Výroba vlastního filtru

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17

jak píšeš, první přepážku jsem tam dal, aby se v ní hromadil největší bordel. Spojeno to bude, jak jsem už psal, dvěma U trubkami o pruměru 40mm s odvzdušněním pomocí vzduchovací hadičky v nejvyšším bodu.. a trubky ve filtru dám, jak jsem odkoukal od ostatních, kteří tento filtr provozují, co nejblíže jeho dnu..

tak tu první přepážku může mít pouze na usazování sedimentu Ale nevíme čím to taky spojí pokud tam nebude ta spojovací hadice až úplně dolu je to k prdu ta první přepážka jak říkáš.
Čerpadlo je na tobě co uznáš za vhodné vše je skoro totožné

já právě uvažuju taky o eheimu compact 1000, jelikož mám s eheimem jen dobré zkušenosti. Mezi mé další kandidáty patří Sicce Idra nebo New jet NJ1200, který vychází nejlépe co se týká ceny, výkonu a spotřeby.. nevím no

Trochu nerozumím té první přepážce tu bych vynechal. Další věc je jestli ti při ucpání přívodu čerpadlo nepřečerpá příliš vody do akvária. Tenhle filtr provozuji už více jak deset let a naprostá spokojenost.

No já jsem spokojený s Eheimem, už ho mám 3 rok už ale začlo vibrovat. Ale pokud není blízko skla tak oněm nevíš. Ale zase je to trošku dražší ale spousta lidí kupuje newjet a jsou spokojený taky. Ale u Eheimu máš prostě věruhodné všechny parametry.
www.youtube.com/…
www.youtube.com/…

Prvotně jsem byl přesvědčený, že půjdu do fluval fx5, ale nakonec jsem se rozhodl pro tuto variantu. Vnější filtr k akváriu jeden už mám - Eheim classic 2217 + k němu chci přidat tento skleněný, z důvodu, že tam narvu daleko větší množství filtračních médií. Počítám, že se mi tam vleze cca 50l bioakvacitu hrubosti 20, který mě nařezaný ze zbytků výjde na přibližně 900Kč, akvárium na 1400Kč, skříňku si dodělám doma svépomoci + ještě dokoupit čerpadlo. Zatím stále nevím jaké koupit. Doporučil by mi někdo nějaké, se kterým má dobrou zkušenost?

topítko jde vyřešit externím topením na hadici. Taky ho mám, a jsem nad míru spokojen . www.akva-tera.cz/…

Jelikož vidím že máš nové akvárium tak bych ti spíš doporučil nějaký vnější filtr. Pokud si spočítáš že potřebuješ čerpadlo akvarium stolek pod akvarium abys to dostal do takové výšky. Dál nějaké filtrační media, keramiku výjde tě to na větší peníze než právě externí filtr.
Nechci tě odradit ale u koupeného filtru máš záruku. Máš jistotu že to bude fungovat dobře. Jediná nevýhoda koupeného filtru nedá se tam strčit topítko.
100% bude fungovat tvůj návrha ty 2 cm x 30cm díry budou bohatě stačit. I na nějaký vyšší průtok kolem 2000l/h-5000l/h

přesně jak píšeš, akvária budou ve stejné úrovni spojená dvěma trubkami o pruměru 40mm s odvzdušněním pomocí vzduchovací hadičky v nejvyšším bodu. Ty provzdušňovací 2cm mezery jsem odkoukal od akvaristů, kteří tento druh filtru už nějakou dobu provozují, tak snad to fungovat bude

Pokud máš představu,že horní hrana filtru a horní hrana akvária,budou ve stejné výšce, a propojeno nějakou trubkou shora, tak fungovat to bude. Problém však je vychytat množství přečerpané a vracející se vody. Zda ty 2cm mezery budou dostačující tak to netuším.

zdravím, plánuju výrobu vlastního skleněného filtru z akvária o rozměrech 60x30x60, který bude umístěn vedle akvária o rozměrech 160x60x60, a bude pracovat na principu spojených nádob. Mám takovouto představu o velikosti jednotlivých komor.. myslíte, že bude fungovat?

Jen doplním, že zleva bude do filtru vtékat voda z akvária a z pravé komory bude z filtru čerpadlem hnána zpátky do akva..

tak bude to môj prvý filter vlastnej výroby .. nechcem preplácať drahé filtre, a ten môj filter pri terčoch už nestíha

Stacilo, ale zalezi na tom, co od toho chces a jak to udelas .

a 20l by nestačilo ? mám aj také

To 54l akvarko bude prepychove velke .

ahoj, tak by ma zaujímalo aký objem by mal mať ext. filter pre 300l akvárium ... mám doma nejaké zvyšné 54l akvárium mohlo by to stačiť?
samozrejme idem o externý samo -domo filter

Co myslíte bude to fungovat ?

Sid napsal: Jen pro zajímavost - čím ten O2 měříte?

sera O2 test www.sera.cz/…

Jenže nevím jestli už se mi ta voda neokysličuje už při plnění té nádobky. Připadá mi to strašně hodně na výtoku z filtru 5mg/l. Ono by bylo asi lepší ponořit a nabrat, jenže to bych asi musel vzít vývod z akvária a prvni s ním napouštět nějakou nádobu, která by přetékala do akvária. A z té nádoby nabrat přímo tu zkumavku bez čeření.

Jinak díky za názor

...a myslíš tedy že by má filtrace za jistých okolností mohla fungovat jako anaerobní, kdybych ještě snížil průtok?...
Myslím, že ve smyslu, jak anaerobní filtry popisují zde zmíněné články, ten váš fungovat bude. Netroufám si ale odhadnout, jak účinně. (To není alibismus, jen konstatování, že bez možnosti "měřit, co z filtru teče", si na víc netroufám... )

...Nevím jak adekvátně změřit obsah kyslíku na výtoku...
Jen pro zajímavost - čím ten O2 měříte?

...takže nechápu zmíňku o tvorbě sirovodíku...
Už to sice píšu asi počtvrté, ale nevadí.
V tom filtru "nějaký" kyslík bude, (ať už volný nebo vázaný), protože kdyby v něm žádný nebyl, výsledným produktem by byl (m.j. sirovodík.
Ale zase tak důležité to vzhledem k běžné praxi není.

Sid napsal: Nevylučuji, že i v pomalu tekoucích filtrech mohou vznikat anaerobní zóny, ale spíš si myslím, že jde o zóny anoxické, kde "nějaký ten kyslík přeci jen bude", ale nikoli ve volné formě, ale vázané! Např, právě v těch NO3, o kterých jako akvaristé nejvíc uvažujeme...

a myslíš tedy že by má filtrace za jistých okolností mohla fungovat jako anaerobní, kdybych ještě snížil průtok ? Nevím jak adekvátně změřit obsah kyslíku na výtoku tak, aby se mi voda při odběru přirozeně nenasitila kyslíkem z okolí. Jedině větší stříkačkou přímo do výtoku a pak zase opatrně vypouštět do měrné nádoby. Ať měřím jak měřím, pořád mám 4mg/l vlastně mám barevnou škálu mezi 4 a 6mg/l, takže spíše mám 5mg/l a to beru injekční stříkačkou s hadičkou zasunutou do výtoku

předfiltr půdní filtr o rozměrěch 77x42cm tedy skoro celou plochu dna.Dost kyslíku si myslím sežerou bakterie už v půdním filtru na ploše dna, no a zbytek dokoná externí filtr, který nasává vodu nikoli přímo z akvária ale právě přes zmíněný půdní filtr. Možná by chtělo jen snížit právě průtok z nynějších 400 l/min, což dělá průtok mým externím filtrem cca. 17cm/min ... půdním pak 2,2cm/min.

OK četl jsem to špatně, omlouvám se za mystifikaci. Vyprodukovaný Dusík je pro rostliny nepoužitelný ale zbytek je OK.
Co se týče síry je přetvářená dle stránek Diskus.cz následovně
Síra S 1g -> -> sulfid S^2- 1g

Sulfidy (S^2-) rychle po opuštění filtru v akvarijní vodě bohaté na kyslík oxidují na sulfáty (SO4^2-), čímž vzniká stejný produkt jako u rychle tekoucího filtru.

takže nechápu zmíňku o tvorbě sirovodíku

...nebo třeba tady a nic o škodlivosti, nebo riziku vzniku nějakého sirovodíku se tam nepíše. to už je snad extrém...
Souhlasím, že takové podmínky jsou už extrémní. Přesto k nim docházet může, jak ukazují případy úniku sirovodíku a jiných plynů ze "zanípaného dna" neudržovaných nádrží. (Ano, jde o extrém! )

...citace: Typickým znakem pomalu tekoucích filtrů jsou: průtok vody je tak pomalý, že pokud voda obsahuje dostatečné množství organických substancí mohou se ve filtru vytvořit anaerobní zóny (bez kyslíku). Důležité minerální látky a stopové prvky jsou v redukované formě a jsou tím pádem rozpustné ve vodě a dosažitelné pro rostliny. Filtrace probíhá bez kyslíku...
Nechci se hádat o slovíčka, takže toho už nechám. Nevylučuji, že i v pomalu tekoucích filtrech mohou vznikat anaerobní zóny, ale spíš si myslím, že jde o zóny anoxické, kde "nějaký ten kyslík přeci jen bude", ale nikoli ve volné formě, ale vázané! Např, právě v těch NO3, o kterých jako akvaristé nejvíc uvažujeme...

...Cituji: V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní, např. dusík, nebo optimálně využitelné rostlinami, např. železnaté ionty...
O tom se řeč nevedla. Jen jsem upozornil, že výsledkem činnosti striktně anaerobního filtru může být m.j. sirovodík, který je pro ryby a další organismy prudce jedovatý.
Ale takové filtry ve smyslu vašeho odkazu snad ani není možné vyrobit...

...z vody se ho (N2) absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on (N2) proste ve vode nebude...
Měl jsem potřebu váš výrok komentovat, protože sám o sobě svádí k nesprávnému pochopení.
(A k podezření, že jste to při jeho psaní "viděl jinak", než po mém komentáři. )
Prostě: N2 se z vody jen tak nezbavíte a ve vodě ho bude vždy poměrně hodně. Což může svědčit sinicím, ale ostatním rostlinám není k ničemu.

Sid napsal: Designer: ...Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude...
On ale ve vodě ten N2 bude. Z vody bude unikat jen ten, který bude nad rovnovážnou koncentraci - Henryho zákon
Coz bude vsechen ktery filtr dostane do podoby N2 z jinych vazeb, pac co uz ve vode muze byt pri atmosferickem tlaku, to uz v ni je. Jediny rozdil pak bude ten, ktery je zpusoben rychlosti (mysleno pomalosti) difuze z vody do vzduchu.

nebo třeba tady a nic o škodlivosti, nebo riziku vzniku nějakého sirovodíku se tam nepíše. to už je snad extrém ... www.discus.cz/…

citace: Typickým znakem pomalu tekoucích filtrů jsou: průtok vody je tak pomalý, že pokud voda obsahuje dostatečné množství organických substancí mohou se ve filtru vytvořit anaerobní zóny (bez kyslíku). Důležité minerální látky a stopové prvky jsou v redukované formě a jsou tím pádem rozpustné ve vodě a dosažitelné pro rostliny. Filtrace probíhá bez kyslíku.

Pomalu tekoucí filtry nepotřebují žádnou zvláštní techniku. Hodí se v podstatě všechny druhy filtrů, u kterých obsah kyslíku může poklesnout hodně nízko. K tomu patří např. běžné vnitřní, vnější a půdní filtry, ale ne silně aerobně pracující skrápěcí filtry. Objem filtru musí být tak veliký a průtok vody tak nízký, že u normálně zatíženého akvária je obsah kyslíku u výstupu z filtru maximálně 1,0 mg/l.

nechci se tu přít. Nejsem chemik, takže když na mne někdo vyvalí vzorce, nebo na mne začne chrlit chemické vazby a podobně tak mi to nic neřekne.

spíše cituji to, co se dočítám na internetu. Třeba tady ... www.akvariaprodej.cz/… a to samé je teta Wiki. Cituji: V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní, např. dusík, nebo optimálně využitelné rostlinami, např. železnaté ionty. Tento typ je tedy vhodnější než aerobní, avšak potřebuje zhruba desetkrát větší objem filtrační hmoty.

150koni: ...On taky novotňák psal, že filtr co žere dusík, ale myslím, že myslel defakto dusičnany, protože jestli jsem to správně pochopil, tak ty pomalý filtr dokáže přetvořit právě na dusík, který je přijatejnější pro rostliny...
N2 jako výsledný produkt denitrifikace není rostlinami využitelný s výjimkou rostlin z čeledi bobovitých, které žijí v symbióze s nitrogenními bakterimi rodu Rhizobium. Využít ho ale dokážou sinice, které takto získávají významnou kompetiční výhodu před konkurenty.

Designer: ...Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude...
On ale ve vodě ten N2 bude. Z vody bude unikat jen ten, který bude nad rovnovážnou koncentraci - Henryho zákon.

Designer: ...Dle meho nazoru (jen si to myslim, nemusim mit pravdu) muze byt pri spatne funkci takovy filtr i nebezpecny pro ryby...
Výsledkem striktně anaerobního procesu by byl m.j. sirovodík, který bychom v akváriích sotva chtěli. Proto by bylo vhodné hovořit spíše o anoxických podmínkách, kdy mají organismy k dispozici malé množství (obvykle vázaného) kyslíku - cca 0,1-0,5mg/l.

Heimdall napsal: Já jsem toho názoru, že denitrifikační filtr má význam především v mořské akvaristice a případně ve velkých sladkovodních nádržích bez nebo s minimem rostlin.

proto se tyto filtry používají převážně u vodárenských nádrží než v akváriích

no on to má novotňák pravděpodobně do svého jezírka, než do té své 60ky. Další věc je ta, že pomalý filtr ti nepřefiltuje 6x nádrž za hodinu ale střelím třeba 1x za 6 hodin, když máš malý filtr a uzpůsobíš rychlost průtoku, ploše filtru. Takže toho dusíku by tam mohlo být dost i pro rostliny. A to co nedokážou spotřebovat rostliny, dokoná pomalý filtr. Proto jsem psal že je to energeticky náročné a že chci mít jistotu a proto jeden pomalý a jeden rychlý filtr. Mám totiž v akváriu cca. 100-120 ryb v hejnech už to ani nepočítám. To jsou jen odhady. Plus samozřejmě rostliny a i když hnojím, tak dusík nepřidávám. Mám ho hojně i bez přidávání. Spíše mne pořád u rostlin trápí nedostatek uhlíku, který přidávám v tekutém stavu ale nevím, zda je to efektivní. Asi by bylo lepší CO2. Ale to už jdeme mimo téma

Já jsem toho názoru, že denitrifikační filtr má význam především v mořské akvaristice a případně ve velkých sladkovodních nádržích bez nebo s minimem rostlin. I v těchto případech musí být takový filtr nasazen v kombinaci s klasickým nitrifikačním filtrem, protože koloběh dusíku musí zůstat zachován. Nasazení denitrifikačního filtru v rozumně zarybněných a zarostlých akvárkách je spíše kontraproduktivní jak velmi dobře podotkl Designer.

Myslim, ze vzdycky budes mit problem s velikosti takoveho filtru. Dusik by z vody mel unikat, protoze je z nej nakonec N2, z vody se ho absolutne zbavis. Pro rostliny tedy nejen ze nebude dusik dostupnejsi, on proste ve vode nebude. Dle meho nazoru (jen si to myslim, nemusim mit pravdu) muze byt pri spatne funkci takovy filtr i nebezpecny pro ryby.

A ted uz z toho jasne vyplyva, proc treba mne je takovy filtr uplne k nicemu. Kazdy den pridavam do akvaria s ostatnimi soucastmi hnojiva i KNO3, mam vecny nedostatek dusiku, ryb mam malo, rostlin spousty. Ja nepotrebuji z vody dusik dostavat pryc, ja ho naopak musim pridavat. A kazdy kdo ma akvarium zarybneno jako ja, tedy at se ma nekolik rybicek super, nez vic rybicek hur, a kde neni rostlina, tam je to skoda mista, bude zapasit s nedostatkem dusiku pro rostliny.

Dobře, dostal jsi mne na slovíčko. On taky novotňák psal že filtr co žere dusík, ale myslím, že myslel defakto dusičnany, protože jestli jsem to správně pochopil, tak ty pomalý filtr dokáže přetvořit právě na dusík který je přijatejnější pro rostliny. Nicméně nepřu se o slova jako je nitrifikace, nebo denitrifikace ale celkově o účinnosti a funkci filtrace a úpravě vody. Pokud pomalu tekoucí filtry fungují ještě lépe něž rychletekoucí a jsou pro rostliny a ryby daleko lepší, tak proč s tím nelaborovat že Rozdíl je akorát v jiných bakteriích ... a třeba už i takovou filtraci mám ani o tom nevím. Mám předfiltr půdní filtr o rozměrěch 77x42cm tedy skoro celou plochu dna. Akorát teda výška dna neodpovídá vodárenským nádržím. Nicméně dost kyslíku si myslím sežerou bakterie už v půdním filtru na ploše dna no a zbytek dokoná externí filtr, který nasává vodu nikoli přímo z akvária ale právě přes zmíněný půdní filtr. Možná by chtělo jen snížit právě průtok z nynějších 400 l/min, což dělá průtok mým externím filtrem cca. 17cm/min ... půdním pak 2,2cm/min. Mimochodem ... při jaké hodnotě se už považuje filtr za pomalý ?

150koni napsal: ... takže principy nitrifikace bez kyslíku nebudeme probírat
Ja bych v tomto smyslu spise hovoril o denitrifikaci:
en.wikipedia.org/…

Jestli se nepletu, tak anaerobní, nebo-li pomalé filtry existují i na prodej. Ale filtry jsou velice drahé a celkově je filtrace energeticky náročná. Určitě máš o filtraci nastudováno, takže principy nitrifikace bez kyslíku nebudeme probírat sám jsem to četl asi 2x ale že bych to měl doslova nastudováno, tak to nemám Ale rozhodně o žití z nedostatku bych se nezmiňoval.
citace tety wiki:
Anaerobní filtry jsou pomalu tekoucí filtry pracující optimálně při nízké hladině kyslíku. Toho je dosaženo vytvořením bezkyslíkových zón ve vlastním těle filtru. V takovém filtru jsou škodliviny redukovány na sloučeniny buď inertní (např. dusík) nebo optimálně využitelné rostlinami (např. železnaté ionty). Tento typ je tedy vhodnější než aerobní, avšak potřebuje zhruba desetkrát větší objem filtrační hmoty.

Také chci zkusit něco podobného ale chci mít jistotu a tak mít 2 filtry. Jeden anaerobní(pomalu tekoucí) a druhý aerobní(rychle tekoucí).

www.discus.cz/…

Jen si zase nenadelej problemy prilis pomalym prutokem vody (nakonec to zminujes), protoze ty bakterie je treba zasobovat a kdyz uz to bude moc pomale, mohou zase zit v nedostatku. Ovsem to ber z me strany jen teoreticky, ja se o hodne pomaly proud vody az takhle nikdy nesnazil, takze na vysledky jsem sam zvedav.

Mam vyzivne dno

filtr co "žere" dusík byl vždycky můj sen V rostlinném akváriu?

Děkuju, až s výkladem od Tebe jsem pochopil co tam píšou. Na ty stránky jsem narazil už dřív ale přepočet cm2/min mi přišlo podobný jako w/l, prostě jen takové vodítko. Vždycky jsem řešil jen objem, vnitřní plochu a délku průchodu filtračním materiálem ve snaze dosáhnout co nejpomalejší filtrace. V Dream garden jsem nahrál fotku jak jsem měl řešenou filtraci do dneška, levá komora přepad z akva, pravá bylo čerpadlo, 2,3,4, biomolitan 45ppi. Pak jsem se Tě zeptal, chvíli jsem louskal Tvoji odpověď a ještě déle ten odkaz na hamburské filtry. Následovala okamžitá předělávka filtrace, z plochy 300cm2 a objemu biomolitanu 30l ,jsem navýšil vyřezáním přepážek a změnou postavení na 1800cm2 a snížil objem filtrační hmoty na 20l. Výkon čerpadla mám 90-180l. Předtím byl průtok 5-10cm/min, teď 0,8-1,6. Dočetl sem se že tak nízká hodnota už také není ideální ale chci to zkusit co to udělá, filtr co "žere" dusík byl vždycky můj sen

Popisuju ranu na jistotu, kdy je nejvyssi sance, ze to bude onco.

Nakonec to myslim rikam vetou: "Nikdo netvrdi, ze jinak nitrifikace neprobiha, ale uvedene se bere jako zaklad pro s jistotou funkcni filtr."

Verim i tomu, ze Ti funguje filtr jinak, a ze je pro to co provozujes slusny. Myslim ze to byl obrazek od Tebe, nebo jsme se o tom bavili, uz nevim, ale tusim ze slo o keramiku, u ktere ja mam jakesi rezervy s jejim pouzitim, nejak mne nema rada, takze treba chce neco jineho, aby to bylo to prave. Tedy poucnou facku od akvaria uz jsem dostal, a radeji se snazim tu hranici co ano a co ne nerikat nejak ostre (pokud nejde o houbicku k myti nadobi na 100l akvarium atp.), protoze leckdy funguje i to, co by snad ani nemelo, nikdy nevime vsechno.

Jinak ty bakterie zpracuji i co neni videt (klidne i prility cpavek), je celkem fuk kde se to rozlozi, pokud se voda otoci filtrem i nekolikrate za hodinu. Takze pokud se to muze rozlozit jinde nez ve filtru, prijde mi to lepsi, nez kdyz to filtr ucpava. Pokud jej to ale sanci ucpat nema, jako ze ma bud predfiltraci a ta se casteji cisti, nebo je dost velky, pak je to jedno a jiste muzes brat za pozitivni, ze Te filtr pripadneho smeti zbavi.

Asi tak k mym nazorum .

Já tomu co píšeš moc nevěřím. Filtr je na to aby všechno co nasaje a hlavně tu drobnou nečistotu zlikvidoval a bakterie zpracovaly. Už takhle jsem se dozvěděl že při nízkém pH (6,5)tam skoro žádné nejsou a teď mám ještě na ně silné čerpadlo a stejně jsou jen 3 cm pod povrchem. To podle mě to není pravda, protože mě filtr přesto že by neměl funguje už nejméně 10 let.

Hodnoty 5 az 10cm/min pres biomolitan a jeho tloustka do 3cm (ze vice uz nema valny vyznam) jsou overeny experimentalne. Nikdo netvrdi, ze jinak nitrifikace neprobiha, ale uvedene se bere jako zaklad pro s jistotou funkcni filtr. Plati to jak pro interni filtry s kostkou biomolitanu (vezmes plochu povrchu a pak 3cm pod povrchem, abys byl na obou pokud mozno v mezich, a ne vzdy to lze), tak pro Hamburg filtry, a bude to platit i pro jina usporadani. Kdyz si navic uvedomis, ze chces akvarium filtrem prepumpovat 2 az 3x za hodinu, zbytek uz Ti vyjde sam.

Biomolitan se pro ucely vypoctu bere jako volny prostor, a to muze byt u jinych materialu kamenem urazu, protoze cert vi, jak pri jakem prutoku bude voda ochotna proudit treba jemnymi pory keramickych valecku. Nicmene, kdyz se podivas na seznam fitracnich materialu, biomolitan vychazi velice dobre, a co vychazi lepe, muze mit problem se zanasenim jemnych poru. Na webu ty materialy najdes, dam aspon jeden link ke snadnemu porovnani www.star-fish.eu/… .
Povidani o filtrech najdes take na webu dost, pridam jeden link: www.janrigter.nl/…

Mimo jine, ty rychlosti proudeni pres biomolitan se nekomu mohou zdat silene nizke, ze ten filtr uz pak nesaje zadny svincik z vody, a v tom ma pravdu. Zrnicka necistot si klidne plavou kolem kostky biomolitanu, bez toho, aby si jich filtr vsiml (tedy moc jich nenasaje). A ono je to tak spravne, protoze spravny filtr ma nitrifikovat, od toho jej mame, ne od toho, aby se kazdou chvili ucpal a musel se co tyden vyplachovat, to by bylo k nicemu. A aby akvarium nebylo plne plovouciho smeti, to uz je o tom, ze v dobre sestavenem a dobre udrzovanem akvariu toho moc ohledne svinciku neplave.

Obcas je slyset, ze jakysi plastovy designove povedeny filtr filtruje dobre, ze nasaje vsechno co je ve vode, ze je kazdy tyden plny svinciku a ze je voda krasne cista. To je ale presne znak interniho filtru, ktery nenitrifikuje, takovy filtr je jen "cednik", nic vic.

Jine to muze byt s externimi filtry, ktere nasavaji vodu pomerne vysokou rychlosti, protoze to cim nasavaji ma urcity prurez (rozhodne to nema velikost kostky biomolitanu jako kostka pro stejne velke akvarium), ale ve filtru samotnem, uz pochopitelne tak rychle voda neproudi.

Za sebe mam celkem jasno, alespon u internich filtru je biomolitan zaklad, je to jednoduche a dobre funkcni. Zkousel jsem nahrait vrstvu biomolitanu u interniho filtru keramickymi valecky (z nich silonem sesita matrace pod vstvickou biomolitanu), zdalo se mi to slusne, ale po nahrazeni cele vrstvy pouhym biomolitanem jsem pochopil, ze tam ty valecky fakt nechci, pac to akvarium mi najednou prijde uplne jine, vylozene kvete pod rukama, kdezto s temi valecky jsem kazdou chvili resil nejake problemy. Mozna je to jen nahoda, mozna ty valecky chteji jiny prutok, a mozna jsem to udelal spatne (jiste ze je to mozne), ale ja vim, ze biomolitan mi funguje a na dalsi experimenty se s dovolenim vybodnu, nemaji pro mne vyznam, kdyz dobre funkcni material mam, neni cenove nedostupny, a je ke koupi i na kazde burze.

Ahoj, kde najdu teorii k těmto výpočtům prosím? Liší se například doporučená rychlost průtoku přes průřez filtrační hmoty podle toho jakou má tato hmota plochu k osídlení bakteriemi(vnitřní povrch materiálu/objem materiálu. m2/m3)? Rozlišuje se plocha kterou má biomolitanová matrace např. 1x1m a plocha kterou má uvnitř díky pórovitosti. Naše bakterie přeci musí mít kyslík a je jedno v jaké hloubce filtračního materiálu jsou když se k nim dostane? Pokud se k nim nedostane tak to znamená že ho spotřebovaly bakterie před nimi, tudíž že odbourání proběhlo? Pokud mám určitý průtok dejme tomu 10l za minutu tak se do filtračního materiálu dostane dané množství kyslíku a dusíkatých látek takže bakterie jsou tím kyslíkem limitované a odvedou stejnou práci bez ohledu na průřez filtru kolmo k proudu vody? Mám na mysli vodu bez pevných nečistot. A průtok v mezích optimálního hydraulického zatížení 7-9 m3 na 1 m3 filtru/hod. Jestli se to týká jen hamburských tak se omlouvám že míchám hrušky s jabkama. Děkuju

Kdybys udelal rohovy Hamburg, mas z kusu biomolitanu o velikosti 100x50cm ctvrtvalec pres celou vysku o polomeru rekneme 32cm. Filtrovat budes pres plochu 50dm2, pri prutoku 2500l/h, tedy zhruba 42l/min, coz je pro nitrifikaci bajecne at je to v plnem prutoku, nebo po zaneseni. Zabere Ti v akvariu asi tak 80l (cisla plus minus autobus, nac zde drobne). Kdyz pouzijes tu zadni stenu 10cm jak chces, zabere Ti 250l, coz sice vzhledem k velikosti akvaria neni stale zadny des, ovsem kdyz se tim nic moc neziska... Voda v akvariu samozrejme musi proudit pres cele akvarium (neustale se michat), protoze kdyby ne, nebude to ono ze spousty duvodu (teplota, ziviny...), takze umisteni filtru, ktery ma nitrifikovat, bych nepovazoval za podstatne (jestli je v jednom rohu, nebo po cele plose).

Stane se, toho jsem si teda nevšiml ani já
Kdžy to tedy shrneme, tak by pak ten průtok možná byl i ok. Ale pravda je, že se bude filtr blbě čistit, když hrubý molitan bude dole. Jak to tedy vyšeřit? Klidně dam udělám cokoliv jiného, pokud to bude splňovat moje očekávání

Mne spletl ten obrazek, kde mas preklep. Spatne jsem pochopil. Psano mas 2x12500 a tak jsem si rikal, ze jednicka pred tim je nechtene hrabnuti do klavesy 1... Vidis co udela takova blbost, ona je tam navic nula na konci .

Průtok pumpy (pump) bude celkem 2500l/hod, nikoliv 5000l/hod.
Ano, čtu si o hambáčích, asi by nebyl problém dát 3-4cm desku přes celou zadní stěnu a k tomu 2-3 čerpadýlka, co by tedy tahaly vodu nahoru. Nasávání čerpadla by mohlo být ve středu výšky akvária ne? Proč u země? Aby to tahalo binec ze dna?
Nebo jiný nápad na filtr? Chci ho v akváriu, mimo není místo a na boční stěny nic nechci,jedině na zadní i díky tomu, že akvárium bude ve 30cm tlusté zdi a přístup tedy jen ze zadu. Když seženu černý molitan (vím kde) tak to ani vidět nebude a nemusím řešit tapetu či 3D

Stale tahas pres prurez 25dm2 5000l/h, tedy zhruba 83l/min, takze ta voda jde pres medium 33cm/min. I kdyby se to tim celym a svincikem pricpalo na polovinu, je to stale 16cm/min, pro nitrifikaci jeste stale rychle, ale akvarium uz prepumpujes jen jednou za hodinu.

Je to velke akvarium, takze si muzes rict, nebude az tak zatizene, nemusim vodu pumpovat tolikrat, i jednou za hodinu staci, a ze co se pise, plati spis pro mensi akvaria. Jenze chces opravdu pri tom o co se snazis to udelat hur, nez jak to udelat lze?

Potrebujes tim mediem tu vodu tahat vic naplacato, vetsi plochou, tot cele. To o co se snazis, bude dle meho nazoru nitrifikovat podobne, jako by to udelala kostka 25x25x25cm, protoze pro nitrifikaci staci i 3cm biomolitanu se spravne rychlym prutokem, vic pry uz nema zadny valny vyznam. Nakonec, podivej se na povidani o hamburg filtrech, zjistis tam pro konstrukci filtru mnoho zajimaveho.

Jo, už jsem přemýšlel nad tím, že udělam vstup z boku a na druhé straně čerpadlem ven do rampy,která bude na boku zase.
Na druhou stranu, při ploše 250x10cm se celá plocha nezanese ani za rok... takže pohoda. Odpadlé listy vytahuju.
Nějaký lepší nápad na filtr uvnitř akvária?

https://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-17