Odkalování

Netroufám si radit, jen popíšu co vyvádím já. Stává se mi to taky při radikálním vyčištění filtru a výměně části vody, např. po léčbě. Vždycky nasadím všechno, co vymyslím, takže stejně vím houbelec co zabralo, ale po několika dnech (3-5) je po zákalu.

Nasadím konkurenční vegetaci: řasové koule, mech.
Snížím průtok filtrem.
Přes poledne na hodinu, dvě zhasínám.
Měním častěji asi 10 - 15% starší vody, z odstavené karanténky, kde je spousta mechu.
Mám dva druhy "žravých" rostlin (Hygrophila polysperma a difformis).

A co filtrace? Jaký filtr používáš? Skutečně bych "změřil" ty dusičnany a fosforečnany. Co se světla týká, ono není jediným faktorem, je jen jedním z mnoha... Přiznám se, ještě jsem se s podobným problémem, jaký řešíš Ty nesetkal, tak mne doopravdy velmi zajímá, co by to mohlo být a co tento stav způsobilo!

,přidal bych na osvětlení

Tak jo, jsem zvedava co se dozvim ja, protoze jsem tenhle boj uz tak nejak vzdala
co s tim, stalo se vam to uz nekdy? Pridavam jeste jednu fotecku snad je to zretelnejsi. myslite ze by se dala v krajnim pripade pouzit naka chemie?

A šarvátky Horáce a Štěpána, to je něco Ale dočteme se tady vždy to co potřebujeme

... kdyby jste věděli s jakým napětím očekávám Sidoniovy rady! Kam se hrabou TV seriály!

Sakra ... já musím ... jdeme na večeři. Je to na Vás.

svitim 2krat 18wattu osram 830 myslim, ze to je. Menila jsem je tedka na zacatku ledna. Akvarko je dost vysoky 60 cm, 5cm je dno.

Jó, Horáci, kdyby tak tomu bylo... Hnedle bych vám (hned po udělení Nobelovky) přijel ukázat svého nového Rollse.

áááá ... už je tady někdo mnohem povolanější ... a máš po řasách

Čím a jak dlouho svítíte?

No tak jestli nevyří, ale jenom víří, tak to už nejni takovej průšvih ... Jenže teď zas nevím, co chceš, když "to nevypadá zas tak špatně."
Tak chceš se jich zbavit, nebo ne?

Česky by to nešlo? fosfor a dusičnany neměřim, takze netuším... ale nadruhou stranu je dost dobře vidět, jak se voda v akvárku pohybuje a víří, ale nevyří, nevypadá to zas tak špatně, jako za zelenou záclonou
Ale proc sakra ty rasy tolik rostlin jako tam je tedka jsem nikdy nemela a stejne ze by tam bylo tolik zivin, ktery nespotrebuji

A skolko u tibjá dusičnanů a fosforu, znáješ děvočka ? Btw, estli ty řasy vyří, tak je to ještě horší, než se zdá ...

Ahoj zase ty řasy, co s nimi? Moje akvarko je uplně ne pokryto, ale zaplaveno řasami. Myslim, ze to jsou sinice, nechytaji se na rostliny(pouze minimalne)ale vyří si po celem akvariu(110 l, 2 skalary, 2 ancistrusy, 2pancernicci ....merila jsem ph 7,5 a CT 5°) JInak akvarium je hodně osazene rostlinami takze by teoreticky nemel byt duvod . Snazila jsem se to znicit castymi vymenami vody, ale je to nanic. Behem 2 dnu je z toho zase zelena brecka Vim, ze je to tezke soudit proc, ale aspon co si o tom myslite, co s tim dal? Diky moc

Tento odkalovač mám taky...zvon jsem odpojila (ucpával se štěrkem) a odkaluji jen trubkou, přičemž jeden prst mám na konci hadice, abych zmenšila průtok. Myslím, že je naprosto v pohodě...jo a balonkem opravdu netřeba pumpovat pořád...snad jen pokud máš malý rozdíl hladin

Horáci si říkal že je to poslední příspěvěk a už si napsal další

Horáci, obrázek měl představovat model silně "zadetritovaného" dna, s inertní složkou a detritem separovanými. Pokoušel jsem se naznačit OBJEM detritu, který nemá jednoduché spojení s vodou v akváriu, ve kterém voda téměř stojí. Pořád mám dojem, že tuhle "objemovost" zdroje dusíkatých látek zanedbáváš.

Johnsi, ... nedělej, že víš, oč tu šlo a běž spát ... už je dávno po večerníčku ...

ja teda porad nepumpuju jen to nasaju a už to frčí samo jo a mam to za 80kč divne

Horáci výborně

"... musel jsem se dojít podívat do akvárka, jestli tam mám vodu a rybičky a nebo shluk termodynamicky se pohybujících činitelů."...

Tato poznámka je poněkud unfér ... K citaci fyzikálně-chemických zákonů jsi mě dotlačil právě Ty a Štěpán. Neotřesitelná sebejistota až samolibost z vašich prvních příspěvků totiž přímo čiší ... O žonglování se slůvkama "řádově , BLIVOJ, vražedný roztok" a podobně ani nemluvě ...

Znovu vysvětlovat, že odkalenou vodu ani necedím, ani nemixuju hovínka, je myslím zbytečné. Kdo chtěl, ten si to přečetl. Kdo nechtěl, bude to opakovat pořád a pořád dokola ...


"Prostě si nemyslím, že lít scezenou, jednou odsátou vodu zpátky do akvárka je správné a nikomu bych to nemohl doporučit."

Jenže tohle po Tobě nikdo nechtěl ... mně šlo jen o jednu jedinou věc – dokázat Ti, že ve dně akvária nemůže být ani řádově, ani jinak významně víc dusičnanů, než mimo dno. Toť vše.

Abych řekl pravdu, jsem poněkud uondán ... a už mě to nebaví ... jdu odkalit akvárko ... a vodu při tom budu bez obav recyklovat ... dělám to takhle už déle jak rok a nemám problémy ani s dusičnanama, ani s kalem, ani s řasama, ani s ruduchou. Ovšem nedělám si jakékoliv iluze - je mi víc než jasné, že ani toto pro vás dva není žádný argument ... stejně jako mnou provedený teoretický rozbor problému ... stejně jako mnou provedené měření dusičnanů v odkalené vodě ... stejně jako poukázání na existenci bagrujících ryb, kterým voda ze dna očividně nevadí ...

P.S. Tohle byl můj poslední příspěvek do této diskuse - vše podstatné již podle mě bylo řečeno ... Mějte se

ad Tvůj obrázek:

Popravdě řečeno, nikdy jsem ho nepochopil. Mé hloupé a nevychované ryby totiž vykonávají svou potřebu kde je zrovna napadne. Nechodí na jedno místo, jako Ty Tvé. :o)

ad plocha :

Fickův zákon "v původním znění" tu plochu zohledňuje – mluví totiž o hustotě toku : hustota toku = difůzní koeficient x koncentrační gradient. Hustota toku = 1/plocha x dn/dt. dn/dt je změna látkového množství podle času – tedy rychlost difůze. K převedení hustoty toku na (pro většinu lidí mnohem srozumitelnější pojem) rychlost difůze tedy stačí, aby uvažovaná plocha byla považována za jednotkovou. Právě tohle jsem tu ale nechtěl rozpitvávat - proto jsem uvedl pouze zjednodušenou formulaci tohoto zákona.

Tvou "posedlost plochou" ovšem nechápu ani z jiného hlediska. Jediná plocha, která je pro všechny tyto úvahy důležitá, je plocha, která (pomyslně) odděluje dno od zbytku akvária. Zjednodušeně je to tedy plocha dna - délka x šířka akvária (při zanedbání terénních nerovností). Cokoliv se dostane difůzí nad tuto plochu (tedy nad povrch dna), je okamžitě "odplaveno" prouděním nejrůznějšího původu a velice rychle promícháno s ostatními látkami ve volném prostoru akvária. Nemyslím si, že tuto plochu může nějakým významným způsobem ovlivnit čtrnáctidenní kálení rybiček - byť by bylo sebeusilovnější.

pro Pecku - přečetla jsem celou tuhle ohromnou diskuzi a musím říct, že to bylo velice poučné a pro mne naprosto nesrozumitelné. Tak jenom skromně, mám také hodně zarostlé akvárium a špatně se mi odkaluje, ale já vyndám všechny dekorace, včetně kořenu a pak nekompromisně beru celé dno, bez ohledu na rostliny. polovina z nich se mi uvolní a plave potom na hladině, tak je přeberu, protrhám a znova zasadím. Jinak to nejde dělat, protože bych to jinak nevyčistila.

Bohužel štěrbinovým odkalovačem jsem se nadělal dost když jsem měl malé akvárium a nešla použít hadice a pořádný zvon. Spoustu jsem jich rozbil protože byly křehké. Také proto jsem si pořídil větší akvárium. Na burze jsem si koupil odkalovací zvon a konečně mám pokoj. Něco podobného jsem si dělal i sám ale nebylo to ono.

Takže z toho plyne, že je třeba normálně odkalovat, regulovat průtok palcem a dodat novou vodu za tu co jsme vypustily odkalováním.Více asi třeba běžný akvarista nepotřebuje.jestli si potom a předtím změří nějaké hodnoty pomocí různých testů, je to jeho plus.
Jinak jak jsem se ptal na ten štěrbinový odkalovač, který Václav zavrhnul jako přežitek, jsem tím mířil spíše k problému odkalování mezi kořeny u hustě zarostlé nádrže.Já osobně jsem vždy v těchto partiích použil trubici nebo přímo hadici.To že voda šla rychle pryč pomohlo k tomu že ten bordel opravdu skončil v kýblu a ne rozmíchaný po celé nádrži.

To tě závidím U mě to právě nefunguje (viz. muj prispevek). Zkusím najít ještě nějaký jiný odkalovací zvon...

Pak by ti mohlo pomoct, když bude voda odtékat pomaleji. U mě to funguje.

Zdar Horáci.
Po tom co jsem si tu početl, musel jsem se dojít podívat do akvárka, jestli tam mám vodu a rybičky a nebo shluk termodynamicky se pohybujících činitelů. Teorie znějí zajímavě, ale začínám se v tom ztrácet.
Moje vysvětlení je trochu prostší. Dno je před odkalením plné rybích hovínek, které já považuji za prazdroj většiny dusíkatých lýtek v akváriu. Pokud ty „hovínka“ s písku vysaješ a rozmixuješ na pidičástečky, které biokostka ani ponožka logicky všechny nepochytá, dostane se jemný kal zpátky do akvárka. Tam se dále rozkládá na ty dusíkaté látky. Přitom už není bezpečně uložený ve dnu, ale usazený na listech kytek, dekoracích atd. Tento způsob hnojení se mi zdá poněkud nešťastný. Řekl bych, že vyhovuje především řasám.

Myslím si, že rybí „hovínko“ obsahuje vyšší koncentraci různých látek, než voda v mém akváriu.
Myslím si. Velká část odkalovaného detritu není ještě mineralizována.
Myslím si, že se rybí „hovínko“ cestou sacím zvonem, hadicí či dokonce vrtulí čerpadla rozmělní na tak jemné „nanočástice“, že je použitý způsob filtrace nezachytí a že se z něho zároveň vyperou rozpustné látky již rozkladem přeměněné ale „termodynamickou“ difůzí dosud neošetřené.
Prostě si nemyslím, že lít scezenou, jednou odsátou vodu zpátky do akvárka je správné a nikomu bych to nemohl doporučit.
HOWK

Nestačím odkalit celé dno...

"...Pokud snížím rozdíl hladin, či přiškrtím hadici...zvon ztratí výkon a odkaluje se špatně a pomaleji. Pokud změnším průměr zvonu, aby se "sací výkon" zvýšil při pomalejším odtékání, mám měnší průměr a odkaluji o to déle. Obojí tedy Horácovo a můj problém neřeší...."
Teď si nejsem zcela jist, co máš vlastně za problém. Voda z nádrže odteče příliš rychle a nestačíš odkalit celé dno a nebo tě otravuje, že odkalování trvá moc dlouho?

Kua chlapi....tak nekdo vemte dva vzorky (ze zasranyho dna a z vody) a dejte to nekam zmerit I kdyz jsou kolorimetrické testy dost hrubé/nepřesné....dva vzorky s velmi rozdílnou koncentrací by měly rozdílnou barvu, ne?

Pro bleka:
"Pokud voda odtéká moc rychle, je třeba hadici přiškrtit nebo zmenšit rozdíl hladin.Pokud voda odtéká pomaleji, tak sílu, kterou nasáváš, můžeš regulovat změnou průměru sacího zvonu. Nasávání substrátu zase zamezíš protažením té širší části sacího zvonu."
Tohle mě také opravdu napadlo, mám to odzkoušené a je to k ničemu Pokud snížím rozdíl hladin, či přiškrtím hadici...zvon ztratí výkon a odkaluje se špatně a pomaleji. Pokud změnším průměr zvonu, aby se "sací výkon" zvýšil při pomalejším odtékání, mám měnší průměr a odkaluji o to déle. Obojí tedy Horácovo a můj problém neřeší.

Zkoušel jsem jednou také vodu přefiltrovat přes silonky a vracet zpět než bude téměř celé dno odkaleno (poté výměna 1/3 vody za čistou), ale voda byla hrozně zakalená. Druhý den se vše přefiltrovalo či sedlo. Nejlepší by bylo mít větší akvárko nebo málo ryb

Čím větší rychlost, tím větší množství látky proteče danou plochou za daný čas !!!

NO JISTĚ!
Jenomže záleží hodně na tom, jak velkou plochou to teče! Čím větší plocha tím větší množství prošedší látky!!!!!!!

Chlapi, ještě že nejste v tý hospodě. Už by lítaly pulitry

Jak to, že nás nezajímá rychlost? Čím větší rychlost, tím větší množství látky proteče danou plochou za daný čas !!! To Ti tady vopravdu mám vysvětlovat takovýhle kraviny? Pro dnešek končím. Případné pokračování zítra.

To není pravda. Záleží taky na tom, kudy to teče. Jak velkou plochou. Čím menší plocha tím nižší rychlost vyrovnávání koncentrací. Nás nezajímá rychlost difůze ale celkové množsví proteklé látky.

ááááááááááááááááááááááááááááá

A tím jsi chtěl říct jako co? ... Když tam naleju čistou vodu, zvýším rozdíl koncentrací a tím urychlím uvolňování (difůzi) dusičnanů ze dna. To je přece všechno v souladu s Fickem ...

Ještě něco:

Rychlost difůze = difůzní koeficient x koncentrační spád

Vidíš v tomto jednoduchém vzorečku něco, co by zohledňovalo např. zrnitost dna nebo dokonce množství hovínek v centimetru krychlovém dna? Nevidíš. A víš proč to tam nevidíš? PROTOŽE NA TOM NEZÁLEŽÍ !!! Je úplně jedno, jak moc je to dno "zadetritované". Záleží pouze na rozdílu koncentrací.

Horáci, jasně, že když mám někde trojnásobnou koncentraci něčeho, tak ty koncentrace mají snahu se vyrovnávat. Jenomže to NENÍ uzavřený systém! Ty do něj zasahuješ, měníš vodu!

Taky si uvědom, jak jsem se snažil znázornit na tom obrázku, že ten detrit má OMEZENOU plochu styku s horní vodou. Hodně záleží na proudění vody v tom detritu. Ale to už jsem psal dole.

Hromadění bych viděl jako neustále rostoucí rozdíl koncentrací. O tom jsem nemluvil.

Příteli Horáci, tak takto "polopatisticky" podané to musí pochopit snad každý.

No proto jsem tam vrazil jen tu zjednodušenou verzi ... Není třeba řešit nějaké toky a derivace. Zamysli se nad tou přímou úměrností ... please

Btw, já už Ti vůbec, ale vůbec nerozumím ... Vždyť Ty si vysloveně protiřečíš :

"O hromadění tady snad nikdo nemluvi. ... v "zadetritovaném" dně ... bude několikanásobně vyšší koncentrace dusíkatých látek" ...

Copak jsi nepochopil, že to je akce-reakce? Čím větší koncentrační rozdíl, tím větší je snaha ho zlikvidovat ...

Ta dynamika systému je obsažena v tom slově "směřuje" ... Nejde o to, že té jednotné koncentrace nebude nikdy dosaženo ... jde o tu snahu ... a hlavně o to, že ta snaha je tím větší, čím větší je koncentrační gradient ... ten rozdíl koncentrací je motor, kterej to všechno pohání ...

Třeba ho nepochopím!
Jsou tam nějaký parciální derivace a gradienty skalárního pole a takový věci? To nemám šanci...

Je to marný, je to marný, je to marný ...

Prosím Tě, než mi příště budeš doporučovat, abych fetoval nějakej zasmraděnej molitan ... nastuduj si ten Fickův zákon ... PROSÍM !!!
JÁ TĚ STRAŠNĚ MOC PROSÍM !!!

"DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON - Interpretací má mnoho, pro nás je důležitá ta, kerou jsem již zmínil, tj. že všechny systémy SAMOVOLNĚ směřují k maximální možné míře entropie (neuspořádanosti). Aplikováno na náš problém: systém s různými koncentracemi téže látky (díky difůzi) samovolně směřuje do homogenního stavu (s jedinou koncentrací)."

... kterého dosáhne za nekonečně dlouhý časový úsek.

"Hromadění dusíkatých látek ve dně je NESMYSL."

O hromadění tady snad nikdo nemluvi. Já tady celou dobu mluvím o tom, že v "zadetritovaném" dně je vyšší koncentrace dusíkatých látek. Nikdy jsem neřekl, že řádově vyšší. Ale trvám na tom, že ve dně zanedbaném, obtížně průtočném pro vodu, bude několikanásobně vyšší koncentrace dusíkatých látek než ve vodě nahoře. Ale samozřejmě závisí to na frekvenci výměny vody.

Tady nemluvíme o ideálním ustáleném stavu v čase nekonečno, ale o dynamickém reálném systému!!!!!!!

ÚVOD :

Tak jsem si znovu (a pozorně :o) přečetl Tvůj příspěvek z 18.2.2007 (12:50:38) a nedá mi to, abych se v něm ještě trochu nepošťoural ...

Ze všeho nejdřív bych rád připomněl, proč tato diskuse vlastně vznikla :

blek (13.02.2007): "Zvon musí být dostatečně dlouhý (aby nenasával substrát) úzký (aby se dostal do nepřístupných míst) a s hadicí do odpadu nebo kbelíku (aby se nám zvířené dusíkaté látky nedostaly zpět do akvarijní vody).“

Ty jsi tady zcela jasně a neoddiskutovatelně varoval před zvířením DUSÍKATÝCH LÁTEK ze dna … S tím jemným kalem, na který jsi potom stočil diskusi, máš pravdu, nicméně o tom to tak nějak nebylo … Bylo to o tom, zda je či není v písčitém dně akvária nějak výrazně větší koncentrace odpadních látek, než v ostatní vodě a tudíž, zda je či není recyklace vody při odkalování nebezpečná ...



MALÁ REKAPITULACE DOSAVADNÍ DISKUSE:

Na čem jsme se doposud shodli:

1) rybičky prakticky pořád kálí
2) rybí hovínka vlivem gravitace padají ke dnu, kde se hromadí (a spolu se zbytky potravy a rostlin vytvářejí tzv. detrit)
3) detrit je mineralizován bakteriemi, dochází k uvolnění anorganických látek do vody, ve které se šíří, a to
4) v prostoru dna především pomocí difůze (proudění je zde totiž minimální)
5) ve zbytku akvária především pomocí proudění (difůzi lze v tomto prostoru zanedbat, neb díky proudění se koncentrace všech látek vyrovnávají mnohonásobně rychleji)

S čím nemohu souhlasit:

1) Rybičky kálí tak rychle (resp. bakterie mineralizují rybí výkaly tak rychle), že to difůze nestíhá lifrovat pryč ze dna, díky čemuž se produkty mineralizace ve dně hromadí a dosahují mnohem vyšších koncentrací, než ve volné vodě.
2) Tato (údajně) zvýšená koncentrace odpadních látek ve dně je důvodem, proč nejsou vhodné všechny způsoby odkalování, při kterých se voda ze dna vrací zpět do akvária.



CO PLATÍ, AŤ SE TO ŠTĚPÁNOVI (nebo komukoliv jinému :o) LÍBÍ NEBO NE :

1) DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON - Interpretací má mnoho, pro nás je důležitá ta, kerou jsem již zmínil, tj. že všechny systémy SAMOVOLNĚ směřují k maximální možné míře entropie (neuspořádanosti). Aplikováno na náš problém: systém s různými koncentracemi téže látky (díky difůzi) samovolně směřuje do homogenního stavu (s jedinou koncentrací).

2) FICKůV ZÁKON - tento zákon je téměř všemi účastníky této diskuse když ne zcela ignorován, pak tedy přinejmenším značně podceňován. (První) Fickův zákon (zjednodušeně) říká: Rychlost difůze = difůzní koeficient x koncentrační spád. Difůzní koeficient závisí na teplotě (o tom jsem již hovořil). Při konstantní teplotě tedy platí, že RYCHLOST DIFůZE JE PŘÍMO ÚMĚRNÁ ROZDÍLU KONCENTRACÍ !!!



CO Z TĚCHTO ZÁKONŮ VYPLÝVÁ PRO AKVÁRIUM:

Hromadění dusíkatých látek ve dně je NESMYSL. Čím větší je rozdíl koncentrací mezi dnem a zbytkem akvária, tím rychleji jsou zmíněné látky z tohoto dna pakovány pryč. Jinými slovy: Hovínka zůstávají, dusičnany odcházejí - protože mažou do míst s menší koncentrací. A mažou tam tím rychleji, čím větší je rozdíl mezi jejich koncentrací ve dně a ve volné vodě.

Samozřejmě, že ve dně bude dusíkatých látek vždycky nejvíc. Vždyť je tam detrit - zdroj, ze kterého se to všechno uvolňuje. Ale nebude to ani řádově, ani významně víc … bude to jen nepatrně víc, protože difůze nějakou skokovou změnu koncentrací prostě nedovolí. A právě o to šlo v téhle diskusi.

I kdybys to dno nečistil třeba půl roku, tak není možné, aby ve dně byla nějaká výrazně větší koncentrace dusičnanů, než v ostatní vodě. Bezesporu tam bude pořádně naděláno. O tom není pochyb. Ale koncentrace dusičnanů bude stále jen nepatrně vyšší, než ve zbytku akvária, protože dusičnany (na rozdíl od těch hovínek) můžou (resp. musej) jít z toho dna pryč – ve směru koncentračního spádu.



POZNÁMKA NA KONEC :o)

Jestli vás nepřesvědčilo ani tohle, tak to vzdávám.

to neni jeho nadrz dyt by ty fotky nebyly takhle maly, kdyz nekde na netu ztahoval fotky tak je ani nezvetsil traged

k založení toho profilu byly, zdá se použity cizí fotky

ne

V profilu máš docela pěkné akvárko ... chceš říct, že jsi ho nikdy neodkaloval? Ani nemáš žádnou knížku, kde by to bylo vysvětlené ???

Odkalovač je prosím pěkně toto (viz foto) Ale ten si nekupuj, sice stojí jen pár korun, ale je to ničemnost. Má moc krátký zvon. Dnes už používám mnohem lepší, ale ten jsem si ještě nevyblejsknul. Ponoříš do akva, ústy nasaješ vodu, a pak ji necháš vytékat třeba do kýble ... Vodu s hovínky doporučuji vyplivnout ...
Tím zvonem se vrtá ve dně a odsává se kal ... Nikdy bych nevěřil, že tady budu jednou tohle někomu vysvětlovat

P.S. Když neznáš princip odkalování, jak měníš vodu v akva? Vybereš ji hrnkem a naleješ čerstvou?

no tak tu ne

Už jsem ti to psala do vzkazu...je třeba napřed hledat než se člověk na něco zeptá...co se týče odkalování nikomu nenamluvíš, že jsi nic nenašel