Na úvod musím připomenouti všem znalým a do problematiky chovu havěti vodní zasvěceným, že článek tento jest přínosem vědomostním téměř nule se rovnající a čtení jeho jest nehospodárným mrháním času Vašeho.
Ale teď vážně. Je zažitá představa že akvárko se odkaluje jednou tejdně 30% vody. Ale i jiný trošku nepřesný informace se považujou za slovo bóží . Akvárko je hrozná individualita a stačí ho posunout o metr a začne se chovat naprosto odlišně. Začnu tím že použiju vorvanou frázi...nejdřív čti a pak jednej. A pro ty co číst nechtěj a chtěli by všechno vědění vyčíst z jedný smsky mám ji tady.
vy.. se na to skoda penez a pro tebe i ryby je to lepsi
A pro Ty co si i něco přečtou, berte to s rezervou. Drtivá většina informací je neustále opisováná polopravda..většinou i s chybama. Když si něco najdeš sám či sama (nejvíc náročný na čas) a něco si přečteš je to rychlejší než se vyptávat a čekat na odpovědi. Na akvárko neexistuje univerzální manuál ani klávesová zkratka. A většinou když fakt začínáš tak abys měl-měla vodevřenej slovník. Když se v první větě vyskytne slovo telson, nitrifikační, pufrování a třeba karapax je to na Chocholouška. Ale to je nemoc z koníčkaření, za to prostě akvárkáři nemůžou.
Vlastní údržba nádrže se sestává ze čtyřech základních věcí. Odkalování, výměna vody, údržba rostlin a praní filtru.
Úprava zeleně je věc na 3-4 knížky. To záleží na mnoha okolnostech. Nejdůležitější je mít vhodný rostliny k parametrům vody, světelnýmu režimu, osádce ryb a času na údržbu. Složitější cesta je opačná..přizpůsobit podmínky rostlinám. Složitější na čas, na peníze i na procenta úspěšnosti. Je lepší mít v nádrži monokulturu něčeho nenáročnýho, nebo 2-3 běžný druhy v kondici, než mít sbírku raritních chcípáků.
Plovoucí rostliny se udržujou akorát vyhazováním. Většinou rosto sami. Někdy hůř rostou pod krycím sklem, a kapající voda je může i zcela vymýtit.
Kořenící rostliny je nutný občas ostříhat nebo olámat. Záleží na druhu a jeho křehkosti nebo tuhosti. Při sázení je dobrý mít dostatečnou vejšku dna. Rostlinky věčně na hladině jsou dost otravný. Některý kytky maj tu vlastnost že při přesazení ohnijou a obrazej. To samý platí o přechodu z formy do formy. Kdo netuší, ať si do vyhledávače zadá submerzní a emerzní. Myslím si že údržba by neměla bejt až tak častá protože úlomky rostlin na hladině se fakt blbě sbíraj a málokdy to dotáhnem do 100%. To nemluvím o postupným vyplouvání k hladině.
Ale taky záleží na tom jak si akva představujem. Někdo musí mít anglickej trávník a někomu stačí prošláplá pěšinka v koppřivách. To samý platí o akva. Mě se víc líbí divočina. Je dobrý si přečíst něco o konkrétních rostlinách ještě před prvním řezem. U něčeho platí že čím víc stříháš tím víc roste a u jinýho zase sebemenší poškození listu znamená jeho ztrátu. Divočina je věc hezká ale aby bylo místo pro ryby..Na to pozor! Jo a sou taky ryby co nedovolej rostlinám přežít takže i výběr ryb souvisí s rostlinstvem.
Co se nám u rostlin nemusí líbit. Poškozený rostliny a řasy! Sem tam poškozenej list je přirozenej a odumřelý části nám můžou odstraňovat třeba krevetky. Musej mít ale vhodný spolubydlící. Na to taky není jednotnej recept...to se musí zkusit. Větší poškození je třeba řešit. Nejdřív je nutný najít příčinu. Je dobrý si uvědomit že kytky nemusí jen něco ožírat. ale třeba šnek(chcete li plž) ampulárie je může pouze lámat svou vahou a nebo ryba jen vyrejvat. Souvislostí je mnoho. A polámaný kytky taky můžou vylučovat jedovatý složky do vody. Je toho mnoho.
Řasy jsou nedílnou součástí přírody a ve většině případů i akvárek. Teda ty viditelný. Je to poměrně i estetická záležitost ale záleží na druhu i vkusu. Někdo má rád holky zrzavý, někdo plnoštíhlý (krásný slovo) to je na každým z nás. Zelený sklo je ale nepěkná záležitost. V tom případě je nejlepší odstranit příčinu a najít pomocníky. Příčin může bejt mnoho, překrmování=přehnojování, špatná filtrace, světelnej režim na 2 věci atd.
Pomoc nám částečně můžou nabídnout jak ryby tak i krevety a okrajově i šneci plži. Krevety řasy sice žerou ale musej mít fakt hlad což je v málokterým akvárku. Ale třeba taková parmička černopruhá...ale zase něco za něco. Kdo má parmičky, nemá v akva nikdy dlouhodobě jávskej mech. A tak je to se vším. Třeba tejden nekrmený akva je viditelně čistší ale...někdy může způsobit jev kterýmu říkám ochutnání...ryby zjistěj že potěr nebo krevetka je supr mlska. A už jim to zůstane. Ale takovej ancistrus je na údržbu skla taky dobrej.
A nakonec to odkalování a výměna vody. Výměna vody znamená vylejt vodu a nalejt čistou, to je snad jasný. Hodně lidí tvrdí že 30% je nutný zachovávat, ale já bych řek že to je nesmysl. Menší množství vody bych měnil jen v případě nějakejch extra ryb co sou háklivky na změnu nebo něco podobnýho. Nebo při umělý změně parametrů vody, ale to už je pro znalce. Jinak já pravidelně odpouštím tak 70-90% a nemám problém. Další věc je neustále probíraný téma odstátý vody. Voda se takzvaně orazí a hlavně vyprchá chlor. Já si nemůžu dovolit mít někde odstát pár desítek kýblů takže napouštím vodu přímo z bojleru. Teplotu určuju na ruku, prostě jen aby nebyla úplně ledová. Samozřejmě že terčovcům by se to asi nelíbilo ale mám hodně druhů ryb a nemám problém. Napouštěná voda bejvá o dost chladnější a jedinej problém je že vzbuzuje u ryb a u krevet chuť se množit. Zase připomenu že je dobrý o chovancích něco vědět. Ale já si osobně myslím že prudkej déšť v tropický řece dokáže dost rychle zchladit vodu a značně ji zakalit..to je pro ryby přirozený. Jako když vítr zvedne prach a zastudí nás, taky to někdy přežijem. Dneska nás lidi každý vofouknutí vohrožuje chřipkou, tak aspoň ty ryby tak nerozmazlujme. Díky za to.
Ještě podotknutí k tomu chloru. Myslím že vyprchá už ve vodovodním řádu. Proč si to myslím? Mám ve společnejch akvárkách i ráčky a ty by chlor zabil i v malým množství...leč žijou a množej se.
Odkalování. Co to je? Zbavení se organickejch zbytků a jinejch mechanickejch nečistot v akva. Dělá se to odkalovacím zvonem a těch je moře typů. Některý fungujou dobře, jiný hůř. I uřízlá plastovka s kusem hadice poslouží dobře. Jenomže členitý akvárko se odkaluje blbě, tak je lepší když to za nás někdo udělá. Třeba dobrá filtrace nebo šikovná ryba.
A jak je k tomu donutit? Kal neboli detrit abych vypadal chytře je bordel v akvárku kterej je lehkej a snadno se zvíří. Pak má 2 možnosti, bud ho lapne filtrace, nejčastěji asi biomolitan a nebo se znova usadí. Z toho bych řek že logicky vyplývá že čím častěji zvířený dno tím víc nečistot ve filtračním médiu a tím častěji nutnost čistit filtraci. Tak proč toho nevyužít? Proprání filtru je otázka pár minut. Třeba takovej pancéřníček kropenatej to má v povaze, oďobává dno a tím žene kal tam kam chceme. Pancéřníček pro nás není vhodný? Tak pohledáme v atlasu, jistě je takovejch ryb víc? A co zvolit místo vločkovýho krmiva tabletky? Rybky je honěj po dně a zase vířej dno. A klidně i hladinový rybky se to naučej. Vločkový má i další nevýhodu, co není zpracováno hned většinou skončí ve filtru. Alespoň ty druhy kdy se vločky drží na hladině dýl. A co takovej kousek spařenýho filé? klesne na dno a ryby se můžou ztrhat. Efekt zvířenýho dna zaručen. Takovej kousek okurky udělá stejnou službu. A že okurka plave? Co takhle do ní vmáčknout kamínek ze dna akvárka? Že je to málo? Co zkusit 2 kamínky, 3 kamínky... Kdo si má furt máčet ruce? A co takhle při vypouštění pár kamínků odložit třeba do kelímku vod hořčice? Vím, že to sem nepatří ale docela by mě zajímalo kde se v týhle době vzalo tolik rumunskejch okurek a proč je v Rumunsku balej do Španělskejch bedýnek=)? A nebo to jde ještě řešit přístrojově. Kus hadice a zabublat nade dnem ať už hubou nebo flakónovým systémem. Já mám 2 metry hadičky spešl upravenej. Na jednom konci mám nalepenou cedulku huba. Cedulka na druhý straně s nápisem akvo se už vodmočila. To jako z hygienickejch důvodů abych strkal do huby jen jeden konec. Ale i s jednou cedulkou to docela často poznám kerej konec kam. A když je 8korun za 2 metry hadičky pro nás moc? Namočit ruku a pohladit dno prstama?
A co bych dodal na konec? Když čtu radu jak pouštět vodu do akva po skle abych nezkalil dno tak mě napadá jen slovo proč? Kal veme filtr...nebo se zas usadí. Co takhle úmyslně zkalit vodu před vypouštěním k výměně? Já to tak dělám desítky let..možná je to blbě a nevědecky ale mě to funguje. Jo ale takovej detrit je docela supr hnojivo pro akvakytí takže odkalování nepřehánět. Velký akva odkaluju tak 1-2x za rok a no poroblem.
Eště bych možná podotknul že je lepší prát molitan vo pár hodin dřív než vlastní odkalování. Z prostýho důvodu zachování dostatečnýho množství těch dobrejch bakterií. V menším akva to občas způsobí lehký mléčný zákal když to děláme najednou. A ještě mě napadá že když potřebuju fakt dobžře vyprat molitan, nebojím se ho dát na máchání do pračky. (samozřejmě bez prášku) Když přitom nevypouštím tak ani toto nepůsobí zákal. Toť ze zkušenosti.
Venca
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 60x • Nelíbilo se: 5x • Zveřejněno: 01.06.2011 • Upraveno: 01.06.2011 • Přečteno: 1384x
Schválili: Bob66 28.01.13
Žádné související články |
29.01.2007 | Převoz vánočního kapra | 830x | |
03.10.2010 | Pěstování ryb aneb akvaristika včera dnes a snad i.. | 2323x | |
11.01.2010 | Akvaristiko, jaká si byla a kam kráčíš ? | 1379x | |
01.03.2024 | Som akvarista začiatočník alebo pokročilý? | 20x | |
17.07.2012 | Detektivka... | 770x | |
05.08.2013 | Jak jsem vypustil poplašnou zprávu | 549x | |
20.06.2011 | Jak sem žehlil vodu... | 840x | |
26.01.2011 | Šupleroidní psaní a akvaristika jako taková ... | 913x | |
03.03.2021 | Soutěž o nejhezčí akvárium Československa | 556x | |
07.04.2012 | Zavřenej akvarista | 1081x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele