Sinice

Naprostej souhlas, praxe je mnohdy velmi zajímavá a při očekávání daného se děje právě opak. Příjde mě bezpečnější zvyšovat NO3 než P(PO4), jak chtěl tazatel činit. Tedy v případě, že se touto cestou vydá a nezaměří se na jiné možné ovlivňující faktory.

Ti, co je trápí sinice v akva, zkoušejí kde co, tak proč ne třeba i "předávkování" N, že? Pak se sice zvyšuje riziko zařasení zelenými řasami, ale to vše je jen teorie - v praxi to často vypadá jinak.
(Viz zrovna Savan s jeho ideálním poměrem P:N...)

Ano myšleno tak jak píšete. Mám tu zkušenost, že když se ta hodnota NO3 při boji se sinicí lehce vychýlí z toho poměru směrem nahoru, tak se i pozitivní výsledky dostaví. Samozřejmě, že je to o celkovým prostředí a o ostatních faktorech do hry vstupujících.

...Osobně bych šel cestou nikoliv zvyšování fosforu, což po přepočtu je 0,93 PO4 a tím pádem je tam málo NO3 a to je ta hodnota kterou bych zvyšoval, ale třeba se pletu a někdo zkušenější mě opraví...
15mg NO3/l se vám zdá málo?
Pokud ve své úvaze vycházíte z "optimálního poměru" (Redfield ratio), pak jde o stav v podstatě "ideální". A "v normě" je tato hodnota (NO3) i pro drtivou většinu rybek i kytek. Nebo jste to myslel jinak?

jak vyratal romant, 0,93 PO4 je dost, pokial zabezpecis prisun aj ostatnych zivin, CO2, prudenia a svetla tak zvysenie NO3 moze pomoct, v opacnom pripade by som uvazoval ako hodnotu PO4 znizit

Ahoj, tak se mi zdá, že hawok ti radí to samé, co chceš udělat sám. Zvýšit hladinu PO4 přírodnější cestou. Osobně bych raději volil pravidelné, ale střídmé přidávání KH2PO4, než překrmovat ryby a neodkalovat dno. Ve finále to bude rybám jedno, ale já preferuju akva lehce naklizené s průzračnou vodou. Někdy minule jsem tu někomu doporučoval obsah PO4 okolo 0,8 mg/l a NO3 mezi 15-20 mg/l. Chtěl bych ještě připomenout, že tento poměr je vhodný pro dobře osvětlené akvárium.

par mesicu zpet jsem to resil s romantem taky. Dobrali jsme se nejakeho vysledku.
Ale ja mel vsecko strasne nizko. Jake mas ostatni hodnoty vody? Me hodne pomohla nechat tu nadrz vic prasit a defakto prerybnit a zvolit vhodne krmeni co se fosforu tyce. Se sinici jsem mel problemy vsude. Nicmene ta stolitrovka z prezentace je vcelku vpohode ted(prezentacce s musi zaktualizovat), dve dalsi jednodruhovky jsou bud hneda rasa nebo sinice, podle svetla. Tam to holt cistim, hnojit kvuli prckum nechcu. Dalsi odchovna se sinice objevuje sporadicky(bez dna a casta vymena vody), posledni cca 15l akvarecko kde jsem dal zivorodky, nemusim se o nej starat, krasne roste, nikde kapka kalu nic. A to tam je plno okruzaku. Je pravda ze se pocetne redukuje samo. Neubyvaj, nepribivaj.
Takze pokud nemas zadne hodnoty nahore, a mas v nadrzi misto, mozna bude stacit pridat nejake praseci rybky. Nebo pockat az krunyrovci dorostou. Jen vim, ze krunyrovci co se tyce bordelu ve vykalech zrovna na sinici az tak dobri nejsou. Spis bych rek, ze ji likviduji pohybem.
Jen muzu rict, ze v akvarku ke jsou ty zivorodky byli predtim krevetky, sinice naprosto vsude, rostliny pomyrali a krevetky to taky likvidovalo. Takze to jsou me osobni testy.
JInak co se tyce meho vzkazu, je to trochu tezko stravitelne, mam pred zkouzkou tak pisu jak mi to z hlavy tece. Ahoj

A to je rozbor coho? -z vodovodu?

Osobně bych šel cestou nikoliv zvyšování fosforu, což po přepočtu je 0,93 PO4 a tím pádem je tam málo NO3 a to je ta hodnota kterou bych zvyšoval, ale třeba se pletu a někdo zkušenější mě opraví.

zdravim roman.minulý týžden sme spolu trocha riešili tu moju nešťastnú sinicu-ohladne pridavania KNO3.dnes mi prišli lab.vysledky rozboru vody-P 0,31 N03-15.podla mňa dost slušne rozhodený pomer P-N.Vyhodnotil som správne že by som mal zdvihnúť P až na asi 1mg/L?4ím by sa to dalo zdvihnúť?

Kdyby si snad někdo chtěl přečíst o méně obvyklých sinicích
osel.cz/…

kazdy den odsaj co nejvic sinice, zajisti dostatek PROSPERUJICICH rostlin, az bude ustupovat, zatemni aspon na 5dni (pokud mas ryby tak jim behem zatemeni vzduchuj, ale nekrm)

Ja vim, ze je to potreba ... Ted jsem doma bez pc, pac mi kleknul .. Jsem trochu v koute s timhle hegesem ..

Pro to, aby někdo smysluplně vyslovil nějakou radu by bylo vhodný, aby jsi si založil prezentaci a tam uvedl co nejvíce údajů to ad1 no a ad2 bych se začal prokousávat tínhle vláknem, kde je řešeno nespočet konkrétních případů a dají se zde dohledat i obecné informace aplikovatelné na každé akvárium.

Zdravim ... tak jsem na sinici zacal aplikovat Protalon 707 od eSHy .. uz kapu 7dnu a nic .. porad se ta mrcha drzi!!! nemate nekdo radu, jak se toho jinak zbavit? teda pokud nezabere tenhle hnus chemickej ... teda krom zakrejvani, vypnuti svetel .. a pak nasledneho odsavani a odsavani .. myslim, ze tma rybam sice neuskodi, ale jsou zvykle na stridani svetla a tmy .. takze by z toho byly zblble ..

To vaše akva by si zasloužilo lepší filtr.

Ok, zkusím tedy prozatím zkrátit dobu svícení, doma aspoň budou mít radost, že ušetříme za elektřinu Pokud tam ale začnu přidávat CO2 to z toho bude ještě větší džungle než teď ne? Přijde mi totiž, že rostliny dost rychle rostou. Po týdnu ryby pomalu nemají kde plavat, ale přitom listy moc hezké nejsou, dost se rozpadají, a hezky zelené jsou pouze vrcholky rostlin, zbytek je takový...jak to napsat omšelý (svůj podíl na tom budou mít určitě řasy). Taky se mi docela zanáší filtr, je v něm takové hnědé blátíčko, tudíž se pak voda téměř nehýbe.

Samotná úprava světelného režimu vás vašich problémů nejspíš nezbaví, ale může být dílčím opatřením, které "napraví" jistý "nesoulad".
Jak jsem napsal - na to, jakou intenzitou svítíte, svítíte IMO příliš dlouho. Já bych dobu osvětlení zkrátil na nějakých 8-9 hodin. A velmi vážně bych uvažoval o sycení vody CO2...
Další možností je upravit osvětlení tak, aby se daly zářivky používat samostatně. Pak bych zkusil režim jedné zářivky po dobu cca 10-11 hodin + případné "dosvětlení přes poledne" v délce 3-4 hodin.
To vše se ale týká jen osvětlení; okolností a souvislostí, které je nutné brát v úvahu, je mnohem víc. K tomu je ale nutné znát akva detailněji, jak už jsem dřív zmínil...

Bohužel častěji jak 1x týdně vodu měnit nemůžu (teď měním přbližně 1x týdně 30l)

Děkuji, přesně takový typ rad potřebuju Takže mám zkrátit dobu svícení? Nebo teď přestat svítit úplně? Světla totiž ubrat nejde mám tam předřadník na tyto 2 zářivky a předpokládám, že jen s jednou svítit nelze. Světlo jsem si dělala doma a měla jsem za to, že osvětlení 0.5W/l bude tak akorát, teď teda bohužel zjišťuji, že to bude asi jinak jinak vodu teď používám vodovodní, která by měla mít uvedené parametry

...Voda: podle dostupnosti: naše studna, pitná ze studánky, vodovod...
Tohle může být také problém, zejména má-li voda v jednotlivých zdrojích výrazně odlišné parametry.

Spletl jste si web - tady nejste na zahrádkářích.

Já budu ve svém doporučení snad srozumitelnější. Podle popisu těch chorob a následných úhynů se jistě vyplatí zpracovat na zlepšení podmínek v nádrži a to jmenovitě pravidelnější výměnou vody(2x týdně 1/3). Obě dvě Tebou diagnostikované choroby mohou mít jako spouštěcí mechanismus právě ty zhoršený podmínky. Ostatně častější výměna vody může posloužit i jako protiřasová prevence.

O tom jak se označují hnojiva N-P-K jsem už psal. Chemický vzorec K2O se používá v číslech N-P-K (dusík-fosfor-draslík) při označování hnojiv. Přestože K2O je vzorec pro oxid draselný, tato sloučenina není ve hnojivech obsažena. Jako zdroj draslíku se používá chlorid, síran nebo uhličitan draselný. Procentní obsah K2O pouze udává množství draslíku ve hnojivu, přepočtený na oxid draselný. V K2O je cca 83 % draslíku (hmotnostně), ovšem například chlorid draselný ho obsahuje jen 52 %. Poskytuje tedy méně draslíku než stejné množství oxidu draselného. Proto, pokud hnojivo obsahuje 30 % chloridu draselného, označuje se standardně jako devatenáctiprocentní.

Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%... tohle je poměr u HNOJIVA N-P-K, které se mně osobně osvědčilo u vody kde je NO3 max. do 5 mg/l. Můžu ještě doplnit že celkově k dusíků N, je ještě 2,5% močovinového dusíku. Dál samozřejmě obsahuje ještě mikroprvky jako železo, mangan atd.. Držte se svého "hokeje" .

Číst vaše příspěvky, které skáčou z myšlenky na myšlenku a zhusta se navzájem popírají, je únavné.
Např. tady:
...Upřesním dusíku by mělo být naopak více než fosfátu. Poměr cca 16:1...
A ve stejném příspěvku napíšete:
...Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%...
Jak jsem už (opakovaně) konstatoval - máte v tom svém pojetí "akvabotaniky" hokej.

Dobře míněných, přesto nic neřešících "rad", se vám dostane při podobném naléhání nejspíš dost. Na to, aby bylo možné poradit kvalifikovaně, je nutné detailně poznat poměry ve vaší nádrži.
Takže jen takový (nic neřešící) postřeh - na to, že vodu nesytíte CO2, máte dost přesvíceno; 2x 39W při výšce akva pouhých 35 cm (a k tomu 11-tihodinový cyklus) je příliš mnoho světla.
Proč vám hynou rybky za příznaků, které jste popsala, je zase jen otázka dobrá akorát tak ke spekulaci...

Můžete se tady určitě rozepsat ještě o miroprvkách potřebných ve vodě, ale šlo hlavně o dusík ve vodě a záhadné uhynutí ryb, vzniku sinic a řas.
P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 % jde už o namícháne hnojivo toho "skutečného" draslíku je tam samozřejmě méně. stejně tak P.
Pro odborníky typu Sida - Chemický vzorec K2O se používá v číslech N-P-K (dusík-fosfor-draslík) při označování hnojiv. Přestože K2O je vzorec pro oxid draselný, tato sloučenina není ve hnojivech obsažena. Jako zdroj draslíku se používá chlorid, síran nebo uhličitan draselný. Procentní obsah K2O pouze udává množství draslíku ve hnojivu, přepočtený na oxid draselný. V K2O je cca 83 % draslíku (hmotnostně), ovšem například chlorid draselný ho obsahuje jen 52 %. Poskytuje tedy méně draslíku než stejné množství oxidu draselného. Proto, pokud hnojivo obsahuje 30 % chloridu draselného, označuje se standardně jako devatenáctiprocentní. Ale nevím komu by taková rozborka pomohla pouze jsem napsal koncentraci hnojení které používám.

No a zase je tady diskuze, ze které jsem tak akorát jelen...když jsem pročítala forum tak mi přišlo, že každá druhá diskuze skončila právě takto...nemohli byste mi prosím radši polopatisticky říct co mám teda vlastně prakticky udělat? Další testy na vodu nemám.

...Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 %...
Tohle vám ale taky "malinko" ujelo, že?!
...Draslík, K má velice důležitou úlohu pro fotosyntézu rostlin, nedostatek draslíku vyvolává poruchy růstu a chlorozy listů rostlin...
A tady taky...
...Bez přítomnosti draslíku, rostliny nerostou a nemohou pak fungovat ani jako "filtr"...
Ono to neplatí jen o trojici N-P-K, ale i o dalších makro a mikroživinách, které jsou ne nadarmo označovány jako "biogenní prvky". Ale to už jsme docela daleko od tématu...

Ještě jsem napsal Tá tolerance ryb k dusíku je hodně odlišná druh od druhu stejně jako u rostlin. To se vracíme k jinému příspěvku kde jste po mě chtěl které že rostliny jsou ty nitrofilní. Vyberu jich jen několik.


Eichhornia crassipes - spotřeba celkově N, na den 1278 mg/m2. Spotřeba P v mg/m2 na den je 243 mg/m2

Pistia stratiopes dusíku 985 mg/m2 za den, spotřeba P 218 mg/m2

Egeria densa má spotřebu dusíku poměrně menší 125 mg/m2 a P jen 48 mg/m2.

Poměr N-P-K na sušině rostlin.
Limnobium laevigatum 3,3 % N, 1,7% P, 2,8% K
Eichhornia crassipes 1,8% N, 0,2% P, 4,3% K
Azolla filiculoides 3,6 % N, O,2% P, 2,4% K

Všechno to jsou plovoucí rostlinky. Rychle rostoucí rostliny které jsou často doporučované k boji s řasou a k rozjetí akvária. Dík tomu že mají právě vysokou spotřebu živin. U těch "normálních" kořenujících rostlin spotřeba dusíku není až tak velká.

Aha tady mě to malinko ujelo Hrubá chyba. Upřesním dusíku by mělo být naopak více než fosfátu. Poměr cca 16:1. Draslík, K má velice důležitou úlohu pro fotosyntézu rostlin, nedostatek draslíku vyvolává poruchy růstu a chlorozy listů rostlin. Draslík by měl být ve stejném nebo nepatrně větším poměru než dusík.
Bez přítomnosti draslíku, rostliny nerostou a nemohou pak fungovat ani jako "filtr". Proto tahle trojka N-P-K. Mám vyskoušený tenhle poměr. Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 %.

...U makro živin N-P-K musíte dodržet správný poměr. Dusíku (N) nesmí být víc než fosfátu (p) draslík(K) apod. ...
Dusíku (N) nesmí být více než fosfátu (PO4)? (Nebo fosforu (P)?)
To máte odkud?
A jak s tím souvisí ten draslík (K)?

Co dusitany? NO2, nebo Amoniak? To by ukazovalo na nefungující filtraci, nedostatečnou samočistící schopnost akvária. NO2, NO3, Amonium, amoniak všechno je "dusík" akorát je rozdíl v tom že jedno je jedovatější a druhé daleko méně.
Ryby které pocházejí z řek potřebují prokysličenou vodu a málo dusíku v akváriu i (NO3). Je pak potřeba častější výměna vody. Jiné to mají ryby třeba pocházející z kaluží například halančící apod.. Tá tolerance ryb k dusíku je hodně odlišná druh od druhu stejně jako u rostlin. U makro živin N-P-K musíte dodržet správný poměr. Dusíku (N) nesmí být víc než fosfátu (p) draslík(K) apod. Poměr je u každého akvária jiný dle znečištění. eutrofizace akvária = vznik sinic

Zdravím,
akvárko mám založené už cca půl roku a po počátečních bojích s řasou už se zdálo být vše v pořádku. Teď se ale objevila znovu a ještě k tomu se sinicí. No a abych řekla pravdu, mám v tom teď trochu zmatek. Podle toho co jsem četla na internetu by v mém akvárku měly chybět dusičnany, a proto se vytváří sinice a řasy, což se potvrdilo...testovala jsem vodu testem od AQUARu a vyšla mi hodnota kolem 0-5mg/l, pak ale nechápu proč ryby vykazovaly spíše opačné znaky...minulý týden mi totiž umřely 2 ryby: parmička siamská měla vodnatelnost a cichlidka vypoulené oko což jsou znaky vysoké hladiny dusičnanů ne? Mohl by mi to prosím někdo vysvětlit a poradit co s tím mám dělat? Děkuji

Ivoš napsal: na 5 dní přikrýt dekou
a odsávať

na 5 dní přikrýt dekou

Tak jsem koukal, že se mi po akvárku začíná rozlézat sinice. Žádné jiné řasy tam nejsou. Je dva týdny založené, dno je amazonia multi.
Trošku bych řekl, že jsem jí tam zatáhl na vzduchovacím kamínku co2 ze starého akva :/
Poradíte jak se toho co nejlépe zbavit.
Svítím 2*15W 10h denně. Filtr houba 10*20*20cm

Vím, že bych si to měl najít a vyčíst, ale teď mě se čtením trápí maturitní témata, takže bych tohle moc rád vyřešil rychleji.
T

Nebude to nejaký extrakt zo slamy?

Mám informace od blízkého akvaristy, který nějaký biologický přípravek proti řasám používá. Prý nádhera. Zjistím bližší info, co to je. Já to zatím odmítl, snažím se bojovat rovnováhou v akva (zatím akorát vláknitá zelená. ).

No jo no,hold,nekdy je to tezke no,co nadelame!!

Keby mám na nový filter a testy financie, určite by som ich už mal

Jenom k tomu vasemu filtru,nez davat pozor a hlidat tesnost toho sveho filtru,mozna by nebylo od veci si sehnat nejaky kvalitnejsi filtr a nesledovat pak kde mam bypass! ,dale pak by jste si mohl ty vama uvedene hodnoty PO4 a NO3 i zmerit ne jen odhadovat podle clanku(byt urcite dobreho) nebo sveho usudku asi by to vsecno pak bylo tak trochu "presnejsi"

Tak by som sa chcel s Vami podeliť o svoju aktuálnu skúsenosť so sinicou.
Zhruba pred mesiacom, dvoma, sa mi v prezentovanom akve znova objavil tento nie zrovna príjemný organizmus. Po prečítaní si Johanovho článku som usúdil že sa tak stalo vďaka vysokým hodnotám fosforečnanov. Napadlo ma, že možno by nebolo odveci pokúsiť sa zdvihnúť hodnoty dusičnanov a tak pri každej výmene vody (2x týždenne cca 1/4 objemu) som okrem čerstvej vody do akvárka lial aj 2-3 litre vody z nádrže, v ktorej som predpokladal vyššie hodnoty dusičnanov.
Možno bol môj dohad nesprávny, možno bolo tej 'dusíkatej' vody málo, každopádne ničomu to nepomáhalo, tak som s tým prestal.
Dúfal som, že dôkladnejšia výmena vody za čerstvú problém vyrieši a tak som začal meniť 1/2 objemu 2x týždenne. Celkom ma prekvapilo že situácia sa ešte zhoršila. Začal som podozrievať filter.
Ten som už dosť dlho nečistil, keďže jeho výkon nijako neklesal. Takže dnes som sa odhodlal že ho po tej dlhej dobe znova otvorím. Čakal som že bude pekne zanesený, ale čo som v ňom našiel ma dosť prekvapilo. Jemnejší molitan bol zanesený, že ho nebolo videť, avšak bolo to len to klasické 'bahienko'. Hrubší bol na tom horšie. Bol ťažký ako kameň, keďže bol plný vápnika.
Predčasom bol totižto dlhšie bez CO₂ a rastlinky odvápňovali. Čo je zvláštne vánik si pamätám len na listoch, a dnes som ho našiel v hrubšom biomolitane.
Z molitanu sa mi ho nepodarilo vyprať tak som ho okúpal v kyseline chlorovodíkovej.
Zatial neviem či sa mi prostredníctvom tejto dnešnej údržby podarí sa siníc zbaviť, ale dúfam že hej.
Takže na čo dávať pozor, určite na tesnosti filtra. Používam čínsky 'honič vody' a telo a hlava filtra poriadne netesnia, navyše sa dosť lahko oddelujú. Preto filter pekne hnal vodu, aj keď náplne boli zanesené. Môže to mať za následok podobné a určite aj horšie 'neplechy'. Tiež je určite dobré mať rozdelené filtračné hmoty, aby fungovala aspoň jedna, keď v druhej budete musieť povraždiť všetky baktérie.

jo díky zkusím to

Jedna z možností proč se ti začne dělat sinice je že máš příliš silné světlo a CO2. Pokud nezkrátíš dobu svícení nebo nesnížíš osvětlení budeš muset používat hnojivo. Zřejmě se ti snížily dusičnany (NO3) díky rostlinám k nule a to potom bývají problémy podobného rázu.

pravě že jsem četl, každej píše něco jineho v tom aby se b... vyznal. Neměřil jsem protože nemam čim, jen ty papírky takový jak se přikladaj k tabulce ale to mi moc přesný nepřijde

Změř si několikrát jaké máš pH , UT (KNK) a dusičnany (NO3). Trochu si přečti diskuse o sinici.

Ahoj, potřeboval bych poradit. Mám v akva sinici a na hladině takovej jakoby zákal. Přidavam CO2 a měnil jsem vodu ale nic, objevila se před třemi dni a to když jsem to přehnal s CO2 a náke ryby to nerozdýchaly :(
Svítim třemi zařivkami s polední pauzou a třetinu vody jsem vyměnil, co muže být špatně tak z ničeho nic? děkuju za každou radu

jo nekdy priciny vyresit nejdou. Ja mam na dusicnany chudou vodu a v jednodruhovkach se ctverzuci, kde krmim jen zivym ci mrazenym, u ceho je vesmes dost vysoky podil fosforu proste nezbyva nic jineho nez dohnojovat dusikem, nebo nasadit na cas ampularie, ktere si dokazou vytvorut strategii proti mensim ctverzubcum.
Tak kde jsou krunyrovci, zivorodky nebo prerybneno, sinici nemam. Ovsem pokud mam jednodruhovky s rybama vyzadujici zive a mrazene a nic jineho neberou tak je problem.
Nekde to jde resit i slabym osvetlenim, ale u hladiny stejne stahuju. Pripravek by me vcelku i zajimal, ale zrovna ke ctverakum nechcu kondicionery vody lit.

Jenže u mě je takový malý problém: momentálně nemám v akváriu sinici, takže to jaksi nemám jak ověřit Proto hledám někoho, koho sinice momentálně trápí a má chuť to otestovat.