Amazonie, domov oblíbených krunýřovců trochu jinak...

Teď, v posledních dnech, jsem na netu zahlédl něco o české amazonii a s chutí, ale opravdu s chutí jsem se od srdce zasmál. Proč pořád potřebujeme srovnávat nesrovnatelné. Amazonie je totiž něco nepředstavitelně úžasnýho a děsivýho zároveň. My, běžní evropani, máme v deštným pralese životnost tak maximálně 15 minut. Kousne tě pavouček umřeš, štípne tě brouk, udusíš se, dotkneš se rostliny a uhnije Ti ruka... teda, když to stihne... Pomineme hady a žabky se šípovým jedem na zádech. Komár a zimnice atd. Prostě ráj na zemi.

Takže se trošku rozmyslíme, a když chceme i přesto poznat amazonii in natura, tak se trošku poradíme s místníma, jak na to?

Máme asi tak 2 možnosti výběru poradců. Bílý osadníky nebo druhej typ obyvatelstva... domorodce, což v mým případě byli Tupí indiáni. Bílej osadník do pralesa moc nejde, a když už tam je, je to nejspíš někdo, kdo potřebuje bejt před lidma dobře uklizenej. Prostě někdo z drogový mafie, a nebo jinej banditos nebo desperados. To vo těch drogách platí všude a ne jen v kolumbijský části povodí. Když se tyhle 2 světy protnou, jsou z toho obrovský slumy kolem velkejch měst, kde bohužel žijou i indiánští narkomani.

Bílí sice umí španělsky, portugalsky, anglicky nebo jinej nám blízkej jazyk, ale o pralese a řece toho vědí mnohem míň jak indiáni. Ale hlavně tihle civilizovaní lidé vypalujou prales kvůli dřevu a kvůli pastvinám a s těma já nemluvím. Ono po pravdě nemluvím ani s lidma, co naprosto věcně zastřelí indiánskou rodinu, protože bydlí tam, kde se bude kácet. To je dnešní každodenní realita. Takže mí poradci byli Tupí indiáni.

Indiáni jsou ale Tupí jen podle jména. Jde o příslušníky obrovské jazykové skupiny Tupí- guaraní. Bohužel mnohý kmeny a s nimi i jazyky jsou na pokraji vyhynutí. A kreolizace taky hubí jazyky.

Podobný je to u nás. Všechno máme kůl, týví, písí a místo spojení máme konektivitu. A národností tu taky máme dost na vyhynutí nebo splynutí. Ale říkáme si civilizovaní, takže se podle toho chovejme.

Zrovna já jsem (kooperoval=)) spolupracoval s několika muži kmene, jehož jméno znělo něco jako mnge. Bohužel už jsou to jen míšenci a jejich jazykem už mluví opravdu jen jejich nejstarších soukmenovci. Je jich  už jen kolem 100ky.

Teď už bych měl asi zadávat ohromující čísla... jako je průtok, miliony akrů nebo kiláků čtverečnejch, taky můžu psát o tisícovce přítoků ale... s internetem umíte? Wikipedii znáte?

Tisíc přítoků... čemu se dá říkat přítok? Kdo to spočítal. Viděl sem přítok asi 12 km šířky. Do tý doby sem myslel, že Dunaj v Bratislavě je veletok. To samý by mě zajímalo, kdo spočítal, že na dolním toku je spád 1 cm na 30km. Bílej vědec to těžko přežije a indián to k životu nepotřebuje.

Ale abych se dostal k těm krunýřovcům. Tady fakt žije skoro v každým potoce jinej druh, a dost možná i před peřejí a za peřejí taky jinej. Problém je v tom, že sou nepřístupný a tudíž neznámí. Ovšem to je jedině dobře! Zatím poznaný druhy jsou celkem solidně popsaný tady. http://www.l-welse.com/

Nikdo nikdy nespočítá, kolik tady žije druhů, ale mám obavy, že to příroda spočítá nám.

Když už tak rádi přirovnáváme, zkusím své vlastní přirovnání. Pamatuju kolem vesnice pastviny, kde se pásly husy koně atd. Taky toho tam hodně kvetlo. Bohužel jsme si místo koní žemlů či brůn ochočili koně zetory. To mělo za důsledek to, že se louky pokosí v jednom tejdnu a spousta rostlin vyhynulo nebo aspoň skoro. Nestačej totiž vytvořit semena. Na kytkách závislí motýli vymizeli. Trošku asi podceňujem přírodu. A nebo přirovnání jiný. Před pár stoletíma tady byl většinou prales. Pak se vypálily políčka atd. Kam sme to dovedli to víme. Dneska je spousta polí ladem. Vrací se to ale k pralesu?

Já vidím monokultury bodláků atd. Možná za pár desítek let by vznikly křovinatý pláně...pozděj vrbiny, olšiny a za pár set let i stromový patro... teda bez zásahu člověka.

Zrovna tak to ale funguje v Jižní Americe... Akr lesa vypálíme za den... Sice do měsíce je tam až třímetrový křoví, ale jiný než bylo. Porazit stoletej strom je hned...

Teď si představte tu plánovanou obrovskou přehradu v amazonii. Kolik potoků s neobjevenýma krunýřovcema zatopíme a tím je vyhubíme a nebo jim umožníme křížení. Hydrologický podmínky ovlivníme celý planetě.

Snažme se bejt nejen obchodníci... Rozšiřme povědomí o jejich akvarijním chovu. O amazonii se fakt bojím. Velkej problém vidím v tom, že o ní moc nevíme. To, co indián nazýval něco mezi gepo a gapo je vlastně přechod řeky a břehu. Loďkou už to nejde ale pěšky taky ještě ne. Boříš se.

Skoro bych řek periodicky zaplavovaný... ale zase! Periodicky znamená pravidelně a to pravda není. Teda něco jo a něco ne. Záplavová území sou různý. Někdy větší a někdy menší. V tomto případě i o pár desítek km od břehu. A co je v hloubce amazonky, to znamená pod vodou... řekl bych těžko říct. To znamená, že je to jako u nás... tisíciletou vodu máme taky každý 2-3roky atd. Ale tohle území, který není přístupný jinak než na vznášedle, musí mít svoje tajemství. Tam musí žít druhů... možná i nějaký sauři. Fakt to svádí k tomu, že se z ranní mlhy vynoří nějakej bramborasaurus nebo jiná potvora... a to někde bejvá mlha celej den. Ale určitě tam žijou nevídaný rybky, žabky, ještěřice a různý jiný bahňousové nepopsaný.

Hodně mě překvapilo, že se domorodci bojí vody. Opravdu, ale je proč. Velký hejna piraní, potvora, co se Vám zavrtá do močový trubice, různý pijavice, kajmani, i když na Orinoku je to krokodýl a na amazonce snad 2 druhy kajmanů... ten, co mu řikaj žakáré, je prej útočnější. A další jiný radosti! Na druhou stranu jim to nebrání v tom jíst vodní tvory. Spletou síť přes potůček a hodí do něj hrst listí. To listí omámí ryby a jen je seberou ke konzumaci. Sice snědí občas i vzácnýho krunýřovce, ale rozhodně je zabijou jen z hladu. To se o nás říct nedá...

Až někdo zas napíše... mám v akvárku amazonii! Berte ho s rezervou.

Tak po dohodě s šéfem... Až mi zase nějakej blbec zase napíše, že sem primitiv... budu souhlasit... nejsem sice ťežař, ale hubu mám bílou... ale stydět se za to eště umím... To je dost hnus..

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/256093-tezari-v-brazilii-upalili-osmiletou-divku-z-domorodeho-kmene-pry-pro-vystrahu.html

Venca