Fórum » Akvarijní ryby » Copak je to za rybičku?
Přidat reakci
40 
Copak je to za rybičku?
https://rybicky.net/atlasryb/fotogalerie/
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Nejedná se asi o afriku?
saulosi...johani...těžko říct...není vidět samec...
O jaký druh ryb se jedná? Vím že fotka není nic moc,ale lepší nemam.Starší reakce
Hodně cichlid, pokud z nějakého důvodu přijdou o matku....tam to kluci také umí velmi dobře...Pravda, někdy ji před tím zabijou....dělávají to salvini, sajky, aurea....
Třeba ancistrus je klasický příklad 
Ahoj, nemůžu zde najít svůj příspěvek, omlouvám se tedy jestli píši dvakrát. Pro mou seminárku by mne zajímalo u jakých druhů ryb pečují o jikry výlučně samci? Děkuji za jakoukoli odpověď
Myslel jsem si, že už to bylo řečeno mnohokrát a všichni, které to zajímá, o tom vědí, ale jak je zřejmé z aktuální diskuze, tak nevědí (a ještě navíc hledají na internetu nějakým kuriózním způsobem, protože při zadání jen trochu šikovných slov odkazuje Google na Aquatab velmi spolehlivě a rychle 
). Takže to napíši ještě jednou.
V roce 1997 začalo Národní muzeum v Praze s projektem „České názvy živočichů“, jehož výstupem je nepravidelně vydávaná řada publikací přinášejících české názvosloví různých skupin živočichů. Pro mořské akvaristy je zajímavý hned první díl z roku 1997 „Houby, koráli a žebernatky“ a pro všechny akvaristy třetí díl „Měkkýši“ z roku 1999. V obou těchto případech bylo ale české názvosloví tvořeno výběrově, tj. není vytvořeno pro všechny existující druhy, ale jen pro vybranou část.
Zcela zásadní je pak pro akvaristy díl pátý „Ryby a rybovití obratlovci“, který začal vycházet v roce 2000. Toto názvosloví je děláno jako úplné, tj. české názvy jsou vytvořeny pro všechny platné druhy k datu uzávěrky. Vzhledem k množství rybích druhů vychází tento pátý díl postupně, rozdělený do chronologicky očíslovaných svazků. Do této chvíle je vydáno sedm svazků a připravuje se osmý, který z různých důvodů zřejmě už bude poslední, tj. obsáhne všechny zbývající, dosud nepublikované druhy, i když by jejich počet odpovídal svazkům minimálně dvěma, možná třem.
Prvních pět svazků vydaných v letech 2000–2007 je k dispozici ke stažení na Aquatabu (www.aquatab.net/…), zbylé dva dosud vydané svazky by se tam měly objevit v budoucnosti ne zcela daleké. Kromě toho se také české názvy postupně doplňují k jednotlivým druhům přímo na Aquatabu, a to nejen platná jména, ale také synonyma (pokud existují). V současné chvíli je na Aquatabu dohromady již přes 17 000 českých názvů (platných a synonym) a jejich doplňování stále pokračuje.
Jaroslav Hofmann
). Takže to napíši ještě jednou.V roce 1997 začalo Národní muzeum v Praze s projektem „České názvy živočichů“, jehož výstupem je nepravidelně vydávaná řada publikací přinášejících české názvosloví různých skupin živočichů. Pro mořské akvaristy je zajímavý hned první díl z roku 1997 „Houby, koráli a žebernatky“ a pro všechny akvaristy třetí díl „Měkkýši“ z roku 1999. V obou těchto případech bylo ale české názvosloví tvořeno výběrově, tj. není vytvořeno pro všechny existující druhy, ale jen pro vybranou část.
Zcela zásadní je pak pro akvaristy díl pátý „Ryby a rybovití obratlovci“, který začal vycházet v roce 2000. Toto názvosloví je děláno jako úplné, tj. české názvy jsou vytvořeny pro všechny platné druhy k datu uzávěrky. Vzhledem k množství rybích druhů vychází tento pátý díl postupně, rozdělený do chronologicky očíslovaných svazků. Do této chvíle je vydáno sedm svazků a připravuje se osmý, který z různých důvodů zřejmě už bude poslední, tj. obsáhne všechny zbývající, dosud nepublikované druhy, i když by jejich počet odpovídal svazkům minimálně dvěma, možná třem.
Prvních pět svazků vydaných v letech 2000–2007 je k dispozici ke stažení na Aquatabu (www.aquatab.net/…), zbylé dva dosud vydané svazky by se tam měly objevit v budoucnosti ne zcela daleké. Kromě toho se také české názvy postupně doplňují k jednotlivým druhům přímo na Aquatabu, a to nejen platná jména, ale také synonyma (pokud existují). V současné chvíli je na Aquatabu dohromady již přes 17 000 českých názvů (platných a synonym) a jejich doplňování stále pokračuje.
Jaroslav Hofmann
torakát...teda M.thoracata
Vyzkoušejte
přísavka thajská, řekl bych xantorická forma, ale tydle mutace neovládám
E: chjo, sem nějak pomalej
E: chjo, sem nějak pomalej
rybicky.net/atlasryb/prisavka_thajska
A ještě dodám, že do té tvé 60ky to není vhodná rybka, hodně a poměrně rychle naroste.
A ještě dodám, že do té tvé 60ky to není vhodná rybka, hodně a poměrně rychle naroste.
Starší reakce
Je to mladej pseudotropheus flavus . Min 10 kusů a akva 200 litru 
tvoj tropheus to podla mna neni
každopádne je to tlamovec 
možno metriaclima lombardoi
možno metriaclima lombardoi osobně bych si tipnul rybicky.net/atlasryb/tlamovec_tropheus_sp_ujiji
Ahoj, potřebovala bych poradit, co to mám za rybičky. Děkuji za odpověď. 
Zatím jsou malinký Starší reakce
Rozpadá se nám to na dvě otázky:
1. Identita ryb označovaných „Danio frankei“:
Tyto ryby popsal vědecky v roce 1963 Hermann Meinken jako Brachydanio frankei (používání rodového jména Brachydanio vs. Danio nechme stranou, dnes je to Danio, dřív to bylo Brachydanio a dál to nerozebírejme). Popis vyšel hned na dvou místech – jednak v časopise Aquarien und Terrarien 10/1963 (tj. populárním, nikoli vědeckém časopise), jednak v Mitteilungen der Fischbestimmungsstelle des VDA, tedy „Zprávách určovacího místa ryb VDA“. VDA je Svaz německých akvaristických a teraristických spolků, který už v roce 1925 zřídil ono „určovací místo“, a Meinken byl vedoucím tohoto místa od roku 1949 až do své smrti v roce 1976. Profesí byl základo- a středoškolským učitelem biologie, chemie, fyziky a matematiky, od mládí se věnoval akvaristice a ichtyologii, od konce 20. let až do své smrti pravidelně publikoval různé články a v čele „určovacího místa“ vykonal obrovské množství práce, které bylo tak neopakovatelné, že po jeho smrti VDA skoro na 20 let „určovací místo“ zrušil, protože nebyl nikdo, kdo by ho po Meinkenovi mohl a chtěl odpovídajícím způsobem vést. Nové druhy ryb popisoval Meinken už od 30. let, popsal jich několik desítek. Shrnuto: nebyl to žádný amatér ani začátečník.
Druh Brachydanio frankei byl Meinkenem popsán i přesto, že nebylo známo jeho přírodní naleziště (takové případy nebyly dříve výjimečné – z nejznámějších např. Corydoras schultzei popsaný Meinkenovým krátkodobým předchůdcem ve funkci (1939–1940) Maximilianem Hollym). Původ ryb, podle nichž byl druh popsán, je pro nás mimořádně zajímavý, protože ty ryby pocházely z Prahy. Z odborné veřejnosti je poprvé zaznamenal dr. Stanislav Frank na jaře 1962 v akvaristické prodejně v ulici Politických vězňů. Koupil si je, rozmnožil a chovný pár s několika mláďaty pak dal svému příteli Hannsi-Joachimu Frankemu z Gery. Ten ryby také rozmnožil a několik jich dále předal Meinkenovi, který je následně vědecky popsal a na počest Frankeho pojmenoval. Ještě předtím publikovali o (vědecky dosud nepopsaných) rybách společný článek v Aquarien und Terrarien 10/1962 Frank a Franke.
U nás se o nich zprvu mluvilo jako o „zlatých dániích“ a jejich vzhled i odchov popsal Frank v AT 1/1963. Kuriózní je novinářský článek Petra Kettnera, který vyšel v lednu 1963 ve večerníku Večerní Praha pod názvem „Svět nejmenších rybek“. Autor popisuje tehdejší bránickou pěstírnu (upozornění pro mladší generaci zdejších uživatelů: nejde o ZOO Bráník) označovanou jako „vývojové středisko“, uvádí, že se tam snaží vypěstovat nové barevné odchylky, které se nevyskytují v přírodě, a že již mají první úspěchy: „Například poddruh zebřičky – Brachydanio rerio Verdani – objevil se v akváriu pražského akvaristy Hrdého zcela náhodně. Tady ji pak zušlechtili. Ten název je tedy po soudruhu Verdanovi, jak jste si jistě všimli. A i za hranicemi je o novou rybičku velký zájem. Zvláště v Německu, kde jí věnovali celé pojednání v odborném časopise.“ Podle tohoto článku, což potvrdil Ivan Petrovický v AT 3/1963, tedy pocházela „zlatá dánia“ z potomstva normálních Brachydanio rerio. V AT 5–6/1964 pak publikoval Ivan Petrovický obsáhlý článek s bohatou fotodokumentací vzhledu jedinců P, F1 a F2 generací o křížení druhů Brachydanio rerio a Brachydanio frankei, v němž potvrdil, že oba druhy jsou vzájemně křižitelné a dávají plně plodné potomstvo. Frank v poznámce k tomuto článku spekuluje, že jsou možné jen dvě varianty – buď jde o mutaci některého již chovaného druhu, nebo o ryby někým dovezené neznámým způsobem ze zahraničí, a vyslovuje obavu, že vzhledem k plodnému křížení obou druhů hrozí, že oba v čisté formě z našich nádrží vymizí.
Od té doby, tedy už skoro 50 let, se táhnou nejen u nás, ale i ve světě, diskuse o tom, co za ryby vlastně je „Danio frankei“, zda to je samostatný druh, nebo barevná, resp. kresebná forma (mutace) druhu „Danio rerio“. Zhruba od počátku 21. století převládá jednoznačný názor, založený na práci čínské ichtyoložky Fang Fang, provdané Kullander, která se dániím věnovala velmi podrobně, že nejde o samostatný druh a jméno „Brachydanio frankei“ je mladším synonymem k „Brachydanio rerio“. Tento názor dále významně posílila práce skupiny japonských molekulárních genetiků (Watanabe a spol.) publikovaná v roce 2006 – tito vědci identifikovali konkrétní gen v genomu Danio rerio, jehož mutace vede ke vzniku tečkované kresby namísto normální pruhované. Zároveň objevili tři různé alely tohoto genu, které způsobují různé vzory tečkované kresby.
Přesto se stále používá, především v komerční sféře, také jméno Danio (Brachydanio) frankei – používání platného jména nelze nikomu nařídit, ale chápejme to tak, že se tímto jménem de facto označuje jako synonymem „tečkovaná mutace Danio rerio“.
2. Identita ryby na obrázku uživatele akva:
Z výkladu ad 1. víme, že je to tečkovaná forma Danio rerio. Hovořit o xantorismu bych se rozpakoval, nic xantorického na rybě nevidím, ryba má normální kresbu, která má jen odlišný odstín od běžné – namísto jasně modré je nafialovělá. Stejně tak bych byl opatrný s odrazem substrátu, jednak se substrát takhle neodráží, jednak na okolních neonkách žádný odraz patrný není. Nafialovělá kresba v kombinaci s načervenalým hřbetem svádí k myšlence, že jde o GM (geneticky modifikovaného) jedince tečkované formy Danio rerio. Ale pozor – zda je to opravdu GMO (geneticky modifikovaný organismus), to lze prokázat jedině vyšetřením pod UV-lampou (a samozřejmě geneticky, ale to je daleko složitější). Pouhým pohledem se to poznat nedá, ten může leda vyvolat dojem, jenže jak známo, dojmy a pojmy není radno míchat. Jinak v obecné rovině by nešlo o nic překvapivého – např. tchaj-wanská firma Taikong má už od roku 2005 v USA patentováno několik křížení transgenních (GM) ryb s rybami „normálními“, tj. geneticky nemodifikovanými. Jedním z nich je křížení „red TK-2“ (jedna z červeně svítících forem GM Danio rerio) s Brachydanio frankei. Jinými slovy, GM jedinci u tečkované formy Danio rerio existují již více let.
Jaroslav Hofmann
1. Identita ryb označovaných „Danio frankei“:
Tyto ryby popsal vědecky v roce 1963 Hermann Meinken jako Brachydanio frankei (používání rodového jména Brachydanio vs. Danio nechme stranou, dnes je to Danio, dřív to bylo Brachydanio a dál to nerozebírejme). Popis vyšel hned na dvou místech – jednak v časopise Aquarien und Terrarien 10/1963 (tj. populárním, nikoli vědeckém časopise), jednak v Mitteilungen der Fischbestimmungsstelle des VDA, tedy „Zprávách určovacího místa ryb VDA“. VDA je Svaz německých akvaristických a teraristických spolků, který už v roce 1925 zřídil ono „určovací místo“, a Meinken byl vedoucím tohoto místa od roku 1949 až do své smrti v roce 1976. Profesí byl základo- a středoškolským učitelem biologie, chemie, fyziky a matematiky, od mládí se věnoval akvaristice a ichtyologii, od konce 20. let až do své smrti pravidelně publikoval různé články a v čele „určovacího místa“ vykonal obrovské množství práce, které bylo tak neopakovatelné, že po jeho smrti VDA skoro na 20 let „určovací místo“ zrušil, protože nebyl nikdo, kdo by ho po Meinkenovi mohl a chtěl odpovídajícím způsobem vést. Nové druhy ryb popisoval Meinken už od 30. let, popsal jich několik desítek. Shrnuto: nebyl to žádný amatér ani začátečník.
Druh Brachydanio frankei byl Meinkenem popsán i přesto, že nebylo známo jeho přírodní naleziště (takové případy nebyly dříve výjimečné – z nejznámějších např. Corydoras schultzei popsaný Meinkenovým krátkodobým předchůdcem ve funkci (1939–1940) Maximilianem Hollym). Původ ryb, podle nichž byl druh popsán, je pro nás mimořádně zajímavý, protože ty ryby pocházely z Prahy. Z odborné veřejnosti je poprvé zaznamenal dr. Stanislav Frank na jaře 1962 v akvaristické prodejně v ulici Politických vězňů. Koupil si je, rozmnožil a chovný pár s několika mláďaty pak dal svému příteli Hannsi-Joachimu Frankemu z Gery. Ten ryby také rozmnožil a několik jich dále předal Meinkenovi, který je následně vědecky popsal a na počest Frankeho pojmenoval. Ještě předtím publikovali o (vědecky dosud nepopsaných) rybách společný článek v Aquarien und Terrarien 10/1962 Frank a Franke.
U nás se o nich zprvu mluvilo jako o „zlatých dániích“ a jejich vzhled i odchov popsal Frank v AT 1/1963. Kuriózní je novinářský článek Petra Kettnera, který vyšel v lednu 1963 ve večerníku Večerní Praha pod názvem „Svět nejmenších rybek“. Autor popisuje tehdejší bránickou pěstírnu (upozornění pro mladší generaci zdejších uživatelů: nejde o ZOO Bráník
) označovanou jako „vývojové středisko“, uvádí, že se tam snaží vypěstovat nové barevné odchylky, které se nevyskytují v přírodě, a že již mají první úspěchy: „Například poddruh zebřičky – Brachydanio rerio Verdani – objevil se v akváriu pražského akvaristy Hrdého zcela náhodně. Tady ji pak zušlechtili. Ten název je tedy po soudruhu Verdanovi, jak jste si jistě všimli. A i za hranicemi je o novou rybičku velký zájem. Zvláště v Německu, kde jí věnovali celé pojednání v odborném časopise.“ Podle tohoto článku, což potvrdil Ivan Petrovický v AT 3/1963, tedy pocházela „zlatá dánia“ z potomstva normálních Brachydanio rerio. V AT 5–6/1964 pak publikoval Ivan Petrovický obsáhlý článek s bohatou fotodokumentací vzhledu jedinců P, F1 a F2 generací o křížení druhů Brachydanio rerio a Brachydanio frankei, v němž potvrdil, že oba druhy jsou vzájemně křižitelné a dávají plně plodné potomstvo. Frank v poznámce k tomuto článku spekuluje, že jsou možné jen dvě varianty – buď jde o mutaci některého již chovaného druhu, nebo o ryby někým dovezené neznámým způsobem ze zahraničí, a vyslovuje obavu, že vzhledem k plodnému křížení obou druhů hrozí, že oba v čisté formě z našich nádrží vymizí.Od té doby, tedy už skoro 50 let, se táhnou nejen u nás, ale i ve světě, diskuse o tom, co za ryby vlastně je „Danio frankei“, zda to je samostatný druh, nebo barevná, resp. kresebná forma (mutace) druhu „Danio rerio“. Zhruba od počátku 21. století převládá jednoznačný názor, založený na práci čínské ichtyoložky Fang Fang, provdané Kullander, která se dániím věnovala velmi podrobně, že nejde o samostatný druh a jméno „Brachydanio frankei“ je mladším synonymem k „Brachydanio rerio“. Tento názor dále významně posílila práce skupiny japonských molekulárních genetiků (Watanabe a spol.) publikovaná v roce 2006 – tito vědci identifikovali konkrétní gen v genomu Danio rerio, jehož mutace vede ke vzniku tečkované kresby namísto normální pruhované. Zároveň objevili tři různé alely tohoto genu, které způsobují různé vzory tečkované kresby.
Přesto se stále používá, především v komerční sféře, také jméno Danio (Brachydanio) frankei – používání platného jména nelze nikomu nařídit, ale chápejme to tak, že se tímto jménem de facto označuje jako synonymem „tečkovaná mutace Danio rerio“.
2. Identita ryby na obrázku uživatele akva:
Z výkladu ad 1. víme, že je to tečkovaná forma Danio rerio. Hovořit o xantorismu bych se rozpakoval, nic xantorického na rybě nevidím, ryba má normální kresbu, která má jen odlišný odstín od běžné – namísto jasně modré je nafialovělá. Stejně tak bych byl opatrný s odrazem substrátu, jednak se substrát takhle neodráží, jednak na okolních neonkách žádný odraz patrný není. Nafialovělá kresba v kombinaci s načervenalým hřbetem svádí k myšlence, že jde o GM (geneticky modifikovaného) jedince tečkované formy Danio rerio. Ale pozor – zda je to opravdu GMO (geneticky modifikovaný organismus), to lze prokázat jedině vyšetřením pod UV-lampou (a samozřejmě geneticky, ale to je daleko složitější). Pouhým pohledem se to poznat nedá, ten může leda vyvolat dojem, jenže jak známo, dojmy a pojmy není radno míchat. Jinak v obecné rovině by nešlo o nic překvapivého – např. tchaj-wanská firma Taikong má už od roku 2005 v USA patentováno několik křížení transgenních (GM) ryb s rybami „normálními“, tj. geneticky nemodifikovanými. Jedním z nich je křížení „red TK-2“ (jedna z červeně svítících forem GM Danio rerio) s Brachydanio frankei. Jinými slovy, GM jedinci u tečkované formy Danio rerio existují již více let.
Jaroslav Hofmann
On to asi zvedne někdo o dost chytřejší ale mám dojem, že frankei je název už jen pro nás staromilce....Platný názec to totiž není a polemiky o zařazení této rybky - jednou je to danio zlaté, podruhé leopardí, někdy je to kříženec....se vedou už hodně dlouho...Nějak pořád chybí přírodní naleziště té rybky, pokud se pamatuji dobře. A proto nemůže být také správně popsána...Její historie je docela zajímavá, ale kdo zná pravdu, to já nevím...
ale mám dojem, že frankei je název už jen pro nás staromilce....Platný názec to totiž není a polemiky o zařazení této rybky - jednou je to danio zlaté, podruhé leopardí, někdy je to kříženec....se vedou už hodně dlouho...Nějak pořád chybí přírodní naleziště té rybky, pokud se pamatuji dobře. A proto nemůže být také správně popsána...Její historie je docela zajímavá, ale kdo zná pravdu, to já nevím... Vyzkoušejte
Vyhublé Danio frankei, může být GMO ale i zabarveno vlivem odrazu od dna. GMO se dá běžně sehnat v Polsku. Odtud se podloudně dostává i k nám.
Danio bezesporu, GMO asi ne. Pokud vím, GMO forma se chová(la) pouze u pruhovaných. Spíše se může jednat o nějakou albinotickou formu.
Tak tohle mi přijde jako nějaké Danio, je to ale jen můj odhad. Uvidíme co na to někdo z kolegů.
Martin Honzejk
Edit: Zatím se moc neraduj. Jestli je to co si myslím, tak podle barvy mi to přijde na GMO. Ty jsou u evropě nejen zakázány prodávat, ale i chovat. Jak jsem napsal už v minulém příspěvku. Je to jen moje domněnka.
Martin Honzejk
Edit: Zatím se moc neraduj. Jestli je to co si myslím, tak podle barvy mi to přijde na GMO. Ty jsou u evropě nejen zakázány prodávat, ale i chovat. Jak jsem napsal už v minulém příspěvku. Je to jen moje domněnka.
Na snímku č. 1 je sekavec thajský (Pangio myersi), na snímku č. 2 sekavec sundský (Pangio semicincta). Oba patří spolu s dalšími sedmi druhy do druhové skupiny „kuhlii“. Výskyt vlastního druhu Pangio kuhlii (česky „sekavec příčnopásý“) je však podle dnešních názorů omezen pouze na Jávu, odkud se akvarijní ryby na komerční bázi vyvážejí minimálně, takže vzniká otázka, zda tento skutečný Pangio kuhlii byl vůbec kdy do akvárií dovezen.
Jaroslav Hofmann
Jaroslav Hofmann
mám dotaz,kupovala jsem sekavce příčnopásé,ale mám pocit,že mám přimíchaný mezi ně ještě jeden druh.Poradíte? Starší reakce
rybicky.net/k/nej/3/288.jpg
Muzete napsat co to je za rybu?
Muzete napsat co to je za rybu?
No sú voĺako "vyblité" ale bude to něco přistříknutého...kdo by počítal paprsky v hřbetní ploutvi, zvláště pak když se u těchto ryb jejich počty vlastně překrývají...
ale bude to něco přistříknutého...kdo by počítal paprsky v hřbetní ploutvi, zvláště pak když se u těchto ryb jejich počty vlastně překrývají... Vyzkoušejte
Velifera tam bude, ale bude to nějak zprasený s gold molly nebo tak. Čisté nebudou.
ja som ich videl aj v tejto farbe, síce dávnejšie ale boli to velifery, podľa násadca chrbtovej plutvy by som povedal že to sú velifery určite ale neviemzaručiť že to niesú krížence ako hovoríš
Podle těch nových fotek neřekne nic jiného...sice ryby na délku, ale fotky se mi ukazují v příšerné kvalitě....Ale na veliferu to fakt nevidím...Kříženec čehosi prosím. Ta barva je zcela nestandardní! I když se můžeme bavit a variabilitě, ale v téhle barvě jsem velifery u nás fakt neviděl...
Velifera téměž stopro ne. GM a možná nějaký "přívažek" latipiny, či doknce ona, ale je potřeba vidět rybu na délku...
Nejsem odborník přes živorodky, ale tvar hřbetní ploutve mi připomíná veliferu... nicméně v takové barvě jsem ji nikdy neviděl. Nicméně tady v atlase mají fotky podobně zbarvených velifer - Poecilia velifera.
Jistě je to nějaká základní nenáročná rybka, co každý pozná, napíšete mi prosím jméno? Děkuju jedná se o tu větší více dooranžova, ne tu mollu. Zkus si vyhledat Aulonocara stuartgranti jak píše hr, stačí obrázky na googlu. Ta ryba je poměrně variabilní, ale alespoň nějaký náznak světlejší barvy na lemu některých ploutví by mít měla. Také si myslím, tedy podle té fotky že to bude ona.
Starší reakce
No nevím, jestli bude ideální se optat v prodejně, kde ti na dotaz, co je to za rybu, odpoví "ping-pong" 
Bejt Tebou, spíš bych se pokusila tu rybu líp vyfotit a foto vložit sem. Jen doufám, že jsi z předchozí diskuse pochopil, že koupit rybu, o který absolutně nic nevíš, je šlápnutí vedle
Bejt Tebou, spíš bych se pokusila tu rybu líp vyfotit a foto vložit sem. Jen doufám, že jsi z předchozí diskuse pochopil, že koupit rybu, o který absolutně nic nevíš, je šlápnutí vedle
...najlepsie bude sa ist opytat do predajne, aj tak dik za radu
Čau na fotce sice žádnou rybu nevidím(foto hrůza). ale ta hadice by mohl být červor-typhlonectes natans. Někteří prodejci ji prodávají jako rybu,ve skutečnosti je to však obojživelník....mrkni google
Opomíjíte sekavce úhořovité
Jen ta šmouha mi přijde už hodně dlouhá na sekavce.
Jen ta šmouha mi přijde už hodně dlouhá na sekavce.
Z fotky před koloseem toho moc poznat nejde,ale mňžnosti jsou dvě. Buď hrotočelec nebo bichir (z běžně dostupných) oba potřebují jemný písek a skrýš a masitou potravu. Divím se že žijí
Pokud by mě někdo řekl že se ta ryba jnmenuje "ping-pong" tak jim to nechám na pultu a odcházím
Akvárko by chtělo komplet předělat
Edit: pokud má hlavu do špičky(zobák) tak je to hrotočelec, pokud ne,tak bichir. Viz info o rybách. Udivuje mě že gupky žijou
Pokud by mě někdo řekl že se ta ryba jnmenuje "ping-pong" tak jim to nechám na pultu a odcházím
Akvárko by chtělo komplet předělat
Edit: pokud má hlavu do špičky(zobák) tak je to hrotočelec, pokud ne,tak bichir. Viz info o rybách. Udivuje mě že gupky žijou
co tohle rybicky.net/atlasryb/bichirek_kalabarsky ?
poprosim Vas ak viete z tejto foto co by to mohlo byt za rybku, mam ju skoro rok,,,zahrabava sa do piesku, trci jej len hlavicka, ked je hladna vyplava a potom sa zas skryje... foto nieje moc ostra ale tatkychto ryb asi nieje velaStarší reakce
Parosphromenus deissneri
Poradí mi někde co je to za rybku? i.pinimg.com/…
https://rybicky.net/atlasryb/fotogalerie/
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 228113x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.