Krevetky - chov
Bych to neviděl zas tak "blond"
prostě se u toho muší přemejšlet jako u každého počínání.Opravdu ten základ je tam dobře popsaný a zbytek tak nějak příjde sám.
No to mi tedy radíš a to nejsi zajisté blonďák a víš kolikrát bych ji musela přečíst já jako blondýna?
Doporučil bych ti si půjčit knihu "Akvaristika od Stanislava Franka z roku 1984" je to tam celkem dobře popsané pro pochopení začátečníka o vztazích dKH a dGH,pH a tak dále.Sice pravda já to četl asi 4x než mi to začalo dávat nějaký smysl
PS:je to tam popsáno jen stručně myslím že toto téma by vydalo na samostatnou publikaci.
O poslední slovo nejde. Opravdu!
Jde o to, že v problematice "tvrdosti" a "alkality" má hodně lidí "guláš".
Myslím si, že je to právě tím, že se věci vysvětlují složitě a míchají se jablka s hruškami.
Když je řeč o GH, jde (zjednodušeně) o obsah vápníku a hořčíku.
Když je řeč o KH, neřeší se vápník a/nebo hořčík, ale hydro/uhličitany, které jsou hlavní látkou podílející se na míře stability pH.
No a na tomto základě se už dá pak stavět,ne?
OT
Bys neměl poslední slovo
...Těmi všelijakými anionty a kationty a sodíky a křemičitany se musí (Kahua) bohužel prokousat sama pokud ji to bude zajímat a nemá smysl ji nyní motat hlavu detaily ve kterých se stejně neorientuje...
Souhlas.
Proto bych jí a všem, kdo mají před sebou to "prokousávání", nepletl hlavu nějakou karbonátovou, síranovou, uhličitanovou, stálou, přechodnou ap. "tvrdostí", když tvrdost vody (GH) hovoří o obsahu vápníku a hořčíku.
kahua napsala:
Dík, moc těm chemickým věcem nerozumím, ale zkusím se tím nějak prokousat
Proto ta "stará akvaristická" terminologie. Kdo z běžných akvaristů (ale i výrobců) různých kapiček používá dnes správné označování? Těmi všelijakými anionty a kationty a sodíky a křemičitany se musí bohužel prokousat sama pokud ji to bude zajímat a nemá smysl ji nyní motat hlavu detaily ve kterých se stejně neorientuje.
Neřeš to. Tvá voda je vhodná na chov většíny běžných krevetek. Jen je třeba změřit ty uhličitany. Pokud budou v pohodě, je to OK, pokud ne, musíš mít dost rostlin, které je spotřebují, a měnit vodu jen po troškách, aby to rostliny zvládly "sežrat" a krevetkám to neublížilo. Asi tak laicky řečeno.
Side všiměte si, že opravdu akvaristé používají "sodík" ve vztahu k alkalitě, naprosto běžně. To jen poznámka, aby jste mne příště neopravoval že sodík alkalitu nedělá. Sodík se v přírodní formě vyskytuje jako - Na (soda, sůl) atd..
1 25.07.2012 00:04 Martin71 –
Re: Sid Opravdu? A co stálá tvrdost? Chloridů - Na, (sodíku) v přírodní formě? Nedej bože umělá úpráva anexem. Nebo sodou či Vincentkou?? GH nízká ale alkalita vysoká.
Výborný příspěvek Akvarista. cz autor Vodník.
To, co tam píše dr.St. Frank, to je takový chyták pro nechemiky. Spočívá v tom, že my u tzv. přechodné či uhličitanové tvrdosti měříme testy, o kterých zde je řeč koncentraci či množství aniontů, tj. "zadní části" sloučeniny Ca/HCO3/2, tj. HCO3-,říká se tomu alkalita, kdežto při stanovení celkové tvrdosti vody měříme koncentraci kationtů, tj. přední části sloučeniny Ca/Hco3)2, tedy množství Ca2+ nebo Mg2+. Ve většině neuprtavených povrchových vodách jiné kyselé uhličitany (HCO3-)než vápenaté a hořečnaté nejsou, takže to co naměříme testem na uhličitanovou tvrdost jsou prakticky vždycky kyselé uhličitany vztažené jen na Ca a Mg. Ale jakmile začnemě vodu upravovat, např. přes katex v Na+ cyklu, tak veškerý vápník z kyselého uhličitanu vápenatého ve vodě nahradíme sodíkem a pak nám vyjde, že celková tvrdost (tj. množství vápenatých a hořečnatých iontů je 0, protože je katex nahradil sodíkovými ionty a uhličitanová tvrdost, měřená jako množství kyselých uhličitanů (jakýchkoliv),tj. jako alkalita, bude třeba 12 něm. stupňů. jednoduše řečeno, analytikové-chemici, kteří kdysi tyto metody vymýšleli, vyšli z určitých vlastností (koncentrací jednotlivých iontů) povrchové vody a použili to nejjednodušší, teď měnenapadá, jak by se to dalo stanovovat jinak. zase takový chemik nejsem.
Snad je to pochopitelné alespoň trochu.
Voda kterou uvádíte z vrtu je velmi snadno upravitelná, směrem dolů, pokud jde o tvrdost. Veškerá tvrodost je tvořena uhličitany.
Pokud jsou to uhličitany (kyselé) jen Mg2+ a Ca2+, pak je povařením nebo působením vodní rostliny Egeria densa snadno převedete na velmi měkkou vodu.
...Je psáno dGH tj. celková tvrdost ve stupních německých. Tedy celkový součet karbonátové a síranové...
Podle "akvaterminologie" ano, ale ve skutečnosti GH znamená celkový obsah kationtů Ca
2+, Mg
2+, Sr
2+ a Ba
2+. (Obsah třetího a čtvrtého prvku bývá ve vodě zanedbatellný a pro běžnou akvaristickou potřebu se neměří.) O obsahu uhličitanů, síranů, chloridů, dusičnanů, křemičitanů... GH nevypovídá nic.
No budu doufat
Ještě to je běh na dlouhou trať...dno, kytky a pak krevetky, pořád v tom nemám jasno, co člověk, to názor...
Chybička se vloudí a pokud nejde o život....
kahua: nemáš zač, hlavně ať se daří.
Tohle mi stačí a moooo díky
Je psáno dGH tj. celková tvrdost ve stupních německých. Tedy celkový součet karbonátové a síranové.
Příslušnou pasáž ctrl c - ctrl v do překladače googlu a byť kostrbatě, ale přeloží.
Pravdu máš, zase jsem se ulovil v tom zmatečným označování.
Dík, ale anglicky to nedám
A zde v katalogu se tvrdost myslí karbonová či celková?
Spousta údajů je zde:
www.planetinverts.com
romant: to jsi se asi nechtě překlep, Kh- karbonatová tvrdost, dGH- celková tvrdost.
Dík, moc těm chemickým věcem nerozumím, ale zkusím se tím nějak prokousat
Tak jsem prolézala krevetky, které bych si chtěla pořídit a všude se uvádí, že dGH by mělo být 5 a výš a je myšleno KH nebo GH? Není v tom případě KH 3 málo?
Škoda, že tě to nenapadlo dřív. Pokud nekoupíš, můžeme se domluvit a za poštovné bych ti mohl poslat cherrynky... tedy, pokud nakonec poštovné nebude převyšovat jejich cenu... za....mrzlá pošta... fakt už mi to pije krev.
0 23.07.2012 22:26 lhajek [1870] - Rostliny Já jsem od Rataje na hnojení používal bioflor a s ním jsem se nikdy nedostal na měřitelnou hodnotu Fe s jeho testy pokud jsem to nechal pouze po stanovený čas podle návodu.
Ale na rostlinách jsem strádání nepozoroval.
Na vyšší hodnoty s tím testem v daném časovém limitu jsem se dostal jen když jsem hnojil dle EI kde jsem mikroživiny přidával z tenso coctailu.
Každopádně nejvíc problémů v akva stejně způsobuje nadbytek světla a nedostatek CO2, ale to už utíkáme od krevetek moc daleko.
Proto se zeptám: ve čtvrtek se budu pohybovat pravděpodobně po trase Jihlava - Havl. Brod - Čáslav - Kutná Hora - Kolín - Poděbrady - Jičín (možná že to ale nakonec bude přes Chrudim - Pardubice - HK) Nevíte nebo nemá někdo v blízkosti této trasy krevetky na prodej? Zájem bych měl o cherry (nebo sakury), Crystal red, případně obyč Tiger. Samo za přívětivou cenu
Škoda že mě to nenapadlo sem napsat dřív. Zítra ráno se sem podívám naposledy, tak když tak pošlete soukr. zprávu s nějakým neinternetovým kontaktem a třeba se domluvíme.
...Nula při měření Fe neznamená že tam žádné Fe není. Je ale vázáno na cheláty...
Ve vodním sloupci
je Fe na cheláty vázáno tam, kde je chelátizovaným Fe přihnojováno. To ale neznamená, že tam, kde jím přihnojováno není, není rostlinám k dispozici "jiné" Fe.
Také díky za radu. Mně se tedy někdy slabounce zbarví, ale já přihnojuju celkem pravidelně Ratajovým Fe colour plus. Tedy po každé výměně vody. A do příště je to zas spotřebováno. Problémy rybkám ani krevetkám to nedělá, ovšem jestli je to zbytečné, tak s tím rád seknu, žere to penízky, které raději investuju do krmení
Díky za radu, až bude čas, tak to zkusím a uvidím
Nula při měření Fe neznamená že tam žádné Fe není. Je ale vázáno na cheláty (díky nim je stravitelnější pro rostliny), které se nejprve musí rozložit, aby test železo změřil. To ale trvá poměrně dlouho, u předchozí verze testu od rataje se čekalo podle návodu hodinu a nyní to zkrátil na 15 min (nechápu proč). Ale když necháš vzorek do druhého dne, tak se určitě vybarví. Aspoň u mě to tak vždy bylo.
To zní rozumně.
Teď to urči řešit nebudu, vše tam funguje jak má, sice se objevila trochu řasa, ale vypadá to, že jsme ji zahnali častější výměnou vody a bude to zas o.k
Tím železem bych se netrápil, to že jsi nic nenaměřila, neznamená, že tam není a že ho tam není dost. Zní to možná zmateně, ale když se začteš nejenom do zdejších předmětných vláken, tak Ti to jistě bude jasnější. Já to píšu z toho důvodu, aby nebyla zbytečně nějaká potřeba to železo řešit nějakým "přihnojením".
Tak koupen Rataj, ouha, není destilka, tak pro ní do lékárny až zítra...koupen i ferin od Rataje (byl v akci
), naměřena nula
Pro jistotu i PH od Rataje a zdá se lepší, ukazuje vodu 6,8 a je rozhodně přehlednější než ten obyč, co jsem měla doma
Od Dajany jsem měl test a byl tak akorát na hození do koše. Co do složitosti nevím ale proti ratajovi složitý je také (Nejdřív vodička A pak nějaký prášek pak míchat pak čekat asi 15min pak vodička B míchat a zase čekat). Navíc mě pokaždé měřil nulu. Zkoušel jsem si namíchat vlastní roztok NO3 z hnojiva a pořád ukazoval 0 a najednou to skočilo na více než 50mg/L. Hodnoty mezi tím vynechal. S ratajem jsem měl v tomhle směru lepší zkušenost.
Teď mám drahý od SERY ale ještě jsem s ním neměřil tak uvidím.
Jestli mohu doporučit - mám sice rád Rataje, ale jeho test na NO3 je prý příliš složitý, tak doporučuji vybrat jiný. Já mám test od Dajanapet a jsem celkem spokojen.
Nezbývá než souhlasit. Zvlášť když máš vodu z potencionálně nestabilního zdroje.
Rozhodně kup. I když sněhulda říkal, jak jsou red cherry přizpůsobivé, stejně většině krevetek nedělá zvýšené NO3 vůbec dobře.
Díky
Při nejbližší příležitosti, kde uvidím test na NO3, tak dokoupím....
Nepročítal jsem celý vlákno,ale co se týče NO3,tak kdybys je náhodou měla malinko vyšší tak např. red cherrynám to nevadí. Já mám vstupní hodnoty mezi 55 až 65 a cherryny jsou vpohodě. Jinak já jsem taky musel osádku přispůsobit nekvalitě vody.
NO3 ještě musím dokoupit, nebylo
kahua napsala: A přivezla se mi voda ze studánky, tak PH 6,4, KH 4 a GH 13, NO2 0, ale to je prý divné, že prý to je mrtvá voda na akvárka se naprosto nehodící....mohlo něco způsobit, že by test nevyšel?
No, nevím, proč by ta voda měla být mrtvá. Mne by tedy zajímal ještě jeden ukazatel, a to NO3, ale jinak je to voda úplně v pohodě, středně tvrdá, s dobrým pH, nebál bych se v ní chovat krevetky... jen ty dusičnany je třeba změřit, protože krevetky všechny nesnáší vyšší množství dusičnanů.
Nechci nic náročného a nehodlám to nijak rozmnožovat, chci to místo telky
Rozumím, proto jsem napsal, že se to týká nejen rybek, ale i ostatních.
Rybky nechci, ty má přítel, mě chytly krevetky...
Naprosto souhlasím..jen bych dodal že většina rybek snese i parametry mírně za lajnou protože jsou to naše odchovy
Yirka napsal: Když jsme ještě u té vody tak bych si dovolil jedno doporučení. Pokud se jedná o její použití pro hobby akvaristu, jednoznačně doporučuji přizpůsobit osádku nádrže vodě, která je stabilně a stabilní k dispozici. Momentálně je k dipozici tolik zajímavých druhů rybek i ostatních, že není problém si udělat hezkou nádrž. Zvláště netrváme-li na odchovech. Když jsme ještě u té vody tak bych si dovolil jedno doporučení. Pokud se jedná o její použití pro hobby akvaristu, jednoznačně doporučuji přizpůsobit osádku nádrže vodě, která je stabilně a stabilní k dispozici. Momentálně je k dipozici tolik zajímavých druhů rybek i ostatních, že není problém si udělat hezkou nádrž. Zvláště netrváme-li na odchovech.
Tak tak ani nepřemýšlej, protože je tady spousta lidí co si jezdí do studánek, aby třeba udělali neonky, takže s tou "závadností" to bude jiná. Taky jsem svého času jezdíval na přilepšenou plackám. Je třeba ovšem mít na paměti, že ta přírodní voda může a velmi často i mění v závislosti na počasí své parametry. Mě se velmi zajímavě měnilo Ph.
Tvrdí to místní a proč jí říkají mrtvá, netuším....s tím přijel ten můj chlap...
Až tak dalece jsem nepřemýšlela, vše je v rovině teoretické, ne praktické
Přidat reakci
1 ...... [50] ...... 111 112
Zpět na obsah sekce Další živočichové • Zobrazeno 89264x