Hnojení

Budou ty chloridy ve vodě disociovat? Budou. Voda je polární rozpouštědlo a jistá rovnovážní koncentrace chloridů se bude rozpadat na Cl- a "živinový" kationt. Pokud tedy rostliny přijímají přímo tyhle iontové živiny (pokud si nějakými enzymy nerozkládají přímo soli), mělo by to podle mě fungovat. Samozřejmě, už nedokážu odhadnout důsledky postupného zvětšování záporného náboje v objemu.

Dnes som si znovu čítal diskusiu www.aquaticplantcentral.com/… - najzásadnejšie tvrdenie v nej je to, že čím nižšia tvrdosť vody je, tým menej dusičnanov si môžeme dovoliť mať v akváriu, resp. rôzne problémy s pozastaveným rastom v mäkkej vode je možné vyriešiť ubratím dusičnanov. Viacerí to skúsili a potvrdili úspech, i mne to nejako zafungovalo. No ale o to teraz nejde...

Začal som sa hlbšie zamýšľať nad chemickou stránkou veci a potrebujem vedieť odpoveď na zásadnú principiálnu otázku: Najskôr jednoduchá vzorová situácia - ak do akvária pridávame KNO₃, všetko je skvelé, lebo rastlina si zoberie a zužitkuje aj katión K⁺, aj anión NO₃^-. Ale čo ak by sme všetky katiónové živiny (Ca, Mg, K) dodávali len v podobe napríklad chloridu, ktorého anión je pre rastliny nepoužiteľný? Teraz odhliadnime od toho, že bude treba nejako dodať i dusík a fosfor, povedzme, že to máme vyriešené (napr. dodaním minimálne nutného množstva fosforečnanov a dusičnanov alebo amoniaku). Zaujímalo by ma, či by to mohlo fungovať. Podľa mňa nie, pretože nie je možné odňať katión (napr. K⁺) a nechať len tak voľne anión Cl^-, musí byť zachovaná rovnováha. A nezdá sa mi ani tá možnosť, že by rastlina zobrala OH^- z vody a zostala by HCl (podotýkam, že vo vode nemáme žiadne uhličitany, s ktorými by zreagovala). Proste si skôr myslím, že živiny viazané v chloridoch, pokiaľ nie je možnosť zámeny aniónu (teda nie sú vo vode prítomné žiadne hydrogénuhličitany, dusičnany a podobne), nie sú dostupné.

Je to hlúpy predpoklad alebo to môže byť pravda? Lebo ak hej, z toho vyplývajú celkom zaujímavé skutočnosti (ktoré by mnohé veci vysvetlovali), ale nechcem ich rozpisovať, pokiaľ je to blbosť.

... A ja mam vyhrady k raselinovemu vyluhu...
No a já nejen vůči rašelinovému výluhu, ale i olšovým šišticím a suchému dubovému listí. (Proč bych to jinak psal, že? )
Ještě by se někdo mohl pozastavit u toho nesmyslného výroku o nutnosti stabilizce pH. (Tedy jestliže se stabilizuje... )

A ja mam vyhrady k raselinovemu vyluhu, ktery pusobi antibakterialne a zaroven (pokud neni upraven) snizuje pH, coz nabehu nitrifikace nepomaha, naopak situaci zhorsuje. Raselinovy vyluh je dobre pouzivat v akvariu, ktere uz bezi jak ma a vime proc to delame, ale rozhodne je kontraproduktivni jej pouzivat pri zabehu. Jinak rostliny pro prijem zivin nizsi pH oceni (rekneme ze obecne je fajn 6.5), ale o to pri zabehu nejde, ve fungl novem akvariu se nezacina s pestovanim "extraspeku", a nejrychleji se akvarium ohledne nitrifikace zabehne pri pH kolem 8 .

cezarmilan napsal: Osmocote začne rovnako uvoľňovať živiny až v mierne kyslejšom prostredí...Osmocote začne uvolňovat živiny okamžitě poté, co do granulí pronikne voda a rozpustí uvnitř obsažené soli (ať už ji do sebe nasají v zalitém akváriu přímo, nebo ji do sebe natáhnou ze vzdušné vlhkosti). Rychlost uvolňování živin pak závisí výhradně jen na teplotě (na ničem jiném).

...Musia sa namnožiť baktérie, musí sa stabilizovať pH, teda ak sa stabilizuje. Takže zabehávať. Môžeš pomôcť rašelinovým výluhom. Suchými dubovými listami, jeľšovými šištičkami (plody olše lepkavé) a pod. ... Osmocote začne rovnako uvoľňovať živiny až v mierne kyslejšom prostredí...
Co to zase trousíte za moudra? Opravdu musíte vypotit komentář za každou cenu?!

Je to čerstvé akvárium (škoda tých rybiek tam), takže je normálne, že počas zábehu hodnoty NO2 stúpnu. Prebieha tam všetko ako má, nieje tam nič nenormálného. Dno je ešte pomaly sterilne ako aj voda. Najprv sa to tam "musí zhoršiť", aby to vyprovokovalo procesy, ktoré budú na osoh. Musia sa namnožiť baktérie, musí sa stabilizovať pH, teda ak sa stabilizuje.
Takže zabehávať. Môžeš pomôcť rašelinovým výluhom. Suchými dubovými listami, jeľšovými šištičkami (plody olše lepkavé) a pod.
Chce to trpezlivosť. Osmocote začne rovnako uvoľňovať živiny až v mierne kyslejšom prostredí, atď. atď. Nejde všetko naraz aj na vianoce čakáme skoro celý rok

ono právě bylo uplně v klidu, tak jsem bral že už pár kusů tam dam at se to zajíždí, ale pak když jsem je tam dal, tak se no2 zvýšilo. taky v té době začalo plavat v akvu dost uhnilých listů z těch co jsem psal

Tak jedna věc je jasná , pokud nemáš NO2 plně pod kontrolou a na nule , nemaj tam ryby co dělat- znamená to že filtr není ještě dostatečně zajetej nebo je slabej a prostředí v akva není stabilizované - což ti celou situaci bude ještě trochu více komplikovat , no pokud s tím CO2 ještě pořád váháš , tak s tím přihnojováním fakt opatrně , pročti si v tom poslaném odkazu něco o přihnojování , pochopíš co jak a proč se děje atd ...

Asi proto že tu nejsem tak dlouho a měl jsem pocit že můj hlavní dotaz byl ohodnocen jako OT, ale po přečtení pár reakcí jsem to pochopil trochu jinaktímto se omlouvám za své výbušně chování.

to MonterMonty: díky, po pár názorech jsem večer objednal pmdd 1x bez a 1x s KNO3, tak až bude tak vyzkouším střídmé dávky.Třeba pak jak píšeš zůstanu jen u mikroprvků. Nikdy jsem neměl v akvariu předtím tolik rostlin a je pravda, že když už tak to byl pouze ten rychlej plevel a Echinodory uprostřed.Většimu rostlin mam od Růžičky, případně z dříve Hornbach a pár rychloplevelů i od známého.
Budu doufat že je to vše jen o čase.NO2 už trochu klesá, takže asi se to už zajíždí zase víc a víc. Do toho CO2 chci jít, ale postupně. Nechci si jako amatér hned domu táhnout bombu
jinak rozbor vody z řádu www.itvcz.eu/…
tvrdost 1,2mmol

Nevím proč se rozčiluješ, nejsi tu dlouho jinak by jsi věděl že ty modří a červení panáčci před jménem občas zlobí.
Pokud jde o tvůj problém z rostlinami tak v akváriu ti neporostou hned všechny rostliny které do něho zasadíš. Soustřeď se na ty které rostou dobře. Až se akvárium usadí můžeš zkoušet další.

tak jak koukám většina rostlin je zakoupená , takže asi emerz - najdi si o tom něco , kdo ví jak dlouho to kde leží ve vodě , pak to zasadíš pod světlo a rozpadne se to , vyčkej , mělo by se to vzpamatovat , jen bych odstraňoval to co odpadává nebo je značně poškozené , aby to v akvu nehnilo a nezatěžovalo vodu (ryby už tam koukám máš)k tomu osmocote - já ho používám celkem rád , do vody přidávám jen mikroprvky a bublám CO2, ovšem záleží hodně na vstupních parametrech vody - co tam je a co není , dej tomu čas , častěji měn vodu , jak už někdo zmiňoval na záběh jsou lepší rychlorostoucí plevele
koukni třeba sem k Marcelovi - prirodni-akvarium.cz najdeš tu spoustu potřebných informací

Hnojenie do dna je dobré pre rastliny ťahajúce živiny koreňmi, napr. Echinodory, Vallisneria. Ale stonkovky ako Limnophila sessiliflora pestujem dokonca len na matici, nemám ich ani zapichnuté do substrátu, všetky živiny si ťahajú z vody. Preto by som tiež odporúčal začať normálne hnojiť do vody. Limnophila aromatica je však iná kategória, náročnejšia a asi nebude jednoduché takého rastliny v novej nádrži uchytiť. Bolo by dobré zistiť si tvrdosť vody, zo studne môže byť až príliš tvrdá. Vallisneria chce čas, treba trpezlivo odstraňovať uhnité (odpadnuté) listy, ale inak nezasahovať.

Ale nie je to žiadna tragédia, ja som tiež nakúpil spústu druhov rastlín, aby som videl, ktorým sa u mňa páčiť bude a ktorým nie. Časom, po riadnom zabehnutí, sa možno vrátiť a skúsiť znovu (napr. mne na začiatku nerástla Rotala macrandra a s odstupom času rastie ako burina).

Díky
Valisnerie -vím, moc to nešlo protrhat(nebylo co), protože vše odshora bylo ohnilé a nebo už plavalo v akvu a zbylo živé jen těch 5cm dole

nějaké rychlerostoucí jsem doplnil z druhého akva, jen nemám v profilu.. např. Egeria densa .S kytkama jsem pár dní po nákupu taky došel k závěru že jsem to trochu špatně namíchal. Jenže ono je tolik druhů...
Jsou to ty chyby kde se člověk učí ale potřebuju poradit

u toho PMDD jsem právě nevěděl co a jak když už tam mam osmocote ve dnu.Bojím se zase abych nepřehnojil k horšímu

Mam tam 2x 39W ( PHILIPS MASTER TL5 HO 39W/865)
CO2 zatím nemám. K tomu se musím propracovat zda je a bude nutné.A taky to něco stojí, tak si o tom musím něco zjistit.

V kostce.Špatný výběr kytek.Pro zajetí akva,jsou vhodnější nenáročné druhy,po čase,kdy se akva a prostředí stabilizuje,začít vyměňovat za náročnější druhy.Pochopit základ biologie rostlin.Valisnerie se nestříhají,nýbrž protrhávají.Sežeň si kytky typu.Hygrophila polysperma,Ceratophyllum demersum ,apod.Systém hnojení,pro začátek zvol PMDD rybicky.net/forum/1540 .Taky pročti vlákno rybicky.net/forum/1351 .Ono to sice vypadá pro laika jednoduše,udržovat rostlinné akvárium,ale až do toho trochu nahlédneš zjístíš,že to až tak easy není.

jakým výkonem svítíš a kolik přidáváš co2?
Je spousta faktorů co to ovlivňují. Pro valisnerie i třeba tvrdost vody ...

Ahoj,
mám dotaz k tomu osmocote. Mám založené akvárium 3 týdny a do dna jsem dal osmocote.V podstatě po pár dnes mi odešla většina Vallisneria asiatica a skoro chcípla.začalo to uhnívat, listy plavali pohnilé po akvu, tak sem to ostříhal na asi 4cm, a čekam zda se probudí aspoň něco. Taky dost odešlo 80% Limnophila aromatica -jako by se rozpadala spodní část v bahno. Je vhodné u osmocote ještě nějak přihnojovat a čím? Jsem ohledně rostlinného akvária fakt začátečník a neumím si spočítat zda mi stačí jen osmocote nebo ještě přihnojovat.Internet jsem prolezl, ale k tomu jsem nic nenašel.Mám vyšší NO2 a No3, tak měním časteji vodu(co 2 dny 1/4 nebo aspoň dva kýble)
Problém může být jinde.Ostatní kytky zatím relativně rostou.Mám ted na řasoukoli okraj trochu hnědý a vrchní část Eleocharis parvulus taky trochu.Svítím od 11.30-15 17-22. pár dní jsem měla vlasovou řasu(asi zatím po namotávání zmizela) a mam na listech trochu tenkou přisedlou.
díky za jakékoliv nakopnutí. p.s. když si to po sobě čtu možná už patří trochu do jiné rubriky..

V drogérii neviem, asi nie, ale dá sa lacno objednať napr. tu: akvarijni-hnojivo.cz/…
Okrem dusičnanu draselného sa môže zísť aj dihydrogenfosforečnan draselný na prípadné doplnenie fosforečnanov. Draslík a železo vraj obsahuje Profito. neviem, či obsahuje aj mikroprvky. Keď je už objednané, je neskoro, ale podľa mňa by bolo lepšie v budúcnosti kúpiť jednotlivé látky takto v prášku a zarobiť si, čo bude treba.

V drogerii se dá koupit KNO3 pod názvem Sanytr.

Objednal jsem si od easylife Profito hnojivo. Tak nejprv zkusim toto a pak uvidim.
Da se koupit KNO3 v dogerii?

Keď je tak málo dusičnanov, tak si myslím, že ani fosforečnanov tam (z krmiva) nebude nejako veľa a zvýšenie jedného, či druhého by nemalo robiť problém. Václav (ako skúsený akvarista) radí skôr dusičnany a mikroprvky, asi by som to skúsil ako prvé Inak ja som mal 3 varianty Alternanthery reineckii - 'Rot', 'Rosanervig' a 'Mini', ako-tak rastie len tá Mini, ale žiadna sláva. V inom akváriu máme 'Rosanervig' nádhernú, pritom hnojíme podobne, akurát je tam oveľa silnejšie svetlo a iný substrát. V mojom hlavnom akváriu nechce a nechce pekne rásť, zatiaľ...

Pokud se jedna o NO3, tak tam se pohybuji okolo 5-10mg, NO2 je nulove takze tam bych problem nehledal. PH je 6,6-6,8. GH 9dh a KH 4-4,5dh.
S tou egerii mas pravdu. V akvarku se zavojnatkami jsem ji kazdy tyden zkracoval a v tomhle mi moc neroste. O tu Alternanthera reineckii bych nechtel prijit. Z jedne rostlinky jsem jich vypestoval deset a ted zacinaji odchazet.

CO2 pouzivam, ted v zime ne moc intenzivne, burcak v zime moc nebubla .

Ono je to ťažko povedať. Fosforečnanov som mal prebytok a Alternanthera mi i tak stagnovala, rovnako Ludwigia. Lenže som mal dosť aj dusičnanov, draslíka - vlastne všetkého, možno niečoho až príliš. Niekde som našiel opísaný rovnaký problém a vraj v mäkšej vode musí byť menej dusičnanov, ich zníženie iným pomohlo. Skúsil som, ešte je skoro robiť závery, ale na Ludwigii vidím pozitívny vplyv, na Alternanthere zatiaľ nie. Takže asi by bolo lepšie si nechať zmerať dusičnany, fosforečnany i celkovú tvrdosť a podľa toho sa rozhodnúť, čo skúsiť.

Inak tá Egeria je dosť zvláštna rastlina - v extra silno nasvetlenom akváriu so silným hnojením, kde sa darí náročným rastlinám, Egeria dosť rýchlo uhníva. A tam, kde je neporiadok, slabšie svetlo a iné rastliny majú problémy, Egeria celkom rastie.

Přidal bych stopové prvky a trochu dusičnanů (Kno3). Jestliže začneš používat CO2 po čase by jsi měl začít přihnojovat rozhodně ale zatím ne jen fosfor.

"Anubias and microsorums are Po4 priority consumers plants too." Docetl jsem se, ze Anubias a Microsorium spotrebuji vetsi mnozstvi fosforecnanu. Po nejake dobe mi stagnuji Egerie a Alternanthera reineckii, zato Anubias a microsoria se mi krasne rozvetvuji. Muze byt problem stagnovani ostatnich rostlin v nedostatku PO4? PO4 Tester bohuzel nemam, takze hodnoty neznam. Dohnojovat ci ne?

rybicky.net/forum/hledat/…
Existuje tu vyhledávač, stačí zadat Osmocote

Dobry den

Pouziva niekto z vas hnojivo do akva osmocote dom a balkon do dna ?
Je to vhodne hnojivo do akva ? kolko hnojiva je potrebne dat do dna pri zakladani akva / noveho dna ? 150x50x50 Staci to posypat po starim dne a nasledne na to dat nove dno ? planujem aquaclay ground ...

No ja som už "doexperimentoval" -a je to tak ako píšeš.Ja mám vodu cca 3-4GH a tiež som musel upraviť (znížiť) pridávanie Mg a v podstate aj "všetkého".Poprípade občas pridávam aj CaCO3.Nakoľko KH mám ešte nižšie.

Našiel som veľmi zaujímavú diskusiu www.aquaticplantcentral.com/… vychádzajúcu z experimentov s hnojením, kde sa spomínajú aj presne rovnaké problémy ako u mňa - Micranthemum umbrosum, Alternanthera - zakrpatené nové listy, pokrútené, dokonca i fotka sedí. Spomína sa, že čím mäkšia voda, tým nižšie musia byť hodnoty dusičnanov, teda že by som ich mal držať (stav vo vode) do cca 5 mg/l (a nie 15 mg/l), keď som začal používať RO vodu. A tiež fosforečnanov stačí menej, 0,5 mg/l (a nie 1 mg/l). Pomer Ca:Mg by nemal byť 1:1 ako sa snažím, ale aspoň 3:1 (teda Mg v mojom prípade na cca 8 mg/l a nie 20 mg/l). No a vraj je väčšie množstvo bóru toxické a týždenne by malo stačiť 0,015 mg/l. Železa vraj stačí držať do 0,2 mg/l. Hm, no asi by som mal aspoň čosi z toho skúsiť...

rybicky.net/clanky/1303-jak-predchazet-rozpadu-listu-u-cryptocoryne

Je to o celkovych podminkach. Cryptocoryne pontederiifolia mam i v malem low-tech akvariu, tam roste dobre, vyrustaji nove kusy (i kdyz pomalu), a pritom tam ani nehnojim, ani nedodavam CO2, a vodu jsem menil naposledy pred dvemi tydny (je tam parek bojovnic na 54l akvarko, nic vic). Ono to v tom akvariu vubec roste pomalu, je mene svetla, potreba zivin nebude nijak vysoka.

Jak je videt, da se akvarium bez rozumneho hnojeni pekne poslat do nepekneho stavu jen tim, ze je vic svetla nez cemu odpovida zbytek. Takze ubrat na svetle muze byt u nekterych akvarii dost dobrym resenim.

U mě při změkčování cryptocoryny vpořádku.

tak to je mazec,no jsem rad,ze me to drzi tedy,takže je to o druhu,některé to snáší lépe,některé zas hůře,
já mám tyto druhy Cryptocoryne petchii a Cryptocoryne tropica a nově asi týden cryptocoryne balansae

To by u mne mohlo byt jedine opacne, horcik jsem taky prestal pridavat, jestli nebude stacit co je ve zdrojove vode.

A zapomel jsem to nejhorsi, rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_aponogetifolia - totalni katastrofa, mam jeden kus velky a jednu rostlinku co zatim vyprodukovala, nemaji ani jeden zdravy list, totalni rozpad...

Mě shodily cryptocoryny listy ,když jsem přitvrdil vodu(upravil poměr vody z RO a vody vodovodní).

Drasliku bylo v akvariu pozehnane, ani po dvou vymenach vody netipuji, ze chybi, i kdyz nemerim. Fosfor by chybet mohl, v akvariu je uplne minimum ryb. Dusik by byt mohl ze zdrojove vody, ale muze ho ted byt mene, zmerit jej mohu, jeste jsem to neudelal. Chybejici mikroprvky doplnuji, tim to nebude, poprve pri prvnim naznaku, okamzite zlepseni vrcholu stonkovek, pak dalsi mirne doplneni radeji driv nez pozdeji - TENSO.

rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_pontederiifolia - znacne ztraty, polovina listu odejde
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_affinis - ztraty, zatim nijak dramaticke, ale nelibi se ji to
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_walkeri - naprosto bez problemu, dve ruzne formy
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_x_willisii - zcela bez problemu
Nejaky hodne maly druh, nedokazu presne urcit, drobne listecky jako koberec - bez problemu

me zajima ta cryptocorynova nemoc,cim je to dane? ja muzu menit podmínky jak chci,menim hnojeni,neustale velke vymeny vody a ještě mi neshodila za skoro rok ani jeden list,tak by me zajímalo kde je opravdu problém,jestli je to druhem cryptocoryny?

Tak mohu shrnout svuj pokus s pouze obcasnym hnojenim TENSO bez dalsiho, CO2 stejne, svetlo stejne, za dobu 14ti dni, vymena vody tretina tydne, lokalita Praha Prosek (coz pisu aby se dalo posoudit, jakou mam zdrojovou vodu). U hladiny vlaknita rasa, na celnim skle mirny vyskyt zelene prisedle. Dokud jsem mel vseho ohledne hnojeni prebytek, nemel jsem problemy, uz je mam. Takze zase zacnu hnojit tretinou EI a doufat, ze jak to s rasou prislo, tak to zase odejde. Mimo to, vetsi druhy kryptokoryn obcas shazuji nejake listy, mensich se to nedotklo. Echinodory jdou do cervena a to dokonce u rybicky.net/atlasrostlin/echinodorus_scarlet_snake , ktery jsem jako celkem nezajimavy dal do krovi, ze ma dost vysoko listy, aby si i tak poradil a uz dlouho jsem u nej cerveny list nevidel (ma mene svetla, a presto cervena, jen diky ne/hnojeni).

Dokonala ukazka, jak nedostatek nekterych zivin vyvola rasu, zatimco prebytek zivin neni problem . Jiste pro mnohe nic noveho, tak tady je to z prvni ruky, ze jsem to zkusil.

zervan napsal: Aby som bol konkrétny: PMDD receptúra s Plantex CSM pridáva týždenne 0,44 mg/l Fe a 0,13 mg/l Mn. Ale trebárs EI s Tenso Coctail dáva 0,54 mg/l Fe a 0,36 mg/l Mn.
Ešte som našiel hnojivo Tropica - 0,07 mg/l Fe a 0,04 mg/l Mn. Čiže Plantex CSM má pomer 3,38, Tenso Coctail 1,5, MicroMix Plus 3,72 a Tropica 1,75. To len pre zaujímavosť.

K tej otázke pomeru Fe:Mn som našiel debatu www.aquaticplantcentral.com/… - ale nie je moc plodná, akurát sú tam spomenuté viaceré zmesi mikroprvkov a citácia:
Adriano DC: Manganese. In Trace elements in terrestrial environments. Biogeochemistry, bioavailability, and risks of metals. 2nd edition. New York, Berlin and Heidelberg: Springer; 2001:547-585. Adriano [9] described a biochemical antagonism between iron and manganese and indicates that "the Fe/Mn ratio should be in the range 1.5 – 2.5"

Ale v novšej debate som našiel k tomu:
Also, maintaining specific ratios of micros to other micros like iron to manganese is not supported by the articles I have read. Plants do not take up micros in a linear fashion. The rate they take up nutrients and the rate they use them varies and does not support the need to maintain precise ratios between each micro. (www.aquaticplantcentral.com/…)

Táto debata je dosť zaujímavá, neskôr sa spomína, že pri zvýšení železa a zachovaní mangánu sa objavila chloróza, ale nie od konca listov: www.fotos-hochladen.net/… - a po pridaní mangánu sa situácia zlepšila dosť rychlo. EDIT: Ďalej boli vyjadrené pochybnosti, či to bolo naozaj mangánom, keďže sa pridal i zinok a v predošlých dňoch bolo zvyšované železo. Každopádne, zamýšľajú sa tam aj nad pomerom Cu:Zn a jeho vplyve na vyfarbenie, rôzne rastliny majú radšej rôzne pomery. Nakoniec mám z toho pocit, že asi nie je možné vytvoriť ideálne podmienky súčasne pre všetky druhy rastlín.

DODATOK: V súvislosti s myšlienkou stanovovať spotrebu živín podľa obsahu v sušine rastlín som narazil na zmienku:
If you attempt mass ratio balances, it doesn't work or correlate well like K+, NO3, NH4, PO4, Fe all have big issues with other complexes and binding/bacterial losses. (www.aquaticplantcentral.com/…) - má o tom niekto nejaké hodnoverné informácie / štúdie?

Ahoj, tady složení některých najdeš: prirodni-akvarium.cz/…

Aby som bol konkrétny: PMDD receptúra s Plantex CSM pridáva týždenne 0,44 mg/l Fe a 0,13 mg/l Mn. Ale trebárs EI s Tenso Coctail dáva 0,54 mg/l Fe a 0,36 mg/l Mn. Samozrejme nejde o to, či je to PMDD alebo EI, ale práve o tú zmes mikroprvkov.

Celkom rád by som vedel takéto údaje o komerčných hnojivách, dokonca som chcel aj tuná vytvoriť článok, v ktorom by som spočítal týždenné dávky pre všetky známe metódy hnojenia, ale i rôzne komerčné hnojivá. Stroskotalo to práve na zložení komerčných hnojív. To by chcelo niekoho, kto vie v labáku zmerať všetko... EDIT: Ale ak niekto pozná zloženie nejakého hnojiva, môžete mi posielať, budem to kompletizovať. Niekedy je to v priloženom letáku, ale len pri niektorom jazyku, treba pozrieť všetky.

Čo viem, tak Ferropol 24 dodáva týždenne 0,011 mg/l Fe i Mg, ale to je asi len doplnok k Ferropol, ktorý má asi prevažne železo?

Lenže to zloženie Cabomba ukazuje, že má rovnako veľa Fe ako Mn, preto som sa zamýšľal nad 1:1. O mangáne v akváriu som zatiaľ toho veľa nenašiel - ak má niekto nejaký článok o vhodnom pomere voči železu, sem s ním!

dávkovat chelát - správně, poměr živin Fe-Mn neporadím, přidat Mn asi dobře, ale poměr 1/1 se mi zdá hodně, Mn je jen stopový prvek, Fe dávkujeme i dosti hodně, alespoň někteří...

Vďaka za info - OK, takže si kúpim chelát mangánu a namiešam ho do hnojiva mikroprvkov tak, aby bolo množstvo Fe a Mn rovnaké - bude to tak správne? (Pretož epoužívam Micromix Plus a v ňom je mangánu málo, ako som už spomínal)

mangan přes manganistan ani další podobné sloučeniny asi nedoplníš, jsou hodně reakční, mangan se z nich sráží na kysličník /oxid/ manganiřitý /znáš jako burel/, ten skončí ve filtru.... jeho dávkování je asi nutné přes nějaké komplexy, podobně jako Fe /napsal jsem příspěvek a až potom četl článek, ne že se ted dělám chytrým /

A co ferox? Koukala jsem že tam není obsažen dusík a fosfor.