Články » Brazílie a krajiny okolo... 
Brazílie a krajiny okolo...
Ve veliký oblibě akvaristů po celým světě jsou rybičky z Amazonie. A těch je nepřeberný množství. A sou to druhy známý, míň známý a taky dosud nevobjevený. Na jednu stranu je to dobře, ale to, co dokázal bílej ksicht v tomdle koutě světa, je dost ostudný zjištění.
Takže sem docela rád, že se i přes snahu různejch rádoby ochranářskejch organizací daří do Evropy a potažmo (nádherně blbý slovo) i do českejch akvárek dostat různý druhy krunýřovců. Je mi celkem i jedno, jestli je to legálně nebo nelegálně. Jen to, že je to nelegálně, zvyšuje cenu, musí se uplatit někdo na celnici, na letišti a tak. Stačí se podívat i tady v našich končinách, co je tady darebáčků a kašpárků s napřaženou rukou. To samý je i v Brazílii.
Úplně nejhorší ale je, že v jihoamerickejch státech je všude daleko, vládnutí je poměrně roztříštěný, ale celkem solidně kooperující s těžařema a narkobossama. Když k tomu přičteme to, že na vládních postech sedí stejní troubové jako u nás, a vezmeme-li v potaz daleko větší (skutečnou) chudobu, tak musí bejt jasný, v jakým stavu tam asi je priorita ochrany přírody.
Z německých zdrojů je známo už přes 450 popsaných (víceméně) druhů krunýřovců. Tady jsou celkem solidní stránky http://www.l-welse.com/ .
Z jinejch zdrojů, třeba argentinskejch, je v povědomí, že těch druhů je okolo 1600 a víc. Já osobně si troufám říct, že i tohle číslo je solidně podceněný. Osobně bych si tipnul, že jenom ve státečku Sergipe na severním pobřeží Brazílie je těch druhů nejméně 2000. A to samé platí o státě Alagoas, a to přitom nejsou úplně typicky pralesní státy. A dokonce jsou jedny z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší. Je mi známo, že třeba v okolí Barra dos Coquerios (menší okresní město s asi tak 15000 lidma) v jiným koutě Brazilie bylo za tejden odchyceno víc jak 20 druhů s velkou pravděpodobností až jistotou prozatím nepopsanejch druhů.
Takže je dobrý se snažit tyhle druhy chovat v akvárku i z tohodle důvodu. Nejen proto, že jsou hezký. Protože civilizovanej člověk je blb a dokáže je v blízký budoucnosti vyhubit. Tak, aby je naše děti měli aspoň popsaný, v lihu a nebo na fotkách. Právě proto je mi jedno (z bezbrannosti jedno) jak se vod indiána lovce dostane třeba k Valašskýmu akvaristovi. A indián? Ten dostane za svou rybu stejnej obnos. Je li to ryba známá, tak za plnou vrši asi dolar. Kupodivu se neplatí v místních realech, ale dolary jsou v kurzu. No a za rybku neznámou, tak 10 dolarů za kus. (před 5ti lety to byly dolary tak 2)
Místní obyvatelstvo to poměrně často využívá a lov akvarijních krunýřovců bere jako obživu. Jenže lovců jsou 2 kategorie. Městský indián se s rybou napádluje hodně mil za svejch 10 doláčů za kus. Pralesní indián ví, že... tady chytíš tohle, a když to dostaneš do států a nebo do Japonska, Evropy, kamkoli mimo, tak víš, že prodáváš světovou raritu... endemit. O 50 kroků dál už tahle rybka nežije a ani nikde jinde v pralese.
A jak pozná indián, která rybka je vhodná do akvárka, když v životě neviděl akvárko a dost možná ani skleněnou láhev? Podle pídě! V jejich případě to je tak 17-18 cm, protože všichni jsou jak ustřelený kecky. U nás bílejch ksichtů je to tak 20-22 cm. Ryba do týdle velikosti se nevyplatí na sežrání, moc práce za málo masa. Zato bílej to koupí a eště dobře zaplatí. Sice občas i zastřelí místo placení, ale to je riziko obchodu. V Praze nebo v pralese je to stejný.
Tahle rozmanitost vedla vědátory k zjednodušení určování a vzniklo l-číslování. Není třeba si pamatovat celej latinskej název, stačí l-číslo. Něco jako metrická soustava pro krunýřovce. Jenže jak se od metrický soustavy upouští a každá firma má svůj extra šroubovací bit (proč by si měl člověk utahovat šrouby sám zadarmo, když to může dělat servis za peníze) tak vzniklo ještě lda-číslování a taky je jakýsi vga značení a těch sjednocovacích pokusů bylo daleko víc. Aby to bylo ještě jednodušší, tak máme i c-číslování pro corydorase a cw-číslování je obdoba c-žebříčku. Fakt jednoduchý.
Ale čecháček je šikula. Je sice pravda, že jsme mistři světa v tom, jak to nejde, a v tom, jak za to zodpovídá zrovna ten druhej, kterej tady nejni ale... krunýřovci jsou hezcí, a když je odchovám, tak je za ně i nějaká kačka. Takže to jde i s minimem techniky, protože jsme spíš chudá země a léta jsme byli zvyklí na techniku značky samodomo.
Takže se u nás daří (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) množit už docela dost druhů krunýřovců. Barevná variabilita je úžasná a docela mě těší, že se některý druhy rozšířily natolik, že je možno je sehnat i pod 200 korun za kus. U některých je ale problém rozeznání pohlavního dimorfismu (kluk/holka) i v dospělosti, takže to je někdy sázka do lotynky, co si přinesem. To je třeba zrovna tenhle pruhovanej krasavec http://www.l-welse.com/reviewpost/showproduct.php/product/285 . Pro ukázku variability zbarvení vám ukážu ještě dnes už poměrně běžnýho zvědavce http://www.l-welse.com/reviewpost/showproduct.php/product/216 . Tohohle inspektora bych i doporučil pro pokročilejšího začátečníka. Není až tak náročnej a hlavně je fakt zvědavej, takže je vidět. To se o jinejch moc říct nedá. Většinou jsou schovaní a noční tvorové. To, že obyčejnýho ancíka vidíme i přes den, je ve světě l-sumců velká rarita. Některá česká označení jsou až démonická, např. modrý fantom http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_modry_fantom , ale je tady i docela dost démonizovaná rybka s označením l046 http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_zebra. Je to asi zatím jedinej krunýřovec s podélnýma pruhama a je fakt hezkej (kdybych napsal moderně atraktivní, taky by se mi ho... stalo =) ). To z něj dělá drahou rybu. Jenže spousta lidí si myslí, že je to nějak extra náročná ryba, ale vono je to trochu jinak. Tahle rybka má málo jiker a ještě nemáme vychytaný podmínky odchovu. Přežívá málo mladejch! Jinak to není nijak zvlášť náročná ryba. I když pro začátečníka taky asi ne. Poměrně často stojí i víc jak 2-3 tisíce korun kus.
Ale je dost nás lidí, co nám elka učarovala. Jenomže zase... spousta lidí si myslí, že je to hezčí ancistrus a bude jim čistit sklo. To ale není až tak úplně pravda! Ono je totiž skoro stovka jenom rodů krunýřovců a pořád se nacházej další. A druhů je udávanejch taky skoro 800. Jenže je to trošku složitější. Ty popsaný druhy dejme tomu s přiděleným l-číslem maj jednu nehezkou vlastnost. Některý druhy maj 2-3 l-čísla a přitom vypadaj stejně... tzn., je to jeden druh a naopak jsou ryby s naprosto odlišnou kresbou považovaný za jeden druh. Někdy máme jen označení sp.rio například Tocantis. Žádnej bližžší popisek zatím není. Jasný je, že když je říčka velikosti Jizery tak můžeme mít jakous takous představu o místě výskytu, ale v Brazílii jsou soutoky o šířce 20 km poměrně běžný, a to už jméno řeky moc vypovídací hodnotu nemá.
Ale abych nezamluvil to čištění skla. (nezapsal =) pro šťouravý) Krunýřovci nejsou jen řasožravci, ale taky všežraví, masožraví a dřevožravci. Podle čeho se poznaj, je asi jasný, ale ještě zmíním, že maj trošičku jinak stavěný čelisti a zuby.
Známější druhy jsou třeba u masožravců Loricarie, ale i míň známý druhy jako např. Spatuloricaria nebo Pseudohemiodon. Všežravejch jsou známější třeba rody Hypancistrus nebo Peckoltia a míň známý například Hemiloricaria. Dřevožravý elka jsou hlavně druhu Panaque (Panaqolus, Cochliodon). A nakonec sem si nechal ty čističe skel takzvaný řasožravce. Známější rody jsou např. Ancistrus, Farlowella, Hypostomus, Baryancistrus atd. a méně známý například Pterygoplichthys nebo Lasiancistrus.
Takže máme co ochraňovat, ale i zároveň studovat. Dokonce si i leccos krásnýho můžeme do akvárka dopřát. Jenom si musíme dát pozor co. Některý druhy krunýřovců jsou fakt velký. Pro příklad uvedu poměrně známýho http://rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_sitovany. Na toho je boží pohled, když se nechá zavát pískem, ale vyroste i kolem 80 cm a to už v akvárku trpí a nikdo ho nechce do většího. Takovejch inzerátů už bylo... Ale je spousta druhů krunýřovců a nebo pancéřníčků se vzrůstem do 10 cm a i míň. Tak vybírejte.
Odkazy jsou ze skopčáckejch stránek http://www.l-welse.com/ a z českejch stránek http://rybicky.net/ .
Venca
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 31x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 04.02.2012 • Upraveno: 15.02.2012 • Přečteno: 929x
Schválili: alpaka 14.01.13 • Bob66 15.01.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Ryby
| 19.01.2012 | | Aklimatizace akvarijních ryb | 1770x |
| 26.05.2009 | | Pôrodnička v hlavnom/odchovnom akváriu | 3031x |
| 14.01.2010 | | Chytanie Cyphotilapia Gibberosa Blue Zaire Moba | 1406x |
| 14.06.2008 | | Africké cichlidy | 23859x |
| 21.08.2011 | | Odchyt krevetek | 1615x |
| 03.11.2009 | | Ryby v rybím domě | 3007x |
| 18.03.2008 | | Krunýřovci (Loricariidae) | 10442x |
| 09.03.2015 | | Malý špekulant s názvom Neoheterandria elegans | 91x |
| 05.04.2008 | | Krmení | 36221x |
| 12.10.2010 | | Žábrohlísty | 4369x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele