Krevetky - chov

Ještě stojí za podotknutí, že z těch listů se uvolňují do vody pro krevetky prospěšné látky a že krevetky postupně ty listy zkonzumují taky, i se stopkama. Ale je fakt, že nejvíc baští právě to, co na těch listech roste.

Vynikající nápad. To musím začít praktikovat. Jé, škoda, že jsi neřekla, když byly kopřivy mladší. Ale co, raději pozdě než vůbec.

dobré pro krevetky jsou i suché dubové listy nebo listy z mandlovníku mořského (dubové si můžeš sám nasbírat v lese). Časem se na nich v akváriu utvoří nános mikroorganismů a kdoví čeho a to krevetky rády konzumují

Jen bych ještě podotkla k tý domácí zelenině - špenátový a salátový listy si mrazím z vlastní úrody a přes zimu budou super - takže totéž by šlo i s kopřivama, kdo nechce sušit zásoby na zimu.

Ano, můžeš, to je přesně ono. Astaxanthin je to, co chceš krevetkám dodat. Ale krevetky se obvykle neperou, jen se odstrkují navzájem od žrádla.

No jo, no. To je tak, když člověk píše o okurkách pro krevetky a na talíři má okurkový salát Pak z krevetek udělá okurky... Ale horší by to bylo naopak - kdybych dal na talíř místo okurek krevetky

Spolu s AQ jsem dostal malé sáčky s "ochutnávkou" různých druhů krmení. Zkusil jsem jim dát jen úlomek ze dvou granulí a všechny krevetky se na ně vrhly a trochu popraly. Mohu jim toto krmení dávat?

tak už to jde fakt sory

já vim že se to sem nehodí tak sory, ale nějak se mě nejnde nahrát hlavní fotka prezentace, nevíte čim to muže bejt? dik moc

Co je ale jisté a co mám odzkoušené, tak okurky se mohou zbláznit ze spařené kopřivy.

Nedalo mi to, hezký

Někdo okurkou krmí, ale je to ošidné... i když se to nezdá, ale bohužel je realita taková, že spousta zemědělců v honbě za ziskem stále okurky hodně přihnojuje a ty jsou pak plné dusičnanů. Už jsem četl, myslím že to bylo ve skupině Krevetky a krevetkária, jak někdo nakrmil okurkou a krevetky odešly do věčných lovišť. Sestra měla jeden čas přísný zákaz konzumace okurek právě pro přítomnost dusičnanů... takže pokud bych neměl vlastní okurky, neriskoval bych.
Co je ale jisté a co mám odzkoušené, tak okurky se mohou zbláznit ze spařené kopřivy. Normálně hodím kopřivu do hrnku - špičku kopřivy, listy i stonek - zaliju horkou vodou, po třech minutách lžičkou vylovím a dám do krevetárka, vzniklý čaj vypiju - je chutný a zdravý, tak z toho máme užitek já i krevetky.
A krmení pro krevetky dělá spousta firem. Já mám vyzkoušené Shrimp Cuisine od Hikari, po tom se mohou utlouct, a pak Dajana Nano a Denerle Crustagran. Střídám to, protože se mi zdá, že každé má malounko jiné složení, a vše jim chutná. Dávám trošku, tolik, kolik sežerou během 10ti minut. A nekrmím denně, ale spíše tak obden. V kreveťárku s C.babaulti green teď krmím jednou za týden, protože jsem tam přelovil 4 ks plůdku ze 300ky a ten krmím, tak krevetky mají bašty dost.

kup krevetkám krmení pro ně určené chrrynám je to šumák co žerou,ikdyž také né až tak úplně a proč žrádlo přímo pro krevetky?Kvůli vyššímu obsahu vit.E,řady B astaxantin vše to je důležité pro svlékání a zdravý krunýř

Okurku jsem krevetkám také dával, ikdyž také se do ní pouštěl Ancistrus
Z jedná strany krevetky a z druhé ancík - pěkný pohled.
Ale že by se po okurce nějak krevetky hnaly to tedy určitě ne ...

Já krevetky nemám, ale co jsem viděla, tak dávají, nebo spařené kopřivy, dubové listí apod.

A mohlo by se i normální okurkou, jak jsem někde četl?

Jj, souhlasim s Navik, tu kytku Ti určitě nezničili, ty kytky prostě nejsou vhodné pro akvárko, jsou jen několika jedincům a my ostatní vždy vezmem a vyhodíme...my taky

Michale, drobné krevetky nejsou raci, aby zlikvidovali alternantheru. Ta odešla sama a krevetky se pouze přiživily na odumírající biomase...
Pokud v akvárku nebudou malé rybky (pak by si vystačily se zbytky po nich), bude stačit malé balení umělého krmení pro krevetky či rybky a přiměřeně je špetkou přikrmit tímto krmením - teď lze třeba natrhat (popř, na zimu i nasušit) a spařit třeba kopřivy a hodit do akvárka...

Dobrý den, krevetky mi za týden zcela oholily stonky alternanthery a poráží i ty stonky. Zatím sem ničím nekrmil a nevím čím krmit. Ty malé (red chery, crystal red) jsou vzadu na egerii a asi mají jídla dost, ale ty velké japonské se snaží udržet na skle, kde je řas dost, ale pořád zklouzávají. Mohli byste mi poradit, čím mám krmit a jak často?

ale je pravda, že jsem poslední týden měnila část vody obden kvůli řase, tak se to pak snad srovná...

No, já mám asi něco hooodně blbě, z akvárka to bylo snad ještě horší

romant má pravdu, ostatně jako asi vždy
To červené nám teče z vodovodu. To skoro průhledné je z akvárka. Dostatek rostlin - u mne hlavně růžkatec s rohatcem - dusičnany jednoduše spotřebují a vodu vyčistí. Takže nezoufat, ale sadit kytky dusičnanožroutky.

Ok, zítra to zkusím a jsem na to tedy zvědavá, děkuji

Tak to bych změřil akvárium, pro srovnání a jestli tam jsou i rostliny, tak bude výsledek možná zajímavý.

Ne ne, to je klasická voda, co nám teče...aqua neměřím, tam jsou rybky, krevetárko se bude zřizovat během měsíce..

Tak jestli jsem to správně pochopil, tak jsou ty hodnoty měřeny v čerstvým akváriu, nebo se pletu?

Když mě se tak nechce pak nacházet krevetky k.o...

Dle Tvé rady, druhé měření mám pořád na stole, to odpovídá něco mezi 20-30...

Osobně bych nepodléhal trudomyslnosti a řídil se chováním živočichů v nádrži. Ono je to mnohdy těžkej odhad ty barvičky.

lepší je na světle to zvednout nad tu bílou a jedním okem to skouknout, ale mě nevyšlo ani jednou nic podobného, jen si myslím, že to bude horší hodnota

Druhé nevyšlo a tohle je třetí, ale nějak to neodpovídá ani jedné barvičce....nemám s tím žádnou zkušenost, ale na krevetky to bude asi moc, co?

První měření NO3, fakt nevim, jaká to je hodnota...

Ahojky, tak hlásím dneska spuštění Co2 a radikálnější sestřih rostlinek, už bylo třeba. Nález první těhule Cherrynky. Crystalky zůstávají ve stavu cca 5ks tak snad neodejdou všechny holky moje.

Bych to neviděl zas tak "blond" prostě se u toho muší přemejšlet jako u každého počínání.Opravdu ten základ je tam dobře popsaný a zbytek tak nějak příjde sám.

No to mi tedy radíš a to nejsi zajisté blonďák a víš kolikrát bych ji musela přečíst já jako blondýna?

Doporučil bych ti si půjčit knihu "Akvaristika od Stanislava Franka z roku 1984" je to tam celkem dobře popsané pro pochopení začátečníka o vztazích dKH a dGH,pH a tak dále.Sice pravda já to četl asi 4x než mi to začalo dávat nějaký smysl
PS:je to tam popsáno jen stručně myslím že toto téma by vydalo na samostatnou publikaci.

Tak ještě jednou a pomalu...pro blondýny Ne, vtip, myslím, že pro začátek mi to naprosto stačilo

O poslední slovo nejde. Opravdu!
Jde o to, že v problematice "tvrdosti" a "alkality" má hodně lidí "guláš".
Myslím si, že je to právě tím, že se věci vysvětlují složitě a míchají se jablka s hruškami.
Když je řeč o GH, jde (zjednodušeně) o obsah vápníku a hořčíku.
Když je řeč o KH, neřeší se vápník a/nebo hořčík, ale hydro/uhličitany, které jsou hlavní látkou podílející se na míře stability pH.
No a na tomto základě se už dá pak stavět,ne?

OT
Bys neměl poslední slovo

...Těmi všelijakými anionty a kationty a sodíky a křemičitany se musí (Kahua) bohužel prokousat sama pokud ji to bude zajímat a nemá smysl ji nyní motat hlavu detaily ve kterých se stejně neorientuje...
Souhlas.
Proto bych jí a všem, kdo mají před sebou to "prokousávání", nepletl hlavu nějakou karbonátovou, síranovou, uhličitanovou, stálou, přechodnou ap. "tvrdostí", když tvrdost vody (GH) hovoří o obsahu vápníku a hořčíku.

kahua napsala:

Dík, moc těm chemickým věcem nerozumím, ale zkusím se tím nějak prokousat

Proto ta "stará akvaristická" terminologie. Kdo z běžných akvaristů (ale i výrobců) různých kapiček používá dnes správné označování? Těmi všelijakými anionty a kationty a sodíky a křemičitany se musí bohužel prokousat sama pokud ji to bude zajímat a nemá smysl ji nyní motat hlavu detaily ve kterých se stejně neorientuje.

Neřeš to. Tvá voda je vhodná na chov většíny běžných krevetek. Jen je třeba změřit ty uhličitany. Pokud budou v pohodě, je to OK, pokud ne, musíš mít dost rostlin, které je spotřebují, a měnit vodu jen po troškách, aby to rostliny zvládly "sežrat" a krevetkám to neublížilo. Asi tak laicky řečeno.

Side všiměte si, že opravdu akvaristé používají "sodík" ve vztahu k alkalitě, naprosto běžně. To jen poznámka, aby jste mne příště neopravoval že sodík alkalitu nedělá. Sodík se v přírodní formě vyskytuje jako - Na (soda, sůl) atd..

Opravdu? A co stálá tvrdost? Chloridů - Na, (sodíku) v přírodní formě? Nedej bože umělá úpráva anexem. Nebo sodou či Vincentkou?? GH nízká ale alkalita vysoká.

Výborný příspěvek Akvarista. cz autor Vodník.
To, co tam píše dr.St. Frank, to je takový chyták pro nechemiky. Spočívá v tom, že my u tzv. přechodné či uhličitanové tvrdosti měříme testy, o kterých zde je řeč koncentraci či množství aniontů, tj. "zadní části" sloučeniny Ca/HCO3/2, tj. HCO3-,říká se tomu alkalita, kdežto při stanovení celkové tvrdosti vody měříme koncentraci kationtů, tj. přední části sloučeniny Ca/Hco3)2, tedy množství Ca2+ nebo Mg2+. Ve většině neuprtavených povrchových vodách jiné kyselé uhličitany (HCO3-)než vápenaté a hořečnaté nejsou, takže to co naměříme testem na uhličitanovou tvrdost jsou prakticky vždycky kyselé uhličitany vztažené jen na Ca a Mg. Ale jakmile začnemě vodu upravovat, např. přes katex v Na+ cyklu, tak veškerý vápník z kyselého uhličitanu vápenatého ve vodě nahradíme sodíkem a pak nám vyjde, že celková tvrdost (tj. množství vápenatých a hořečnatých iontů je 0, protože je katex nahradil sodíkovými ionty a uhličitanová tvrdost, měřená jako množství kyselých uhličitanů (jakýchkoliv),tj. jako alkalita, bude třeba 12 něm. stupňů. jednoduše řečeno, analytikové-chemici, kteří kdysi tyto metody vymýšleli, vyšli z určitých vlastností (koncentrací jednotlivých iontů) povrchové vody a použili to nejjednodušší, teď měnenapadá, jak by se to dalo stanovovat jinak. zase takový chemik nejsem.
Snad je to pochopitelné alespoň trochu.
Voda kterou uvádíte z vrtu je velmi snadno upravitelná, směrem dolů, pokud jde o tvrdost. Veškerá tvrodost je tvořena uhličitany.
Pokud jsou to uhličitany (kyselé) jen Mg2+ a Ca2+, pak je povařením nebo působením vodní rostliny Egeria densa snadno převedete na velmi měkkou vodu.

...Je psáno dGH tj. celková tvrdost ve stupních německých. Tedy celkový součet karbonátové a síranové...
Podle "akvaterminologie" ano, ale ve skutečnosti GH znamená celkový obsah kationtů Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺ a Ba²⁺. (Obsah třetího a čtvrtého prvku bývá ve vodě zanedbatellný a pro běžnou akvaristickou potřebu se neměří.) O obsahu uhličitanů, síranů, chloridů, dusičnanů, křemičitanů... GH nevypovídá nic.

No budu doufat Ještě to je běh na dlouhou trať...dno, kytky a pak krevetky, pořád v tom nemám jasno, co člověk, to názor...

Chybička se vloudí a pokud nejde o život....

kahua: nemáš zač, hlavně ať se daří.

Tohle mi stačí a moooo díky

Je psáno dGH tj. celková tvrdost ve stupních německých. Tedy celkový součet karbonátové a síranové.
Příslušnou pasáž ctrl c - ctrl v do překladače googlu a byť kostrbatě, ale přeloží.

Pravdu máš, zase jsem se ulovil v tom zmatečným označování.

Dík, ale anglicky to nedám A zde v katalogu se tvrdost myslí karbonová či celková?