem dusíku teď přišla zelená vláknitá opravdu nedlouho poté, co začaly rostliny krásně prosperovat, ale to jsem ještě pokračoval ve snižování NO3.
540l.
Malé v ložnici je se stejnou vodou i dnem totální džungle s minimem ryb, zcela bez hnojení a s naprostým minimem řas (opravdu bych musel hledat, abych nějakou našel i na rok starých listech abubiasu) - měním cca 40% vody týdně, kde je 10mg/l NO3. Toto akvárium neodkaluju, protože se na dno nedostanu a navíc je plné krevetek, takže dno je krásně čisté. Filtr (Atman s biomolitanem) jsem nečistil řekl bych tak půl roku
Myslím si, že to tedy musí souviset hlavně s CO2 a osvětlením a že pod vyšší intenzitou světla je potřeba koncentrace vyšší - ale může to souviset i s tou tvrdostí, v superměkké vodě třeba těch 10mg/l bude stačit i při silném osvětlení. Začal jsem v 540l pozorovat první problémy někde kolem 15mg/l, předpokládám, že je to důvod, proč se často u hitech nádrží doporučuje 20mg/l. Myslím, že někde mezi 15-20mg/l to bylo ok, pokud se to dá alespoň trochu posoudit podle bublání rostlin. Zvedl jsem ráno koncentraci na těch cca 15-20 a zároveň nastavil postupné rozsvěcení a vypínání zářivek, aby byla maximální intenzita osvětlení jenom 5h. Jinak snad jediná rostlina, na které nepozoruju potíže, je Rotala rotundifolia.
Malé cichlidky jsou náchylné na vyšší dusičnany a řekl bych že jim podstatně zkracují délku jejich života.

Ono to je s tými živinami pomerne zložité. Ako prvé pravidlo, je pravidlo limitujúceho prvku, pretože je najjednoduchšie. Za limitujúci sa považuje prvok, ktorý chýba, no nikde nie je výslovne definované, že chýba až keď má koncentráciu 0. Druhým pravidlom je pomer prvkov. Mulderov diagram popisuje vplyv nadbytku jednotlivých prvkov na spracovanie iných prvkov. V prípade dusíka, jeho nadbytok bráni príjmu medi, bóru a draslíka a zvyšuje príjem horčíka a molybdénu. Ak teda množstvo (pomer) dusíka klesne, môže to vyvolať nadbytok horčíka atď. V neposlednom rade, mnoho prvkov využívajú rastliny nie len na svoj rast a množenie, ale i na spracovanie iných prvkov, a tak môže nedostatok jedného prvku spôsobiť nedostatok iného, ktorého je dosť. Neviem, či tento diagram popisuje i vzťah v prípade nedostatku prvku. Za zmienku stojí, že, v akvaristike tak často spomínaný, pomer dusíka a fosforu Mulderov diagram nijako nepopisuje
Problém amatérskeho pozorovania vplyvu jednotlivých prvkov je, že reakcia rastlín je oneskorená a nie vždy jednoznačne indikuje konkrétny prvok, ako i a to, že nie je možné obsah prvku presne zmerať.
Ďalším problémom je (môže byť) nedostatočná cirkulácia vody, ktorá (teda najmä pri silnom osvetlení) môže spôsobiť lokálny nedostatok prvku okolo rastliny, a teda koncentrácia nameraná na jednom mieste nemusí byť výpovedná o dostupnosti prvku na inom mieste. Práve z tohoto dôvodu je odporúčaná vyššia koncentrácia, ktorá zaistí, že i v hluchých miestach bude prvku dosť. Myslím si, že práve toto môže byť podstatou problému s nízkou koncentráciou dusíka, najmä v hustejších porastoch valisnérie.
Zajímavý poznatek, bude mě zajímat pokračování!
Máš víc prezentací - kterého akvária se to týká?
Díky za zkušenou poznámku!
Protože se to psaním těžko popisuje, myslím, jestli je to "už hodně" nebo "jenom trochu", budu to muset delší dobu pozorovat, abych se v tom pořádně vyznal.
Ale uvažuji takto: Cichlidky mi reagují na jednorázovou dávku 2.58 mg/l, což je 2 mg NO3- a ekvivalent NH4+. Pokud bych měl ve vodě třeba >20 mg/l NO3-, domnívám se, že dva miligramy navíc by neudělaly žádný zřetelný rozdíl.
Bohužel nemám spolehlivé testy na dusík. Musím to odhadovat jinak, podle rostlin a ryb. Podle mne moje rostliny hladoví. Mimo jiné - s odkazem na Jarryho - Vallisnerie mi dlouhodobě nerostou.
Uvědomuji si, že s Apistogrammama nemůžu rostliny vydatně futrovat dusíkem. Ale teď zrovna jsem získal dojem, že už jsem fakt blízko nuly, tak jsem trochu přidal. Budu hledat nějaký rozumný střed.
Pravda, je tady ještě otázka, jestli nejsou podstatně citlivější na NH4+. To budu muset taky odzkoušet.

Ta agresivita cichlidek znamená, že voda je za hranicí jejich tolerance. Měl by jsi se rozmyslet, jestli chceš mít cichlidky nebo si usnadňovat péči o rostliny nadměrným hnojením.
Já tu mám jeden poznatek (ještě to musím ověřit). Snižoval jsem postupně koncentraci NO3 v akváriu s tím, že bych ho chtěl udržovat někde kolem 10mg/l. Rostliny brzdily růst a nedávno se přidala zelená vláknitá řasa. Včera jsem naměřil kolem 7mg/l a to už přestala růst i vallisnerie. Sice se tvrdí, že žádná živina nesmí dojít na 0, ale už při hodnotách kolem 10mg/l jsem pozoroval, že rostlinám něco chybí. Předpokládám že existuje i minimální potřebná koncentrace, vzhledem k intenzitě osvětlení / CO2 / a tvrdosti vody (Ca, Mg), aby živina byla přístupná. Pro zajímavost PO4=0,8, Fe=0,1, K=10mg/l. Je pravda, že i PPS Pro metoda uvádí doporučené koncentrace pro 3 úrovně intenzity osvětlení. Zvednu NO3 na 15-20mg/l (to to rostlo jako blázen) a snad se to zase rozjede, hledal jsem chybu v PO4 a až včera mi podle příznaků došlo, že to asi bude málo NO3.
Nikdy nerob viac zmien naraz, lebo nebudeš vedieť čo zabralo.
Tak to mi povídej!
Máš nějaký signál (třeba sliz ve filtru), jak asi Ti v tom akváriu funguje nitrifikace? On jednoznačný příklon k NH4+ (což v podstatě močovina je) časem může významně vychýlit rovnováhu v příjmu dalších iontů. (Proto jsem si pořídil NH4NO3.)
A co na to říkají ryby? Asi žádné drama, to bys zmínil. Ale já když přidám trošku NH4NO3, cichlidky zjevně přitlačí na agresivitě. Pozoruješ něco podobného?
Áno už je to vyše mesiaca čo hnojím močovinou. GDA a sinica v miernom stave pokračovali až do 17.3. keď som na tri dni zatemnil akva a potom zdvihol osvetlenie o 5cm na 55cm od dna a zvýšil dávky CO2 z 10-15 na 20ppm zrazu sa všetko rozbehlo a riasy ustúpili. Tak teraz neviem čo zabralo,hnojím naďalej močovinou a čakám na ďalší vývoj.Nikdy nerob viac zmien naraz, lebo nebudeš vedieť čo zabralo.

Tak uz jsem na to prisel sam. Diky odkazu
maniakva.sweb.cz/… za ktery diky. Bud ma malo svetla, jelikoz jsem ji presazoval ze svetlejsiho stanoviste a nebo to bude malo P. Jelikoz na jednom velkem listu od microsorium je tmave zelena usedla rasa a to tu nekdo psal ze je dusledkem nedostatku P. Nebo to bude oboji, malo svetla a malo P. Kazdopadne diky za rady

Či sa Vám to páči alebo nie, no univetzálny test na všetky živiny sú práve rastliny (a i riasy). Je pravda, že čítanie výsledkov tohoto "testu" nebýva jednoduché a často ani jednoznačné, ale existuje a stačí sa "reči" rastlín naučiť. Poskytnuté odkazy sú dobrým začiatkom tohoto jazykového kurzu...

Nejake rady cim to muze byt? Listy od spodu jakoby flekati a pak zloutnou a odpadnou. Muze za to fosfor? Mam podezreni ze toho mam nedostatek. Ostatni rostlinstvo je vpohode. Muzete mi doporucit nejake peletky pod koreny ? Diky
tonof napsal: Skúsim ešte celý mesiac Marec pridávať močovinu, aby som posúdil jeho vplyv na rastliny.
A jak to tedy dopadlo?
To se obávám, že neexistuje. Řekl bych, že nejdřív musíš podle příznaků určit, co by to mohlo být a pak koupit konkrétní test a potvrdit/vyvrátit odhad. Nicméně jak píše Raviolka, zdánlivý nedostatek něčeho může naopak znamenat přebytek něčeho jiného...
Na můj začátečnický vkus moc složité souvislosti, tohle by měla příroda ještě pořešit

EDIT
A na kluky se nezlob. Ono fakt nejde říct "mám světlý listy, chybí mi železo". Musí se to brát komplexně. Kdejaká kravina může něco ovlivni, navíc v každý nádrži jinak. Aspoň tak to vidím já a proto to raději nechápu

šlo mi primárně o to, zda existije "lakmusový papírek" který mi ukáže víc než jen jeden konkretní prvek.. něco jako EshA test na NO2, NO3, GH, Ph, KH a chlor..

skus sa opytat konkretne na rastlinu... takto celkovo ti nik neporadi.. Limnophila aromatika je aj dost narocna rastlina, nemusi ti ist kazda. Z popisu neje jasne ani ake mas silne svetlo. Pokial hnojis koercnimi pripravkami, tie vecsinou neobsahuju no3 a fosfor. Nikto ti neporadi jeden test. Ziviny treba viac druhov. Ak kupis testy no3, PO4, K, FE bolo by jasnejsie. Test na NO3 je asi hlavny, tie nesmu klesnut na nullu. Pri nedostatku fosforu budes mat tmavozelenu prisedlu riasu. Pri nedostatku draslika budu starsie listy dierkate a mozu byt zkraja hnede alebo rozpadnute. Ale dierky ti mozu spravit aj slimaky. Skus konkretizovat co presne nerastie a daj fotku. A test na NO3 od JBL by bol tiez najvhodnejsi ale necakaj ze hned budes mat jasno.. Kazdemu funguje nieco ine
dusičnany jsem měřila dnes, 25 No3
A jak prospívají? Jaký mají kořenový systém, jaký listy? Jestli jsou takový neduživý, moc se nemnoží, barvy vyšisovaný, potom by to mohlo ukazovat na dusičnanové strádání.
něco málinko mi tam plave na hladině, ale jen tak 5% akva
tak začnu odzadu,
myslím, že fotek celého akvarka mám dost, stačí kouknout.
Nikde jsem nepsala, že mi hromadně odchází kytky, napsala jsem, že začaly stagnovat. Rostou, některé velmi dobře. Některé by ale mohly lépe. Vidím, že jsou světlejší, a víc si na nich pochutnávají šnečci. Proto jsem si říkala, že by bylo fajn zjistit, jak to mám.
Na můj dotaz, zda existuje test, který by ukázal, co mé vodě schází si mi neodpověděl.
Železo jsem si typla, protože moje Ph je nižší, a nové přírůstky třeba Limnophila aromatica jsou menší a světloučké.
Někdy mi opravdu připadá, že když se tu člověk na něco zeptá, tak se dozví všechno možné, jen ne to co chtěl..
Ctibum, děkuji za odkazy, ty ses aspoň snažil pomoct

Nevím, jen si to myslím. Hodil by se ten test, který by ukázal, co potřebuju doladit
kleopatracz napsala: Je mi jasné, že chybí nějaké stopové prvky, typuju železo
Pravděpodobně se ve svém jasném odhadu mýlíš.
Nedostatek železa se jasně projeví na nejmladších listech (bílé až sklovité), zatímco zbytek rostliny zůstává živý a zdravý.
Pokud Ti hromadně odcházejí rostliny, nehledej hned řešení v hnojení, nýbrž napřed v celkovém zlepšení poměrů v akváriu. Romant tomu říká "bordel voda", ať už to ve Tvém případě znamená cokoliv.
Párkrát mimořádně vyměnit čtvrtinu až třetinu vody bývá většinou v takových situacích dobrý postup.
Hodily by se fotky postižených rostlin, i akvária jako celku.
Tak jestli víš jistě, že chybí železo, tak asi test na Fe
Nebo myslíš test, který by ti ukázal, který konkrétní prvek chybí?
EDIT
Já dneska hledal, proč mám děravé listy a tyhle dva odkazy mi přišly obecně zajímavé pro hledání příčiny a nedostatku toho či onoho. Proto jsem ti je sem dal.
Myslela jsem, jaký konkrétní test ukáže nedostatek. Jako když si kontrolují pH, NO2 a tak...
Ahoj, chtěla bych se zeptat, rostlinky mi začali stagnovat, některé se rozpadají, jsou světlé, průhledné. Je mi jasné, že chybí nějaké stopové prvky, typuju železo... Taky mám hodně měkkou vodu.
Chtěla bych si koupit nějaký test na zjištění nedostatku, poradíte ktery?
Starší reakce
0 24.03.2017 21:24 Maq – Nedostatek mikroprvků
Zajímalo by mě, jak často - či vůbec někdy - se stane, že lze v akváriu identifikovat nedostatek některého mikroprvku kromě železa a bóru.
Měli jste někdy někdo rostliny s příznaky nedostatku třeba manganu, zinku, mědi, a podobně? Máte to nějak zdokumentováno (fotky, laboratorní rozbor...)?
Přidat reakci
1 ...... [32] ...... 62 63
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 76155x