Výroba vlastního filtru
Přesně tak, voda si vybere cestu nejmenšího odporu.
Pokud by to mělo alespoň trochu fungovat, musel by si filtrační hmoty a čerpadlo otočit o 90° proti směru hodinových ručiček.
Voda si najde tu nejkratší cestu. To znamená uhne hned doprava k čerpadlu. Ten zadní molitan tam ani mít nemusíš.
0 07.06.2021 18:05 četan –
RAP Prepazky tam nebudu,preco by tam mali byt? Ked bude vytlacne cerpadlo na dne toho filtra ako podla Teba tam bude prudit voda?
Edit: Ale ak mas nejaky navrh, dam si poradit.
Nevím, jestli je to jen špatně udělaný půdorys, ale takhle to fungovat nebude, jak si asi představuješ. Nechybí ti tam přepážky?
0 07.06.2021 16:58 četan – filtracia
Ahojte.Budem davat lepit akva aj s komorou na filter a chcem si dat poradit aku siroku, resp. ci staci jedna alebo dve dosky biomolitanu. Siroka bude 50cm a na vysku 55cm. Objem akvaria 648L, cerpadlo 1800L/hod Dakujem
...Články prodejců vždycky čtu s určitou opatrností nebo obezřetností. Může v nich být snaha podpořit prodej určitých výrobků...
Souhlas - tady to "čouhá jak sláma z bot"...
Nějakého zvyšování pH bych se při
fungující biologické filtraci nebál, spíš opaku. A zejména při současném
používání CO2 z láhve! Při nitrifikaci klesá nejen pH, ale i alkalita. Totéž se děje při sycení vody CO
2.
Tož co je potom pravděpodobnější hrozbou?!
Určitě bych nedělal žádný tlakový filtr, zvlášť u tak velkého akvária. Nech tam vlepit přepad, udělej filtr skleněný, bude to zcela bezpečné, jednoduché na údržbu, do takového filtru dáš i veškerou techniku. Mám u podobně velkého akvária 200l filtr, v něm 100l biomolitanu a asi 20l pemzy a teď jsem ho čistil poprvé po 3 letech provozu - v akváriu je spousta velkých cichlid, takže zátěž je veliká. Nemá smysl dělat z toho vědu, ale žádný filtr, co je pod tlakem (kanystr) mi nesmí do baráku.
Články prodejců vždycky čtu s určitou opatrností nebo obezřetností. Může v nich být snaha podpořit prodej určitých výrobků.
Přiměřeně výkonná filtrace je samozřejmě možná jen za předpokladu, že používáme CO2 z tlakové lahve. Jinak by nastal silný deficit CO2 a posun pH do alkalické oblasti." Tohle ale doufám nemyslí vážně podle mě to není tak docela pravda. Jsem, jak se říká "nevěřící Tomáš" a co si nevyzkouším tomu moc nevěřím. Mám akvárium, kde sytím CO2 a druhé kde to nedělám. Před časem jsem zjistil že právně v tom nesyceném akváriu mám o hodně nižší pH než v tom druhém. Je to díky většímu filtru a spoustě pavích ok. Musel jsem do něho nasypat spoustu mramorové drtě, aby se tak už nedělo. Nelze proto paušalizovat ale uvádět konkrétní případy. Že jsou filtrační procesy kyselé je jasné, takže proč by to v low tech nádrží mělo být obráceně se mě moc nezdá.
Ten článeček ničím nevybočuje z desitek dalších,bohužel silně zjednodušujících, které jsou porůznu na webech s akvaristickou tématikou. Reálně je to mnohem složitější, jako obvykle ????. Prakticky-pokud nemaji např. ony nitrifikačni bakterie optimální podmínky v nejnovějším typu filtru slovutné značky (např. z důvodu vysokých rychlostí průtoku a masivního rozvoje dekompozičnich bakterií v klasicky uspořádaných moderních filtrech -"lapačích" organiky) ) budou se rozvíjet tam, kde je mají.. Třeba přímo v nádrži-což je nakonec nejvíce žádoucí proces.
A aby toho nebylo málo, tak v novém článku p.Rataje o hnojení low tech akvarií se píše zase něco jiného.
"Proto je nutné tento typ akvárií filtračně spíše předimenzovat tím způsobem, že dbáme na co největší objem filtračních medií a spíše pomalou průtočnou rychlost. Používáme vnější a nikoliv vnitřní filtry.
Pro zajímavost jeden z nejlepších světových aquascaperů, Josh Sim, používá na 600l akvárium tři vnější filtry Eheim Professionel 4.
Přiměřeně výkonná filtrace je samozřejmě možná jen za předpokladu, že používáme CO2 z tlakové lahve. Jinak by nastal silný deficit CO2 a posun pH do alkalické oblasti."
www.rataj-spk.cz/…
A teď babo raď. Je fakt že už jsem taky viděl na fcb zhruba tak 300 litrů napojený na 4 ks oase
No je tam to čo som vedel a čo som sa dočítal vždy a všade. Baktérie sú tu a robia svoju prácu tak a tak. Jedine nové poznatky sú že pri takom a onakom PH fungujú alebo nefungujú a že aj tak nemajú kyslík všade.
Teda ma zmiatlo že vraj kyslík k svojmu životu majú len baktérie v prvých vrstvách filtra. Ako voda preteká filtrom , kyslík v nej obsiahnutý je spotrebovany nitrifikacnymi baktériami az v nejakom bode už nieje k dispozícii a teda ostatné náplne vo filtry sú zbytočne. Lebo nám v prvom rade ide o nitrifokacne baktérie ktoré berú amoniak.
No a za ďalšie ak je ph v akváriu nízke , lebo lebo ... Tak vlastná schopnosť nitrifikacnymi baktérií je značne obmedzená coz je ďalší bod čo treba vedieť , že ak je nízke ph , MUSIA byť v akváriu rastliny v dostatočnom množstve ináč bude prúser
Možno tomu ani nepotrebujem rozumieť , stačí mi že to funguje. Skratka spravím filter a on bude filtrovať
Na tomhle článku nevidím nic tak super tipl bych že je to opsané z wikipedie.
Tady si dovolím dát odkaz na super články z akvaristiky,tenhle je zrovna o biologické filtraci.
www.akvaportal.cz/…
Plně souhlasím Václave. A když jsi vzpomenul ten motorek a bublifuk tak můžu zodpovědně říct, že je mám ve všech chovnych akva a teď nově znova ve Výklenku a funguje to naprosto spolehlivé. Vodička křišťál. Jen je to třeba častěji čistit. To je nevýhoda.
O bakterie určitého typu bych se být tebou vůbec nestaral. Představa že při pH 6,5 dojdou je podle mě nesmysl v přírodě neexistuje taková neobsazená díra. Už dlouho prosazuji názor, že je úplně jedno přes co se filtruje jde jen o to, jak je ta náplň příjemná na manipulaci při čištění. V dřevních dobách, kdy jediný vynález byl vzduchovací motorek jsem měl udělanou pískovou filtraci fungovalo to skvěle ale čištění byl opruz. Takže za mě platí že velký filtr funguje skvěle a je úplně jedno co v něm je za matroš.
0 05.06.2021 11:21 melbymbo –
Re: kus Tak som prečítal tých cca 10 strán i Neco viac . No vôbec nie som múdrejší v tom ako riešiť teda tu filtráciu.
PH vstupnej vody mám 7.3, predpokladám pokles niekde na spomínaných 6,5-6,7 v dôsledku procesov v akváriu plus mierne dávkovanie CO2.
Ale dostávam do bodu že uznávam že v mojom prípade nemá valny zmysel naháňať objem filtracnych médií. Čo ale znamená že je zbytočná investícia 250€ za filter keď mi stačí čerpadlo čo pretoči vodu cez zeolit na odstránenie hrubých nečistôt. Skôr rozmýšľam nad predfiltrom a kyblom so siporaxom. V podstate nič tým nepokazím. Ak tam nejake baktérie prežijú tak tam budú a ak nie tak sa nič nestane.
Ale Nitrobacter a Nitrospira jsou aerobní NOB bakterie
Okej ak by platilo, ze bakterie spotrebuvajuce kyslik budu (vymyslim si) iba v prvej 1/3 filtra - nenastane potom za tou pomyselnou hranicou anaerobne prostredie, kde budu nasledne prosperovat Nitrobacter a Nitrospira?
No ruku do ohně bych dala tato,že pravě v tom bordeli,co zmiňuješ,bude nejvíc těch zmiňovaných bakterii..
Vyfiltruj si velká akvaria,a podívej se jak filtraci řešili ostatní,třeba ti to dá inspiraci..
ono bordel a bakterie asi nebude to iste. moje predstavy su naozaj ze filter je plny bakterii ale vela informacii co sa mi dostava to popiera tak sa snazim dojst pravde abysom nerobil zbytocne velky filter ktory nedostoji svojmu potencialu. nakolko co2 aspon minimalne pouzit chcem tak dopredu si nesom isty ake ph vo vysledku budem mat
Možná budu za blbce,ale prosím tě vysvětli mi,proč by nitrifikační bakterie měli být jen na prvních centimetrech filtru,to je nesmysl,jestliže tím molitanem proudí voda,jsou snad bakrerie všude..viděl jsi nékdy molitan třeba po půl roce,jak vypadá..
0 05.06.2021 08:57 Brodys –
Re: kus To je zajímavé a pro mě nové. Pokud bych tohle bral jako 100% jistotu, svůj filtr bych spíš měl předělat na pouze mechanickou filtraci s materiály, na kterých se náhodou mohou uchytit i bakterie,kdyby přežily (biomolotan, 3D koule)........
-1 05.06.2021 08:17 melbymbo –
Re: kus Dobre a nitrifokacne baktérie potrebujú kyslík, je vo vode dostatok kyslíku aby potencionálne osídlili celý filter ? Lebo aj s tým som sa stretol že kyslík spotrebujú prvé baktérie v prvých pár centimetroch filtra a ďalej už je voda neokyslicena a teda ani baktérie tam nežijú . Za predpokladu že majú ideálne ph na svoju existenciu.
Viem že baktérie žijú všade nie len vo filtry. Noci je potom ten filter potrebný
To bych dal za povinnou četbu. Alfa a Omega všeho je pH. Taky proto jsem se na velký přepadový filtr vybod a koupil radši JBL.
Tak jsem při hledání o velkém objemu filtrů na googlu našel dokonce svou diskuzi z roku 2009. A znova jsem si stáhnul a přečetl článek o dusíku do M.Rejlkové v akvarium č.4.
Jen vkládám kousek, má to tak deset stran.
"Skupina organismů, která je ale daleko méně přizpůsobivější, co se pH týká, jsou nitrifikační baktérie. Jak už jsem psala, dlouhou dobu bylo rozšířené přesvědčení, že v akváriu jsou hlavními nitrifikátory druhy Nitrosomonas europaea a Nitrobacter winogradskyi. Jejich vztah k pH je dostatečně znám – vyhovují jim hodnoty v zásadité oblasti. I když je dnes známo, že v akváriu převládají jiné nitrifikační baktérie, o kterých toho zatím tolik nevíme, přesto je ověřený fakt, že s klesajícím pH rapidně klesá i rychlost nitrifikace. Pro akvária s kyselejší vodou by tedy nemělo pražádný smysl kupovat drahý filtr s velkou plochou náplní – nebude ho mít kdo osídlit. Kyselejší vodou rozumějte už hodnoty okolo 6,5! To je špatná zpráva pro ty, kteří spoléhají na ohromnou plochu filtračních náplní a přitom pouští do akvária CO2. Dobrá zpráva je pochopitelně ta, že při takovém pH se výborně daří většině rostlin, takže nitrifikační baktérie nepotřebujete. Víc čísel najdete v následujícím článku."
"Sladkovodní nitrifikační baktérie se množí každých cca 8 hodin, tedy ve srovnání s jinými baktériemi pomalu [7]. Optimální pH pro nitrifikační baktérie je 7,5-8,6 [8]. Aktivita baktérií stoupá s teplotou až k 35 °C, při dostatečném zásobení kyslíkem i při vyšších teplotách. Maximální efektivita nitrifikace je nad pH 7,2, vrchol při pH 8,3. Při pH 7,0 je to 50 %, při pH 6,5 jen 30 %, při pH 6,0 už pouhých 10 %"
0 04.06.2021 22:00 melbymbo –
Re: kus Keď si to teda vezmem kolem a kolem najlepšie urobím ak spravím nejaký menší predfilter čo vyčistim ľahko, rýchlo ob-deň či dva(najlepšie týždeň) a za to sud kde dám čisto len siporax a možno nejaký bioakvacid pod to?
Je to potom biologický či len mechanický filter ? Keď sa tu človek dočíta že tie baktérie aj tak žijú len v prvých pár cm filtracnych médií. čiže v tomto príde iná v predfiltri, ktorý k tomu všetkému ob-deň prepieram...
Ja len si miestom istý či také niečo potom má význam
Jó, taky jsem si tím prošel.
Komorový skrápécí filtr s přepadem za akváriem. V něm zakořeněné bahenní rostliny a jiné vylomeniny. Ke stáří příjdeš na to, že stačí mít dole pod akváriem v nádobě 3 litry siporaxu, kam nelezeš dva roky, 10" vodní filtr jako předfiltr, který vyčistíš tak obden a taky to funguje. Dokonce stejně jako s 30 litry bioakvacitu. Co si myslím že má budoucnost jsou ty Václavem zmiňované koule.
0 04.06.2021 10:46 melbymbo –
Re: kus no jasne, Objem filtračných hmôt 5,9 litra fluval fx 6 / versus 50litrov potravinarsky barel 55litrovy. cena zostavaneho filtra 110 eur so vsetkymb
A na to se chceš dělat s padesáti litrovým sudem? Bych se na to vybodl. Koupil fluval fx 6 a na reaktor co2 z profiplants bych udělal další okruh jen s čerpadlem. A užíval si akvária.
0 04.06.2021 07:58 melbymbo –
Re: Sid ...alebo co by ste mi poradili ako to spravit? jedina podmienka aby to nezblnkotalo...
Dá se otestovat, jestli ten váš filtr bude z hlediska nitrifikace stačit. Záleží na tom, k jakému účelu bude akvárium sloužit, tedy jak bude zatíženo odpadními látkami. Principem je krmit filtr amoniakem v objemu, jaký předpokládáte při provozu nádrže, nejlépe ještě s jistou rezervou. Připomínám, že nitrifikační bakterie osídlují veškeré vhodné povrchy, nejen ty ve filtračních médiích. Proto mohou existovat také nádrže bez filtrace.
(Detaily případně v SZ.)
Co je konstrukčně pro tebe jednodušší ale já bych šel do toho, co jsem popisoval já už proto aby se ti měl nějaký proud v akváriu.
0 03.06.2021 22:06 melbymbo – domarobeny ext. kanistrovy filter
uff priznam sa, tolko nastudovane nemam. informacia ze nitrifikacne bakterie su tak v prvych 5cm molitanu ma trochu zmiatla.
mal som v plane na fitraciu planovaneho akvaria (1125 litrov) spravit externy kanistrovy filter z 50l potravinarskeho sudu. cerpadlo nejake na sposob obehoveho (cize na hadici, nie v sude) privod do filtra z vrchu, prva vrstva hruby molitan 30ka, druha vrstva 20ka, potom siporax (mam ho asi 20litrov).
bol som v tom ze nitrifikacne bakterie na tom siporaxe maju ,,miliony,, plochy pre osidlenie, ale takto ked prve vrstvy molitanu robia dokopy nech 20cm, v tom siporaxe uz nic zit nebude? ako taky filter potom funguje?
alebo co by ste mi poradili ako to spravit? jedina podmienka aby to nezblnkotalo
domyslene to nemam ale najjednoduchsie by bolo keby skopirujem niekoho co uz vychytal muchy
dakujem
To asi hovoris o tom prvom navrhu, ze? HMF asi bude vhodnejsi ako ten komorovy s cerpadlom v strede..
Takze ktory sposob mi odporucas? Ten s tymi dvoma nasavacimi komorami a cerpadlo v strede alebo ten prvy? na sposob HMF s dvoma doskami molitanu?
Neřekl bych, že se pletu. Voda v akva kde to mám mluví za sebe. Ať se ti to podaří podle tvých představ.
V tom případě s chutí do toho. Důležitý je výsledek a ne jakým způsobem ho dosáhneme.
Já už mám několik typů skleněných filtrů za sebou. Teď to mám tak jak jsem psal dvě desky akvacitu a mezi nimi mám nacpané 3d koule do filtrací k bazénů. Už jsem tam měl leccos naposledy pemzu před tím nastříhaný molitan siporax ale zdá se, že ty koule jsou nejlepší zachytí to víc bordelu než ostatní materiály. Pokud to bude uvnitř akvária a v tak velké ploše já píšeš nemusíš se bát, že průtok bude nějak rychlý a čerpadlo tam může být opravdu silné.
Dovolím si nesouhlasit. To co Martin hodlá postavit, je klasický "pravý" HMF, se všemi výhodami této koncepce. Externí "experimentální" filtr tohoto typu o objemu cca 60litrů jsem stavěl před lety, je vybaven na vstupu předkomorou (sedimentačním předfiltrem), samotný filtr je složen ze 4 desek z filtrenu v "labyrintu",který zajišťuje konstantní průtok vody ke všem deskám a filtraci "plochou" desek. Plocha desek, která je ve styku se vstupní vodu je cca 3600cm2.
Údržba ? Žádná. Problém s průtokem, zanášením desek? Žádný. Fungovalo to tak dobře, že mne to asi ani nebavilo...
Netrvrdím že mám pravdu - len som Ti napísal ako to funguje pri viac komorových filtroch. Najlepšie sú vlastné skúsenosti.
P.S. V podstate máš v pláne urobiť "hamburský filter" - články a diskusia je tu na rybičkách.
Nemas pravdu..ak voda preteka z jednej komory do druhej ,do tretej atd je potrebne slabie cerpadlo ako ked bude nasavane z dvoch stran. Tym si zvysim filtracnu plochu a ta je viac dolezita ako objem.Mozem mat vykonejsie cerpadlo aby som prefiltroval cely objem akvaria aspon 2x za hodinu, a nemal vyssi prietok ako 10-15centimetrov za min. aby mi nestrhavalo nitrifikacne bakterie
Mylis sa.Je dolezita vstupna plocha filtra nie objem.Nitrifikacne bakterie su len tak do 5cm biomolitanu.
Jarovo už to napsal. Voda má protékat z jediné komory do druhé. Máš tady i několik článků na tohle téma. Za další ono ani tak nezáleží na uspořádání jako na objemu filtračních médií.
Proč "to nebude ono" bych si nechal s dovolením vysvětlit
Jak píše Jarovo. Fungovat ti to bude,ale nebude to úplně ono. Navíc když jsou komory za sebou můžeš vyndat a postupně vyčistit media za provozu.
Mám to podobné a funguje to skvěle.
Pri viac komorových filtroch prechádza voda postupne cez ďalšie komory, kde sa postupne filtruje. To čo navrhuješ Ty je len rozdelená prvá komora. Pretekajúca voda je filtrovaná jedenkrát. Ale vyskúšať môžeš
.
cau, ja som to myslel tak, ze cerpadlo bude v strede
Troj komorový filter používam už dlhšiu dobu. Minimálna náročnosť na údržbu. Prívod vody mám 40mm trubkou na odpady, akvacit 15x 35cm hrúbka 5cm - uchytený v kryte elektrikárskeho žlabu. Volný priestor za akvacitom je ako gravitačný odkalovač. Dôležitý je objem tretej komory s čerpadlom - musí byť dostatočný aby čerpadlo neznižovalo hladinu.
Přidat reakci
1 ...... [4] ...... 71
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 113179x