Hnojení
Ale jo, to mne napadlo taky, ze naliju HCl do K2SO4, ale co s tou sirou, uz tak ji mam ve vode vic nez bych chtel...
Jen jsem si rikal, jestli to nekde nekoupim pres pult.
EDIT: I kdyz vlastne pri te vode v HCl, to bych vlastne ziskal KCl a H2SO4 (predpokladam SO3 by hned zreagovalo s vodou ze zredene HCl)... No nejsem chemik, ale asi by ta reakce byla pekny rachot
. Ruce od tohodle pryc!
Ešte ma napadla možnosť - trochu si doma zaneutralizovať
V lékárně to běžně na nic nepoužíváme, nicméně objednat to (jako lékopisnou surovinu)(tj. čisté) samozřejmě lze. Myslím, že mi tenkrát poslali nějakých 250-500g (?) Já jsem si z toho "vyráběl" zdravější sůl se sníženým obsahem sodíku (míchal jsem to s normální solí NaCl v poměru 1:1). Jinými slovy, co nespotřebuješ, to můžeš (bez obav) využít v kuchyni :o) ...
Prosim, da se nejak bezne koupit chlorid draselny? Nebo ho musim i kvuli par gramum objednat jako chemikalii?
Starší reakce
V kazdem pripade, jestli to splnuje ta minimalni uvedena procenta, musi to byt dost ciste. Takze budu cekat ohledne primesi totez co jsem mel jako chemikalii. Co pises o tech limitech, ze by to pak bylo treba v zelenine, to mi smysl dava.
Ohledne predavkovani, nejde tady o hnojeni, jde o Tanganiku, kde je horcik k vapniku 3:1, a ja mam mekkou vodu (kolem 1mmol/l), ovsem tvrdost je zpusobena z valne vetsiny vapnikem. Proto ji chci o jeste 1mmol/l prizvednout horcikem, coz bude pro Tanganiku jeste stale OK, ale dostanu se s tim horcikem aspon k trosku lepsimu pomeru smerem k tomu co chci. Pokud bych ten pomer chtel dodrzet (predpokladam, ze co jsem nasel na webu jsou hmotnostni pomery), uz bych mel dost tvrdou vodu, takovych okolo 12dGH mi prijde pro Tanganiku celkem fajn. V tomto konkretnim akvariu jde u mne vyjimecne o ryby, rostliny jsou, ale klidne je podridim rybam.
Důvod proč se to tak uvádí je vyjádření obsahu co nejpřesněji, je to kvůli analytickým metodám(např.kvůli rozpustnosti, obsahu vody). Vzhledem k tomu, že je to hnojivo, musí splňovat státem stanovené limity obsahu těžkých kovů. Nejsou-li na obalu uvedeny například pesticidy, mělo by to být bezpečné(ale nezaručím na 100%). Větší riziko je už spíš v případném předávkování(což se stává občas u suchozemských rostlin minimálně).
Edit: Každopádně ovlivňuje složení kolonií mikroorganismů, řas, atp.(ale vzhledem k tomu, že jsi hnojil i předtím, bude to jedno). Vliv na raná vývojová stádia ryb neodhadnu.
Koupil jsem 1kg pytlik
www.prohopo.cz/… , pac dosel co jsem mel koupen jako 98% chemikalii. Podle popisu na baleni obsahuje 16% MgO a 32% SO3 (proc se to udava tak blbe, je pro mne nepochopitelne, ale nejsem chemik, takze nechapu jako hodne dalsich veci), a melo by jit (jak si tak overuju podle tech procent) o MgSO4*7H2O. Mam se neceho bat, kdyz je to koupeno jako pytlik hnojiva (ve smyslu moznych nebezpecnych primesi pro vodni organismy) a nebo ne a hura s tim pro pouziti v akvariu?
Starší reakce
pánové, moc děkuji za rady, jak bylo řečeno tak bude učiněno
Tech 30ml se Tvym redenim 50g/1l by do toho akvaria melo byt akorat
. Jak uz jsem psal, tuto davku dat jen jednou a pak pockat co to udela.
aa pardon, jedna se o větší z nich hrubý objem 126 l, počítal jsem to na 120litrů, při 90ti mi to vychází na 30ml, je to správně?
Nevim kolik mas vody v akvariu, a akvaria tady mas dve
.
dííky moc,
kno sem splašil v 50g sáčcích, rozředil jsem to v litru, podle kalkulačky mi vychází 40ml roztoku na zvednutí o 10mg/l, pokud sem to spočítal blbě oprav mě
Jestli dobre pocitam (prosim, overte to nekdo), rozpust 50g KNO3 v 0.5l vody (nebo 10g ve 100ml, proste v tom pomeru), a z toho pridej do akvaria 1.6ml na kazdych 10l vody (injekcni strikackou, za par malo korun v lekarne). Tim navysis NO3 o zhruba 10mg/l. Jestli KNO3 nemas, kup v drogerii "sanytr" (sacek byva 70g, takze rozpustit v 700ml vody, nic nevazis, "sedmicku" lahev od vina jiste najdes, nebo dodatecne vycucnes), no a kdyby nebyl k mani, napis mi adresu, hodim Ti 10g do obalky a poslu, poslat dopis snad zvladnu, stejne musim na postu
.
Napisu to takhle. Natazeni NO3 o 10mg/l normalne neznamena zadnou katastrofu, at mas ted kolik chces (jak uz zaznelo, kdyz nemas nejake supercitlivky ryby), ale kdyz je NO3 velky nedostatek, muze to pro rostliny znamenat hodne. Takze vymen vodu jako pri bezne udrzbe (tim dodas do low-tech akvaria co by mohlo dalsiho chybet), a dopln jednorazove KNO3 tak, ze navysis NO3 o 10mg/l. Za tyden az 14 dni uvidis, jestli to rostlinam pomohlo. V low-tech akvariu bude tohle jednorazove navyseni na tyden ci dva dobre stacit.
nemáš tam nic šíleného, hnojil bych tak 1/2 doporučené dávky PMDD
díky
grunda: co2 ne, zatim nehnojim, kytky a ryby viz prezentace, kytky dle fotek, protoze co tam mam sam presne nevim
To je tak individuální že ti to asi nikdo nedokáže říci. Můžeš si to ale spočítat sám jsou na to kalkulačky a začít například s třetinovým množstvím a měřit. Jen tak dostaneš nějaké číslo. Optimální hladina je tak 20 - 30 mg/l, pokud to rybám nebude vadit tak i více.
jaké máš kytky, kolik máš světla, používáš CO2, čím hnojíš atd. Jinak ideálně kolem 20-30mg/l, pokud nemáš nějaké pekelně citlivé ryby
zdravim akvaristy,
pořídil jsem si kno3 jelikož mi z testů vypadává nízká hladina no3. jelikož sem na poli hnojení nováček tak se ptám, jaká by měla být optimální hladina no3 a jak dlouho se dosažená hladina udrží, respektive jak rychle se odbourá
děkuji za vyčerpávající odpovědi
Starší reakce
Však pro moje taky,proto přihnojuji od samého počatku
A pro me ucely by to samotne bylo moc malo
.
0 21.01.2015 13:43 jamajcan Tak,už mi volala.Momentální koncentrace No3 ve vodě, je 4,6mg/l.V průběhu roku kolísá do hodnoty max.7mg/l.Takže, jak jsem psal, docela stabilní hodnoty.
To záleží od toho, co znamená "trochu" v původním návrhu a jak často se bude měnit voda
.
PH moči se myslím může naprosto zanedbat.
To já též.Čekám,asi je na obědě.Ale neříkej,že neznáš vodu na Hradci
Myslím,že je to stejný zdroj,primární Kružberk,úpravna vody Podhradí.
Tak na ty hodnoty jsem zvědav.
Václave,přidal bych se k Jirkovi.Ta mánie musela začít s tím,když se začalo používat daleko účinnější osvětlení a z toho pramenící,daleko vyšší nároky kytek na živiny,vzhledem k aktivnější fotosyntéze.Taky jsem si dlouhou fází žárovek a nehnojení Co2 prošel.Ale jsem si jistý,že dnešní sortiment kytek,běžně pěstovaných,by za těchto podmínek neměl šanci ukázat,to,co se z nich dá vlastně vytvořit,při dnešních možnostech.
A co se do toho dnes založeného akvária raději každý den trochu vymočit?
Ve vetsine lokalit je to v pohode, treba v Praze s nedostatkem NO3 problem nebude (i kdyz i to doplnuju, ale to uz je o vice svetle... nemusime to jiste spolu rozebirat) a v zabehlem akvariu taky nadelaji ryby, rozkladaji se stare listy rostlin atd. Tam kde ve vode NO3 temer neni, bych ho proste pridal i pro zabeh. Je to o tom si aspon zhruba zjistit, jakou vodu mam, protoze obecna doporuceni budou platit z 90%, ale to zrovna Tobe taky pisu zbytecne
.
vaaclav napsal: Měl jsem akvárium 10 let bez jakéhokoliv hnojiva, na chodbě ho mám pořád jen filtr a ryby. Představ si že jsem tam měl a mám i stonkovky a bez problémů rostou. Ta mánie z hnojením začala nedávno před ní asi nic nerostlo. To jsem fakt netušil
Každopádně naše voda,která je z povrchového zdroje/Kružberská přehrada/,pro toho komu to nic neřekne,natáčel se tam seriál Velké sedlo,je známá tím,že její hodnoty jsou počas roku, více méně konstantní.A dokonce rozborem,splňuje normy kojenecké vody.Ale zbytečná jsou slova,za moment mi zavolá přesné hodnoty známá,která pracuje přímo na rozborech vody, v SMVAK,takže to bude jistota.
Voda se mění po celý rok není to nic konstantního.
Kolik je koncentrace No3 v Liberci?Já jen,pro srovnání s námi/Opava/,díky.
Měl jsem akvárium 10 let bez jakéhokoliv hnojiva, na chodbě ho mám pořád jen filtr a ryby. Představ si že jsem tam měl a mám i stonkovky a bez problémů rostou. Ta mánie z hnojením začala nedávno před ní asi nic nerostlo.
S vyjimkou Liberce, kde maji vodu temer bez NO3 a za mesic uz nemusi byt hnojit co, specialne stonkovky to nepreziji... Nelze to proste brat uplne obecne, to doporuceni plati jen vetsinou, a navic s beznymi komercnimi hnojivy si prave pri tech vyjimkach nepomuzeme
.
S hnojením do vody počkej nejméně tak měsíc až začnou růst rostliny. Lit to tam hned od začátku není dobrý nápad.
určitě ne. Doporučuji dno prohnojit. A potom to dávkování kapalného záleží na světle a co2. A hlavně zda budou převažovat rostliny s listovou růžicí či stonkovky a plovoucí.
nn neni prohnojene...je to dnes rano zalozene a prakticky tam nic neni,zadna "chemie"...je to easy jsem chtela....byly by dennerle kulicky zbytecne?
důležité je vědět zda máš prohnojené dno. Pokud ne, dávkuj tak jak píšeš.
ahaoj...potrebovala bych radu,v mem 60l hnojim easy life carbo a profito...kde davam jednou tydne 6ml a funguje to krasne,rostlinky rostou a rasy nikde.....ted jsem zalozila 200l kde mam ricni pisek(to male je akvarijni pisek) 1-4mm zrnitost.....myslite ze by stacilo jednou tydne 20ml Easy?nebo je neco setrnejsiho na zacatek?...voda je jeste trochu kalna....dekuju
Starší reakce
10 11.01.2015 12:12 Marcel G –
Re: Sid Sid napsal: Jak je tomu s rizikem otravy nebo "alespoň" inhibicí růstu rostlin "předávkováním" některé živiny, spekulovat nechci.
Snažil jsem se k tomu najít informace v opravdu velké spoustě vědeckých článků a konzultovat to i s několika odborníky v oblasti vodních rostlin (Dr. Adamec, Dr. Bachmann, Dr. Pedersen), a musím říct, že v tom dosud nemám úplně jasno. Respektive myslet si, že existuje nějaké jednoduché doporučení ohledně množství živin, které je vhodné do našich akvárií dávkovat, je asi naivní. Vím, že se budu opakovat, ale pro různé druhy jsou optimální hodnoty živin různé, a lišit se to může i dost dramaticky. Třeba u dusičnanů jsou vodní rostliny, které si vystačí s koncentrací 0.05 mg/l, zatímco jiné rostliny (invazivní, rychlerostoucí) mohou při silném osvětlení a dostatku ostatních živin vyžadovat k dobrému růstu koncentraci třeba i 50 mg/l NO3 (např. již zmiňovaná rostlina Ceratophyllum demersum nebo Pistia). V živných roztocích, které se v laboratořích používají k zajištění prakticky nelimitního množství živin pro pěstování vodních rostlin, se zpravidla doporučují koncentrace kolem 30 mg/l CO2, 150 mg/l HCO3, 25 mg/l NO3, 10 mg/l NH4, 5 mg/l PO4, 50 mg/L SO4, 80 mg/l Ca, 10 mg/l Mg, 25 mg/l K, 10 mg/l Na, 30 mg/l Cl, 2.5 mg/l Fe, 1 mg/l Mn. Něco podobného doporučuje vlastně i Tom Barr (v jeho metodě hnojení Estimative Index). V podstatě by se dalo říct, že T.Barr akvaristům doporučuje udělat si z akvarijní vody "živný roztok". Já s tímto postojem nesouhlasím (i když jsem si to dříve myslel také), protože když podle mého názoru vyloučíme extrémy (tj. vyloženě invazivní a extrémně rychlerostoucí rostliny), a vezmeme v potaz několika-násobně nižší intenzitu osvětlení v akváriu vs. v přírodě, tak se podle mě dostaneme na několika-násobně nižší hodnoty živin, které budou naše rostliny k dobrému růstu potřebovat. Sám teď dělám řadu testů se spotřebou živin a připravuji k tomu článek, ale pár měsíců mi to asi ještě bude trvat. Snažím se několika různými způsoby zjistit přibližnou spotřebu živin v podmínkách průměrného rostlinného akvária.
...Jelikoz ten graf v urcitem miste konci, bude nejspis v tomto ohledu spravne, o jeho konec proste neslo...
Právě, že o jeho konec nešlo. Kdyby šlo, musel by mít na konci sestupnou tendenci.
...To bychom se taky mohli dostat k tomu, ze uplne ke vsemu budeme udavat graf destrukce, a to je hodne osemetna vec, pac destrukce ma vetsinou kus od kusu cehokoli (rostlina, zivocich, nebo i stroj) dost promenny prubeh... Ale tak nakonec, i ten zacatek grafu je dost obecny, to uznavam...
O graf destrukce IMO nejde. Chtěl jsem jen doplnit informaci, že něco podobného, jako "bod přesycení", také existuje.
...Pokusis se o takovy graf, treba ke svetlu?... Obecne se uvadi, ze pro bezne rozmery akvarii je vic nez 1.5W/l zarivkoveho svetla rostlinami nevyuzitelnych, ovsem k nejakym neblahym vlivum (neresme rasu) jiste dojde mnohem dal...
O takový graf se určitě pokoušet nebudu. Oplatím dobře míněnou radu: na netu se dá najít poměrně snadno.
Souhlasím, že dosáhnout poškození rostlin "přesvícením" půjde v běžných akvarijních podmínkách těžko. Jak je tomu s rizikem otravy nebo "alespoň" inhibicí růstu rostlin "předávkováním" některé živiny, spekulovat nechci.
V tomto ohledu v podstatě bez připomínek. Proto taky ten
Pokud jde o světlo, tak u různých druhů rostlin je hranice nasycení samozřejmě jinde. Obvykle se ve vědecké literatuře uvádí, že vodní rostliny mívají hranici nasycení světlem kolem 500-1000 µmol PAR (jsou ale druhy, které se nenasytí ani při 1500 µmol PAR => např. Ceratophyllum demersum). Různé druhy mohou mít také různý náběh té křivky (některé ho mohou mít strmější, jiné pomalejší). Pokud jde o hodnoty, při kterých už může světlo působit na fotosyntetický aparát destruktivně, tak to bude opět pro různé druhy rostlin různé. Třeba u mechů se jako hraniční uvádějí hodnoty kolem 500 µmol PAR a kolem 20 mg/l CO2 (nad tyto hodnoty už se jejich růst zase zpomaluje, tj. rychlost fotosyntézy klesá). Jenže jak už jsi zmínil, to klesání může být pomalé nebo rychlé. Bohužel pokud vím, tak se podobné testy dělaly pouze u vybraných druhů rostlin (obvykle invazivních typů jako Ceratophyllum, Myriophyllum, Egeria, Vallisneria, Pistia, Salvinia, Eichhornia, Lemna). A aby to nebylo tak jednoduché, tak do hry samozřejmě vstupují i další faktory. To znamená, že pokud je k dosažení maximálního růstu nějaké rostliny zapotřebí třeba 40 mg/l CO2, bude to platit pouze v případě, kdy ostatní živiny, světlo, teplota, pH, alkalita apod. budou na optimálních hodnotách (zpravidla nelimitních hodnotách). Takže těch 40 mg/l CO2 dokáží rostliny spotřebovat jen třeba při 700 µmol PAR, teplotě 28°C, pH 6.5, alkalitě 2°dKH, a koncentraci živin 40 mg/l NO3, 10 mg/L PO4, 5 mg/L K, 40 mg/L Ca, 12 mg/L Mg, 1 mg/L Fe. Jakmile kterýkoli parametr změníš (resp. snížíš), sníží se i bod nasycení světla. Protože jakmile nějaký parametr přiškrtíš, automaticky nebudou rostliny schopné růst stejně, jako když by měly k dispozici všeho maximum. Je proto jisté, že v našich podmínkách, kde bývá světlo prakticky vždycky "podlimitní", bude k dosažení maximální míry fotosyntézy zapotřebí o dost méně živin (vč. CO2).
0 11.01.2015 11:34 Marcel G –
Re: Sid Tohle samozřejmě vím, ale v rámci zjednodušení jsem nechtěl používat žádné složité definice, ani mluvit o fotosyntéze a respiraci (předpokládám, že spousta lidí by se v tom ztratila). Šlo mi pouze o načrtnutí problematiky příjmu živin. Pro většinu akvaristů na tom bude zajímavé to, že i když je k dosažení maximální míry fotosyntézy (resp. růstu) zapotřebí třeba 26 mg/l nějaké živiny, tak k dosažení 90% této maximální míry růstu už bude stačit o mnoho méně živin (v mém příkladu je to asi 11 mg/l). To je podle mě důležité si při hnojení uvědomit.
Jinak pokud by to někoho zajímalo, tak kompenzační bod fotosyntézy pro CO2 je u vodních rostlin kolem 3-8 µM = 0.13-0.35 mg/l CO2. Bod polovičního nasycení (50%) se pak u většiny vodních rostlin pohybuje kolem 100 µM = 4.4 mg/l CO2. A pro dobrý růst vodních rostlin blížící se hranici luxusního příjmu (tj. pro růst dosahující 80-90% maxima) mi RNDr. Adamec z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni (kapacita na vodní rostliny) doporučoval používat 2-3násobek této hodnoty → tj. 8-12 mg/l CO2 (2x4 až 3x4). Při těchto hodnotách CO2 by měla převážná většina vodních rostlin pěstovaných v akváriích růst podle něho naprosto perfektně.
Jelikoz ten graf v urcitem miste konci, bude nejspis v tomto ohledu spravne, o jeho konec proste neslo.
To bychom se taky mohli dostat k tomu, ze uplne ke vsemu budeme udavat graf destrukce, a to je hodne osemetna vec, pac destrukce ma vetsinou kus od kusu cehokoli (rostlina, zivocich, nebo i stroj) dost promenny prubeh, sklon smerem dolu, a samozrejme i ruzny zacatek onoho sklonu. Zobecnuje se daleko hur, nez nejaky vliv s rozumnou umernosti, destrukce je totiz vic skokova zalezitost. Ale tak nakonec, i ten zacatek grafu je dost obecny, to uznavam.
Pokusis se o takovy graf, treba ke svetlu? Ja bych se toho docela bal, ze to bude vic prace nez uzitku a vysledek minimalne diskutabilni
. Obecne se uvadi, ze pro bezne rozmery akvarii je vic nez 1.5W/l zarivkoveho svetla rostlinami nevyuzitelnych, ovsem k nejakym neblahym vlivum (neresme rasu) jiste dojde mnohem dal.
...Každá živina (vč. CO2) musí dosáhnout určité minimální koncentrace (tzv. kompenzační bod), aby vůbec rostlina vykazovala nějaké přírůstky...
Kompenzační bod je taková koncentrace nejen živin (vč. CO2), ale i chlorofylu nebo
intenzity světelného záření, při nichž jsou fotosyntéza a dýchání rostlin vzájemně vyrovnávány a bilance oxidu uhličitého nebo růstu sušiny rostliny je
nulová.
Teprve překonáním kompenzačního bodu může rostlina vykázat nějaké přírůstky.
V této souvislosti stojí za zmínku i fakt, že existují jisté maximální hranice, při jejichž dosažení může dojít k poškození rostlin. U živin k jejich toxicitě, u ozářenosti k poškození fotosyntetického aparátu.
BTW: Možná by neuškodilo v tomto smyslu lehce poupravit i ten graf.
14 10.01.2015 20:13 Marcel G – Příjem živin není lineární
Dovolím si přidat jeden graf, který možná mnohým osvětlí, jak příjem živin u rostlin funguje.
Každá živina (vč. CO2) musí dosáhnout určité minimální koncentrace (tzv. kompenzační bod), aby vůbec rostlina vykazovala nějaké přírůstky. V tom grafu je to zhruba 1 mg/l dané (blíže nespecifikované) živiny. [U různých rostlin a živin jsou konkrétní čísla samozřejmě jiná.]
Jakmile koncentrace dané živiny ve vodě dosáhne určité maximální hranice (tzv. bod nasycení), rostlina dosáhne svého maximálního možného růstu, a i když bychom koncentraci té živiny dále zvyšovali, na rychlost růstu už to nebude mít vliv (protože rychlost růstu už dosáhla svého maxima). V grafu je to při 26 mg/l.
Takže u rostlin se začnou projevovat příznaky nedostatku dané živiny teprve v okamžiku, kdy koncentrace dané živiny klesne pod "kompenzační bod". Dokud bude koncentrace dané živiny nad touto úrovní, rostlina bude zdravá a bude růst. Samozřejmě platí, že pokud bude koncentrace dané živiny ve vodě jen mírně nad tou minimální hranicí, rostlina bude růst velmi pomalu.
Pokud by tedy někdo chtěl, aby mu rostliny rostly na maximální možnou rychlost (100%), pak by měl přidávat do vody 26 mg/l dané živiny. Co je ale zajímavé, je to, že pokud by vám stačila "pouze" 90% rychlost růstu, bude vám stačit přidávat do vody už jen zhruba 11 mg/l. A pokud byste se spokojili jen s 50% rychostí růstu, pak by vám stačilo přidávat jen 4 mg/l dané živiny.
Pokud jde o CO2, tak řada vědců se domnívá, že většina vodních rostlin dosahuje svého maximálního růstu při koncentracích kolem 20-40 mg/l. Cokoli nad to, je pro 99% vodních rostlin zbytečné. Kromě toho, pokud nejste pěstitelé rostlin a nepotřebujete každý týden vyndavat z akvária kýble rostlinné biomasy, a spokojíte se třeba jen s 80-90% rychlostí růstu, bude vám bohatě stačit jen 10-15 mg/l.
V konkrétních podmínkách žijí jen ty ryby a rostou ty rostliny, kterým dané podmínky vyhovují.
Jednodušší, než přizpůsobovat akvárium rostlinám, je pěstování takových rostlin, kterým podmínky v daném akváriu vyhovují.
Přidat reakci
1 ...... [44] ...... 62
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 74958x