Jaké dno do akvária?

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.

Zahrádka není akvárko . Na zahrádce rostliny dostávají živiny převážně kořeny žádná "zahrádková" kytka není přizpůsobená k anaerobiose kořenů. Také tam závisí na rychlosti mineralizace humusu. A živin a humusu je na zahrádce mnohem, mnohem víc než v písku do akvárií, kde je většinou čistý písek bez jakýkoliv živin.
Když je v akváriu pouze písek, který nemá schopnost dlouhodobě ukládat živiny, tak je tam vhodné mít něco, co je na sebe bude vázat a to dělá právě jíl. Čistý jíl sice ničemu nepomůže, ale za čas se na něj naváží živiny, které rostliny mohou využívat (rostliny čerpající živiny ze dna rostou mnohem rychleji, než kdyby je čerpaly pouze z vody). Není důvod, aby akvarijní písek byl kyprý jak hlína na záhonku, ba naopak. Vodní rostliny jsou vesměs schopné mít kořeny v anaerobních podmínkách a při dobrém světle z nich dostane mnohem lépe živiny...

Jestlize je jil nepropustny, jak se dostanou ziviny rospustene ve vode ke korenum? Jak muze rostlina lepe korenit v jilu nez v pisku? Vite proc se na zahradkach pouziva k pestovani rostlin lehka, humozni, vzdusne hlina a ne jil??? Proc se pridava do hliny na zahradce pisek??? Jestli me presvedcite, ze jil je vhodny k pestovani rostlin, dobrovolne vratim maturitni vysvedceni!!!

Měl jsem akvárium , kde dno bylo pokryto pouze jen světlým jílem a akva u okna bylo dobře osvětleno. Výborně se v tom dařilo širokolistým šípatkám , ale v nefiltrované vodě se stále udržoval pohledově rušivý zákal. Případný filtr by se brzy zanesl , není-li na jílu vrstva písku či štěrku a záleží i na chovaném druhu ryb v takto upravené nádrži. Osobně bych si jíl do akvária znovu nedal. Považuji to za zbytečnost s nežádoucími doprovodnými nepříjemnostmi.

Tak jsem ukončil předělání akvária. Připravil jsem si jíl, ale nakonec jsem neměl odvahu na experiment a do dna jsem ho nedal. Počkám si na výsledky Sidových experimentů. Raději se poučím z chyb druhých, když už se o ně chtějí dobrovolně dělit

My, co se takovými experimenty bavíme, peněz nelitujeme. Pak se o zkušenosti rádi s druhými podělíme. Gratis.

"Obrovská" alkalita. Při mém "pokusu", (testoval jsem, co udělá 0,5 kg bentonitu se 100 l demivody), jsem se dostal (tuším) někam kolem 28 dKH...
S vyšší alkalitou jsem počítal, ale ne s tímhle. Ostatní parametry tak nějak O.K.

To se ti to dno pěkně prodraží, když nakoupíš všechny potřebné, nebo spíš nepotřebné testy co ti sid doporučil.

Copak zapříčinilo ten údiv?

Doporučil bych testnout si ten jíl bez ohledu na jeho barvu...
Udělal jsem to s bentonitem a nestačil jsem se divit...

Asi bych z něj s pomocí přiměřeného množství vody "vypracoval středně tuhé těsto", to uložil do uzavíratelné nádoby a udržoval bych ho v této konzistenci.
Kdyby přeci jen došlo k jeho vyschnutí, nic by se nestalo - jen by bylo nutné před použitím jej znovu propracovat (zvlhčit).
Ještě nerozhńahňaný jíl bych si alespoň orientačně otestoval. Jisté množství jílu bych rozpustil v jistém množství demivody, rozpuštěný jíl nechal usadit a poté roztok otestoval na pH, KH, GH, P, K, NH4/NH3, NO2, NO3, Fe, Ca, Mg.

Podle mě ten slín vhodný není. Je to jako do akvárka dávat "bílo-černou" drť. Radši ten oranžový, je v něm i spousta železa atd.

Tak jsem objevil krásné ložisko šedo-modrého jílu. Prudká jarní voda v potoce odplavila hlínu, ale na jíl už sílu neměla. Jíl je krásně kompaktní, moc organických látek v něm nebude. Břeh potoka je docela vysoký, takže v něm nejsou ani kořeny rostlin. Doufám, že je to ten vhodný jíl
Co teď s ním? Samozřejmě vím, že ho mám vydolovat. Ale mám jej první rozmělnit na kaši, vyprat a potom tepelně zpracovat, nebo první tepelně zpracovat a pak rozmělnit? A je vůbec tepelná úprava nutná?

Přinést jíl z přírody, zní to snadně. U nás je jílu všude dost a ke všemu hodně železitého. Ale jak jej upravit? Štěrk lze vyprat, uvařit, zapéct. Co ale s jílem? Nerad bych si do akvárka zavlekl nějaké breberky

Pokud jde o jíl tak jednoduše to chce udělat procházku kolem nějakého potůčku kde se většinou jíl vyskytuje (Je takoví hodně světle hnědý nebo šedý) a pozorovat jak v něm rostou rostliny. Sám jsem to při předělávání akva chtěl udělat, ale potom jsem si to rozmyslel a použil radši vrstvu černého stěrku. Pokud chceš použít jíl jako podklad tak na něm musí být dost velká vrstva písku aby se voda nekalila.

Kde jste na něm byl?!

Tak kolem Olomouce je samej spraš a taď nevím jestli se nedá použít i on , ale tam kde bydlím je všude. Navštívil jsem jednu starší cihelnu.
Jinak ten šedej má v sobě hodně vápence.. přeci jen je to opuka jen ještě né moc pevná, resp. už né zas pevná - slín.. (teda aspoň v mém okolí)

Sid napsal:
Každopádně mám výledově v plánu, (až narazím na "kvalitní" jíl), založit akva s velkou vrstvou jílu pod substrátem. O případné zkušenosti se rád podělím. To mám také v plánu Dnes sem pral jíl .

Já s jílem "experimentuji" a musím potvrdit Václavova slova o tom, že není jíl, jako jíl.
Běžně při zakládání akva používám pod kořeny růžicových rostlin kuličky jílu, ve dvou případech jsem při zakládání akva použil na dno trochu bentonitu, (druh jílu, který obsahuje vysoké procento alkalitu zvyšujících příměsí).
Ten bentonit byl jakýsi test a jen na okraj mohu konstatovat, že jej stačí velmi málo.
V prvním případě jsem akvišku bentonitu dopřál docela dost a objevily se drkalky. Ty se podařilo potlačit, pak se ale objevily zelené vláknité řasy. Ty si vybraly za oběť eleocharis, kterému se odpočátku v této nádrži nějak nedaří... Ostatní kytky rostou velmi dobře. (Pokud tedy opomenu Ludwigii glandulosu, které zejména světelné podmínky nádrže nestačily...)
rybicky.net/nadrze/6254
Druhá nádrž byla bentonitem "pohnojena" jen "lehce". Žádné problémy se sinicemi nebo řasami se zatím nekonaly, rostlinám se daří velmi dobře.
rybicky.net/nadrze/6729
Aktuální stav obou nádržek je trochu "jinde", než ukazují fotky v prezentacích. Myslím si, že díky pravidelné týdenní výměně části vody, (cca 20 l), "decentnímu" přidávání CO2 a v neposlední řadě i díky jílu ve dně, se rostlinám daří dost dobře.
Každopádně mám výledově v plánu, (až narazím na "kvalitní" jíl), založit akva s velkou vrstvou jílu pod substrátem. O případné zkušenosti se rád podělím.

Florapol by měl být, dle návodu: "účinné hnojivo obsahující železo adsorbované na jílový nosič v nerozpustné formě", toť citace z návodu...

Já používám Florapol (JBL). Mám jej v nejspodnější části dna smíchaný s nejjemnějším pískem. Na toto jsem poté dával písky hrubší. Při odkalování nemám problém, je to jak na pískovišti - jemný je dole, hrubší nahoře.

Musím předělat akvárko, protože jsem zjistil, že jsem si do něj nacpal místo drceného štěrku drcený mramor. Z toho důvodu uvažuji dát pod štěrk vrstvu jílu. Pokud je hnojivo do dna jíl, pak je to sakramentsky drahý jíl

Asi nejlépe uděláš když použiješ nějaké hnojivo do dna je to vlastně také jíl a je to vyzkoušené. Není jíl jako jíl a ne každý se do akvária bude hodit. Zkoušet to způsobem pokus - omyl nebude asi moc šťastné.

V této skoro tři roky staré diskuzi se hodně diskutovalo o vhodnosti jílu na dně akvárka. Různí lidé, různé názory, ale žádný jednoznačný závěr na použití jílu se tu neobjevil. Rád bych znal současný názor na použití jílu v akváriu, především od akvaristů, kteří ho používají nebo používali.
Je jíl v akvárku vhodnější pro pěstování rostlin? Je vhodné jíl míchat se štěrkem nebo ho dát jako podklad pod štěrk?

jsou to stejně hrubé kamínky jako v mé nádrži

Jo, ten písek o kterém jsem mluvil se dá koupit buď ve stavebnictvích, nebo různých baumaxech nebo hausech, v hornbachu a podobně.

Štěrkové dno může bez problémů zůstat, krevetkám vyhovujou všechny typy dna, já je dokonce chovám v pěstírně z části i na hygienickém dně. Faktem je, že zpravidla na tmavším podkladu jsou krevetky výrazněji zbarvené, ale i na světlém podkladu pokud mají dobré podmínky, se zbarví úplně stejně jako na tmavém. Z vlastní zkušenosti musím doporučit křemičitý písek, který se používá jako filtrační substrát do filtrů k bazénům, nebo ve stavebnictví. Dá se koupit nejčastěji v 25ti kilových pytlích kolem 160Kč a vystačí to i na opravdu velké akvária. Je perfektní jak pro krevety, které se v něm bez problémů můžou přehrabovat, tak pro rostliny, které v něm nádherně zakoření. Vím minimálně ještě o jednom chovateli krevet, který má stejnou zkušenost jako já.

Záleží na hrubosti toho ,,štěrku´´.

Mám malou nádrž kde budou krevetky už je tam dno, jsou to štěrkové kamínky, ale nevím jestli není pro krevetky lepší písek.Mám nechat pro krevetky štěrkové kamínky a nebo mám koupit písek?

Taky jde o to, co to je za zářivky..jak jsou staré....někdy jen výměna za nové pomůže.

dodávané setové osvětlení mnohdy nestačí..., ale u tohohle setu se mi zdá osvětlení tak akorát...

Myslím, že je to opravdu světlem, zkus přidat do krytu ještě zářivku, nebo úsporku (jsou tady povolanější co Ti poradí jak na to ) Co šumí do akva nepatří, výměna dna by tím pádem nebyla na škodu. S CO2 si myslím, že nic nezkazíš, pokud máš bohatě osázeno...ale to nevím....Mechceš si tady udělat prezentaci, vypsat vše potřebné, nefotit akva, pak by se dalo nebo nedalo radit

Do nazaběhlé nádrže se hnojiva včetně CO2 nedávají. Myslím, že to bude jedna z příčin problémů s rozsivkami.

Málo světla? Osvětlení je orig. dodávaný se setem (2x45W + 2x24W tj. 0,39W/l). Mám tedy přidat světlo nobo déle svítit( svítím od 6 do 21 hod)???

Láva se běžně do akvária dává...pokud se Ti líbí, tak si ji klidně nech. (jediné co bych zkusila je ocet, jestli nebublá ...jestli je to opravdu láva, tak by neměla) Pokud chceš vyměnit dno, tak ho vyměň...ale s nedostatkem světla se Ti rozsivky budou dělat i na jiném dnu a i jinde...většinou v dolních partiích akvária.

To je láva z Lanzarote, ale nechal jsem ji propařit. Myslíš, že by to mohlo být to zlo a ještě ty bílé kamínky? ...

Jsou to rozsivky-hnědá řasa....více světla = méně rozsivek

rybicky.net/rady/rasy
www.moje-akvarium.net/…
planta.aquariana.cz/…

co to je za hrůzu? to je nějaký vápencový kámen z moře nebo to je betonový odstěpek? dej to pryč a hádal bych, že bude po problémech...
kytičky hodně přidej, ale to až vyměníš to dno...

Ukázka hnědého povlaku

Nemyslím si, že bych překrmoval, osazenstvo aqva je 2x paví oko + 2x ancitrus, aqva mám asi měsíc a čekám na vytvoření rovnováhy, takže zatím rostliny a pak časem nějaké rybky. Nemůže být zakopanej pes i v tom, že používám CO2 z kvasnic?

Urcite vymenit nebo jestli si chces zahrat na popelku a tridit kaminky tak hura do toho

hnědly kamínky? zkus víc odkalovat, vyměňovat vodu a nepřekrmovat a neměly by ti čím hnědnout. Co si vybereš za dno je na tobě, ale volil bych nějaké tmavší se zrnitostí 2-4mm

CAPS LOCK vypnut. Dík za názor, co mám použít? Máš s tím také nějakou zkušenost, také Ti hnědly kamínky?

určitě to vyměň a zkus si vypnout CAPS LOCK

ZDRAVÍM, MÁM AQVA TRIGON 350 ZAKOUPENÉ OD AKVARISTY I S ČERNOBÍLOU DRTÍ. NA NĚJAKÉM FÓRU JSEM SE DOČETL O PROBLÉMU BÍLÉHO ŠTĚRKU (VÁPENEC ČI CO) A OCTOVÉ ZKOUŠCE. JELIKOŽ ČISTÍM AQVA, ZKOUŠKU JSEM PROVEDL A BÍLÝ ŠTĚRK ŠUMÍ, ČERNÝ NE. NA TOM FÓRU PSALI O JEHO NEGATIVECH NA ROSTLINY A RYBY A DOPORUČOVALI JEHO VÝMĚNU. MÁM MĚNIT NEBO NE??? DĚKUJI ZA RADU JSEM ZAČÁTEČNÍK

Jo, kousek od Břeclavi www.flexiobklady.cz/…

Ta firma je myslím i někde blízko nás, nevím už kde, jestli Břeclav nevím...

Díky za potvrzení té černé barvy. Zkusím ten matroš od flexiobkladů v Brně sehnat...

Je to tak, vyniknou na něm lépe i ty průhledné druhy (simoni, přírodní neocaridiny, palmaty...)
Jo a na ty flexi obklady jsem se dívala taky, až na tu cenu (i s dopravou), tak snad někdy

Opravdu krevetky vyniknou nejlépe na černém podkladu (dně)? Jaké mají zkušenosti ostatní? Díky za pomoc.

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.