Jaké dno do akvária?

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.

Já zase upřednostňuju flexiobklady,zbytek jako Roman

Já osobně preferuji a to obecně, klasický štěrk frakce 2-4mm a nebo opět klasickej písek betoňák. V tomto případě bych s klonil k tomu štěrku a pod kořeny rostlin bych do začátku(když bude třeba klidně po půl roce obnovit přidáním) dal nějaký zásobní hnojivo v podobě jílovejch kuliček a nebo nějaký pomalu se uvolňující hnojivo typu Osmocote.

zdravím chtěl bych poprosit o radu jaké dno by jste mi doporučili pro skaláry, pancéříčky kropenatý a ancistruse. akvárium mám ale kytkám se moc nedaří rostou na nich řasy a vypadají jako vlasy. rozhodl jsem se akvarium vypustit a kompletně předělat od základů. takže si rád nechám poradit jaké dno vybrat chtěl bych aby rostliny pěkně rostly a ryby nebyli v ohrožení. děkuji za jakékoli rady.

asi bych byl opatrnější, tohle bych nemíchal. I přehnojené dno může výrazně zvýšit v začátku problémy s řasou v akváriu. Tady je celé vlákno k tomuhle... rybicky.net/forum/16987-sera-floredepot ...

Chtěl bych založit akvárium a chci se zeptat jestli rostliny nebudou přehnojený pokud smýchám staré dno od rataje s hnojivem JBL Florapol, má to vubec smysl? neobsahuje starý dno dostatek živin? Nebo bude lepší smíchat jenom JBL s pískem ?

teoreticky s tebou souhlasim, ale v praxi proste v rychle rostoucich akvariich zadne ziviny ve vode nejsou neb ty co se tam dostanou jsou hned vyzrany rostlinami. Pokud stabilne hnojis do vody, je to jine a proto to nekteri delaji. ja jsem na to ale moc linej, takze moje kytky proste musi tahat z pudy. pro me je to praktictejsi a i si myslim, ze je to jednodiussi pro vetsinu lidi. neni treba hladat spravne davkovani, upravovat ho podle objemu rostlin (pred strihem a po strihu), podle osadky, sviticiho rezimu a tak. A uzivat EI je pak jeste narocnejsi na muj cas a praci. a jak jsem rek, ja jsem linej ;)

děkuji za informace

Ale o to já se přece nepřu. Ve svém příspěvku níže jsem pouze tvrdil, že pokud bude v substrátu i ve vodě rostlinám k dispozici přibližně stejné množství přístupných živin, jaké jsou schopné za den spotřebovat, tak (minimálně u stonkovek) žádný rozdíl v růstu nezaznamenáš.
Příklad: Budu mít 2 akvárka. V akváriu "A" budu mít výživný substrát a nebudu v něm přihnojovat. V akváriu "B" nebudu mít žádný substrát a všechny živiny budu rostlinám dodávat výhradně jen vodní cestou. V akváriu "A" bude substrát obsahovat dejme tomu 300:100:400 mg/kg NPK. Do vody v akváriu "B" budu každý den přidávat dejme tomu 1.0:0.1:0.5 mg/L NPK (= nelimitní množství živin). Já tvrdím, že v obou akváriích budou růst rostliny přibližně stejným tempem a nárůst rostlinné biomasy bude přibližně stejný. Rozdíl tak max. 5-10% ve prospěch substrátu (a to možná jen u některých druhů stonkových rostlin).
Opět: Netvrdím, že pokud budou mít rostliny možnost přijímat živiny jak z vody, tak ze substrátu, že s potěšením nevyužijí obě možnosti. Nebo jinak, pokud nebudou ve vodě téměř žádné živiny, že se nepřeorientují na příjem živin spíše ze substrátu. Tvrdím pouze, že pokud ti kytky ve výživném substrátu rostou výrazně lépe než v písku, tak je to asi tím, KDE jsou u tebe soustředěné živiny. Výživný substrát vs. písek+EI = [+-] stejný výsledek.

to asi pestujeme jine kytky. moje (bavime se o stonkovkach) maji takove koreny, ze kdyz je chci vytahnout, bere to cele dno. takze je musim bud strihat u dna nebo jim pri vytahovani sekat koreny. to ze kytky umi brat ziviny z vody jeste neznamena, ze je neberou i ze substratu. obzvlast kdyz ve vode zadne nejsou.

Je to slovíčkaření. Zkušenost, narozdíl od informace, předat nejde. Ale ať to tu nezahnípávám ještě víc - ano, máte pravdu, že i naprostý laik může mít hezké akvárium (i dlouhodobě!), pokud si z těch informací dokáže vybrat.

Sid napsal: ..."Jen hlupák se učí z vlastních zkušeností – moudrý se učí ze zkušeností druhých."...
To jste si to přísloví pěkně "ohnul"... Neřeší se v něm zkušenosti, ale chyby.
Nic to ale nemění na faktu, že zkušenosti jsou nepřenosné; každý si musí prožít ty své.

Cela tahle stranka je o predavani zkusenosti takze je velmi zrejme, ze zkusenosti jsou prenosne. Nehlede na to ze cela lidska civilizace na tom stoji taky.
Vetsina zacatecniku nezabiji ryby protoze jeste nemaji zkusenosti, ale protoze nejsou dost chytri na to aby se zeptali jak to udelat aby jim ryby nechciply. Ja mam zkusenosti s obema typy a i naprosty laik muze mit nadherne akvarko hned na prvni pokus - staci si nechat poradit.

..."Jen hlupák se učí z vlastních zkušeností – moudrý se učí ze zkušeností druhých."...
To jste si to přísloví pěkně "ohnul"... Neřeší se v něm zkušenosti, ale chyby.
Nic to ale nemění na faktu, že zkušenosti jsou nepřenosné; každý si musí prožít ty své.

ja mam uz 5 akvarii s hlinou pod substratem (vypalena hlina s vysokym CEC - v cechach nejlip liapor)
U vetsiny jsem s tim ani nic nedelal; jen jsem nasypal hlinu (suchou ci mokrou) a pokryl substratem. Zasadil jsem kytky a je to. Zatim jsem nepresazoval silne zakorenene kytky. So jsem nechtel ustrihnu u zeme nez abych to tahal i s koreny ven.
Vsechno roste jako nikdy pred tim. Pokud se neco v bodoucnu naprosto nepodela, uz jinak akvaria zakladat nebudu.

Já s tím mám zkušenost dobrou. A pro Sida mám jedno přísloví: "Jen hlupák se učí z vlastních zkušeností – moudrý se učí ze zkušeností druhých." Každopádně substráty pro vodní rostliny je možné bez problémů použít jako podkladovou (zásobní) vrstvu. Je ale dobré je překrýt třeba pískem. Tyhle substráty obsahují poměrně velké množství živin, takže by měly být pro rostliny perfektní volbou. Jak ale zmínil Jirka, při přesazování může dojít snadno k promíchání spodní a vrchní vrstvy.

tak děkuju asi budu dávat jenom ten štěrk frakce 2-4mm a pod něho kamínky 4-10 mm které neproperu ze starého akva a uvidím

Ano, zkušenost s ním mám. Ale zkušenosti jsou, bohužel, nepřenosné; co funguje u jednoho, nemusí fungovat u druhého.

Mam s tim zkusenost jen v emerzarku na balkone, ten substrat jsem pokryl ciste pranym piskem, at je to hezke. Probehlo v nem jen par malo presazeni, a stacilo trosku neopatrnosti, aby se to pekne blbe promichalo a uz to nebylo tak hezke.

Tento týden budu zakládat akva a chtěl bych dát pod štěrk sobstrát pro vodní rostliny.Má s tím někdo skušenosti?

Nezáleží, jen na člověku. Záleží i na rostlinách. Ty zase budou rády, když se na substrátu přidá. Já ho mám poměrně dost a nestěžuji si. Nevadí mi to.

Nevím, proč to nechápeš... V miniakváriích je každej centimetr znát. Když dám 2 cm zásobního a na to aspoň 4 cm vrchního, tak je to už šest. U akva vysokýho třeba 20 nebo 25 cm by mě osobně mrzelo o ty cenný centimetry přijít.

Barakainus napsal: ja mam jen rychlerostouci kytky a je to sakra rozdil jestli mam AS ci hlinu v akva ci nikoliv.Pochybuju o tom, že ten rozdíl v růstu je způsoben substrátem, když tyto rostliny příjímají živiny převážně z vody. Rozdíl tam může být tak max. 5-10%, což bych zrovna neoznačoval slovy "sakra rozdíl". Většina rostlin, které nemají dobře vyvynutý kořenový systém ti poroste naprosto bez problémů i úplně bez substrátu (třeba jen s matkou přivázanou dole na stonku, aby nevyplavaly). Naprosto typickým příkladem toho je třeba růžkatec (ceratophyllum). Druhá věc ovšem je, jestli jsi těm rostlinám zkoušel přidávat adekvátní množství živin do vodního sloupce. Pokud budu mít stonkovky ve výživném substrátu vs. stonkovky v nahnojené vodě (která bude obsahovat stejné množství živin jako ten substrát), tak žádný rozdíl v růstu u těchto druhů rostlin nezaznamenáš.

Marcel G napsal: jmalyska napsal: No, s tím růstem rostlin ... stonkovky a rychlerostoucí s tím problém nemělyStonkovky a rychlerostoucí druhy rostlin s pískem mít nikdy problém nebudou, stejně tak jako nikdy nevyužijí potenciál výživných substrátů. Živiny totiž přijímají téměř výhradně listy, nikoli kořínky. Echinodorus je naproti tomu zářným příkladem rostliny, která je na příjem živin kořeny výborně přizpůsobena (čímž neříkám, že to v písku taky nezvládne). Pokud se ale použije čistý písek, je lepší dodávat rostlinám o to víc hnojiva do vodního sloupce (nebo použít tablety ke kořenům).

ja ma m jen rychlerostouci kytky a je to sakra rozdil jestli mam AS ci hlinu v akva ci nikoliv. A v akvariich bez co2 s hlinou je to jeste vyraznejsi.

radim napsal: přesazovaní to ano, ale jak to umí teprve přerovnat piskořky

nevim jake piskorky mas ty, ale me nic neprerovnaly. at uz AS se sterkem ci hlinu se sterkem ci piskem

Kamilstrom napsal: zasobni subst. jsou fajn,ale ... pri presazovani ... dojde k promichani ci jeho vytazeni na povrch a to muze znamenat dalsi prispevek ve vlakne "Jaka je to rasa"Tohle je samozřejmě dobrá poznámka. Akorát si nemyslím, že u běžných zásobních substrátů, které neobsahují prakticky žádné makroprvky, může po jejich vytažení na povrch dojít k nějakému rapidnímu rozbujení řas. Každopádně je pravda, že použití dvou substrátů (zásobní+krycí) je podle mého názoru nepraktické. Ledaže se dotyčný člověk nebude hrabat ve dně a nebude přesazovat kořenící kytky (nebo jak uváděl Miso, nechá kořínky v substrátu a rostlinky při přesazování jednoduše ustříhne).

ivaha napsala: Než cpát pod písek 2 cm zásobního, volila jsem Florapol od JBLTak tohle moc nechápu. Florapol je v podstatě to samé jako AquaBasis, akorát Florapol je koncentrovaná směs, zatímco AquaBasis je klasický zásobní substrát (= směs + nosný materiál). A jestli dám podkladovou vrstvu 0.5cm nebo 2cm, to mě fakt netrápí. Co získám tím, když bude ta vrstvička tenčí? Pokud bude někdo tu podkladovou vrstvu překrývat pískem, tak je podle mě lepší použít spíše ten AquaBasis, protože větší hmota = více jílových a organických částic = lepší sorpční kapacita = delší životnost.

jmalyska napsal: No, s tím růstem rostlin ... stonkovky a rychlerostoucí s tím problém nemělyStonkovky a rychlerostoucí druhy rostlin s pískem mít nikdy problém nebudou, stejně tak jako nikdy nevyužijí potenciál výživných substrátů. Živiny totiž přijímají téměř výhradně listy, nikoli kořínky. Echinodorus je naproti tomu zářným příkladem rostliny, která je na příjem živin kořeny výborně přizpůsobena (čímž neříkám, že to v písku taky nezvládne). Pokud se ale použije čistý písek, je lepší dodávat rostlinám o to víc hnojiva do vodního sloupce (nebo použít tablety ke kořenům).

ak to inak nejde da sa rastlina len povitiahnut par cm a korene odstrihnut

přesazovaní to ano, ale jak to umí teprve přerovnat piskořky

Je treba dodat,ze zasobni subst. jsou fajn,ale co se stane pri presazovani stonkovek(ale i jinych rostlin),dojde k promichani ci jeho vytazeni na povrch a to muze znamenat dalsi prispevek ve vlakne "Jaka je to rasa" a jinych.

Než cpát pod písek (či jiný vrchní substrát) 2 cm zásobního, volila jsem Florapol od JBL, kde stačí dát slabou, cca 0,5 cm vrstvičku a následně překrýt vrchním. Axolotly nechovám, tak nevím, jak se chovají. Ale hádám, že se asi v písku dost vrtají, proto by mi připadalo lepší mít zásobního co nejmenší vrstvu, kterou můžu překrýt vyšší vrstvou vrchního.

No, s tím růstem rostlin, já před rokem zakládal 360 litrů a křemičitým pískem frakce 1mm cca (hornbach 10kg balení) a bez zásobního substrátu. Stonkovky a rychlerostoucí s tím problém neměly, jediné, co mi dodnes stávkuje, je Echinodorus (mám tam 3 druhy, nejedou)

Ten prvni, tedy "Substrát pro vodní rostliny", mame doma, zakoupen v Hornbachu.

Mohu potvrdit, že pokud je jako substrát použit čistý křemičitý písek, tak trvá poměrně dlouho, než v tom rostliny začnou slušně růst. To je rozdíl oproti substrátům na bázi sušeného nebo páleného jílu. Pokud chceš (=>Laura), aby se rostliny slušně rozrostly i v písku, tak je dobré pod něj dát 2cm vrstvu nějakého zásobního substrátu. Já mám velmi dobré zkušenosti se zásobními substráty české výroby. Co vím, tak se u nás prodávají 3 druhy takových substrátů: 1) Substrát pro vodní rostliny (fi. AGRO), 2) Zemina pro vodní rostliny (fi. Rašelina.cz), a 3) Substrát Florcom (fi. BB Com). První dva se dají sehnat v některých zahradnictvích nebo květinářstvích. Tyhle tři zásobní substráty jsou prakticky totožné, a všechny obsahují přibližně stejné množství živin jako špičkový (a hodně předražený) substrát ADA Aqua Soil Amazonia. Substrát od firmy Rašelina.cz se prodává i v 5L balení za ~40,- Kč ( goo.gl/… ).

Mam svetle dno a funguje to, i rostliny v tom slusne drzi a rostou rybicky.net/nadrze/18477 . U dna z ciste praneho pisku bez cehokoli dalsiho (bez ohledu na barvu), musis vzdycky pocitat s tim, ze to chce alespon v zacatku jilove hnojivove kulicky pod nektere rostliny (nebo jine hnojivo do dna), a ze obecne v takovem dne zacnou slusneji rust rostliny tak po pul roce provozu. Egerii je to treba fuk, ta vlastne se dnem nema spolecneho nic jineho, nez ze se k nemu umi koreny chytit.

Pravda, to me dno je spis vhodne pro cichlidy, ktere maji potrebu hrabat. Ma frakci tak akorat a neni ostre. A ze takove cichlidy nakonec nemam, no co uz, dno funguje, zabehlo se, necham si ho, i kdyz ted bych zase radeji tmavsi (a presne nad tim se zamysli). Nakonec kdyz to necham zarust, bude to jedno.

Jak poznáš že jim něco nevadí? To že nemlátí ručičkama o sklo? Kombinace obou barev vypadá docela nepřirozeně Co tam chceš za rostliny, že se bojíš aby je dno udrželo? Pro axíky jsou lepší nenáročné na světlo (nemají jej rádi) a plovoucí, které zastiňují hladinu.

To ne, to vypada snad ještě hůř

Já vím ale mým axíkům světlé věci nevadí, vypadá to jako by je světlé věci přitahovaly A co kdybych nakombinovala černý a bílý ?

Jde o to jestli to není štěrk s obsahem vápence, ten se nehodí. A navíc bílé dno je moc světlé a rybám(případně axolotlům) to celkem nevyhovuje

Jen u axíků je vhodné tmavé dno a hrubší frakce, ale to není nic co by ti Eva_R už neřekla

Díky za info a myslíte že se to v písku udrží ?

Farba piesku pri rastlinách nehrá žiadnu rolu.

Ahoj Mám v akváriu axolotly a chci se zeptat jestli bílý písek nevadil rostlinám a jestli by se v něm udržely

S tímhle názorem se nemůžu úplně ztotožnit. Dno v akváriu se dá srovnávat s dny přírodních toků nebo jezer jen velmi omezeně. Procesy jsou sice stejné, ale totožné podmínky se dají napodobit jen stěží jestli vůbec. V akváriu, pokud je kvalitně filtrované je vrchní vrstva substrátu dostatečně prokysličená aby mohly nitrifikační bakterie pracovat a totéž platí i v kořenovém systému dobře rostoucích rostlin a jeho okolí. A jak jsem psal níže ve spodní anaerobní vrstvě probíhá mineralizace a denitrifikace.

zkuste se podívat do přírody - dno většinou tvoří velmi jemný písek nebo jíl, o nějaké frakci není ani řeč. Myslet si, že ve dně o frakci 5 mm proudí voda(dostatečně rychle pro transport kyslíku) je utopie, jediná možnost jak dostat do dna dost kyslíku pro činnost nitrifikačních bakterií jsou kořeny rostlin. Takže z praktického hlediska frakce do 4 mm kvůli zapadávání detritu a následnému čištění, jinak je to jedno

PEPIS1 napsal: pro okysličováví dna mám rostliny, tedy jejich kořeny.v idealnom pripade ano... PEPIS1 napsaldnem o mocnosti cca 10cm proudí voda. To neproudí ani při kamenech o průměru 5mm. to si nemyslim, pomali ale prudi

A na to jsou dobrý piskořky

To máš pravdu. Celým prostorem dna prokysličená voda neproudí, ale v nižších vrstvách dna je anaerobní zóna kde dochází k mineralizaci detritu a rozkladu přebytečných dusičnanů stejně jako v přírodě. Nesmí ovšem docházet k zahnívání dna, ale to v našich dobře udržovaných nádržích nedochází .

Takhle jemnou frakci lze použít, ale dno se musí pravidelně kypřit aby nezahnívalo (činností živočichů nebo ručně nějakou tyčkou) Odkalováním to lze, ale takováto frakce se velmi špatně odkaluje. Ideální je dno nechat úplně porůst aby se nemuselo odkalovat vůbec a o zdravé dno se postarají dobře rostoucí rostliny. Jinak je podle mně ideální frakce pro běžná akvária 2-5mm to se dobře udržuje i prokysličuje.

pro okysličováví dna mám rostliny, tedy jejich kořeny. Je asi bláhové si myslet, že dnem o mocnosti cca 10cm proudí voda. To neproudí ani při kamenech o průměru 5mm.

pri tak malej frakcii uz nemusi dostatocne dnom prudit voda a okyslicovat ho, moze dost k hnitiu dna. podla mna idealna frakcia je 2-3mm

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.