Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Hnojení

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

PMDD

Přejít na předchozí stránku 38 Přejít na další stránku   1  
Hnojení
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   10.11.2014 00:04 Muž zervan [1097] - Rostliny
Našiel som veľmi zaujímavú diskusiu www.aquaticplantcentral.com/… vychádzajúcu z experimentov s hnojením, kde sa spomínajú aj presne rovnaké problémy ako u mňa - Micranthemum umbrosum, Alternanthera - zakrpatené nové listy, pokrútené, dokonca i fotka sedí. Spomína sa, že čím mäkšia voda, tým nižšie musia byť hodnoty dusičnanov, teda že by som ich mal držať (stav vo vode) do cca 5 mg/l (a nie 15 mg/l), keď som začal používať RO vodu. A tiež fosforečnanov stačí menej, 0,5 mg/l (a nie 1 mg/l). Pomer Ca:Mg by nemal byť 1:1 ako sa snažím, ale aspoň 3:1 (teda Mg v mojom prípade na cca 8 mg/l a nie 20 mg/l). No a vraj je väčšie množstvo bóru toxické a týždenne by malo stačiť 0,015 mg/l. Železa vraj stačí držať do 0,2 mg/l. Hm, no asi by som mal aspoň čosi z toho skúsiť...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 17:00 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: acik
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:43 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: acik
Je to o celkovych podminkach. Cryptocoryne pontederiifolia mam i v malem low-tech akvariu, tam roste dobre, vyrustaji nove kusy (i kdyz pomalu), a pritom tam ani nehnojim, ani nedodavam CO2, a vodu jsem menil naposledy pred dvemi tydny (je tam parek bojovnic na 54l akvarko, nic vic). Ono to v tom akvariu vubec roste pomalu, je mene svetla, potreba zivin nebude nijak vysoka.

Jak je videt, da se akvarium bez rozumneho hnojeni pekne poslat do nepekneho stavu jen tim, ze je vic svetla nez cemu odpovida zbytek. Takze ubrat na svetle muze byt u nekterych akvarii dost dobrym resenim.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:33 Muž vakes [0] Re: Designer
U mě při změkčování cryptocoryny vpořádku.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:30 Muž acik [416] Re: Designer
tak to je mazec,no jsem rad,ze me to drzi tedy,takže je to o druhu,některé to snáší lépe,některé zas hůře,
já mám tyto druhy Cryptocoryne petchii a Cryptocoryne tropica a nově asi týden cryptocoryne balansae
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:25 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: vakes
To by u mne mohlo byt jedine opacne, horcik jsem taky prestal pridavat, jestli nebude stacit co je ve zdrojove vode.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:24 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: acik
A zapomel jsem to nejhorsi, rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_aponogetifolia - totalni katastrofa, mam jeden kus velky a jednu rostlinku co zatim vyprodukovala, nemaji ani jeden zdravy list, totalni rozpad...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:21 Muž vakes [0] Re: acik
Mě shodily cryptocoryny listy ,když jsem přitvrdil vodu(upravil poměr vody z RO a vody vodovodní).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:20 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: acik
Drasliku bylo v akvariu pozehnane, ani po dvou vymenach vody netipuji, ze chybi, i kdyz nemerim. Fosfor by chybet mohl, v akvariu je uplne minimum ryb. Dusik by byt mohl ze zdrojove vody, ale muze ho ted byt mene, zmerit jej mohu, jeste jsem to neudelal. Chybejici mikroprvky doplnuji, tim to nebude, poprve pri prvnim naznaku, okamzite zlepseni vrcholu stonkovek, pak dalsi mirne doplneni radeji driv nez pozdeji - TENSO.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:16 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: acik
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_pontederiifolia - znacne ztraty, polovina listu odejde
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_affinis - ztraty, zatim nijak dramaticke, ale nelibi se ji to
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_walkeri - naprosto bez problemu, dve ruzne formy
rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_x_willisii - zcela bez problemu
Nejaky hodne maly druh, nedokazu presne urcit, drobne listecky jako koberec - bez problemu
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:10 Muž acik [416] Re: Designer
me zajima ta cryptocorynova nemoc,cim je to dane? ja muzu menit podmínky jak chci,menim hnojeni,neustale velke vymeny vody a ještě mi neshodila za skoro rok ani jeden list,tak by me zajímalo kde je opravdu problém,jestli je to druhem cryptocoryny?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 16:06 Muž Designer [5683] - Cichlidy – Nehnojeni a rasa
Tak mohu shrnout svuj pokus s pouze obcasnym hnojenim TENSO bez dalsiho, CO2 stejne, svetlo stejne, za dobu 14ti dni, vymena vody tretina tydne, lokalita Praha Prosek (coz pisu aby se dalo posoudit, jakou mam zdrojovou vodu). U hladiny vlaknita rasa, na celnim skle mirny vyskyt zelene prisedle. Dokud jsem mel vseho ohledne hnojeni prebytek, nemel jsem problemy, uz je mam. Takze zase zacnu hnojit tretinou EI a doufat, ze jak to s rasou prislo, tak to zase odejde. Mimo to, vetsi druhy kryptokoryn obcas shazuji nejake listy, mensich se to nedotklo. Echinodory jdou do cervena a to dokonce u rybicky.net/atlasrostlin/echinodorus_scarlet_snake , ktery jsem jako celkem nezajimavy dal do krovi, ze ma dost vysoko listy, aby si i tak poradil a uz dlouho jsem u nej cerveny list nevidel (ma mene svetla, a presto cervena, jen diky ne/hnojeni).

Dokonala ukazka, jak nedostatek nekterych zivin vyvola rasu, zatimco prebytek zivin neni problem ;-) . Jiste pro mnohe nic noveho, tak tady je to z prvni ruky, ze jsem to zkusil.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 15:35 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: zervan
zervan napsal: Aby som bol konkrétny: PMDD receptúra s Plantex CSM pridáva týždenne 0,44 mg/l Fe a 0,13 mg/l Mn. Ale trebárs EI s Tenso Coctail dáva 0,54 mg/l Fe a 0,36 mg/l Mn.
Ešte som našiel hnojivo Tropica - 0,07 mg/l Fe a 0,04 mg/l Mn. Čiže Plantex CSM má pomer 3,38, Tenso Coctail 1,5, MicroMix Plus 3,72 a Tropica 1,75. To len pre zaujímavosť.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   08.11.2014 08:08 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: zervan
K tej otázke pomeru Fe:Mn som našiel debatu www.aquaticplantcentral.com/… - ale nie je moc plodná, akurát sú tam spomenuté viaceré zmesi mikroprvkov a citácia:
Adriano DC: Manganese. In Trace elements in terrestrial environments. Biogeochemistry, bioavailability, and risks of metals. 2nd edition. New York, Berlin and Heidelberg: Springer; 2001:547-585. Adriano [9] described a biochemical antagonism between iron and manganese and indicates that "the Fe/Mn ratio should be in the range 1.5 – 2.5"

Ale v novšej debate som našiel k tomu:
Also, maintaining specific ratios of micros to other micros like iron to manganese is not supported by the articles I have read. Plants do not take up micros in a linear fashion. The rate they take up nutrients and the rate they use them varies and does not support the need to maintain precise ratios between each micro. (www.aquaticplantcentral.com/…)

Táto debata je dosť zaujímavá, neskôr sa spomína, že pri zvýšení železa a zachovaní mangánu sa objavila chloróza, ale nie od konca listov: www.fotos-hochladen.net/… - a po pridaní mangánu sa situácia zlepšila dosť rychlo. EDIT: Ďalej boli vyjadrené pochybnosti, či to bolo naozaj mangánom, keďže sa pridal i zinok a v predošlých dňoch bolo zvyšované železo. Každopádne, zamýšľajú sa tam aj nad pomerom Cu:Zn a jeho vplyve na vyfarbenie, rôzne rastliny majú radšej rôzne pomery. Nakoniec mám z toho pocit, že asi nie je možné vytvoriť ideálne podmienky súčasne pre všetky druhy rastlín.

DODATOK: V súvislosti s myšlienkou stanovovať spotrebu živín podľa obsahu v sušine rastlín som narazil na zmienku:
If you attempt mass ratio balances, it doesn't work or correlate well like K+, NO3, NH4, PO4, Fe all have big issues with other complexes and binding/bacterial losses. (www.aquaticplantcentral.com/…) - má o tom niekto nejaké hodnoverné informácie / štúdie?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   07.11.2014 19:55 novotňák - RostlinyRe: zervan
Ahoj, tady složení některých najdeš: prirodni-akvarium.cz/…
palec
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 19:31 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: jiri609
Aby som bol konkrétny: PMDD receptúra s Plantex CSM pridáva týždenne 0,44 mg/l Fe a 0,13 mg/l Mn. Ale trebárs EI s Tenso Coctail dáva 0,54 mg/l Fe a 0,36 mg/l Mn. Samozrejme nejde o to, či je to PMDD alebo EI, ale práve o tú zmes mikroprvkov.

Celkom rád by som vedel takéto údaje o komerčných hnojivách, dokonca som chcel aj tuná vytvoriť článok, v ktorom by som spočítal týždenné dávky pre všetky známe metódy hnojenia, ale i rôzne komerčné hnojivá. Stroskotalo to práve na zložení komerčných hnojív. To by chcelo niekoho, kto vie v labáku zmerať všetko... EDIT: Ale ak niekto pozná zloženie nejakého hnojiva, môžete mi posielať, budem to kompletizovať. Niekedy je to v priloženom letáku, ale len pri niektorom jazyku, treba pozrieť všetky.

Čo viem, tak Ferropol 24 dodáva týždenne 0,011 mg/l Fe i Mg, ale to je asi len doplnok k Ferropol, ktorý má asi prevažne železo?

Lenže to zloženie Cabomba ukazuje, že má rovnako veľa Fe ako Mn, preto som sa zamýšľal nad 1:1. O mangáne v akváriu som zatiaľ toho veľa nenašiel - ak má niekto nejaký článok o vhodnom pomere voči železu, sem s ním! ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 19:17 Muž jiri609 [90] Re: zervan
dávkovat chelát - správně, poměr živin Fe-Mn neporadím, přidat Mn asi dobře, ale poměr 1/1 se mi zdá hodně, Mn je jen stopový prvek, Fe dávkujeme i dosti hodně, alespoň někteří... X-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 19:06 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: jiri609
Vďaka za info - OK, takže si kúpim chelát mangánu a namiešam ho do hnojiva mikroprvkov tak, aby bolo množstvo Fe a Mn rovnaké - bude to tak správne? (Pretož epoužívam Micromix Plus a v ňom je mangánu málo, ako som už spomínal)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 17:20 Muž jiri609 [90] – managan
mangan přes manganistan ani další podobné sloučeniny asi nedoplníš, jsou hodně reakční, mangan se z nich sráží na kysličník /oxid/ manganiřitý /znáš jako burel/, ten skončí ve filtru.... jeho dávkování je asi nutné přes nějaké komplexy, podobně jako Fe /napsal jsem příspěvek a až potom četl článek, ne že se ted dělám chytrým :-) /
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 15:48 Žena vendy [27] - CichlidyRe: Designer
A co ferox? Koukala jsem že tam není obsažen dusík a fosfor.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 15:38 Muž zervan [1097] - Rostliny
Zaujal ma článok, kde sa spomína nedostatok mangánu: www.rataj-spk.cz/…

V ďalšej časti sa spomína, že taká Cabomba v sušine viac mangánu ako železa: www.rataj-spk.cz/… (zrejme podobne i iné rastliny)

Potom sa natíska otázka, prečo majú bežné zmesi mikroprvkov zhruba 3,5× viac Fe ako Mn? (Plantex CSM, MicroMix Plus, Plant-Prod). Z tohoto pohľadu je najlepší Tenso Coctail, ktorý má Fe len 1,5× viac ako Mn a má aj relatívne vyšší podiel Mo.

Je možné na dopĺňanie Mn použiť KMnO4? Alebo musí byť síran, či ešte lepšie chelát? Pretože manganistan sa v mojom akváriu rozpadne po pár minútach z dôvodu vyššieho organického znečistenia. Na druhej strane, samotný mangán v akváriu v nejakej forme zostane, pokiaľ sa teda nezhromaždí vo filtri. Bolo by rozumné denne pridávať malé množstvo manganistanu? Tým by mi to jednak pridávalo mangán a tiež azda odbúravalo organické znečistenie, či nie?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   07.11.2014 09:11 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: vendy
Zkus PMDD. Jeho davky nejsou nijak velke, a vsechno je davkovano tak, aby mely rostliny v beznem akvariu co potrebuji. Kdyz se s PMDD situace nezlepsi, muzeme resit co k nemu pridat.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   05.11.2014 19:20 Žena vendy [27] - Cichlidy – začínáme s hnojením
Ahoj, předem se omlouvám za blbou otázku :)
Je všude hodně popisů a návodů jak hnojit, ale jak vybrat to zprávné pro své akva?
Mohly by jste mi doporučit anebo pomoct jak "rozjet" akva?
Popis akva je takové - 4x zářivky led 18w, dno liapor, nedávno jsem zapla CO2. to je vše co kytkám dopřávám.
Rostlinky jdou pomalu a jen ty základní, valisnerka anubias..
Echinodory mi sklovatí a zůstávají tuhé žilky. Pupečník je jak spálený. Zbytek bledý.
Nejspíš chybí železo?
Prosím o radu jak to rozjet, aniž bych příliš zatěžovala rybky.
Chtěla bych přidat cryptokoryny a nějaké kobercovky.
Jestli je jednodušší používat tekuté, či si to míchat?
Děkuju za rady :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   03.11.2014 11:57 Žena Lucnilama [18] Re: Designer
Hele, já su asi taková odbornice, že jsem jedenapůlkrát přečetla knížku Diany Walstad a tím to končí :-D
Nicméně co vím, tak živiny se vážou nejen ve dně. Třeba kovy (stopové prvky) se rády navazují na huminové látky rozpuštěné ve vodě, svoje udělá i to, pokud někdo do vody leje nějaký "kondicionér" s EDTA...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   03.11.2014 11:51 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: Lucnilama
A kdyz pouzivam cisty kremicity pisek, ten by nemel vazat nic. Sice si umim predstavit, ze dole je casem ucpany vsim moznym, ale asi by nemel mit az takove "saci" schopnosti vuci zivinam, jako ruzna porezni dna?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   03.11.2014 11:23 Žena Lucnilama [18] Re: Marcel G
Nejen že se živiny absorbují do substrátu (koneckonců tam jsou pro kořenující rostliny pořád více či méně dostupné, i když nejsou měřitelné ve vodním sloupci), ale kupříkladu N se skutečně ztrácí - konečným produktem cyklu nitrifikace/denitrifikace je plynný dusík, který z akvária uniká do vzduchu. Odhaduje se, že se takhle může ztratit i víc než 60% dusíku, který je do akvária dodaný.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   03.11.2014 10:06 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: Marcel G
Ted delam pokus, ze jsem prestal na tyden uplne hnojit. Bezne davam tretinu maxima EI. A uz vidim prvni vysledek, zase jdou nove listy Echinodoru do cervena, hnojivem to jiste je, uz jsem to zkousel vickrat (jen overeni, ze pri EI ta barevnost klesa, to bylo nedavno nove snad jen pro mne). Dnes uz se mi to trosku nezdalo na stonkokach (mozna jen dojem, ale radeji zasahnout vcas), tak jsem pomoci Tenso prizvednul mikroprvky asi tolik, kolik se u maxima EI dava denne. A budu to sledovat dal. Ono jak pise Vaclav, KNO3 a TENSO by asi casto mohlo stacit (mam minimum ryb). Tak uvidim, nekdy prehodnotit co clovek dela neni od veci, a za to Vam vsem diky.

Ono trosku teoreticteji to rozebrat, byva to od Tebe delsi, ale kdyz si najdu chvili, rad to ctu, ono to od Tebe vzdycky o necem je, clovek se zamysli, at uz souhlasi, pochybuje ci neveri, treba s tim spektrem svetla... ;-)

BTW, nas klavesorate asi bude dost stejne postizeny, mluvit nebo psat, jaky je v tom rozdil, ze smich . Zkus byt mozna nekdy strucnejsi, zbytecne pak zapadne co pises, mnoho lidi to nema silu precist ;-) .
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   03.11.2014 05:54 Marcel G - CichlidyRe: Sid
Sid napsal: Sice jste objevil Ameriku...Mohl byste mi prosím poslat pár odkazů na webové stránky, články nebo knihy, kde někdo uváděl konkrétní hodnoty spotřeby živin vodními rostlinami v silně osvětleném rostlinném akváriu s přidáváním CO2 ... zjištěné jinak, než nespolehlivým měřením kapkovými testy? Předpokládám, že "objevit Ameriku" znamená v tomto případě publikovat něco, co už přede mnou publikovala spousta jiných lidí. Hrozně rád bych proto porovnal své výsledky s jejich výsledky. Mně se totiž žádná podobná data najít nepodařilo. Předem díky!
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 20:23 Muž Sid [5885] - RostlinyRe: Marcel G
...Mně jde v tomto případě jen o to, abych ukázal, že množství živin doporučované metodou EI, je podle mě extrémně přestřelené...
Sice jste objevil Ameriku, ale aspoň potvrzujete to, co někteří vědí z praxe už dávno. A už se o tom i tady debatilo... :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 19:27 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Marcel G
Mám pocit, že sme sa nie celkom porozumeli - ja nespochybňujem to veľmi nízke množstvo, ktoré reálne končí v rastlinách, ale zamýšľam sa, kde sa podeje zbytok a koľko treba naozaj v akváriu mať.

Marcel G napsal: Kromě toho, měření spotřeby živin na základě kapkových testů, kdy změřím obsah živin na začátku týdne, a pak třeba na konci týdne (před výměnou vody), považuji za absolutně nespolehlivý, neboť z vlastní zkušenosti mohu říct, že obrovské množství dodaných živin do sebe dokáže absorbovat substrát. Áno, veď presne to som aj spomínal - niekde sa stráca veľmi veľké množstvo živín. Ja mám však obyčajný kremičitý piesok, ten nemá ako absorbovať, iba ak ten humus v ňom, čo sa vytvoril. Nech je to ako chce, podstata je: Tie živiny z vody zmiznú, nemôžeme už s nimi počítať!

Přidávat do jakéhokoli rostlinného akvária takové množství živin, jaké doporučuje metoda EI, je podle mě podobné, jako nutit normálního zdravého člověka (sportovce), aby jedl 30-50 hlavních jídel denně (protože kdosi kdesi řekl, že je tohle množství jídla pro člověka "nelimitní"). Ale čo ak je to takto?: Na ostrove sa pohybuje každý deň len jeden bažant vs. na ostrove sa pohybuje každý deň 30-50 bažantov - a ja sa musím každý deň najesť... Resp. som spomínal tie príznaky nedostatku prvkov aj pri silnom hnojení a domnienku o potrebe vhodného pomeru živín.
Vyzkoušejte
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   02.11.2014 19:17 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: KarlosS
Presne tak, pripájam čerstvý poznatok: Napadlo mi zmerať hodnoty živín v 30 l "rozplávačke", kde nijako nehnojím (spravil som aj tomuto pomocnému akvárku prezentáciu, až pri tom som zistil, že to má len 30 l, myslel som že viac, lebo ich mám viac a táto je o čosi menšia), ale je tam 50 mladých ancíkov. Pred týždňom som menil vodu (viac ako 3/4), bol som zvedavý, koľko sa za týždeň zhromaždí, keďže tam svietim veľmi slabo... No a bol som celkom prekvapený - dusičnany cca 50 mg/l a fosforečnany mimo rozsah (nad 2 mg/l). Nitrifikácia zjavne funguje, ale dusičnany mi nemá čo míňať, resp. nie dostatočne. No čo už, musím meniť 2× týždenne. Inak železo nič... Povedal som si, že tam skúsim dať silnejšie svetlo a namnožiť Egeriu, lebo pri tom chabom tam ani tá akosi nechce poriadne rásť (skôr odhníva) a dotujem ju z hlavného akvária. Anubiasom je tam síce fajn, ale tie toho veľa neminú.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   02.11.2014 19:12 Marcel G - RostlinyRe: zervan
Zcela jistě platí, že různé rostliny mají v sušině i různý obsah jednotlivých látek. Myslíš si ale, že to bude mít na výsledek nějaký podstatný vliv? Jediný výraznější rozdíl může nastat u dusičnanů (ale bude to třeba 1 mg/L vs. 5 mg/L týdně) a v menší míře pak u draslíku (0.2 mg/L vs. 1 mg/L týdně). Rozdíly u fosforečnanů a mikroprvků jsou zanedbatelné (jestli nějaká rostliny vyžaduje třeba 3x větší množství PO4, tak to ve výsledku bude třeba znamenat, že místo 0.1 mg/L budeš muset přidávat 0.3 mg/L ... což asi nestojí ani za řeč ... a u železa to bude ještě nicotnější rozdíl: třeba 0.01 mg/L místo 0.003 mg/L).

V rostlinné sušině je asi 45% uhlíku, 45% kyslíku, 5% vodíku a 2.5% dusíku = 97.5% všech látek. Zbylých 2.5% připadá na ostatní látky - především K (~1%), Ca (0.5%), Mg (0.3%), P (0.2%), S (0.1%) + ostatní mikroprvky. Obsah sušiny v živé váze je asi 10% (i když někdy se uvádí rozmezí třeba 5-30%). Já jsem doma sušil celkem 3x různé vzorky rostlin (v každém vzorku byly zastoupeny stonkovky, mechy i anubiasy). Vždycky mi to vyšlo kolem 10%.

Nejvyšší přírůstek, jakého jsem ve svém akváriu dosáhl, byl 3 g sušiny týdně na 60L nádrž a plochu 35x35cm (více jsem z toho nedostal, i když jsem měl ve vodě neustále nadbytek fosforečnanů). To dělá v přepočtu na živiny asi 6 mg/L NO3, 0.5 mg/L PO4, 1 mg/L K a 0.01 mg/L Fe týdně. Jednalo se ale o případ, kdy rostliny skutečně rostly jako utržené ze řetězu. Nepředpokládám, že by byl takový stav dlouhodobě žádoucí. Tyhle přírůstky (= spotřebu živin) tedy považuji spíše za extrém. Dokážu si představit i případ, kdy by byla spotřeba živin ještě třeba 4-5x vyšší, ale to pouze v případě, kdy by byla celá plocha dna poseta rychlerostoucími stonkovkami. V běžném akváriu, kde je proměnlivá skladba rostlin, bude podle mě spotřeba živin mnohem nižší.
PS: Pořád se bavím o spotřebě živin v akváriu s VELMI SILNÝM OSVĚTLENÍM (přes 100 µmol PAR u dna) !!!

Kromě toho, měření spotřeby živin na základě kapkových testů, kdy změřím obsah živin na začátku týdne, a pak třeba na konci týdne (před výměnou vody), považuji za absolutně nespolehlivý, neboť z vlastní zkušenosti mohu říct, že obrovské množství dodaných živin do sebe dokáže absorbovat substrát. Už jsem myslím párkrát zmiňoval, že se mi jednou podařilo nalít do akvária asi 30 mg/L PO4, a druhý den jsem naměřil už jen 5 mg/L, a třetí den už mi testy nenaměřily vůbec nic. Měl jsem tam čerstvý substrát ADA Aqua Soil. To, že velké množství živin (především fosforečnanů) dokáže absorbovat substrát, tvrdí i Diana Walstad. Takže na rozdíl v koncentraci na začátku a na konci týdne se podle mě nelze spolehnout. Z tohoto důvodu mi jako nejspolehlivější metoda měření spotřeby živin v akváriu připadá sledování přírůstků rostlinné biomasy, a jejich následný přepočet podle obsahu živin v sušině. Vždycky to bude zatíženo určitou mírou spekulace (neznáme totiž přesné poměry jednotlivých živin v našich rostlinách), ale rozhodně to bude přesnější než jiná metoda.

Mně jde v tomto případě jen o to, abych ukázal, že množství živin doporučované metodou EI, je podle mě extrémně přestřelené. Souhlasím samozřejmě s tím, že je dobré zajistit rostlinám přebytek živin, aby měly všeho dost, a my jsme tak nemuseli řešit nějaké problémy s nedostatkem živin a různými nekrózami nebo chlorózami. Pokud je ale pravda, že rostliny si za normálních podmínek (středně-silné osvětlení osvětlení, dostatek CO2 a dobrá distribuce živin) vystačí s relativně malým množstvím živin (kolem 1-2 mg/L NO3, 0.2 mg/L PO4, 0.3 mg/L K, 0.005 mg/L Fe), pak je podle mě 100% nelimitní i množství, které doporučuje metoda PMDD nebo firma Tropica (alias "zelené" hnojivo Tropica Specialised). Přidávat do jakéhokoli rostlinného akvária takové množství živin, jaké doporučuje metoda EI, je podle mě podobné, jako nutit normálního zdravého člověka (sportovce), aby jedl 30-50 hlavních jídel denně (protože kdosi kdesi řekl, že je tohle množství jídla pro člověka "nelimitní").
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 17:56 Muž KarlosS [1218] - labyrintky, halančíci, krevetky, rostlinyRe: daren
a také nejde jen o počet ryb, ale i o jejich krmení (P,N)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 10:38 R Muž romant [27748] Re: daren
Podle mě to není jenom v množství ryb, ale taky v tom, o jaký ryby se jedná a jde-li o živorodky, tak tam to je vydatný hnojení, co do množství, tak i kvality. Ne nadarmo se komerční produkt "staré dno" takto nechává připravit. Protě do toho štěrku živorodky nadělají to svoje a je z toho přidaná hodnota. ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 10:32 Muž daren [281] Re: vaaclav
Jen pro zajimavost - co si mam predstavit pod 'hodne rybama'? Treba na centrimetr zive vahy na litr, abychom pouzili nejakou vedeckou jednotku :-D Ja jsem se dost snazil neprerybnit, tak jestli to zas treba neprehanim. Zacinal jsem s malym vnitrnim fitrem, ted bych rekl, ze mam fitraci relativne predimenzovanou, mozna, ze bych jeste par ploutvi uzil. (ikdyz aktualne premyslim spis o nejakem snekovi + krevetkach)

Jinak ono asi hodne take dela, ze mam male akvarium (30l). Cili i relativne drahe hnojivo mi vydrzi docela dlouho. I tak jsem presel na sypka, protoze mi prislo, ze mam trochu atypickou zdrojovou vodu (hodne N, malo K - ale mozna jsem zbytecne teoretizoval). V kazdempriapde chapu, ze mi v malem akvariu hodnoty snaz nekam ulitnou.

Kdo by to byl rekl, kdyz jsme kupovali maly byt, co to prinese starosti tone
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 09:51 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: zervan
Ten iný pohľad...

Takže i když bych ve svém akváriu hnojil pomocí hnojiva Tropica, tak tam budou mít rostliny pořád všeho habaděj (= prakticky nelimitní množství živin).
... i poměrně hustě zarostlé rostlinné akvárium se silným osvětlením a dostatkem živin nepotřebuje týdně více než 2 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 0.2 mg/L K, 0.005 mg/L Fe
Toto mi vôbec nesedí s praktickým pozorovaním. Napr. Mima (prezentácia neaktuálna, ale svetlo a akvárium sedí - ale má tam už aj plávajúce rastliny, Lemna a Salvinia: rybicky.net/nadrze/19970) hnojí týždenne cca 15 mg/l NO3, 1,4 mg/l PO4, 17 mg/l K, 0,6 mg/l Fe. Keď sa jej minie nejaké hnojivo (a ja práve nemám čas jej hneď zarobiť a dodať ďalšie), dosť rýchlo sa na rastlinách ukážu nedostatky a vo vode naozaj nameriam nízku (či dokonca nulovú) hodnotu.

Prečo je treba tak veľmi silno hnojiť, keď má stačiť len malý zlomok? Napadlo mi možné vysvetlenie: Ak má rastlina dostatok niektorých živín a chýba jej len niektorá (alebo, čo je horšie - nemusí chýbať, ale je jej neprimerane málo voči iným), tak to nie je tak, že rastlina nebude ďalej rásť (limitujúci prvok) - rásť bude, ale ukážu sa typické prejavy nedostatku chýbajúcej živiny. Zrejme má celková koncentrácia živín vo vode vplyv na rýchlosť rastu a zdá sa, že ak je koncentrácia niektorého prvku výrazne nižšia ako iného (brané relatívne s ohľadom na požiadavky), prejavia sa jeho nedostatky, hoci je prítomný stále v množstve niekoľkonásobne presahujúcom spotrebu rastliny. Akoby sa tie živiny, ktorých je nadbytok, nasilu tlačili do rastliny :)

Teda ak sa napr. prejavuje nedostatok dusíka, možno netreba zvyšovať dusičnany, ale ubrať všetko ostatné. Potom je to práve o tom optimálnom pomere živín vo vode - čo by svedčilo o tej mojej domnienke, že je lepšie sledovať úrovne živín v akváriu ako sledovať množstvo pridávaného hnojiva....
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 09:46 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Marcel G
Marcel, stále mi to vŕta hlavou, budem trochu oponovať...

Marcel G napsal: A protože se uvádí, že v sušině je zhruba 45% uhlíku (C), 2% dusíku (N), 1% draslíku (K), 0.2% fosforu (P), a 0.02% železa (Fe) Tu by som videl malú nezrovnalosť v tom, že rôzne rastliny budú mať pravdepodobne pomery rôzne, napr. som sa stretol s tvrdením, že Marsilea chce (a spotrebuje) viac fosforečnanov, pre mnohé červené rastliny sa odporúča viac železa. Ale to neovplyvňuje záver, len vnáša pomerne veľkú nepresnosť do konkrétnych hodnôt.

... i poměrně hustě zarostlé rostlinné akvárium se silným osvětlením a dostatkem živin nepotřebuje týdně více než 2 mg/L NO3, 0.1 mg/L PO4, 0.2 mg/L K, 0.005 mg/L Fe.
...
To bysme si museli nechat dělat rozbory substrátů a filtračních médií + rozbory vody před každou její výměnou (a kdo na to má peníze, čas a chuť?).
Ja sa momentálne snažím držať hodnoty živín na stále rovnakej úrovni, ktorú som si stanovil (konkrétne v prezentácii hlavného akvária). Je jednoduché zrátať, koľko má byť v akváriu živín, keď viem, koľko týždenne pridávam a koľko vody týždenne vymením. Keď spravím rozdiel hodnôt pred výmenu vody, tak vidím, koľko sa za ten týždeň v akváriu stratí. Dlhodobejším sledovaním a výpočtami mi vychádza, že za týždeň sa v mojom akváriu stratí: 1 mg/l NO3, 0,9 mg/l PO4, 2 mg/l K, 0,3 mg/l Fe. V skutočnosti to bude viac, napr. tie dusičnany mi výrazne dopĺňajú rybky + baktérie. Je to podstatne viac ako ukazujú výpočty podľa množstva odobratých rastlín. Síce som nemeral s laboratórnou presnosťou, ale rozdiel je zásadný.

Ak sa niekto zamýšľa, ako môžem zmerať také malé hodnoty: isteže nemôžem priamo, ale zoberme príklad fosforečnanov. Ak týždenne pridávam 1 mg/l a mením 1/3 vody, v akváriu by sa (bez spotreby) mala časom ustáliť hodnota 3 mg/l. Ak pred výmenou vody nameriam cca 0,3 mg/l, tak to vyzerá na týždenný prírastok 0,1 mg/l, teda z dodaného 1 mg/l sa stratí 0,9 mg/l. uvádzam to tu preto, že ak je to blbosť, aby ma niekto upozornil ;-)

Teda veľká časť dodaných živín sa niekde stráca, som sa nad tým zamýšľal. Pri údržbe vždy z akvária vytiahnem nielen nadbytočné rastliny, ale odsajem i veľa hnedého humusu - či len odkalením dna alebo i prepratím predfiltra. Jednoducho je odsatá voda z akvária taká vcelku kávová, hoci v akváriu je čistá. Ten humus bude určite obsahovať nezanedbateľné množstvo živín. (Preto tú vodu používame na polievanie kvetín alebo prinajhoršom zalejeme okrasné stromčeky alebo paprade.) No a s týmto by to chcelo tiež počítať.

Na prvý pohľad sa zdá, že som našiel tie chýbajúce živiny, že tuto končia. Lenže je tu otázka, z čoho vzniká toľko humusu? Pokiaľ čisto len z trusu rýb, tak ho môžeme celý zanedbať, pretože zanedbávame i krmivo pre ryby (také nepriznané hnojenie). Lepšie by však bolo merať úbytok živín v akváriu, kde sa nekŕmi a nie sú žiadne rybky.

Druhý možný zdroj humusu sú samotné rastliny - u mňa v akváriu je ich zbytkov veľmi veľa, rôzne opadané listy, odlomené "vetvičky" Cabomby a Limnophily, odhnívajúce spodné lístky Egerie a podobne. Niečo zjedia krevetky (premenia na trus, ale i na svoju telesnú hmotu) a niečo červy (veľakrát vidím, že sa opadané listy na dne hýbu, zospodu ich žerú červy žijúce v substráte). Môže byť zbytkov rastlín niekoľkonásobne viac ako odobratých prírastkov? To ťažko, takže ani toto nevyzerá na únik živín.

Ďalšia možnosť, že by sa živiny priamo (alebo za pričinenia baktérií?) "zrážali" z vody do podoby humusu :-O Keďže som predošlé možnosti vylúčil a nič iné mi nenapadá, je toto správny záver?

A teraz iný pohľad... Ehm, lenže som sa nejako rozpísal a prekročil limit príspevku, pošlem zvlášť...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2014 08:12 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: vaaclav
Presne jak pises. Podarilo se mi rozdat uz nekolik kilo chemikalii (at uz namichanych, nebo jako pytlik kdo co chtel) a koupit tolik v komercnich hnojivech, mozna bych mesic nemel co jist, ale jako chemikalie mi nemuselo byt lito to rozdavat jen tak pro radost. Cena tech chemikalii je opravdu vyrazne nizsi nez u komercnich hnojiv, mnohonasobne nizsi :-) .
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   01.11.2014 21:27 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: daren
Na rozdíl od tebe mám podstatně větší akvárium a používat komerční hnojiva by mě stálo dost peněz. Proto jsem si objednal PMDD. Množství jsem přehnal a používal ho potom několik let. Mikroprvky už potom nebyly sypké ale byla z toho plastická hmota. Hodně je to o rybách a jejich počtu. Já jich mám poměrně dost a tak bude v dávkování podstatný rozdíl. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.11.2014 21:14 Muž daren [281] Re: vaaclav
Super, tak to jsem tusim nekde uprostred tve druhe vety, to me ceka jeste vzrusujici cesta :) Ikdyz asi bych si krivdil, zacal jsem s nejakym komercnim hnojivem od sery, pak s KN03, pak jsem pridal mikro prvky, pak ty ostatni zminovane slouceniny, jak se mi to zrovna povedlo poshanet. (Smichal jsem to vsechno dohromady, zasumelo to, a na dne lahve se zdrcnula nejaka hneda srazenina - to asi neni optimalni, ale holt pred davkovanim hodne tresu)

Nedokazu rict, ze by neco z toho bylo vylozene dobre nebo spatne, zmena vetsinou znamenala zmenu barvy rasy, ustup/nastup nejake rostliny. Takze ted mozna prijde faze redukce hnojiv, uvidime.

No evidentne se pohybuji po spirale, tak doufam, ze smerem dovnitr, k lepsimu :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   01.11.2014 18:17 R Muž vaclav [12080] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: daren
Nejlépe je si vynaleznout svoji vlastní metodu. Také jsem začal s PMDD rozdělaném dohromady bylo to horší než lepší tak jsem si rozdělal jednotlivé komponenty zvlášť a bylo to ještě horší. Tak jsem začal jednotlivé složky odstraňovat. První byl KH2PO4 - Dihydrogenfosforečnan draselný protože kameny, kořeny a skla byly zelené jak brčál. Zjistil jsem že v krmivu a hlavně v tom suchém je fosforu habaděj. Zelené řasy začaly mizet ale některé rostliny přesto špatně rostly. Vysadil jsem K2SO4 - Síran draselný a začalo se to zlepšovat. Nakonec jsem upustil i od MgSO4·7H2O - Heptahydrát síranu hořečnatého a zůstaly mě jen mikroprvky a KNO3. Jakmile je KNO3 - Dusičnan draselný na minimum nastupují řasy. Takže mě stačí přidat a je po nich. Ne všechny rostliny ale potřebují stejné množství živin. Určitě stačí držet mírný přebytek hnojiva pro většinu rostlin ale ne pro všechny. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   01.11.2014 09:41 Muž daren [281] Re: Marcel G
Diky za podnety, chystam se hnojeni nejak revidovat, tak se to bude hodit. Ono ja mam ve zdrojove vode jesti si matne vzpominam skoro vsechny makroprvky v docela velkych koncentracich, treba si mozna vystacim s mikroprvkama.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   01.11.2014 08:07 Marcel G Re: daren
Moje zkušenost je taková, že obrovský vliv na růst rostlin mají fosforečnany. Když jsem fosforečnany škrtil, tak mi rostliny i pod velmi silným světlem rostly velmi pomalu (třeba jen 5 g živé váhy za týden). Jakmile jsem ale zvýšil koncentraci fosforečnanů třeba na 2-3 mg/L, tak jsem měl týdenní přírůstky třeba i 25-30 g živé váhy.

Tady ale nejde o nějaké šetření hnojivem, jako spíše o pochopení toho, jaké množství živin rostliny skutečně potřebují, což nám zase pomůže pochopit užitečnost nebo zbytečnost některých metod hnojení. Spousta lidí tápe v tom, jakou metodou (resp. jakým hnojivem) hnojit. Jak jsem uváděl níže, různá hnojiva mají různou skladbu živin. Pokud budeme vědět, kolik živin dokáží rostliny za určitých podmínek (silné vs. slabé světlo, hodně vs. málo PO4, hodně vs. málo CO2 apod.) spotřebovat, budeme celkem přesně vědět, co je vhodné použít. Jak jsem ukázal na svém příkladu, v mém akváriu (silné osvětlení, hodně CO2) si rostliny bez problémů vystačí i s extra chudým hnojivem ADA, které obsahuje všeho dost, kromě dusičnanů, protože ADA se spoléhá na to, že dusíkatých látek je už spousta v ADA substrátu (+ něco nám v akváriu vyprodukují i ryby). Prakticky všechna hnojiva (kromě EI) používají poměrně střídmé koncentrace živin ... které jsou ale pořád několikrát vyšší, než kolik bude ve většině případů potřeba do akvária přidat. Takže i když bych ve svém akváriu hnojil pomocí hnojiva Tropica, tak tam budou mít rostliny pořád všeho habaděj (= prakticky nelimitní množství živin). Metoda EI je v tomto ohledu naprosto "přepálená", protože používá 15x větší množství dusičnanů, 30x více fosforečnanů, ~100x více draslíku, a 100x více železa ... než moje rostliny potřebují. Jak už jsem řekl, při větším množství fosforečnanů budou sice rostliny růst rychleji, ale je to žádoucí? Neznám nikoho (kromě lidí, kteří se živí prodejem rostlin), kdo by chtěl každý týden vyndavat z akvária kýbl rostlin. Takže závěr: Metody EI a PPS-Pro jsou určené spíše pro náruživé pěstitele rostlin; do běžného rostlinného akvária bych je asi nedoporučil (přestože jsem byl dříve spíše jejich zastáncem). A argumentaci, že nadbytek živin nemá na přemnožení řas žádný vliv, nepovažuji za platnou. Jak upozorňoval Jirka (Designer), je jistě rozumné používat toho hnojiva o něco více, než je ta "skutečná" spotřeba, protože efektivita jejich příjmu jistě není 100% (nedokonalé proudění; část mikroprvků se znehodnotí, než se dostane k rostlinám; různé rostliny mají různé nároky apod.), ale o kolik více ... 2-3x více? Rozhodně je ale asi zbytečné používat toho 100x více.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   01.11.2014 06:05 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: daren
To prosim neber osobne, kdyz neco pises do fora, automaticky predpokladas, ze to necte jen jeden clovek. Ze ani neproudici voda neni nehybna, no to uz je hodne dlouho, co se na to prislo, ja to tim primerem chtel priblizit treba i 13ti letym akvaristum.

A o tech prirustcich, vyssi koncentrace je znat hodne. Ze bych Ti napsal mnozstvi susiny prirostle za tyden pri ruzne koncentraci ruznych latek, to jiste ne, ale diky ruznym pokusum vidim co se deje. Pritlacim na hnojeni a dokud na to staci svetlo (a je CO2), vyhazuju vic rostlin. Ma to vliv i na barevnost rostlin, vic cervenaji pri silnejsim svetle a nizsich koncentracich hnojiva. Pri vyssich koncentracich se pak dockas toho co ja, ze treba normalne celkem ne tak velky Echinodorus 'tornado' v 50cm vysokem akvariu doroste k hladine, rostliny jsou mohutnejsi, a nektere stonkovky maji pak listy jak lopaty, nezvykle velke.

Ta zavislost ovsem neni linearni, bude to asi jako s krivkou koncentrace CO2, kdy mirne zvyseni na zacatku ma az zazracny efekt, a dalsi zvysovani uz pridava na prirustcich mene a mene.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.10.2014 21:11 Muž daren [281] Re: Designer
Jiri, ja jsem sice obcas pomalejsi, ale taaak pomaly nejsem :P

Proste by mi prislo zajimave sledovat, jak se vyviji ty prirustky kdyz se snizuje obsah zivin ve vode (asi by se to muselo delat s nejakou kytkou co je bere hlavne z vodniho sloupce). Jestli 10x min zivin znamena o 10% mensi rust nebo tak. Usetril bych pri sve spotrebe min. lzicku hnojiva za rok :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.10.2014 20:11 Marcel G Re: Designer
Rostlina sice stojí, ale voda s živinami se neustále hýbe, takže příklad se statickým náměstím trošku pokulhává. ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.10.2014 19:44 Muž Designer [5683] - CichlidyRe: daren
Ona rostlina stoji na miste. A tak tam trci, a co k rostline priplave, to je schopna zpracovat (ohledne zivin ve vodnim sloupci). A ted si predstav, ze sedis na zachode a nekdo tam chrstne kbelik vody. No a ted ze stejne mnozstvi vody z toho kyblu naprsi na namesti, kde stojis. V prvnim priklade jsi mokry totalne, dokonce uz mozna ani nemas sucho v ustech, ve druhem si ani nevsimnes, ze prsi, a vyprahlo mas stale slusne. S vyssi koncentraci je vzdycky vyssi sance, ze rostlina onu potrebnou molekulu dostane na spravne misto ve spravny cas. ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.10.2014 19:19 Muž daren [281] Re: Marcel G
To by me docela zajimalo, jestli ty radove vyssi hodnoty metody EI maji najake racio (treba ze ve vyssi koncentranci ty kytky ziviny radostneji zbasti, nebo ze je tech zivin za kazdych okolnosti s rezervou dost), nebo by ten prirustek byl stejny i kdyby ve vode bylo opravdu je to, co rostliny spotrebuji.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   31.10.2014 17:17 Marcel G Re: zervan
Živiny, které tam přidáváme navíc, se mohou "ztrácet" prakticky jen do jiné biomasy (řasy, bakterie, ryby), substrátu, filtračních médií, vody nebo vzduchu (v podobě unikajících bublin plynů). To, v jaké míře ale vstupují do různých prostředí, zjistíme jen těžko. To bysme si museli nechat dělat rozbory substrátů a filtračních médií + rozbory vody před každou její výměnou (a kdo na to má peníze, čas a chuť?).

Pokud jde o to, zda je lepší nalít do akvárka hnojivo najednou, nebo udržovat stále stejnou koncentraci živin, tak to podle mě zas tak důležité asi není (tedy přinejmenším pro rostliny; pro řasy bude asi výhodnější ta první možnost). Řekl bych ale, že to neplatí o mikroprvcích. Když jsem měřil redox, zjistil jsem, že po přidání mikroprvků redox rapidně poklesl (což si vysvětluji tím, že mikroprvky obsahují organické cheláty), ale do dvou hodin se to vrátilo téměř k původním hodnotám. To by naznačovalo, že se cheláty po přidání do akvarijní vody velmi rychle rozpadají, a mikroprvky jsou tak možná rostlinám dostupné jen malou chvíli (pár hodin).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   31.10.2014 16:31 Muž zervan [1097] - RostlinyRe: Marcel G
Inak čo sa týka množstva vyťahovaných rastlín - dnes som z hlavného akvária (v profile) vytiahol 61 g, ale v priemere je to tak 20 g týždenne, akvárium má rozmery 73 cm x 40 cm x 29 cm (plocha dna cca 71 × 27 cm, objem bez skla 77 l, čistý objem cca 61 l). To by úmerne sedelo k ploche dna.
Přejít na předchozí
Přejít na další

1 ...... [38] ...... 53 54

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 62959x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/10843-hnojeni?od=1851