Výroba vlastního filtru

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17

Ještě že jsem se přišel poradit Ty svorniky vůbec nejsou špatný nápad. Nakreslil jsem si to a když bych to správně vyfrézoval šlo by to. ale asi bych musel zmenšit vnitřní pruměr ať mám nějaký materiál. Stačilo by to to stahnout třeba M5. Moc té praxe nemám v oboru se pohybuji teprve 2 rokem

v tom závitu vidím možný problém. Bude muset být stejně s jemným stoupáním a i tak bude problém možná to utěsnit. Spíš bych přemýšlel o svorníkách, které by ty protikusy stahovali k sobe přes gumu a pojistil to o-kroužkem, pokud tak velký průměr bude možné běžně sehnat

Viděl bych to nějak jk to znázorněno na obr. 2

Jinak také už jsem zkoušel barelový filtr a nad hranatou kostkou z plexi jsem přemyšlel ale u barelového filtru se mi nepovedlo pořádně utesnit spoj, použil jsem nadobu z doplňků pro sportovce. A nad tvorbou z plexi jsem se vykašal ptž jsem v tom viděl haček skrz uzavirání. Jinak zkoušel jsem vyrobit filtr i ze vzduchotěsné krabice na potraviny, bohužel mi krabička neudržela tlak a začalo to téct. Tohle je můj 3 pokus tk snad se to teď povede

Hlava bude právě schovaná v uzávěru, uzávěr a hlava bude jeden celek.Na to jsem právě myslel ...Počítám že místo na filtrační material bude 170 mm a vnitří hloubka uzávěru cca 80 mm zaleží na velikosti hlavy. Na výkresu je právě naznačena hloubka víka, přesný rozměr zatím neznám ale počítám okolo 80 mm. S tou průhledností mě to taky štve, přemyšlel jsem že bych na jedne straně udělal půl kulatý otvor a normalně tam vnitřkem nalepil plexi o tlouštce 2mm, šlo by to krásně natvarovat do tvaru.

beru zpět, koukal jsem znovu na ten tvůj plánek a pochopil, jak to myslíš. To tam vyjde.

tak to bohužel nemůžu sloužit, ale těch 170mm bude žalostně málo. Když vezmeš výšku filtrační hmoty, která by měla být pro slušnou práci aspoň 160mm, tak už ti na hlavu nezbude nic. Já o této alternativě také přemýšlím nějaký týden, ale jako vhodný materiál jsem si zvolil plexisklo. Jednak jde snadno lepit, kostka molitanu je hranatá a tak jde přizpůsobit tvar přesně kostce a hlavně, bude do něj vidět a tak mám možnost kontrolovat, jak na tom filtrační materiál je.

Díky za rychlou odpověď, na výrobu se chci vrhnout hned po novém roce, nedostatky na výkresu chci promyslet při práci, ještě nevím jak mi tam bude pasovat čerpadlo a musím dodržet hloubku 170 mm, víc mě totiž nepustí soustružnický nůž a vrták takové velikostí bohužel nemám. Ještě bych chtěl poprosit o nějaké odkazy na vyrobou filtrační hmoty na míru. Nejlepe z vlastní zkušeností.

co se týče použitého materiálu, můžeš ho bez problému použít. Jedná se o polyamid (PA6). Je zdravotně nezávadný a neuvolňuje ani dlouhodobě žádné obsažené látky.

Zdravím, hodlám vyrobit tenhle vnější filtr. Budu ho soustružit ze silonové tyče o průměru 120 mm. Chtěl bych se zeptat jestli nemůže být vyrobený filtr škodlivý vůči rybám a rostlinám. Je vhodné na -kluzná ložiska, plochá a tvarová těsnění, ozubená kola, řemenice, kladky, lanové kotouče, vodící pouzdra a uložení, transportní válečky, pouzdra kulových čepů, vodící desky a lišty, spojky atd., ale nikde se nepíše nic o akvaristice …Chci použít vnitřní čerpadlo at-201 které schovám v uzávěru, ve výsledku bude uzávěr a čerpadlo jeden celek. Spoj obou protikusu bude na závit, mezi proti kusy bude těsnění takže by to mělo udržet vodu tam kde ji potřebuji. Na přívod a vývod nejspíše použiju z pl. El. průchodky. Odvzdušnění mám vymyšlené tak, že vnitřek uzávěru bude do konusu. Ve středu bude díra z metrickým závitem -nejspíš M6-8 na to bude samozřejmě protikus šroub M6-8 ze silonu a mezi protikusy těsnění. Odvzdušnění provedu tk že nechám samospádem naplnit filtr dokud nebude vycházet voda skrz odvzdušňovací otvor, poté ho uzavřu a spustím čerpadlo. Vše bude vyrobeno z nekovových dílu, jelikož měď a jiné kovy mají vlyv na vodu. Byl bych rád za jakoukoliv připomínku ,radu cokoliv

má niekto skúsenosti s týmto čerpadlom? Páči sa mi jeho spotreba a zároveň prietok. Dík za pomoc.
www.akvariumonline.sk/…

jak píšeš, první přepážku jsem tam dal, aby se v ní hromadil největší bordel. Spojeno to bude, jak jsem už psal, dvěma U trubkami o pruměru 40mm s odvzdušněním pomocí vzduchovací hadičky v nejvyšším bodu.. a trubky ve filtru dám, jak jsem odkoukal od ostatních, kteří tento filtr provozují, co nejblíže jeho dnu..

tak tu první přepážku může mít pouze na usazování sedimentu Ale nevíme čím to taky spojí pokud tam nebude ta spojovací hadice až úplně dolu je to k prdu ta první přepážka jak říkáš.
Čerpadlo je na tobě co uznáš za vhodné vše je skoro totožné

já právě uvažuju taky o eheimu compact 1000, jelikož mám s eheimem jen dobré zkušenosti. Mezi mé další kandidáty patří Sicce Idra nebo New jet NJ1200, který vychází nejlépe co se týká ceny, výkonu a spotřeby.. nevím no

Trochu nerozumím té první přepážce tu bych vynechal. Další věc je jestli ti při ucpání přívodu čerpadlo nepřečerpá příliš vody do akvária. Tenhle filtr provozuji už více jak deset let a naprostá spokojenost.

No já jsem spokojený s Eheimem, už ho mám 3 rok už ale začlo vibrovat. Ale pokud není blízko skla tak oněm nevíš. Ale zase je to trošku dražší ale spousta lidí kupuje newjet a jsou spokojený taky. Ale u Eheimu máš prostě věruhodné všechny parametry.
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…

Prvotně jsem byl přesvědčený, že půjdu do fluval fx5, ale nakonec jsem se rozhodl pro tuto variantu. Vnější filtr k akváriu jeden už mám - Eheim classic 2217 + k němu chci přidat tento skleněný, z důvodu, že tam narvu daleko větší množství filtračních médií. Počítám, že se mi tam vleze cca 50l bioakvacitu hrubosti 20, který mě nařezaný ze zbytků výjde na přibližně 900Kč, akvárium na 1400Kč, skříňku si dodělám doma svépomoci + ještě dokoupit čerpadlo. Zatím stále nevím jaké koupit. Doporučil by mi někdo nějaké, se kterým má dobrou zkušenost?

topítko jde vyřešit externím topením na hadici. Taky ho mám, a jsem nad míru spokojen . www.akva-tera.cz/…

Jelikož vidím že máš nové akvárium tak bych ti spíš doporučil nějaký vnější filtr. Pokud si spočítáš že potřebuješ čerpadlo akvarium stolek pod akvarium abys to dostal do takové výšky. Dál nějaké filtrační media, keramiku výjde tě to na větší peníze než právě externí filtr.
Nechci tě odradit ale u koupeného filtru máš záruku. Máš jistotu že to bude fungovat dobře. Jediná nevýhoda koupeného filtru nedá se tam strčit topítko.
100% bude fungovat tvůj návrha ty 2 cm x 30cm díry budou bohatě stačit. I na nějaký vyšší průtok kolem 2000l/h-5000l/h

přesně jak píšeš, akvária budou ve stejné úrovni spojená dvěma trubkami o pruměru 40mm s odvzdušněním pomocí vzduchovací hadičky v nejvyšším bodu. Ty provzdušňovací 2cm mezery jsem odkoukal od akvaristů, kteří tento druh filtru už nějakou dobu provozují, tak snad to fungovat bude

Pokud máš představu,že horní hrana filtru a horní hrana akvária,budou ve stejné výšce, a propojeno nějakou trubkou shora, tak fungovat to bude. Problém však je vychytat množství přečerpané a vracející se vody. Zda ty 2cm mezery budou dostačující tak to netuším.

zdravím, plánuju výrobu vlastního skleněného filtru z akvária o rozměrech 60x30x60, který bude umístěn vedle akvária o rozměrech 160x60x60, a bude pracovat na principu spojených nádob. Mám takovouto představu o velikosti jednotlivých komor.. myslíte, že bude fungovat?

Jen doplním, že zleva bude do filtru vtékat voda z akvária a z pravé komory bude z filtru čerpadlem hnána zpátky do akva..

tak bude to môj prvý filter vlastnej výroby .. nechcem preplácať drahé filtre, a ten môj filter pri terčoch už nestíha

Stacilo, ale zalezi na tom, co od toho chces a jak to udelas .

a 20l by nestačilo ? mám aj také

To 54l akvarko bude prepychove velke .

ahoj, tak by ma zaujímalo aký objem by mal mať ext. filter pre 300l akvárium ... mám doma nejaké zvyšné 54l akvárium mohlo by to stačiť?
samozrejme idem o externý samo -domo filter

Co myslíte bude to fungovat ?

Sid napsal: Jen pro zajímavost - čím ten O2 měříte?

sera O2 test www.sera.cz/…

Jenže nevím jestli už se mi ta voda neokysličuje už při plnění té nádobky. Připadá mi to strašně hodně na výtoku z filtru 5mg/l. Ono by bylo asi lepší ponořit a nabrat, jenže to bych asi musel vzít vývod z akvária a prvni s ním napouštět nějakou nádobu, která by přetékala do akvária. A z té nádoby nabrat přímo tu zkumavku bez čeření.

Jinak díky za názor

...a myslíš tedy že by má filtrace za jistých okolností mohla fungovat jako anaerobní, kdybych ještě snížil průtok?...
Myslím, že ve smyslu, jak anaerobní filtry popisují zde zmíněné články, ten váš fungovat bude. Netroufám si ale odhadnout, jak účinně. (To není alibismus, jen konstatování, že bez možnosti "měřit, co z filtru teče", si na víc netroufám... )

...Nevím jak adekvátně změřit obsah kyslíku na výtoku...
Jen pro zajímavost - čím ten O2 měříte?

...takže nechápu zmíňku o tvorbě sirovodíku...
Už to sice píšu asi počtvrté, ale nevadí.
V tom filtru "nějaký" kyslík bude, (ať už volný nebo vázaný), protože kdyby v něm žádný nebyl, výsledným produktem by byl (m.j. sirovodík.
Ale zase tak důležité to vzhledem k běžné praxi není.

Sid napsal: Nevylučuji, že i v pomalu tekoucích filtrech mohou vznikat anaerobní zóny, ale spíš si myslím, že jde o zóny anoxické, kde "nějaký ten kyslík přeci jen bude", ale nikoli ve volné formě, ale vázané! Např, právě v těch NO3, o kterých jako akvaristé nejvíc uvažujeme...

a myslíš tedy že by má filtrace za jistých okolností mohla fungovat jako anaerobní, kdybych ještě snížil průtok ? Nevím jak adekvátně změřit obsah kyslíku na výtoku tak, aby se mi voda při odběru přirozeně nenasitila kyslíkem z okolí. Jedině větší stříkačkou přímo do výtoku a pak zase opatrně vypouštět do měrné nádoby. Ať měřím jak měřím, pořád mám 4mg/l vlastně mám barevnou škálu mezi 4 a 6mg/l, takže spíše mám 5mg/l a to beru injekční stříkačkou s hadičkou zasunutou do výtoku

předfiltr půdní filtr o rozměrěch 77x42cm tedy skoro celou plochu dna.Dost kyslíku si myslím sežerou bakterie už v půdním filtru na ploše dna, no a zbytek dokoná externí filtr, který nasává vodu nikoli přímo z akvária ale právě přes zmíněný půdní filtr. Možná by chtělo jen snížit právě průtok z nynějších 400 l/min, což dělá průtok mým externím filtrem cca. 17cm/min ... půdním pak 2,2cm/min.

OK četl jsem to špatně, omlouvám se za mystifikaci. Vyprodukovaný Dusík je pro rostliny nepoužitelný ale zbytek je OK.
Co se týče síry je přetvářená dle stránek Diskus.cz následovně
Síra S 1g -> -> sulfid S^2- 1g

Sulfidy (S^2-) rychle po opuštění filtru v akvarijní vodě bohaté na kyslík oxidují na sulfáty (SO4^2-), čímž vzniká stejný produkt jako u rychle tekoucího filtru.

takže nechápu zmíňku o tvorbě sirovodíku

...nebo třeba tady a nic o škodlivosti, nebo riziku vzniku nějakého sirovodíku se tam nepíše. to už je snad extrém...
Souhlasím, že takové podmínky jsou už extrémní. Přesto k nim docházet může, jak ukazují případy úniku sirovodíku a jiných plynů ze "zanípaného dna" neudržovaných nádrží. (Ano, jde o extrém! )

...citace: Typickým znakem pomalu tekoucích filtrů jsou: průtok vody je tak pomalý, že pokud voda obsahuje dostatečné množství organických substancí mohou se ve filtru vytvořit anaerobní zóny (bez kyslíku). Důležité minerální látky a stopové prvky jsou v redukované formě a jsou tím pádem rozpustné ve vodě a dosažitelné pro rostliny. Filtrace probíhá bez kyslíku...
Nechci se hádat o slovíčka, takže toho už nechám. Nevylučuji, že i v pomalu tekoucích filtrech mohou vznikat anaerobní zóny, ale spíš si myslím, že jde o zóny anoxické, kde "nějaký ten kyslík přeci jen bude", ale nikoli ve volné formě, ale vázané! Např, právě v těch NO3, o kterých jako akvaristé nejvíc uvažujeme...

...Cituji: V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní, např. dusík, nebo optimálně využitelné rostlinami, např. železnaté ionty...
O tom se řeč nevedla. Jen jsem upozornil, že výsledkem činnosti striktně anaerobního filtru může být m.j. sirovodík, který je pro ryby a další organismy prudce jedovatý.
Ale takové filtry ve smyslu vašeho odkazu snad ani není možné vyrobit...

...z vody se ho (N2) absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on (N2) proste ve vode nebude...
Měl jsem potřebu váš výrok komentovat, protože sám o sobě svádí k nesprávnému pochopení.
(A k podezření, že jste to při jeho psaní "viděl jinak", než po mém komentáři. )
Prostě: N2 se z vody jen tak nezbavíte a ve vodě ho bude vždy poměrně hodně. Což může svědčit sinicím, ale ostatním rostlinám není k ničemu.

Sid napsal: Designer: ...Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude...
On ale ve vodě ten N2 bude. Z vody bude unikat jen ten, který bude nad rovnovážnou koncentraci - Henryho zákon
Coz bude vsechen ktery filtr dostane do podoby N2 z jinych vazeb, pac co uz ve vode muze byt pri atmosferickem tlaku, to uz v ni je. Jediny rozdil pak bude ten, ktery je zpusoben rychlosti (mysleno pomalosti) difuze z vody do vzduchu.

nebo třeba tady a nic o škodlivosti, nebo riziku vzniku nějakého sirovodíku se tam nepíše. to už je snad extrém ... www.discus.cz/…

citace: Typickým znakem pomalu tekoucích filtrů jsou: průtok vody je tak pomalý, že pokud voda obsahuje dostatečné množství organických substancí mohou se ve filtru vytvořit anaerobní zóny (bez kyslíku). Důležité minerální látky a stopové prvky jsou v redukované formě a jsou tím pádem rozpustné ve vodě a dosažitelné pro rostliny. Filtrace probíhá bez kyslíku.

Pomalu tekoucí filtry nepotřebují žádnou zvláštní techniku. Hodí se v podstatě všechny druhy filtrů, u kterých obsah kyslíku může poklesnout hodně nízko. K tomu patří např. běžné vnitřní, vnější a půdní filtry, ale ne silně aerobně pracující skrápěcí filtry. Objem filtru musí být tak veliký a průtok vody tak nízký, že u normálně zatíženého akvária je obsah kyslíku u výstupu z filtru maximálně 1,0 mg/l.

nechci se tu přít. Nejsem chemik, takže když na mne někdo vyvalí vzorce, nebo na mne začne chrlit chemické vazby a podobně tak mi to nic neřekne.

spíše cituji to, co se dočítám na internetu. Třeba tady ... www.akvariaprodej.cz/… a to samé je teta Wiki. Cituji: V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní, např. dusík, nebo optimálně využitelné rostlinami, např. železnaté ionty. Tento typ je tedy vhodnější než aerobní, avšak potřebuje zhruba desetkrát větší objem filtrační hmoty.

150koni: ...On taky novotňák psal, že filtr co žere dusík, ale myslím, že myslel defakto dusičnany, protože jestli jsem to správně pochopil, tak ty pomalý filtr dokáže přetvořit právě na dusík, který je přijatejnější pro rostliny...
N2 jako výsledný produkt denitrifikace není rostlinami využitelný s výjimkou rostlin z čeledi bobovitých, které žijí v symbióze s nitrogenními bakterimi rodu Rhizobium. Využít ho ale dokážou sinice, které takto získávají významnou kompetiční výhodu před konkurenty.

Designer: ...Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude...
On ale ve vodě ten N2 bude. Z vody bude unikat jen ten, který bude nad rovnovážnou koncentraci - Henryho zákon.

Designer: ...Dle meho nazoru (jen si to myslim, nemusim mit pravdu) muze byt pri spatne funkci takovy filtr i nebezpecny pro ryby...
Výsledkem striktně anaerobního procesu by byl m.j. sirovodík, který bychom v akváriích sotva chtěli. Proto by bylo vhodné hovořit spíše o anoxických podmínkách, kdy mají organismy k dispozici malé množství (obvykle vázaného) kyslíku - cca 0,1-0,5mg/l.

Heimdall napsal: Já jsem toho názoru, že denitrifikační filtr má význam především v mořské akvaristice a případně ve velkých sladkovodních nádržích bez nebo s minimem rostlin.

proto se tyto filtry používají převážně u vodárenských nádrží než v akváriích

no on to má novotňák pravděpodobně do svého jezírka, než do té své 60ky. Další věc je ta, že pomalý filtr ti nepřefiltuje 6x nádrž za hodinu ale střelím třeba 1x za 6 hodin, když máš malý filtr a uzpůsobíš rychlost průtoku, ploše filtru. Takže toho dusíku by tam mohlo být dost i pro rostliny. A to co nedokážou spotřebovat rostliny, dokoná pomalý filtr. Proto jsem psal že je to energeticky náročné a že chci mít jistotu a proto jeden pomalý a jeden rychlý filtr. Mám totiž v akváriu cca. 100-120 ryb v hejnech už to ani nepočítám. To jsou jen odhady. Plus samozřejmě rostliny a i když hnojím, tak dusík nepřidávám. Mám ho hojně i bez přidávání. Spíše mne pořád u rostlin trápí nedostatek uhlíku, který přidávám v tekutém stavu ale nevím, zda je to efektivní. Asi by bylo lepší CO2. Ale to už jdeme mimo téma

Já jsem toho názoru, že denitrifikační filtr má význam především v mořské akvaristice a případně ve velkých sladkovodních nádržích bez nebo s minimem rostlin. I v těchto případech musí být takový filtr nasazen v kombinaci s klasickým nitrifikačním filtrem, protože koloběh dusíku musí zůstat zachován. Nasazení denitrifikačního filtru v rozumně zarybněných a zarostlých akvárkách je spíše kontraproduktivní jak velmi dobře podotkl Designer.

Myslim, ze vzdycky budes mit problem s velikosti takoveho filtru. Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude. Dle meho nazoru (jen si to myslim, nemusim mit pravdu) muze byt pri spatne funkci takovy filtr i nebezpecny pro ryby.

A ted uz z toho jasne vyplyva, proc treba mne je takovy filtr uplne k nicemu. Kazdy den pridavam do akvaria s ostatnimi soucastmi hnojiva i KNO3, mam vecny nedostatek dusiku, ryb mam malo, rostlin spousty. Ja nepotrebuji z vody dusik dostavat pryc, ja ho naopak musim pridavat. A kazdy kdo ma akvarium zarybneno jako ja, tedy at se ma nekolik rybicek super, nez vic rybicek hur, a kde neni rostlina, tam je to skoda mista, bude zapasit s nedostatkem dusiku pro rostliny.

Dobře, dostal jsi mne na slovíčko. On taky novotňák psal že filtr co žere dusík, ale myslím, že myslel defakto dusičnany, protože jestli jsem to správně pochopil, tak ty pomalý filtr dokáže přetvořit právě na dusík který je přijatejnější pro rostliny. Nicméně nepřu se o slova jako je nitrifikace, nebo denitrifikace ale celkově o účinnosti a funkci filtrace a úpravě vody. Pokud pomalu tekoucí filtry fungují ještě lépe něž rychletekoucí a jsou pro rostliny a ryby daleko lepší, tak proč s tím nelaborovat že Rozdíl je akorát v jiných bakteriích ... a třeba už i takovou filtraci mám ani o tom nevím. Mám předfiltr půdní filtr o rozměrěch 77x42cm tedy skoro celou plochu dna. Akorát teda výška dna neodpovídá vodárenským nádržím. Nicméně dost kyslíku si myslím sežerou bakterie už v půdním filtru na ploše dna no a zbytek dokoná externí filtr, který nasává vodu nikoli přímo z akvária ale právě přes zmíněný půdní filtr. Možná by chtělo jen snížit právě průtok z nynějších 400 l/min, což dělá průtok mým externím filtrem cca. 17cm/min ... půdním pak 2,2cm/min. Mimochodem ... při jaké hodnotě se už považuje filtr za pomalý ?

150koni napsal: ... takže principy nitrifikace bez kyslíku nebudeme probírat
Ja bych v tomto smyslu spise hovoril o denitrifikaci:
en.wikipedia.org/…

Jestli se nepletu, tak anaerobní, nebo-li pomalé filtry existují i na prodej. Ale filtry jsou velice drahé a celkově je filtrace energeticky náročná. Určitě máš o filtraci nastudováno, takže principy nitrifikace bez kyslíku nebudeme probírat sám jsem to četl asi 2x ale že bych to měl doslova nastudováno, tak to nemám Ale rozhodně o žití z nedostatku bych se nezmiňoval.
citace tety wiki:
Anaerobní filtry jsou pomalu tekoucí filtry pracující optimálně při nízké hladině kyslíku. Toho je dosaženo vytvořením bezkyslíkových zón ve vlastním těle filtru. V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní (např. dusík) nebo optimálně využitelné rostlinami (např. železnaté ionty). Tento typ je tedy vhodnější než aerobní, avšak potřebuje zhruba desetkrát větší objem filtrační hmoty.

Také chci zkusit něco podobného ale chci mít jistotu a tak mít 2 filtry. Jeden anaerobní(pomalu tekoucí) a druhý aerobní(rychle tekoucí).

www.discus.cz/…

Jen si zase nenadelej problemy prilis pomalym prutokem vody (nakonec to zminujes), protoze ty bakterie je treba zasobovat a kdyz uz to bude moc pomale, mohou zase zit v nedostatku. Ovsem to ber z me strany jen teoreticky, ja se o hodne pomaly proud vody az takhle nikdy nesnazil, takze na vysledky jsem sam zvedav.

Mam vyzivne dno

filtr co "žere" dusík byl vždycky můj sen V rostlinném akváriu?

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17