Plži v akváriu I.

Při pročítání diskuzí na akvaristických webech by člověk snadno došel k názoru, že plži jsou nepřítelem akvaristy. Dotazy typu: „Pomoc, mám přemnožené šneky!“, „Jak mám zlikvidovat šneky?“ atd. se objevují velmi často.

Nevím, zda to není marná práce, ale chtěla bych trochu poopravit mínění o těchto tvorečcích a napsat o svých zkušenostech s nimi.

Tak na začátek: plži jsou užiteční, zajímaví a krásní.

Už slyším ty vzdechy: No jo, ale to s nimi nemá ten problém, co já. Kdyby jich měla plné akvárium, mluvila by jinak.

Mám jich plné akvárium (jak kdy :-) ) a dává mi to možnost je pozorovat a studovat.

Taxonomie plžů je pro laika poměrně složitá. Proto rozdělím raději plže z praktického hlediska na ty, které si člověk zakoupí na okrasu a na ty ostatní, ke kterým přijde většinou náhodou a kteří způsobují kalamity v akváriích.

Nejdříve se budu věnovat těm nechtěným (i když doufám, že po přečtení tohoto článečku, už nechtění nebudou).

O první místo „problémových“ plžů se dělí okružáci a piskořky.

V prezentacích je často jako obyvatel omylem uváděn okružák ploský (Planorbarius corneus). Tento druh se v nádržích dnešních akvaristů vyskytuje jen velmi ojediněle. Jedná se o poměrně velkého plže, kterého můžeme najít v našich rybnících. Naši dědečkové a otcové menší jedince používali na „úklid“ akvárií.

Dnes se v akváriích většinou vyskytují jeho menší příbuzní - okružáci rodu Planorbella (duryi, scalaris). Jsou vyšlechtěny všechny možné barevné varianty – fialová, růžová, modrá, albín. Tyto tvorečky si akvarista většinou přinese domů jako vajíčka na rostlinkách. Je neuvěřitelné, jak rychle se v příznivých podmínkách dokážou množit. Živí se zbytky po rybách, odumřelými rostlinkami, mrtvými rybami, prostě odpadem, ale také řasami. Jsou neocenitelnými pomocníky při úklidu akvária. Je pouze na nás, kolik potravy jim dopřejeme. Čím více potravy, tím více okružáků. Pokud dostanou hladovku, množí se jen minimálně. Jejich největším kladem je, že ani v době největšího půstu se nepustí do zdravých rostlin. Naopak rostliny poškozené nebo odehnívající zlikvidují spolehlivě.

K příbuzným okružáků patří kružník čínský (Gyraulus chinensis) a kružník malý (Gyraulus parvus). Jsou mnohem menší, ale platí o nich v podstatě totéž, co o okružácích. Jen jejich vybírání z akvária je, vzhledem k jejich velikosti, dosti náročné.

Dalším „problematickým“ plžem je piskořka věžovitá (Melanoides tuberculatus) a její příbuzná Malanoides granifera (tmavší s kratší ulitou). Oba tyto druhy také často obdržíme nedobrovolně na kořenech rostlinek. Pokud zrovna neprovozujeme holandské akvárium s trávníčkem, nemusíme se děsit. Dostali jsme totiž šnečího krtka, který neúnavně kypří dno a tím umožňuje jeho prokysličení a činnost nitrifikačních bakterií v něm. Při tom, jen tak mimochodem, také sežere veškerý odpad, podobně jako okružáci. Přes den se piskořky věžovité moc neukazují, po akváriu rejdí spíše v noci a čistí od řas i sklo a dekorace.

Granifery jsou mimo dno vidět častěji, líbí se jim např. v jávském mechu. Jsou to také trochu aktivnější buldozeři a občas se jim povede vybagrovat nějakou rostlinku s menšími kořínky. U mne v akváriu se množí rychleji než piskořky věžovité.

Piskořky jsou živorodé a samičky jsou schopny se množit partenogeneticky a tak stačí jeden jedinec a za chvíli jich, při příhodných podmínkách, máme plné akvárium. Při přemnožení patrně mohou poškodit jemné kořínky rostlin, já jsem ale tento problém nikdy nepozorovala.

Hromadný úprk piskořek k hladině je rudým výstražným světlem pro akvaristu – piskořky jsou citlivé na kvalitu vody a tímto nás upozorňují na nějaký problém v akváriu.

Levatka ostrá (Physa acuta) a levatka říční (Physa fontinalis) jsou také častí nezvaní hosté. Kytičky nám nesní, jejich jídelníček v podstatě kopíruje okružáky. Navíc nám nabídnou krásný pohled na „surfování“ zespoda po hladině. Vyskytují se často poblíž hladiny, při přemnožení je lze snadněji vysbírat. Jediné z akvarijních plžů jsou levotočivé (pomůcka pro laiky – při pohledu shora mají hrot ulity vlevo od těla).

Blátivka americká (Pseudosuccinea columella) – podobná levatce, ale pravotočivá. Vyskytuje se vzácněji. U mne jí moc chutnala salvinie, ale ostatní kytky nechávala na pokoji.

Člunice jezerní (Acroloxus lacustris) a člunka pravohrotá (Ferrissia clessiniana). Jejich výskyt v akváriu často vyvolá zděšení – divný mrňavý průsvitný tvor lezoucí po skle. Vypadá spíše jako miniaturní přílipka, než jako plž. Je však zcela neškodná, živí se většinou řasami na skle a také pomáhá „uklízet“ akvárium. U mne se jí daří jen v mini, kde nejsou ryby, ve větším akváriu se sem tam objeví menší jedinec, patrně se stávají jednohubkou pro ryby.

Vzácně se v akváriu mohou vyskytnout i např. plovatka toulavá (Radix peregra) a plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis), které je možné si přinést s rostlinkami či dekoracemi z přírody. Nejsou však do akvária příliš vhodné.

Všichni tito plži se dokážou v příhodných podmínkách rychle množit. K jejich přemnožení dochází naprostou většinou chybou akvaristy – např. překrmením ryb, zanedbáním odkalování.  Stejně, jako u nápravy většiny chyb v akvaristice, ani zde neexistuje jednoduché a rychlé řešení.

V obchodě nám samozřejmě nabídnou jed na šneky. Pomineme-li etickou stránku věci, nelze tento postup doporučit. V akváriu po aplikaci zbude hromada rozkládajících se mrtvolek, které stejně musíme ručně vysbírat, nebo nám zkazí vodu. Jed však nezničí vajíčka plžů, a pokud nezměníme podmínky v akváriu, za několik týdnů se kalamita opakuje.

Druhou možností je nákup predátora. Zde platí jedno pravidlo: prodavač nám prodá cokoliv, aby vydělal. Začínající akvarista si tak přinese domů např. mřenku nádhernou (Chromobotia macracanthus), která se do jeho 50 l akvária naprosto nehodí (je vhodná do akvárií okolo 200 l). Podobné je to i s čtverzubci - nejsou to zrovna ideální ryby do společenského akvária a navíc po likvidaci dostupných plžů budou vyžadovat další.

Do menších akvárií je možné doporučit pouze dravého plže s krásným českým názvem surmovka vražedná (Clea helena). Likviduje populaci plžů pomalu, ale jistě. Při dostatku potravy o ní vůbec nevíme, je celé dny zavrtaná ve dně, kde číhá na svou příští oběť. Je tu jedno ale: může zlikvidovat i „chtěné“ plže (např. Neritinu, Ampulárii atd). Pokud však má dostatek snáze dostupné potravy, nebude se za nimi honit po akváriu. U mne přežívala ampulárie se surmovkou dohromady bez úhony cca 3 měsíce. Při větším počtu jedinců a nedostatku piskořek či okružáků jsou však schopné zlikvidovat plže jakékoliv velikosti!

Hlavním opatřením tedy stále zůstává snížení krmné dávky pro ryby, důsledné odkalování a ruční sběr přemnožených plžů. Doporučuji dát večer do akvária okurku nebo spařenou kopřivu a ráno vyndat obalenou plži. Po patřičné úpravě (rozmáčknutí provádím pinzetou na sázení kytek) si na nich pochutnají téměř všechny druhy ryb. Pokud vysbírané plže přendáme např. do láhve od okurek s pár rostlinkami, máme zásobu živočišného krmení pro ryby zadarmo. Existuje i past na šneky, ale její účinnost je nižší než u zmíněné zeleniny a v akváriích s krevetkami z ní budeme vyndávat spíše krevetky než plže.

Metoda s okurkou funguje hlavně na okružáky. Na redukci počtu piskořek mám jinou metodu. Piskořky po zhasnutí vylézají ze substrátu na sklo a dekorace. Stačí na jednu či dvě hodiny po zhasnutí akvária zhasnout i v místnosti. Po rozsvícení piskořky jednoduše sundáme ze skla i dekorací. Pokud toto zopakujeme 2-3×, počet piskořek v akváriu se dostane na únosnou mez.

Při rozumném krmení ryb a pravidelné údržbě akvária by k přemnožení plžů nemělo dojít. Naopak, mohou nám účinně pomoci s „úklidem“ akvária.

Okružák kanadský

Okružák ploský a okružák kanadský

Piskořka věžovitá

Piskořka Melanoides granifera

Levatka

Blátivka americká

Surmovka vražedná (Clea helena) -  dravý plž