Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Hnojení

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Hnojení
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   21.01.2017 13:58 R Muž vaaclav @ [5046] - EchinodoryRe: JD1609
To se musíš podívat co to tvoje pískové hnojivo obsahuje. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   21.01.2017 13:49 Muž JD1609 @ [0] – tekuté hnojivo
A pokud mám sypké ("pískové") hnojivo, je potřeba přilívat něco jako toto nebo ne? www.akvamex.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   20.01.2017 11:14 Muž Ciffik @ [705] - RostlinyRe: JD1609
já to sice nikdy neviděl, ale mám za to, že je to tekuté hnojivo ne? jak to potom chceš aplikovat pod substrát?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.01.2017 09:36 R Muž vaaclav @ [5046] - EchinodoryRe: JD1609
Hnojivo pro všechny vodní rostliny s obsahem železa, minerálů a stopových prvků. sera florena® neobsahuje ani nitráty ani fosfáty a zajistí zdravý a bujný růst rostlin.

Jak tam píšou jsou to jen stopové prvky a pokud chceš rostlinné akvárium musíš mít většinou makroprvky jako dusík a fosfor možná i hořčík. akvarijni-hnojivo.cz/…
:-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.01.2017 00:20 Muž JD1609 @ [0] – tekuté hnojivo
Zdravím,
dá se použít toto hnojivo (www.akvamex.cz/…) místo hnojiva pod písek? Popř.: má někdo s ním zkušenosti?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   18.01.2017 21:41 Muž MichalV @ [26] – Hnojenie kŕmením, výmenou vody a hnojivom
Ahojte, povenoval som sa množstvu ale hlavne pomeru pridávaného N a P v akváriu z krmiva. Celé výpočty som spracoval v čiastočne editovateľnom excely, ktorý je stiahnuteľný tu:
ulozto.sk/…
heslo: rybicky.net

Chcel som si výpočtom overiť dogmu o hromadení fosforu z krmiva v akváriu. Je možné si zadať krmnú dávku, zloženie vašeho krmiva (aj malá databáza čo som používal resp našiel na nete), pomer N a P v tele ryby (dostupná databáza konzumných rýb), pomer N a P v sušine rastlín (zdrojom informácii sú aj stránky MarcelaG). V závere mám pomocné výpočty na dávkovanie hnojiva pre izbové kvety, ale dá sa prispôsobiť aj na PMDD)
Ocenil by som od vás doplnenie konkrétnych rastlín (sušina), prípadne tropikých rýb.
Výpočet umožňuje nasimulovať si rôzne situácie. Napr. ak máte v akva rastliny pažravé na fosfor (plávajúce alebo stonkové), používate prevažne sušené krmivá ktoré sú dnes chudobné na fosfor, tak v akva sa bude hromadiť NO3 zatiaľ čo PO4 bude limitujúce, čo môže vysvetlovať problémy s raslinkami v mnohých akva, kde sa nehnojí fosforom.
Snažil som si kontrolovať správnosť výpočtov, ale ruku do ohňa za to nedám stydim Konštruktívnu kritiku ocením. ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   16.01.2017 11:04 Muž Maq @ [495] – Citronan tridraselný
Našel jsem nějaké údaje v bezpečnostních listech:
pH roztoku 50g/l je 7.5-9.0 (= čili v našich koncentracích to neudělá celkem nic, myslím)
LC50 76h ryby = 18-32 gramů/l (nespletl jsem se, jsou to gramy, ne miligramy, čili toxicita prakticky žádná)
biologická odbouratelnost: >90% /2d
chem. spotřeba kyslíku: 425 mg/g
===
Vychází mi z toho, že se rozloží víceméně úplně za dva dny. Jedovatější glutaraldehyd se rozkládá asi den. To je srovnatelné.
Teď budu přemýšlet, jak z toho údaje o chem. spotřebě kyslíku vypočítat, kolik vznikne CO2. A nebo je snad možné, že nějaký uhlík zoxiduje jen na CO??? To by byl průser...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   16.01.2017 00:31 Muž Acinonyx @ [101] – FePO4
Mimochodom, pred par mesiacmi som niektorym ludom slubil modelovy vypocet zrazania zeleza v pritomnosti fosforecnanov. Bohuzial kvoli mojej zivotnej situacii som si na to nasiel cas az teraz. Dokument demonstruje ako vypocitat hranicu koncentracie fosforecnanov, pri ktorej dochadza k zrazaniu (pre rozne komplexy a koncentracie Fe).

www.filedropper.com/…

P.S.: Ak ma niekto panicky strach z matematiky, mozete preskocit az na zaver.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 22:44 Muž Maq @ [495] Re: Acinonyx
Velmi poučné, děkuji.
Mně ale v daném případě ani nešlo o pH, jako spíš o (ne)zvyšování celkové mineralizace vody. Používám vodovodní vodu a v té je hodně síranů a ještě víc chloridů. Ty nejsou považovány za škodlivé, jsou spíš ve zbytečném nadbytku. Proto jsem uvažoval o způsobu, jak ten nadbytek nezvyšovat... a třeba přidat trochu CO2.
Samozřejmě, Tvoje vysvětlení ohledně pH budu muset uvážit.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   15.01.2017 22:28 Muž Acinonyx @ [101] Re: Maq
Obavam sa, ze to funguje v podstate uplne naopak ako si myslis. Soli silnych kyselin su totiz extremne slabe zasady a naopak. Soli silnych kyselin teda "nereaguju" s vodou a neovplyvnuju pH. Graficky:

Cl- + H2O ⇄ HCl + OH-

(rovnovaha je posunuta uplne vlavo, takze chloridy nezvysuju pH vody)

Naopak, citraty su soli slabych kyselin, a preto su to silne(jsie) zasady. Reaguju s vodou a zvysuju pH vody. Opat, graficky:

citrat3- + H2O ⇄ citratH2- + OH-

(rovnovaha je posunuta vyrazne vpravo, vznika OH- a vyrazne sa zvysuje pH vody)

Z tohoto dovodu sa prave casto pouzivaju soli organickych kyselin ako pufry v zasaditej oblasti, napr. v biologii. Z pohladu zmeny pH ma teda vacsi zmysel pouzit sirany a chloridy. Druha strana su potencialne negativne dosledky nadbytku pre rastliny, ale o tom som zatial nepocul. Mozno MarcelG by nieco k tomu vedel povedat?

Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 22:03 Muž Maq @ [495] Re: Acinonyx
No, já jsem k tomu došel tak, že se chci vyhnout zvyšování koncentrace síranů a chloridů (což jsou soli velmi silných kyselin), a tak jsem uvažoval (a v případě draslíku už začal) o přidávání K, Ca a Mg v solích organických kyselin (citronany a octany, podle toho, co se dobře rozpouští).
Že se rychlost rozkladu nedá odhadnout, to docela chápu. Ale nakonec z toho to CO2 bude.
Ale když zmiňuješ vliv na pH, to nechápu. Proč by citronan měl okyselit víc než třeba síran? Funguje to u solí organických kyselin jinak?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 21:44 Muž zervan @ [683] Re: zervan
zervan napsal: Keďže som s testom na amoniak prakticky asi nikdy nič nenameral a mám ho už dlhšie (moc nepoužívam bežne), skúsim pre istotu zarobiť slabý roztok dusičnanu amónneho a zmerať to, aby som sa uistil, že test vôbec funguje. Chlapi, mám zlú správu: ten test asi nefunguje :-( Mám ho už dlho, lebo som ho prakticky ani nepoužíval a možno je už proste starý.

Prosím o kontrolu: v pivnici som našiel pixlu s nápisom "liadok amónny" - to si ešte otec takto dával rôzne hnojivá kedysi dávno. Otvoril som, bol tam nejaký sáčok s béžovými guľôčkami, žiaden zápach to nemalo. Navážil som 0,5 g (asi 10 guličiek), dal do 1 dl vody (100 ml). Z tohoto roztoku som dal 1 ml do litra vody - ak som dobre počítal, mal by som namerať 1,1 mg/l amoniaku. Lenže som nenameral nič. Tak som pridal do toho litra ešte 9 ml (spolu 10 ml), zase nič. Tak neviem. Ešte je možné, že to nebol liadok amónny (teoreticky sa to mohlo nejako popliesť medzičasom), skúsim nájsť niečo iné.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.01.2017 21:36 Muž Acinonyx @ [101] Re: Maq
Nie so biolog, ale kedze je sucastou Krebsovho cyklu, tak som si takmer isty, ze ho nieco rozlozi na CO2 a H2O. Ako zdroj CO2 to asi nebude velmi prakticke (pH, rychlost rozkladu (?)).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 20:44 Muž Maq @ [495] Re: Acinonyx
Jsem si spáchal citronan draselný když jsem chtěl přidávat draslík bez dusíku.
Co se pak stane s tím citrátovým aniontem? Rozloží se na CO2 a vodu? Jak rychle? Dá se to považovat za zdroj CO2?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 18:51 Muž Acinonyx @ [101] Re: tonof
OT: 2.05 g, mal som tam chybu, ako Zervan spravne upozornil. :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 18:46 Muž tonof @ [33] - RostlinyRe: zervan
Rozumiem tomu dobre že 4,1g: Mg(NO3)2 dodám 1O mg/l:NO3 a 1,85mg/L:Mg na 100L?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   15.01.2017 18:33 Muž zervan @ [683] Re: Acinonyx
Acinonyx napsal: Aby si dodal 10 mg/L NO3 pre 100L akva:
10 × 100 / 62 * 256.4 = 4135 mg = 4.1 g Mg(NO3)2.6H2O

Pozor, dusičnany sú tam 2 razy, takže nie /62, ale /124, teda 2,05 g.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.01.2017 18:28 Muž Acinonyx @ [101] Re: tonof
Aby si dodal 10 mg/L NO3 pre 100L akva:

10 × 100 / 62 / 2 × 256.4 = 4135 mg = 2.05 g Mg(NO3)2.6H2O

Bohuzial, ten pomer Mg a NO3 v tej zlucenine je pevne dany, cize ak pridas 10 mg/L NO3, tak s tym pridas zaroven 1.85 mg/L Mg, a s tym sa neda nic robit. Ak by si chcel pridat viac Mg bez zmeny NO3, tak to potrebujes dorovnat inou zluceninou. Napriklad MgSO4.7H2O, pripadne laktat/citrat horecnaty.

Edit: Zervan ma pravdu. Moja chyba. X-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 18:18 Muž tonof @ [33] - RostlinyRe: tonof
Mg(NO3)2*6H2O Dusičňan horečnatý hexahydrát stojí 250g- 22euro.Neviem aké týždenné množstvo dať aby som dodal Mg 10mg/L a NO3 10mg/L pri 100L akva.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 17:21 Muž Bacoun @ [37] Re: Maq
Pokud doplňovat vápník : hořčík,tak bych se asi držel takového obecného pravidla 2:1.Tak aby jedné živiny nebylo moc a druhé málo.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 17:16 Muž tonof @ [33] - RostlinyRe: Maq
Výborný nápad s tým dusičňanom horečnatým, kde ho zohnať.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   15.01.2017 16:56 Muž Maq @ [495] Re: tonof
Bude dobré když bude více lidí testovat močovinu, ale jediná možnost to není. Můžeš zůstat u dusičnanů. Nemusíš si cpát do vody sírany s hořčíkem, můžeš použít dusičnan hořečnatý. A nebo dusičnan vápenatý, pokud se Ti hodí vápník. Oba jsou dobře rozpustné a občas se používají jako hnojiva.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.01.2017 15:05 Muž tonof @ [33] - Rostliny
Prešiel mesiac odkedy som vysadil K2SO4.Týždenne som zvyšoval dávku KNO3 po 0,6g až na 3,6g po dnešnej výmene vody,týždenne narastala aj biomasa rastlín.Ostatné hnojivá KH2PO4:0,1g/ TC:0,2g/ MgSO4*7H2O:10g. Napriek tomu pri týždenných meraniach NO3 ukazuje menej ako 5mg/L, PO4:0,5-1mg/L ale Draslík pri posledných dvoch meraniach viac ako 15mg/L. Deformácia mladých listov nastala u citlivejších druhov rotala macranda, proserpinaca palustris cuba a pomalší rast u ostatných rastlín tým pádom návrat rias GDA.Neviem dôvod prečo sa ten draslík hromadí podobne ako u zervana. Som nútený začať hnojiť močovinou ako zervan aby som zvrátil pomer N:K. sad
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   14.01.2017 23:54 Muž Kamilstrom @ [497] - RostlinyRe: Maq
Je to tam dole napsano "Derived from: potassium nitrate, urea (iminium salt)"
Ale Jinak tyto naredene vodicky nemaji moc smysl kupovat je to drahe,radeji pouzivam "suche" hnojivo,neceleho pul kila KNO3(presneji 1lbs) stoji $3 a urea(tu ale nepouzivam) neco pres 2 kila(5 lbs) tusim $12,Flourish nitrogen 500ml $10.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.01.2017 21:58 Muž MichalV @ [26] Re: Maq
dik za upozornenie ;-) už som sa dočítal. tak tam lejem rovno amoniak :-D ale NO2 zatiaľ nemerateľné, tak to bude asi zmes viacerých zlúčenín dusíka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.01.2017 21:51 Muž Maq @ [495] Re: zervan
Marcel prošlapává stopu.potlesk
Dnes bych možná spíš než na zemědělce vsázel na environmentální výzkumy. Ty se dělají, ale všechny studie jsou publikované jen na placených médiích, a mezi akvaristickou veřejnost ty objevy pronikají s velkým zpožděním.
Například k určení, jak a kam pochoduje dusík v té které vazbě, bychom potřebovali experimenty s izotopovým dusíkem. A hned by bylo jasněji. Jenže je to drahé. :-(
Na druhou stranu, není to pěkné, že můžeme takhle bádat a objevovat? Možná jsme poslední generace lidí, která tohle dělá...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   14.01.2017 21:41 Muž Maq @ [495] Re: MichalV
Velmi se mýlíš. Močovina nesmrdí. Můžeš si ji splést s cukrem. X-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.01.2017 21:39 Muž Maq @ [495] Re: Kamilstrom
Nenašel jsem zmínku o močovině... jen amonium vázané v komplexu. Něco jsem přehlédl?
Každopádně díky.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.01.2017 21:34 Muž MichalV @ [26] Re: zervan
močovinu zmeriaš nosom :-) ja čo dávam hnojivo na izbove kvety tak smrdi čpavkom nezameniteľne. smich ale v akom množstve je zastupene z celkových N-látok asi len podľa chuti :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   14.01.2017 21:14 Muž zervan @ [683] Re: Maq
Áno, tiež dosť intenzívne čítam zahraničné diskusie (o toxicite mikroprvkov mi to trvalo celé týždne) a často tam spomínajú tieto skutočnosti, i hnojivo Eudrakon som videl spomínané, niektorí používajú. Nemusí ísť len o vieru, že je tam amoniak, veď sa to dá aspoň orientačne zmerať, nie je problém dať do litra vody pár kvapiek hnojiva a zmerať. S močovinou by to bolo horšie :-) Či to niekto meral, to neviem, ale niektorí diskutujúci majú prístup aj k serióznemu laboratóriu, tak by mohli odhaliť tieto tajomstvá, keby chceli :-)

Čím viac toho preštudujem, tým mám viac otázok... napr. i také banality ako vhodný pomer železa a mangánu - podľa niektorých je 2:1 (aj podľa podrobnej štúdie so sójou, ktorú zase iní zamietajú ako úplne inú rastlinu) a argumentujú aj tým, že ho používa Tropica vo svojom hnojive (a podľa tohoto vzoru už dlhšie i ja používam upravenú zmes mikroprvkov). Lenže ešte záleží, či je ten mangán len v bežnej soli (napr. síran) alebo v cheláte, ostatne, to i pri železe.

Zdá sa, že pri akváriových rastlinách by bolo toho veľmi veľa čo skúmať, no tí, čo na to majú seriózne možnosti (napr. vedci s laboratóriom) sa k tomu moc nemajú, veď prečo aj - zaujímavejšie je skúmanie plodín, ktoré sa pestujú pre potravinársky priemysel a nie nejaké "hobby". Výrobcovia hnojív možno nejaké výskumy robia, no o výsledku sa nepodelia, je to ich tajomstvo. A preto si vážim ľudí ako Marcel G., ktorí sa snažia o čo najserióznejší prístup v skúmaní, aj keď nemajú ideálne možnosti.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.01.2017 21:14 Muž Kamilstrom @ [497] - RostlinyRe: Maq
Treba tebou konkretne zmineny Seachem (Flourish nitrogen)to uvadi(potassium nitrate,urea). :-) www.seachem.com/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.01.2017 20:54 Muž Maq @ [495] Re: zervan
Zavedení výrobci většinou tají svoje receptury, protože na rozdíl od potravin etc. nejsou povinni udávat složení. Na některých fórech jsem si ale všiml, že dost lidí z nějakého důvodu věří, že hnojiva Seachemu a dalších firem obsahují dusík nejen v dusičnanové vazbě, ale i amonné a snad i močovinu.
Narazil jsem na jednoho zajímavého a mně zcela neznámého německého výrobce, který takové tajnosti nedělá, a je zajímavé si jeho stránky prohlédnout:
shop.drak.de/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   14.01.2017 11:01 Muž zervan @ [683] Re: Maq
Vďaka za info! Áno, dávku močoviny znižujem na polovicu (resp. na pôvodnú úroveň, lebo som zvyšoval až na dvonásobok). Keďže som s testom na amoniak prakticky asi nikdy nič nenameral a mám ho už dlhšie (moc nepoužívam bežne), skúsim pre istotu zarobiť slabý roztok dusičnanu amónneho a zmerať to, aby som sa uistil, že test vôbec funguje.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   14.01.2017 10:57 Muž Maq @ [495] Re: Maq
Tento text je výborný: web2.mendelu.cz/…
1) Bakterie přeměňující močovinu na uhličitan amonný jsou v půdě běžné, a nitrifikačním bakteriím se následně hodí jak amonný kationt, tak (hydrogen)uhličitanový aniont.
2) Rostliny dokáží konzumovat močovinu přímo.
3) Forma v níž rostlina dusík přijímá (NH4+, NH2, NO3-) ovlivňuje příjem dalších iontů.
===
Napadá mě, že pár dní trvalo, než se Ti v akváriu namnožily ty bakterie žeroucí močovinu, a proto se celý proces nitrifikace rozběhl opožděně.
Je to Tvůj experiment, ale já bych na Tvém místě snížil dávky močoviny na polovinu, pokračoval, a vytrvale měřil dusík ve všech vazbách.
===
Močovina podle všeho prakticky není jedovatá, ale zatím jsem nenalezl limity specifické pro vodní organismy.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   14.01.2017 10:07 Muž Maq @ [495] Re: zervan
Ty jsi ten vývoj - přeměnu na dusi/tany/čnany - předpokládal, já jsem naopak poněkud překvapený.
A domnívám se, že se stalo toto: Hnojil jsi MOC, takže rostliny nespotřebovaly všechno, načež se s malinkým zpožděním domnožily nitrifikační bakterie a přeměnily přebytek na dusičnany.
Pozoruhodné ale je, že jsi nenaměřil žádné NH3/NH4+. Tady nemám jasno. Dokáží rostliny využít močovinu přímo? Věřím že ano, ale nevím to jistě. A dokáží totéž nitrifikační bakterie? Nemám tušení.
Pokud bychom na obě otázky měli kladné odpovědi, pak tu máme zdroj dusíku, který vůbec nezvyšuje obsah NH3/NH4+ ve vodě! V tom případě bychom měli znát toxicitu močoviny.
Pokusím se najít nějaké odpovědi...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   14.01.2017 09:05 Muž zervan @ [683] Re: MichalV
Iste, vždy je viac možností ako pokračovať, ja som sa rozhodol vodu vymeniť. Nepredpokladám, že by dusitany klesali - keď tak dlho trvalo, kým sa vôbec niečo začalo diať, má to zjavne nejakú zotrvačnosť a rozklad močoviny nie je okamžitý (alebo proste trvá, kým sa jej nahromadí priveľa). Tak som vychádzal z predpokladu, že dusitany by naďalej stúpali, tam je malý filter a nemá šancu zvládnuť taký nápor, keď doteraz nemal prakticky žiadnu robotu (tých pár krevetiek veľa amoniaku nevyrobí). Mne to stačilo ako dôkaz, že dusitany a nakoniec i dusičnany sa naozaj vytvoria, len to trvá takmer týždeň.

No a mám druhé akvárium - hlavné. Kým spočiatku sa dusičnany úplne vyčerpali, dnes ráno som ich meral a test ukázal viac ako 20 mg/l (povedzme 25)! Pritom amoniak a ani dusitany nie sú prítomné, tam je veľký filter zvyknutý na nejakú menšiu prácu (sú tam aj rybky), obe fázy spracovania zvláda. Už pár dní meškám s pravidelnou údržbou, takže dnes vymením polovicu vody, čím dusičnany dostanem do požadovaného limitu a pokračujem ďalej s normálnou dávkou močoviny.

Možno by stálo za to dať do nejakého prázdneho akvária (len voda, žiadne rastliny a živočíchy) zabehnutý filter, jednorazovo určitú dávku močoviny a týždeň sledovať, čo sa bude diať. A je možné, že to i čoskoro spravím, keď prerobím rozplávačku, všetky rastliny z malého experimentálneho pôjdu tam, takže bude príležitosť...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   13.01.2017 21:17 Muž MichalV @ [26] Re: zervan
Ahoj, nechcem ti do toho kecat, paci sa mi tvoje zanietenie o experimentovanie. Ako kazde experimentovanie, aj toto si moze vyziadat svoju dan ale pokrok nieco stoji.
Len som chcel, ze na tvojom mieste by som na 2 dni hnojenie uplne vynechal a zmeral NO2 ci padlo na 0 a az potom pokracoval v normalnej davke. Jednak zmeras ako rychlo to tvoje akva zvladne dusitany vynulovat a jednak spravis minirest v hnojeni.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   13.01.2017 21:09 Muž zervan @ [683] Re: zervan
zervan napsal: ... Keďže sa nič nedialo, v 2 krokoch som zvýšil až na 2-násobok teda denne:
...
* v malom experimentálnom akváriu 1,9 mg/l dusíka (ekv. 2,4 mg/l amoniaku, či 8,3 mg/l dusičnanov).
...
Nepostrehol som žiadne zvýšenie amoniaku (zostáva nulový) a ani dusitanov (cca 0,05 mg/l, ako vždy predtým). Samotné dusičnany sa vyčerpali - teda v akváriách nenameriam prakticky žiadne. ...

Ak by niekto šiel do používania močoviny, chcem len priebežne upozorniť, že dnes som v malom experimentálnom akváriu spozoroval nervózne pobehovanie krevetiek, zmeral som všetky hodnoty vody a zistil, že došlo k zvýšeniu dusitanov (cca 0,5 mg/l) i dusičnanov (cca 15 mg/l). Zvláštne, že amoniak stále nenameriam. Zdá sa teda, že kumulovaná nespotrebovaná močovina sa rozkladá, časť amoniaku spotrebujú rastliny, časť baktérie vo filtri, vo vode nezostane žiaden, no objavia sa dusitany a začnú stúpať dusičnany tak, ako som v úvode predpokladal. Z pochopiteľných dôvodov som v tomto akváriu vymenil vodu a od zajtra budem pridávať už len normálnu (nie dvojitú) dávku močoviny. Takže opatrne, nič netreba preháňať! ;-)

V hlavnom akváriu k zvýšeniu dusitanov nedošlo - zajtra chcem zmerať komplexnejšie vodu a spraviť bežnú údržbu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   11.01.2017 17:39 Muž zervan @ [683] Re: Maq
Áno, budem pokračovať, snáď sa nič zlé nestane. Hlavne mám stále obavy, ako to s tou močovinou je - čo ak je časť stále prítomná vo vode v pôvodnej forme, bez rozloženia? A sa stále kumuluje? Testy ju neodhalia, no keď jej bude priveľa a baktérie ju rozložia, nastane amoniaková apokalypsa? Je to silný pocit neistoty, keď sa nemôžem oprieť o testy. V cudzích diskusiách niekto tvrdil, že rastliny vedia využiť močovinu aj priamo, rozložia si ju enzýmom, teda nie je medzikrokom amoniak vo vode. Inak áno, CO2 dodávam - v hlavnom akváriu je pH cca 6,5-6,7, v malom je vyššie (podstatne vyššia alkalita cca 12° dKH) a hlavne nestabilné, tam je len biokvas.

Nedostatkom dusíka rastliny predtým hádam netrpeli - držal som vo vode stále úroveň cca 5 - 10 mg/l.

A som zvedavý na údržbu filtra, či sa tam objaví typický sliz, ktorého som v týchto dvoch akváriách nikdy nemal.

Tých 5 dní je zatiaľ málo na nejaké závery, sú to len také priebežné medzivýsledky.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   11.01.2017 17:29 Muž Maq @ [495] Re: zervan
Velmi, velmi zajímavé a užitečné!
Ty dávky jsou fakt vysoké. Přidáváš CO2, což musím mít na paměti, pokud bych někdy následoval Tvůj vzor.
Taky je možné, že Tvoje rostliny měly předtím relativní nedostatek dusíku, takže prozatím doplňují zásoby.
Ještě jedna věc mě napadá: Bakterie. Snad se nebudu mýlit v domněnce, že některé bakterie neumějí využít dusičnanový dusík. Teď mají spoustu amonia, tak se možná šťastně množí.
Prosím, pokračuj v experimentu a podávej zprávy. Držím palce!
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 13   11.01.2017 16:30 Muž zervan @ [683] Re: Maq
Aj som premýšľal, že to tu zhrniem po 5 dňoch, tak idem na to :)

Keď som šiel do experimentu, mal som dve očakávania:
1. Z močoviny sa bude tvoriť amoniak a z neho dusitany, oboje vo vode nameriam a budú predstavovať riziko otravy.
2. Vo vode sa budú udržiavať dusičnany - ak zvýšim dávku močoviny, budú pribúdať.

Ani jedno očakávanie sa nepotvrdilo, čo ma vcelku prekvapilo.

Čiže dodávanie KNO3 som prerušil a nahradil močovinou. Pôvodne som začal s takou dávkou močoviny, ktorá dávala rovnaké množstvo dusíka ako predtým dodávané množstvo v dusičnanoch, konkrétne: denná dávka dusíka 0,38 mg/l, v malom experimentálnom akváriu 0,93 mg/l. Keďže sa nič nedialo, v 2 krokoch som zvýšil až na 2-násobok teda denne:
* v hlavnom akváriu 0,77 mg/l dusíka (ekv. 0,98 mg/l amoniaku, či 3,4 mg/l dusičnanov);
* v malom experimentálnom akváriu 1,9 mg/l dusíka (ekv. 2,4 mg/l amoniaku, či 8,3 mg/l dusičnanov).
Čo je veľmi silná dávka dusíka, si myslím. Možno sa bude zdať až neuveriteľná, hlavne v tom malom akváriu, no ono má výšku len 20 cm a takmer celé dno je husto zarastené kobercom Hemianthus, okrem neho ešte nejaké malé Ludwigie, takže je v podstate veľmi bohato zarastené v prepočte na objem vody.

Konkrétnejšie výsledky: Nepostrehol som žiadne zvýšenie amoniaku (zostáva nulový) a ani dusitanov (cca 0,05 mg/l, ako vždy predtým). Samotné dusičnany sa vyčerpali - teda v akváriách nenameriam prakticky žiadne. Testy by teda jednoznačne tvrdili, že akvárium trpí nedostatkom dusíka. No rastliny si nesťažujú, čo badám v dvoch ukazovateľoch:
1. rastú normálne (vrátane Salvinia minima, ktorá vie dať najavo nedostatok dusíka), dokonca po zvýšení dávky sa mi zdá (je to subjektívne), že bublinkujú kyslík viac ako obvykle;
2. nekumulujú sa žiadne iné živiny, teda dusík nie je brzdou - hodnoty fosforečnanov, železa, tvrdosť i alkalita sú normálne, draslíka je zhruba polovica oproti predošlému nadbytku, čo je pochopiteľné, keďže som menil polovicu vody a žiaden nepridávam.

Voda je priezračne čistá ako vždy, menšie množstvo zelenej riasy a ešte menšie množstvo sinice v hlavnom akváriu je ako obvykle, v malom experimentálnom nie je žiadna (tiež ako obvykle). Rybky sú čulé, dokonca sa predvčerom celý deň naháňali (ale ikry neboli). Krevetky sa správajú normálne (v malom experimentálnom síce jedna uhynula, ale to pokladám za zhodu okolností, občas nejaká uhynie aj v rozplávačke, možno "na starobu").

Mám však opäť problémy so všetkými troma druhmi Ludwigie - skúsim spraviť nejaké fotky a poslať do diskusie "Čo sa deje s rastlinami". Nemusí to nijako súvisieť s dodávaním močoviny, ale môže. S Ludwigiou som mal problémy i predtým, ale zdalo sa mi, že som to vyriešil.

Teda zatiaľ, po 5 dňoch, nevidím nejaký problém, no pôsobí dosť zvláštne hnojiť niečim v značných dávkach a pritom podľa testov nevidieť nič. Mne je to vcelku nepríjemné, keďže rád testujem :) Ak to však má pomôcť zabrániť kumulácii draslíka, zatiaľ nevidím problém používať zmes KNO3 a močoviny - dusičnany by potom mali byť ukazovateľom stavu dusíka.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   11.01.2017 15:46 Muž Maq @ [495] Re: zervan
zervan napsal: Takže dnes začínam experiment s hnojením močovinou.
Jak pokračuje experiment? Jsem asi netrpělivý, já vím, ale zajímá mě to velmi. :-)
Mimochodem, za pokus by možná stály i (NH4)2CO3 nebo NH4HCO3. Si říkám, že troška CO2 by z toho být mohla...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 8   11.01.2017 14:13 Muž Maq @ [495] Re: zervan, Marcel G
Připojím svoje pozorování (ohledně tvrdosti vs. obsahu živin):
Akvárium mám od září, čistý substrát, vstupní voda pH 7.7, 12°dGH, 5°dKH, 0 mg/l N.
Dal jsem docela hodně rostlin, nemám CO2, okyseloval, a cílevědomě směřoval k "vyhládlé" vodě. Včera jsem naměřil pH 6.8, 10°dGH, 5°dKH, < 5 mg/l NO3-.
Vodu tedy nemám měkkou, je stále mineralizovaná docela dost, ale hlavní živiny držím na nízké úrovni.
V takové vodě mi "plevele" Vallisneria biwaensis, Sagittaria platyphylla, Ceratophyllum demersum stávkují. Nehynou a nerostou. Ceratopteris (oba kořenující druhy) prakticky odešel. Egeria roste docela dobře.
Hygrophila siamensis zpočátku rostla velmi bujně, teď netáhne k hladině a spíš se větví (ale neshazuje spodní listy).
Na druhou stranu náročnější Hygrophila pinnatifida, Limnophila aromatica rostou dobře, a Proserpinaca palustris mi dělá vyloženě radost.
Je to samozřejmě pouhé jedno nijak kvantitativně nepodložené pozorování. Ale mohlo by naznačovat, že "náročnost", kterou obvykle vztahujeme k tvrdosti nebo alkalitě, má zřejmě stejně významnou souvislost s koncentrací i dalších minerálů, především těch s obsahem makroživin.
Jedním číslem to vyjádřit určitě nepůjde, protože rostliny se ve svých druhových nárocích jistě významně liší ve vztahu ke každé z živin. Ale pokud bychom museli volit jedno číslo, možná lépe než v °dKH bychom to vyjádřili ve vodivosti? Prostě "hustá" vs. "řídká" voda?
A protože většina akvárií má vodu hustou, rostliny jimž taková voda vyhovuje jsou pokládány za nenáročné... a mně ta vallisneria neporoste a neporoste... tone
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 5   11.01.2017 13:03 Muž zervan @ [683] Re: Marcel G
Z mojich pozorovaní jednoznačne Cabomba furcata / piauhyensis (rybicky.net/atlasrostlin/cabomba_piauhyensis) je rastlina, ktorej svedčí nízka KH, resp. inak: ktorá má rada pH pod 7. No a to je pri vyššej alkalite ťažko dosiahnuť. Rástla dobre aj pri relatívne vyššej alkalite a hojnom CO2, ale i pri slabom CO2 a veľmi nízkej alkalite. Prečo to tak je, to neviem, ale ak bolo pH vyššie, odumierala mi. Zdá sa mi, že tvrdosť ju až tak nezaujíma.

A naopak - Samolus valerandi (rybicky.net/atlasrostlin/samolus_valerandi) mi pri mäkkej vode s nízkou alkalitou hynul, proste nerástol, listy zakrpatievali a korene sa nerozvíjali. Zvýšil som tvrdosť (na cca 8 °dGH), no alkalitu som kvôli Cabombe nechal nižšiu (cca 3-4 °dKH) a prosperuje - nie je síce výstavný, ale rastie. Pri ňom sa mi zase zdá, že mu ide o tvrdosť a nie alkalitu a pH.

Ani v jednom prípade som však nerobil nejaký exaktný experiment, no tieto dve rastliny dávam do pozornosti, ak by niekto chcel experimentovať ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   11.01.2017 12:46 R Muž Marcel G @ [1214] - Rostlinná akváriaRe: Maq
Maq napsal: Přesto věřím, že některé rostliny strádají v tvrdší vodě i absolutně.Já bych možná vyměnil slovíčko "tvrdší" za "mineralizovanější" (= vodě s vyšším obsahem minerálů neboli vyšší koncentrací živin obecně). ;-) Podle mě nemusí některým rostlinám činit potíž pouze zvýšený obsah vápníku a hořčíku (= tvrdost), ale i zvýšený obsah jiných živin (především pak stopových prvků, ale pravděpodobně i NPK). Mluvil jsem například s jednou bioložkou, která studovala růst rákosu a dalších mokřadních rostlin, a ta mi říkala, že při vyšších koncentracích dusíku v sušině (>4% N) už docházelo u mnoha rostlin k inhibici růstu a celkově prý nevypadaly moc dobře. Mimochodem, podobnou koncentraci dusíku (4,6% N) v sušině jsem zjistil i u svých rostlin, které jsem přihnojoval metodou Estimative Index. Některé druhy rostlin dokáží být vůči takto vysokým koncentracím dusíku (či jiných živin) v sušině odolné, ale dokážu si představit, že pro některé jiné druhy může být takto vysoká koncentrace už škodlivá či vyloženě toxická.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   11.01.2017 11:11 Muž Maq @ [495] Re: Marcel G
proč je rozhodující KH (alkalita) a ne GH (tvrdost)?
Taky mi to není jasné.
A dovolím si připojit takovou neurčitou úvahu: Mám dojem, že většina rostlin, které pokládáme za invazivní, jsou takové, které dokáží nejlépe využít podmínky s vysokým obsahem živin, tedy obecně vody hodně mineralizované.
Směřuji k tomu, že výhoda je možná relativní. Chceme-li tedy ochránit některé druhy před dominancí těch invazivních, je lepší nižší obsah živin. To se může týkat obsahu (hydrogen)uhličitanů stejně jako třeba vápníku nebo dusíku.
Možná proto zkušený rostlinář Jirka Ščobák preferuje a propaguje monokultury, zatímco s parametry vody si pokud vím až tak hlavu nedělá.
Jenom námět...
EDIT: Přesto věřím, že některé rostliny strádají v tvrdší vodě i absolutně.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 7   11.01.2017 10:08 R Muž Marcel G @ [1214] - Rostlinná akváriaRe: vaaclav
vaaclav napsal: Pokud jde o rostliny tak je rozhodující KH a ne GH.
Václave, proč je rozhodující KH (alkalita) a ne GH (tvrdost)? Už před časem jsem se snažil přijít na to, proč se v atlasech uvádí, že některé rostliny vyžadují k dobrému růstu údajně nízké KH, ale na žádné kloudné vysvětlení jsem nepřišel. Alkalita je tvořena převážně hydrogenuhličitany (HCO3-), ale já si nejsem vědom žádného potenciálně negativního účinku, který by mohla zvýšená koncentrace HCO3- na rostliny mít (pokud se tedy nebavíme vyloženě o extrémech). V čem přesně vyšší koncentrace hydrogenuhličitanů rostlinám škodí? Například "citlivku" Rotala wallichii jsem bez problémů pěstoval při koncentraci 150-180 mg/l HCO3- (což je zhruba 7-8°dKH) a 50-60 mg/l Ca + 20-25 mg/l Mg (což je zhruba 10-15°dGH). Vyšší alkalita ani vyšší tvrdost mi tedy nepřipadá pro rostliny nijak nebezpečná, ale spíše prospěšná ... samozřejmě pokud se to nepřežene (chápu, že extrémně vysoká koncentrace vápníku může blokovat příjem jiných kationtů, případně pak tvořit s některými živinami [např. fosforečnany] nerozpustné sloučeniny apod.).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 23:32 Muž MichalV @ [26] Re: vaaclav
"slabe" svetlo som mal od založenia akva (12/2013) a spočiatku to rastlo pekne (hlina pod štrkom/pieskom). Po cca 1 roku prišiel utlm v rychlosti rastu a tiež sa vytratila riasa. Pravdepodobne sa nadbytočne živiny prestali uvolňovať zo substratu a neskôr aj vyčerpali. vtedy začali moje experimenty s hnojenim, burčiakom, svetlom, filtrom. Pri hnojeni som to nepreháňal, lebo som si bol vedomý slabého svetla. Nadbytok K by ale nespôsobil spomalenie rastu ale zhoršenie vstrebávania Mg a Ca. Pri mojom zložení vody je to ale nepravdepodobne, a keby aj, tak prejavy by boli ine.
V závislosti na intenzite krmenia a hnojenia sa NO3 pohybovalo od 10-50 mg/l. Limnophila sessiliflora rastla pekne, tu som vyhadzoval "na kila" ale saggitaria stagnovala a echinodorus velkého vzrastu odišiel úplne. Práve hnojenie PO4 som nerobil, lebo všade písali že netreba, ale teraz to vidim inak. V najbližších dňoch si chcem potvrdiť správnosť teórie a týmto možno niekomu ušetriť útrapy pri blúdení v slepých uličkách.
Riasy sa nebojim. Ak pride pride, aspoň bude mať moj kaprík a karas čo žrať smich
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 21:54 R Muž vaaclav @ [5046] - EchinodoryRe: MichalV
Řekl bych že tvůj problém je slabé světlo 9 hodin je potom málo a při používání PMDD je to přebytek draslíku. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   10.01.2017 20:55 Muž zervan @ [683] Re: MichalV
Tak väčšina z nás proste pridá KH2PO4 a neberie to ako nejakú vzácnoť ;-) V mojom hlavnom akváriu bežne pridávam za týždeň 15 mg/l dusičnanov (aby bol cieľ 5-10 mg/l) a 1 mg/l fosforečnanov (cieľ 1 mg/l). V malom experimentálnom zhruba dvojnásobné množstvá musím pridať, je tam väčšia spotreba (a hlavne, je veľmi nízke, takže relatívne množstvo rastlín je vyššie). Preto si myslím, že PMDD zložky sú najlepšie riešenie, človek si dá, čo potrebuje.
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 25859x

Podobná témata
Metoda hnojení ECIMetoda hnojení Estimative IndexHnojení při podávání léků
Citlivost ryb na hnojeníHnojení vs. řasyPřehnojení
Lilaeopsis novae - hnojení
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám!
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/10843-hnojeni