Krevetky - chov
Ještě sem dělával že bordel necháš usadit a krevetky sleješ ale moc pracný pro padesát krevetek takže ještě dělám to že do usazenýho kalu, vody nad ním dám něco mňam do síťky zbytek má smůlu. Děti v malejch nádržích zkoušeli bordel v něčem zavěsit těsně pod hladinu v akvu na pár minut...krevetky si cestu našli. Víc mě nenapadá.
Jen na výměnu vody. Mám krevetky samotné a není potřeba vždy odkalovat, jen měním vodu.
Já mysle že budu vidět v akvu kvůli počtu. Jinak odkalovat normálně a do kýbla kam teče bordel třeba cedník..jednodušší záchrana prcků.
Já tam neodkaluju, jen vyměňuju vodu, je to 5 l koule.Ale silonku asi příště dám.
Ale odkalovač toho pak přes tu silonku moc neodkalí.
Jako pro výměnu vody je to OK, ale na odkalování si to představit neumím.
Abych nevysála mikrokrevery, tak jsem si odstřihla kousek silonové ponožky a gumičkou ho vždy připevníme na začátek odkalovače.
Hustý, zkusím! A díky za radu i lenkalor. Jen ti mikroši jsou průsvitní, bílej kybl sice mám, ale jestli to pomože. A krevetka stíle něco nosí, tak snad ještě přibudou.
Opět zopakuju ..baterkou v noci jim svítěj oči.
Blahopřeji.
Odsávej do bílého kýble, tam jsou vidět i ty malinké. Pokud mírně zamícháš vodu v kýblu, tak krevetky plavou proti proudu.
Viděny 2 mikro krevetky!!!! palec Jsou fakt ultra mikro! Je to vtipné. Jen teda nevím,zda jsem některé nevysála při poslední výměně vody.....
Mám radost! potlesk
Tak to jsi ještě nenakupoval v obchodech s laboratorním vybavením a chemikáliemi. Což takhle kilo písku za 1718 Kč?
www.sigmaaldrich.com/… Takže opět díky a zůstanu u svýho štěrku lehce propláchlýho, dříví z lesa nebo sadu atd. Ani nemám odvahu to přepočítat na tu litráž
Venco, píšou to v popisu, cituji: " Pro plnohodnotné využití jeho vlastností se doporučuje používat v tloušťce alespoň 5,5-6 cm.
Doporučené množství substrátu: 30x30x30cm - 5 litrů 45x30x30cm - 7,5 litru 60x30x35cm - 10 litrů 90x45x45cm - 22 litrů 120x45x45cm - 30 litrů"
zdroj
akvarijni-pisky.heureka.cz/…
Ale mně už všechny tyhle "spešl nejvíc nejlepčí" substráty přijdou jako další a další marketingový tah...
To se s tím nějak fláká,ne??? Furt tam má vajíčka a mladé nevidím...
A teď zase já. Když koupím substrát pro krevety, i přes jeho ukrutnou drahotu, např. Benibachi, jaký kytky se při týhle zrnitosti daj pěstovat? Rady, nápady, zkušenosti... Jo a dotaz, kolik toho budu potřebovat do akva o 240 litrech? Dík...
Dokud nedonosí...
Viz atlas "Mláďata se rodí postupně během 3 až 5 týdnů"
Jak dlouho krevetky nosí? Mám Red Cherry, nevím, zda je v tom nějaký rozdíl... Od 16. 12. viděna snůška.
Odhaduju tak nejdřív po 80 dnech a záleží na podmínkách a teplotě víc jak 26 ale už je na hraně.
Wanderer napsal: Mám tmavě modré Neocaridiny. Jenom tyhle, žádný další druh s nimi. Vylíhly se mladé, taky tmavě modré, ale mezi nimi i jedna přírodní zelená. Vybarví se časem do modra nebo zůstane přírodní a bude tak při dalším množení "snižovat množství barvy v populaci"?
Selektovat!!!! Nebo začít tvrdit že ti nejde o barvu a máš je jako úklidovou četu.
Díky. Já si to myslel. Už je pryč, jen jsem si chtěl svoje domněnky potvrdit. Zelená možná není přesné označení, prostě byla přírodní.
Nevybarví, odděl ji včas od ostatních.
Ale je to zajímavé, občas mám špatně vybarvenou, ale že by vypadla čistě zelená, nebo průhledná, to se mi nestalo.
Já ty světlejší házím do jiného akvárka, kde je jedno kdo se s kým smixuje.
Starší reakce
Asi se nikdo nebude zlobit když připomenu že svlek je dobrý v akva ponechat
Pri dobrej opatere je to ,,sekundová,, záležitosť.Myslím teda vyskočenie zo starého panciera.No samotná príprava na zvlek je dlhodobejšieho charakteru.Ak počas doby medzi zvlekmi nebude mať dostatok potrebných látok,tak sa kľudne stane to čo píše kolega.Krevetka sa nebude schopná zvliecť a môže pri tom i uhynúť.Práve nedostatok týchto látok a menšia tvorba hormónu vyvolávajúceho zvlek je pri starých krevetkách ,,koncom,, ich cesty.Mladé krevetky sú schopné sa zvliekať i raz týždenne,no u dospelých sa toto obdobie predlžuje a zvliekajú sa menej často.Na sklonku ich existencie už len 1 maximálne 2x do roka.
A práve tento fakt má úzky súvis s rozmnožovaním,kedže samičku je samec schopný oplodniť iba krátko po zvleku.
Klidně i uhyne
A pro tu mezivrstvu je tedy důležitá vláknina? Nikdy jsem neviděla se krevetku svlékat, tak netuším, jak je to pro ni náročné, jak dlouho to trvá nebo jaké problémy může mít, když je něco špatně...
Jedna vec je karapax a druhá vec, to čo sa nachádza medzi ním a novým väčším telom krevetky.A práve to medzi je dôležité pre dobrý zvlek.
Dík za upřesnění, ale vápník tam zřejmě je, když mají co svlékat.
Vápnik je potrebný pre vytvrdnutie panciera.Na samotný zvlek ale krevetka potrebuje vlákninu a tú dodáš len stravou alebo v podobe drevnej hmoty.
Ale velikost je jiná, světlo je jiné, rostliny, jejich množství a tedy spotřeba živin jsou jiné, osádka je jiná a tedy i zátěž prostředí, krmení je jiné...
Přesně tak.
Jsem pořád ještě totální začátečník, takže z toho žádný závěr nevyvodím, ale pořád mě překvapuje, jak každé z mých dvou akvárií reaguje jinak. Ať už ty ulity, nebo prospívání rostliny (ty samé v jednom rostou a ve druhém ne)... A přitom voda je stejná, filtr je stejný, údržba je stejná. Možná i u těch ulit potažmo krunýřů hraje roli ještě něco dalšího podstatného.
No a teď babo raď. Já jsem to před přidáním krevetek neřešila, ale s krevetkami mě ta sepiová kost taky napadla...nicméně, krevetky se pěkně svlékají v obou akváriích a problém mají jen ti okružáci v miníčku.
No, a já mám přesně opačnou zkušenost.
Voda z Prahy 3, stejná v obou akváriích. V jednom krmím bohatě a pestře (primárně krevetky a ampulárii), ale ulity tam byly docela bídné (jak jsem psala, s tou sépiovkou mám pocit, že se to lepší, ale bůh suď, zda je to opravdu tím). Ve druhém akváriu krmím vlastně jen bettu, docela střídmě, pro okružáky nic speciálního, a ulity mají vypulírované. Tak nevím...
To, co píše Raviolka mi konečně vysvětlilo stav mých okružáků. V akváriu s bettou krmím velmi opatrně, je strašně nenažraná a okružáci mají ulity ve špatném stavu, teď už jsou tam i krevetky, tak prikrmuji...snad se to zlepší. Ve větším akváriu je krmení pestré a dost přístupné a okružáci jsou v pořádku. Vodu používám do obou nádrží stejnou, měkkou pražskou.
Mám pocit, že to není jen otázka vápníku, ale i dalších látek.
Jo, taky máme celkem měkkou vodu. Krevetkám žádnou sépiovku nedávám. Zato když je pravidelně krmím Hikari, tak potom nosí vajíčka o sto šest a nemají problémy se svlékáním. Ze začátku jsem měl problémy se svlékáním, občas nějaká uhynula. V Hikari mají očividně všechno, co potřebují
No ještě jsem tu nenatrefil na rozpad krunýře...
Tak díky. Mám je od úterý a chtěla jsem jim přilepšit.mají se dobře, doufám.
Teď, aby všichni nezačali překrmovat krevetky.
Je to tu stran šnenků OT, ale mám z vlákna o rozpadu ulit uložený tento příspěvek od Raviolky:
Už to tu zmínil Designer (konchiolin!) a nějak to zapadlo. Klíče k pěkné k ulitě jsou v akváriích dva - bohužel drtivá většina lidí se soustředí na vápník, který je až druhořadý. Hlavní je, aby měl šnek kvalitní stravu. Díky tomu si vybuduje takovou ochrannou vrstvu, která nepustí okolní "kyselinu" k vápenatým vrstvám. Pokud mu něco ve stravě chybí, tak jednak postupně o vrstvy ulity přichází, a navíc si může chybějící látky šnek opatřovat tím, že okusuje vlastní nebo cizí ulitu. Obojí nechává celkem nezaměnitelné stopy a je to častější jev, než by se zdálo.
"Kvalitní strava" je samozřejmě pro každý druh jiná, neznamená to ale sépiovou kost nebo podobné zdroje vápníku. Chovám v ostravské (hodně měkké) vodě spoustu různých šneků a žádným vápník nepřidávám. Na ulitě je bohužel vidět, když se dopustím nějakého přehmatu a snížím nebo špatným způsobem změním krmnou dávku.
Vnější ochranná vrstva, tzv. periostrakum, je zjednodušeně řečeno to barevné. To je důležité a právě tahle organická vrstva je závislá na kvalitní potravě, protože má bílkovinový základ - jakmile je už obnažená vnitřní bílá (nebo spíš perleťová) vrstva, tak už je to opravdu jen o tom postupném rozpouštění v kyselině...
Jinak tloušťka ochranné vrstvy se mezi jednotlivými druhy liší a stejně tak i její náchylnost k poškození - vychází to z přirozeného prostředí daného druhu, z rychlosti metabolismu a růstu... Ale to by bylo na dlouho, je tam spousta souvislostí a zajímavostí (aspoň v mých očích). Před cca 2 roky jsem o tom měla přednášku v Bratislavě, mám tudíž na tohle téma hodně materiálu a fotek a jednoho krásného dne to snad poskládám do článku.
Zkráceně: Poškození ulity = nutnost začít pestřeji (nebo více) krmit. Spíš než přímé "přikrmování vápníkem" pomáhá u toho rozpouštění změnit parametry vody, on už si to šnek stejně neopraví, ale prvořadá je opravdu strava. Periostrakum se v běžné vodě nerozpustí. Naším cílem je, aby tahle vrstva byla silná - a aby si ji sami šneci nepoškozovali. Vápník je důležitý, koneckonců u mnoha druhů je množství aragonitu v ulitě úctyhodné, ale málokdy ho bývá ve vodě, substrátu, kamenech apod. + v potravě opravdu nedostatek.
Mám podobnou zkušenost, jsa z Prahy. Dala jsem kousek sépiovky, když jsem zjistila, že jsou někteří okružáky docela "okoralí". Teď, po pár týdnech, mám pocit, že nově dorostlé části ulit už tímhle problémem skoro netrpí, tak to možná zabírá. Žádné testy jsem ovšem nedělala, přiznávám.
Bohužel chybí měřítko, ale asi je to zbytečně moc. To už by s 25 litrovým akvárkem mohlo zamávat. Ta želvička nejde rozlomit a dát tam jen kousek? Jinak si můžeš nají, kolik máš vápníku ve vodovodní vodě a podle toho se rozhodnout, jestli je vůbec vápenec potřeba dodávat.
gis.scvk.cz/… Já jsem taky z LBC. Mám tu deklarovaný obsah vápníku 31,5 mg/l a (asi) jeho nedostatek se mi projevuje hlavně na okružácích a na krevetkách ne.
A proč to chceš dělat? Někdo jeví známky nějakého nedostatku?
Mohu do 25 litrového akva dát tuto želvičku, nebo raději vrátit do obchodu a pořídit a rozlámat sép. kost?
Zajímala mě právě tvá zkušenost, děkuju - mám ve dvacítce zhruba poměrně odpovídající kousek.
Přidat reakci
1 ...... [14] ...... 111 112
Zpět na obsah sekce Další živočichové • Zobrazeno 89263x