Filtrační média
To záleží na tom...třeba moc krmíte...Může to být blbý materiál...
Zdravím všechny,
je možné, že po pěti měsících používání pěny, která je nasazená na hlavici atman AT 200 je již ucpaná natolik, že ji musím proplachovat každý týden jinak se mi sníží čeření hladiny a poté začnou ryby u dna být spíše apatické a jakoby přidušené? Teda ty, které nejsou zvyklé se nadechnout nad hladinou. Mám sice ryby, které tvoří hodně detritu, ale měla jsem pocit, že daná pěna by měla vydržet hodně dlouho. Moc díky za tipy.
Starší reakce
vdaka za info
Foto nemám, již neexistuje. Dnes mám větší nádrže a používám dál lávu, ovšem ve vnějších filtrech.Použil jsem láhev z nemocničního prostředí na F roztok, vypadá asi takto
www.armypoint.cz/… Znáte nějaký typ na výrobu externího (vnějšího) filtru? Je sice asi výhodnější koupit hotový, ale určitě je zde mnoho kutilů, kteří si vyrobili možná i externí filtr... Podělí se někdo o návody?
nemáš nejakú fotku?..aku flašu si to použil??
sit proti hmyzu bude urcite lepsi, taky me napadla ale zrovna nemam, diky
Lávu do filtru používám, kupuji v zahrádkářských potřebách drť o potřebné frakci za pár kaček.Dnes mám veliké externí filtry, ale dříve jsem používal v malé nádrži filtr vlastní výroby(vnitřní,) poháněný čerpadlem Atman-At. Použil jsem plastovou láhev, kde jsem do víčka vyvrtal otvor který pasoval kalibrycky na hrdlo nasávání čerpadla a našrouboval na to láhev, která měla ve dnu vyřezaný otvor tak abych na dno položil plátek(šíře je individuální) akvacitu tak aby nepropadla dosypal lávovou drtí(klidně i siporaxem) a bylo hotovo. Roky to tak běželo.Lávu volím pouze s finančních důvodů a jsem s ní spokojen
Láva se jako substrát pro půdní filtry používá už delší dobu. Já bych ovšem jako distanční vrstvu použil například perlinku, nebo plastovou síť proti hmyzu do okna. Silonka se ti brzo zanese u bude těžko propustná.
Tak to vnějšího filtru ho lze nahradit, ale zkus nahradit bioakvacitovou kostku hromádkou lávy do které vetkneš čerpadlo Atman. Na to bych se rád podíval
Mas pravdu...-malo kto.Ale ked zoberes ze plochu to ma cca ako ten bioakvacit? -tak aj ten je drahsi ako ta lava.
To neřeš. Kdo dneska používá lávu jako médium
. Ten Ehfilav byl uvedený jen proto, že jsem si na jiný zrovna nevzpomněl. Například Prodac vyrábí lávovou filtrační hmotu také a je levnější než Eheim. Ovšem nechtěj po mně abych to hledal
.
Ono aj cenovo je to celkom zaujimave za 5L - 73Kč -ked pozeram Eheim EHFILAV za 600Kč
- pridavam se s diky za rozsireni obzoru..
O.K. Takže pokud to někdo bude chtít použít, tak bude jistě vhodnější používat tu granulovanou lávu. Píši to proto, jelikož ten prvotní dotaz obsahoval i odkaz na lávovou drť, která podle mě není nijak upravovaná pro filtrační účel v akvaristice, ale třeba v tom až zase takovej rozdíl není.
Jo moc dík.
Životnost je, pokud se o to trochu staráš, nafurt. A co se osidlovací plochy týče přirovnal bych to k bioakvacitu střední hrubosti nebo keramice jako je třeba od Hagen Biomax.
Honzo, dík za rozšíření obzorů.
K čemu ze jmenovaných médií by se ta lávová drť dala přirovnat a jak to bude s její životností?
Lávová drť se samozřejmě jako filtrační médium použít dá. Má poměrně velký osidlovací povrch díky své poréznosti. Konec konců i Eheim svého času prodával nebo dokonce ještě prodává lávovou drť jako filtrační médium. Tuším pod názvem Ehfilav.
Řekl bych, že bude záležet na množství toho mramoru(vápence, dolomitu), který je použit k tomu zvedání tvrdosti a Ph. Ovšem je nutný mít na paměti, že čím vyšší Ph bude, tím hůř se ten vápenec bude rozpouštět a tu tvrdost ovlivňovat.
Já jsem keramické kroužky vyměnil za mramorovou drť. Dost lidí tvrdí, že jim mramor zvedá ph a tvrdí vodu, což byl důvod proč jsem ho tam dal. Ovšem očekávaný účinek se nedostavil.
Jj,já jen že mám sáček drtě a nemám jí kam vrazit
Jinak levno, je to třeba tady
akvarko.eu/… - chtel jsem k Tvemu vyctu doplnit jeste JLB MicroMec - dost dlouho byla na neho vyrazna sleva, ale uz je za plnou, tedy Eheim/Sera cenu
- pokud "jde" uzivateli Dufa o cenu, uvazoval bych o obyc. keramickych krouzsich, pripadne za stejnou cenu o Aquael BioCeraMaxPro
Osobně bych si připlatil a pořídil třeba Substrat pro od Eheimu, nebo Siporax od Sery, což budou při normální péči filtrační materiály tzv. na doživotí. Ta lávová drť nachází uplatnění spíše jako dnový substrát, ale jistě se najde někdo, kdo tento substrát používá i ve filtru a svoje zkušenosti sdělí.
0 24.02.2012 18:30 dufa Ahoj
Chtěl bych se zeptat,dala by se použít "lávová drť" jako jedna z náplní do vnějšího filtru?
www.zahradkar-ola.cz/… Starší reakce
taky jsem nechával řezat do jbl viz profil
s tou firmou
www.eurofoam-tp.cz/… jsem byl spokojený, nechal jsem si tam nařezat molitany do Tetra Tec EX 600(viz.moje fotky v 84ka)
Za málo.
Jo jo, už to mám pročetlé. Zdá se, že mi to uřežou na míru. Super. Moc děkuji.
Dnes je vlastně víkend a jo..
Stačí v pondělí.
Hned na to kouknu. Děkuji..
Zkuste brnknout do prodejny fy. Jezírka Banat - 773 610 017 nebo 608 010 617 a poptat se. Nejsem si úplně jistý, ale domnívám se, že ano.
Kousek, bydlím na hraně slavonína a povelu. Kousek od zverimexu, kde jsme se potkal. Proč pak? Někde v Hněvotíně to dělají taky??
Jak daleko to máte do Hněvotína?
ALOHA, někdo tady někde dával odkaz na firmu, která dle míry nařeže biockvacit na míru. Nevíte o něčem takovém? Díky, nemůžu to nikde najít..
Starší reakce
Dík, už to chápu. Ale uznat se mmusí, že uvnitř tech kuliček musí být ty denitrifikační, protože, prostě ta kkulička není váleček. Docela by mě zajímalo, zkusit test, nebo to nějak vyzjistit, jestli na stejném filtru, dejme tomu eheim classik, kdyby se dal siporax, jako bimedium a změřit průtok, a kdyby se dal eheim pro, vsadil bych se, že siporax bude mít větší průtok, co myslíte?
Neplést druhy bakterií. Nitrifikační bakterie přeměňují jedovaté dusitany na dusičnany a potřebují k tomu kyslík. Denitrifikační bakterie rozkládají dusičnany na plynný dusík a to v bezkyslíkatém prostředí (kyslík si berou z těch dusičnanů). Je to velmi zjednodušeně řečeno.
Edit: Roman byl rychlejší
Denitrifikační bakterie žijí v prostředí bez kyslíku, ale nitrifikační bakterie ke svému životu ten kyslík naopak potřebují a o ty nám v akváriích jde především.
aha, myslíte nitrifikační/denitrifikační, takže podle Vašeho příspěvku chápu dobře, že denitrifikační bakterie nepotřebují tolik kyslíku a živin, jako nitrifikační?
Bylo to myšleno tak, že siporax má větší "průtok" než eheim pro. Akorát jsem teď nepochopil, jak myslíte, že v tomto métiujsou denitrifikační bakterie obsazeny málo,snad pro tyto bakterie je to médium dělané, nebo myslíte ještě ňejaké jiné bakterie? Já se v názvech bakterií nevyznám, a proto jsou pro mě všechny prospěšné bakterie v akváriu denitrifikační.
Přidat reakci
1 ...... [43] ...... 51 52
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 61609x