Články » Detektivka... 
Detektivka...
Zima je pro tropického akvaristu ideálním obdobím. Třeba takový ČEZ tě v tuhle dobu miluje. Neustále Ti posílá obálky s nápisem vážený pan. Uvnitř je složenka s cifrou, která mívá klidně o kolečko víc na konci. To prý nic neznamená... to je jen nula.
A nebo takovej místní uhlobaron. Zrovna poslední zimu tady u mě byl asi 3x. Vždy si vzal všechny prachy, co mám doma. Ale musim se ho zastat, protože tady vždy vysypal nějaké uhlí. Sice jenom trošku, ale nejspíš chtěl, aby se na všechny dostalo. Zlatý chlap.
Ale zima má i další svoje výhody. Třeba návštěvy. To chodí příbuzní a známí vyžírat udírnu a pomoct vypít víno, aby se nezkazilo. Rodiče dětí z kroužku zase choděj očumovat akvárka... sežrat klobásky, vychlastat víno, upatlat skla.
V tomhle případě jde hlavně o ženský. Trochu mi připadá, že dnešní děti nemají táty. Všechno kolem dětí tak nějak zařizují baby. Ale tyhle návštěvy jsou mi celkem nepříjemný. Já furt nějak nevim, jak se k těm babám chovat.
Už oslovení čusíček a nebo ahojík mě přivádí do trapné situace. Musím se otočit, abych se nesmál nahlas, ale tohle oslovení od dospělé ženské je fakt směšný. Jenže to si zase poprskám akvárka...
Naposledy tady byla Markéta, to je Zdendova máma. A prý čusky busky. A to je jí 38 let. Žluto modro zelený vlasy, nýtek v nose, nad okem kroužek, na ruce barevně namalovanýho tučňáka (prý to stálo 20000) a ve výjstřihu Vencu Klausů s protáhlým ksichtem. Nevim proč má ten ksicht tak protáhlej, jestli z toho, co vidí a nebo jen proto, že Markéta zrovna nemá ty svý asi pětky v práskačce.A to u doktora v čekárně řešila, že má kroužek i tam a že se jí to podebralo. Že si ji nenechá udělat na zip, káča pitomá.
Ukazuju jí své nové krunýřovce, na které jsem půl roku šetřil. A prý co je to za chcípáky, ani to neplave a válí se to na nějakým klacku. Tak jí vysvětluji, že je to takový rybí kníže Švancmberk... vysoké pořizovací náklady a pořád to jenom chrápe. Někdo je prostě takový.
A že prý abych to vyházel. Že prý mají v akvaristice nádherné truhly a potápěče. Jo Markéta, na tu se vždycky těším. Zvlášť od doby, kdy mi pravidelně vrací vypitou láhev od vína. Abych prý měl kam nalít to svý výborný. Prostě to s náma baby koulí.
Ale přece jen máme víc času se věnovat akvaristice. Maximálně nás může vyrušit nějaký zajímavý pořad v televizi. Ale tento politováníhodný čin se může opakovat nanejvýš 2x za 10 let nebo jak to ten Chocholoušek vysvětloval.
Zato příroda pro nás pracuje celou zimu. Pilně a nezištně. Mráz trhá stromy, silná vrstva mokrého sněhu láme větve i celé stromy. Hodně sněhu a rychlé jarní tání podemílá stromy a obnažuje kořeny. A když se k tomu na jaře vylíhly na javořinách 2 párky lesožravejch traktorů, je jasný, že všude v okolí máme spoustu možností najít naprosto parádní dřevo do akvárek pro krunýřovce.
Jen aby už bylo počasí a mohli jsme vyrazit. Tak plánujeme celodenní výlet. Jak to ale zaonačit, aby to děti bavilo? V rámci rodičovské schůzky oznamuji termín. Ženský jsou celkem rády, že budou mít volný den. Akorát se ozývají hlasy, jestli mě to ještě baví. Že děti zlobí a jaký my jsme byli jiný. Že bysme nepočmárali zeď, nebo něco nezahodili na zem místo do koše. No nedalo mi to a zmáčkl jsem na telefonu nahrávání.
Několikrát jsem si to doma pouštěl a pak jsem se rozhodl. Výlet za dřevem bude jako detektivka.
Pouštím dětem "tajnou nahrávku" mínění rodičů o dětech a vytahuji lupu. Dneska půjdeme na první jarní výpravu okolo vesnice. Zkusíme najít nějakou zajímavou dekoraci do akvárka a zároveň budeme jako detektivové. Zapátráme po tom, jaký stopy po rodičích jsou v okolí vidět a jestli jsme jako děti horší. Děti jsou docela nadšený.
Vyrážíme a směr je starý zbořený Huškojc mlýn. V lese nad mlýnem je takový velkej ďolík. Někdy je uprostřed jen trochu vlhkého listí. Ale někdy se vytvoří docela velká laguna uprostřed tak možná i 5 metrů hluboká. přestože to nemá žádný přítok. Letos je to plné po okraj, a to tady vydrží voda celý léto i podzim. Takhle plné je to vždycky, když v televizi hlásí tisíciletou vodu. To znamená každé 3-4roky.
Tak se tady zastavujem a něco si povídáme o periodické vodě. Taky se ptám, kdo co o ní ví. Jarek si myslí, že by to bylo dobré pro listonohy. Vypukla hádka, jestli tady žijou a nebo jenom v tropech.
Tak to uklidňuju. Listonoh jarní a listonoh letní žije i v ČR a bla bla. Tady ale asi nebude a stejně je na líhnutí brzo. Ani žába není vidět. Tak bereme do plastovky vzorek vody. Já teda nic nevidím (zapráskaná mrtvice), ale děti vidí hemžení.
Výborně, doma se kouknem pod mikroskopem na nezmary, měňavky a různou jinou vodní havěť. Jiřík objevil asi 3 metry dlouhou dutou větev.
" Strejdo, ta se nám hodí pro krunýřovce". "Dobře, ale vezmem si ji jindy a nebo cestou zpátky, je docela těžká" zkouším to, ale bezúspěšně. "Ale neseš si ji sám!" a on ji chudák fakt dotáhl... a s takovou pýchou, že jsem neměl odvahu mu nabídnout pomoc s nesením.
Další naše cesta bude k lesnímu rybníčku. Jdeme kolem desítky let nakloněného buku. Takovej půlvývrat. Všude kolem jsou kopřivy, ale bývával tady udupaný plácek, kde se scházely děti z celé vesnice. Povídám o tom dětem.
"Tak daleko? " ptá se kdosi a mě akorát napadá, že to je asi 800 metrů na náves. Ale dnešní děti kouří klidně na návsi, což za nás možné nebylo... tak asi.
Sešlapávám kopřivy, aby se dal kmen obejít. Podařilo se. Ukazuji dětem velký, skoro zarostlý nápis. Kurková Naža.
"Anežko? Jak říkaj tvé mámě?"
"Naža!"
" A jak se jmenovala za svobodna, víš? "
"Ne "
"Kurková!"
"Zkus to vyfotit a doma se jí na to zeptat"
Pevně doufám, že mi nedá Naža přes hubu.
Došli jsme k rybníku, pomalu ho obcházíme. Kromě toho, že pomalu začíná kvést lýkovec, tady není nic k vidění. Akorát pár prázdných škeblí. Ty jsou ale fakt velké. Prázdný si děti rozebraly domů, ale plný vidět nejsou. Asi budou ještě zahrabaný. Tak si něco povídáme.
Jakože tyhle si do akvárka vzít nesmíš, když nemáš povolení. A když chceš mít v akvárku škebli, tak o tom musíš něco vědět. Škeble totiž sice potřebuje čistou vodu, jak všude píší, ale to se týká chemikálií. Jinak ale na druhou stranu musí mít ve vodě mikroplankton, kterým se živí. Takže v klasicky udržovaném a odkalovaném akvárku moc dlouho nepřežije. Většinou chcípne hladem.
Ale našli jsme taky zadní gumu od traktoru nakoulenou v rybníce. Až půjdem kolem Ježkovic dílny, tak si zkusíme, jestli bysme ji uzvedli. Myslíme si, že ne, takže další důkaz, že naši rodičové nebyli jiní a dokumentujeme to fotkou.
Tak to bereme přes kopeček, abysme se koukli na celou vesnici. Cestou dolů habřinou je podivně vlhko. A není tu žádný listí. To musel bejt při tání fofr. Ale zase je vidět pár hromádek s bordelem, co sem lidi vozívali. Les už to milosrdně přikryl peřinou z listí, ale tání to zase vysvlíklo donaha.
Tak se usazujeme na padlý modřín a já nosím exponáty. Nechci, aby se děti hrabaly a hlavně šlapaly přímo ve skládce. Koukám, že na okraji je shluk plastovek, který přinesla voda z lesa. Ty tady v poslední době rostou hojně. Tak beru 3 a zkoumáme je. Podle datumu je tý nejstarší 5 let... tu mohl v lese pohodit kdokoli z nás. Dál jsem přinesl 2 skleněný láhve. Jednu od ředidla a jednu od Jaru. Je s podivem, že jedna je plná vody a nerozmrzla. A ještě víc je s podivem, že jsme dokázali vyčíst rok výroby. 1983 a 1978. To asi dnešní mládež do lesa nepohodila. A nutná fotodokumentace...
Jdeme okolo Zahradníkojc skalky a tady se asi mrazem kus utrhl. No paráda, tahle skála je opuková, takže skoro na každém šutru otisk rostliny a nebo škeble. Neni problém najít šutr se čtyřma škeblema. Děti řádí snad 2 hodiny a nesou si mraky "šíleně vzácnejch" šutrů. Ženské z nás budou mít radost.
Začíná být zima, takže se pomalu vracíme. Jdeme kolem nádraží. Ukazuji dětem nápis na omítce vyškrábaný šutrem. "Venca je vůl". Ten nápis je tady víc jak 30 let. Tenkrát se nesprejovalo, tenkrát se škrábalo. To napsala Dany máma, u toho jsem byl.
Danuška se mě ptá, proč to napsala, ale říkám, že už si to nepamatuju. Přece nemůžu vykládat o zrcátku na bačkoře a dívání se pod sukni.
"A strejdo, ten Venca jseš ty??"
Přikyvuji, ale pravda to není. To byl Lojza Pešků, který se v 16 ožral a na motorce potrkal tatru. Prostě se zabil. Jenže pro tyhle děti je i 10 let stará událost dějepis a ten, jak je známo, do hlavy leze blbě. A hlavně to není důležité, jak se ten trouba, co napsal, jmenuje nebo jmenoval. Nápis jsme nafotili a hurá domů.
Máme kořen, škeble a já ještě práci.
Večer píši mejla, přikládám fotky a ráno hromadně rozesílám rodičům. Je s podivem, že do hodiny mám až na jeden odpovědi od všech. Od pochvalných reakcí po starýho vola... a že už to je dávno. Ale na té nahrávce bylo, že "děti pořád sedí u počítače". Tak vám nějak nevím, co si myslet... jsou to frackové a nebo má smysl pokračovat?
Věnováno všem jako poděkování za příspěvek na chod kroužku, který je někdy i o akvaristice.
Venca
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 61x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 04.07.2012 • Upraveno: 17.07.2012 • Přečteno: 771x
Schválili: alpaka 30.11.12 • Bob66 12.01.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Zábava
| 19.11.2011 | | Mříže, francovka, porcovanej medvěd a tak... | 683x |
| 25.01.2012 | | Vzpomínky | 545x |
| 20.08.2013 | | Od parmiček až k pokoji plnému zvířat - 2. část - Terčovci | 489x |
| 10.04.2012 | | Proč si nepořizovat mořský akvárko... | 1174x |
| 07.08.2013 | | Od parmiček až k pokoji plném zvířat - 1. část - Jak to všechno začalo | 761x |
| 09.02.2014 | | Rybičky.net aneb pořádná lekce | 68x |
| 27.05.2011 | | Dětskej den aneb jak prudit rodičovstvo...a taky jak ho pumpnout... | 918x |
| 04.01.2012 | | Kreveta Ostravská pruhovaná... | 1011x |
| 01.03.2011 | | Akvaristickej bůh.... | 1821x |
| 30.12.2012 | | Ženská neakvaristická.....aneb, jak dostat opušťák... | 1266x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele