Reverzní osmoza

Tu od mangaly se chystám také koupit. zarazilo mě jen podíl čisté vody kteou využiju oproti odpadní která skončí v kanále..jak to máš z praxe ty ?

Já mám tu osmozu od mangaly (plus rezervní sedimentační filtr a uhlíkový) za cca 1900,- s poštovným. Funguje. Složeno to bylo za 10 minut.

ALE. Až mi ta membránová část odejde, nebudu ji asi měnit. Ta voda, která vyleze přes ten sedimentační a uhlíkový je dostatečně kvalitní. Propojil jsem ty dva rezervní a teď je používám na úpravu pitné vody na čaj a kafe. Je to něco jako voda z filtrů Brita. Ale s kapacitou 3000 litrů... A nejsou žádné ztráty.

Osmozu bych asi užíval tam, kde je fakt tvrdá voda, nebo nějaký totální sračkol..

No stejně nechápu..tlak mám průměrný, bydlím v bytovém domě ne v paneláku, jsme zapojení na vodovod a bydlím v 3 NP..
kvalita vody například dle laboratorních testů od VaK Nymburk je tady www.vak-nymburk.cz/…
Jde mi o to abych kvůli 50 lt čisté vody nevypustil do kanálu 300 lt vody..nemožnost úvah o nějakém zapojení do záchodu, sbírání na zalívání kytek atd...

Ne. Tedy v podstate ano, osmozu pripojis an otevreny kohoutek, ale podil odpadni/osmoticka voda je ruzny, dle tlaku, tvrdosti , ....

Trochu nechápu co jste tady psali a v návodech k RO to co mě zajímá jsem nenašel. Tedy prakticky. Připojím RO na třeba sprchu. Pustím naplno kohout s vodou a nechám téct vodu z RO do zachytávací nádoby a odpadní do odpadu ? Je to tak ? Nebo může být voda puštěna jen trochu ?

Mám tomu rozumět tak, že naplno pustíš vodu z kohoutku a za hodinu ti vyteče z RO 8 lt čisté vody ?

pry to likviduje i jiny latky.nasel sem to na akvarista.cz ale kde presne je to uz nevim.bylo by to hledani na dlouho.jj chapu, ze je mozny, ze bakterie sezerou vsechen NO3, ale to uz si pohlidam

Nikde jsem nečetl že by odstraňoval něco jiné než NO3. Kytkám to naopak může "ublížit" pokud spotřebuje všechen NO3 musí se to hlídat, případně pak uměle přidávat NO3.

No zajimavy určitě to vyzkouším. co se takhle cetl o denitrifikacnich filtrech, tak se daji sehnat od 2500,- toto je od dost lacinejsi diky

odkaluju a co sem si takhle cetl, tak denitrifikacni filtr srayi dost hodnotz NO3 a jinzch odpadnich latek.navic to dost vzrayne prospiva rzbam i rostlinam.takze proc to nemit v akva....odkaluju jednou tydne 1/3 vody pane chytrej...

Jak jsem již psal "přívod bych řešil rozbočkou na vývodu externího filtru, zredukovanou na hadičku 2-5mm vývod bych pak ještě přiškrtil." Průtok vidím spíše na kapky.

Re: zrada
Jde o denitrifikátor pro mořská akvária kde je to nutností, v sladkovodním je to diskutabilní, někdo kdo má vysoký vstup si tímto může pomoct.

zrada napsal: Je k neuvěření, kolik ptákovin jsou ochotni lidi řešit a do jakých kuriózních postupů jsou ochotni se vrhnout, jen aby nemuseli dělat věci pořádně.
Ve tvém případě bude nejlepší denitrifikační zařízení odkalovací hadice a kbelík.


Zlatá slova, zrak mi plane ;)

Zdravím kolegu z Olomouce. Můžete prosím prozradit, kde se nějaká vhodná stůdánka v okolí OL nachází? Dostal jsem typ někde u Jívové...

tak jsem se díval na Vám poslanej odkaz,zaujal me sirovy denitrator. je tam mala fotka, alenejak si nedokazu predstavit jak tomam zapojit, aby to fungovalo.pochopil sem ze k tomu musim pripojot nejak čerpadlo s malym prutokem.ale jak?to uz sem se nedocetl. nemate jeste nejakej odkaz? dik

Pokud jste jen trochu zručný, tak si ho snadno vyrobíte sám a nemusíte platit nesmyslné sumy za plastovou trubku se sírou. Také si to chci zkusit na malém akvárku kde udržet rovnováhu jde s těží.

Tady v češtině malé pojednání i s obrázkem jak to vypadá.
pmdd.mrp-cz.com/…

ja ho potrebuju urcite, mam moc rasv akva anedari se rostlinam.navic i rybam to prospeje a oc bych pro ne neudelal hledal sem na ebay.com, ale nevim jak to zadat aby mi to vyplivlo jen denitrifikacni filtry

Můžeš zkusit Sírný (síra Sulphur) denitrifikátor nebo Vodka Filter.
Ten sírný se mě zdá lepší díky svojí bezúdržbovostí, přívod bych řešil rozbočkou na vývodu externího filtru, zredukovanou na hadičku 2-5mm vývod bych pak ještě přiškrtil. Otázkou je, zda je to vůbec potřeba.

Denitrifikacni filtr? to slysim prvne.jdu googlovat, kdyby si mel nejakej peknej odkaz, tak posli.dik

Jak píše ezechiel, NO3 není jediná látka, kvůli které se vyměňuje voda, jen je nejrychleji se hromadící, proto se o ni tolik mluví. Těch látek je tam daleko víc, takže i v případě, že by se vám podařilo nastolit "dusíkatou rovnováhu", by jste vodu měnit museli. I když ne tak často.

Co se týče Denitrifikačního filtru, tak ten samozřejmě nemusí být velký a jeho pořízení není až taková věda, jak si mnozí myslí. Nejlepší je koupit si komerční výrobek (ebay od cca 2500kč) a dle návodu zapojit a začít nastavovat. Jestli máte dostatek trpělivosti, tak za měsíc se vám podaří docílit rovnováhy mezi denitrifikací a přísunem živin bakteriím. Dále je to téměř bezúdržbové, jen jednou za cca 2 roky doplníte přiživovací tablety (nenákladné).

Nemám teď bohužel mnoho času se rozepisovat, ale samozřejmě že NO3 v akváriu není konečný, pouze se hromadící produkt. Myslím, že dostatečné vysvětlení ohledně koloběhu dusíkatých látek tu již podáno bylo a dostupných zdrojů je mnoho. Co bych ale ještě vyzdvihl: výměna vody se přece proboha nedělá (jen) kvůli NO3.

Ještě bych přidal vlastní zkušenost, že v akváriu mám o něco méně NO3 než ve zdrojové vodě a s časem jeho koncentrace ještě klesá. Takže pokud měním vodu, naopak si NO3 do akvária dodávám. Jestli chcete RO jen kvůli NO3, vykašlete se na to.

Chtěl bych nějaký popis jak vyšší rostliny v aerobním prostředí zpracovávají dusičnany
Nitrát se přijímá pomocí tzv. přenašeče, který vzniká teprve když jsou buňky vystaveny nitrátu.
První fází zabudování nitrátu do syntetických sloučenin je jeho redukce. Ta má dva stupně.
Nejprve se nitrát redukuje na nitrit působením reduktasy nitrátu:
NO3– + NAD(P)H + H+ > NO2–+ NAD(P)+ + H2O
Dusitan se redukuje na amoniak v chloroplastu nitritreduktasou, které dodává elektrony feredoxin redukovaný prvým fotosystémem.
Amoniak vzniklý redukcí nitrátu se ihned zabudovává do organických sloučenin.
K zabudování může docházet dvěma reakcemi:
α-ketoglutarát + NADH + NH3 > glutamát + NAD+ + H2O
glutamát + NH3 + ATP > glutamin + ADP + Pi
Prvá reakce je katalyzována dehydrogenasou glutamátu, druhá synthasou glutaminu.
Glutamin může přecházet v glutamát reakcí
glutamin + α-ketoglutarát > 2 glutamát
kterou katalyzuje glutamin-oxoglutarát aminotransferasa.
Z primárních produktů se asimilovaný dusík přesouvá na další aminokyseliny transaminacemi, působením aminotransferas...
Pomohlo vám to?

Takže sem tu RO musel pořídit vlastně proto že sem Čech

Jasně. Vždyť Češi vesele přerybňují dokonce i holandské nádrže :o) ...

Dobrá dobrá, už to beru.
Takže nutná výměna vody není proto že to z 99% nejde (rovnováha mezi nitrifikací a denitrifikací v nádrži), ale proto že to v 99% nikdo nedodrží (poměr producenti a konzumenti)

google - vyziva rostlin, fotosynteza, bunecna struktura, nitrifikace, denitrifikace ....

Je toho mnoho a mnoho, vse bylo napsano mnohokrat. Bez zakladu chemie asi tezsi k pochopeni .
Lepe brat to jako fakta.

Ty dvě otázky jsem trochu vyhrotil, to beru.
Že se pro rostliny doplňuje hnojení, které může mít a mívá i dusíkaté látky je jasný.
Nejsem chemik, takže v této diskusi nemohu pokračovat. Uznám to.
Jen mi vysvětlete větu: Dusičnany jsou konečným produktem aerobní mineralizace organických látek.
A větu: Udržet denitrifikační kolony nebývá jednoduché.

Chtěl bych nějaký popis jak vyšší rostliny v aerobním prostředí zpracovávají dusičnany

Prostě se smiřte s tím, že rostliny jsou schopné jako zdroj dusíku využívat NH4+, NO2- i NO3-. NH4+ využívají nejraději (jeho zpracování je energeticky nejméně náročné). "A co z nich dělaj?" Stačí když vypíchnu aminokyseliny (→ bílkoviny) a heterocykly (např. nukleotidy resp. DNA)? Jak už psal filipsi, výměna vody je nutná tehdy, když rostliny (producenti) nestíhají vstřebat produkty konzumentů (živočichové) a destruentů (bakterie). Výměna vody je o nastolování rovnováhy v systému, který byl špatně založen (převaha "znečisťovatelů" nad rostlinami).

Edit: Nechce se mi to hledat na netu, ale pokud chcete, můžu Vás odkázat na několik dobrých učebnic fyziologie rostlin (případně biochemie).

Achjo. Tak treba: old.mendelu.cz/…

Filipsi jaké jiné zdroje, které tvrdí něco jiného máte na mysli?

To co jsem citoval je ze stránek Aqua-vai a od Rataje, a podobně zpracované informace jsem "potkal" i jinde, pokud máte zdroj informací který uvádí něco jiného, tak o ně mám fakt zájem (to nemyslím ironicky). Budu rád když mě nasměřujete. Ač laik, studuju to fakt pečlivě. Bav mě to. Díky.

Ne. Nitrifikaci a denitrifikaci vubec nerozporuji. Jen to co pises o par prispevku niz, ze dusicnany jsou "konecna" a ze se ve vode hromadi.
Zapominas ale na to, ze i rostliny i zivocichove pouzivaji dusik jako jeden ze zakladnich kamenu stavby tela.
Hromadeni N-latek v akvariu znamena jedine - ze je zde vice producentu nez konzumentu, ze do akva vice dusiku pridame (voda, krmeni), nez odebereme (voda, vzrostle rostliny, odkaleni). Kazdy, kdo nema vodu prilis na N bohatou, ma hodne rostlin a primerene ryb, trpi nedostatkem N v akva. Rostliny ho primo zbavuji hlavne casti amoniaku a dusicnanu. A vodu meni z jinych duvodu nez jejich odstraneni.

...a že rozporujete i toto (což je jen jiný zdroj, více odborně popisný):

NITRIFIKACE
je proces, při kterém je čpavek (amoniak) nitrifikačními bakteriemi oxidován na dusitany (nitrity) a v dalším stupni pak na dusičnany (nitráty). Tento proces se podílí na odčerpávání kyslíku z vodního prostředí (viz biochemická spotřeba kyslíku BSK). Může také dojít k poklesu pH vodního prostředí. Dusičnany jsou konečným produktem aerobní mineralizace organických látek.

DENITRIFIKACE
je proces, při kterém v anaerobních podmínkách (bez přístupu kyslíku) bakterie redukují dusičnany a dusitany na plynný dusík nebo jeho oxidy ( N2O, NO ). Při pH vyšším než 6 převažuje produkce plynného dusíku. Tímto procesem je možno vodu zcela zbavit rozpuštěných dusitanů i dusičnanů. Nejčastěji je využíván v mořské akvaristice. Lze jej však využít i ve sladkovodních nádržích - ve speciálních případech. Udržet správný režim denitrifikační kolony nebývá jednoduché a ekonomicky je ve většině případů výhodnější (částečná - pravidelná) výměna vody v akváriu.

Rozumím Vám správně že rozporujete toto - cituji relativně jednoduchý zdroj:

Amoniak je dále oxidací (za přístupu kyslíku) pomocí nitritačních bakterií přeměněn na stále ještě pro ryby škodlivé dusitany NO2 (proces nitritace). Tyto jsou pak v další fázi nitratačními bakteriemi oxidovány na dusičnany NO3 (proces nitratace), které jsou rybám nebezpečné už jen ve velmi vysokých koncentracích. Dusičnany jako konečný produkt oxidace těchto sloučenin, tzn. koloběhu dusíku nazývaného jako nitrifikace, se ve vodě hromadí a jejich únosnou hodnotu udržujeme v naší nádrži pouze pravidelnou částečnou výměnou vody. Celý průběh procesu nitrifikace je závislý na dostatku kyslíku, probíhá pouze v aerobním (kyslíkatém) prostředí.

V prostředí anaerobním (bezkyslíkatém či při velmi nízkém obsahu kyslíku) může probíhat denitrifikace, kdy při opačném postupu denitrifikační bakterie využívají kyslík z dusičnanů, které jsou redukovány na dusitany a dále na molekulární dusík. Při nedostatku kyslíku však mohou probíhat i velmi nebezpečné hnilobné procesy, kdy vznikají zapáchající a pro ryby jedovaté látky jako metan nebo sirovodík.

No vidis to. Tak jeste peclivost zvys, nebo radeji zdroje vymen .
Proc mam dusicnanu v akva vode min nez v kohoutkove? Presto vodu rad menim. Mozna mene casto, nez clovek s vice rybymi a mene zeleni, ale menim.
(edit - co z nich delaji se radeji ani neptej, jsou to vetsinou vzorce dlouhatanske)

Z NO3 a z prvků staví pletivo, ne? Navíc rostlináři musí NO3 dohnojovat, protože akvárko spotřebuje více, než vytvoří?
Částečná výměna vody je jako vyvětrání a taky může částečně přihnojit vodu.

Podíval jsem se na to pečlivě u několika zdrojů na webu - co se týče odbourávání dusičnanů, tak denitrifikace NO3 probíhá (údajně) pouze anaerobně (bez přístupu kyslíku) a vytvořit takový vnější filtr který by splnil tyto podmínky je (údajně) téměř nemožné. Možná někdo kdo má třeba filtr 2-3x větší než objem akva, ale to sou extrémy. Běžně sou NO3 v nádrži konečná.

Kontrolní otázka: Kdyby rostliny uměly NO3, proč bychom měnili v akva vodu?
A doplňující otázka: Co podle Vás ty rostliny z NO3 dělaj? (podle osy: Amoniak - NO2 - NO3 - ?)

2. odstavec - Ne, povivej se na to jeste jednou. Rostliny "umi" spotrebovat dle nekterych pramenu vsechny formy, ale predevsim, spolehlive, prvni a posledni z tohoto kolecka.

To Yirka: Funkce 12/12 znamená že filtr běží 12h jednou intenzitou a 12h jinou. Já to mám nastavené od 9 do 21 na mírně silnější proudění a přes noc (21:00 - 9:00) na velmi malé proudění. Denní silnější proudění je kvůli eLkům a očividně jim to svědčí. A přes noc se zas snažím všechny ryby nechat od proudu odpočinout - i když může někdo namítnout že v přirozeném prostředí teče potůček stejně prudce v noci jako přes den, tak já oponuji že rybky mají v přírodě větší variabilitu výběru proudění a na noc se uchylují do tišin. Každopádně si nemyslím že 12/12 má významnou souvislost s růstem NO3

To ezechiel: Netroufám si Vás "školit" neboť sám se považuju za sotva pokročilého začátečníka, ale vaše tvrzení že: Akvárium neprodukuje dusičnany protože produkce je v rovnováze se spotřebou se nemůže týkat NO3, ty jsou konečným produktem (odpadem) koloběhu. Dobře zaběhlý filtr a rostliny přeci pomáhají z amoniaku (vylučování ryb) "udělat" Dusitany (NO2) a z nich pak následně Dusičnany (NO3). Toť vše. Dusičnany se hromadí vždy a především proto musíme všichni měnit jednou za čas vodu. Jen jde o to jak často - přerybněné nádrže obvykle velmi často a holandské rostlinné které sou skoro bez ryb, pak téměř vůbec, ale jednou za čas taky.

Každopádně u mě to nebude žádná záhada - prostě rostlinky docela fungujou, a rybek vč. eLkovejch zvířat je holt dost na to že nestačí výměna vody která čerstvá z kohoutku má už cca 40mg NO3! Zkrátka jsem rozšířil řady používatelů RO - a postupně jsem dvěma výměnama 1/3 vody snížil dusičnany na pro mě nevídaných 10mg a teď budu čekat co to udělá. Asi tak...

Jak to máš s filtrováním, nemám zkušenost s tou funkcí filtru12/12. Není problém v tom?

I přírůstek 25 mg/l za týden je hodně. Já mám zdrojovou vodu také asi 25 mg/l, ale hodnota se dále vůbec nezvýší - akvárium tedy neprodukuje dusičnany (resp. produkce je v rovnováze se spotřebou). Pravděpodobně dobře zaběhlý filtr a rostliny. Když chci něco snížit, používám dešťovou vodu a nemám s tím problém. Stejně tak dešťovou vodou napájím ze střechy i jezírko a také žádný problém.

No trochu sem to s těma hodnotama přehnal, za týden to je řekněme z 25 na 50. Taky sem se před měsícem dostal nepatřičně do přerybnění, ale už jsem to zredukoval a pomohlo to. Problém někde "in" nevylučuju, ale teď hlavní problém vidím v tom že voda kterou chci snižovat NO3 má 25 a někdy možná i víc - jestli maj vodárny normu do 50, jak tu někdo psal, tak to sice chápu, ale je mi to plat prtný

No jestli vám za týden vylezou dusičnany o 35-55 mg/l, tak logicky není problém ve zdrojové vodě. Něco nebude v pořádku v akváriu samotném. Pravděpodobně pokud byste použil vstupní vodu bez dusičnanů, do týdne jich budete mít už něco kolem 45 mg/l.

No já nepotřebuju RO kvůli snížení tvrdosti, ale hlavně kvůli snížení NO3. Hodnoty dusičnanů mi dost narůstají, no a voda kterou 1x týdně vyměňuju má 25 - 50 podle SERA testu (Praha 6) takže to je "z bláta do louže". Rostlinky sice jakž takž rostou, ale rybky maj holt i tak převahu. Chci se kvůli mým oblíbeným L-kům dostat s NO3 níž a jinou cestu než RO nevidím. Teď sem před Vánocema zkusil měnit obden 1/4 vody 3x za sebou v 6ti dnech a dostal sem se stejně jen na 25 a po týdnu mi to stejně vyleze na 60 - 80! Potřebuju čerstvou vodu dávat "s nulou" pak věřím že to bude o.k.

...většina znečištění se nasbírá až při pádu...
Pokud myslíte nečistoty sesbírané "se střech", pak je to možné. Pokud budeme uvažovat o emisích, (ve smyslu znečištění ovzduší), pak platí, co jsem napsal o možnosti "kontaminace" (vody, která u nás spadne ve formě srážek), i ve vzdálenosti až stovek km.
Je možné, že víte o o zdroji levné RO, ale jak jsem napsal - v obchodech, kde jsem ji kupoval, stál litr kolem 7,- Kč.
Souhlasím - pořizovací cena RO může být pro někoho luxus, stejně jako akviško samo o sobě. Nebo cokoli jiného. Je holt potřeba se smířit s tím, že nebudeme mít v životě všichni stejné možnosti...
Vaši poznámku o pohodlnosti nechápu.

Tohle je určitě pravda a jsem si toho vědom. Trochu bych snad oponoval tomu, že voda může přijít ke znečištění stovky kilometrů jinde - většina znečištění se nasbírá až při pádu.
Myšlenka je ta, že RO je proběžnou akvaristiku dosti luxus (samozřejmě to záleží na pohodlnosti a finančních možnostech akvaristy).
Demi voda 7 Kč/l je dost drahá, dá se sehnat i mnohem levněji, když se zapátrá.

Dodal bych k tomu, že já sem si pořídil RO z Pepinova útesu a pracuje jak má. 10 litrů mám zhruba za hodinu, ale předpokládám, že časem to bude slabší jak se zanese membrána. Kdo chce dělat moře tak asi bude potřebovat vyšší výkon, ale ve finále je kvalita vody stejná. Takže pokud ji někdo chce jen příležitostně do vytíračky a nebo na míchání té hodně tvrdé a nemá zrovna odchovnu tak tato postačí. Mimochodem ta cena u Mangaly bude také s DPH tak jako v drtivé většině e-shopů pokud není uvedeno jinak.

Cena 1590,- od Mangaly je včetně DPH (1690 včetně poštovného).
Nesnažte vycházet z cen při srovnávání zboží - každý obchodník si určuje marži sám, stačí srovnat ceny stejného zboží v e-shopech a rozdíl i řádu desítek procent je normální... Pak stačí jen hledat...

Ne každý má náladu, chuť a podmínky sbírat dešťovou vodu.
Pokud chce takový člověk pracovat s extrémně měkkou vodou, RO je velmi dobrým řešením.
Svého času jsem jezdil cca 20km tam a 20km zpátky pro vodu do lesní studánky. Problém byl v zimě a v období bez dešťů... (To jsem byl nucen kupovat demi vodu BauHauHornObi za cenu kolem 7,-/l...) Pro RO jsem se rozhodl v okamžiku, kdy ani po dvoudenních deštích po předchozím déletrvajícím suchu nebylo po vodě v lesní studánce ani vidu...
(Taky jsem se mohl na úpravy vody vybodnout - vyšlo by mě to nejlevněji, ale nemohl bych se bavit tím, čím jsem chtěl. )
Sbírání dešťové vody nějaký čas po začátku deště se doporučuje proto, aby se (pokud možno) spláchly nečistoty z materiálů, po nichž dešťová voda stéká. Nic proti. Ale neméně důležité je uvědomit si, že dešťová voda, která u nás padá, může přicházet z oblastí i stovky km vzdálených, a proto nemůžeme ani tušit, s čím se po cestě potkala a co nám nese.
U permeátu to víme (skoro ) na 100%.

Smysl v tomto případě nemá. Stejně tak UV lampa (úplně jsem nepochopil, jak UV souvisí s osmosou). Pokud máte velmi tvrdou vodu, dá se použít dešťová na změkčení (snad kromě extrémně průmyslových oblastí), je dobré ji začít sbírat 10-15 minut po začátku deště...

to Valdez: jsem úplně ve stejné situaci jako ty - Bez zkušeností s RO, ale už jednoznačně rozhodnut koupit, a teď jen hledám, načítám, vstřebávám info a vybírám kterou...

Vyrozuměl sem že OPRAVDU EXTRA KVALITNÍ RO potřebujou mořský akvaristi. Poučný článek včetně nabídky skoro stejné jako Mangala je tady: www.pepinuvutes.estranky.cz/… Taky sem vyrozuměl, že je důležitý předfiltr a že ten už mají dnes všechny typy na dostatečné úrovni a vlastní membrána je na srovnatelné kvalitě už u všech, drahých i těch levnějších. Připadá mi že typy za vyšší ceny kolem 5000,- mají akorát výrazně větší kapacitu (udělaj více vody za menší čas) a asi jak píše Ezechiel budou třeba mít lepší kvalitu zpracování obalu, ale "střeva" musí být srovnatelná, jinak by ty levnější nemohly garantovat stejnou kvalitu vody. Asi záleží na jak velký Akva to člověk potřebuje. Na mojí 160ku mi ta nejmenší bude nejspíš bohatě bude stačit. Jak sem taky vyčetl v historii tady na fóru, tak na ní dost lidí jede a maj třeba i 300-400 litrů akva a sou spokojený - jen maj třeba starší modely který je kvůli neustálému pádu cen technologií stáli před 1-2lety holt víc...

Tu z Mangaly sem našel taky a souhlasim s Ludkem. Rozhoduju se mezi 75kou z Mangaly, nebo 75kou od Pepinova útesu - jestli mě někdo neposune ještě někam jinam, ale nepředpokládám to - podle mě tyhle dvě jsou na 99% stejné a cena je cca srovnatelná. (Tipnul bych si že cena u Mangaly je bez DPH, pak by mi to dávalo smysl, neboť u Pepina je cena 1590,- bez DPH a 1890,- vč DPH, ale možná je Mangala fakt ještě níž, stačí tam zavolat, což sem zatím neudělal, ale po novým roce to rozseknu)

Jestli k tomu ještě někdo máte "kvalitní rozumy" a zkušenosti tak naslouchám taky - stejně jako Valdez

Mám k tomuto tématu dotaz..má pro mě jako člověka ,který má jen okrasné akvarium význam reverzní osmoza???Pokud mám nějaké problémy tak zapnu na chvíli UV lampu a mám zase naprostý klid ..nemoci ryb se mi zatím vyhýbají ,protože dodržuji dost pečlivě základni podmínky pro její minimálni výskyt...vodu se mi daří držet v rozmezi pro to abych mohl mít terčovce..??Díky za vaše názory...