Škoda, že jste se nezeptal o týden dříve, tenhle dotaz je krásný ilustrační materiál do přednášky, kterou jsem měl před týdnem na Akvakongresu ve Žďáru nad Sázavou.
Nejprve k jménům. V současnosti jsou platné dva druhy v rodu Duopalatinus a tři druhy v rodu Platysilurus, konkrétně:
Duopalatinus emarginatus (anténovec brazilský)
Duopalatinus peruanus (anténovec peruánský)
Platysilurus malarmo (anténovec malarmo)
Platysilurus mucosus (anténovec sliznatý)
Platysilurus olallae
Druh Platysilurus olallae nemá vytvořeno české jméno, protože české názvosloví sumců vyšlo v roce 2004 a tento druh, byť byl vědecky popsán už v roce 1977, byl až zhruba právě do roku 2004 trošku záhadně zapomenut, přehlížen, neuváděl se v žádných referenčních databázích rybích druhů.
Jinak tedy výše uvedených pět jmen druhů je platných, nejsou to žádná synonyma, bez ohledu na to, co někdo napíše na nějakou webovou stránku. Je ale pravda, že v minulosti např. Platysilurus malarmo vystupoval v některé literatuře pod jménem Duopalatinus malarmo, což v kombinaci s lidovou tvořivostí tvůrců nejrůznějších webových stránek pak může vyvolávat zmatky.
A teď k vaší rybě. Nejsem si jist, zda někde existuje ještě jiný, novější nebo podrobnější popis rozdílů mezi rody Duopalatinus a Platysilurus než v práci amerického ichtyologa L. P. Schultze „Sumci Venezuely“, která vyšla v roce 1944 v časopise Proceedings of the United States National Museum a v níž Schultz mj. popisuje 38 nových forem sumců, které nasbíral během své cesty do Venezuely o dva roky dříve. Rozdíly podle Schultze spočívají v uspořádání zubů na kosti radličné a na premaxile, v počtu žaberních tyčinek, ve tvaru hlavy (u rodu Duopalatinus je hlava trochu kratší a širší, u rodu Platysilurus delší a užší – rozdíly nejsou ale příliš velké a hlavně je nestanovíte, když máte jenom jednu rybu, nikoli dvě různé) – to jsou rozdíly pro akvaristu nepoužitelné. Ale pak tam udává ještě jeden zajímavý rozdíl u maxilárních vousů. U rodu Platysilurus jsou „delší než celková délka, až po úroveň hřbetní ploutve osifikované, dále pak ohebné a páskovité, končící dlouhým vlasovitým vláknem“. Rod Duopalatinus má maxilární vousy „dosahující mírně za ocasní ploutev, ale nikoliv osifikované nebo pásovité“.
Tolik teorie. Co se týká praxe: Obecně řečeno, k určení jakékoli ryby by to chtělo taky slušnou fotku celé ryby z boku, pohled shora není úplně ideální. I když v tomto případě zrovna ten horní pohled odhaluje výborně délku vousů – budeme-li věřit Schultzem stanoveným rozdílům, pak už jen z tohoto znaku se zdá být zjevné, že jde o zástupce rodu Platysilurus. Dále, když už jsme u vaší konkrétní ryby: Z toho vašeho povídání není úplně zřejmé, odkud pochází název Duopalatinus cf. peruanus, pod nímž „bylo zvířátko koupeno“ – to vymyslel personál, když se šel podívat do atlasu, nebo už tak byla ryba popsána na nádrži (tj. zřejmě toto jméno bylo na dodacím listu) a personál se šel dívat jenom na délku? (Pak se ale díval špatně, protože ryby rodu Duopalatinus jsou menší, mají jen kolem těch 15 cm.) Snad je to opravdu ještě mládě, ale k tomu by byla na posouzení třeba ta fotka z boku. Pokud ano a pokud měří 14–15 cm (což je víceméně standardní délka dospělého duopalatinuse), tak je to druhá směrovka k rodu Platysilurus. (Mimochodem, „od čumáku“ si ještě dokážu představit, že je to od špičky rypce, ale co si mám představit pod pojmem „do půlky až 2/3 ocasu“, to opravdu nevím. Různý způsob měření délky těla ryby je tady schován ve vlákně Jak krmit?
rybicky.net/forum/11182 – je to ještě na 1. stránce s datem 14.4.2014, doporučuji přečíst.)
Takže shrnuto: dva znaky zdají se směřovat poměrně jasně k rodu Platysilurus, nikoli Duopalatinus. Druhy rodu Platysilurus dorůstají různě – o Platysilurus malarmo se tvrdí, že až 70 cm, u Platysilurus mucosus se uvádí šalomounsky „nejméně 20 cm“, druhy rodu Duopalatinus jenom 14–15 cm. Co se týká druhu, neznám hodnověrný pramen, který by vymezoval charakteristické znaky tří druhů rodu Platysilurus. Druh Platysilurus olallae sice už nikdo nepřehlíží, ale pořád v podstatě nikdo neví, jak hodnověrně vypadá. Měl by se vyskytovat pouze v ekvádorské Amazonii, což není oblast, odkud by se komerčně ryby nějak moc vozily. Originální popis druhu Platysilurus mucosus k dispozici nemám, popsal ho Vaillant v roce 1880 v časopise vydávaném v Paříži. Vzhledem k tomu, že Platysilurus malarmo se vyskytuje pouze ve Venezuele a Kolumbii v oblasti kolem Lago Maracaibo (a nebudu vás už znejišťovat konstatováním, že jedna ryba z typové série byla chycena v „Río Negro, pod ústím Río Yasa“
), zatímco Platysilurus mucosus má areál rozšíření daleko větší (Brazílie, Peru, Kolumbie, Venezuela, Bolívie), řekl bych, že pravděpodobnější variantou je, že jde o anténovce sliznatého – Platysilurus mucosus. Ale musím upozornit, že si to myslím na základě všeho toho, co jsem teď popsal, nikoli na základě podobnosti vaší ryby s nějakou fotkou na internetu, pod kterou je zrovna shodou okolností napsáno Platysilurus mucosus. Přesně tímhle jsme ve Žďáru tu přednášku začínali. Jak je ošidné, když akvarista najde nějakým způsobem nějakou fotku, dospěje k názoru, že je na ní přesně ta „jeho“ ryba, přečte si písmenka pod fotkou a tam uvedené jméno začne považovat za svaté... (Mimochodem, ať koukám, jak koukám, tak přesto, že pohled shora je k tomu ne úplně ideální, tak na té vaší rybě vidím kresbu poněkud jinou, než má ryba na fotce na scotcat.com, na kterou odkazujete. Ale kresba není rozhodujícím znakem k určení těchto anténovců, navíc se u nich s věkem mění.)
Jaroslav Hofmann