Sinice

Zdravím všechny,

na 2 měsíce staré 200 l akvárko udělaly útok sinice - modro-zelený povlak potáhl téměř všechno. Tady na stránkách jsem načetla jak na světelnou šokovou terapii. Akvárko jsem hodně pečlivě vyčistila a odstranila co nejvíc sinic ručně. Připojila jsem vzduchovací motorek, zhasla a celé ho přikryla dekou (zatemnila ;) ). Dnes večer jsem přišla z práce. Ryby zatím žijí, nevypadaly že by těžce dýchaly. Nicméně neměly se ke krmění, schovávaly se u dna (asi leknutí z náhlého rosvícení?). Akorát hokejky se mi vůbec nelíbily. Jedna ztěžka plave, zdá se, že jí ocas táhne ke dnu, takže požád "pumpuje". Ostatní se schovávají mezi rostlinami, ale zatím plavou normálně. Sinice se trochu namnožila - objevila se na kytkách, které jsem včera celé vypucovala, ale nárůst není až tak masívní. Voda mi přijde malinko mléčně zakalená.

Máte s tím zkušenosti? Nedělám něco strašně špatně? Mám pokračovat? Prosím o rychlou radu a nějaké názory, mám strach, abych si se sinicí nezahubila i rybičky...

Předem moc díky za odpovědi!

Sinicu som od čelneho skla vyhnal, rozrusil som ju uhladzovakom, aj za cenu že som "vyzul" mlady Eleocharis zo substratu. Dufam, ze to nebude pre tuto rastlinku problem.

Začni jí rozrušovat, třeba odkalovačem a odsávej jí z akvária. Jako další možnost je přečíst si metody boje s tímto prevítem, který jsou v tomto vlákně nespočetkrát popsaný.

Zdravim na prednom profile substratu(pri celnom skle) sa mi robi sinica a pomaly to vystupuje aj na povrch. Co sa s tym da robit?

Zdravím opět po delší odmlce. Přidám teď svůj nový tip na vymícení nižších rostlin

V únoru jsem tu popisoval své patálie se sinicema a řasama, kdy žádné opatření, které jsem vytvořil, nebylo účinné. V té době (asi přelom únor/březen) jsem akvárium vyčistil naposled, potom jsem kvůli svým různým restům měl málo času a ani se mi v tom nimrat nechtělo, páč jsem viděl, že to nemá žádný efekt. A stala se zajímavá věc: v prvních asi dvou týdnech celá nádrž krásně prorostla dlouhými vlákny řas, přičemž sinice úplně zmizely. Ač to vypadalo hnusně, nic jsem s tím nedělal, pouze občas nakrmil rybky. Pak najednou všechny řasy začaly stagnovat, přičemž přírůstky rostlin byly patrné, tudíž o nedostatek živin nešlo. Zhruba o měsíc později už bylo vidno, že většina řas odumřela, některé plápolaly mezi valisneriemi, některé šly ke dnu, kde je postupně žrali okružáci. Včera jsem to po dvou a půl měsících celé vyčistil a poprvé v historii mé akvaristiky mám teď pěkné, čisté a rostlinkami hezky prorostlé akvárium.

Co je mi ale záhadou je fakt, že tento scénář se v mém podání děl už poněkolikáté (myšleno to zanedbání údržby), vždy mi pak ale trvalo aspoň půl dne, než sem všechny ty zdravé a bujné řasy odstranil. A to bylo i za stavu, kdy jsem měl v nádrži podstatně více rostlin než teď a stejný počet ryb (ještě v tehdejší společenské nádrži). Ještě větší záhadou je ale kvalita vody - moc nechápu, jak mi v té močce něco mohlo přežít Celé dno bylo krásně pokryté nánosy hovínek, hojně toho bylo i v řasových chuchvalcích, plavala tam spousta odumřelých a rozkládajících se částí valisnerií i některých anubiasů, koncentrace dusičnanů je kolem 50 mg/l, pH skoro toxické (8,8). Přesto je evidentní, že nádrž najednou funguje.

Čím to? Že by se nade mnou najednou pánbíček slitoval? Spíš si říkám, že je mé akvárium jako Dům v růžích a žije si vlastním životem a pořád se mi vysmívá Teď jsem zvědavý, co se bude po očistě dít

Toť vše

To byly nadrze kde jsem sinici resil. U akvarek ve sklepe jsem se setkavam spise jen se rasou. U klapavky ve vedlejsi mistnosti nemam problem s nicim. Rekl bych, ze hraje vyznamnou roli v mem pripade i umisteni mistnosti v nejchladnejsim/nejteeplejsim miste v dome, kde se to lisi podle rocniho obdobi. V zime je tam chladno, v lete se to brutalne nahriva diky strese a ze na steny zvenku sviti slunce prevaznou cast dne.

tady jsou ty zivorodky: img155.imageshack.us/…
Ma to 15l, osvetleni usporna bodovka e14, puvodne krevetarko, vsude byl potah sinice a kytky umirali a krevetky taky. Pak jsem tam nechal porodit samici zivorodky a pak uz to neodlovoval. Menim tydne 50% vody bez odkaleni, krmeni je mrazene a sak.
Odchovnicka, dno lehka vrstva pisku, bez osvetleni, casta vymen vody, krmeni sak mrazene, vlocky. na horni strane u hladiny je vzdy pasek sinice: img802.imageshack.us/…
tady nechavam trit ryby a pak je necham vodit prcky, rostliny jsou pozustatky puvodniho slozeni. Predtim parek cichlidek a zivorodky, dva p. maccus. Rostliny rostly pomalu, ale pekne bez ras. Krmeni bylo vlocky, mrazene, sak, bez problemu. Vyter C. sajica, zlikvidovali co rostlo, zacla se tvorit v tmavsich mistech hneda rasa, ve svetlejsich sinice. Po roplavani prcku zacal byt rozvoj rasy atd. Ikdyz co 2 dny odkalovani, by problem udrzet stav na uzde. Krmilo se opravdu hodne a navic mi pri odkalovani lezli prcci k hadici. Osvetleni cca 0,2w/litr.Kytky co prezili radeni samice, pomalu chciply: img31.imageshack.us/…
Pracovni nadrz. tady jeste nevim jak poradne zaridit. Neni dodelana a ftka starsi. Spolecenska osadka bez sinice, krmeni jak vyse. Potom par mensich ctverzubcu, krmeni moucni cervy(bohate na P tusim), obcas sneci, mini cvrcci, mrazene sklenene krevetky, patentky. ROzvoj sinice, nejprve na plovouckach, prakticka likvidace riccie. Javsky mech vypadal jako rasokoule jak byl obaleny. Na fotce by mela byt bez osadky, rostliny vesmes jen polozene ve vode ze zastrihavani, zasazene jen valisnerky.
img192.imageshack.us/…
tady nadrz z prezentace, opet stara fotka, malo ryb, katastrofa, Pridavani hnojiva na vyvazeni. Rostliny nerostly. Krmeni klasika. Svetlo 0,5w/l. Protiopatreni, pridani vice ryb, ampularky. Sinice ustoupila, kytky zacli rust. Momentalni stav je, ze je vsude ludwigia a cryptosky, sagittarie odesly, neco se chytlo a roste pekne, neco zmizlo(musim aktualizovat, ale posledni dobou nestiham). Sinice je spise drzena na uzde, nastup rasy neni nebo jen v omezene mire. Krunyrovci se zacli kazdy mesic trit. Nevyhoda, po pridai plovoucek se sinice v nich objevuje, celkem malo, ale je tam. img191.imageshack.us/…
Veskere fotky jsou tusim druhy mesic, pak mi odesla pametovka a byl jsem liny to vyrizovat. Fotky co jsou 4. mesic jsem uz ji mel

Nevím, jestli je příčinou vzduchovací kámen, ale jinak mám podobnou zkušenost. Když už jsem byl zoufalý a smířený s tím, že akva budu muset předělat, přestal jsem rozsvěcet. Ne proto, že bych ji chtěl zničit, jen jsem se už na to nemohl dívat. Také jsem přestal přidávat CO2, protože jeho zvyšování sinici "šmakovalo". Rozsvítil jsem - sinice nikde. Samozřejmě jsem čekal, že se vrátí, ale přesto jsem najel na normální režim před výskytem, pomalu začal přidávat CO2 - a paráda. Přece jen to jsou také fotosyntetizující organismy, kterých je navíc spousta druhů a soupeří s rostlinami o stejné zdroje, byť možná v jiných poměrech. Přesvědčil jsem se, že překotné přidávání všeho možného / včetně CO2/ a střídání metod boje může situaci zhoršit. A určitě platí - co zabírá jednomu, nemusí fungovat u druhého.

No, proč ne. Uvidíš co ukáže čas, jestli jsi tím tu příčinu odstranil dlouhodobě, či nikoliv.

Tak trochu si myslím, že příčina u mě byl vzduchovací kámen přehozený z akvária, které bylo úplně plné sinice. Začala se totiž tvořit kolem něj a jen v jeho blízkém okolí.
Takže šel pryč a místo něj je tam jiný.

Tak ono to chce zmerat v prvom rade vstupnu vodu.A podla toho sa zariadit.

Ano, zatemněním se to dá řešit taktéž, ale je otázka jak dlouho ten stav bez sinic vydrží, neb tato metoda je léčba následků, ale příčiny v nádrži bez jiných změn zůstávají, ale třeba budeš mít kliku a už se neukáže.

Měl jsem v akvárku sinici, na vaše rady jsem ho na pět dní zhasl a přikryl.
Po pěti dnech ani stopa po sinici. Teď jede týden svůj klasický režim a pořád dobrý )

pokud mas ve zdrojovy vode 15-35mg/L NO3 a nizky obsah fosforu tak doporucuji vodolecbu

osobne mam uz konecne stabilne pres 30mg/NO3, fosfor meneritelnej a lebedim si...
nejaky rasy se delaj hlavne na skle, ale s tim si poradi obyvatele akva, vlaknita rasa se ukaze jen na kytkach co prestanou prosperovat (vetsinou na pogostemnon erectus a blixe), povlak na hladine ukazuje ze poklesla uroven CO2 (je treba udrzba difuzoru, cigaretovej filt po case zacne poustet vetsi bubliny)

sinici mam furt, ale je jen ve filtru, tam mi nevadi, pres matraci jsem pretahl cernou folii takze se nerozlejza..... v podstate ji detekuji jen podle jejiho charakteristickyho pachu (neco jako mokra zemina)

jo a ruduchu mam jen na hrubym molitanu u filtru a v otvorech rozstrikovaci rampy...


timto chci vyjadrit ze honba za akvarkem bez ras a sinic je zbytecna, vzdycky tam budou, jen je, je treba dostat pod kontrolu,
nikdy neuvidite sinici nebo rasu na prosperujici rostline (maximalne na tech odumirajicich, starych listech)

zaujimavý názor.neviem či by bolo dobré pridávať ku asi 100 živorodkám dalšie.a tý krunirovci majú od 10 do 25 cm!velmi by ma netešilo keby ešte nejak moc rostli

Přesně, tak, než si hrát na chemika, tak jít cestou nejmenšího odporu a tou to "zaplevelení" akvária, tedy alespoň podle mě, je.

...Příjde mě bezpečnější zvyšovat NO3 než P(PO4)...
Mně taky.
Už tedy víme, že jde o hodnoty akvarijní vody, pak je tedy vhodné zjistit si i parametry vstupní vody, aby se dalo lépe "taktizovat" při snaze "narovnat" podmínky v nádrži.
Různých opatření se dá vymyslet hromada; to, které napadá mne při pohledu na Savanovo akva, (bez jakýchkoli hlubších informací o něm!), je osázení volné plochy dna rostlinami tak, aby dno při pohledu shora pokud možno "zmizelo". Použil bych k tomu nějaký "plevel", (např. Ludwigia repens, Lysimachia nummularis ap.), a jejich porost bych pravidelným přesazováním růstových vrcholů držel v "kobercové" výšce, (v tomto případě někde kolem 10-15cm). No a vidělo by se, kdo koho "sežere"...

akvariová voda

zdravím,tak som sa konečne dostal k počitaču.vidim že tu už prebehla debata ohladne P-NO3.aký bude záver v mojom prípade?

Naprostej souhlas, praxe je mnohdy velmi zajímavá a při očekávání daného se děje právě opak. Příjde mě bezpečnější zvyšovat NO3 než P(PO4), jak chtěl tazatel činit. Tedy v případě, že se touto cestou vydá a nezaměří se na jiné možné ovlivňující faktory.

Ti, co je trápí sinice v akva, zkoušejí kde co, tak proč ne třeba i "předávkování" N, že? Pak se sice zvyšuje riziko zařasení zelenými řasami, ale to vše je jen teorie - v praxi to často vypadá jinak.
(Viz zrovna Savan s jeho ideálním poměrem P:N...)

Ano myšleno tak jak píšete. Mám tu zkušenost, že když se ta hodnota NO3 při boji se sinicí lehce vychýlí z toho poměru směrem nahoru, tak se i pozitivní výsledky dostaví. Samozřejmě, že je to o celkovým prostředí a o ostatních faktorech do hry vstupujících.

...Osobně bych šel cestou nikoliv zvyšování fosforu, což po přepočtu je 0,93 PO4 a tím pádem je tam málo NO3 a to je ta hodnota kterou bych zvyšoval, ale třeba se pletu a někdo zkušenější mě opraví...
15mg NO3/l se vám zdá málo?
Pokud ve své úvaze vycházíte z "optimálního poměru" (Redfield ratio), pak jde o stav v podstatě "ideální". A "v normě" je tato hodnota (NO3) i pro drtivou většinu rybek i kytek. Nebo jste to myslel jinak?

jak vyratal romant, 0,93 PO4 je dost, pokial zabezpecis prisun aj ostatnych zivin, CO2, prudenia a svetla tak zvysenie NO3 moze pomoct, v opacnom pripade by som uvazoval ako hodnotu PO4 znizit

Ahoj, tak se mi zdá, že hawok ti radí to samé, co chceš udělat sám. Zvýšit hladinu PO4 přírodnější cestou. Osobně bych raději volil pravidelné, ale střídmé přidávání KH2PO4, než překrmovat ryby a neodkalovat dno. Ve finále to bude rybám jedno, ale já preferuju akva lehce naklizené s průzračnou vodou. Někdy minule jsem tu někomu doporučoval obsah PO4 okolo 0,8 mg/l a NO3 mezi 15-20 mg/l. Chtěl bych ještě připomenout, že tento poměr je vhodný pro dobře osvětlené akvárium.

par mesicu zpet jsem to resil s romantem taky. Dobrali jsme se nejakeho vysledku.
Ale ja mel vsecko strasne nizko. Jake mas ostatni hodnoty vody? Me hodne pomohla nechat tu nadrz vic prasit a defakto prerybnit a zvolit vhodne krmeni co se fosforu tyce. Se sinici jsem mel problemy vsude. Nicmene ta stolitrovka z prezentace je vcelku vpohode ted(prezentacce s musi zaktualizovat), dve dalsi jednodruhovky jsou bud hneda rasa nebo sinice, podle svetla. Tam to holt cistim, hnojit kvuli prckum nechcu. Dalsi odchovna se sinice objevuje sporadicky(bez dna a casta vymena vody), posledni cca 15l akvarecko kde jsem dal zivorodky, nemusim se o nej starat, krasne roste, nikde kapka kalu nic. A to tam je plno okruzaku. Je pravda ze se pocetne redukuje samo. Neubyvaj, nepribivaj.
Takze pokud nemas zadne hodnoty nahore, a mas v nadrzi misto, mozna bude stacit pridat nejake praseci rybky. Nebo pockat az krunyrovci dorostou. Jen vim, ze krunyrovci co se tyce bordelu ve vykalech zrovna na sinici az tak dobri nejsou. Spis bych rek, ze ji likviduji pohybem.
Jen muzu rict, ze v akvarku ke jsou ty zivorodky byli predtim krevetky, sinice naprosto vsude, rostliny pomyrali a krevetky to taky likvidovalo. Takze to jsou me osobni testy.
JInak co se tyce meho vzkazu, je to trochu tezko stravitelne, mam pred zkouzkou tak pisu jak mi to z hlavy tece. Ahoj

A to je rozbor coho? -z vodovodu?

Osobně bych šel cestou nikoliv zvyšování fosforu, což po přepočtu je 0,93 PO4 a tím pádem je tam málo NO3 a to je ta hodnota kterou bych zvyšoval, ale třeba se pletu a někdo zkušenější mě opraví.

zdravim roman.minulý týžden sme spolu trocha riešili tu moju nešťastnú sinicu-ohladne pridavania KNO3.dnes mi prišli lab.vysledky rozboru vody-P 0,31 N03-15.podla mňa dost slušne rozhodený pomer P-N.Vyhodnotil som správne že by som mal zdvihnúť P až na asi 1mg/L?4ím by sa to dalo zdvihnúť?

Kdyby si snad někdo chtěl přečíst o méně obvyklých sinicích
osel.cz/…

kazdy den odsaj co nejvic sinice, zajisti dostatek PROSPERUJICICH rostlin, az bude ustupovat, zatemni aspon na 5dni (pokud mas ryby tak jim behem zatemeni vzduchuj, ale nekrm)

Ja vim, ze je to potreba ... Ted jsem doma bez pc, pac mi kleknul .. Jsem trochu v koute s timhle hegesem ..

Pro to, aby někdo smysluplně vyslovil nějakou radu by bylo vhodný, aby jsi si založil prezentaci a tam uvedl co nejvíce údajů to ad1 no a ad2 bych se začal prokousávat tínhle vláknem, kde je řešeno nespočet konkrétních případů a dají se zde dohledat i obecné informace aplikovatelné na každé akvárium.

Zdravim ... tak jsem na sinici zacal aplikovat Protalon 707 od eSHy .. uz kapu 7dnu a nic .. porad se ta mrcha drzi!!! nemate nekdo radu, jak se toho jinak zbavit? teda pokud nezabere tenhle hnus chemickej ... teda krom zakrejvani, vypnuti svetel .. a pak nasledneho odsavani a odsavani .. myslim, ze tma rybam sice neuskodi, ale jsou zvykle na stridani svetla a tmy .. takze by z toho byly zblble ..

To vaše akva by si zasloužilo lepší filtr.

Ok, zkusím tedy prozatím zkrátit dobu svícení, doma aspoň budou mít radost, že ušetříme za elektřinu Pokud tam ale začnu přidávat CO2 to z toho bude ještě větší džungle než teď ne? Přijde mi totiž, že rostliny dost rychle rostou. Po týdnu ryby pomalu nemají kde plavat, ale přitom listy moc hezké nejsou, dost se rozpadají, a hezky zelené jsou pouze vrcholky rostlin, zbytek je takový...jak to napsat omšelý (svůj podíl na tom budou mít určitě řasy). Taky se mi docela zanáší filtr, je v něm takové hnědé blátíčko, tudíž se pak voda téměř nehýbe.

Samotná úprava světelného režimu vás vašich problémů nejspíš nezbaví, ale může být dílčím opatřením, které "napraví" jistý "nesoulad".
Jak jsem napsal - na to, jakou intenzitou svítíte, svítíte IMO příliš dlouho. Já bych dobu osvětlení zkrátil na nějakých 8-9 hodin. A velmi vážně bych uvažoval o sycení vody CO2...
Další možností je upravit osvětlení tak, aby se daly zářivky používat samostatně. Pak bych zkusil režim jedné zářivky po dobu cca 10-11 hodin + případné "dosvětlení přes poledne" v délce 3-4 hodin.
To vše se ale týká jen osvětlení; okolností a souvislostí, které je nutné brát v úvahu, je mnohem víc. K tomu je ale nutné znát akva detailněji, jak už jsem dřív zmínil...

Bohužel častěji jak 1x týdně vodu měnit nemůžu (teď měním přbližně 1x týdně 30l)

Děkuji, přesně takový typ rad potřebuju Takže mám zkrátit dobu svícení? Nebo teď přestat svítit úplně? Světla totiž ubrat nejde mám tam předřadník na tyto 2 zářivky a předpokládám, že jen s jednou svítit nelze. Světlo jsem si dělala doma a měla jsem za to, že osvětlení 0.5W/l bude tak akorát, teď teda bohužel zjišťuji, že to bude asi jinak jinak vodu teď používám vodovodní, která by měla mít uvedené parametry

...Voda: podle dostupnosti: naše studna, pitná ze studánky, vodovod...
Tohle může být také problém, zejména má-li voda v jednotlivých zdrojích výrazně odlišné parametry.

Spletl jste si web - tady nejste na zahrádkářích.

Já budu ve svém doporučení snad srozumitelnější. Podle popisu těch chorob a následných úhynů se jistě vyplatí zpracovat na zlepšení podmínek v nádrži a to jmenovitě pravidelnější výměnou vody(2x týdně 1/3). Obě dvě Tebou diagnostikované choroby mohou mít jako spouštěcí mechanismus právě ty zhoršený podmínky. Ostatně častější výměna vody může posloužit i jako protiřasová prevence.

O tom jak se označují hnojiva N-P-K jsem už psal. Chemický vzorec K2O se používá v číslech N-P-K (dusík-fosfor-draslík) při označování hnojiv. Přestože K2O je vzorec pro oxid draselný, tato sloučenina není ve hnojivech obsažena. Jako zdroj draslíku se používá chlorid, síran nebo uhličitan draselný. Procentní obsah K2O pouze udává množství draslíku ve hnojivu, přepočtený na oxid draselný. V K2O je cca 83 % draslíku (hmotnostně), ovšem například chlorid draselný ho obsahuje jen 52 %. Poskytuje tedy méně draslíku než stejné množství oxidu draselného. Proto, pokud hnojivo obsahuje 30 % chloridu draselného, označuje se standardně jako devatenáctiprocentní.

Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%... tohle je poměr u HNOJIVA N-P-K, které se mně osobně osvědčilo u vody kde je NO3 max. do 5 mg/l. Můžu ještě doplnit že celkově k dusíků N, je ještě 2,5% močovinového dusíku. Dál samozřejmě obsahuje ještě mikroprvky jako železo, mangan atd.. Držte se svého "hokeje" .

Číst vaše příspěvky, které skáčou z myšlenky na myšlenku a zhusta se navzájem popírají, je únavné.
Např. tady:
...Upřesním dusíku by mělo být naopak více než fosfátu. Poměr cca 16:1...
A ve stejném příspěvku napíšete:
...Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%...
Jak jsem už (opakovaně) konstatoval - máte v tom svém pojetí "akvabotaniky" hokej.

Dobře míněných, přesto nic neřešících "rad", se vám dostane při podobném naléhání nejspíš dost. Na to, aby bylo možné poradit kvalifikovaně, je nutné detailně poznat poměry ve vaší nádrži.
Takže jen takový (nic neřešící) postřeh - na to, že vodu nesytíte CO2, máte dost přesvíceno; 2x 39W při výšce akva pouhých 35 cm (a k tomu 11-tihodinový cyklus) je příliš mnoho světla.
Proč vám hynou rybky za příznaků, které jste popsala, je zase jen otázka dobrá akorát tak ke spekulaci...

Můžete se tady určitě rozepsat ještě o miroprvkách potřebných ve vodě, ale šlo hlavně o dusík ve vodě a záhadné uhynutí ryb, vzniku sinic a řas.
P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 % jde už o namícháne hnojivo toho "skutečného" draslíku je tam samozřejmě méně. stejně tak P.
Pro odborníky typu Sida - Chemický vzorec K2O se používá v číslech N-P-K (dusík-fosfor-draslík) při označování hnojiv. Přestože K2O je vzorec pro oxid draselný, tato sloučenina není ve hnojivech obsažena. Jako zdroj draslíku se používá chlorid, síran nebo uhličitan draselný. Procentní obsah K2O pouze udává množství draslíku ve hnojivu, přepočtený na oxid draselný. V K2O je cca 83 % draslíku (hmotnostně), ovšem například chlorid draselný ho obsahuje jen 52 %. Poskytuje tedy méně draslíku než stejné množství oxidu draselného. Proto, pokud hnojivo obsahuje 30 % chloridu draselného, označuje se standardně jako devatenáctiprocentní. Ale nevím komu by taková rozborka pomohla pouze jsem napsal koncentraci hnojení které používám.

No a zase je tady diskuze, ze které jsem tak akorát jelen...když jsem pročítala forum tak mi přišlo, že každá druhá diskuze skončila právě takto...nemohli byste mi prosím radši polopatisticky říct co mám teda vlastně prakticky udělat? Další testy na vodu nemám.

...Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 %...
Tohle vám ale taky "malinko" ujelo, že?!
...Draslík, K má velice důležitou úlohu pro fotosyntézu rostlin, nedostatek draslíku vyvolává poruchy růstu a chlorozy listů rostlin...
A tady taky...
...Bez přítomnosti draslíku, rostliny nerostou a nemohou pak fungovat ani jako "filtr"...
Ono to neplatí jen o trojici N-P-K, ale i o dalších makro a mikroživinách, které jsou ne nadarmo označovány jako "biogenní prvky". Ale to už jsme docela daleko od tématu...

Ještě jsem napsal Tá tolerance ryb k dusíku je hodně odlišná druh od druhu stejně jako u rostlin. To se vracíme k jinému příspěvku kde jste po mě chtěl které že rostliny jsou ty nitrofilní. Vyberu jich jen několik.


Eichhornia crassipes - spotřeba celkově N, na den 1278 mg/m2. Spotřeba P v mg/m2 na den je 243 mg/m2

Pistia stratiopes dusíku 985 mg/m2 za den, spotřeba P 218 mg/m2

Egeria densa má spotřebu dusíku poměrně menší 125 mg/m2 a P jen 48 mg/m2.

Poměr N-P-K na sušině rostlin.
Limnobium laevigatum 3,3 % N, 1,7% P, 2,8% K
Eichhornia crassipes 1,8% N, 0,2% P, 4,3% K
Azolla filiculoides 3,6 % N, O,2% P, 2,4% K

Všechno to jsou plovoucí rostlinky. Rychle rostoucí rostliny které jsou často doporučované k boji s řasou a k rozjetí akvária. Dík tomu že mají právě vysokou spotřebu živin. U těch "normálních" kořenujících rostlin spotřeba dusíku není až tak velká.

Aha tady mě to malinko ujelo Hrubá chyba. Upřesním dusíku by mělo být naopak více než fosfátu. Poměr cca 16:1. Draslík, K má velice důležitou úlohu pro fotosyntézu rostlin, nedostatek draslíku vyvolává poruchy růstu a chlorozy listů rostlin. Draslík by měl být ve stejném nebo nepatrně větším poměru než dusík.
Bez přítomnosti draslíku, rostliny nerostou a nemohou pak fungovat ani jako "filtr". Proto tahle trojka N-P-K. Mám vyskoušený tenhle poměr. Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 %.