Hnojení

pro vaaclav : myslím že dotaz je naopak velmi konkretní ...a že by se řešilo toto v nějakém jiném tématu bych neřekl . Zajimá mě otázka přesně tak jak jsem ji položil...Ale zde většinou bohužel všichni řešíme ,jak levněji a jak jinak atd... Mě zajímá pouze co je nejlepší nebo co se osvědčilo různým uživatelům jak nejlepší -a to pouze z výše uvedených značek... Já napřiklad jsem u některých produktů Seachem neměl pocit -že jsou nejlepší na trhu -i když to oni tvrdí samy na svém webu. Viz Seachem Iron.

Na většinu tvých otázek jsou tu témata. Asi bych si je nejdříve pročetl a až potom přišel z konkrétními dotazy do konkrétních témat. Nemícháme tu všechno dohromady.

zdravím , uvítám reálné zkušenosti co se hnojení, případně tekutých CO2 týká ,event. dodatečné dopřidávání (výměna vody ,čištěni filtru ,atd.) různých bakterii - které příparavky lépe fungují ...samozřejmě konkretně jak co a u čeho ...- jde mi jen o porovnání pouze značek -dennerle, easy life , tetra , jbl , sera , seachem ,eheim . Poznámka -prosím jen příspěvky k tomu co se ptám . Není potřeba řešit nic jiného , děkuji..
zadal bych vlastní vlákno -ale bohužel není možné ,když zde nemám příspěvky a jsem nově přihlášený ...(neznamená to že nově přihlašený - nově založené akvárium nebo začínající akvarista ...)

Dobre, nebudem siahať po dusičnanoch... Ale - čo tak zvýšiť dávku močoviny o .. čo ja viem.. 50%? Alebo zostať pri pôvodnej?

EDIT: Rozhodol som sa zvýšiť dávky o 50%. V diskusiách zahraničných webov som sa dočítal, že vraj rastliny dokážu prijímať priamo močovinu - samy si ju rozložia enzýmom (k čomu vraj pomáha nikel), takže nemusím namerať žiaden amoniak ako prechodný krok.

Vytrvej, ať má experiment vypovídací schopnost! Po pár dnech rostliny snad napoví, která z uvedených možností je správná.
(Osobně se domnívám, že močovina se rozkládá/spotřebovává hned a tedy nehromadí se, rostliny ji stíhají spotřebovat, a ještě si k tomu dopřávají trochu dusičnanů.)

Tak po 2 dňoch hnojenia močovinou namiesto dusičnanov nič moc, v oboch akváriách rovnako - nenameral som ani amoniak, ani dusitany a dusičnany sa nedržia, klesli na minimum (pod 5 mg/l). Tak neviem, či sa močovina ešte ani rozkladať nezačala alebo rastliny sú príliš nenažrané a treba dať vyššiu dávku. Nerád by som rastliny trápil nedostatkom dusíka.

caute prosim ma niekto skusenost z hnojivom od denerle perfekt plans dakujem

Pred troma týždňami som vysadil hnojenie draslíkom K2SO4.Týždennú dávku hnojiva pre 100L akva KNO3 som postupne zvyšoval 1.týž.100% výmena vody,KNO3:1,2g K2PO4:0,1g TC:0,4g... 2.týž.50% výmena vody,KNO3:1,8g, K2PO4:0,1g, TC:0,4g... 3.týž.50%výmena vody, KNO3:2,4g, K2PO4:0,1g, TC:0,2g. Meranie na konci 3.týždňa ukázalo mg/L= NO3:5-10, PO4:0,5-1, K:15. Tak isto ako u zervana a vaaclava sa mi hromadí draslík a ubúda dusík aj napriek tomu že mám minimálný filtračný objem(akvacit) iba 0,12L filter(100L/H) 0,12L skimer(200L/H).Dušan počkám na tvoje výsledky s močovinou. Rozmýšľam o doplnení rybej osádky, v súčasnosti ju tvoria 4 otíci a 10 neóniek červených.

To som uvažoval, ale povedal som si, že zase sa mi bude hromadiť vápnik, zvyšovať tvrdosť. Po ročnom otáľaní som si kúpil test na horčík (je drahý) a zistil, že ho je podľa očakávania, teda podľa celkovej tvrdosti je i vápniku podľa očakávania, nie je ho nedostatok, skôr môže byť blokovaný niečim. Preto som sa rozhodol skúsiť takto čisto len na dusík ísť a svoj vplyv mali aj príspevky niektorých akvaristov v zahraničných diskusiách, ktorí si pochvaľovali močovinu a dusičnan amónny. A v neposlednom rade ide aj o moju zvedavosť, čo sa bude diať s tou močovinou, to nepopieram

Prvé testy po 5 hodinách neukázali vôbec nič mimoriadne - okrem vyčerpania dusičnanov v malom akvárku (čo je normálne, keď tam bežne denne pridávam cca 5 mg/l a držím úroveň na cca 5-10 mg/l - a dnes ráno som nepridal žiadne). Tak buď sa tá močovina ešte ani nerozložila alebo sa rozkladá pomaličky a rastliny to stíhajú spotrebovávať. Múdrejší budem o pár dní.

Ak ti ide iba o dusík a nie o samotný experiment, volil by som radšej dusičnan vápenatý, ktorým súčasne trochu eliminuješ problém s deformáciami listov, ktorý si nedávno niekde spomínal. Močovina je podľa mňa dosť riziková. Keď všetko funguje, je to ok, ale občas nastane nejaká mimoriadna situácia a doplatia na to živočíchy.

Spíš než nitrifikace ty amonné ionty rovnou spotřebují rostliny. Myslím. A doufám. Při těch Tvých číslech by to tak mohlo fungovat.
Ale jak to exaktně ověřit... asi dost náročný test.

Nemám žiadne opatrenie, CO2 dokonca dodávam len počas svietenia, takže ráno je kritický čas, kedy je najvyššie pH. Počas dňa je pH na cca 6,5. Spočiatku nechám pre istotu na noc zapnuté CO2, kým nebudem vidieť, ako to je s amoniakom. Denná dávka dusíka je 0,38 mg/l, teda zhruba 0,5 mg/l potenciálneho amoniaku. Ak to bude zvládať nitrifikácia ako dúfam, tak sa nebude treba báť a vypínanie CO2 obnovím. Prvý týždeň pokladám za kritický, lebo baktérie vo filtri nie sú na to pripravené. Ak uvidím riziko, okamžite uberiem dávku močoviny - verím, že to zvládnem.

Inak súhlasím s Václavom - presne tak sa mi to aj potvrdilo - kým tam boli kopy ancíkov, bežali 3 nezávislé malé filtre, z toho najväčší mal 5 košíkov (3× molitán, 2× guľôčky) a všetky boli zaslizené. Ako ancíkov ubúdalo (do predaja), postupne sliz mizol a teraz s 1 ancíkom a krevetkami zostal jediný filter s jediným košíkov (molitán) a slizu nie je, nie je čo žrať

Paralelne s hlavným akváriom tento experiment robím aj v malom experimentálnom akváriu (10 l, nemám v prezentácii), kde hnojím silnejšie (doteraz som pridával až 30 mg/l dusičnanov týždenne, vo vode sa drží cca 10 mg/l a draslíka nahromadeného cca 45 mg/l) - teraz to bude denná dávka 0,93 mg/l dusíka, teda až 1,2 mg/l potenciálneho amoniaku. Je tam tvrdá voda, takže oveľa vyššie riziko, žije tam len 1 krevetka a veľa rastlín (hlavne hustý koberec Hemianthus, bol cez celé dno, teraz musel kúsok uvoľniť pre zálohu nových rastlín, čo som kúpil). Ak sa niečo pokašle, určite to bude v tomto malom akvárku.

Ten sliz to jsou kolonie bakterií, když tam žádný není nefunguje nitrifikace, nemají co žrát.

Držím palce a jsem velmi zvědavý na výsledky.
Nemýlím-li se, přidáváš CO2, čili Ti asi přes den kolísá pH. A v tom vidím rizika.
Nebo jako to máš "bezpečnostně" opatřené?

Rybiek nechcem zbytočne veľa Vo filtri v druhom akváriu ("rozplávačka") som mal tie isté filtračné médiá a keď bolo silne prerybnené (odchovňa ancíkov), tak v košíkoch to po 2 týždňoch vyzeralo ako guľôčky v želé, normálne som mohol celý košík vyklopiť a ono to držalo V tomto hlavnom akváriu mám väčší filter a guľôčky sú čisté. No veď uvidím, potom napíšem, ako to funguje, či nefunguje.

Je to trochu divné ale máš málo a moc čistotné rybky, asi bych ještě něco přidal. Pak si vyrobíš filtrem svoje vlastní NO3 a nebudeš mít přebytek draslíku. Jestli to ale ta Eheim zázračná filtrační media dovedou.

Takže dnes začínam experiment s hnojením močovinou. Aj posledné meranie ukázalo nerovnováhu - dusičnanov menej ako 5 mg/l, draslíka cca 30 mg/l (a to ho nepridávam účelovo). Pre dopĺňanie dusičnanov používam hnojivo 10 g KNO₃ v 60 ml vody - je to jediný zdroj draslíka, ktorý pridávam. Ak som dobre počítal, ekvivalent z hľadiska dusíka bude 2,8 g močoviny v 60 ml vody, potom môžem kombinovať, napr. namiesto 20 kvapiek prvého môžem dať 10 z každého a podobne.

Ak sa nemýlim, močovina sa rozkladá na amoniak a oxid uhličitý vďaka baktériám, však? Takže to, že si zarobím roztok, nebude znamenať rozklad v čase. Čo bude lepšie pridať do roztoku - sorban draselný alebo kyselinu askorbovú? Treba destilovanú vodu alebo stačí vodovodná?

Bude zaujímavé sledovať, čo sa bude diať v akváriu. Neviem, ako rýchlo sa močovina bude rozkladať - ak ráno prihnojím, kedy mám čakať amoniak. Či to bude rýchlo alebo aj v priebehu dní. V predošlej debate ste predpokladali, že v akváriu bude proste NH₄⁺ - ja skôr čakám, že ani nie, že jednak časť spotrebujú rastliny a o zvyšok sa postarajú nitrifikačné baktérie, takže i pri prílišnom hnojení by sa mali v konečnom dôsledku hromadiť dusičnany. Iste to bude chvíľu trvať, kým sa baktérie namnožia - momentálne filter zíva prázdnotou, nemusím ho čistiť ani celé mesiace, nie ako v druhom akvárku, kde som musel každý týždeň a bol plný slizu. Každopádne budem sledovať amoniak i dusitany.

ja mam mocoviny mraky.delal jsem tam nez ji v litvinove zavrely

Debata o močovine je v tejto diskusii cca od 17. 12. Ja sa ju chystám skúsiť, keď ukončím aktuálny experiment, teda v priebehu pár týždňov.

zkousel nekdo dat do akvarka mocovinu?

To neviem, v odkazovanej diskusii RBSC napísal:
RBSC napsal: Nikdy jsem nečetl, ani neslyšel od žádného fyziologa, že by nadbytek křemičitanů byl škodlivý(nepočítáme-li půdní reakci, podporu konkurenčních organismů). Naopak, nedostatek křemičitanů způsobuje imunitní problémy(některých) rostlin. Navíc, v kořenovém systému jsou bariéry, které mimojiné zamezují nadměrné distribuci některých těžkých kovů, a mají rovněž vliv na rozmístění křemíku.

Keď som o tom niečo hľadal, našiel som nanajvýš zmienku o rozsievkach (diatoms, napr. www.advancedaquarist.com/…), i v pokynoch k testu sa píše o nich. Tak možno hrozí ich rozmach? Ak niekto vie o tomto viac, či ak má niekto zmerané, že má nadbytok kremičitanov, podeľte sa o skúsenosti. A ak je niekto blízko a má záujem, môžem zmerať kremičitany vo vode, keď už mám ten test.

a co když je křemicitanů/křemíku nadbytek?

Kremičitany sú asi vždy prítomné vo vodovodnej vode a asi je ich potreba dosť nízka, tak sa to ani nezvykne riešiť. Inak som sa na ne tiež pred časom pýtal: rybicky.net/forum/1620…

A proč bys nedal i dnes trochu "hlíny ze záhonu"? Já dával hlínu pro pokojové rostliny před deseti lety a dávám i dnes. Samozřejmě je každá nádrž originální a vždy bude nesmírně záviset na počátečním množství a druhu rostlin, nicméně podle mě to obecně stále funguje. Přičemž i dnes jedu na žárovkách (úsporných), takže se pro mě (v souvislosti s tím, co píše vaaclav, zas až tak moc nezměnilo).

P.S. Koukám na tvá akvária. U novějšího mám názor, že stále málo rostlin. Asi si to nemyslíš, ale v reálu toto množství rostlin stále není dost, aby omezilo řasy. Víc. U staršího akvária je zajímavé, že před dvěma měsíci působí, že mělo víc rostlinné hmoty. Pokud jsi to probral, a máš problémy, tady může být pes zakopaný. Kdybych já měl plné akvárium, jako ty na začátku října, neprotrhávám a jsem rád. Jakmile naběhneš s kosačkou a začneš deformovat k obrazu svému - kurnik, kde se to v lidech bere, že nemají dobrý pocit, dokud neposekají, neprotrhají, nezkrátí? To si fakt myslíte, že ryby budou v parkové verzi šťastnější?
Shrnuji: Myslím, že tvůj problém není v hnojení. Dřív si hodil pod štěrk hlínu, narval rostlin, co šlo a nestaral se, že ano?

P.P.S. Tvé akvárium Samá řasa. Už druhé akvárium za poslední dobu, kde vidím kombinaci V. gigantea a C. aponogetifolia. Holce, která měla to první, C. aponogetifolia nešla. Ne, že by vůbec nešla, ale nebylo to ono. Tvrdil jsem jí, že obě rostliny žádají podobný biotop, mají podobnou velikost a vzájemně si konkurují. Dost se bránila myšlence, postavit to jen na V. gigantea. Chtěla tuhle kombinaci udržet. Podle mě to není dlouhodobě stabilní řešení a dřív či později jedna z těchto dvou rostlin převládne (sázím na V. gigantea, která, když má možnost, převálcuje všechno) - proč se nerozhodnout hned teď?

Proč se vlastně vůbec nestaráme o hnojení rostlin křemíkem? Kde a jak ho rostliny berou?

Musíš si rozmyslet co je tvoje priorita, jestli ryby nebo rostliny.

Všem Vám moc děkuji za informace.Než jsem založil velké aq vyzkoušel si většinu rostlin v malém, zda-li se jim bude dařit(jasné, že každé aq. je originál).Vše OK až na Cr.aponogetifolii a výskyt řas,nechci se však vzdát bez boje.Chci si vytvořit aq.jako jsem měl kdysi, kde by fungovala rovnováha s minimem mých zásahů.Ale nedaří se mi resp.ne tak, jak bych si představoval.Proto jsem se ptal na hnojení, protože má zkušenost je 0.Dřív jsem dal pod písek trochu hlíny za záhonu a o zbytek jsem se nestaral.Tak a teď mi poraďte
1.hrát si se světlem - dělám a má cenu zkoušet přihnojovat?2.Nebylo by lepší dát víc rybám než přidávat různý chem.sloučeniny?Ryby jsou pořád příroda.Přihnojit do sloupce či do dna?Dík

Hlavním motorem všeho co se týká rostlin je světlo. Dříve osvětlení nebylo tak silné většinou žárovky a od toho se většinou všechno odvíjí. Více světla více starostí.

Filip10 napsal: koukal jsem na stranky severočeských vodáren, ale bohužel jsem tam nenašel hodnoty.
EDIT-Ještě jedna otázka je nutné hnojit?
Dá se to tam najít, ale já ten kraj neznám, takže nepoznám, která z úpraven dodává k Vám: www.scvk.cz/… (zarolujte níž: Kvalita pitné vody za listopad 2016).
Ke hnojení obecně: Jsem na tom podobně jako Vy, vrátil jsem se k akvaristice po letech a "kdysi" se nehnojilo. Můj názor, z pozice podobné té Vaší, je asi tento: Dřív bylo ve všem méně možností, a ve většině akvárií to dopadalo tak, že některé druhy rostlin nám prostě "nešly" a časem vymizely, zatímco ty úspěšnější zaplnily vzniklé mezery. Dneska jsou možnosti mnohem širší, a v důsledku toho se změnily standardy vnímání, co je pěkné či úspěšné akvárium.
Já zatím stejně jako Vy nechci CO2, takže nemůžu čekat od rostlin zázraky. Jakmile jsem ale zjistil, že mi některé rostliny nejdou, už se s tím nechci smířit - což bych udělal kdysi. Proto to studuji, snažím se tomu porozumět, a otevírám o těchto otázkách diskuse na tomto fóru. Většinou se od zkušenějších nakonec dovím velmi užitečné věci.
Ve Vašem případě, jak já to z fotek i toho čerstvého rozboru vidím, se koná úspěch tak na 80%. Což je dost. Ty řasy tam máte, ale není to katastrofa. Pokud nechcete hnojení študovat (a utrácet za čisté chemikálie a testy), mohlo by k doladění pomoct například:
1. ubrat světlo,
2. hnojit spíš raději méně (ale ty dusičnany máte dobré),
3. pravidelně měnit část vody (já jsem poněkud líný, ale poctivě měním aspoň těch 15% týdně). Je lepší měnit méně a častěji (a vždy stejně), než jednou za dva měsíce dělat "velkou" údržbu. Nešokujete ryby ani rostliny.
Dodatek: Trošku speciální kapitolou jsou tzv. mikroprvky. Ty mohou ve Vaší vodě opravdu chybět. Na to Vám pomůže mj. ten PlantaMin, ale jde to trochu zbytečně do peněz. Když si koupíte práškové hnojivo na mikroprvky (např. Tenso Cocktail) a připravíte si roztok správné koncentrace, pořídíte totéž mnohem levněji a snad i lepší. Nic nemusíte měřit, prostě denně či obden kápnete trochu roztoku, a rostlinám pomůžete bez velké námahy.

To, zda je či není v konkrétním akváriu přihnojování rostlin vhodné, závisí na několika faktorech, především: 1) množství živin v substrátu, 2) množství živin ve vstupní vodě (+ frekvenci a množství pravidelně vyměňované vody), 3) množství producentů odpadních látek (tj. počet ryb a dalších živočichů), 4) množství a skladbě rostlin (+ rychlosti jejich růstu).

1) Obecně platí, že pokud máte nějaké živiny v substrátu, nemusíte je přidávat do vody (nebo jen v malé míře). Někdo používá komerční výživné substráty, někdo slabou vrstičku hlíny, někomu se za čas nahromadí v písku dostatek kvalitního detritu. To vše bude rostlinám sloužit jako zásobárna živin.
2) Pokud máte v pitné vodě např. 20 mg/l dusičnanů, tak je určitě nemusíte doplňovat ve hnojivu (totéž platí o ostatních rostlinných živinách).
3) Pokud máte v akváriu přiměřený počet ryb, tak s největší pravděpodobností budou produkovat dostatek dusíku a fosforu, a nebude opět nutné tyto živiny doplňovat (nebo jen v malém množství). Poměrně velké množství živin obsahuje také rybí krmivo (uvádí se, že ryby stráví zhruba jen asi 50% podávaného krmiva a zbytek vyloučí, bakterie to pak rozloží a máte to ve vodě nebo substrátu).
4) Rychle rostoucí (světlomilné) rostliny budou mít vyšší nároky na živiny než pomalu rostoucí (stínomilné) druhy. Budete-li mít v akváriu převážně stínomilné druhy rostlin, potřeba přihnojování bude rozhodně nižší.

Proč to neděláš jako dřív když ti to tak šlo.

Pěkné odpoledne pánové.Ráno jsem odevzdal vzorky a již mi přišly výsledky:pH7,2, GH9,NO3 13mg/l ostatní mi neudělali.Ani nevim, na co se zaměřit.koukal jsem na stranky severočeských vodáren, ale bohužel jsem tam nenašel hodnoty.Tak se ptám, co je ještě třeba znát o parametrů vody a eventuelního přihnojování?Vodu pravidelně měním,pravda její vlastnosti neznám.
EDIT-Ještě jedna otázka je nutné hnojit?Dřív jako kluk jsem nic nevěděl o NO látkách, tvrdosti vody,Fe,PMDD...Pak jsem se to dozvěděl ve škole na chemii.Aq mi fungovalo, ryby se množily, kytičky rostly, vodu jsem jen doléval a občas vyměnil vody a vyčistil dno, když tam byl nánost z ryb, filtr jsem měl bublifuk, lěčil jsem solí a malachitinovou zelení a to byly mé znalosti akvaristiky.Dnes abych si udělal dokrorát z chemie a etologie rostlin a ryb.Jen tak jsem se zamyslel.

Já taky nepřidávám CO2, takže rostliny v každém případě rostou mnohem pomaleji. Zlehounka přihnojuji jednotlivými složkami, pokud zjistím jejich nedostatek. Bez CO2 je většinou všeho dost i bez hnojení.
Nadbytek či nerovnováhu v živinách pomáhají srovnat pravidelné výměny vody, ovšem opět je dobré znát parametry vody, kterou přidáváte (pH, tvrdost, alkalita, dusičnany, železo aj. - najdete na stránkách Vaší vodárny).

NHKG: Neměříte, protože díky zkušenostem dokážete vyhodnotit signály, které Vám dávají rostliny, řasy, ryby, atd. U začátečníka toto nelze předpokládat.
Tetra Planta Min by podle výrobce fosfor a dusičnany obsahovat neměl: www.tetra.net/… . Přesto se domnívám, že Filip10 má v akváriu obojího dost.

Tetra planta min podle popisu obsahuje dusík a asi i fosfor. Pokud nemáš co2 a neměříš, tak je lepší tyto živiny nepřidávat. Kup si pmdd bez kno3 a hnoj poloviční dávkou.
Já taky neměřím a hnojím pmdd a mám jen minimum řas. Ale mám tak slabé osvětlení, že roste jen hnědá řasa a tu hned sežerou krunýřovci.

Pěkné dobré ráno a moc dík za info. To je krásná rovnice se spoustou proměnných, jejíž výsledek zatím neznám. Se světlem si hraju v současnosti. Nechci dělat několik změn najednou a pěkně postupně vychytávat detaily.Co se týče testování vody, tak si skočím do akvaritiky, aby mi ji změřili a bude.CO přidávat nechci. Hnojim málo do sloupce vody.Ohledně řas:u mne platí, víc světla=víc řas.Změnil jsem druh a délku světla, takže uvidím, co se bude dít.Když jsem svítli jen jedním světlem, tak mi ubyly řasy,ale moc se nedařilo H.guianensis.Jsem zase na začátku.Nechám udělat testy a ozvu se. Ještě 1 dík a klidné prožití Vánoc a ještě lepší příští rok.

Asi byste si měl pořídit nějaké ty testy - pH, tvrdost, alkalita, dusík.
Teorie víc hnojit -> víc rostlin -> méně řas platí za předpokladu, že přidáváte CO2, víte přesně kolik kterých živin ve vodě máte, a regulujete osvětlení na optimální úroveň.
Pokud všechny tyhle předpoklady nejsou splněny, intenzivní hnojení je střelba naslepo a pravděpodobně vede k nerovnováze faktorů růstu, z čehož obvykle nadměrně těží řasy.

Dobrý večer všem. Mám dotaz chtěl bych přilepšit (přihnojit) rostlinám z důvodu výskytu řas.Otázky jsou následující: jaké je ideální složení vody v low-tech aq (neznám parametry ani složení mé vody v aq - prostě mi něco roste dobře, něco míň a něco vůbec)rozbor vod je v pláýnu, čím a jak hnojit (v současnosti přihnojuji Planta Minem do vodního sloupce po výměně vody, ale uvažuji o jilových kuličkách),které je dobré hnojivo ke kořenům a nebo je lepší dát rybičkám více krmení a nechat hnojit ryby?Dík moc za rady.

Nevidím nikde ve vaší prezentaci informaci o tom, jaké množství hnojiva do svého akvária vlastně přidáváte, resp. na jaké koncentrace živin cílíte. To je pro mě dost podstatná informace.

lazynho napsal: trable s hnojení, konkrétně jde o fosfor, přihnojím čerstvou vodu v kýblu mimo akvárium. Někde sem četl, že se to děje v případě, že člověk přidává současně železo.
Fosforečnany železa i vápníku jsou špatně rozpustné, tzn. srazí se a naměříte nulu.

Pokud mluvíš o tom větším akváriu tak ADA substráty tyhle látky baští jestli to nebude tvůj problém. Jinak zrovna dneska jsem měřil a jako vždycky i po 24 hodinách od použití hnojiva jsem nikde nenaměřil 0.

Ahoj mám dotaz, jestli ste se s tím už někdo setkal, protože sem stejnej problém nikde nedohledal. Jedná se o trable s hnojení, konkrétně jde o fosfor, kvůli kterému se mi nedaří růst rostlin, zato mi jede sinice ve velkym. Měřím dlouhodobě PO4 0, a když připojím (profiplants P+, NA2HPO4*12H2O), tak sem za pár hodin zase na nule. Děje se to i pokud přihnojím čerstvou vodu v kýblu mimo akvárium. Někde sem četl, že se to děje v případě, že člověk přidává současně železo. Problém se řeší tím, že člověk dava tyto živiny s odstupem několika hodin, to mi ale moc nepomůže. Bydlím v Praze a tahle kouzelná voda nám teče z kohoutku. Pokud by někdo věděl, jak z toho vybruslit a poradil by mi, tak budu moc vděčný. Děkuji

Ohromné informace, moc děkuji.
Pro mě je novinkou zejména doporučovaná převaha dusičnanů nad amoniem. Myslel jsem že rostliny vždycky raději amonium.
Takže to pokládám za vysvětlené, bez amonných solí a močoviny se asi obejdeme.
Problém bude asi řešit jen ta menšina, které se hromadí v akváriu draslík.

Při příjmu NH₄⁺ uvolňují rostliny do okolí (tj. vody) ionty H⁺, aby ve svém pletivu zachovaly neutrální náboj. Tím dochází k okyselování vody. Je-li akvárium plné rostlin, pak za předpokladu přihnojování pomocí amónia bude jistě pH klesat mnohem markantněji, než v akváriu, kde rostlin moc není. Navíc přihnojování pomocí NH₄⁺ namísto NO₃- může také omezit příjem ostatních kationtů (K⁺, Ca²⁺, Mg²⁺). To může být někdy problém především u rostlin, které jsou citlivé na nedostatek vápníku. Pokud bude ve vodě vysoká koncentrace amónia (a zároveň nízká koncentrace vápníku), může u těchto rostlin docházet k blokaci příjmu Ca (= deficienci Ca). Podle některých studií na suchozemských rostlinách vykazovaly sledované rostliny nejlepší růst (výnosy) při poměru NO₃:NH₄ = 80:20. V hydroponii se běžně doporučuje, aby z celkového množství dusíku (N) v roztoku koncentrace amónia (NH₄) nepřekračovala 10%.

Pokud se nepletu, tak u močoviny dochází ve vodě k hydrolýze: CO(NH₂)₂ + 2H₂O → (NH₄)₂CO₃ → 2NH₃ + CO₂ + H₂O. Přeměňuje se tedy nakonec na amoniak a oxid uhličitý. V podstatě se tedy z močoviny stane ve vodě nakonec amoniak, takže u ní platí totéž jako u NH₃/NH₄.

Marcel G napsal:Při příjmu amónia rostliny okyselují vodu.
Perfektní shrnutí, díky!
Ta bezpečnost je zdůrazněna určitě správně. Kdokoli by to dělal, musí určitě postupovat s laboratorní přesností.
Chci se optat na to okyselování vody: To se děje tak, že rostliny seberou jen NH4+ kationt a "vyplivnou" zbylý aniont? Není to (často) lepší než když při redukci dusičnanů vodu posouvají do zásadité oblasti?
A jak to funguje s močovinou? Tam je ta vazba zase jiná, s tím si nevím rady...

Maq napsal: Ptal jsem se a ptám se znovu, zdali si s tím už někdo hrál a zkoušel např. močovinu, dusičnan amonný, ev. jiné dusičnanové nebo amonné soli?
Edit: EI metoda se mně nelíbí... dát všeho moc a pak to vylít A jak se to vlastně líbí rybám?Osobně jsem amoniak do akvária jako hnojivo pro rostliny dávat nějak systematicky nezkoušel, ale znám pár lidí, co to dělali. Jeden z nich přidává pravidelně do svého akvária poměrně vysoké dávky NH₄⁺ [jako (NH₄)₂SO₄], ale drží pH hodně nízko. Chvíli jsem spolu o tom diskutovali zde: www.plantedtank.net/… (vystupuju tam pod jménem "Marcel G" [před zablokováním] a "58417" [po zablokování]). pH udržuje v rozmezí 4,1 až 5,7. Redox (ORP) má v rozmezí 600 až 730 mV. Na mě jsou to už hodnoty hodně za hranou, ale podle fotek mu rostliny (aspoň ty, které tam měl) rostly velmi dobře. V akváriu udržoval koncentraci NH₄⁺ na 4,5 mg/l, NO₃^- na zhruba 30 mg/l, PO₄^3- na 5 mg/l. Později to snížil na 3,7 mg/l NH₄, 13 mg/l NO₃ a necelé 4 mg/l PO₄.

Já vidím v používání NH₄ jakožto rostlinného hnojiva tři potenciální problémy:
1) Hodnota pH musí být trvale nízká, aby se z relativně neškodného aniontu NH₄⁺ nestal vysoce toxický plyn NH₃, jehož příjem rostliny (ani živočichové) nedokáží regulovat. Při příjmu amónia rostliny okyselují vodu. Při nízkém pH se ale může rapidně zvýšit toxicita některých těžkých kovů. Kromě toho při velmi nízkém pH může docházet k uvolňování toxických kovů ze substrátu. S tím pak souvisí i to, že při nízkém pH se utlumuje funkce nitrifikačních (a pravděpodobně i mnoha daších druhů) bakterií. Domnívám se proto, že v takovém prostředí nebude docházet k příliš efektivní mineralizaci.
2) Vysoké koncentrace NH₄⁺ (>5 mg/l) mohou být podle některých studií pro určité druhy rostlin už vyloženě toxické (odkaz se mi teď ale nechce hledat). Dá se předpokládat, že pokud bychom chtěli dopřát svým rostlinám stejně vysoké koncentrace dusíku (N), jaké jim můžeme poskytnout ve formě NO₃^-, museli bychom jim dodávat velmi vysoké koncentrace NH₄⁺. 1 mg/l N = 4,427 mg/l NO₃ = 1,288 mg/l NH₄. To znamená, že pokud má někdo v akváriu třeba 20 mg/l NO₃ a chtěl by dopřát svým rostlinám stejné množství dusíku, ale ve formě amónia, musel by tam mít koncentraci 5,8 mg/l NH₄ (což už je docela dost). Pak už by stačilo, aby mu třeba po výměně vody (nebo vyčerpání CO₂ z tlakové lahve) krátkodobě stouplo pH nad 7, a na katastrofu má zaděláno (NH₄ se při vyšším pH přemění na vysoce toxické NH₃).
3) Potenciální riziko přemnožení řas (zde ale budou hrát roli i další faktory).

Takže používání NH₄ místo NO₃ při hnojení rostlin je podle mého názoru klidně možné (a vzhledem k tomu, že velká část vodních rostlin preferuje amónium před dusičnany, pravděpdodobně i efektivnější), ale nese to s sebou jistá nezanedbatelná rizika (toxicita při vyšším pH, okyselování vody, toxicita kovů, útlum bakterií, přemnožení řas). Kromě toho v běžném akváriu vzniká malé množství amónia neustále (vylučování ryb, rozklad organických zbytků), takže o něj rostliny tak úplně ochuzené nejsou. Je otázka (a to je na zvážení každého akvaristy), jestli u něj přihnojování amóniem povede k tak dramaticky lepším výsledkům, aby ta rizika podstupoval. Přihnojování pomocí NO₃ je tedy z mého pohledu mnohem bezpečnější.

Vodárne draslík nemerajú a ja test na K nemám, ale plánujem si ho kúpiť.

Myslel som tento príspevok: rybicky.net/forum/8369… - ale možno som niečo spomínal i tu.

Zajtra zase premeriam vodu a ak bude nadbytok draslíka (lebo Ludwigia má zase nové listy divné, vždy po výmene vody sa zlepší a po týždni zhorší) a zároveň nie dusičnanov, skúsim buď liadok amónny (našiel som doma) alebo močovinu (viem, že má sused )

Psal jste to (i) v tomto vlákně (nevím zda ještě někde jinde).
Vypadá to, že soubor chemikálií dodávaný jako PMDD někdy nemusí stačit. Pokud zůstaneme jen u KNO3, nemáme jak dodat dusík bez draslíku.
Ptal jsem se a ptám se znovu, zdali si s tím už někdo hrál a zkoušel např. močovinu, dusičnan amonný, ev. jiné dusičnanové nebo amonné soli?

Edit: EI metoda se mně nelíbí... dát všeho moc a pak to vylít A jak se to vlastně líbí rybám?

Nie, ja mohutné výmeny nerobím práve... Bežne len 1/3 vody každý týždeň, ale nie som moc zodpovedný v tomto a často s údržbou meškám Súhlasím však s tým, že pravidelné výmeny vody sú dosť prospešné, nie nadarmo je to súčasť EI metódy. Teraz som práve študoval rozsiahle diskusie zahraničných kolegov o problémoch s hromadením niektorých mikroprvkov a ich toxicite. Kto veľa hnojí, asi musí veľa meniť, lebo nikdy sa netrafíme presne do spotreby.

Vo vodovodnej vode máme málo draslíka, navyše ju riedim s RO.

A nemáte náhodou draslík ve vodovodní vodě? Bylo by to neobvyklé, ani teď z hlavy nevím kolik (slovenská) norma povoluje, ale když píšete o těch mohutných výměnách, a přesto takový urputný problém s draslíkem... nějak si to neumím sesumírovat dohromady.