Vcera uz jsem to nechtel obsirneji rozebirat, takze to udelam dnes, treba to nekomu pomuze. On spinany proudovy zdroj je jako psi hrbitov, jeden zakopanej pes vedle druhyho. Zkusim alespon zakladnim nahrobkum dat epitafy:
1. Spinani/rozpinani (dale budu psat jen spinani, myslena zmena) MOSFETu v techto obvodech generuje napetove spicky a to navic v protismeru, nez by nam pomahalo. Aby se mohl pro ucel zpetne vazby merit proud, jako napeti na nejakem malem odporu, bud se vselijak (s ruznym uspechem) napeti na odporu dale filtruje a/nebo se v dobe zmen buzeni MOSFETu nesnima (nebere v potaz). Paralelni razeni takovych zdroju proudu nese znacne problemy s jejich vzajemnym ovlivnovanim (vzajemne si delaji svincik v tom co meri ve zpetne vazbe), jejich propojenim, a s tolerancemi mereni proudu v jednotlivych obvodech. Takove pouziti je nejen slozite, znacne neprakticke, a casto i tezko proveditelne, coz uvadim predevsim k predchozimu dotazu.
2. Je potreba si uvedomit, ze MOSFET je sama kapacita (je vzajemne mezi vsemi vyvody), a tak se muze snadno stat, ze pri bezhave praci s Gatem MOSFETu, prijde pan Miller, a z MOSFETu udela kus dratu - prorazi se, nevratne. Proto je nutne pracovat s MOSFETem v rezimu spinani tak, aby byl co nejrychlejsi (nehral se), ale zase aby se neprorazil. Jde o jakysi kompromis, ktery uz sam o sobe neni uplne trivialnim problemem, specialne na vyssich frekvencich, o cemz svedci i mnozstvi materialu na webu ohledne tohoto problemu. Intergovane reseni tento problem resi, jen malokdy byva pro proudy vyssi nez 1A. Proto je pro vyssi proudy potreba zapojeni venovat jistou peci a pri pouziti zapojeni s externim MOSFETem vedet, co a proc.
2. Obvody spinanych zdroju proudu a napeti se lisi tim, ze v obvodech zdroju proudu chybi filtracni kapacita na vystupu, protoze pri spravnem spinani tece indukcnosti temer konstantni proud. Ona kapacita ale znacne zjednodusuje cele zapojeni (a zaroven prodrazuje). Ve vysledku zkonstruovat dobry spinany zdroj napeti je znacne jednodussi, nez proudu. Pro ucely napajeni LED je mozne pouzit jakysi hybrid, kde jde o spinany zdroj napeti, ale pro obvod zpetne vazby se pouzije snimani proudu tekouciho LED. Pokud se pak ma pouzit stmivani ve smyslu rizeni PWM, je nutne na dobu vypnuti (rozpojeni obvodu s LED) rict zpetne vazbe, ze je dostatecne napeti, aby se behem rozpojeni LED nezvysilo napeti na mozne maximum (at zustane napeti na kapacite kde je). Takova reseni se ale nepouzivaji (nebo o tom aspon nevim), maji vice nevyhod nez vyhod.
3. Spinany proudovy zdroj neni proudovym zdrojem v pravem slova smyslu. Udrzuje napeti na nejakem snimacim odporu, coz dela spinanim, a tak na zmenu zateze reaguje vyrazne hure, nez je tomu u linearnich zdroju proudu. Vyuziva se zde toho, ze se ubytek napeti na LED (s teplotou) nijak rychle nemeni. U nekterych konstrukci je pak problem, ze napeti na vystupu bez zateze vystoupi na maximalni moznou mez a pripojeni LED za provozu je muze znicit (coz se muze stat i diky nejakemu "vaklu", kdy se zatez diky spatnemu spoji rozpojuje a spojuje, jen se na to sahne). To je duvod, proc neni dobrym napadem spinat LED na vystupu takoveho proudoveho zdroje, kdyz nedisponuje moznosti rizeni pomoci PWM.
4. Navrh plosnych spoju spinanych zdroju je o znacne zkusenosti v navrhu. Nektere spoje musi byt co nejkratsi a co je jeste dulezitejsi, neni zcela jedno kde se co spoji. U nekterych spoju je nutne respektovat jeden bod, kde se vsechny spoje napojuji, ovsem u jinych spoju to nemusi hrat roli, a tak je potreba vedet jak to cele funguje, kde si dat pozor, co dat jak k sobe, a co si lze kde dovolit.
5. Moznych zpusobu rizeni spinanych zdroju proudu je vice. Nejjednodussi je hysterezni, kde se spina podle toho, zda proud presahl horni nastavenou hranici a nebo poklesl pod spodni hranici a cele zapojeni se pak snazi proud udrzet v techto mezich. Jsou ale i jine zpusoby a je na konstrukterovi, zvolit takovy, ktery odpovida ucelu, minimalne si dobre vybrat integrovane reseni. Nektera reseni totiz umi dost "plavat", nejsou prave precizni, nedrzi presne proud, coz nekde nevadi, ale nekde to muze byt znacnym problemem, kdyz pak bud nesvitime plnym vykonem (abychom meli LED v bezpeci pro mozne "uplavani"), nebo je muzeme pretezovat. Jednoduche konstrukce na bazi proudoveho omezeni spinanych zdroju napeti presne timto neduhem trpivaji, protoze omezeni proudu se z pochopitelnych duvodu casto nezajistuje nijak presne a ac jsou takova reseni velice levna (prikladem s MC34063A), za namahu s konstrukci nestoji.
Co rici zaverem? Mohl bych psat tyden, ale i tak uz tohle malokdo precte. Takze nechme speciality odbornikum a venujme se tomu, co kazdy z nas umime nejlepe, a neumi zase nekdo jiny, protoze dnes i jeden obor ma mnoho oblasti, a zrovna tahle je pro mne neco jako oko pro gynekologa - neco o nem vedet musi, ale expert na to neni
.