Čichavec - chov

No, můj samec už zabil dvě samičky, takže už neriskuju ho znovu spárovat. Vůči ostatním rybkám projevoval agresi hlavně v době snůšky a péče o ni.
To ale byla - podle mě - přirozená agresivita. U tvého čichavce těžko říct - nedostatek prostoru je jedna z možných příčin. Moji čichavci jednoznačně vyžadují své klidné místo a dokáží dost úporně svou "ložnici" bránit.

Máte někdo zkušenosti s tím že čichavec modrý napadá ostatní ryby? Zabil mi už skoro všechny razbory a jednoho čichavec.Občas napadne i neonku a ted se zaměřil na živorodky.Máte někdo nápad jak danou situaci vyřešit?

Na to vytreni by to stačilo na dlouhodobej chov to asi nebude nejlepší

Druhý samec je ve stovkovém akvárium, to mi přijde příliš malé na to, abych k němu přidala dvě samičky.

Před zivorodkami jestli to nejsou molly by hnízdo ubránil a hlavně ten potěr roste rychle tak by se určitě něco povedlo vychovat si myslím. Když máš k dispozici dvě akvárka tak ty samice můžeš zkusit dát k jinému samci možná se něco podaří. Jistota tam samozřejmě není ale je to určitě možný. Akarky by si asi dali říct a potěr by po rozplavani zkrmili.

Tak se nechám překvapit, jak celá situace dopadne.

Tak akarky jsou ze začátku docela živé rybky ale jakmile se vyjasní poměry bude vidět jen dominantní pár tak ostatní zalezou a nebudou tak aktivní. Žádní velcí lovci to nejsou.

Vytíračku nemám, samci jsou každý v jiném akváriu, dvě samičky jsem pořídila tomu, který je ve dvoustovce s akarami hnědými. Tak nějak počítám, že i kdyby náhodou, že by nejspíš před třemi akarami potěr neuhájil.

Jasný, tak to nechám, jak je. Ty dvě samičky jsem koupila, aby samci nebylo smutno, ale pokud se mu ani jedna nezamlouvá, tak to nechám být.
Druhý samec je ve stovce s živorodkami.

To rozhodně nedělej. Nejhorší poměr jsou dva, budou se mlátit. Max bych možná s někým samce vyměnil ale dej tomu čas. Na druhou stranu co budeš dělat s potěrem je jich opravdu hodně.

Myslím že to může pomoct ale taky na něj může být původní samec agresivní a nebo budou samici uhánět dva samci a bude nonstop ve stresu. Jestli máš vytíračku zkus tam dát samici a nového samce no ve společenském akva se může stát že pořídíš samce nesednou si a budeš ho muset mít někde bokem a bude trpět.

A co by se stalo, kdybych změnila poměr sil a přidala druhého velkého samce? Nedošlo by ke krveprolití?

Musíš sem mu pořádně podívat do hnízda jestli tam už nemá jikry. Je to s nimi trochu jako z lidmi, když ti někdo nevoní tak i když tě nahání nic z toho nebude. Třeba ale časem změní názor.

Ahoj všem,

jak se v běžném chodu společenského akvária pozná, že se samec čichavce blíže zajímá o samičku a mohl by vzniknout pár?
Samec opakovaně buduje pěnové hnízdo, ale prozatím mám z jejich chování (1 samec, 2 samičky) pocit, že děvčata uhánějí jeho, ale nějak bezvýsledně.

Nepočítám, že by se čichavci v akváriu s akarami hnědými podařilo uhájit hnízdo, ale ani mi nepřijde, že by nějak vybočil ze svých obvyklých rituálů.
Mohlo by se stát, že se samec nikdy neodhodlá?

Pozrel som si pre zaujîmavost, kde sú situované hlavné rajóny pôvodného prirodzeného vyskytu tych najklasickejších labyrintiek: guramy leeri, rajovca opercularis, bety splendensovej a kolizy laliovej. Pre mna osobne prekvapenie (!): sú úplne kdesi inde a viac-menej sa vôbec neprekryvajú ! (Možno sa ani v minulosti.) Kym teda u rajovca to vyzerá na juhočínske - ryžové políčka (ale rybka je samozrejme evolučne omnoho staršia; tipujem na prednostne vápencové oblasti) - gurama perletová južná malajzia a sumatra - betta spl. naopak severná malajzia a myanmar - colisa podhorie himalájí po bangladéš. Zrejme aj tie tvary tela potom napovedajú - zásadne odlišnym biotopom. Nebude teda labyrintka ako labyrintka. Pri leeri to tipujem na nejaké možno hlavne periodicky zaplavované travinové nížiny. Ten tvar tela... vari až k predieraniu sa cez husté porasty. Nejde mi to len dohromady s tym zrychlením, čo guramky leerky dokážu ako blesk vyvinút.

Letos 1.5.jsem s pořídil Dánia perlové a to už byli Čichavci velcí, když plavou vedle sebe, nikdy ani náznak útoku nebo chňapnutí, to samé s ostatními rybičkami. Mezi sebou se prohání celkem slušně, ale k ostatním jsou to mírumilovné rybičky...

vlka, aké si mal velké, tie lérky (v cm), ked si k nim už pripustil galaxky? Zaujíma ma to (napriek rel. značnej mierumilovnosti lériek), či ich čím väčšie (tie prvé) nebudú považovat pozdejšie (tie druhé) za Hunting Game. Teda że sa im už vmestia do papuliek... Na inom fóre som si čítal, že niekto vpustil lérky do akvárka plne obsadeného - neónkami (80 či tak nejak kúskov) - no a na druhy den evidoval v pôvodnom krdliku zopár poriadnych okúsancov. Teda či ich považovali (tie prvé) len za a) planktón, alebo b) vítanú polovnú hrátku na nahánačku (welfare) sa už nedozvieme...

Čauky, Dánia perlová jsem koupil od jednoho chovatele nedávno a protože jsou to ještě mimina, tak jsou v hejnu schovaná, ale při krmení se vůbec nebojí a baští s ostatníma. Nikdy jsem nepozoroval, že by perleťáčci honili nějakou jinou rybičku, než sami sebe...

Ahoj a díkes ! Hneď som pozrel na 20 druhov krmív. Pekne ich rozmaznávaš .. ale sú prekrásne.
Včera na výstavke som bol fakt len krôčik prikúpiť ku guramám hneď aj: 10 ex tých malinkých perličiek Razbora Galaxiek. Skúsenejší kolega ma od nich trošku zahamoval... Predsa však o nich dalej uvažujem.
V pohode koexistujú s leerkami ? Tych 12 kúskov, čo máš - sa pri tomto počte aj hejnuje? Ovplyvnia to práve - guramy?

Na guramách leeri je zaujímavy ich pohyb: aj po pomerne velkom zrychlení dokážu v milisekunde zastavit na mieste - dokonalé zastavenie bez čo len mikrometra pohybu tela. (Také akoby zaseknutie, ustrnutie.) Je to dokonalé niečo: pri rel velkej kinetickej hmotnostnej energii ich tela. Popozorujte si toto špecifikum sami. Či sa vyvíjali ako druh v nejakom prekážkoidnom prostredí, kde je účelné takto "zabrzdit", kto tuší. Isto im to však umožnuje lepšie a hned zaostrit.

Čauky, mám 4 perleťáčky a téměř pravidelně střídám cca 20 druhů krmení, v prezentaci by měl být seznam. Denně krmím 3-5krát a pokaždé jinym krmivem...

Zatiaľ guramy s rajovčekmi či skôr opačne sa celkom dobre znášajú. Musia. Nevidím ani len pokus o šarvátku... Leerky však už majú, hoci ešte mladé, tak 4-5 cm a rajovčeky (2 mladíci a jedna panna) tak max. do 2 cm. Na rajovcoch je vidno, že to budú raz mocné a sebavedomé ryby, Králi avšak teraz len zvedavo pozorujú a gúľajú očami. Nesúperia o objem ani o potravu, tak načo by sa pachtili, okrem toho by to bolo pre ne ako malý Dávid s Goliášom. Keď podrastú a zmužnejú, venujem im rozsiahlejšie akvárko.
Na druhej strane ani pre guramy perleťové nie je ani 200 L akvárko vôbec priveľké. Keď sa sem-tam odštartujú ako blesk z miesta (za potravou, pri úľaku) - 50 cm pohybovej vzdialenosti urobia na jednu šupu. Akvárko má našťastie 50 x 50 x 90. Ale väčšie a dospelé, prípadne ešte v stádočku, zdá sa mi pre ne optimálna tak 500čka L najmenej, hoci sa o tom písať nemusí a isto znesú pod tlak.
Áno, zatiaľ tie malé rajovčeky využívajú hornú 1/3 stĺpca akvária. Neskôr počítam, že 50 cm hĺbky akva, to je z hľadiska konštrukcie ich rybieho tela - ako nič. Guramy perletiačky ale využívajú tých 50 cm - kompletne v celom rozsahu. Myslím si, že aj 70 cm by v pohode "zniesli". Sú to relatívne vysoké ryby.
Nemám v akváriu vôbec ohrievač ani termostat, teplomerom pozriem naozaj zbežne čo, tak raz za týždeň. Máme ale podlahovku, tá drží teplotu plus mínus 1 max 2 stpn stabilne aj v zime. Teraz v lete mame nastavene na 23 a teplota (v interieri) nevystupi nad 25. (V akvariu je presne tolko.) Rajovec je rel vysoko euryekná ryba, tych 25 na nom vobec nepoznat. Bettiakovi by 25ka mohla tiez svedcat; leerky sa veselo prehanaju v akvarku ako lokomotivy, tak to bude asi ok.

Celkom by ma zaujimalo co davaju guramam perletovym ako najoblubenejsie ich trvali ci tradicni chovatelia. O nitenkach uz viem, ze prehnat radsej netreba. Ale isto im chutia.

Rájovci s Bettou nejdou moc dohromady - odlišné teplotní nároky. Kdysi se doporučovalo pro Rájovce rozmezí mezi 18 a 22 stupni a v zimě teplotu ještě snížit. Dokonce se docela divím soužití Rájovců s Perleťáky - budou si trochu konkurovat a teploty taky vyžadují různé. Raději bych se porozhlédnul po nějakých rybách na dno, protože ty stávající spíše volí horní patra akvária.

Tak oddnes som už aj ja Šťastným majiteľom gurám perleťových. 4 vydarených kúskov, zakúpené zo spoľahlivých rúk na bratislavskej výstavke Akvárium Terárium. Za 1/2 dňa si v akvárku zvykli a už sa aj s chuťou pustili do večere ! Pritom, pohostil som ich len formou "sushi": foto na obrázku. Chovatelia týchto utešených a zároveň majestátnych rybiek - čím ich kŕmite vy, aby sa cítili v akváriu viac ako doma a boli v kondícii a zdravé ? Rád im doprajem. Čo navrhnete.
Podootázočka: 200 L akvárko, v ktorom si už čulo plávajú, by asi ešte nejakú tú rybičku zvládlo. Okrem 4x T. leeri sú v ňom ešte 4 otíci (dokonalé: akvárko 3 weeks po založení stále bez rias), 4 gupky (na prihnojovanie; jedna už porodila) a 3 rajovce (opercularis), zatiaľ malilinkaté (do 2 cm) ale celkom sebavedomé.
Zniesol by tento veselý mix ešte - 2x Trich. lalius a 1x Betta spl. ?
Je to skôr pre radosť; k biotopu sa už "pieskuje a odvápňuje" iné lepšie akvárko...

Čauky, ano můžou, jednou mně při údržbě nejmenší samička vyskočila z AQ na zem. Naštěstí to přežila asi bez úhony...

To je pravda. Pri 200 litrovej nádrži by to bolo kľudne aj 40 l ... Len ma to zaujíma: koľko tam max môžu tieto 2 druhy vyskočiť. A či to je z dôvodu náhleho úľaku (napr. po prenasledovaní), alebo zo zvedavosti.

Podle mě je škoda mít odpuštěnou nádrž o 10 cm, protože každý litřík vody navíc je dobrý.

Dokážu sa T.leeri a T.lalius povyskočiť aj cez 10 cm vysoko? Teda ak by bola nádrž trvalo p-odpustená 10 cm pod jej horné okraje... Tá sieťka alebo sito je ale perfiš nápad.

S Akarami? To určitě ne.

Proto jsem se rozhodla pořídit děvčata dvě a možná každou jiné barvy, aby bylo pestré potomstvo Tedy pokud se nějaké dokáže udržet v akváriu s akarami.

Větší počet samic je lepší mohlo by se stát kdyby byla jen jedna že ji samec zabije pokud jí při tření zrovna bolí hlava.

On je zvládne obě, žádný strach. Čichavci netvoří pevné páry.

Děkuji, a ještě jedna otázka.

Když tedy vezmu dvě samičky, nemohlo by se stát, že by jedna "zůstala na ocet", protože by samečkovi byla sympatická jen jedna?

Bývají v obchodech i ve velikostech kdy jde rozeznat pohlaví.

Ahoj všem,

protože mám v plánu samečkovi ve velkém akváriu pořídit dvě slečny a čichavci jsou pro mě docela velká neznámá, vznikla u mě otázka.

Jsou v obchodech čichavci už v tom věku, že je možné rozeznat pohlaví?

- budou přírodního zbarvení a někteří ponesou gen po gold
-

Zdravím měl bych dotaz jaké ryby k jednomu páru Čichavcu mramorových? Chci si kupovat 120l akvárium.

Ahoj všem,

snad mě za tuhle otázku nikdo nebude kritizovat.
Zajímalo by mě, jestli je naprosto nezbytné pro mého čichavce zlatého - samečka shánět samičky téže variety nebo je možné mu sehnat i původní, tedy šedé samičky??

A jak by se v případě úspěšného odchovu rozdělilo potomstvo ohledně zbarvení? Má s tím někdo zkušenost?

V tom zverimexu je neměli roky Byli tam vlastně jen docela krátkou dobu, někdo jim je donesl, že je už nechce a já si je vzala

Takže když už tedy budu dokupovat samečkovi dvě samičky, je nezbytné, aby byly vyloženě zlaté 'čichavky'? Nebo pokud zrovna nebudou, je možná jiná alternativa? Nejde mi o čistotu chovu.
Pokud se všechno podaří, čichavci a akary postupem času zůstanou v akváriu sami. Jak jsem se ujistila, menší rybky se dožívají přibližně poloviny věku, takže až budou čichavci a akary velcí, budou už mít dvoustovku jen pro sebe.

Pochybuji že by je v akvaristice živily roky. V dospělosti to jsou opravdu dost velké ryby. 10 cm pokud to počítáš i s ploutví to jsou mladíci.

Ahoj, ono jde o to - jak jsem svého času uváděla ve svém deníku - oba čichavčí kluky jsem si přinesla jako náhlý popud, nebo ne tak moc náhlý, z místního zverimexu. Paní prodavačka mi k nim nedokázala nic říct, takže jejich stáří zkrátka neznám. Nedokázala jsem je tam prostě nechat se trápit.
Takže mám v každém akváriu čichavčího kluka, původně na dožití, protože jsem při jejich velikosti počítala, že jsou už daleko za polovinou svého života. Nikdy předtím jsem čichavce neměla, jsou mou první zkušeností s těmito rybkami.

Ahoj Jani, při tvé preciznosti s kterou se věnuješ ptezentacím svým nádrží a životu jejich obyvatel mě dost překvapuje, že neznáš stáří ryby která ti plave v akva. Ale jak píše lacewings a teď to trochu upravím, starý samec by už určité věci nejspíš neřešil. Stavba hnízda u samců i když momentálně není žádná samice v okolí je celkem běžná, asi nejspíš pudová záležitost nejen u ryb, prostě jeden nikdy neví a kdo je připraven vyhrává. Pořízením samic ho určitě nezklameš.

- staví hnízdo přece, to převážně dělají mladí samci, pak je to přestane bavit, pokud tam není podnět
-

Ahoj všem,

snad jsem se trefila do tématu.
Zajímalo by mě, jestli je možné alespoň přibližně odhadnout věk samečka čichavce zlatého při jeho velikosti cirka 10 cm?
Jedná se mi o to, jestli bych mu tedy pořídila nějaké samičky, aby se pak situace neobrátila a nezůstaly samy naopak samičky, protože chlapec by uhynul věkem.

Tak ten rozdíl nebude přímo u hladiny tak bych se toho nebál. Pokud jde o vyskočení tak stačí nějaká síťka.

Ok, díky za názory, labyrintky nechám být. Akva zakrýt nemůžu, dost nám pomáhá se suchým vzduchem v domě. Šlo mi teď o vizi větších ryb (jestli vůbec) v akva, abych už trochu podle nich vybíral spolubydlící, kteří tam budou dřív.

T. leeri je krásná ryba, mnohem kultivovanější než čichavec šedý/modrý, ale u labyrintek je sklo celkem zásadní, jednak ten rozdíl teplot vzduchu a vody u tebe není úplně malý (taky nebude konstantní, občas větráš apod.) a kromě toho dokážou vyskočit.

Ahoj, chtělo by to dát krycí sklo nebo kryt pro perleťáky , zvlášť ta venkovni teplota 21 není moc. Nachladí se. Litráž je pro ně dobrá, to chválím

Ahoj, zvažuji později do 400l akva perleťáky a otázka zní: voda 24st, nezakryté akva (zakrývat nechci), vzduch v místnosti v zimě 21st - je to hloupost, nebo by jste se toho nebáli? Budu rád za rady a zkušenosti s obdobnými podmínkami i třeba s jiným druhem.

No já slyšel, že prej hlavně přes zimu ani mražený nítěnky. Ale mám tam dvě hejna teter a ty trpí a sušený jim nejede. Ale , co je až s podivem ,moji borci žerou i zelený.
Mám takový lístky a než dopadnou na dno, tak jich polovinu sežerou)))

Dávám mražené Patentky. Ale třeba z poslední burze v Kroměříži - 27.10. - jsem si dovezl dost živé a všechno zbagrovali hlavně Čichavci. Poslední živé Nitěnky jsem jim dal včera.