Čichavec - chov

Záleží na typu rostlin, stonkovky budou vždycky blbě držet a při odkalení můžou vyplavat, pak je prostě potřeba je znovu zasadit. Třeba echinodorus nebo sagittaria udělají takový kořeny, že jdou vytáhnout dost blbě i z písku.

Väčšina baktérií je v dne, filtri, na úplne všetkých povrchoch (sklo, dekorácie...). Vo voľnej vode minimum. Pravidelná výmena vody, bude vždy ku prospechu (pokiaľ nejde o bez-údržbovú nádrž, kde môžu byť parametre vody iné ako vstupnej - prudké zmeny pri veľkej jednorázovej výmene). A je dobré poznať aspoň základne hodnoty od dodávateľa, ako píše Lojza. Napovie aká osádka je vhodnejšia, aké rastliny... To nájdeš aj na nete.

Edit: Celkovo je to už mimo tému, najlepšie keď každú vec budeš riešiť v príslušnej téme (ak nenájdeš odpoveď po prelistovaní).
Ale k tomu odkalovaniu ešte si pozri tému, je tam niekoľko strán a názorov rybicky.net/forum/4345
Často rýpať do dna (až po sklo) kým nie je treba, podľa mňa nie je dobré. Tam kde sú rastliny a korene, to ani nejde. Ja odkalujem iba povrchovo...ale či robím dobre

Děkuji za rady. Ale mám v tom trochu zmatek. Pročetla jsem více diskuzí na téma rostlin, filtrace, tvorby řas a nějak se v tom ztrácím. Chápu, že molitan nemám měnit jen vyplachovat, aby byl osídlený užitečnými bakteriemi a v akváriu se vytvořila rovnováha. Zároveň, ale mám každý týden měnit vodu to rovnováze nevadí? Čerstvá voda bude jiná než ta ovlivněná filtrem a rostlinami. Chápu, že dobře zarostlé akvárium vytvoří konkurenci řasám a ty se nebudou tvořit. Mám osázet celé dno, doufat, že rostliny dobře zakoření a zároveň často odkalovat. Nebude odkalovač narušovat kořeny?

Tekutý CO2 je dezinfekce, k rostlinám se v této formě dostane naprostý minimum CO2, nemá to moc smysl, teď při řasové kalamitě to může trošku pomoct, pak už to tam nemá smysl lít. Každopádně to chce sehnat co nejvíc rychle rostoucích nenáročných rostlin a osázet většinu dna, něco se chytí, něco ne. Většinou stačí chvíli hlídat vlákno o Darování a někdo v okolí něco bude mít. Je to lepší, než to kupovat, protože se jedná submerzní rostliny a samozřejmě to neleze tak do peněz.
Taky to chce změřit makroprvky a najít si v příslušných vodárnách rozbor vody nebo si ho vyžádat, ze zákona musí tuhle informaci poskytnout. Jednorázově je lepší si ten akvarijní rozbor zaplatit v laboratoři nebo levněji u Profiplants, v případě častějších měření je lepší koupit testy. Ty řasy jsou tam kvůli nevyváženému množství makroprvků a nedostatku rostlin. Problém může dělat i délka a intenzita svícení. Rozhodně to nechce jednou měsíčně vyměnit trochu vody, ale týdně odkalovat a měnit třetinu až polovinu vody, minimálně do chvíle, než řasa ustoupí.

Popravdě jsem čichavce pruhovaného u nás ještě neviděl, je možné, že se sem pár kusů z importu dostalo, ale asi se nikomu s nimi nic nezdařilo, proto u nás na trhu není. Velmi podobný je čichavec trichogaster lalius ve své základní formě.

Áno, chápeš to správne - funkčnosť filtra/baktérie. Či je to primárnou príčinou...
A to tekuté CO2 možno lokálne (dočasne) na nejakú riasu s odstránením príčin, aby sa nevracala (ja ju nechávam a sledujem). Ale inak to nie je pre akva. nič moc dobré (s rastlinami to zázrak neurobí) - môžeš si pozrieť tunajšiu diskusiu.

Děkuji za rady. Filtr měnit nebudu, ztlumím a dám ho tak, aby čeřil hladinu. To CO2 jsem chtěla použít právě proto, že má podporovat růst rostlin a omezit řasy. Je to tedy zbytečné? Chápu to správně, že tou pravidelnou výměnou molitanu jsem zahubila užitečné bakterie a filtr vlastně nedělá co má?

Jedno s druhým. Menej úkrytov väčšia agresivita. A ak rastliny nerastú ako majú, tak aj správna činnosť filtra je dôležitá - zhoršenie kvality vody. Každopádne, to každomesačné menenie určite nie je v poriadku. Nemeň, filter priškrť. Nepotrebuješ silný prúd bez CO2 - na tekuté CO2 v budúcnu sa vykašli (ako más v prezentácii).

Edit: To vzduchovanie by som zrušil, stačí keď sa jemne čerí hladina.

Ano jediná změna do té doby akvárium celkem fungovalo. Asi ne stoprocentně, ale řasy se objevovaly jen sem tam a ryby je stihly sníst a rostliny prospívaly dobře. Teď mi zůstaly jen anubiasy. Filtr je vnitřní, ale s větším výkonem než původní a větším molitanem. To, že se mi prali čichavci je pravděpodobně tím úbytkem rostlin chybí jim úkryty.

No ak je to jediná zmena a došlo k zhoršeniu, tak ... asi áno.
Ak ide o externý filter - má významný vplyv na biolog. filtráciu - tak by som povedal, že určite. Ten sa zabieha ešte dlhšie.
Výrobca odporučí a k tomu násadu baktérii, odstranovač amoniaku a dusitanov... a je zarobené.
Molitan (médium) treba vymeniť iba keď viditeľne zmení fyzikálne vlasosti...treba ho iba preprať v akvaríjnej vode (niekto aj pod vodovodnou - tie baktérie prežijú). U chemických médii je to inak - majú svoju životnosť. A ako často vyprať, je otázkou diskusii...Väčšinou sa radí po rapidnom znížení prietoku. Niekto radí zbaviť sa všetkého mech. odpadu čo najčastejšie.

Prezentaci mám hotovou, alespoň tak nějak částečně. Testy a měření jsem nikdy nedělala asi s tím budu muset začít.

Původní filtr, který patřil k akvarijnímu setu jsme loni vyměnili za filtr Eheim, protože ztrácel výkon. V návodu k filtru bylo napsáno, že se má molitan každé 3-4 týdny měnit. Možná je to ten důvod proč se akvárium tak zhoršilo?

Já jsem to bral tak, že po měsíci se rapidně zhorší průtok a je to potřeba. Pokud je to po měsíci jenom pro jistotu, tak je to nesmysl. Molitan čistit, až se citelně zhorší průtok. Normálně bych to množství filtrační hmoty a podmínky v akváriu nepřeceňoval, určitě se jedná o vnitřní filtr s relativně malým molitanem, ale tady to opravdu může být věc, která tu rovnováhu rozbourá.

Po mesiaci, keď to v ňom začína fungovať ho vymeníš za nový a ideš od "nuly" (žiadna rovnováha) - stačí vyprať v akva-vode, ako písal kolega. Osobne by som to nerobil každý mesiac, ale po rapídnom znížení prietoku (to už je o nastavení/prístupe...).

Molitan stačí, neměnit, jenom ho jednou za měsíc vymáchat v akvarijní vodě. Nemyslím si, že by jiné filtrační médium pomohlo. A vodu si myslím, že je potřeba měnit týdně, ne měsíčně.

S tím počítám, že nebudu přidávat ryby hned, ale až akvárium dobře zaroste. Ve filtru je pouze molitan, který každý měsíc měním, spolu s polovinou vody. Když jsem hledala rady co s řasou právě jsem našla, že samotný molitan není dobrý a má se kombinovat s jiným médiem. Keramické kroužky apod. Prezentaci vytvořím, momentálně nejsem doma.

Ano, prezentaci. Vše co je ve filtru a rozbor vody z vodáren je zveřejněn pro každého. Jinak souhlasím s Lojza007

Nejdřív bych doporučil založit prezentaci. Bez prezentace se tady těžko radí, ideální je prezentace, kde budou i hodnoty vody minimálně makroprvků a případně i zdroj vody s rozborem. Pak bych vyřešil nevyhovující podmínky, aby se nedělaly řasy a především aby prosperovaly rostliny. Nevyhovující podmínky budou stresovat ryby zvyšovat jejich agresivitu. Netuším, co je nevyhovující filtrační náplň, osobně si myslím, že vyhovující bude a žádnej Matrix a podobně tomu nepomůže.
Až se podmínky ustálí a to si myslím, že je teď zábava aspoň na dva měsíce, tak má teprve smysl řešit doplnění ryb. Ale všechno se to točí kolem prezentace.

Dobrý den. Prosím o radu máme 112l akvárium už čtvrtý rok. Po založení bylo 3 týdny prázdné jen rostliny a filtr, topení, osvětlení. Pak jsme do něj přesunuli osádku původního menšího akvária pár modrých čichavců, několik teter krvavých a průsvitných, samce bojovnice a dva ancitrusy. Původní akvárium bylo pro ně malé ani ne 50l( nezkušenost začátečníka ), ale ryby se snášely a prospívaly. V tomto hned první dny čichavci sežrali bojovníka, uhynul ancitrus i samice čichavce. Postupně jsme zkoušeli přidat další čichavce, skaláry,bojovníka. Nové ryby vždy vydržely tak 2-3 týdny. Buďto se porvaly, nebo uhynuly. Momentálně jsou v akváriu tři čichavci pár platinových a modrá samice, jedna stále přežívající tetra a samice bojovnice. Celkově je akvárium ubohé neprospívají ani rostliny a všude řasy, nemá je kdo sežrat. Ohledně tohoto problému jsem rady našla a v průběhu tohoto týdne vyřeším, změna světelných podmínek, lepší náplň filtru, dosazení rostlin. Až se akvárium spraví ráda bych doplnila i nějaké ryby a to je to co potřebuji poradit. Co se k čichavcům hodí a jak je začlenit, aby se neporvaly? Děkuji

Moc děkuji za potřehy a zkušenosti. Zkusím to risknout. Max půjde perletak do světa jako dospělý ale snad se budou kamarádit, nebo alespoň tolerovat.

Já jsem ve větším akváriu (150x50x50) měl dva samce a čtyři samice (další výhoda zakrslých - poznáš pohlaví už od malička). A přišlo mi to tak akorát.
Ono hodně bude záležet na tom, jak bude akvárium vypadat. Pokud si usmyslí, že chce hnízdo uprostřed, tak bude bránit polovinu akvária. A samičky musí dostat šanci se mu někde schovat.

K ostatním rybám mi přišel spíš neškodný. Sice občas "nervní", ale alespoň se v akváriu něco děje

Vztah s jedním perleťovým si netroufám predikovat. Samec dokáže být tvrdý a zakrslík se také nedá ... Ale asi bych to risknul, zvláť pokud ještě není dospělý.

Díky za radu, zůstanu u jednoho druhu. Jsem začátečník, co udělal první větší chybu a rád by se vyvaroval další, tak raději dopředu zjišťují a ptám se zkušenějších.. původně sem plánovala čichavce zakrslého, ale známý byl rychlejší a daroval nám tři malé perleťové. Dva bohužel nepřežili. Jeden zůstal. A teď si nejsem jistá zda ho můžu jako samotáře nechat.v budoucnu tedy s zakrslými, asi to nebude dělat dobrotu. Zatím si nejsem jistá pohlavím, ale myslím si, že půjde o samce. Nebo zda ho mám raději vrátit. A pořídit zakrslé..sama od sebe bych do perletakum nesla, tak se mi je nechce dopořizovat..
A ještě dotaz těch zakrslých si můžu dovolit cca 6ks? Až k tomu bude akvárko dobře fungovat s zarůstat, nebo mám raději zůstal jen u tří?

A proto chceš k medovému přidat pyskatého?

Obecná rada je, nemíchat podobné druhy. Radil bych vybrat si tedy jen jeden druh. A vzhledem k velikosti tvého akvária spíš menšího. A pokud si chceš užít (stavbu hnízda, tření, sociální vztahy), tak spíš zakrslého. Ale doporučuji sehnat spíš místního chovatele, než import ...
Medový je hodně podobný zakrslému, často to prodejci ani nerozlišují. Ale ty jsem neměl, takže jestli mají podobné chování netuším.

A i tak bych je přidal až později, až bude vše fungovat.

Zdravím, ti čichavci mě lákají. Předělala sem akvárium a plánují budoucí novou osádku. Původní kvůli začátečnické chybě bohužel z většiny nepřežila zavlečenou krupičku a přemýšlela sem o kombinaci čichavce pyskatého a medového, je to reálné? U medového je v atlase, že se má chovat s menšími mírumilovnými rybami.

Dobrý večer, v budoucnu plánují dát do své relativně nové nádrže čichavce. V atlasem mě tady uplne nejvíc zaujal čichavec pruhovany, ale zatím sem ho nikde neviděla. Chci se zeptat zkušenějších, je to nějaký speciální druh, který je možné sehnat, nebo mám smůlu?

Dobre ráno,
Když tak čtu, to co čtu , tak se chci zeptat zkušených, co chov pouze samic? Třeba dva, tři kusy bez přítomnosti samce. Má to nějaké mínusy, problémy? Nebo je to jedno?

Třeba je tam teplejši voda..
Chtělo by to víc informaci a foto akvária,nebo tý rybky..

Ahoj chci se zeptat, proč se rybka drží pořád dole? Mám samičku a samce. Jaký to může být problém?

No, můj samec už zabil dvě samičky, takže už neriskuju ho znovu spárovat. Vůči ostatním rybkám projevoval agresi hlavně v době snůšky a péče o ni.
To ale byla - podle mě - přirozená agresivita. U tvého čichavce těžko říct - nedostatek prostoru je jedna z možných příčin. Moji čichavci jednoznačně vyžadují své klidné místo a dokáží dost úporně svou "ložnici" bránit.

Máte někdo zkušenosti s tím že čichavec modrý napadá ostatní ryby? Zabil mi už skoro všechny razbory a jednoho čichavec.Občas napadne i neonku a ted se zaměřil na živorodky.Máte někdo nápad jak danou situaci vyřešit?

Na to vytreni by to stačilo na dlouhodobej chov to asi nebude nejlepší

Druhý samec je ve stovkovém akvárium, to mi přijde příliš malé na to, abych k němu přidala dvě samičky.

Před zivorodkami jestli to nejsou molly by hnízdo ubránil a hlavně ten potěr roste rychle tak by se určitě něco povedlo vychovat si myslím. Když máš k dispozici dvě akvárka tak ty samice můžeš zkusit dát k jinému samci možná se něco podaří. Jistota tam samozřejmě není ale je to určitě možný. Akarky by si asi dali říct a potěr by po rozplavani zkrmili.

Tak se nechám překvapit, jak celá situace dopadne.

Tak akarky jsou ze začátku docela živé rybky ale jakmile se vyjasní poměry bude vidět jen dominantní pár tak ostatní zalezou a nebudou tak aktivní. Žádní velcí lovci to nejsou.

Vytíračku nemám, samci jsou každý v jiném akváriu, dvě samičky jsem pořídila tomu, který je ve dvoustovce s akarami hnědými. Tak nějak počítám, že i kdyby náhodou, že by nejspíš před třemi akarami potěr neuhájil.

Jasný, tak to nechám, jak je. Ty dvě samičky jsem koupila, aby samci nebylo smutno, ale pokud se mu ani jedna nezamlouvá, tak to nechám být.
Druhý samec je ve stovce s živorodkami.

To rozhodně nedělej. Nejhorší poměr jsou dva, budou se mlátit. Max bych možná s někým samce vyměnil ale dej tomu čas. Na druhou stranu co budeš dělat s potěrem je jich opravdu hodně.

Myslím že to může pomoct ale taky na něj může být původní samec agresivní a nebo budou samici uhánět dva samci a bude nonstop ve stresu. Jestli máš vytíračku zkus tam dát samici a nového samce no ve společenském akva se může stát že pořídíš samce nesednou si a budeš ho muset mít někde bokem a bude trpět.

A co by se stalo, kdybych změnila poměr sil a přidala druhého velkého samce? Nedošlo by ke krveprolití?

Musíš sem mu pořádně podívat do hnízda jestli tam už nemá jikry. Je to s nimi trochu jako z lidmi, když ti někdo nevoní tak i když tě nahání nic z toho nebude. Třeba ale časem změní názor.

Ahoj všem,

jak se v běžném chodu společenského akvária pozná, že se samec čichavce blíže zajímá o samičku a mohl by vzniknout pár?
Samec opakovaně buduje pěnové hnízdo, ale prozatím mám z jejich chování (1 samec, 2 samičky) pocit, že děvčata uhánějí jeho, ale nějak bezvýsledně.

Nepočítám, že by se čichavci v akváriu s akarami hnědými podařilo uhájit hnízdo, ale ani mi nepřijde, že by nějak vybočil ze svých obvyklých rituálů.
Mohlo by se stát, že se samec nikdy neodhodlá?

Pozrel som si pre zaujîmavost, kde sú situované hlavné rajóny pôvodného prirodzeného vyskytu tych najklasickejších labyrintiek: guramy leeri, rajovca opercularis, bety splendensovej a kolizy laliovej. Pre mna osobne prekvapenie (!): sú úplne kdesi inde a viac-menej sa vôbec neprekryvajú ! (Možno sa ani v minulosti.) Kym teda u rajovca to vyzerá na juhočínske - ryžové políčka (ale rybka je samozrejme evolučne omnoho staršia; tipujem na prednostne vápencové oblasti) - gurama perletová južná malajzia a sumatra - betta spl. naopak severná malajzia a myanmar - colisa podhorie himalájí po bangladéš. Zrejme aj tie tvary tela potom napovedajú - zásadne odlišnym biotopom. Nebude teda labyrintka ako labyrintka. Pri leeri to tipujem na nejaké možno hlavne periodicky zaplavované travinové nížiny. Ten tvar tela... vari až k predieraniu sa cez husté porasty. Nejde mi to len dohromady s tym zrychlením, čo guramky leerky dokážu ako blesk vyvinút.

Letos 1.5.jsem s pořídil Dánia perlové a to už byli Čichavci velcí, když plavou vedle sebe, nikdy ani náznak útoku nebo chňapnutí, to samé s ostatními rybičkami. Mezi sebou se prohání celkem slušně, ale k ostatním jsou to mírumilovné rybičky...

vlka, aké si mal velké, tie lérky (v cm), ked si k nim už pripustil galaxky? Zaujíma ma to (napriek rel. značnej mierumilovnosti lériek), či ich čím väčšie (tie prvé) nebudú považovat pozdejšie (tie druhé) za Hunting Game. Teda że sa im už vmestia do papuliek... Na inom fóre som si čítal, že niekto vpustil lérky do akvárka plne obsadeného - neónkami (80 či tak nejak kúskov) - no a na druhy den evidoval v pôvodnom krdliku zopár poriadnych okúsancov. Teda či ich považovali (tie prvé) len za a) planktón, alebo b) vítanú polovnú hrátku na nahánačku (welfare) sa už nedozvieme...

Čauky, Dánia perlová jsem koupil od jednoho chovatele nedávno a protože jsou to ještě mimina, tak jsou v hejnu schovaná, ale při krmení se vůbec nebojí a baští s ostatníma. Nikdy jsem nepozoroval, že by perleťáčci honili nějakou jinou rybičku, než sami sebe...

Ahoj a díkes ! Hneď som pozrel na 20 druhov krmív. Pekne ich rozmaznávaš .. ale sú prekrásne.
Včera na výstavke som bol fakt len krôčik prikúpiť ku guramám hneď aj: 10 ex tých malinkých perličiek Razbora Galaxiek. Skúsenejší kolega ma od nich trošku zahamoval... Predsa však o nich dalej uvažujem.
V pohode koexistujú s leerkami ? Tych 12 kúskov, čo máš - sa pri tomto počte aj hejnuje? Ovplyvnia to práve - guramy?

Na guramách leeri je zaujímavy ich pohyb: aj po pomerne velkom zrychlení dokážu v milisekunde zastavit na mieste - dokonalé zastavenie bez čo len mikrometra pohybu tela. (Také akoby zaseknutie, ustrnutie.) Je to dokonalé niečo: pri rel velkej kinetickej hmotnostnej energii ich tela. Popozorujte si toto špecifikum sami. Či sa vyvíjali ako druh v nejakom prekážkoidnom prostredí, kde je účelné takto "zabrzdit", kto tuší. Isto im to však umožnuje lepšie a hned zaostrit.

Čauky, mám 4 perleťáčky a téměř pravidelně střídám cca 20 druhů krmení, v prezentaci by měl být seznam. Denně krmím 3-5krát a pokaždé jinym krmivem...

Zatiaľ guramy s rajovčekmi či skôr opačne sa celkom dobre znášajú. Musia. Nevidím ani len pokus o šarvátku... Leerky však už majú, hoci ešte mladé, tak 4-5 cm a rajovčeky (2 mladíci a jedna panna) tak max. do 2 cm. Na rajovcoch je vidno, že to budú raz mocné a sebavedomé ryby, Králi avšak teraz len zvedavo pozorujú a gúľajú očami. Nesúperia o objem ani o potravu, tak načo by sa pachtili, okrem toho by to bolo pre ne ako malý Dávid s Goliášom. Keď podrastú a zmužnejú, venujem im rozsiahlejšie akvárko.
Na druhej strane ani pre guramy perleťové nie je ani 200 L akvárko vôbec priveľké. Keď sa sem-tam odštartujú ako blesk z miesta (za potravou, pri úľaku) - 50 cm pohybovej vzdialenosti urobia na jednu šupu. Akvárko má našťastie 50 x 50 x 90. Ale väčšie a dospelé, prípadne ešte v stádočku, zdá sa mi pre ne optimálna tak 500čka L najmenej, hoci sa o tom písať nemusí a isto znesú pod tlak.
Áno, zatiaľ tie malé rajovčeky využívajú hornú 1/3 stĺpca akvária. Neskôr počítam, že 50 cm hĺbky akva, to je z hľadiska konštrukcie ich rybieho tela - ako nič. Guramy perletiačky ale využívajú tých 50 cm - kompletne v celom rozsahu. Myslím si, že aj 70 cm by v pohode "zniesli". Sú to relatívne vysoké ryby.
Nemám v akváriu vôbec ohrievač ani termostat, teplomerom pozriem naozaj zbežne čo, tak raz za týždeň. Máme ale podlahovku, tá drží teplotu plus mínus 1 max 2 stpn stabilne aj v zime. Teraz v lete mame nastavene na 23 a teplota (v interieri) nevystupi nad 25. (V akvariu je presne tolko.) Rajovec je rel vysoko euryekná ryba, tych 25 na nom vobec nepoznat. Bettiakovi by 25ka mohla tiez svedcat; leerky sa veselo prehanaju v akvarku ako lokomotivy, tak to bude asi ok.

Celkom by ma zaujimalo co davaju guramam perletovym ako najoblubenejsie ich trvali ci tradicni chovatelia. O nitenkach uz viem, ze prehnat radsej netreba. Ale isto im chutia.

Rájovci s Bettou nejdou moc dohromady - odlišné teplotní nároky. Kdysi se doporučovalo pro Rájovce rozmezí mezi 18 a 22 stupni a v zimě teplotu ještě snížit. Dokonce se docela divím soužití Rájovců s Perleťáky - budou si trochu konkurovat a teploty taky vyžadují různé. Raději bych se porozhlédnul po nějakých rybách na dno, protože ty stávající spíše volí horní patra akvária.