Hnojení

Jo jo, tak vymenim pro zacatek 2 kbeliky vody, at to neni takovy naraz, dalsi dny to zopaknu a bude to .

Jo bezvadná voda, no tomu se teda chechtám, až se vo stůl mlátím. Ta voda je vydejchaná až hrůza. No co jinýho taky ode mě můžeš čekat za odpověď. Dusičnanů máš ve vstupní vodě tak akorát a tak bude stačit prostá vodoléčba, pro začátek určitě. No a co se týká té obavy o potěr, tak za ten neměněný měsíc se v akváriu vytvořilo spousty látek, který bude dobrý vypláchnout a i když se zdá, že těch dusičnanů je jakoby pro rybky více, uvidíš jak ožijí i ony.

aj tak sa da pri tom mnozstve NO3 vo vstupnej vode, alebo mozes trochu prihnojit nejaky cas po vymene vody. Ked to chces odsledovat (minimalne teda zmenu obsahu NO3 za nejaky cas) kup ten test

Cimz jsi mne navedl na to, ze mi staci opatrne zacit menit vodu, pac podle info na webu to ted vypada na vstupu na dusicnany 23.3mg/l... Je to nejaka prumerna hodnota, ale uz to aspon neco rika. Zmerit bude pochopitelne lepsi.

Ja tu vodu mesic nevymenil (od zalozeni), protoze ji nema moc co zadelat a kdyz ty rostliny vypumpovaly co bylo (od zacatku je hlidam den co den, ten nedostatek pozoruji poslednich par dni, nechtel jsem nove akvarko moc hnojit hned od pocatku), co si muzu pro tech par kousku poteru prat vic. Ale jak vidim, je cas zacit. Jinak se voda i po tom mesici zda bezvadna, zadny zapach, cira, vsude cisto, rasy zadne... No bodejt, kdyz mam asi tak 1mg ryb na litr, a to si mozna jeste fandim .

no pozri, 30mg/l NO3 rozdelenych na tyzden je davka pre EI, takze na zaciatok mozes ist kludne na polovicu, kedze doteraz si nepridaval vobec
Edit: a samozrejme do toho musis pocitat aj NO3 co mas vo vstupnej vode
Edit2: celkom obstojne mi meral test od Sery

Ta voda se od zacatku nemenila a zatim rostliny zily z vyhnileho salatu a v posledni dobe i PMDD bez dusiku a fosforu.

Kalkulator rika, 7.3g KNO3 udela na 150l 29.83 mg/l NO3, takze aspon jsem si overil, ze pocitat nejak zvladam, diky .

Udelam to tedy postupne, rekneme 1g KNO3 na den, to jsou asi tak 4mg/l kazdy den, to snad rybickam neublizi a mezi davkami urcite rostliny neco sezerou. Za 5 dni to davkovani ztlumim... apon tak nejak si to predstavuju. A mezi tim nekde splasim KNO3, pac mam poslednich par gramu...

Tak jestli tomu rozumím, tak to že máš nižší dusičnany pouze usuzuješ z reakce té rostliny. Není ta kytka trošku více přistíněná, máš tam i plovoučky, jak ty vypadají, taky žloutnou a nemnoží se?
Edit: Už to čtu, okřehek nepřibejvá.
Edit2: Ten test od Sery, Rataje, Aquaru a tady si spočítej kolik budeš potřebovat přidat, když to nebude skokově, tak se potěru nic nestane, vždyť přeci i často měníš vodu, kterou bych si přeměřil taky, aby jsi věděl kolik toho tam leješ se vstupní vodou. www.rostlinna-akvaria.cz/…

Tak jsem dorazil na totalni nedostatek dusiku i v druhem (200l) akvariu. Typicke projevy na rostlinach, jako prvni zareagovala rybicky.net/atlasrostlin/limnophila_sessiliflora , ohnilo ji spodni listi, dalsi zloutne, nove vyrazi droboucke. Okrehek na hladine prestal pribyvat. A dusik to bude zcela jiste, pac jej nepridavam a nema z ceho pribyvat sam...

A ted se ptam, muzu jej dodat pridanim KNO3. Jenze v tom akvarku je poter Ramirezek. Rostlinam by asi nic zleho neudelalo, kdybych vzal 7.3g KNO3 na 150l vody a zvedl NO3 z temer nuly na 30mg/l (KNO3 ma zhruba 61% NO3, zbytek je draslik). Jenze co to udela s tim poterem (asi tak dva tydny rozplavanym)? Nejspis nic dobreho, ze?

Asi budu muset postupne, jenze predstava, kolik toho me akvarko sezere za den mi jaksi chybi... rybicky.net/nadrze/18477 Proste nejak nevim, kolik tam toho mam kazdy den davat pro zvednuti a kdy s tim prestat a zacit to pridavat mene. Nejake doporuceni na fungujici NO3 test? Nemam zadny, tak at si nekoupim neco, co mi rekne, ze je NO3 0 az 100mg/l .

Mě u Hygrophili také toto dělají listy a přitom K mám dostatek. Dělají to listy které jsou ale ve spodních patrech a tak mám spíše podezření na nedostatek světla. Vrchní patra pokud nejsou zastíněná tímto u mě netrpí.

pravdepodobne hej, aj ked taketo bodky (ale v ovela mensiom rozsahu) sa mi na starsich listoch robia tiez, a to pridavam 16mg/l K tyzdenne. Kazdopadne za pokus to stoji (sam sa na to chystam )

Je to skutečně deficitem draslíku. K jeho dodání můžete využít nejen zmíněný KNO3, ale i další zdroje, např. K2SO4 a/nebo KCl. KH2PO4 jen tam, kde je evidentní deficit fosforu.

Mas v prezentaci akvarko (ale uz archivovane), na kterem je videt, ze se dost snazis o rostliny, davas jak pises "PMDD s NO3". To NO3 se dava jako KNO3, takze mozna zkus pouvazovat i o celkovem zvyseni davky toho PMDD, pokud uz nejsi na nejakych silenych davkach, nebo pritlacit jen na tom KNO3. Ale to uz musis posoudit sam, jestli se Ti tam hodi i pridat na tom dusiku.

ano, je to hygrophila polysperma

maniakva.sweb.cz/…

pokud jsou tu hydrophily, tak myslím že K-draslík

Dobrý den, prosím nevíte někdo jaký prvek mi v akváriu chybí? Viz foto.

Zlusím to a uvidím co to udělá, ryb bych řekl, že tam je poměrně dost v porovnání s rostlinama, kdyžtak časem přejdu, když bude potřeba a rostliny přibudou Zatím všem díky za rady

Klidne to bez KNO3 zkus i jestli nevis, pac co se tak bezne pise, mam z toho dojem, ze vetsina lidi jej nepotrebuje. KNO3 pouzivaji lide jako ja, kteri maji 4 nevelke rybicky v akvarku plnem rostlin (no zatim pro mne ohledne rostlin prazdnem, ale to je otazka pohledu).

Ahoj,nepoužíváte někdo co2vital-kapalné co2? Já to mám asi týden,tak nemůžu až tak posoudit.Má někdo zkušenost?

Bez KNO3 tehdy, je-li toho NO3 v akváriu tzv. dostatek což bych viděl na hodnotě ne nižší než je 10mg/l. Ono znát parametry vstupní vody, taky lecos napoví. Webový stránky dodavatele vody, nechť Ti napoví.

To zní jako rozumnej argument ..bojím se toho, protože s tím nemám žádné zkušenosti, kromě toho co v tím je cca za složky nevím vůbec nic, tak asi proto je lehčí sehnat něco kompaktního, ale asi bude nějaký důvod, když to obhajujete. Zkusím tam šoupnout ty kuličky pod echinodory a teď ty nové cryptocoryny co by měly být tento týden, jinak k vallisneriím je asi zbytečné to cpát ne? Uvidím ještě co vše mi přijde, zatím tam šoupnu kuličky, za týden jedu pryč na 2 týdny, tak až přijedu namíchám nějaké to PMDD, bude to lepší až bude více času, zatím to pomalu objednám, ať tu všechno je než přijedu. .. jinak teda pro běžné akvárium s rybami (skaláry, pancéřníčci, ancistrusi, betty) bez KNO3 chápu to dobře?

Nechapu proc se tomu PMDD vyhybas. Jsi tady kazdy den, tak se asi taky kazdy den motas kolem akvarka a rikas si, co bych jeste...
A tady mas vyjimecnou prilezitost, pac jak rano krmis ryby, jeste soupnes do akvarka i PMDD a hned mas pocit, ze jsi udelal jeste vic .

Fakt nechapu, co je za problem vzit nakoupene pytliky s chemikaliemi, rozpustit je jednou za 2 mesice (i dele jsem to skladoval namichane) ve vode a pak kazdy den pri krmeni striknout injekcni strikackou do vody. A kdyz obcas zapomenes, nic se nedeje, kdyz das na zacatku mene, i tak situaci zlepsis a muzes casem pridat, proste to doladit kolik a zda i KNO3 (coz ovsem vetsina z nas nejak odhadne uz pohledem na pocty a druhy ryb v konkretnim akvarku). A kdyz si nejsi jist, 1ml na 50l denne bez fosforu i dusiku a pri pravidelne vymene vody to nemuze byt problem, i kdyby v akvariu nebyla zadna rostlina .

Mas rad puding? A umis ho uvarit z pytliku? No jestli jo, tak PMDD se z tech pytliku dela mnohem snaze, pac se ti nezdrcne, neutece, nepripali, a nemusis michat nic horkeho...

PMDD kuličky, to je taková vylepšená verze samotných jílových kuliček, takže bych to bral a můžeš si vybrat zda-li s, nebo bez KNO3, to podle množství NO3, jaký máš v akváriu.

jen bych dodal k vysvětlení - konzervantem, či stabilizátorem může být třeba nějaký pH minus. Něco co roztok okyselí pod pH 6. Každý používá něco jiného.

Jo ty jílový kuličky se mi docela zamlouvaj, to mě nějak ani nenapadlo, že může bejt, všude cpou samý tekutý nebo Easy Carbo a to vůbec nevím co od toho můžu očekávat, jinak zkušenosti s těmi PMDD kuličkami máte někdo? Suchým krmím většinou no, taková směska všeho možného, ale že by bylo jen živé tak na to nemám kapacity abych zajistil .. jinak děkuji všem za rady.

Vše podstatné už ti myslím řekli ostatní. Já jen dodám že bych se skladování PMDD nebál. Pokud se použije stabilizátor případně konzervant do mikroprvků a pro jistotu budeš míchat tolik co spotřebuješ asi tak za 1-2měsíce, tak to není problém mít klidně ve skříňce pod akváriem. Já to tak mám.

Jílové kuličky (Bivoj, tablety NPK+mikro, apod.) tam můžeš dát i teď. Ke kořenům echinodorů, atd. Co se týče hnojení do vodního sloupce, PMDD používat nenusíš, ale až spotřebuješ drahá komerční hnojiva během pár dnů, tak se rád přikloníš k PMDD. Pokud máš dostatečně zarybněno, tak ani při nenáročných rostlinkách hnojit nebudeš muset.

Tak za mě, akvaristu sedláka, kup si Ty jílový kuličky a dej je pod kořeny rostlin. To bych považoval jako nic nekazící opatření, jenž je aplikovatelný téměř vždy. Rozhodně bych nepodceňoval sílu hnojení tzv. přes ryby, skaláry jsou zdatní producenti a pokud krmíš suchým krmením, tak se ti do akvária dostává další dávka hnojení, takže za mě takto jednoduše.
Edit: www.rataj-spk.cz/…
www.akvarista.cz/…
pmdd-hnojivo.cz/…

Dno mám právě jen křemičitej píšek různý zrnitosti, celkem jemnej, vodu měním cca 40-50l každý týden, ale nevím jaké má parametry ohledně draslíku ani železa, proto bych uvítal nějakou nejjednodušší variantu, co se dá aplikovat až teď, stačí říct kup si tohle, občas to tam dej a kytky porostou o čtvrtinu ryhlejc a nebo tohle tam nedávej, nepomůže to ani trochu, nebo něco na ten způsob

já bych doporučil hnojit především železem a ostatními mikroprvky Značku si vyberte sám a tu která Vámbude nejvíce vyhovovat z hlediska uskladnění, jak jste zmínil

Asi jedno z jednodušších je mít vyhnojený dno, nebo-li buď nějaký výživový substrát a nebo pod kořeny rostlin jílový kuličky. Samozřejmě pravidelná výměna vody je taktéž mírným přihnojením, neb žádná voda(není-li to osmóza) není bez živin. V případě potřeby a nedostatku dusičnanů je možno použít k přihnojení sanytr(KNO3).

Zdravím, mám několik měsíců 200l akva, tudíž jsem měl nasazené spíše rychle rostoucí rostliny, nějaké Egeria densa, a Vallisnerie, spiralis a gigantea a k tumu 2 malinké echinodory osiris, rostliny přišly poštou, takže nebyly v uplně dobrém stavu, ale nyní je vidět že např. u jedné gigantei už vyrašily 2 mladé roslinky velikosti zhruba 10cm, spiralis většinu starých listů co byly poničené u přepravy schodila a narostly nové. Teď chci přidat nějaké další rostliny, abych neměl jen tyto rychle rostoucí, růžkatec, anubias, flame moss, další echinodor, staurigyne a časem sagittarii. Proto bych se chtěl zeptat, zda je možné to nějak hnojit, pokud se to vůbec vyplatí, chtěl bych se vyvarovat PMDD, to se mi nesedí moc kvůli uskladnění, světlo mám 2x39w T5 zářivky, z ryb tam je 10 pancéřníčků skvrnitých, nějaké skaláry a 3 betty. Díky za rady, nečekám zázraky, jen by mě zajímalo, zda je něco jednoduchého co tomu aspoň z nějaké části pomůže.

Není terčovec jako terčovec není apistogramma jako apistogramama, cihlidka jako cichlidka. Je rozdíl u mořské ryby a u halnčíka kolikrát vám to mám opakovat? Je rozdíl mezi terčovcem z odchytu a terčovcem z 50 generace odchované na naší vodě už to trošku chápete? Pokud to přirovnání přeženu chcete mě dokázat že bude Black molla plavat třeba i v mořském akváriu ano bude, ale jak dlouho.
Snahou akvaristy pokud chce chovat ryby by mělo být zajistit své rybě ty nejoptimálnější podmínky blížící se těm co má v přírodě. Pokud ale budu s odpuštěním "hovado" tak proč bych to dělal já chci přidávat 30 x víc než na co je navyklá chci a chci tak budu. V tom vašem odkazu T.Barra I když dusičnany ve vodě jsou relativně netoxické. Co je to relativně?? Jako že není přesně daná pak studie lososa. Losos je akvarijní ryba? 5-5omg/l se ukázalo škodlivé pro jikry lososa a pstruhů. Pak typický akvarijní představitel paví očko všechny ryby jsou jak paví očko sneslo po několik dní vysokou koncentraci dusičnanů je to kucí v pohodě hoďte to tam.

Dál Pierce et al 1993 navrhl:
Předchozí studie ukázaly, že při dlouhodobé expozici dusičnanů N hladin nad 100 mg / l může být škodlivé pro ryby. Tato studie byla provedena pro posouzení akutní toxicity dusičnanu pěti druhů mořských ryb, zároveň bylo vyvíjeno úsilí ke snížení koncentrace dusičnanů v recirkulačních systémech. s touhle perlou si odskočte na forum o mořské akvaristice co vám na to řeknou.

Vy opravdu neumíte přiznat chybu, že? To umíte jen zpochybňovat výsledky druhých, když se vám to nehodí do krámu? Vyjadřujte se laskavě k věci: 60 mg/L NO3, 10 mg/L PO4 => terčovci, cichlidky ! Kde je vaše teorie o "citlivých" druzích ryb a škodlivosti dusičnanů? A nevyhýbejte se neustále odpovědi. Už se to u vás začíná stávat pravidlem.

PS: A snažte se prosím alespoň používat "citace" (když už někoho citujete) + čárky a tečky. Velmi špatně se pak orientuje ve vašich příspěvcích.

ceg4048, který úspěšně choval ve své nádrži cichlidky a terčovce, je ten Clive Green, který do svého akvária přidával týdně 60 mg/L NO3 a 10 mg/L PO4

On choval divoké terče v takové vodě? Nešlo o nějakou už domácí barevnou formu. U cichlidek jaké cichlidky a odkud. Prošel jste si tady ten odkaz? www.aquar.cz/…

A co nato říkáte Rio paraguay NO3 1, Rio Xicanga NO3 -O,3 atd. A rostliny rostou kde je chyba? Clive Green na to potřebuje 60 mg/L NO3 a 10 mg/L PO4

Jedinou zmínku, kterou jsem od vás našel, a ve které byly uvedeny konkrétní ryby, je tato:

Jsou, ale druhy které ... jen s velkou obtíží snáší vyšší hodnoty dusičnanů například některý druh teter nebo terčovců, cichlidek, sumců, skalár altumu, afrických cichlid z jezer. Jak vidíte Norma na škodlivost dusičnanů není přesně daná ani u jednoho druhu. Záleží na schopnosti adaptace ryb na naší daleko znečištěnější vodu. Velice záleží i na tom jak rychle se určité hodnoty dusičnanů dosáhne zda skokem nebo postupně dlouhodobě. Při skokové změně například u cichlidek může dojít k uhynutí i při koncentraci kolem 30mg/l. U pozvolné formy hromadění dusičnanů snesou ryby i koncentrace podstatně vyšší třeba i 500mg/l ryby domestikované chované už po několik generací.

Tvrdíte, že u cichlidek může dojít k náhlému úmrtí už při koncentraci 30 mg/L NO3. Já jsem vás ale nežádal o vaše tvrzení (resp. dohady), ale o vědeckou studii, kde by bylo něco takového potvrzené. Uvádíte zde několik druhů ryb, které jsou podle vás extrémně citlivé na zvýšenou hladinu dusičnanů, ale stále nejste schopen svá tvrzení podložit něčím jiným, než jen (s prominutím) vaším tlacháním. Podle vás "citlivé" druhy ryb nepřežijí vyšší koncentrace dusičnanů (natož aby se při nich dokázaly množit). Takže není nic jednoduššího než najít někoho, kdo tyto druhy "citlivých" ryb dokázal množit v akváriu s vyššími koncentraci dusičnanů. Souhlasíte? No, tak to se mrkněte třeba sem:

www.barrreport.com/…

Tam najdete hned dva lidi, kteří chovali ty vaše citlivé ryby v nádržích s vyššími koncentracemi NO3. Takže tím ta vaše teorie padá ... pokud konečně nepřijdete s nějakou tou vědeckou studií. A mimochodem, ten uživatel s přezdívkou ceg4048, který úspěšně choval ve své nádrži cichlidky a terčovce, je ten Clive Green, který do svého akvária přidával týdně 60 mg/L NO3 a 10 mg/L PO4 ( www.prirodni-akvarium.cz/… ) !!!

PS: Je mimochodem zajímavé, jak najednou ve svém příspěvku obracíte, když naznačujete, že rybám vlastně nemusí vadit vysoká koncentrace NO3 (vašich 500 mg/L), pokud se hromadí postupně. Takže z prvotního tvrzení, že je špatné do akvária přidávat vyšší (blíže nespecifikované) koncentrace NO3, se najednou vyklubalo tvrzení (i když opět ničím nepodložené), že jediné, co vlastně rybám vadí, je "skoková změna".

Jednu konkrétní vám ještě přidám www.akvarista.cz/… je tam popis biotopu a naměřené hodnoty NO3 - Dusičnany NO3 byly pod 0.1 mg/l. Máte potřebu této rybě přidávat víc? Pokud by to byla ryba přímo z odchytu jak by reagovala na přisypání 30mG/NO3? www.aquar.cz/… tady dole si můžete přečíst skutečné hodnoty NO3 z různých biotopů.

Chlape když chceš diskutovat tak se nauč číst, pokud by jsi četl tak už ve třech odpovědích jsem ti jmenoval několik ryb které snáší velice blbě i malé hodnoty dusičnanů, včetně těch mořských ryb kde dík už svému přirozenému prostředí (velkému objemu vody snáší dusičnany jen v min. hodnotách). Nebo ti mám ještě jmenovat další konkrétní druh jak která ryba snáší adaptaci i na tvrdost vody, pH, alkalitu. To je podobné, taky se musí ryba nejdříve adaptovat na naši vodu aby bylo vůbec možné je udržet ze začátku při životě v akváriu. To samé platí i u ryb které budeš množit, potěr neonky taky nemůžeš hodit po rozplavání ihned do tvrdší vody plné dusičnanů, musíš to dělat postupně. Ne že hrkneš do měkké vody 10mg dusičnanů ať si holky zvyknou. Psal jsem i o rozdílu zda je hodnota dusičnanů pozvolná nebo rychlá

laKatos napsal: Pokud rybám NO3 v určitě koncentraci neprospívá pouze jsou tuto hranici ještě snést tak sebemenší mg/l je toxický.

Vědci obvykle rozlišují několik úrovní koncentrací: NOEC (angl. no observed effect concentrations = koncentrace bez pozorovatelného nepříznivého účinku), LOEC (angl. low observed effect concentrations = nejnižší koncentrace s nepříznivým pozorovatelným účinkem), IC50 (angl. inhibitory concentration = koncentrace vyvolávající 50% inhibici), LC50 (angl. lethal concentration = koncentrace vyvolávající 50% úmrtnost) ... atd.

Já zde mluvím o "NOEC", tedy o koncentraci, při které sledovaní živočichové nevykazují žádné pozorovatelné negativní účinky (jinými slovy, koncentrace, která pro ně není nijak škodlivá).

Martin71 napsal: Na světě je cca. 40 000 druhů ryb ...

Ano, a já jsem po vás chtěl studii alespoň o jedné z nich (pokud možno akvarijní rybě), která by dokazovala, že koncentrace kolem 30-50 mg/L NO3 je pro danou rybu již škodlivá. Když už bych měl být hrubý jako vy, tak neustále plácáte o tom, že jsem mimo, ale tak jednoduchou věc, jako uvedení konkrétního čísla o škodlivosti dusičnanů pro konkrétní akvarijní rybu zjistit nedokážete.

Mimochodem mít v ruce údaje o konkrétním druhu ryby (např. cichlidy, která se chová i v akváriích) už určitou vypovídací hodnotu má. Zcela jistě mnohem větší, než vaše neustále dokola omílané (a ničím zatím nepodložené) tvrzení o tom, že nějaké vyšší hodnoty (aniž byste definoval, o jakých hodnotách to vlastně mluvíte) dusičnanů jsou údajně pro akvarijní ryby (jaké?) škodlivé !!!

dotahujete sa o slovicka, ani jeden z vas nehodla udrzovat NO3 v akva na 100mg/l nedajboze viac a obydvaja pripustite ze dajmetomu 30mg/l je pre (dospele) ryby neskodne. Tuto konentraciu dosahuje aj pitna voda.

ked uz sme pri studiach, mna by zaujimala ina vec, ci rastliny dokazu vyuzit rovnake mnoztvo nejakeho prvku pri roznej koncentracii. Povedzme kem mam v akva 2mg/l NO3 alebo 20mg/l.
Paralela je napr. kyslik, clovek dokaze dychat aj vo vyske 6000m nm ale uz to preneho nieje take jednoduche ako v normalnej vyske kde je koncentracia kysliku vyzsia

Ano přesně tak. Na inhalování dehtu, nikotinu a oxidu uhličitého z cigarety taky neumřete hned nebo dokonce vůbec, ale doporučíte svým dětem aby v 18 ihned začaly s kouřením nebo inhalací toulenu? Tak nevidím důvod proč špinit vodu rybám dusičnany. Ekologové jak připomněl Marcel navíc jejich práce prý zná, považují znečištěnou vodu fosforečnany už v hodnotách víc než 1mg/l v případě jezer. No a tady máme doporučení až 2x více v malém prostoru akvária proti jezeru.

Zajímavé téma.
Jsem laik ale můj selský rozum mi říká - pokud rybám NO3 v určitě koncentraci neprospívá pouze jsou tuto hranici ještě snést tak sebemenší mg/l je toxický.
Lidisky organismus taky snese určitě množství škodlivin ale někdo někdy určil určitou hranici při které je nebezpečný. Tělo je do té hranice schopno jej tolerovat a poprat se stím. Ale stále je to či ono toxicke

Nesouhlasím jen s tím, že podle vás "přesná hranice škodlivosti dusičnanu není přesně daná pro žádnou sladkovodní rybu".

Na světě je cca. 40 000 druhů ryb každá žije v jiném biotopu a je adaptovaná na jiné prostředí to chcete abych vám tady vypsal 40 000 druhů ryb a u každé z nich vám vypsal jak citlivá je ta která na dusičnany, nebo jak rychle se dokážou adaptovat na jiné znečištěnější akvarijní prostředí

Některé druhy Cichlid snášejí bez problémů i koncentrace kolem 1000 mg/L.

Máte vůbec tušení kolik tisíc druhů cichlid doposud známe? To že některé snáší i 1000mg/l. Není nic mimořádného ale ani nic vypovídajícího. Příbuzný cichlidám je i náš okoun, který bez problému snese i více než 1000mg/l není to nic překvapujícího, ale zkuste si porovnat cichlidu - Akaru modrou která se chová v akváriu už po x generací s první generací jiné cichlidy, skaláry altum, nebo jiné cichlidy, terčovci vs. divoké odchytové, nebo jiné cichlidy africké z Malawi.

Tahle diskuze je o ničem plácáte nesmysly, pořád si chcete obhajovat nesmyslné přidávání dusičnanů a hledáte argumenty proč je můžete dodávat v libovolném množství. Dám vám radu věnujte se raději kytičkám ale rybám se velkým obloukem raději vyhněte. Pokud vám je známá i ekologie jak píšete tak jste určitě i zaznamenal snahu odborníků na celém světě vrátit přírodu do původních čísel tedy eliminovat dusičnany ve vodě spolu s fosforečnany. Můžete dohledat na internetu. Váš postoj je opačný. Konec tečka.

Tohle já chápu. Základy ekologie jsou mi známé. Chápu také, že různé druhy ryb budou mít různý práh snášelinlivosti (ať už mluvíme o dusičnanech nebo fosforečnanech ... nebo o čemkoli jiném). O tyto věci se s vámi nepřu. Nesouhlasím jen s tím, že podle vás "přesná hranice škodlivosti dusičnanu není přesně daná pro žádnou sladkovodní rybu". S tímto prostým tvrzením já nesouhlasím. Ale je možné, že to myslíte nějak jinak, než jsem to já pochopil. Já to chápu tak, že podle vás není možné pro konkrétní druh ryby stanovit konkrétní hranici škodlivosti NO3. Podle mě to možné je, a v několika vědeckých studiích tuto hranici (pro konkrétní druh ryb) také nacházím. Např. pro rybku "Medaka japonská" je podle jedné studie neškodná koncentrace 220 mg/L NO3. Podobně jsou na tom i některé další ryby. Některé druhy Cichlid snášejí bez problémů i koncentrace kolem 1000 mg/L. Podobně vysoké hodnoty snesou údajně i paví očka. Takže podle mě je možné najít minimálně několik podobných údajů. Souhlasím ale s vámi v tom, že pro různé druhy ryb mohou být (a jistě budou) tyto údaje odlišné. To mimochodem potvrzují i ty samotné studie (jiná ryba = jiný práh snášenlivosti). Jestli si vzpomínáte, tak s vámi jsem začal diskutovat až ve chvíli, kdy jste v reakci na přidávání většího množství živin do akvária začal tvrdit, že to rybám škodí. Pokud byste uvedl konkrétní druh ryby a konkrétní koncentraci, která jí už škodí, pak proti tomu neřeknu ani slovo. Vy sám jste ale dělal obecné (zjednodušující) závěry o tom, že určité (blíže nespecifikované) množství živin rybám škodí => a bylo to v souvislosti s metodou EI (proto jsem reagoval). A to samozřejmě není pravda. Podle mého názoru (na základě některých studií, které jsem četl) se domnívám, že koncentrace kolem 30-50 mg/L NO3 většině akvarijních ryb pravděpodobně škodit nijak nebude. Souhlasím nicméně s tím, že dusičnany jsou v určitém množství pro ryby vyloženě toxické (nejnižší taková toxická hranice, kterou jsem našel, se pohybuje kolem 110 mg/L NO3), nutno ale ještě podotknout, že se to netýkalo dospělých jedinců. Dokážu si nicméně představit, že u některých druhů ryb (resp. jejich larválních stádií) může být tato hodnota i nižší. Od vás jsem čekal, že mi ukážete studii, která bude ukazovat, že existují některé konkrétní akvarijní ryby, pro které je škodlivá koncentrace už kolem 30-50 mg/L NO3. Tvrdíte totiž pořád, že pro některé ryby je škodlivá už i velmi malá koncentrace NO3. Zajímalo by mě tedy, pro které. Jinak pro mě tato diskuze přestala být podnětná ve chvíli, kdy jste se začal vyhýbat odpovědi na jasně položenou otázku: "Můžete mi ukázat nějakou vědeckou studii, kde je uvedeno, že koncentrace kolem 30-50 mg/L NO3 je pro některé (konkrétní) druhy akvarijních ryb škodlivá?"

Tohle je ověřeno mnoholetou praxi akvaristů, biologu, zoologu, ekologů.
Adaptabilita a schopnost adaptace je základem k pochopení proč ten či onen živočich snese to a jiný už ne. Pokud tenhle základ nejste schopný příjmout je diskuze vážně o ničem.
Prostě jednoduše a jednodušeji to snad ani už nejde vysvětlit. Ryba v oceánů má kolem svého těla mnoho a mnoho vody je tedy už jen z prosté logiky věci mnohem citlivější na veškeré dusikaté látky včetně dusičnanů než halančík který obývá kaluž o velikosti sloní stopy.

Já celou dobu mluvím o koncentracích dusičnanů v rozmezí 30-50 mg/L (a fosforečnanů kolem 3 mg/L)

Pokud si to odrolujete zpět napsal jsem že u rostlinného akvária kde bude 1 ryba na 20l a spousty kytek kolem nevidím důvod proč tak nehnojit i když je to hnojení do zásoby v množství co píšete.

Sypat někam kilo prášku by snad nenapadlo ani největšího diletanta.
Sypat někam kilo KNO3 (kilo obrazně) aby se dokázalo že řasa nevznikne a že je dusičnan neškodný pro ryby to se tady už diskutovalo myslím že to byl Gargamel. Pro vás by to zřejmě taky nebyl problém, protože tvrdíte že škodlivost dusičnanů pro organismus není škodlivá v žádném množství a že nebyla prokázaná. Proto zřejmě asi nemáte ani problém s tímto doporučením pro ostatní akvaristy kteří mají jednu rybu na 3 litry. Tedy u akvária které samo o sobě dokáže produkovat dostatek odpadu (makroživin).

Byl jsem to já, kdo vás požádal, abyste doložil, že konkrétní koncentrace dusičnanů (řekněme 30-50 mg/L) je už pro některé akvarijní ryby škodlivá. A ticho po pěšině..

Několikrát jsem Vám napsal že přesná hranice škodlivosti dusičnanu není přesně daná pro žádnou sladkovodní rybu.

Žádná vědecká studie na kterou pořád odkazujete, která by měla potvrdit neškodnost vlivu dusičnanů na všechny ryby (celkově) neexistuje stejně tak opačně. Nelze všechny ryby strčit do jednoho pytle a prohlásit že dusičnany jim neškodí v té a té "normě" pro jednu rybu je škodlivá koncentrace 5mg/l u jiné 1000x víc. Jediné studie ohledně škodlivosti dusičnanů na organismy jsou danné vždy jen pro konkrétně daný druh ryb. A to převážně u ryb takzvaně průmyslových které jsou součástí i našeho jídelníčku. Provádí se to z důvodů že vysoké množství dusičnanu je škodlivé i pro lidský organismus. I norma pro pitnou vodu je pokaždé jiná v EU je to až do 50mg/l ve Švýcarsku je to ale pouze 25mg/l Jiná norma je pro dospělého člověka a jiná je pro kojence. Škodlivost dusičnanu není přesně daná pro žádnou sladkovodní rybu. Proč? Ryby žijí v různých biotopech adaptabilita ryb na okolní prostředí je pokaždé jiná, některé žijí v kalužích, jiné v řekách, další v obrovských jezerech nebo oceánech. Pro představu jak velké množství vody je kolem ryby žijící v oceánu ve srovnání s rybou žijící v kaluži, nebo u ryby žijící v prudce tekoucí řece kde se neustále mění voda. Už to vám napoví že adaptabilita na odpad, odpadní látky bude u těchto ryb hodně odlišná. Z těchto hlavních důvodu má mořská akvaristika na rozdíl od té sladkovodní už přesně danou normu škodlivosti pro dusičnany a fosforečnany pro mořské akvárium. Proto se v mořské vodě využívají osmozy, denitrifikační filtry, iontoměniče na snižování dusičnanů a fosforečnanů. Ve sladkovodní akvaristice u ryb pocházejících z jezer a rychle tekoucích řek je stejná potřeba a snaha o zachování "čistoty" vody zvlášť u ryb z importu, které nejsou ještě dostatečně adaptované na naši vodu. Ve sladkovodním akváriu dusičnany z vody odstraňujeme buď pravidelnou výměnou vody, třeba i denní nebo pomocí rostlin a iontoměničů jako jsou syntetické pryskyřice nebo zeolity apod. L sumci z importu jsou velice choulostivé ryby na znečištění dusičnany. První Ancistrus s.p., který se dostal do Evropy jako první měl zřejmě v začátku také jinou "normu" pro vodu znečištěnou dusičnany než má ten současný Ancistrus běžně chovaný v našich akvárii už po několik generaci. Rozdíl snášenlivosti dusičnanů může být na rozdíl od té první generace i několikanásobně vyšší. Jsou, ale druhy které se i po několik generací dodnes nepřizpůsobily nebo jen s velkou obtíží snáší vyšší hodnoty dusičnanů například některý druh teter nebo terčovců, cichlidek, sumců, skalár altumu, afrických cichlid z jezer. Jak vidíte Norma na škodlivost dusičnanů není přesně daná ani u jednoho druhu. Záleží na schopnosti adaptace ryb na naší daleko znečištěnější vodu. Velice záleží i na tom jak rychle se určité hodnoty dusičnanů dosáhne zda skokem nebo postupně dlouhodobě. Při skokové změně například u cichlidek může dojít k uhynutí i při koncentraci kolem 30mg/l. U pozvolné formy hromadění dusičnanů snesou ryby i koncentrace podstatně vyšší třeba i 500mg/l ryby domestikované chované už po několik generací. Jen ještě poznámka ohledně nutnosti přidávání hnojiv jako například KNO3 do zásoby jen ze strachu že by rostlina neměla například dusík v akváriu kde je jedna ryba na 3 litry dusičnan není jediným dusíkem který je rostlině v akváriu k dispozici. Ryby "vydechují" žábry jinou formu dusíku NH4+ už jsem psal v začátku že rostliny soutěží o tento amoniakální dusík (NH4+ ) s nitrifikačními bakteriemi. Tato forma dusíku je pro rostliny i daleko lépe stravitelnější než NO3, protože si jinak musí složitě převést dusičnan (NO3) zpět na NH4+, pokud by chtěl Tom Barr opravdu rostlinám skutečně dopřát v akváriu kde je minimum ryb byl by amoniakální dusík pro rostliny daleko přijatelnější. Někteří akvaristé se zájmem o rostliny to tak i dělají. To že naměříte jen 5mg NO3 neznamená že v akv. není už žádná forma dusíku.

Omlouvám se, ale nerozumím. Já ve svých dvou akvárkách hnojím pomocí metody EI. Určité množství živin, které tato metoda doporučuje (pro hustě osázená rostlinná akvária s malým počtem ryb) se dá rozložit buď rovnoměrně do celého týdne (= dávkovat je každý den po troškách), nebo obvykle do tří dnů (= dávkovat cca obden). Co je na tom těžkého, a proč by to vyžadovalo nějaké stálé měření? Když budu každý den (nebo obden) přidávat do svého akvárka určité nelimitní množství živin (cca 4 mg/L NO3, 0.4 mg/L PO4 ... denně), můžu si být relativně jistý, že to rostlinám bude bohatě stačit. Žádné měření není potřeba. To, jestli mi rostliny z těch 4 mg/L NO3 a 0.4 mg/L PO4 za ten den spotřebují všechno nebo jen část, příliš neřeším. Pokud mě zajímá, kolik toho rostliny za ten týden opravdu spotřebovaly, tak si změřím koncentraci živin na začátku a na konci týdne (= 2 měření), a podle rozdílu můžu mít určitou představu o tom, jak moc se mi při těchto dávkách živiny v akvárku kumulují. Podle toho pak můžu dávku třeba o trochu snížit (nebo naopak zvýšit). I když na podobné závěry ohledně spotřeby živin jsem opatrný, protože třeba fosfor do sebe mohou ve velkém natáhnout i některé substráty (jednou se mi povedlo nalít do akvárka omylem asi 30 mg/L PO4, a druhý den už byla koncentrace jen 5 mg/L, třetí den už jsem byl kolem nuly (a nikdo snad nebude tak naivní, aby si myslel, že by tohle zvládly za 2 dny spotřebovat rostliny). A to, co jsem zde řešil s Martinem71 se týkalo toho, zda tento mírný přebytek živin (který při tomto způsobu hnojení může vznikat) může být pro akvarijní ryby škodlivý. Podle mého názoru je to nepravděpodobné.

To co tu popisuješ je poměrně hodně těžké dosáhnout a ne každému se to povede. Znamená to stále měřit. Aby akvárium spotřebovalo za týden 30-50mg/l NO3 snad ani není možné je to ohromná porce. Něco jiného je mít v akváriu těch 20 - 30 mg/l a jen je udržovat případná chyba směrem dolu nebo nahoru nebude zavánět tím že se NO3 dostane na nulu a můžeš od toho na pár dní i odejít což je v tvém případě moc nepůjde.

Diskutovat ti nikdo nezakazuje jen si přečti znova kolik jste toho tady popsaly a kolik z toho má pro ostatní nějaký přínos a kolik z toho jen osobní napadání. Přitom mluvíte oba o něčem jiném.