Výroba vlastního filtru

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17

No jo ale jak to zalepim silikonem tak tento spoj je pak už nerozebiratelny. Jakákoliv demontáž vyžaduje rozpiti prepadove šachty je to tak?

Ta černá věc je jak říkám gumová podložka (takže tesneni) a to bílé je plastová podložky to zda je už z teflonu nevím. Každopádně bych viděl skladbu při montáži takto. Na nos průchodka se závitem nastrcim gumové těsnění protahnu onen noc se závitem přes otvor a nasadim plastovou bílou podložku a přes ní maticí a dotahnu? Nebo ta plastová má být s tou gumovou pokupe? Před ní nebo za ni?

A nie je tá ,,plastová podložka,, náhodou teflonové tesnenie?

To černé těsnění vypadá na ó kroužek,jestli je to tak, vyměň jej za plochou podložku (plastová vydrží víc než gumová),ale v podstatě tam nemusí být žádná.
Odmasti lihem otvor,styčné plochy a průchodku včetně závitů a těsnění.
Průchodku nasuň do otvoru jako při klasické montáži a zajisti ji matkou ,stačí na jeden,dva závity,následně nanes akvaristický silikon na celé šroubení a popotahováním jej dostaneš i do prostoru otvoru,stačí dotáhnout matici a máš hotovo.Pro čistou práci si pomáhám lakýrnickou (maskovací) páskou,nerad čistím opatlaná skla.

To bílé není těsnění ale plastová podložka. To černé je těsnění.
A z obou stran to cenu nemá neboť z té jedné kde je matice by prošla voda přes závit.

Těsnění jsou tam dvě jedno černé druhé bílé jestli dobře vidím.

A proč nedat těsnění z obou stran?

Děkuji za rady i přesto to udělám obráceně. Tzn matice uvnitř nádrže a těsnění z vnější strany. Tesnit to bude

pokud neni tesneni oboustranne, stale plati, co jsem psal.
pokud jde o "vytlacovani" pruchodky, tak tlak pusobi kolmo na stenu a na jednotku plochy stejnou silou v dane hloubce, takze pokud se podivas na tvar, tak dolu netlaci nic, max tahne "zaveseni" vytokove hadice.
edit: overil bych moznost dotahnuti (matici ve vnitr treba zafixoval proti protaceni)

Nemyslím si. Ano přes závity to protece ale pak to zachytí ta příruba s gumovým těsněním.
Zákonitě když to tesni z jedné strany musí to tesnit i z druhé.

Možná jsme si nerozuměli. Já neprohazuji těsnění ale kompletně celou průchodku otočím a budu ji protahovat z vnější strany nádrže a utahovat ji budu z vnitřní strany.

tesnit to musi na strane, kde je pruchozi kus ne na strane matky, protykal by zavit

Chlapi může být problém s průchodkou když budu mít tu čas s těsnící stranou z vnější strany akvária. Pokud se matice silné dotahne tesnit by to mělo i tak.
Z logiky veci mi to přijde špatně protože kdyby těsnící plocha byla z vnitřní strany tak hydrostaticky tlak napomáhá svou silou k utěsnění.

Já bych se toho filtru nebál, měl jsem takový filtr (10x10cm komory)pár let než jsem si udělal o trochu větší (10x15cm) a funguje to také a s čerpadlem 600, 800, a teď 1200 l/h. Přesto že se dočteš že při pH 6,5 tam už žádné bakterie nejsou a že průtok je tak velký že by kdyby tam náhodou něco bylo tak je to spláchne ale podle mých zkušeností to pravda není a hlavně to není jen o filtru ale hodně dělá i plocha a vrstva substrátu.

V souvislosti s předchozím výpočtem bych byl pro nižší průtok filtru ve vypočítaných mezích, a pro zajištění proudu přidat čerpadlo.

No, trochu jsem počítal a vyšlo mi toto: Mějme externí kanistrový filtr o deklarovaném průtoku 900 l/h. Výrobcem udávaný průtok je měřen BEZ filtračních náplní, reálný provozní průtok je 1/2 až 1/3 udávaného výrobcem, podle použitých filtračních materiálů a umístění filtru. Takže počítejme s průtokem mezi 300 - 400 l/h. Koše mějme 15x15 cm, což nám dává plochu 2,25 dm2. Při kalkulovaném průtoku 350 l/h to dělá 5,8 l/min, což nám dává zhruba rychlost proudění daným průřezem kolem 18 cm/min, nebo 0,4 cm/s. Při konstrukci komor 10x10 při stejné rychlosti proudění to je zhruba 150 l/h, při 0,5 cm/s asi 180 l.

Při počítání parametrů externích filtrů mi vyšly maximální rychlosti proudění 0,7 cm/s, minimální 0,4 cm/s. S těmito parametry pracují externí filtry značek jako JBL, Eheim, Tetra a Fluval. V příkladu je počítán JBL e901.

Na tvou konstrukci filtru mi s těmito parametry vychází průtoky mezi 150-250 l/h, pokud bys chtěl více, je nutno zvětšit rozměry komor.

no plocha pres kterou proudi (v tvem jmenovanem pripade prumer 20cm) je cca 314cm2 a proudeni 1-2cm/s. Ve tvém budoucím filtru mas 100cm2 a proudeni 1-2cm/s. suma sumarum...... plochu mas trikrat mensi a proudeni stejne. takze jsi na tom 3-nasobne huŕ nez ty kupovane prutokace.
klidne si to postav- urcite ti to bude castecne fungovat.vedu tady jen debatu a upozornuji na mozny problem ktery muze nastat.

Presiel som viacero for a vsade som narazil viacmenej na rovnaky problem bud spravis iba biologicky filter alebo mechanicky, ale co tak nieco medzi? Ako potom vysvetlis fungovanie externeho kde pri priemere 20cm mas prudenie cca 1,5-2cm/s a funguje? A to maju este mensi objem naplni ako planujem ja, cize aby bakterie boli aj na konci filtra je treba rychlejsi prietok nie? To ze sa bude bordel hromadit niekde v rohu alebo na jedbom mieste je podla mna vyhovujuce lebo odkalis len tam. Ak si pozries nakres tak nasavanie je 16cm odo dna a kedze vsade citam, ze vzadu je idealna vrstva substratu cca 9-10cm tak to mas 6cm nad substratom a pri tom prietoku nasavacim otvorom je to vzhladom k mojmu planu pouzit jemnejsi substrat idealne aby nenasalo aj ten ci opat zmyslam zle? Preto tu pisem aby niekto poradil...

ano muze byt rozdil v rychlosti proudeni u nasavaciho otvoru a pak v jednotlivych komorach. podivam-li se na rozmery v nacrtu tak nasavaci otvor 10x5 a komory 10x10. tzn rychlost v tech komorach bude i tak brutalni (no proste klasicky prutokac).
Nehlede na celkovou cirkulaci v akvariu. Nasavani bude mit cca ve stredu akvaria a pak zalezi kde bude mit vyusteni tryskajici vody z filtru. pokud si ho dobre nenasteluje tak se mu bude bordel usazovat nekde v rohu a tam mu to ten nasavaci otvor tezko nasaje....

Pozor, je důležitý rozlišovat rychlost nasávání = pokud je malý vstupní otvor, tak je vysoká rychlost ... a pak rychlost průtoku skrz filtrační médium (daná průřezem komory) ... stejně tak ta pomalá rychlost platí pro "hamburg" = síla molitanu 5cm ... jakmile to táhne bez dodatečného prokysličování přes silnější vrstvu, tak by to mělo proudit rychleji (jinak budou ty bakterie jen na začátku a zbytek bude nevyužitý) ... přesné přepočty neznám a bude to spíš o nějakém odhadu a experimentování

tak pekne jsi to napsal....
teoreticka rychlost proudeni je 3-4cm za sekundu.... a pro spravnou nitrifikaci je potreba 5-15cm / min!!! budes mit klasicky prutokac......
takze ten prepadovy filtr udelaj pomalejsi a pak tam dej dalsi filtr ktery ti bude nasavat hrubou necistotu.
Ja to tedy tak nyni vyrabim. az akvarium bude v provozu pak samozrejme mohu podavat i dukazy

Ziadny dalsi filter s molitanom tam uz nechcem len z dovodu, ze tam uz filter bude a nechcem aby to posobilo rusivo a zaberalo dalsie miesto ktore nemam. Navyse podla prepoctov ked to pojde na 500-700l/h tak nasavanie bude mat tah 3-4 cm/s co je celkom dost aby nasavalo hrube necistoty ktore by sa mali usadzat v prvej komore. Ak pojde len o prudenie tak preco si nechat zabrat miesto ak nemusim a da sa to poriesit takto?

proudove bych tam nedaval... co tak nejaky honic vody s malou kostkou molitanu pro filtraci hrubeho bordelu v akvaria co ti nepobere ten prepadovy filtr.

Vystup z filtu budem riesit cez rampu po celej ostavajucej sirke (cca 40cm). Ako zistim ci bude prudenie dostatocne? Pohybom rastlin alebo? Ak bude potreba tak sa nebranim ani pridanim nejakeho cerpadielka iba na prudenie vody, ale to by som uz riesil asi cez prudove aby to nejako vyzeralo

Podle meho nazoru take zalezi, jak bude resen vystup filtru - pokud bude resen tryskou, pak proudeni asi nebude dostatecne - pokud vhodne resenou rampou, pak by se to mozna dalo zvladnout i pri nizsim prutoku. Souhlasim s tim, ze prutok filtrem nelze zvysovat donekonecna, pak by prislo na radu dalsi cerpadlo.

Důležité je si rozmyslet, zda chce jen jedno čerpadlo nebo víc ... průtok filtru 500 l/h by třeba šel, ale proudění (distribuce živin) v akváriu by bylo nedostatečné = musel by dodat do akvária čerpadlo, který bude jen honit vodu ... a nebo dát silnější do filtru, ale pak se snižuje účinnost filtrace.

Pokud se nepletu, akvo má hrubý objem 200 l, průtok bych viděl optimální 500-700 l/h, podle objemu vody po zařízení nádrže. Je dobré mít výkonovou rezervu pro doladění optimálního proudění. Pokud zustanes u navrhovaného čerpadla, není myslím extra co řešit.

Ten prutok necham zkusenejsim a rad jsem poradil, sam jsem si take takhle nabehl s malymi komorami

Tak to si mal sakra dobru radu. Do 7cm strbiny by som ruku vopchal tazko tak som to trosku prekreslil. Krycie skla poriesim s uchytkami ktore maju aj na rostlinna-akvaria a vrchnu vystuhu pri tomto rozmere netreba. Uvitam aj radu ohladne prietoku...

Vdaka, vyskusam a uvidim. Keramiku mam v plane dat do vracusok ale aj keby nie tak myslim, ze tym ze to bude skoro na konci tak to nebude treba tak casto cistit ci? Preto sa pytam na nazor tu skusenych akvaristov aby poradili. Hlavne ma zaujima ci som dobre zakreslil prepazky a ci to bude funkcne

Poradim Ti. Postav si to nejdrive z kartonu, to mas za chvilku, pak si tam prilep ten horni pasek, nasyp si tam nejakou napln, predstav si pristupnost v akvarku a zkus to vycistit. Ta cast s keramikou bude obvzlaste zabavna

Trosku som sa splietol a v druhej komore ma byt TM10 - hrube filtracne medium. Este upresnim, ze molitan nebudem davat v celku ale mal by byt narezany z platu 5cm hrubky kvoli lepsiemu cisteniu.

Ahojte, som vo faze pripravy realizacie noveho akva a nakolko nemam volne miesto mimo akva na vonkajsi filter a chcem nieco ucinnejsie chcem vnutorny komorovy filter podla prilozenych obrazkov. Komora 1 nasavanie a usadzovanie hrubych necistot, Komora 2 - biomolitan TM30, komora 3 - biomolitan TM20, komora 4 - sklokeramika alebo nieco podobne, komora 5 cerpadlo Eheim 150-1000 l/h nastavene podla potreby + topitko + mozno TM20 alebo valceky. Presiel som kompletne zopar diskusii, ale nazory su rozne a ja s tymto nemam skusenost preto budem rad za kazdu radu co inak...

Uváděná maximální doporučená tloušťka filtračního materiálu (5 cm) platí jen pro pomalutekoucí filtry jako je hamburský rohožkový filtr (HMF) nebo pískovou filtraci. (V horních vrstvách pískové filtrace se nachází asi 100 tisíc bakterií oxidujících amoniak a asi 1 milión bakterií oxidujících dusitany na 1 gram filtračního materiálu. V hloubce pouhých 5 cm se už jejich populace pohybuje na hranici pouhých 10%.) U rychletekoucích filtrů, což jsou prakticky všechny kanystrové filtry, to samozřejmě neplatí, protože rychlé proudění vody rapidně snižuje dobu, kdy je voda v kontaktu s filtračním materiálem, ale na druhou stranu se zase okysličená voda protlačí rychle do všech částí filtru, než z ní stačí bakterie ten kyslík spotřebovat. Rychletekoucí filtry mají ale také nevýhody, mezi které patří třeba to, že nejsou schopné příliš dobře filtrovat jemné částice a obsahují nepoměrně méně bakterií, než pomalutekoucí filtry, protože silný proud vody filtrační materiál neustále omývá a strhává bakterie z povrchových ploch. Bakterie, které proud nestrhne, jsou obvykle bakterie anaerobní (denitrifikační), které osídlují vnitřní plochy porézních materiálů, do kterých se rychlý proud nedostane. Už jsem také psal v jiném vláknu, že filtrační kapacita nutná k zajištění nitrifikace, je ve skutečnosti velmi malá. Na odbourání amoniaku (a dusitanů) z 1 g krmiva stačí teoreticky jen 1.2 mL filtračního materiálu Eheim Substrat Pro, nebo 130 mL středně hrubého bioakvacitu (PPI 20), pokud tedy uvažujeme celou reklamovanou plochu těchto materiálů. V rostlinných akváriích filtrace není potřeba vůbec, resp. rostliny filtraci příliš nepotřebují. Kdo ji naopak potřebuje, jsou ryby. Pokud si dobře vzpomínám, tak Markéta Rejlková (Raviolka) se někde zmiňovala, že v žádném svém akvárku filtraci nepoužívá, ale možná si to pamatuju špatně. Takže z mého pohledu u kanystrových filtrů k problému s kyslíkem určitě jen tak nedojde. Pokud by bakterie v kanystrovém filtru opravdu dokázaly spotřebovat z protékající vody všechen kyslík, tak by nám v akváriu velmi rychle pochcípaly všechny ryby. Kanystrové filtry ale postrádají některé vlastnosti, které jsou zase typické pro pomalutekoucí filtry. Všichni víme, že filtrace není jen biologická, ale i mechanická a chemická. Podle toho, co čtu na fórech, se ale dnes biologická filtrace povyšuje nad ostatní a tvrdí se, že mechanická či chemická filtrace jsou v podstatě zbytečné. Kanystrový filtr může být podle mě velmi dobré filtrační řešení, pokud v něm budou zastoupeny všechny typy filtrace: jemná vata pro mechanickou filtraci, porézní materiál pro biologickou filtraci, a ideálně i aktivní uhlí (nebo extra drahý Seachem Purigen) pro chemickou filtraci. Mechanická filtrace zbaví vodu tuhých částic a koloidních organických látek (je třeba ji ale velmi často čistit, jinak se promění v biologickou a přestane plnit svoji funkci), biologická filtrace zase prostřednictvím mineralizace odstraní z vody část organických látek a pomůže nám rovněž s odbouráváním amoniaku a dusitanů (žádoucí je ale spíše aerobní, než anaerobní mineralizace), ale pouze chemická filtrace dokáže účinně redukovat obsah rozpuštěných organických látek. V rostlinných akváriích sice rozpuštěné organické látky nepředstavují bezprostřední nebezpečí, ale mohou významným způsobem přispívat k růstu řas. Dobře navrhnout filtr je podle mě velký kumšt. Stačí, aby se v něm začal hromadit detrit a různé anorganické sraženiny (např. vysrážené železo s fosforečnany apod.), a na problémy máme zaděláno. Hlavním cílem filtru by měla být především dokonalá mineralizace (dokonalá přeměna organických odpadních látek na anorganické rostlinné živiny), což ale většina filtrů ani při sebevětším objemu filtračních materiálů nezvládá. Rozhodně si tedy myslím, že je lepší kvalita před kvantitou, tj. dobře navržený mini-filtr je lepší než špatně navržený mega-filtr.

Filtr má jednu komoru 50x50x15 jak zajistíš aby voda tekla přes celou jeho délku ty komory jsou 4 čerpadlo má jen 1000 l/h. Poteče to jedním pruhem a co se bude dít tam kde voda bude stát. Ten proud se bude měnit podle toho kde bude mít menší odpor. Je to filtr na podstatně větší průtok. Má sice jednu ohromnou výhodu protože je otevřený ale jestli to pomůže to nevím. Nic se nemá přehánět. Já mám komoru jen 15x10x50 a čerpadlo 1200 l/h druhou komoru čistím tak 2x do roka a občas tam leccos roste co nemá. Přitom dno akvária je další ohromný filtr 180x50x10 cm.

zkuste si porovnat hodnoty s kanystrovými filtry, plocha cca. 30x30cm, výška cca 50cm, průtok 1700 l/hod. a fungují (příklad je Eheim 2080). Já bych to s tím kyslíkem neviděl až tak tragicky

Nedával bych tu poslední čeřící přepážku. Stejně před ní je volný prostor za "Hamburským molitanem" a navíc se ti zmenší objem, který čerpadlo vyčerpe při poruše sání, což se určitě hodí.
Tu jsem tam dal kvuli pocitu, ze kdyby sla voda vrchem, tak nepotece celou plochou hamburskeho filtru.
Co se objemu na vycerpani tyka, tak jedna komora navic ci min nic neresi, na plose akva 250x80 to bude o centak vic, takze zanedbatelne

vaaclav napsal: Do toho filtru nacpe tři čtvrtě matrace a slabé čerpadlo to nemusí ale dělat čeřicí přepážky protože nebudou funkční. Nitrifikační bakterie potřebují kyslík to aby v tak pomalém filtru vzduchoval.
V planu je cerpadlo Jebao DC-4000, pripadne Jebao DC-6000, takze zas tak pomaly to nebude, budu se snazit to udrzet na cca 1x precerpat nadrz za hodinu.

Pochytil jsem nekde jednu vychytavku. pod ty dratenky (ja tam budu mit jezky)si instaluj pudni filtr. Je to takova plastova mrizka pod kterou se bude usazovat hruby kal. Pri udrzbe vysajes cerdalem vodu z komory a nemusis dratenky vytahovat.
To zni logicky, jednoduche na vytvoreni a zjednodussi udrzbu, diky za tip

Dle me je zbytecne delat ty prepazky kaskadove...... prurez tve komory pres kterou ti pujde filtrovana voda budes mit 7,5dm2. Prutok odhaduji cca 700l/h .... ten ALE ZATIM NEVIME...... jakou vysku ti bude cerpadlo prekonavat?
Vyska stojanu cca 93 cm a vyska akva s podlozkou dalsich 74cm

laKatos napsal: takze se budu opakovat...
prosim o podlozeni nejakeho pokusu,test nebo zkusenosti z provozu u velkoobjemovem filtru a jeho nedostatku kysliku na jeho konci coz zaprcinuje nefunkcnost ba nadbytecnost teto hmoty.
Aj ja sa budem opakovať:

Slavko napsal: (jej existencia je dostatočne zdokumentovaná v rôznych textoch ohľadom čistenia odpadových vôd)

Takže, skúste hľadať...

Prípadne, poprosím o to isté, ale v opačnom garde, tj. o podloženie, že filtračná hmota v akomkoľvek množstve a s ľubovoľne pomalým prietokom nevedie k nižšej účinnosti filtra (vzhľadom k jeho objemu).

Také mě to s tím kyslíkem už delší dobu zajímá. Mám externí filtr, nemám v něm čeřící přepážky, ale mám v něm vzduchování. Takže by mě zajímalo, jestli jsem to vzduchování nekupoval zbytečně a jestli má nějaký efekt.
Uvažoval jsem i nad nákupem O2 testu od Tetry. Vyjde na cca 300Kč, což mi přišlo trochu moc na ukojení zvědavosti, obzvláště když nevím jak je přesný. A vzhledem ke konstrukci filtru bez těch přepážek můžu odebírat vzorky jen na některých místech filtru. Navíc to vzduchování nemůžu demontovat, protože mám vývod vzduchu i do akvária, který je vzhledem k absenci jiného čeření hladiny nutný (už se mi udusily ryby...).

vaaclav napsal: Do toho filtru nacpe tři čtvrtě matrace a slabé čerpadlo to nemusí ale dělat čeřicí přepážky protože nebudou funkční. Nitrifikační bakterie potřebují kyslík to aby v tak pomalém filtru vzduchoval.
reaguji jen na toto......

nemyslím, si, že by jakékoliv množství filtrační hmoty škodilo
(snad jedině z pohledu konkurence mezi bakteriemi a rostlinami o některé látky, ale to je specialita) - ale jestli se ptáš na to kolik je dost, a kolik už jsou zbytečně utracené peníze, protože míň hmoty by prokázalo stejnou nebo velmi podobnou službu - to bude v každém akváriu jiné, myslím, že nezbývá než experimentovat na konkrétním akváriu

takze se budu opakovat...
prosim o podlozeni nejakeho pokusu,test nebo zkusenosti z provozu u velkoobjemovem filtru a jeho nedostatku kysliku na jeho konci coz zaprcinuje nefunkcnost ba nadbytecnost teto hmoty.
Jde mi o toto - tvrzeni ze filtracni hmoty je hodne ze bude nedostatek kysliku pro bakterie tak mi driv chcipnou ryby udusenim. spis bych to videl na nedostatek amoniaku/dusitanu a o to prave pak v tak velkem filtru jde.....



pokud tady nekoho svym vypisovanim otravuji omlouvam se. Mam takovy divny zpusob dotazovani se ale myslim to dobre...
dekuji za vsechny reakce verim ze budou ku prospechu vsem

Ako ďaleko/hlboko bude molitan osídlený baktériami závisí a) na dostatku kyslíka, b) na dostatku amoniaku/dusitanov a c) na rýchlosti dodávania týchto "živín" (rýchlosť prúdenia vody). Obsah dusitanov/amoniaku asi zvyšovať nechcete. Obsah kyslíka, ani rýchlosť prúdenia vody síce zvyšovať možno, ale iste nie donekonečna...

O maximálnej rýchlosti cez biomolitan (30 cm/h) som čítal len v jednom článku ohľadom hamburského filtra (a sto krát zopakované v iných článkoch), takže túto informáciu nepovažujem za dostatočne overenú. Lenže, nejaká maximálna hranica určite existuje (jej existencia je dostatočne zdokumentovaná v rôznych textoch ohľadom čistenia odpadových vôd), lenže je rôzna pre každý druh filtračného materiálu a úzko súvisí s tým, že pri určitej rýchlosti vody jej prúd strháva baktérie so sebou, resp. ich núti nájsť si iné miesto.

No a rýchlosť prietoku cez filtračné médium určite súvisí aj s jeho znečistením/osídlením, ktoré zužuje prieduchy, a tým voda prúdi rýchlejšie (v krajnom prípade vzniknú mŕtve zóny, kade voda neprúdi vôbec), no a toto zrýchlenie prietoku dokáže len ťažko niekto definovať, a tak to ostáva na skúsenosť, resp. štýl pokus-omyl...

To bych úplně netvrdil, vody s přemnoženými sinicemi a řasami bývají často eutrofizované vody negativně ovlivněné člověkem.

nesmine vzdy brat extremy...... jsou i krasne stojici tune bez ras

V přírodě rostou řasy a sinice o sto šest což tady nechceme takže z pohledu přírody jsou akvária spíše nepřirozená

dobre vemu tedy klasicky osazenou 200litropvou nadrz...
z toho 3-5 procent je 8litru filtracni hmoty.
pro filtr se doporucuje sila/tloustka filtracni hmoty 5cm pak pry uz neni kyslik pro bakterie (to by nam jiste i vymrely ryby ale nejak stale zijou i pri vetsich filtrech- verim ze bakterie vydrzi vic jak ryby takze ma smysl dat vetsi filtracni hmotu) nebo je ten filtr zcela zbytecne velky. - no pokracuji dale......
pro onech 5 cm ziskame plochu filtru 40x40cm..... a ted vemu prutok zase doporucovanych 10cm za minutu celym prurezem plochy 40x40. tzn musim mit prutok 960l/h.
Chapu ze toto je doporuceny jakysi vzorec ale opravdu pri vetsim filtru/filtracni hmote nebude zadny kyslik pro bakterie treba az v delce 50cm ze pisete ze je to zbytecne velke?

3-5% filtračního objemu ve vztahu k celkovýmu objemu akvária, tím se dá velmi zjednoduše řídit. Ovšem při rozhodování to chce porovnávat tzv. osídlitelnou plochu, která bude třeba u molitanu měnší než u kvalitní keramiky a potom ty procenta nebudou až zase tak platit, ale ať je z čeho vařit a od něčeho se odpíchnout.

ano ten clanek znam....
dalsi moznosti je vodka filter atd.....
ale kde je ta hranice kdy mi doporucite dej velkou kostku vs ten filtr je velky a nevyuzijes zbyvajici hmotu.... mam toto vlakno nekolikrat proctene (ano mam ho cele od pocatku) presto stale ctu vetu ze je dulezita filtrace v urcitem objemu ale kde je ta hranice ze mi reknete ze to je zbytecne.....

jak mam predstavu ze ta kostka je 50x50x50(cm) na 500 litrove akvarium.

kdysi jsem mel na 200l akva eheim ktery tahal vodu pres 60l barel plny sitoviny z cibule a brambor (pri stlaceni to byl jakysi po domacku vyrobeny bioakvacit) a nemel jsem nikdy problem.

rybicky.net/clanky/1517-sirny-denitrifikacni-filtr-%E2%80%93-sulphur-denitrator-%E2%80%93-jak-jej-v-cechach-vyrobit

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17