Filtrační média

odikcz napsal: ... případně zkusit ten molitan nařezat na 2cm kostičky, aby se ve filtru mohli převalovat (viz níže)?To byla prave jedna z veci, kterou jsem uvadel, rychlost proudeni vody vuci tem kouskum (kdyz je samotne unasi ten proud vody) .

Neviem, ktorý materiál to zrovna bol (niektoré guľôčky), ale chválili sa tým, že baktérie sú pod povrchom a odtiaľ ich prúd nevyplavuje.

Zajímavá diskuse ... komu by to snad bylo málo, tak na téma moderní filtrační materiály ano/ne se krásně válčilo už před několika lety na akvarista.cz ... Rejpal vs. zbytek světa ... doporučuju - velmi výživná diskuse :o) ...

To co popisuješ je skoro anaerobní filtrace.

5 az 10cm/min ... když to počítam u Atmanu CF-1200 (max. průtok 800l/h, rozměry filtru 26 x 26cm) ... tak jestli to počítam správně, je to 20cm/min ... takže už 2-4x víc než doporučuješ

A tím se obloukem zase vracíme k substratpro, který by podle reklam měl uvnitř zpomalovat proudění, takže by pak fungoval líp než obyčejný biomolitan, na který je proud příliš silný? ... případně zkusit ten molitan nařezat na 2cm kostičky, aby se ve filtru mohli převalovat (viz níže)?

Chápu to dobře?

Jen doplnim, link je prave na ten Hamburg, ale ono jde stale o totez. Kostka biomolitanu fuguje stejne, je to vlastne jen Hamburg, kde stred neni vydlabany, pac chceme, aby to na te trubce drzelo . A ze je Hamburg obrovska plocha, to je kostka biomolitanu se vsemi otevrenymi stranami taky, staci si to spocitat, ono se to jen nezda.

Zaujímavé, som ani nevedel, čo je HMF Čiže je naozaj možné, že potreba veľkého objemu filtra je daň za to, že chceme silný prúd a nechceme 2 zariadenia (zvlášť čerpadlo a zvlášť filter)

má to správně ... viz sk.wikipedia.org/…

Tie výpočty sú veľmi zaujímavé, schválne som odvážil dennú dávku krmiva - denne dávam len cca 2 g (čo sa mi v porovnaní s uvádzanými hodnotami zdá strašne málo pre cca 200 mladých, asi by som mal pridať). Malo by mi teda stačiť cca 0,06 l molitánu. Lenže prakticky mi nestačilo ani cca 0,25 l (2 košíky EHEIM predfilter), pretože som musel každé 2 dni meniť vodu kvôli dusitanom. Po výmene za SubstratPro stačí raz týždenne kvôli dusičnanom. Takže tam asi bude aj nejaký iný faktor - jeden spomenul Designer. Mimochodom, bavíme sa stále o amoniaku, ale ten som ešte nikdy nenameral mimo zábeh. Ale akú plochu treba na odbúranie dusitanov?

Opravdu nespletl. To je prave ono, ze kostka biomolitanu k nitrifikaci, ani nenasaje smeti plujici kolem ni, velmi malo tyto necistoty nasava, a taky se i malo zacpava. Ona ma zkratka nitrifikovat, ne mechanicky filtrovat.

Externi filtry jsou jina vec, nasavaji nejakou relativne uzkou trubkou, takze naberou co proplave kolem, a pak prave proto mivaji predfiltry, at ty mechanicke necistoty nezanesou zbytek, protoze tam kde se nitrifikuje, tam potrebujeme produkty rozkladu rozpustene ve vode, ne ze je to jeste stale pevne smeti.

5 az 10cm/min nespletl jsi minuty a vteřiny.

Klasicky kterykoli 'Hamburg' a pak vsechny me filtry . Ze mam kostku vetsi (silnejsi material), ano, to mam, nejak to musi na necem drzet, ale pro vypocet rychlosti proudeni beru jen vnejsek a pak 2cm pod povrchem, abych presne tam byl co nejlepe s rychlosti proudeni.

EDIT: A komu jsem to pocital, bude o mit taky tak, a mozna se zdesis, kdyz si prepoctes co zde bezne doporucujeme jako velikost biomolitanu a jaka cerpadla, jak dobre to sedi .

Můžeš mě ukázat nějaký filtr který by měl tuhle rychlost průtoku mediem které má tloušťku 2-3cm.

daren napsal: Ale rekneme zkusenejsi akvariste, ti by meli byt celkem osviceni. A i tak to na me delalo dojem, ze se vsichni tlaci smerem 'cim vetsi kanistr, tim vic adidas'...O první větě nejsem tak úplně přesvědčený. Třeba T.Barr je akvaristou už více než 20 let, a přesto si myslím, že příliš osvícený není (dle mého čistě subjektivního názoru). Ostatní nabádá k neustálému zvyšování koncentrace CO2. On sám prý má v akváriu 50-70 mg/l CO2. Přesto jsem od něj nečetl jediný solidní argument, kterým by potřebu takto vysokých koncentrací zdůvodnil. Zato jsem už od něj četl celou řadu pseudo-vědeckých argumentů a nesprávně interpretovaných vědeckých výsledků. Má dokonce titul Mgr. a PhD. v biologických oborech. Přesto nic z toho (zdá se) nezaručuje, že ten člověk používá správné argumenty. Někdy míváme dobré výsledky, ale vysvětlujeme si to chybně. Já sám jsem typ člověka, který je už unavený z toho, jak se o spoustě věcí v našem hobby jenom spekuluje. Pokud jde o nutnost nebo zbytečnost určitých filtračních materiálů a jejich objemu, tak by to byl určitě moc zajímavý pokus. Nevím ale o nikom, kdo by takový pokus udělal (třeba existuje a já jsem na něj zatím nenarazil). Nakousl to tady už Dušan (zervan). Pochybuju ale o tom, že se najde nějaký akvarista, který by se do takového pokusu pustil. Myslím si, že se bude raději většina do nekonečna dohadovat a jen o tom spekulovat. Taková je prostě lidská přirozenost.

Jaké konkrétní problémy máš na mysli? S hromaděním toxických odpadních látek (amoniak, dusitany)? Problémů, proč akvárium nemusí fungovat podle našich představ, může být více => třeba nízká hladina rozpuštěného kyslíku (přepadový filtr bude vodu okysličovat jistě mnohem lépe než malý vnitřní filtr. To pak ale není problém nitrifikace, ale něčeho jiného. Mimochodem, rozhodně nejsem první, kdo něco takového tvrdí ... to bych na to musel přijít sám, a to já nepřišel. Každopádně pokud argumentům, které jsem uváděl, nevěříš, tak to prostě neřeš a kup si SubstratPRO nebo ještě 10x lepší Seachem Matrix.

Marceli, souhlasim s Tebou (nakonec to je videt) a neco bych k tomu rad dal rozepsal, protoze citim, ze nekdo muze vyjit z toho co pises, a bez dalsiho pochopeni si muze pekne namlatit cumak.

Ona je stejne dulezita "geometrie oplachovani" pouzivanych materialu, jako material sam, nebo mozna i dulezitejsi. To co zde uvadis, jak malo staci (hrnecek biomolitanu atp.), ano, staci, ale co lide bezne udelaji, kdyz si prectou, jak malo staci? Ten malicky hrnecek biomolitanu soupnou na cerpadlo, a jedem. A nitrifikace je pak zde temer nula. Proc? Protoze nitrifikace nema rada rychle proudeni vody, ale kdyz tim malickym objemem (obalenou tenkou trubkou) protahnu 3x za hodinu akvarium, ta voda tam proudi jak silena!

Takze ano, kdyz si to spocitam tak, ze mi potrebne mnozstvi vody potece pres tak velkou plochu, aby tekla spravne rychle, staci opravdu dost malo. Ale protoze vetsina z nas nasadi kostku biomolitanu na cerpadlo, neda se ani zdaleka zapocitavat cely, jen v casti z nej tece voda rozumne rychle, jeho stredni cast je prakticky k nicemu, a u malych kusu je pak k nicemu vlastne cely.

Psal jsem to uz mnohokrate, rychlost proudeni vody biomolitanem, kdyz si ho predstavime jako volny prostor, by mela byt 5 az 10cm/min. V mezich 3 az 15cm/min to jeste k necemu je, a nad 30cm/min je prakticky po nitrifikaci. Tloustka biomolitanu, pres kterou voda tece, staci 2 az 3cm, dalsim zvysovanim jeho sily uz neumerne malo stoupa schopnost nitrifikovat, nevyplati se vic.

Muze mne urvat, kdyz vidim honitka vody, kde obcas jeste mediem voda tece po delce, jako tenkou trubkou, silene rychle. Nitrifikacni bakterie zkratka nemaji rady rodeo, a ac se i v tomto jednom pojednani neustale opakuji, je to nutne, nepochopeni vidim na kazdem kroku.

Marceli, mne je divne, pokud je tech fitracnich materialu treba opravdu tak malo, proc si lide cpou k akvariim ty velke kanistrove fitry. Teoreticky by tedy melo stacit nejake male cerpadlo s nominalnim vykonem rekneme 10x objem nadrze za hodinu, plus mala nadobka s par kulickama supermaterialu.

Chapu, ze to tlaci vyrobci, kteri se na tom smazi vydelat. Take jsem koupil fitr a fitracni media byly u toho. Ale rekneme zkusenejsi akvariste, ti by meli byt celkem osviceni. A i tak to na me delalo dojem, ze se vsichni tlaci smerem 'cim vetsi kanistr, tim vic adidas'

Je to jenom nedostatecna osveta, nebo ma velky objem fitru jeste nejakou dalsi vyhodu, krom te predimenzovane nitrifikace? Co ja vim treba lepsi schopnost zachytit fyzicke castice spiny ve vode apod. Predem diky za nazor.

Nevim jak u tebe, ale mně ryby, když je málo nakrmim, žerou rostliny ... a kdybych neměl rostliny, tak nevim - možná umřou hlady.

Tvoje teorie odpovídá snad většině vnitřních filtrů. A pokud by to byla pravda, tak je to super zjištění ... já za sebe můžu říct, že v mém předchozím akváriu to rozhodně nefungovalo a měl jsem problémy ... tak jsem musel začít zjišťovat víc ... místo malého vnitřního filtru jsem pořídil velký přepadový a problémy zmizely ...

Je zda pár lidí, co tomu nejspíš rozumí a ty jsi zatim první, kdo tvrdí tohle ... neříkam, že to není pravda, ale spíš si myslim, že na něco v tom výpočtu zapomínáš ...

Marcel G napsal: Z čeho myslíš, že vzniká v akváriu s rybami amoniak především? Podle mě hlavně z toho, co tam dodáš ve formě krmiva. To krmivo rybky nějak zpracují a část (možná většinu) opět vyloučí v podobě organického odpadu, při jehož rozkladu vzniká amoniak...
Jen pro "pořádek": ryby vylučují odpadní N-látky (více než 90%) respirací, a to právě ve formě amoniaku.

Z čeho myslíš, že vzniká v akváriu s rybami amoniak především? Podle mě hlavně z toho, co tam dodáš ve formě krmiva. To krmivo rybky nějak zpracují a část (možná většinu) opět vyloučí v podobě organického odpadu, při jehož rozkladu vzniká amoniak. Částečně samozřejmě vylučují NH i v močovině. V menším množství může NH v akváriu vznikat možná i odpadními látkami fotosyntézy a rozkladem organických látek v substrátu. Pokud se ale nepletu, tak hlavním zdrojem bude různě "rybami zpracované/nezpracované" krmivo. V tomto smyslu je tedy při výpočtu potřebné kapacity filtračních náplní přítomnost či nepřítomnost rostlin nepodstatná. Pokud přidáváš do akvária 1 g krmiva denně, tak ti z toho na konci potravního řetězce vznikne určité množství amoniaku. Jak velké množství to přesně bude, nevím, ale uvádí se, že pro odbourání amoniaku vyprodukovaného z 1 kg krmiva je při teplotě 20°C potřeba 40-45 m2 plochy filtračních materiálů. To platí bez ohledu na rostliny. Pokud budeš mít v akváriu rostliny, tak ti samozřejmě bude stačit ještě méně filtrační hmoty. I bez rostlin by tedy mělo stačit k odbourání veškerého amoniaku z 1 g krmiva přibližně 0,03L bioakvacitu. Pokud máš v akváriu přerybníno, tak samozřejmě i více krmíš, a zvyšuje se tudíž gramáž přidávaného krmení. Takže pokud mám já ve svém 60L akváriu asi 15ks dánia perlového, a stačí jim 1 g krmení denně (= 0,03L bioakvacitu), tak pokud ty máš ve stejném akváriu 3x tolik ryb a krmíš je denně třeba 5 g krmiva, tak budeš logicky potřebovat větší filtrační plochu k odbourání vznikajícího amoniaku => 0,03L x 5 = 0,15L bioakvacitu (tj. asi tak malý hrneček molitanu). Myslím si tedy, že z mého příkladu si může každý docela jednoduše vypočítat, kolik filtrační plochy je v jeho KONKRÉTNÍM akváriu opravdu zapotřebí. Stačí si jen dosadit množství krmení, které do svého akvária denně přidává. Ryby samozřejmě vyprodukují jen tolik odpadních látek, kolik krmení jim dodáš. Jinými slovy, pokud je budeš krmit hodně, budou také produkovat mnohem více odpadních látek; pokud je budeš krmit méně, bude produkce odpadních látek (potažmo amoniaku) menší. Produkce amoniaku tedy závisí především na množství dodaného krmiva (v menší míře pak i na odstatních zdrojích NH => organický substrát, hnijící kořeny, fotosyntéza, rozklad rostlinných tkání apod.). I kdyby ale při těchto druhotných procesech vznikalo stejné množství amoniaku jako při rozkladu odpadních látek ryb (z krmiva), tak to asi na výsledek nebude mít takový vliv => místo 0,03L bioakvacitu budeš potřebovat 2x tolik, tj. 0,06L bioakvacitu. Pokud nebudeš mít žádné rostliny, omezí se ti logicky i produkce NH látek z těchto druhotných zdrojů (žádné odpadní látky z fotosyntézy, žádné tlející zbytky rostlin). Každopádně stačí, když si zvážíš, kolik krmiva do svého konkrétního akvária denně přidáváš. Podle toho uvidíš, jestli má smysl investovat do drahých filtračních náplní s X-krát vyšší filtrační plochou. Pokud láduješ do svého akvária každý den třeba 100 g krmiva, a tím pádem budeš k odstranění amoniaku potřebovat 3L bioakvacitu, a ty tam chceš mít jen nějaký malý filtřík, tak tady samozřejmě stojí za úvahu investice do dražších materiálů s větší filtrační plochou. V opačném případě je to podle mě dost zbytečné (alespoň pokud jde o to odbourávání toxického amoniaku).

A ty jsi asi ženská, která čte jen to co chce a né celek. Já snad někde psal, že píšeš offtopic? Ten poslední se vzorečkama byl pro mě i dost zajímavej (pokud je to správně). Ale zas nemůžeš srovnávat, že je zbytečné kupovat drahá média do akvária, které funguje i bez filtru s tím, když filtr potřebuju = hodně rybiček bordelářů ... a tak hledám kvalitní médium = jestli opravdu funguje tak jak říkají reklamy nebo to je kec a zbytečné ... zbytečné do akvária, kde je špatný poměr ryby/kytky ... né zbytečné do akvária, které funguje i bez filtru.

PS: Rybník a akvárium bych nesrovnával, myslím, že tam bude daleko víc okolností, které se musí brát v úvahu.

Marcel G napsal: A jak vůbec "přežil" chov akvarijních ryb v dobách, kdy se používal téměř výhradně jen molitan? To je ako keby sme sa spýtali - ako to, že prv fungoval svet aj bez počítačov? No fungoval, ale niektoré dnes bežne jednoduché veci/výpočty boli vtedy veľmi zložité. A porovnanie molitán vs. moderný filtračný materiál mi pripadá ako trebárs porovnanie niekdajšieho sálového počítača a dnešného mobilu, teda myšlienku miniaturizácie.

Ale ak má niekto možnosť, privítal by som experiment: Dve rovnaké nádoby s vodou, rovnaké filtre, ale iné náplne. Do každého by sa pridávalo rovnako veľa nejakého dusitanu (spočiatku málo, postupne viac - tak, aby sa hodnota dusitanov vo vode držala na nejakej rozumnej hodnote, napr. 1 mg/l - nutné priebežné aspoň orientačné monitorovanie). Po mesiaci by sa výsledné hodnoty vyhodnotili presným meraním.

Marcel G napsal:Jak to, že oni si s tím v přerybněných rybnících vystačí, zatímco my si s tím v chovných akváriích nevystačíme? A jak vůbec "přežil" chov akvarijních ryb v dobách, kdy se používal téměř výhradně jen molitan? Budu moc rád, když mi na to někdo nějak rozumně odpoví.

Nesmí se zapomínat na to, že v rybníku je stálý průtok vody což je podstatný rozdíl oproti akváriu.

Promiň, ale někdy mi připadá, že lidé, kteří se na něco ptají, jsou nějak úzce zaměření jen na určitou formu odpovědi. Pokud jim někdo odpoví jinak, než očekávají, nedokáží to zpracovat. Ptal ses na to, jestli se vyplatí kupovat drahá filtační média oproti levnému bioakvacitu. Copak ti opravdu připadá, že tu celou dobu plácám nějaké nesmysly mimo téma? Copak z mých příspěvků není jasné, že je většina drahých filtračních médií tak extrémně předimenzovaná, že jejich nákup nevidím jako opodstatněný? No, asi to jasné není, když na to dokážeš zareagovat tak, jak jsi to právě udělal. V tom případě bych rád admina poprosil, aby mé příspěvky smáznul ... jsou off topic (jak jsem se právě dozvěděl).

Mimochodem: Jak je možné, že rybáři v chovných rybníkách dimenzují filtraci podle toho jednoduchého vzorečku, který jsem uváděl => "Pro odbourání amoniaku vyprodukovaného z 1 kg krmiva je při teplotě 20°C potřeba 40-45 m2 plochy filtračních materiálů." Jak to, že se jim v těch rybníkách ryby neotráví, když je podle některých lidí tak podstatný rozdíl mezi akvacitem a moderními keramickými médii? Jak to, že oni si s tím v přerybněných rybnících vystačí, zatímco my si s tím v chovných akváriích nevystačíme? A jak vůbec "přežil" chov akvarijních ryb v dobách, kdy se používal téměř výhradně jen molitan? Budu moc rád, když mi na to někdo nějak rozumně odpoví.

No ono je všechno o penězích. Když jich je přebytek, proč si nekoupit to nejlepší co je dostupné. Já mám docela přerybněné akva a než na kvalitu sem vsadil na kvantitu a na 325l akva mám ve filtru skoro 40 litrů molitanu.

Samozřejmě, že když máš akvárium, kde není vůbec zapotřebí filtr (nepočítám čerpadlo jehož učel je vytvoření proudu) - tak je samozřejmě zbytečné kupovat drahé materiály (o tom, že to jde, se tady nemusíme bavit = za určitých podmínek jde) a řešit, jaké filtrační médium je "nejlepší" ...
Ale jak už bylo psáno někde dole, většina z nás tady má akvária s rybkama a často víc než by jich mělo být = filtrace je zapotřebí a čím větší objem, tim líp ... stejně tak kontrolujeme i jiné hodnoty, než jen amoniak.

Jinak moje prvotní otázka někde už dole zahrabaná byla, zda se právě vyplatí investovat např. do substratpro nebo stačí jen biomolitan a jsou to pouze marketingové tahy ... ale pak se to tu zvrhlo trochu jinam ...

Marcel G napsal: Pokud se ti SubstratPRO nešpiní, jak by se mohl v tom samém filtru špinit bioakvacit? Lepí se snad podle tebe na bioakvacit více bordelu než na jiná filtrační média? Vo filtri EHEIM Ecco Pro 200 sa mi hnedým slizom špiní vždy len molitánový predfitler a výstupná filtračná vata, zvyknem preto obe prať každé 2 týždne. Materiál v košíkoch ani po roku nevykazuje žiadne viditeľné ušpinenie - hlavne žiadne také, ktoré by znižovalo prietok. Možno by to mohlo znamenať, že baktérie obývajú len ten predfilter a vatu? Asi nie, lebo keď som časť guľôčok dal inde, preukázateľne fungovali (spomínal som v predošlom príspevku).

V inom filtri, kde som mal len molitán, sa mi vždy slizom špinili nasávacie miesta. Vždy mi to pripadalo, že tieto miesta na vonkajšej strane sa upchávajú a vnútro je čisté.

Ale raz som už guľôčky preplachoval (keď som bral časť inam) - nasypal som do kýbla so špinavou vodou, potočil, malé hnedé zrazeniny vyplávali, vylial som, guľôčky nasypal späť. Nezdalo sa mi to nejako obtiažne.

Marcel G napsal: Až budeš dělat akvaristiku déle a budeš mít už odvahu experimentovat, tak si schválně vyzkoušej nahradit jakoukoli předraženou filtrační hmotu (SubstratPRO, MicroMec apod.) obyčejným kusem molitanu. Možná zjistíš (tak jako spousta lidí před tebou), že se tím ve tvém akváriu vlastně nic nezměnilo. No ja som to skúšal, ale opačne: zabehnutý molitán v menšom filtri (čerpacia hlava Eheim Aquaball Powerhead 1212 s nasadeným Eheim predfiltrom) som nahradil guľôčkami SubstratPro zo zabehnutého akvária. A zmenilo sa toho dosť - s molitánom to nestíhalo premieňať dusitany a dosť sa hromadili, so SubstratPro to v pohode stíhalo. Lenže pozor - nešlo o rastlinné akvárium, ale o odchovné (rastlín síce vcelku dosť, ale mnohonásobne viac rybiek, žiaden substrát).

To len na doplnenie, aby to tu neznelo, že lepšie materiály nemajú žiaden zmysel. To, čo Marcel tvrdí a s čím súhlasím je, že v rastlinnom akváriu (mnoho rastlín, rybiek len sem-tam) na náplni nezáleží a azda ani filter netreba.

Barakainus napsal: V cem se asi neshodnem, je, ze kdyz uz bio-filtr, tak do toho jit poradne a nesnazit se to osulit nejakym molitanem. Ale pokud ti to vyhovuje...Ano, 100x předimenzovaná filtrace mi zcela jistě vyhovuje (viz můj příspěvek níže). Proč bych měl usilovat o 10.000x předimenzovanou filtraci, to opravdu nechápu.
PS: Pokud se ti SubstratPRO nešpiní, jak by se mohl v tom samém filtru špinit bioakvacit? Lepí se snad podle tebe na bioakvacit více bordelu než na jiná filtrační média? Jestli ono to není tím, že SubstratPRO nejde "vyždívat". Kdybys to udělal, vyplavilo by se ti z něj jistě naprosto stejné množství bordelu jako z bioakvacitu. Jakmile se ti ale ucpe SubstratPRO, tak z něj ten bordel (narozdíl od biakvacitu) snadno nedostaneš. Ucpaný SubstratPRO se možná časem dostane na stejnou "efektivitu" jako ten bioakvacit, který jde (narozdíl od tvrdých granulí) nesporně mnohem lépe vyprat.

pochopitelne ve prospech kulicek ;) Jak se i 'odikcz' podivoval, jak ten substrat peres ty? Ja bud vubec (neb se nespini) a kdyz uz, tak jako 'odikcz' jen ponorim cely kos do kyblu a zatrepu.
Molitan je proste vopruz. Mam velmi hruby v Eheim jako predfiltr a pak nasazene kusy na nasavani filtru na zachyceni krevetek a prat i ty je vopruz.

Se tady muzem bavit do aleluja, jestli se kulicky vyplati ci ne. Ale radsi se vratme k tvemu puvodnimu prispevku: Je bio-filtr v rostlinem akva nutny? Sme se shodli, ze nikoliv. Kdyz clovek vi co dela...
Bo, v nekterych akva je lepsi ho mit pro sichr a v nekterych to bez nej nejde.
A v cem se asi neshodnem, je, ze kdyz uz bio-filtr, tak do toho jit poradne a nesnazit se to osulit nejakym molitanem. Ale pokud ti to vyhovuje...

Až budeš dělat akvaristiku déle a budeš mít už odvahu experimentovat, tak si schválně vyzkoušej nahradit jakoukoli předraženou filtrační hmotu (SubstratPRO, MicroMec apod.) obyčejným kusem molitanu. Možná zjistíš (tak jako spousta lidí před tebou), že se tím ve tvém akváriu vlastně nic nezměnilo. Argumenty typu "mám radši rezervu" nemají velkého opodstatnění, protože dostatečnou rezervu budeš mít zcela jistě už i s tím obyčejným molitanem (viz níže). Čas od času se vždycky na fórech rozhoří diskuze o tom, zda je lepší používat média v podobě kuliček, granulí nebo nasekaných kousků čehokoli s obrovskou plochou pro osídlení bakterií vs. jednolitý blok molitanu. A lidi, co to nikdy nevyzkoušeli, ti budou vždycky tvrdit, že nejlepší jsou ty nejmodernější výkřiky technologie typu SubstratPRO, které mají X-krát větší plochu pro užitečné bakterie, neprobíhá v nich denitrifikace apod. I když mohou být tyhle argumenty pravdivé, je třeba si uvědomit, co nitrifikační bakterie vlastně dělají a kolik toxických látek nám v běžném rostlinném akváriu vlastně vzniká. Nitrifikační bakterie přeměňují amoniak na dusitany, a dusitany na dusičnany. A teď mi řekni, kolik amoniaku podle tebe v běžném akváriu vzniká? V jednom mém testovacím 60L akváriu bez filtru a bez substrátu, jen s rostlinami v košíčkách, vznikalo TOLIK amoniaku, že ho nedokázali detekovat ani v laboratoři! Zkoušel jsem dokonce měřit amoniak i v akváriu, tam jsem šoupnul pár mrtvých krevetek (při jejichž rozkladu by mělo vznikat poměrně dost amoniaku). Jenže v 60L akváriu se to prostě ztratí. Plynný (toxický) amoniak NH3 se ve vodě prakticky okamžitě rozpouští za vzniku málo toxických amonných solí (NH4+) => toxické mohou být obvykle až při koncentracích přesahujících desítky mg/l. Při teplotě 25°C a pH 7 můžeš mít ve vodě maximálně 0.5 mg/l toxického NH3. Při pH 6.5 už jen 0.2 mg/l (a to bez ohledu na to, kolik toxického plynu ti tam bude vznikat => drtivá většina se ti totiž automaticky přemění na netoxické amonné soli a v toxické, plynné formě ti zbude jen 0.2 mg/l). Pro běžné dospělé rybky bývají toxické obvykle hodnoty nad 1 mg/l. Pro rybí plůdky těch nejcitlivějších ryb (pstruhů) může být problém i 0.01 mg/l NH3.

Pro odbourání amoniaku vyprodukovaného z 1 kg krmiva je při teplotě 20°C potřeba 40-45 m2 plochy filtračních materiálů.

Krmná dávka v mém 60L akváriu je asi 1 g krmiva denně (tj. 1000x méně).
Takže k odbourání amoniaku vyprodukovaného v akváriu z 1 g krmiva je při teplotě 20°C potřeba zhruba 0,045 m2 plochy filtračních materiálů.
Filtrační plocha Seachem Matrix je ~1500 m2/L, SubstratPRO ~140 m2/L, MicroMec ~90 m2/L, což v přepočtu na m2/m3 činí 1.500.000 m2/m3 (Matrix), 140.000 m2/m3 (SubstratPRO) a 90.000 m2/m3 (MicroMec) versus 2.450 m2/m3 (bioakvacit) => pokud jsou mé údaje správné.
Pokud tedy vezmu filtrační plochu bioakvacitu střední pórovitosti (ppi 20), bude k odbourání amoniaku z 1 krmné dávky zapotřebí 0,02L bioakvacitu.
Protože je vhodné vypočtenou potřebnou kapacitu biofiltru vynásobit minimálně 1.5x, bude mi v mém 60L akváriu bohatě stačit 0,03L bioakvacitu.
[I kdybych krmil 10x více (= 10 g krmiva na den), potřeboval bych k odbourání veškerého amoniaku maximálně 0,3L bioakvacitu.]
V tomto akváriu mám filtr Eheim Classic 2213 o objemu filtračních náplní 3L. Jak už jsem ale vypočítal, i při překrmování by mi stačilo 0,3L obyčejného bioakvacitu (v běžném režimu 0,03L).
Takže teď přijde otázka: Pořád si ještě někdo myslí, že u mě bude nitrifikace (tj. přeměna amoniaku na dusitany a dusičnany) probíhat nějak efektivněji, když bych místo 100x předimenzované filtrační náplně bioakvacit použil 10.000x předimenzovanou filtrační náplň SubstratPRO?

Jenom bych zde poznamenal, že to nechce zapomínat na ten "druhý" filtr, co máme všichni v nádržích a to v podobě funkčního dna(tedy pokud se bavíme o nádržích kde není na dně jenom sklo). Fungující dno dokáže při rozumné míře zarybnění a dostatečném podílu rostlin, udržet akvo v prosperujícím stavu bez problémů. Ale jinak podiskutujte a proberte ty média do mrtě.

Jak pereš substratpro? Předpokládal jsem, že stačí vzit koš s těma kuličkama, položit ho do vědra s akvarijní vodou a trochu s nima zahrkat, aby se bordel vyplavil, případě pak na závěr jednou prolejt vodou.

Já jsem chtěl třeba filtr o objemu 10 litrů (není to nijak vědecky počítaný, prostě zkušenost poměru filtračních hmot z jiného akvária) a výkon 10x nádrž (akvárium 100 litrů). Výkon filtru jsem sehnal ještě vyšší, ale reálný objem košů je "pouze" asi 7 litrů ... kdybych chtěl objem pro filtrační hmoty 10 litrů, tak bych musel už do výrazně (násobně) dražší filtrů s ještě větším výkonem (spotřebou) = ušetřil jsem a objem biomolitanu se dá nahradit keramikou

Barakainus napsal: Pokud jsou media jako Eheim Substrat Pro lepsi nez molitan (mysleno ucinejsi na objem), pak ho muzes mit umerne min a tudis i mensi filtr, ktery je levnejsi a min sezere.Tenhle argument nepovažuju za platný. Proč? Protože při koupi filtru (alespoň tedy v rostlinných akváriích) se nebere v potaz jen objem filtračních náplní, ale i jeho průtok = kolikrát za hodinu dokáže přečerpat vodu v akváriu, což souvisí s cirkulací vody. Pokud chci mít tedy ve svém akváriu slušný proud, tak potřebuju filtr o konkrétním průtoku. Pokud bych si v rámci ušetření náplně (při koupi SubstratPRO) koupil menší filtr, tak se tím připravím o dobrou cirkulaci vody, a budu si kvůli tomu muset přikoupit ještě pomocné čerpadlo. V čem potom bude ta úspora?
A o komfortu prace se sklenenymi kulickami vs molutan uz jsem psal.Předpokládám, že to srovnání vyšlo jednoznačně ve prospěch molitanu. Mám ve svém filtru SubstratPRO i molitan, a musím říct, že propírat kuličky SubstratPRO je vopruz ... narozdíl od molitanu, který je hezky velký, nikam se nekutálí a stačí ho jednoduše párkrát vyždímat ve vodě.

Marcel G napsal: Přesně tak. Na tento argument jsem zapomněl. Co vím, tak třeba T.Barr udržuje ve svém hlavním akváriu pH kolem 5.9, a podle některých vědeckých studií, které jsem četl, klesne při pH 6 činnost nitrifikačních bakterií na pouhých 10% (při pH 6.5 fungují údajně na 30%). Další argument, proč neutrácet za drahé filtrační náplně a předimenzované filtry v rostlinných akváriích.

Nutno si uvedomit, ze bakterie se jen tak nevznasi ve vode, ale jsou v necem co se obecne nazyva biofilm. A v nem muzou byt podminky naprosto odlisne od tech ve vode ktera proudi okolo. A s velkou pravdepodobnosti i jsou.

Pokud jsou media jako Eheim Substrat Pro lepsi nez molitan (mysleno ucinejsi na objem), pak ho muzes mit umerne min a tudis i mensi filtr, ktery je levnejsi a min sezere. V kazdem pripade nezalezi kolik filtrace potrebujes, s lepsim mediem ho vzdycky budes potrebovat min na stejnou paradu.
A o komfortu prace se sklenenymi kulickami vs molutan uz jsem psal.

Je to poměrně jednoduché do kanalizační trubky byla vlepená další asi 4cm trubka ukončená asi 3cm nade dnem. Propojené byly trubkami do tvaru U, v poslední byl klasická hadička jako u bublifuku a vývod do akvária. Jinak to najdeš v knížce Akvaristická technika K. Krček. Tehdy pro mě jediný zdroj informací.

Já nevím, esli byly lepší, ... na druhou stranu, nevidím důvod, proč by měly bejt horší :o) ...
Jak jsem už napsal ... primárním cílem bylo recyklovat biomolitan z horácomatek ... nic jinýho jsem tím nesledoval :o) ...

nebyla by náhodou fotka toho filtu? docela by mě zajímalo jak vypadal...

A byly ty 2cm kostky teoreticky lepší než kdyby tam byl ten molitan v jednom kuse?

Všechno je na práci lepší než písek. V akvaristickém pravěku než byly na trhu čerpadla jsem měl filtr který poháněk kompresorek Viko 100. Byly to 3 kanalizační trubky o průměru 125cm 60 cm vysoké plné písku.

Já jsem ty kousky bioakvacitu používal. Šlo o kostičky cca 2x2x2cm - poté, co "dosloužily" v horácomatkách, mi je bylo líto vyhodit ... postupně jsem je "nacpal" do všech svých Eheimů ... a spokojenost. Praktičtější než písek, který jsem tam měl předtím (filtry byly těžké a praní písku taky nebylo nic moc).

Prodává se leccos taky se nad těmi kuličkami www.vikovo.cz/… žasnu ale kousky molitanu řadím hned za ně.

Ale to naopak, spis se pouzivaji specialni plastove kusy, nez nasekany biomolitan. Takze to nekdo za tim ucelem jeste vyrobil, ne ze se chce neceho zbavit (pokud toho nekde nenasel plny sklad, a nepremyslel, co s tim). Ono mnoho veci na svete funguje jinak, nez by nam nase zakladni pochopeni velelo to udelat, vzdyt se staci podivat, kolik lidi chce filtrem, ktery ma jen nitrifikovat, dostavat mechanicky svincik z vody a radeji ho kazdy tyden jeste vypere (jiste, jsou i mechanicke filtry, predfiltry... at mne nekdo nenachyta na svestkach).

Cesty ke snadnemu zbohatnuti jsou ruzne, o tom si nemusime povidat, znam jich 1000 a jednu... bohuzel, ani jedna nefunguje . Nekdy je opravdu tezke rozlisit, co je jen kseft a co je dobry napad. Ja zminenym filtrum verim, jejich principu, jako nejaka blbost mi to neprijde, pokud je v tom ovsem rozumne medium, k ruznym plastum s ne moc velkym povrchem duveru nemam.

Marcel G napsal: Přesně tak. Na tento argument jsem zapomněl. Co vím, tak třeba T.Barr udržuje ve svém hlavním akváriu pH kolem 5.9, a podle některých vědeckých studií, které jsem četl, klesne při pH 6 činnost nitrifikačních bakterií na pouhých 10% (při pH 6.5 fungují údajně na 30%). Další argument, proč neutrácet za drahé filtrační náplně a předimenzované filtry v rostlinných akváriích.

No da se to ovsem videt i obracene. Prave proto, ze je cinnost tech bakterii pri nizkem pH, ktere byva v rostlinnych akvariich presycenych CO2, tak mizerna, o to vetsi pozornost je vhodne venovat fitracnim mediim... (samo v pripade, ze je co nitrifikovat)

Prosim berte to ciste jako logickou rozvahu, nemam tolik zkusenosti abych si troufl cinit nejake zavery. Osobne jsem k tomu pristoupil tak, ze kdyz si nejsem jisty, vetsim fitrem a kvalitnejsi naplni nic nezkazim. Kdyz se mi pak neco v akva nedari, je to o vec min, nad kterou bych jinak asi dumal, zda neni pricinou nezdaru.

Nějak se mě to nezdá, že by kousky molitanu byly nějaké extra médium. Je to právě pro rychlé filtry, protože kousky nebudou tak výrazně brzdit vodu jako plný molitan. Někomu zbyl odpad tak se to snaží rozprodat. 15 let filtruji ve skleněném komorovém filtru přes dva biomolitany 30x10x15 cm střední (PPI20) Voda protéká seshora dolů celou plochou biomolitanu a naprostá spokojenost.

Právě že to maj všude v přepadových filtrech a bublaj vzduchem ... já to ale zamýšlel do jednoho z košů v klasickém kanistrovém filtru.

jo... to by slo...

Dam Ti sve vysvetleni, jak si to predstavuju ja. Kdyz se to v te vode takhle micha, neni proudeni kolem tech kusu nijak silene (ten kus jde hodne s proudem vody), a je tak pomale, ze je vhodne k nitrifikaci (protoze ta nema rada rychle proudeni). Protoze se to casto micha zdrojem vzduchu, zasobujes filtr lepe kyslikem, coz je take dulezite, on se pri nitrifikaci musi navazat na ten dusik. A kdyz jsou ty kusy male, dostane se to dobre vsude, ne ze mas uvnitr nejaka hlucha mista.

je nekde uspokojive vysvetleno, proc je je litajici medium (at uz plast, keramika nebo molitan) v MBF lepsi klasika - tzn. medium stoji a voda proudi skrz nej? diky