Tak tady máme jaro.
Někteří ptáci už řvou a sem tam už i nějaká kytka smrdí. To pro akvaristu z vesnice znamená, že v týhle době bude mít na svýho koníčka míň času. Začnem pravidelně znásilňovat trávu sekačkou, vyměňovat tašky na stodole po krutý zimě a počítat první králíky, který chová na sežrání.
Já vim, že to je vo neakvaristickejch věcech, ale já tak začal úmyslně. Nedávno sem sledoval veledůležitou diskus vo tom, jak málo je tenhle web vodbornej. A že se sem tahaj i věci ze života a že se to vobčas podobá nějaký sociální síti. A já si dovolím myslet, že je to tak jenom dobře. I když pevně doufám, že nejsme tak blbý jak fejsbůk.
Sice nejsem v těch vodbornejch slovech úplně kovanej (Já skončil u slova chozrasčot), ale myslím, že sociální znamená něco jako společenský a nebo komunitní. (neplýst s komunistickým) No a platí to, že ne každej akvarista musí bejt asociální morous, co je imrvére zavřenej v místnosti s akvárkama a nechápe, jak může někdo chovat třeba psa.
Každej rybičkář je jinej, stejně tak jako každý akvárko je jiný. Někdo jde víc do hloubky a někdo je takovej přírodně línej. Obojí má něco do sebe. Myslím, že hodně lidí udělalo tu zkušenost, že akvárko začlo prospívat až po začátečnickým nadšení provázený neustálým vrtáním ve dně. Zvlášť markantní je to u kytek.
Já vim, že věci kolem rybiček sou to nejdůležitější a to, co je vokolo, je vlastně zbytečný, a hlavně to, co se děje kolem nás, se nás netýká. Všechno je v týhle zemi v pořádku a nemáme si na co stěžovat. Ale já sem prostě divnej.
Nebaví mě držkovat u gambáče a nemyslím si, že to jak se chovaj naši haranti, je jen jejich problém. Furt nevím, jestli už toho vím vo rybách tolik, abych moh říct, jsem akvarista, ale jak už se tak člověk většinou s..e do toho, čemu až tak moc nehoví, tak i já se trošku montuju do akvaristiky. A snažím se to předat dál.
Kdybych věděl, co to vobnáší, tak do toho nejdu. A kdybych věděl, co mi to přinese, tak bych naopak do toho šel už dávno. Podivnou schodou náhod vzniknul takovej soukromej kroužek, a ač sem tomu nepřikládal delší poločas rozpadu, tak už nějakej pátek fungujem.
První pravidlo, který sem při práci s dětma pochopil, je, že každý dítě je podle rodičů geniální a nevinný. A taky, že děti tloustnou bez příčiny. Všude jinde platí zákon o dodaný a vydaný energii, akorát u nás ve vsi je to jinak. Jo a taky to, že děti v kolektivu mluvěj dost děsným způsobem. Sprostý sou jak dlaždiči. Odnaučování je u některejch docela těžký, zvlášť po rozhovoru s tatínkem. Takový to "Ty vole, je to v tam, já ho parchanta i seřezal, aby nebyl sprostej, ale ku... vono je to v něm a já už se nato můžu" musí zanechat nesmazatelnou stopu.
Druhý pravidlo je vo úspěchu a neúspěchu. Za úspěch můžou geniální geny rodičů a navopak za neúspěch je jednoznačně na straně pedagogů a jinejch nerodinnejch příslušníků. A taky vobčas stačí koukat, aby člověk pochopil, v čom děti doma žijou. Nápřah na pohlavek, jako že tohle se nedělá, vyvolávající okamžitý uzavření se do sebe o něčem svědčí. A to nemusim bejt pedagog. Vytvořit si důvěru taky chvilku trvalo.
Ale já to myslel dobře!!! Chtěl sem děti odvýst od počítačů a autobusovejch zastávek, kde se scházej kanabisáci. Myslím si ,že je to potřeba. Děti jsou takový, jaký si je uděláme... tím nemyslím vlastní výrobu a modrý voči po Jardovi, kterej nám chodí opravovat televizi. Myslím tím to ovlivnění rodičema. Takový to "pusť si simpsna a nevotravuj" se někde taky ukládá.
Vono všude v přírodě, takže i u ryb je to tak, že starej žralok učí malýho lovit vodmala a delfín zase učí delfíní móresy. (taky vím, že ani jeden z uvedenejch vlastně není ryba) Akorát mi lidi svý děti učíme šišlat a pak je za šišlání buzerujem. Nějak si to děláme vo dost těžší. Protože my staří už toho moc nepo... tak by to chtělo něco udělat s našima potomkama. Každej jak může. Jinak to špatně dopadne.
Upozorňuju. že to vůbec není lehký a jestli chcete něco podobnýho zkusit, tak se z toho nedá vycouvat. Teda dá... ale zklamání dětí se vymstí všem.
Pokusím se tady vypsat pár postřehů, který mi ztěžujou život, a na co by měl bejt šílenec, kterej investuje svůj čas do cizích harantů, připravenej.
V první řadě sou to samozřejmě prachy. Všechno dneska stojí prachy, a proto jsem vlastně i začal zveřejňovat dění kolem kroužku. Se zištným úmyslem, že někomu něco levně přebyde. Trošku sem počítal s tím, že nemůžu děti udržet jen u akvárek, ale, že to bude tak širokej záběr, mě fakt nenapadlo.
Zkrátka nelze počítat s tím, že ze všech dětí vyroste Takaši Amáno a nebo doktor Ikebara. Děti to musí furt zajímat. Jinak blbnou a uchylujou se k přiblblýmu aj sí kjů sa nebo knize ksichtů. Ale abych se vrátil k těm prachům.
Prachy prej nesmrděj, ale podle mě nejsou prachy jako prachy. Ale nezávislost stoupá s vejškou konta, to můžu potvrdit. Když máš kačky a můžeš si v tomhle případě koupit, co chceš do akvárka, je to nejsnažší cesta. A občas nějakou kačku dostanem. Jenže člověk musí umět číst mezi řádkama. Když od někoho něco dostaneš, jsi dlužníkem, ač chceš nebo nechceš. A to i v případě, že to vlastně není pro Tebe.
Pokud možno je dobrý se vyvarovat toho, aby si člověk vzal něco od blbce. Uvedu pár modelovejch situací.
1: Já vám dám pár kaček a vy nalepíte na akvárko ceduli...Lojza Novotný Servis koloběžek , nejlepší na světě. Tak na tohle nehrajem.
2: Nebo jeden konkrétní Lojza... poslal nám 2 kila. Potud v pořádku. Jen těch 6 mejlů a 20 vzkazů tejdně s očekáváním odpovědi jakej je borec, je trochu otravný. Na to mu zvysoka... poslal sem mu je zpátky.
3: Já na to mám... od těch nic nechceme... ty jsou jak zaseklá gramodeska. (historická mp3ka)
4: Je toho víc, na co si dát pozor. Ale i slušný lidi existujou... to fakt nekecám.
Pomoc materiální...
To je kapitola sama pro sebe. Občas se najde darovatel opravdu slušný části vybavení, dokonce třeba máme ph metr v digitálu, a nebo vnější filtr, a za to fakt díky. Nechci, aby to znělo hloupě, ale filtr je užitečnější. Ale děti se při měření tvářej důležitě a vůbec nevadí, že to zatím není zkalibrovaný. Už brzo bude. Máme novou sondu... hééč. Ale zase modelový situace.
1: Vychcánek. Pošli poštovný a já pošlu to a to. A nechce posílat obyčejným balíkem. To zavání a vy jste chytří, nemusím to popisovat dál. Byl sem asi 5x blbej, teď už větřívám včas.
2: Sklo. Vlastní akvárko je kupodivu většinou to nejlevnější z výbavy. Umím si podle váhy spočítat kolik stojí balík s nejistým výsledkem a pokusy o ošizení na poštovným (aspoň pade a eště budu mít červenej puntík=)) je celkem běžný. Z vlastní zkušenosti vím, že akva poštou poslat lze za určitejch podmínek. Nepomůže cedule vo křehkosti. Antiblbézní zabalení je mnohem vhodnější. Dlouho ležící akva je stejně nutný přelepit a to stojí peníze. Když se musí starej spoj dlouho čistit tak je levnější nový akva než součet poštovnýho a poplatku sklenářovi. Nehledě na to, že prasklý akva je taky dar za všechny drobný. (Ale to museli rozbít pošťáci) Já sice blbej sem, ale v čerstvý prasklině stoletá špína napoví i tomu, co se nemenuje Holmes.
3: Snad ani nemusím popisovat sbírku nefunkčních topítek a filtrů. To je taky zajímavej fenomén. Spousta věcí při přepravě poštou přestane fungovat... občas se tam čistě náhodou objeví cedulka oprava by finančně přesáhla cenu nového kusu=)!
4: 2 topítka v balíčku na volno bez novin lze sice nazvat lidskou blbostí, ale za snahu to překvalifikujem na neznalost. Teda s přihlídnutím k tomu. že topítka topěj.
5: Prostě i to, co je zadarmo, něco stojí a po odpočtu ztrát za naslibovaný zaplacený zboží sem fakt vobčas s nervama v plechovým kýblu. Eště že mám i hubu plechovou, vocelový svaly a železný zdraví... včetně kloubů. =)
Další pr... je s rodičema. Někdy sou na zabití. Zase modelovky...
1: Prej máte v akvárku vodní hady (sekavec). Jo máme proč... Nejsem blbá vodní hadi nejsou.
2: Prej máte červenýho raka? JO. Zase kecáte... rak je hnědej.
3: Prej máte krevety... Nejsem blbá, ty sou jen v moři.
4: Prej dětem ukazuješ jak se rybám dává mrkev a filé... copak sem blbá... rybám se dávaj takový placičky ve žlutý piksle.
5: Bylo by to dlouhý vypisování...
Jiný škody..
Protože je nutný u toho taky naučit děti i něco praktickýho ze života (vzal by mě rohatej, když slyším větu "to jsme se neučili"). Je třeba s nima pracovat i manuálně. Ještě dlouho nebudene mít tolik peněz, aby sme si mohli všechno koupit v dostatečný kvalitě, nahodit barák taky nepůjde od počítače, tak občas stavíme i stolky a stojany pod akva. Možná je dobrý ukázat dětem, že 2 stejný kusy drátu nejsou stejný. Jeden de vohnout a druhej ne. Jo a takový to stříbrný železo je vlastně hliník.
Občas nám při podávání upadne a zároveň schoří přímočarka. Občas mi někdo při hledání kořenů utopí telefon, ale budiž. Taky sem dostal 500 pokuty. Vzal sem si totiž ve městě u popelnic kus desky, že se nám hodí na stojan. Podle cajta to byla krádež a eště sem ji musel vrátit k popelnici.
Takže, když se Vám v hlavě vozve nápad na akvakroužek, tak zalezte do kouta a počkejte, až to přejde, a nebo do toho jděte s celou hercnou.
Teď, až bude hezky, asi moc psát nebudem, ale přesto budem v činnosti. Myslete na nás.
Čtvereček a Venca
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 104x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 15.03.2012 • Upraveno: 15.03.2012 • Přečteno: 2270x
Schválili: Bob66 13.01.13
Žádné související články |
20.07.2016 | Ještě jeden, tentokrát jarní, pohled na botanickou zahradu v Liberci | 354x | |
03.06.2006 | Výměna vody a čištění akvária | 33729x | |
01.06.2015 | Kam chodit nakupovat? | 114x | |
18.01.2012 | Výroba akutní porodničky pro živorodky | 221x | |
22.10.2012 | Rostliny - od začátku do konce | 144x | |
21.10.2019 | Hnojení značkou SEACHEM | 99x | |
05.11.2011 | jak jsem koupil,rozbil a spravil fajfku | 125x | |
27.09.2015 | Jak jsem se rychle zbavil zeleného zákalu + edit2 | 712x | |
08.11.2023 | Ponořte se do světa nano akvárií | 103x | |
16.06.2023 | Vodní svět ve vaší režii, aneb jak vybrat ideální akvárium do Vašeho bytu | 217x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele