Rozpadá se nám to na dvě otázky:
1. Identita ryb označovaných „Danio frankei“:
Tyto ryby popsal vědecky v roce 1963 Hermann Meinken jako Brachydanio frankei (používání rodového jména Brachydanio vs. Danio nechme stranou, dnes je to Danio, dřív to bylo Brachydanio a dál to nerozebírejme). Popis vyšel hned na dvou místech – jednak v časopise Aquarien und Terrarien 10/1963 (tj. populárním, nikoli vědeckém časopise), jednak v Mitteilungen der Fischbestimmungsstelle des VDA, tedy „Zprávách určovacího místa ryb VDA“. VDA je Svaz německých akvaristických a teraristických spolků, který už v roce 1925 zřídil ono „určovací místo“, a Meinken byl vedoucím tohoto místa od roku 1949 až do své smrti v roce 1976. Profesí byl základo- a středoškolským učitelem biologie, chemie, fyziky a matematiky, od mládí se věnoval akvaristice a ichtyologii, od konce 20. let až do své smrti pravidelně publikoval různé články a v čele „určovacího místa“ vykonal obrovské množství práce, které bylo tak neopakovatelné, že po jeho smrti VDA skoro na 20 let „určovací místo“ zrušil, protože nebyl nikdo, kdo by ho po Meinkenovi mohl a chtěl odpovídajícím způsobem vést. Nové druhy ryb popisoval Meinken už od 30. let, popsal jich několik desítek. Shrnuto: nebyl to žádný amatér ani začátečník.
Druh Brachydanio frankei byl Meinkenem popsán i přesto, že nebylo známo jeho přírodní naleziště (takové případy nebyly dříve výjimečné – z nejznámějších např. Corydoras schultzei popsaný Meinkenovým krátkodobým předchůdcem ve funkci (1939–1940) Maximilianem Hollym). Původ ryb, podle nichž byl druh popsán, je pro nás mimořádně zajímavý, protože ty ryby pocházely z Prahy. Z odborné veřejnosti je poprvé zaznamenal dr. Stanislav Frank na jaře 1962 v akvaristické prodejně v ulici Politických vězňů. Koupil si je, rozmnožil a chovný pár s několika mláďaty pak dal svému příteli Hannsi-Joachimu Frankemu z Gery. Ten ryby také rozmnožil a několik jich dále předal Meinkenovi, který je následně vědecky popsal a na počest Frankeho pojmenoval. Ještě předtím publikovali o (vědecky dosud nepopsaných) rybách společný článek v Aquarien und Terrarien 10/1962 Frank a Franke.
U nás se o nich zprvu mluvilo jako o „zlatých dániích“ a jejich vzhled i odchov popsal Frank v AT 1/1963. Kuriózní je novinářský článek Petra Kettnera, který vyšel v lednu 1963 ve večerníku Večerní Praha pod názvem „Svět nejmenších rybek“. Autor popisuje tehdejší bránickou pěstírnu (upozornění pro mladší generaci zdejších uživatelů: nejde o ZOO Bráník
) označovanou jako „vývojové středisko“, uvádí, že se tam snaží vypěstovat nové barevné odchylky, které se nevyskytují v přírodě, a že již mají první úspěchy: „Například poddruh zebřičky – Brachydanio rerio Verdani – objevil se v akváriu pražského akvaristy Hrdého zcela náhodně. Tady ji pak zušlechtili. Ten název je tedy po soudruhu Verdanovi, jak jste si jistě všimli. A i za hranicemi je o novou rybičku velký zájem. Zvláště v Německu, kde jí věnovali celé pojednání v odborném časopise.“ Podle tohoto článku, což potvrdil Ivan Petrovický v AT 3/1963, tedy pocházela „zlatá dánia“ z potomstva normálních Brachydanio rerio. V AT 5–6/1964 pak publikoval Ivan Petrovický obsáhlý článek s bohatou fotodokumentací vzhledu jedinců P, F1 a F2 generací o křížení druhů Brachydanio rerio a Brachydanio frankei, v němž potvrdil, že oba druhy jsou vzájemně křižitelné a dávají plně plodné potomstvo. Frank v poznámce k tomuto článku spekuluje, že jsou možné jen dvě varianty – buď jde o mutaci některého již chovaného druhu, nebo o ryby někým dovezené neznámým způsobem ze zahraničí, a vyslovuje obavu, že vzhledem k plodnému křížení obou druhů hrozí, že oba v čisté formě z našich nádrží vymizí.
Od té doby, tedy už skoro 50 let, se táhnou nejen u nás, ale i ve světě, diskuse o tom, co za ryby vlastně je „Danio frankei“, zda to je samostatný druh, nebo barevná, resp. kresebná forma (mutace) druhu „Danio rerio“. Zhruba od počátku 21. století převládá jednoznačný názor, založený na práci čínské ichtyoložky Fang Fang, provdané Kullander, která se dániím věnovala velmi podrobně, že nejde o samostatný druh a jméno „Brachydanio frankei“ je mladším synonymem k „Brachydanio rerio“. Tento názor dále významně posílila práce skupiny japonských molekulárních genetiků (Watanabe a spol.) publikovaná v roce 2006 – tito vědci identifikovali konkrétní gen v genomu Danio rerio, jehož mutace vede ke vzniku tečkované kresby namísto normální pruhované. Zároveň objevili tři různé alely tohoto genu, které způsobují různé vzory tečkované kresby.
Přesto se stále používá, především v komerční sféře, také jméno Danio (Brachydanio) frankei – používání platného jména nelze nikomu nařídit, ale chápejme to tak, že se tímto jménem de facto označuje jako synonymem „tečkovaná mutace Danio rerio“.
2. Identita ryby na obrázku uživatele akva:
Z výkladu ad 1. víme, že je to tečkovaná forma Danio rerio. Hovořit o xantorismu bych se rozpakoval, nic xantorického na rybě nevidím, ryba má normální kresbu, která má jen odlišný odstín od běžné – namísto jasně modré je nafialovělá. Stejně tak bych byl opatrný s odrazem substrátu, jednak se substrát takhle neodráží, jednak na okolních neonkách žádný odraz patrný není. Nafialovělá kresba v kombinaci s načervenalým hřbetem svádí k myšlence, že jde o GM (geneticky modifikovaného) jedince tečkované formy Danio rerio. Ale pozor – zda je to opravdu GMO (geneticky modifikovaný organismus), to lze prokázat jedině vyšetřením pod UV-lampou (a samozřejmě geneticky, ale to je daleko složitější). Pouhým pohledem se to poznat nedá, ten může leda vyvolat dojem, jenže jak známo, dojmy a pojmy není radno míchat. Jinak v obecné rovině by nešlo o nic překvapivého – např. tchaj-wanská firma Taikong má už od roku 2005 v USA patentováno několik křížení transgenních (GM) ryb s rybami „normálními“, tj. geneticky nemodifikovanými. Jedním z nich je křížení „red TK-2“ (jedna z červeně svítících forem GM Danio rerio) s Brachydanio frankei. Jinými slovy, GM jedinci u tečkované formy Danio rerio existují již více let.
Jaroslav Hofmann