Reverzní osmoza

No, me to prijde proste divny. Neznam ty testy, ale podle toho, co jsem pochopil, tak se pouzivaji tak, ze se pred zkouskou musi kapalina redit destilkou - uplne cistou. Pokud destilku nepouzil, tak je test nepouzitelny a jakekoli nasobeni a deleni mi nepomuze.

Chapu to tak, jako bych chtel merit intenzitu svetle fialove barvy (to je cil - to chci pouzit k mereni). Navod rika - dej tam 9ml cervene barvy a 1ml modre barvy a pak zmer intenzitu fialove. Ja bych dal pouze 10 ml cervene a pak bych zkousel neco delit a nasobit, aby mi vysla intenzita fialove barvy.

Asi jsem natvrdlej, ale nechapu, jak lze u vizualnich testu neco delit/nasobit, pokud pouziju spatne koncentrace, nebo dokonce nepouziju nejakou kapalinu, kterou test k dobremu fungovani potrebuje. Chemikalie v testu preci reaguji prave na ty kapaliny, pokud tam jsou obe. Kdyz tam jedna neni (dokonce ta, ktere tam ma byt nejvice), tak meri jinak - chybne, ale tezko odhadovat jak jinak, kdyz nevime co je v testu za chemii.

Toník napsal: Fakt je tak těžké si dohledat, co vlastně Štaffa měřil?
A prečo si myslíte, že to neviem? Možno keby ste sám urobili, čo tak vehementne radíte a pozreli sa o čom to vlastne píšem, tak by ste niekde našli moju poznámku o Ratajovom teste NO3...

Prosím tě, nedělej v tom chaos. Slavko to napsal dobře. Pokud by chtěl měřit skutečné množství NO3, musel by dát 1ml permeátu a 9ml destilky. On dal 10ml permeátu, tedy 10x silnější koncentraci. Co je na tom tak složitého k pochopení? Pokud používám nějaký test, měl bych ho používat tak, jak je napsané v návodu. A pokud se tam má dávat destilka, je třeba dávat tam skutečnou destilku, ne to, co se jako destilka prodává třeba na benzince.

Fakt je tak těžké si dohledat, co vlastně Štaffa měřil?
V pořadí čtvrtý pokus: měřil (pomocí Azotanu) koncentraci NO3 v permeátu ze své RO a to ještě špatně - nenaředil permeát destilovanou vodou v poměru 1:9...

Přesně tak jak píše slavko. Nepoužil větší množství kapaliny, použil kapalinu 10x vyšší koncentrace, protože měřenou kapalinu měl naředit v poměru 1:9 destilovanou vodou... Problém je, že sehnat destilku bez NO3 lze jen v lékárně - kdysi jsme se o tom už bavili, i já v jedné destilce z benziny naměřil přes 50mg/l.
Co se týká testu na NO3, já používám test od Dajany a naprosto mi vyhovuje, protože se tam nemusí používat žádné ředění. Jeho nevýhodou ale je, že pokud není správně uskladněn (nejlépe v lednici) tak vydrží jen asi půl roku. Což mi zas tak nevadí, protože já ho do půl roku stejně spotřebuju.

Naopak. Místo 1 ml akva vody + 9 ml destilky použil 10 ml destilky. změřil si zkrátka co mu teče z RO. A proto se diví proč tam vůbec nějaké NO3 naměřil...

Nepoužil väčšie množstvo kvapaliny, pretože 1 ml + 9 ml = 10 ml, len použil kvapalinu s vyššou koncentráciou, pretože ju neriedil destilovanou vodou...

Nevim, neznam rataj testy, ale pokud jsou zalozeny na nejakem vizualnim porovnavani se stupnici (coz je vetsina levnych testu), nikdy bych se nepoustel do polemik o tom, co delit deseti apod. Barva pri pouziti vetsiho mnozstvi merene kapaliny nez na kterou jsou namichany chemikalie muze byt vyrazne jina (pokud to samozrejme neni umozneno - bylo by to v navodu testu). Pokud jde o exaktni meraky, kde to jednoznacne ukazuje nejakou hodnotu, zde se neco delit/nasobit vetsinou da.

xnor, slavko:
Štaffa ale píše: "Udělal jsem test na NO3 z RO a višlo mě 50 mg/l
Test Rataj azotan,dal jsem 10ml z RO (ne 1ml jak je v návodu,ale u RO předpokládám NO3-0).

pokud se vezme na analýzu 10x vic vzorku než je dáno tak výsledek musí být zákonitě 10x krát vyšší tím pádem je nutno výsledek vydělit 10. 50:10 = 5mg/l NO3

Chem napsal: Nevim, co znamena, ze jsi dal 10ml misto jednoho...
Ak sa nepletiem, Ratajov test NO3 sa robí z 1 ml meranej + 9 ml destilovanej vody. Ak použil len 10 ml meranej, tak vlastne nameral cca 10 x vyššiu hodnotu, z toho usudzujem, že skutočná koncentrácia je 5 mg/l (+- presnosť testu).

Potvrzuji. Mám tu nejlevnější osmozu RO mini - 5O od Mangala, mám ji 2 roky bez jakéhokoliv servisu či výměny a teče mi z ní dnes permeát 20µS, zpočátku byly 2µS. Schválně dnes změřím dusičnany na vstupní vodě a na výstupu, samotného mne to zajímá. Zpočátku to stáhlo dusičnany ze studny ze 75mg/l na neměřitelné. Teď jsem napojen na vodovod, kde je dusičnanů méně než ve studni, tak jsem zvědav, kolik naměřím.

Zkus se podivat na tu RO - pokud neni chyba v meraku, tak je chyba v osmoze. Nevim, co znamena, ze jsi dal 10ml misto jednoho, ale melo by se u vsech testu postupovat dle navodu. 50mg/l NO3 je chyba osmozy. I ty nejhorsi osmozy, ktere se dostanou vypusti vodu o vodivosti cca 20 mikrosiemens na litr. Vzhledem k tomu, ze je to temer nevodiva voda, nema sanci tam byt skoro zadne NO3. I kdyby tech 20 mikro tvoril jen NO3, tak to neda 50mg/l.

Krome starych filtracnich medii muze byt chyba v tom, ze jsi mohl nabrat vodu moc brzy - byla stara jeste z trubek (hadic) za osmozou. Zkus 5 hodin nechat tect osmozu a pak zmer to, co vytece po par hodinach. Nekdy je problem, ze dlouho stoji a bakterie se dostanou vsude.

Dulezite pro osmozu je nenechat ji stat - nejmene jednou za tyden by se par litru melo napustit, aby se predeslo znehodnocovani filtracnich medii.

Nějak sem nepochopil co tím vyřeší. Osmózu má, ale nepotřebuje demineralizovanou vodu, ale destilovanou. Tak na co mu bude další osmóza???

nejlepší bude když pustíš korunu a koupíš si osmózu za 1400 a potom tě vyjde 1.litr na korunu

V každý drogerii seženeš peroxid 30%

zajímavé, ale to už jsme mírně OT.

matlala napsal: heh se divim, u nás to maj všecky 4, dokonce jsou ochotní občas shánět i chemii,
Ono to asi závisí od ľudí. Minule som zháňal 30% peroxid a v prvej lekárni som sa dozvedel, že taký sa už nerobí, v druhej že je len na recept a v tretej som ho kúpil bez zbytočných rečí.

Inak s tým receptom bola sranda – vysvetľoval mi tam chlapík, že to je žieravina a že sa ním mám skúsiť poliať. Veľmi sa divil, keď som mu povedal, že ma to ešte nenapadlo skúsiť. Škoda len, že ma nenapadlo spýtať sa, či by aj kyselina soľná (alebo iná) nemala byť na recept, keďže i to je žieravina…

heh se divim, u nás to maj všecky 4, dokonce jsou ochotní občas shánět i chemii, teda většinou nemaj, ale obvolají a zeptaj se. Tu destilku jsem sehnal v aplhea lékárně, pokud ti to pomůže, dodávaj snad do každýho většího města.

Díky za odpověď,budu muset víc pátrat,protože jsem se už ptal ve čtyřech lékárnách a nevěřícně kroutí hlavou ,že nemají(co to po nich chci v lékárně?!).

pravá destilka ze skleněné destilační kolony je v lékárně, já kdysi bral a litr vyšel asi na 40,-

Udělal jsem test na NO3 z RO a višlo mě 50 mg/l
Test Rataj azotan,dal jsem 10ml z RO (ne 1ml jak je v návodu,ale u RO předpokládám NO3-0)
Jak je možná tak vysoká hodnota?
Dá se někde v Olomouci a okolí sehnat "pravá" destilka ?(ne ta technická)
To na další testy u kterých je nutná,u destilky s benziny podobně vysoké hodnoty NO3. Díky moc za odpovědi.

Já za 15 let nevylil ani litr,odpadní vodu normálně používám u ryb a osmozu mám bez restriktoru,ale mám na konci kohout a na 10 l parmeatu 15 max 20l odpadu

...nikdo se tu nepochlubil kolik vody za koli peněz vylije aby dostal jeden litr té čisté vody...
U každého tomu bude jinak; jak tomu bude u vás, to zjistíte jen v praxi.
Mne stojí "kubík" (1000 litrů) cca 75,- Kč, (vodné + stočné). Z kubíku mám cca 150 l permeátu, tzn., že 1 l mne přijde na cca 0,50 Kč.
U Navika by to při stejné ceně vody dělalo zhruba polovinu.
(9990)

odpadní vodu nemusíš vylívat, můžeš s ní vytřít zem, nebo napustit vanu ;) atd.
nás třeba voda z osmozy vyjde opravdu levně, protože máme svou vodu ze studny

dobrá já si eště počtu. jen mě zajímalo esi to někdo doma sledoval. pišete tu jak levně vás vyjde jeden litr čisté vody ale nikdo se tu nepochlubil kolik vody za koli peněz vylije aby dostal jeden litr té čisté vody

To podstatné již napsal Sid v mých pomínkách je poměr 1:2,5.

Parametry vstupní vody, tam je ten pes zakopanej, více už dostuduješ.

Něco si o reverzní osmoze nastudujte. Určitě přitom narazíte na informaci, že o poměru permeátu k retentátu rozhoduje celá hromada věcí...
Ono vám to sice nepomůže, ale jen pro zajímavost: v mých podmínkách je to cca 1,5:8,5.
(9986)

když to řeknu blbě... kolik čisté vody mám z jednoho litru a kolik odteče????

Ahojte lidi,
uvažuju o úpravě mé stávající RO mini 80 od mangaly, máme tvrdou a železitou vodu, inline předfiltry se prodraží a nevydrží tolik.
Uvažuju o 3 korpusech s 2 partonama sedimentu (hrubší + jemnější) + kohouty oddělený uhlík kvůli občasnému pouštění městské vody. U toho uhlíku právě nevím, zda by vydržel třeba rok, kdybych tam městskou pustil občas, nebo zda si ho vůbec mohu dovolit nepoužívat na studně.
Pak jsem si říkal, že na sedimenty budou lepší průhledné korpusy, že bude vidět, jak se zanesly-to prosím někoho, kdo je má, aby poreferoval, zda se třeba stěna nezanáší taky a nepřestávají časem být průhledné.

Koukal jsem tedy po tomto:
www.mangala.cz/…
www.mangala.cz/…
www.mangala.cz/…
www.mangala.cz/…
www.mangala.cz/…

Tak co vy na to? Smontuji si to raději sám, mangalovy držáky mi stejně nevyhovují.

minule jsem neměl tolik času, dnes jsem změřil kolik ztratím vody. tak 10litru čisté vody přes osmózu rovná se jedna vana odpadní vody takže 50 litru čisté preparátu znamená 5 van to je 500litrů jedna vana 100litrů.takže výsledek je 50 kč za čistí preparát. tak něco kolem .tak to zas není tak šílené. moja prokouří denně za 75kč

Možná by stálo za to udělat komplexní rozbor. Udělal bych si jasno. Je fakt, že ta měření, o kterých jsem se zmiňoval, byla dělána před více než dvěma roky, od té doby jsem tvrdost neměřil ani já, ani jsem si ji nenechal měřit, jediné, co jsem měřily byly dusičnany... Asi zkusím udělat test pomocí kapkových testů, které mám, a nechám udělat komplexní test v laboratoři. Jsem zvědav, jak se budou shodovat s tím testem od VHSky... i když ten je taky dost starý. Zkusím si od nich vyžádat nějaký nejnovější.

Pokud byl testovaný vzorek skutečně směskou různých vod, pak je situace složitější.
Nicméně - ani hodnota 20-22 dGH, (pokud bychom uvěřili amatérským testům), není ještě tragická. Šlo by o hodnotu lehounce nad hranicí normy pro pitnou vodu, stále však ještě v normě z hlediska zdravotního.
Pro potřeby rostlin o ní platí to, co jsem napsal v předchozím příspěvku.
Pokud byste se chtěl o parametrech vaší vody dovědět "vše", musel byste nechat udělat komplexní rozbor. Pokud by vám stačilo zorientovat se jen v té tvrdosti, bylo by dobré pořídit si test na Ca, (já používám test od AQUARu), a Mg si dopočítat.
Samozřejmě, že výsledek je třeba brát s rezervou, ale cosi o obsahu Ca a Mg, (a zejména jejich poměru), hodně napoví.
Pokud by se ukázal podobný problém, jako v rozboru, který jste přiložil, úprava tvrdosti (pomocí RO) a poměru Ca:Mg (hořkou solí) je analogická.
Předpokládám, že úprava tvrdosti + poměru těchto minerálů by prospěla rostlinám, úprava poměru Ca:Mg pak pravděpodobně i vám.

Vím, že kapkové testy nejsou nejpřesnější, ale různá měření celkové tvrdosti různými testy vycházely v delším období velmi podobně - 20-22°dGH. Ten měřený vzorek vznil zřejmě namícháním ze dvou zdrojů, které má VHS k dispozici, ale ke kterému na naší větvi vodovodu nedochází... proto asi ta rozdílná tvrdost.
Ten přídavek "hořké soli" by zlepšil kvalitu vody k pití, nebo pro akva? Zlepšilo by to růst rostlin, nebo kvalitu vody pro rybky?

S tvrdostí na tom vaše voda není tak zle - 2,66mmol/l = cca 15 dGH, problémem je špatný poměr mezi Ca (96mg/l) a Mg (6mg/l).
(Ostatní parametry jsou IMO O.K.)
Ten by šel vyspravit přidáním "hořké soli", (MgSO4.7H2O), ovšem zase za cenu dalšího zvýšení tvrdosti. Pokud byste nechtěl tvrdost dále zvyšovat, RO se mi jeví jako dobrá volba. K úpravě permeátu byste pak použil část vodovodní vody doplněné přídavkem výše zmíněné hořké soli.
Jen orientačně: přidání 4,2g MgSO4.7H2O do 100 l vody zvýší její tvrdost o 1 dGH a obsah Mg o cca 4mg/l.
Kdybyste se pro podobný postup rozhodl, vycházejte z obecně doporučovaného poměru Ca:Mg 3-4:1.

www.cerlinka.cz/…
Ale mám-li být upřímný, nejsem z toho zcela moudrý

Samozřejmě - všeho moc škodí. I to případné pití retentátu má své "mantinely"!
Obecně lze ale říct, že menším zlem je voda tvrdší "přes normu", než voda měkká.
Jak jste na tom s Mg a Ca ve zdrojové vodě vy? (I když obsah těchto prvků také není úplně rozhodující; vždy je nutné tyto hodnoty vidět v souvislostech = jejich vzájemném poměru a obsahu dalších minerálů...)

No, já bych se na pití bál i naší vody z vodovodu, proto ji ředím permeátem, ale naše voda je mimořádně tvrdá. U běžné středně tvrdé vodovodní vody bych se nebál.
U destilky jsem to napsal trochu zjednodušeně... nicméně s vysokým obsahem dusičnanů v destilce jsem se setkal i já (v 1 kanistru z celkem 5. zakoupených) a také další lidé se tu o tom zmiňovali. Takže na kupovanou destilku bacha, může se tam objevit i nějaká ta špatná.

Já bych se takové vody nebál ani na pití, pravdou je, že její "uložení" může být problém...
Ale kdo má doma velbloudy, určitě si s retentátem ("odpadem") poradí.
Jak píšete - není "destilka", jako "destilka". Ale každého výrobce bych předem šmahem neodsuzoval...
BTW: Voda s vysokým obsahem dusičnanů by neměla mít nulovou vodivost.

Na jakékoliv běžné užití jako užitková voda. Nicméně i kdyby se nevyužil, Sid to napsal naprosto přesně. A to nemluvím vůbec o tom, že když si koupíte destilku u benzinky, tak sice bude mít nulovou vodivost, ale tolik dusičnanů, že se budete divit. Použijete-li takovou destilku na ředění vody pro krevetky, můžete jim už teď začít chystat pohřeb.

se jenom zeptam, jak se da ten odpad eventuelne vyuzit?

...to jsem mohl raději koupit každý týden kanystr destilované vody...
Když z 1m3 vody, který stojí řádově 60-70,- Kč, dostanete pomocí RO 100 l permeátu a 900 l "odpadu", (který se dá eventuelně dále využít), pak vás 1 l této "destilky" přijde na 60-70 haléřů. Kolik myslíte, že vás přijde 1 l komerční "destilky" odněkud z drogerie nebo benzínové pumpy?
Zkuste si zjistit nějaká čísla a pak pro vás snad nebude problém spočítat si, jestli byla investice do RO skutečně tak na p..u.

tak účinnost se dá přeci ovlivnit tlakem a teplotou vody, s tím odpadek měls počtat, já mám taky odpad:permeát cca 6-10:1

no kurna to je úplně na p..u napojil jsem to odpadní voda vyteče 500litru do kanálu a mám z toho 50 litru destilované vody. to je úplně na p..u to jsem mohl raději koupit každý týden kanystr destilované vody a byl pokoj

Sid napsal: Obecně platí, že zalévání vodou vodovodní, (příp. akvarijní), a to zejména vodou s vysokým obsahem solí, může z dlouhodobého hlediska přinášet problémy v podobě "zasolení" substrátu. Pokud se na okrajích květníků, (květináčů), tvoří krusty, je to známkou tohoto zasolení.

Jestli tím myslíš takový jako by kamenný povlak tak ano, ten se u mne hojně vyskytoval

no aby ses nemýlil kafe i čaj je z osmozy daleko lahodnější

Mineralizer má kámoš, tak vezmu od něj vzorek a změřím. Já se na mineralizer teprve chystám.

A já děkuji za odkaz na mineralizér... možná ho přeci jen pořídím, je to za babku... a uvidíme, co to udělá s rostlinkama... Jaké jsou potom parametry výstupní vody? Tvrdost, pH, vodivost? Máš to změřené?

Souhlasím a mám to na sobě osobně odzkoušeno. Pracovníci tu vodu pijí jen v práci, mají-li žízeň, většinu tekutin do sebe dostanou po práci v místní osvěžovně. Já pil permeát nepřetržitě cca 1 rok. Po roce se začaly dostavovat křeče z nedostatku hořčíku. Začal jsem ji míchat v poměru 1:1 a je vše v pohodě. Naše vodovodní voda je velmi tvrdá a takto z ní udělám středně tvrdou.