Filtrační média

Btw. ked sme pritom. Naposledy som sa docital, ze Matrix ma najnovsie (v minulosti to bola pemza) vo svojich dokumentoch napisane, ze je to (ang.) "growstone" , nejake umele kamenivo z rec. skla.

Neviete pod akym nazvom sa da kupit "growstone" v cz/sk ?

Tak třeba Sera u Siporaxu uvádí, že 1 litr tohoto média ošetří 200 litrů vody. U Pemzy (Matrixu) to bude zřejmě ještě méně (myslím méně než 1 litr), protože má údajně větší osídlovací plochu. Otázka spíš je, jestli věříš reklamním žvástům.

Tak zaznamenal jsem tu doporučení mít filtrační hmoty o objemu 2 - 5 % nádrže.
Ale takhle obecně se to říct podle mě nedá. Není médium jako médium. A jsou akvárka, kde filtr nepotřebuješ vůbec. Jinde se zase spoléháš hlavně na filtraci. Prostě záleží na spoustě faktorů: počty a druhy ryb, rostliny, údržba atd.. Je to nádrž od nádrže a záleží co od té filtrace očekáváš.

Zdravim, existuje nejake odporúčanie kolko plochy pre bakterie, vo filtracnom mediu, by som mal mat na 1 liter vody?
Alebo aj konkretne, ze aky objem nejakeho konkretneho média potrebujem na liter vody?
Vdaka

Niečo také už existuje a je to vata a už sme to tu mali, ale v recenziach na použitie som našiel, že sa to lúbi aj rozpadnút v bazénových filtroch. www.sport-potreby.sk/…
Problém bude ako to čistiť, molitan vkuse lahšie vyžmýkaš ako drobné kocky.
Radšej narež hrubšie pásy a na spodok daj hrubší, potom jemnejší molitan,potom akt.uhlie do pančuchy množstvo asi g/liter vody a potom zakončíš opäť jemným molitanom. Funkciu ako kameň splní aj uhlie a ešte ti odfiltruje odpad. z akva.
To nad čím by si sa mal ozaj zamyslieť je prečo tam je tak málo rastlín a tak špinavá voda a čo najskôr ich doplniť, do dna nastrkaj tablety /NPK+mikro/ a pravidelne každý týždeň výmena 1/3 aj 1/2 vody s odkalením a vyčistením molitanov a všetkých!!.

Zdravim. Vymslel som si take domacke biofiltracne medium typu: molitan/pena/ nastrihany na kocky so stranou velkosti cca 1-2 cm. Pouzival to uz niekto z vas?
Aky je vas nazor na taketo medium oproti lavovym kamenom ? Pripajam foto.

De nitrate i Matrix jsou obyčejná pemza, akorát každý má jinou zrnitost. Dá se sehnat 5l za cca 100kc.

Zivotnost bude v rokoch.. Kým sa nezacnu rozpadavat.. stači občas vyplachnut v aqua vode ked sa zanesu.. de*nitrate je urceny do malych prietokov... osobne by som skôr dal matrix...

Ahoj akvaristi, mám Aquael Turbo Filter 1000 a zvažuji výměnu originálních keramických kroužků za Seachem de*Nitrate 500 ml. Chci se zeptat jakou mají keramické kroužky životnost a po jaké době je vhodné je vyměnit? Děkuji

Jarden Sk napsal: Ja som to myslel tak, že má velku osídlovaciu plochu aj pre baktérie
A opravdu se do tech poru ty bakterie jeste vejdou? Jako plochu velkou ma, ale jestli uz neni az moc velka...

To je zaujímavé, ale oplatí sa to asi len pri velkých množstvách a ktovie kolko to ešte stojí+ doprava tam a späť, to je asi výhodnejšie velké balenie na jedno použitie a vyhodiť alebo to namiešať do substrátu na vyľahčenie ku kvetinám.Do akva -do substrátu by som to ale nedoporučoval, rastú z neho riasy a tento pokus už robil zase Maq.

Ja som to myslel tak, že má velku osídlovaciu plochu aj pre baktérie a keď sa upchá, tak je použitelné ako väčšina pórovitých použitých filtr. materiálov a teda vonkajšou osídlovacou plochou, ale tam zase narazíme na rýchlosť prúdenia medzi jednotlivými kusmi materiálu.Tak hlavne na začiatku má širšie množstvo využitia oproti Purigenu. O regenerácii uhlia píše na svojom webe Horác a v domácich podmienkach asi málo reálne-možno ten návod starých otcov o kvasení uhlia, ale účinnosť netuším.

Regenarace aktivního uhlí www.alfasystem.cz/…

No ja nevim, na me to delalo dojem, ze aktivni uhli po urcite dobe uz spis pouzivat nechces, ze to 'zle' co do sebe nasaje z nej pak tak nejak odpadava. Ale je to jen muj dojem. Na druhou stranu i aktivni uhli jde asi nejak regenerovat - abych ty ekonomicke uvahy trochu zeslozitil

Dobrá pripomienka, na to som zabudol, že je vhodným príbytkom pre baktérie, ale asi rovnako dlho ako iné porézne médiá.Aktívny povrch má aj štrk vo filtri a to by som až tak nevyzdvihoval, ale ako ďalšie použitie oproti Purigenu je to možnosť.

do výpočtu nákladov nezohľadňuješ, že "spotrebované" aktívne uhlie stále funguje aj keď výkon je len zlomok toho počiatočného a taktiež má vysoký aktívny povrch, takže nebude fungovať horšie ako bežne používané filtračné hmoty.
Ak ho vyhadzuješ tak OK, ale niekto ho používa dlhodobo, tak má 10 "nových" náplní do napr. komorového filtra.

Dík. Robím si kalkuláciu a porovnanie pri použití akt.uhlia/granulovaného/ a Purigenu. Tak na moje 400l akvo by som potreboval 250ml Purigen za 25€,Seachem Prime 50ml za 6€ a sietku za 4 €. Pri uhlí ma kilo na moje akva, stojí cca 3€ +-0,50cent počítam 3,5€/kg.Pri 10 použitiach vychádza Purigen cca 35€ a uhlie tak isto 35€ aj so sieťkou.
Najlacnejšia ale najpracnejšia je výmena vody/zatiaľ-ceny budú stúpať/,potom Purigen kvôli regenerácii a najmenej pracné je uhlie/vymeníš=vyhodíš-Grétu nepotešíš/.
Purigen je údajne aktívnejší pri odstraňovaní zákalu, org.odpadu a neodoberá mikroživiny.
Akt.pracuje možno pomalšie, ale odstraňuje z vody okrem org.odpadu aj škodliviny: kovy,chémiu,liečivá, mikroživiny.
Dávkujem hnojivo 2x denne, tak si myslím, že s tým odfiltrovaním mikroživín to nebude také hrozné, pretože železo mám pred výmenou 0,2mg/l, čo mi stačí.
Možno ten Purigen skúsim a uvidíme výsledky, s uhlím som max. spokojný.

Ja ho recyklovat asi 4x (takze to trochu flakam a porad mam pocit, ze fuguje.

Jinak tady se pise ze 10x, nevim zda je to pravda ale je tam hezky videt ta recyklace: spec-tanks.com/…

Keď sme už pri tom Purigene, zaujímalo by ma kolko krát je recyklovavatelný?Tí čo ho máte, ako dlho ho už recyklujete a aká je jeho schopnosť po viacerých obnoveniach v Save, predpokladám že to asi zas tak dlho nevydrží, alebo sa mýlim?

www.rostlinna-akvaria.cz/…
www.akvaobchod.sk/…
...takto vyzerá keď prehĺadávam internet a už vôbec nebol celý, dĺžka hľadania cca5 min. asi by si mal na nejaký kurz..., som dieťa 70 rokov a ty si nevieš nájsť pár info ? a vyrástol si na nete- my sme v tej dobe o ňom ani nechyrovali..

www.google.com/…

Dobrý den,

nevíte. kde koupit síťku na purigen 180 mikronů? Prohledal jsem celý internet a nic

Vemu tu pemzu. Já filtry držím celkem v čistotě, před pemzou mám vatu, kterou pravidelně měním, takže pemza vypadá pořád čistě. Tak snad se nějaké bakterie dostanou i dovnitř kamínků.

Tak pemza má tu výhodu že nebrzdí vodu jako se stane u jemnějšího molitanu.

No ještě že ta pemza stojí pár korun oproti všem těm super porézním siporaxům a matrixům. To by mě celkem mrzelo vyhodit tisíce za něco, co se bude chovat jako štěrk. Teď nevím, zakládám nové 450 l a do filtru jsem chtěl dát opět 1 koš molitanu s vatou na mechanickou fitraci a další 3 koše pemza. Udělat to tak nebo naplnit filtr molitanem? Nebo to vyjde nastejno? Na to asi nikdo správnou odpověď nezná. Bude to pro 3 želvy, takže odpadu celkem dost, řešení s nízkoobjemovým filtrem, který bych čistil obden nechci.

Tak mám trojitý jakoby hamburský filtr, prostřední molitan jsem zrušil a nakrájel ho mezi ty dva, pak jsem místo nich dal pemzu. Neděje se vůbec nic a žádnou změnu jsem nezaznamenal a to má tak 30 l. Je to jak píšeš časem všechno zaroste nebo se ucpe a je dá se říci jedno co tam nasypeš. Je to jen o tom jak komfortní je potom čištění.

Ahoj, pemzu používam v oboch mojich externých filtroch /450l akva/a skúsenosť je podobná ako písal Jarry, nevydrží dlho a upcháva sa, ale to je asi u všetkých médii iba je lacnejšia. Z hladiska nitrifikácie je asi ten molitan najefektívnejší, ale to sme už rozoberali a je to aj v článku uvedenom nižšie.Ak máš v akva substrát, ktorý nie je príliš kyslý/svojim Ph nespomaluje nitr./, tak je nitrifikácia podľa mojich skúseností dostatočná aj bez filtra v dne a na povrchoch v akva. Uprednostnujem preto hlavne mechanickú filtráciu a akt.uhlie vo filtri kvôli zníženiu org.odpadu, nechcem to viac rozvádzať dôvody som už uviedol aj tu, aj v téme Filtrácia v inom vlákne.S tým čo si napísal tiež súhlasím, že by to tak malo byť...

Já si myslím, že je relativně snadno měřitelné, jakou hmotnost (snad bakterií) dokáže jaký filtrační materiál nabrat (viz různé testy), ale jaký to má reálný dopad na vodu v akváriu, se bude špatně hodnotit. S odstupem času po vyzkoušení všeho možného si myslím, že biomolitan je naprosto v pořádku, osídlení / znečištění je na první pohled vidět, je možné ho snadno vyprat atd. Všude v odchovnách jsem viděl na filtraci buď molitan, nebo molitanový předfiltr a obyčejný štěrk. Je dost možné, že pemza bude po nějakém čas fungovat stejně, jako ten obyčejný štěrk.
Také pamatuju, když jsem měl jako malý kluk totálně přerybněné akvárium živorodkami, filtace byl na dnešní poměry malý, hodně jemný molitan s bublifukem a nevybavuju si, že by byly s akváriem jakékoliv problémy - ten molitan fungoval z velké části jen jako mechanická filtrace, protože jsem ho pravidelně a důkladně pral

Mě by zajímala praktická dlouhodobá zkušenost s pemzou (a jemu podobných materiálů) jako filtračním médiem. Teorie je hezká, ale.... V 300+ litrovém akva jsem měl přepážkovou filtraci z modré biopěny (obchodní název už nevím) různé hustoty o objemu cca 16l. Asi 2-3r zpět, pod vlivem různých článků a příspěvků tady na fóru jsem postupně 2/3 pěny vyměnil za pemzu a porézní válečky. Teoreticky se měla zvednout plocha pro osídlení bakteriemi o řád, ne-li více, ale s odstupem času bych řekl, že se filtrační schopnosti spíše zhoršily a akvárium jako celek nefunguje jako dříve. Podotknu, že množství ryb mám cca stejné, větší ryby jako thorakáti či skaláři dorostli své velikosti ještě před změnou. Jsem laik, ale vysvětluji si to tak, že pemza je sice vysoce porézní materiál, ale aktivní činnosti se mohou zůčastnit jen mikroorganismy jsoucí na povrchu, přesněji ve styku s proudící vodou. Vnitřní prostor jednoho zrna můžeme s hlediska filtrace ignorovat a strukturovaný povrch zrna s původně velkou plochou postupně zaroste biofilmem a stává se jakoby hladším, rovnějším tzn. výrazně se zmenší původně velká aktivní plocha. Po určité době jsme na tom stejně, jako by jsme filtrovali přes štěrk. Naopak pěna, kde většinu objemu tvoří vzduch, funguje opačně. Jak na vláknech "rostou" mikroorganismy, zvětšují svůj objem a zároveň i aktivní styčnou plochu. Samozřejmě do doby, než se póry začnou ucpávat. Můžu se mýlit, ocením praktickou zkušenost čí výsledek dlouhodobého testu. Např. nelze nevidět, že u několika krevetárek mi funguje nejlíp obyčejný bublifuk s jemnou pěnou, krevetky mají sice menší odpad, ale také je zde méně rychle rostoucích rostlin s míň světlem.

DH napsal: Jako konspirace mi to nepřipadá...
DH napsal: ...(Matrix) má sice obrovskou vnitřní osidlovací plochu, ale je to díky tomu, že póry jsou opravdu miniaturní. Pro bakterie jsou prý příliš malé.
No mne to zase prijde konspiracni dost. Jakoze mogulove akvaristickeho prumyslu prodavaji super porezni materialy, ktere se bakteriim jevi jako obycejna kulicka z loziska, protoze se do poru v nich nevejdou?

Ja myslim, ze ty firmy stravily dost casu laborovanim s tim, jak moc porovite ty materialy maji byt, a maji k dispozici laboratore neporovnatelne vybavenejsi nez ti, co se snazi prokazat, ze ty vyrobky stoji za starou backoru a staci si dat do filtru houbicky na myti nadobi. Marketingova oddeleni jiste take odvedla svou praci, ale ze by umyslene prodavaly domecky pro bakterie do kterych se ty bakterie ani nevejdou a riskovaly tak sve reputace, to mi prijde pritazene za vlasy.

PS: Jinak tedy u filtru co jsem koupil (eheim) byly naplne uz od vyrobce, tak jsem to nemusel nijak resit a nechal jsem to jak to bylo. Ikdyz take jsem uvazoval, zda nemam vyhodit substrat pro a dat tam matrix, aby to bylo lepcejsi. I ty husi krky jsem tam nakonec nechal. Ted trochu pochybuji, ze bych poznal rozdil, ale mozna ze kdybych se nejak trapil s rasama, ze bych to nakonec take vyzkousel...

OT: fotky z elektronoveho mikroskopu jsou fajn a zajímavé, na druhou stranu není nikde dané, jak byl udělán řez, takže to opět pro mě zavání "neseriozností" protože minimálně 3 matriály jsou "stejné" (sinterované sklo) a v tom řezu jsou diametrálně odlišné (což dle mého není až tak možné, vzhledem k tomu jak to vzniká) - nechci flame a nechci to hodnotit, jen říkám, že mě osobně (== subjektivně) mi to přijde...přinejmenším podezřelé...
test vypadá dobře, ale třeba zvláštní je, že se porovnávají média ve stavu, který neodpovídá reálnému provozu - konkrétně média K1 jsou určena pro moving bed filtraci a uvedená metodika říká, že test byl proveden u statických médií. což je fajn, ale největší účinnost u těchto médií je (minimálně dle zaměření a dle výrobce) právě v tom, že se média pohybují - což bych vzhledem k tomu, že to je na bázi "nakapali jsme, čekali, změřili) čekal, že by se změřilo v rámci nějakého určitého vzduchování, které by se pouštělo i k ostatním médiím a změřilo by se i samotné "jen vzduchování" aby se mohl test objektivně zhodnotit - pro všechny flamery trolly a zkoumaly - neberte mě, prosím, za slovo, nechci to měřit, nechci vyvolávat flame a případně zabřednou do (pro mě) nesmyslné chemické války a poměřování pindíků - jen si myslím, že by to dalo daleko více odpovídající výsledky a možná by to překvapilo. Souhlasím s darenovým doporučením, nicméně brát dogmaticky složení filtru jako "to je to, co vyřeší problém" - s tím bych nesouhlasil (opět neberte jako útok na hrad) - problém byl je a jeho řešení vždy bude spočívat v tom udržet v akváriu "rovnováhu" a co nám k tomu pomůže je podružné...respektive u každého to může být (ale nemusí) něco jiného.

OT: tak jsem se mozkově vyprázdnil a není mi lépe )))

Šlo o tenhle test: aquariumscience.org/…
Jako konspirace mi to nepřipadá, pod pojmem kospirační teorie si představím třeba tvrzení, že jsou určité mocenské skupiny nebo tajné vládní organizace, které jsou schopny lidem bezdrátově číst myšlenky. Přijde mi to jako hloupost, ale prý tomu věří čím dál víc lidí.
Sám mám ve filtru pemzu a tak doufám, že tam opravdu odvádí svou práci a je alespoň lepší, než obyčejný molitan. Nejsem člověk, co všemu hned uvěří, ale taky jsem to hned nezavrhnul.
Jinak díky za ten odkaz, člověk dostane alespoň trochu představu, jak to uvnitř vypadá (doufám teda, že to jsou opravdu fotky těch médií )

Nic proti, ale to uz zavani trochu konspiraci, ne? 'Pry se', 'rika se', 'nekteri'...

Vsichni hlavni vyrobci bioaktivnich filtracnich materialu se domluvili a dodavaji na trh predrazene porezni medium, ktere ma tak male pory, ze se do nich ty bakterie nevejdou?? Jako mozne to je, ale asi bych se nebal aplikovat zde princip occamovy britvy a vybrat si to vice pravdepodobne.

Kdyz projdete net, najdete lidi, co na to nedaji dopustit a lidi, co to povazuji za zbytecne. Cetl jsem na to tema par clanku a pojednani, a muj dojem z toho byl, ze ti co se do toho opravdu hodne potopili, nakonec temer popreli sami sebe a zjistili, ze cela problematika je tak slozita, ze mozna i ty nasekany husi krky muzou byt uzitecny a plnit nejakou roli. Kdo vi, jestli treba take nezalezi na tom, jake konkretni bakterie se tam usadi? Okysliceni vody, rychlost proudeni, kolik toho maji k jidlu... Tech faktoru je dost.

Pro ty co nemaji dusi vedce a presto chteji vylepsovat doporuceni vyrobcu filtru (kteri, priznejme si to, mohou sledovat i zistne ekonomicke duvody bych asi doporucil vybrat si nekoho, kdo dosahuje vysledku, kterym se chcete priblizit, a udelat to stejne. Jinak nakonec zjistite, ze jste usetrili 500Kc za porezni matros od renomovaneho vyrobce, a utratili 2000Kc za laboratorni pomucky

Ty pro ktere je cesta cilem nechci nijak zrazovat od pokusu, vzdy je pak zajimave precist si i pohled z nejakeho jineho uhlu.

Jinak pro zvidave: "Velikost bakterií je velice rozmanitá, obvykle se ale pohybuje mezi desetinami a desítkami mikrometrů".

A tady si muzete udelat predstavu, jak ty matrose vypadaji uvnitr, a jak snadno/nesnadno se tam ty bakterie vejdou: greenaqua.hu/…

V tom testu co jsem odkazoval se tvrdí, že pemza (Matrix) má sice obrovskou vnitřní osidlovací plochu, ale je to díky tomu, že póry jsou opravdu miniaturní. Pro bakterie jsou prý příliš malé.

Zeptám se asi hloupě, ale proč si myslíte, že ty bakterie jsou příliš “velké” na ty otvory ? naopak, pokud se průtok sníží, tak budou mít čas to zpracovat, ne ?

pokud nemáš alespoň základní vybavení, tak asi neodzkoušíš.... my jsme měli postup měření - 100ml vzorku, indikátor 1-2ml roztok dvojchroman draselný, titrace 0,1M roztok manganistan draselný (tj. 15,8g do 1l) do přechodu na oranžové zbarvení .... pokud se něco přepočítávalo, to už nevzpomenu.... ale tebe asi nezajímá přesná hodnota, ale jak se chová akvárium při pohybu těch hodnot, a to by mohl ten Rataj test stačit.....

Vyskúšam, možno by to chcelo porovnať vyśledky s tou titráciou, nakolko je ten test presný.

to jsem ani netušil, ale tady jsem našel www.rostlinna-akvaria.cz/…

Nie si prvý, kto tú moju alchýmiu spomenul a že sa v tom moc vrtám, ale ak vypálim svetlo v akva, tak aj malý nedostatok či nerovnováha skôr či neskôr vytvorí problém a tak sa v tom vrtám aby som prišiel na pôvod problému.Kvalitné substráty značne prekrývajú problémy v hnojení, ale nárast org. odpadu je sprievodným znakom nárastu rias a stagnácie rastlín, podľa mojich pozorovaní vo väčšine akvárii a pri silnom svetle je tá odozva oveľa rýchlejšia -čo je logické..

nee, já se snažím ty své akva "vést citem", měření jsem dělal jen zezačátku, ty základní, nyní vše bez. A nemám nic speciálního, jen obyč na bavení. Když čtu tu Tvoji alchymii, klobouk dolů....

Díky za odpoveď, ale titráciu s manganistanom robiť v domácich podmienkach pre bežného akvaristu je asi problém.Ja sa spolieham na ukazateĺ jednoduchši a to je riasa, v high tech akvariach pri dodržaných podmienkach hnojenia /rovnováhy/ je to jediný zrejme možný problém nárastu rias podľa mňa a tak to riešim uhlím atd.. Aspoň viem, že je to možné aj v domácich podmienkach...Skúšal si to aj prakticky vo svojom akva?

organické znečištění lze sledovat přes zmiňované CHSK, laboratorní rozbor je možný i v domácích podmínkách, stanovení titrací manganistanem, indikátor si již nepamatuji.... určitě se dá dohledat. Dále se dělalo ještě BSK5 (biologická spotřeba kyslíku), to doma nemáme podmínky

Je to tak ako píšeš, dokonca prietok filtrom tiež nemusí byť až tak dôležitý, pretože ak máš póry v médiach ucpané tak sa budú chovať rovnako ako štrk, ak nie tak prúd v pôroch média bude určite dostatočný /nemyslím molitany ale pemzu či matrix-niečo porézne/a nie silný pre nitrifikáciu . Je prúd/rýchlosť prúdenia/ dôležitý aj pre dekompozíciu pýtam sa? Rád sa dozviem niečo nové...

Smát se nebudu, ale nevím jestli když dáš porézní matriál na vstup filtru, kde do něho vlítně hned ten největší sajrajt je dobrá volba. Podle mě pak plní asi stejnou funkci, jako ty keramické kroužky za pár korun, které se používají na rozmělnění proudu a zachycení největších nečistot, co mám ještě před hrubým molitanem.
Edit: Já problém s vodou nemám, ikdyž jsou tam dva želváci, tak je voda krásně čistá. Spíš mě nahlodal ten test co jsem našel a teď začínám pochybovat, jestli je pemza správná volba a jestli by třeba molitan nebyl lepší.

Asi ma vysmejete, ale môj filter-vlastne oba čo mám v akva, majú naspodu pemzu a na vrchu je vata, takže do akva ide voda čo najčistejšia,ale pemzu vzhľadom na jej nízku cenu mením ozaj častejšie, hneď ako mám pocit že stúpa org. odpad v akva. Mimochodom merať množstvo org. odpadu v akva nie je vôbec jednoduché, p. Rataj /myslím st./ robil nejaké pokusy s meraniami a je to popísané tu web.archive.org/…, neviem či modernými metódami je možné merať množstvo org. odpadu vo vode.

Neříkám, že je to špatný článek, je to výborný test, který mě vyvedl z omylu. Do té doby jsem žil v iluzi, kterou jsou získal pročítáním komerčních článků Seachemu apod, že nitrifikace je to, oč tu běží.
Nemám rostlinné akvárium, mám želvárium, ve kterém je dost odpadu. A filtr tam mám právě kvůli tomu, abych nemusel měnit vodu tak často. Podle tebe by mně stačil malý vnitřní filtr s velkým výkonem l/h na mechanickou filtraci, kterých bych neustále čistil (asi každý den) a to se mi moc nechce.

Starý ale dobrý článok...Práve mineralizace-dekompozice, si myslím že je hlavný problém akvárii a preto si myslím, že dostať čo najviac org. odpadu preč z akva je dôležité a preferujem mechanickú filtráciu a čistiť pravidelne filtre.Určite sa nájde veĺa odporcov, že nečistiť tak raz za mesiac alebo za rok, ja nesúhlasím, ak pracuješ so silným svetlom, tak každý nárast prebytku org. odpadu sa prejaví riasou, v low- techoch prosím, ale v high radšej nie. Potešil ma odkaz na tú syntetickú vatu /guličky/ čo sem chlapi dali/nižšie/ idem skúšať, určite zaujímavé.

No tak jasně, nemůžu počítat s tím, že když dám pemzu na začátek filtru do toho největšího bordelu, že tam bude plnit nějakou funkci. To, že na začátku mám hrubý molitan, pak vatu a teprve potom přichází na řadu koše s pemzu jsem bral jako samozřejmost a ani jsem to nepsal.
Spíš si nejsem jistý tím, jestli ty mikropóry nejsou pro bakterie opravdu příliš malé. jestli nejsou tak malé, že je ucpe i relativně čistá voda, která projdé fází mechanické filtrace přes vatu.
Edit: Jinak v akváriu jsou dvě želvy, takže nějaký odpad tam je, není rostlinné akvárium, které je samo o sobě filtrem a stačí mu jen tryska, aby rozehnala nehybnou vodu.

Jo to jsem četl už 2 roky zpět, takže vím, že nitrifikace tvoří jen nepatrný zlomek všech biologických pochodů a kvůli ní vlastně žádný filtr být nemusí. Nitrifikace je vlastně už jen ten konec biologické přeměny biologického odpadu na dusičnany. Ale co mineralizace (dekompozice) to je přece to kvůli čemu se pořizují velké filtry ne?

Test je zajímavý, přečtu si ho až bude více času.
Proletl jsem to jen letem světem a připojit i několik svých zkušeností
Všeobecně bakterie bydlí všude, možná i ve filtru.
Vysoce porézní materiály fungují pro různé procesy při filtraci, velice záleží na tom, jaké je uspořádání médií (od nejhrubšího po nejjemnější ve smyslu toku proudu vody). Neznamená to ale, že tato média jsou všespásná - musí být dobře použity.
Je přeci rozdíl jestli dám na vstup do filtru nejjemnější materiál a nebo ho dám doprostřed, nebo nakonec.
Velice záleží na posádce a zaměření akvária - nelze nic paušalizovat.
Další velice opomíjená věc je rychlost průtoku - některá média fungují jinak, když přes ně teče voda pomaleji (bakterie mají čas zpracovat) a jinak, když to přes ně profrčí rychle (stává se ze stejného média jen mechanická filtrace).
Matrix/ pemza se hodně rychle ucpe všeobecně - proto je potřeba mít vodu dostatečně mechanicky vyčistenou, než vleze do tohoto média.
HMF, pokud je dobře spočítaný a udělaný, dokáže to samé a funkčně je nejjednodušší, nepřeteče a vydrží dlouho.
Křišťálově čisté vody s dobrými parametry jsem dosáhl i pomocí vaty ve filtru - ve starém filtru jsem vyházel koše a naplnil ho jen vatou (a molitanovym platkem na konci, aby nevletěla vata do čerpadla) a fungovalo to dlouhodobě a drahé to nebylo ;) jen tedy musím říct, že čistit to po roce je nehezká práce, ale rychlá a druhá věc, že nejlépe mi to fungovalo (vydrželo nejdéle nečistit )) když se tam vata skládala do šneka- když jsem ji tam jenom poházel, nebo srovnal na plocho, tak se to zasvinilo tak nějak “nerovnoměrně”.
A když chcete zkusit levná média, zkuste na hrubé nečistoty také lávu ....

No a zpátky k tématu - také ta média nahrazují malý objem filtru právě tou plochou...což je zase otázka, jestli to vzhledem k průtoku filtru platí ...