Články » Vzkříšení akvarijního ducha 
Vzkříšení akvarijního ducha
Bylo to, tuším, roku 2002. Z dnešního pohledu vzdálená minulost, doba, kdy jsem byla malým druháčkem s velikánskou aktovkou na zádech. Tehdy začala invaze zvířat do našeho příbytku.
Vztah k přírodě jsem měla skutečně od malička; dědečkovi jsem pomáhala na zahrádce, babičce jsem venčila dalmatinku Žakynu, která mne zlobila a mizela mi ve zlatavých polích s ocáskem, co připomínal anténu vzpřímenou nad voňavými klasy. Toužila jsem po pejskovi, a ten sen se mne držel skutečně dlouho. Splnil se, a tak o sobě dnes mohu prohlásit, že jsem hrdou "matkou" takřka pětiletého maďarského ohaře.
Avšak v roce 2002 jsem dostala zvláštní dárek o objemu cca jednoho litru. Byla to zavařovačka, v ní trochu písku, „samorostoucí“ rostlina typu vodní mor, která pocházela, hádám, z potůčku, jenž křižuje louku poblíž domku mých prarodičů. Ale v té zelené změti se cosi míhalo! Byly to mé první rybičky. Danio pruhované, které mne svou čiperností udivovalo ještě po letech, a zakřiknutá neonka. Z dnešního pohledu je to samozřejmě zvěrstvo, a ačkoli si nepamatuji, jak dlouho tuto zavařovačku rybičky obývaly, mohlo to, dle odhadu, trvat několik týdnů, ba měsíců, a ty dvě chudinky neměly ani topítko, ani filtr, a dokonce ani vlastní světlo.
Jenže potom přišly Vánoce, a Ježíšek, jak známo, ví, co si děti přejí. Když na Štědrý večer zazvonil zvoneček, neměla jsem ani nejmenší tušeníčko, co mne pod stromečkem čeká. Našlapovala jsem tichounce, a za všeobecné radosti mé drahé rodiny, která mi každičký rok neváhala dělat ty nejkrásnější Vánoce, jsem pomalu otevírala dveře obývacího pokoje. Ve středu místnosti stál pohádkový stromeček, zářil jako diamant do okolní tmy. Oheň v krbu plápolal, svíčky v porcelánových domečcích žhnuly. Ježíšek mi přinesl akvárium!
V měřítku dětských očí to byla skutečně obrovská nádrž, přestože dnes se mi těch devatenáct litrů jeví spíše jako ona "zavařovačka". Co však bylo důležité, nádrž již poskytovala komfortní prostředí pro nejrůznější společenské ryby, kterým se tam samozřejmě líbilo. Několik živočichů mi nakoupil přímo Ježíšek, stejně tak rostliny. Postupem času ale akvárium potřebovalo péči, a tak jsem se do tvorby svého vodního světa brzy zapojila i já osobně.
Takové akvárium však není žádná legrace, a obzvláště takto malý kvádříček si žádá pravidelnou údržbu. Proto jsem se počala učit zodpovědnosti, za což největší zásluhy nese má maminka, která mne brzy naučila, jak se to s těmito věcmi má, že úklid je nutný a voda na dřevěné skříňce nepřijatelná.
Brzy mi tato nádržka byla malá, ryb a nadšení přibývalo. Jelikož moji rodiče a prarodiče viděli, že mne akvaristika baví a zajímá, přibylo do naší rodiny, mimo akva-literatury, další, takřka stolitrové, akvárium.
To už byla jiná zábava na jiném objemu. Začaly se hlásit první úspěchy (které vám, zkušeným akvaristům, jistě vyloudí úsměv na tváři, leč vězte, že pro malé dítě to úspěchy skutečně byly) - anubias kvetl jako o život. :-)
Rybičky proplouvaly naší domácností několik let, v jejichž průběhu přibyl další živočich, a sice morče. Můj pokoj lehce připomínal zverimex. Hlodavec se však mým životem jen „mihl“ (ačkoli v něm zanechal stopy), neboť měl epilepsii a alergii na seno, v němž s oblibou spal.
Ve věku výrazně vyšším vtrhl do mého života pes. Malé, zrzavé štěně, které si chtělo neustále hrát, mazlit a venčit. Z toho plyšáčka vyrostlo velké, silné zvíře, které mne věrně doprovází všude, kam mu dovolím. Jenže než to zvířátko zmoudřelo, stihlo okousat můj starý (opravdu starý) nábytek, s čímž bylo počítáno, a tak bylo konečně rozhodnuto, že mi bude nadělen nový, což mělo pro mou akvaristiku vcelku destruktivní účinky. Obě akvária byla zrušena, vyschla a nějakou dobu si jich nikdo nevšímal.
Má dětská dušička mi ovšem nedala pokoj, a na prahu dospělosti se začala ozývat více než jindy, ba více než v dětství. Je to legrační, že čím jsem starší, tím intenzivněji se na svět dívám dětskýma očima. A tak přišlo rozhodnutí, že akvária obnovím. Obě.
První přišlo na řadu to menší. Jeho mytím jsem strávila takřka celý den, což sice odnesla má záda, ale splnění "úkolu" bylo dostatečnou odměnou. Pak přišly na řadu další kroky - slepení, aby akvárko již neteklo, pokusné napuštění pro kontrolu odvedené práce. A nyní přichází na řadu ta zábavnější část, tedy tvoření. Nepřestává mne fascinovat to, co mne ohromovalo již tehdy, když jsem s rybičkami začínala - člověk má k dispozici kvádr, prostor, kde tvoří vlastní svět. A ačkoli musí respektovat jistá pravidla (obzvláště pokouší-li se o určitý biotop), je neuvěřitelně svobodný a hravý.
Akvárium pro mne vždy bylo první asociací k pojmu „prostor“. Tedy to prázdné. Proto mi, prosím, přejte, aby se mi podařilo tyto dva prostory přeměnit ve dva světy.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 32x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 30.10.2011 • Upraveno: 30.10.2011 • Přečteno: 553x
Schválili: Bob66 28.01.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky
| 24.12.2012 | | P(R)ODAVAČI, ANEB PRO RADU DO OBCHODU RADĚJI NECHOĎTE | 83x |
| 25.11.2022 | | Akvaristický kalendář, který musíte mít | 194x |
| 20.01.2016 | | Autorská práva | 814x |
| 11.05.2014 | | Kožovec rybí | 93x |
| 05.02.2011 | | Akvaristka | 1228x |
| 04.03.2012 | | Chov raků a jak dál v r. 2012 | 792x |
| 13.02.2009 | | Akvaristou snadno a rychle | 1484x |
| 19.03.2013 | | Vznik Kroměřížského akvaristického spolku | 1561x |
| 06.03.2014 | | Výroba stolků pod akvárium za polovinu ceny... | 1170x |
| 07.07.2011 | | Trochu jiné rady do začátku | 77x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| Žádné další články |