Tři prvňáci

Někdy vloni to vzniklo a já si na sebe ušil bič. Už to slyším ve vzkazech. Bič se plete a ne šije!! No dobrá, tak umotal, ať mám klid. Moje spolužačka učí u nás na vsi a vzkazovala, že dcera furt mluví o rybičkách  a jestli bych nemoh přijít dětem něco říct? No nemoh.. já mám sice hubu nevymáchanou a stydět se moc neumím, ale někam se řadit, to nemám rád. Vždyť i z pionýra mě vyhodili, ale byl sem za to pochválen=)

Jenže dopadlo to úpně jinak, protože ženský to s náma zkrátka uměj a taky ta mládež, co mi chodí blejt do sena, hulí trávu a přiblble se tomu tlemí, mi moc nesedí. Takže sem to vzal jako formu boje..třeba to některý děcko chytne a bude čučet do skla, jezdit na burzy a než se dostane ke canabisu, dostane rozum. Jo jestli se ve slově canabis píše nějaký písmeno 2x tak se omlouvám, za nás se to nebralo.

Začal sem to probírat tady na fóru..jak na děti 1-3 třída? Jak na ně? Co je zaujme? Tak to sem si pomoh!!!!!!!! Ty sou na to malí! To nezvládneš! Vzal sis toho moc! Tak nějak sem si řek. Když už ostuda, tak ať se o ní aspoň mluví!

Takže daný podmínky: půlhodina mluvení o akvaristice. Ach jo. Jak na to vůbec netuším. Ale tak, co už, připravím se na ně. Polovil sem pár oček, mečovek, šneků a krevetek. Uložil do malejch plastovek a hurá do školy. Taky sem vytisk pár obrázků k tématu ve formě omalovánek a koupil asi 3 pytlíky bomparů. Ty bonbóny mě napadli na poslední chvíli. Jako slušnej způsob pro zdělení: už držte klapajzny.

Ve škole bomba...16 dětí, celá trojtřídka, úča, kuchařka, vychovatelka a starej tlustej kretén, co má doma rybičky, má o tom mluvit. A to sou ty ženský ještě k tomu kočky. Situejšn jak v trapný komedii. No nic ...po každým z dětí sem hodil bonbón, po ženskejch taky a začal.

Teď budete cucat a bude ticho. Začal sem tím, že sou ryby různý , různě se dělej. Třeba na živorodý a nebo maj vajíčka co se jím říká jikry. Nebo taky podle toho, co žerou..dravci nebo vége vége. Pak taky třeba podle toho, jestli plavou na dně, u hladiny nebo všude. Pozná se to, jak má ryba vohnutou hubu. Když ryba má tlamku nahoru, tak loví na hladině, ancík naopak žere ze dna atd.. Kupodivu bylo ticho. Když to někde začlo hlučet, tak sem hodil bonbónem. Děti se mohli strhat smíchy. Odpolední vyučování se nekonalo. Na pořadu dne byl život pod hladinou. Dětem se nechtělo, ale domů se musí. Tak trochu mě mrzelo že to nebylo fiasko a že nemůžu dost dobře říct..vidíte nejde to! Z dospělejma holkama sme kecali v šatně do půl šestý. Nakonec jsem zjistil, že kolovalo všechno kromě krevetek. Ty jsem jaksi zapoměl v kapse. Když sem je ukázal, byl můj osud zpečetěn. To jsme ještě neviděli..to fakt máš doma? Atd atd..

Asi po tejdnu druhý kolo..O rybách co moc neuměj plavat..prostě elka. Tam padl návrh na třídní akva...K realizaci bylo ještě daleko.

Slíbil sem, že nějaký akva dám dohromady, jenomže tady teprve začala ta správná prdel, diplomatičtěji řečeno, narazil jsem na první kámen úrazu. Když mám akva, tak nemám filtr a když mám filtr, nemám topení v příslušné velikosti atd. Vůbec sem v to sice nedoufal, ale oslovil pár lidí tady na rybičkách a sešlo se mi docela věciček, kytiček, rybiček, až sem to honem skoro neměl kam ubytovat. Některý věcičky byli duplicitně i vícečetně, takže sem je směnil za vhodnější či potřebnější a tak podobně..

Ledová sprcha..Akva je supr ale...nemá homologaci. A kurva..na nový nemám domů, natož do školy. Jo a je kolem toho děsně papírů. Ale ředitelka navrhla, že se akva koupí ze školních peněz. Máme pětaosmdesátku=)¨

To jsem ovšem ještě netušil, že akva ve třídě, který je koupený jako set, musí bejt zkontrolovaný eště dráteníkem, esli to ve fabrice třeba blbě nezapojili. A razítko stojí prachy. Snad mi ani nevadí dvojí kontrola, jako spíš to, že světlo je nedostatečné..nemoc setů! Kdyby se děti tak neangažovali, tak sem se na to vyflák. Za dobrotu  za blba nebo jak se to říká.

Po dalších požadovaných lejstrech sem prohlásil, že budu šedá eminence..akvárku rozumím, ale papírům ne. Všem to přišlo ohromně zábavný, jak můžu bejt šedá, když pořád chodím v khaki a to je zelená.

Ale akvárko ve třídě funguje a máme i kroužek. Akvárka bez papírů, ale kontrolora uchvátili ryby, takže bez zápisu. A dokonce, když sem řek, že kdo nezlepší známky a chování, toho v kroužku nechci, tak se snažili snad všichni. Jenom s tím tý vole a hůůstýýýý sem si nějak nevěděl rady. Až jednou blik...začal sem říkat tý vole děti můžu mít nový, ale fakt vole hustý ryby, Ty sou ale hustý...Jo zabralo to...začli se smát a vod tý doby jen vobčas hustě vybarvený..

Na papírech mě zaujalo, že k práci s dětma potřebuju snad i číslo ponožek, ale že by se někdo  ptal nebo chtěl třeba razítko, jestli nejsem třeba úchyl, tak to ne. Jsme zvláštní země.

Do kroužku chodí celejch 14 dětí, což je celá škola. Třeťáci šli do jiné školy a letos přibyli jen 3 prvňáci..vlastně, co to kecám, prvňačky a ty už se taky zůčastňujou schůzek. To je v kostce celý moje poučení...s dětma a ouřadem to není jednoduchý!

Jo v kroužku máme krevetky, sekavce , l 270 a l 205 a běžnější druhy rybek. O těch elkách neříkejte mý ženě..platil sem je ze svýho. Já totiž vyhodil sponzora..on po mě chtěl samolepku na každý akva a o dětským dnu se o něm zmínit, jakej je borec. Za to koupí krmení za 200 měsíčně.

No přežil to..byli tam lidi =)

V dávných dobách, svrchní křída to sice už nebyla, ale když se rohlíky ještě vyráběli v pekárně a ne v gumárně a pámbů se ještě jmenoval Lenin, jsem si pořídil  první akvárko a doufám, že to některému z dětí taky vydrží taky tak dlouho.

Václav