ÚVOD :
Tak jsem si znovu (a pozorně :o) přečetl Tvůj příspěvek z 18.2.2007 (12:50:38) a nedá mi to, abych se v něm ještě trochu nepošťoural
...
Ze všeho nejdřív bych rád připomněl, proč tato diskuse vlastně vznikla :
blek (13.02.2007): "Zvon musí být dostatečně dlouhý (aby nenasával substrát) úzký (aby se dostal do nepřístupných míst) a s hadicí do odpadu nebo kbelíku (aby se nám zvířené dusíkaté látky nedostaly zpět do akvarijní vody).“
Ty jsi tady zcela jasně a neoddiskutovatelně varoval před zvířením DUSÍKATÝCH LÁTEK ze dna … S tím jemným kalem, na který jsi potom stočil diskusi, máš pravdu, nicméně o tom to tak nějak nebylo … Bylo to o tom, zda je či není v písčitém dně akvária nějak výrazně větší koncentrace odpadních látek, než v ostatní vodě a tudíž, zda je či není recyklace vody při odkalování nebezpečná ...
MALÁ REKAPITULACE DOSAVADNÍ DISKUSE:
Na čem jsme se doposud shodli:
1) rybičky prakticky pořád kálí
2) rybí hovínka vlivem gravitace padají ke dnu, kde se hromadí (a spolu se zbytky potravy a rostlin vytvářejí tzv. detrit)
3) detrit je mineralizován bakteriemi, dochází k uvolnění anorganických látek do vody, ve které se šíří, a to
4) v prostoru dna především pomocí difůze (proudění je zde totiž minimální)
5) ve zbytku akvária především pomocí proudění (difůzi lze v tomto prostoru zanedbat, neb díky proudění se koncentrace všech látek vyrovnávají mnohonásobně rychleji)
S čím nemohu souhlasit:
1) Rybičky kálí tak rychle (resp. bakterie mineralizují rybí výkaly tak rychle), že to difůze nestíhá lifrovat pryč ze dna, díky čemuž se produkty mineralizace ve dně hromadí a dosahují mnohem vyšších koncentrací, než ve volné vodě.
2) Tato (údajně) zvýšená koncentrace odpadních látek ve dně je důvodem, proč nejsou vhodné všechny způsoby odkalování, při kterých se voda ze dna vrací zpět do akvária.
CO PLATÍ, AŤ SE TO ŠTĚPÁNOVI (nebo komukoliv jinému :o) LÍBÍ NEBO NE :
1) DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON - Interpretací má mnoho, pro nás je důležitá ta, kerou jsem již zmínil, tj. že všechny systémy SAMOVOLNĚ směřují k maximální možné míře entropie (neuspořádanosti). Aplikováno na náš problém: systém s různými koncentracemi téže látky (díky difůzi) samovolně směřuje do homogenního stavu (s jedinou koncentrací).
2) FICKůV ZÁKON - tento zákon je téměř všemi účastníky této diskuse když ne zcela ignorován, pak tedy přinejmenším značně podceňován. (První) Fickův zákon (zjednodušeně) říká: Rychlost difůze = difůzní koeficient x koncentrační spád. Difůzní koeficient závisí na teplotě (o tom jsem již hovořil). Při konstantní teplotě tedy platí, že RYCHLOST DIFůZE JE PŘÍMO ÚMĚRNÁ ROZDÍLU KONCENTRACÍ !!!
CO Z TĚCHTO ZÁKONŮ VYPLÝVÁ PRO AKVÁRIUM:
Hromadění dusíkatých látek ve dně je NESMYSL. Čím větší je rozdíl koncentrací mezi dnem a zbytkem akvária, tím rychleji jsou zmíněné látky z tohoto dna pakovány pryč. Jinými slovy: Hovínka zůstávají, dusičnany odcházejí - protože mažou do míst s menší koncentrací. A mažou tam tím rychleji, čím větší je rozdíl mezi jejich koncentrací ve dně a ve volné vodě.
Samozřejmě, že ve dně bude dusíkatých látek vždycky nejvíc. Vždyť je tam detrit - zdroj, ze kterého se to všechno uvolňuje. Ale nebude to ani řádově, ani významně víc … bude to jen nepatrně víc, protože difůze nějakou skokovou změnu koncentrací prostě nedovolí. A právě o to šlo v téhle diskusi.
I kdybys to dno nečistil třeba půl roku, tak není možné, aby ve dně byla nějaká výrazně větší koncentrace dusičnanů, než v ostatní vodě. Bezesporu tam bude pořádně naděláno. O tom není pochyb. Ale koncentrace dusičnanů bude stále jen nepatrně vyšší, než ve zbytku akvária, protože dusičnany (na rozdíl od těch hovínek) můžou (resp. musej) jít z toho dna pryč – ve směru koncentračního spádu.
POZNÁMKA NA KONEC :o)
Jestli vás nepřesvědčilo ani tohle, tak to vzdávám.