Jak se zbavit řas v akváriu
http://rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu
Pro případné přesnější a rychlejší určení příčin vzniku řas, je vhodné poskytnout co nejvíce informací. Ideální je založit prezentaci Vaší nádrže s co největším množstvím relevantních informací a fotodokumentací.
https://rybicky.net/nadrze/
Klíčové jsou informace o stáří nádrže, jak a jak často probíhá údržba, jakým osvětlením a ve jakém režimu svítíte, jaké jsou hodnoty zdrojové vody a jaké vody v akváriu, zda hnojíte, čím, jak často a v jaké míře, kolik a jakých ryb máte, jakou máte filtraci a tak dále. Uvádějte co nejkonkrétnější údaje. Neurčité údaje při určování příčin vzniku řas příliš nepomohou.
Ako prosím na hnedý povlak na kameňoch? Niekde čítam viac svietiť, niekde menej. Hubkou niečo zišlo, ale ako zabezpečiť že sa nevráti.
Beztak je to celé jen akademická debata. Když mají řasy v akváriu podmínky, tak se tam časem objeví (šíření vzduchem, šíření živočichy atd.) nezávisle na tom, jak důkladně cokoliv povaříme nebo osolíme.
Jen pro upřesnění termínů... Spóry jsou zárodky řas bakterií a dalších. Ty otvory v kamenech můžeme pro nedostatek důkazů nazývat póry. A myslím (třeba mi to někdo vyvrátí) že i ta nejmenší spóra je mnohonásobně větší než molekula sava. Ergo nikdy se nemůže spóra dostat do póru hlouběji než savo. Ale připouštím může existovat spóra savu odolná.(možná i teplotě)
No teplota samozřejmě, ale já jsem psal o kapalině
Právě že teplota se dostane všude.
Jinak by se tak nesterilizovaly operační nástroje.
No řekl bych že řasy mají větší plochu a k uchycení. Například do akvária dáš pískovec a stejně plošně rozsáhlý objekt ale ze skla jak už jsi napsal. Sklo má o mnoho méně pórů než pískovec. Jasně vím asi je to blbost ale jen mě to tak napadlo.
Var je zniči je na 100 %. Narozdíl od soli.
I v Mrtvém moři dokáží řasy přežít.
Při vysoké teplotě nad 100°C se také nesostane do všech míst ale je účinnost vyšší, jen stále nevím na co dobrého je tam ta sůl.
Savo s vlastností kapaliny určitě nepronikne do všech spórů kamenů. Vysoká teplota při vaření by mohla zničit „zárodky“ řas.
Zkus prosím tu myšlenku trochu rozvést.
Já bych se zaměřil na póry.
Kameny se zdají na omak poměrně hladké ( ale nůž by o ně nabrousit asi šel) octovým testem prošly na výbornou. Ještě jsem přemýšlel jestli za to nemůže třeba barva kamene nebo ještě pravděpodobněji materiál který na povrchu adsorbuje látky které této řase vyhovují.
Já myslím právě jen na těch hladkých kamenech. Na skle nevím, jestli se dokáže vytvořit.
No já si myslím, že právě na hrubých površích. Oblázek je takový šmirgl. A na křemenu by se neměla vytvořit, jen ve spárách.
Jak vypadalo to akva? Bylo zarostlé? Chápu to tak že jsi tam neměl skoro žádné řasy a po vložení kamene se ti na něm udělala štětičková řasa?
Jo já vím už jsme to tady jednou řešili. Ale věř mi že co se týká desinfekce je koncentrované Savo mnohonásobně účinnější než slaná voda. A i přes to Savo tam ta řasa vyrostla znovu z čehož jsem usoudil že ta řasa v akváriích už byla a ty kameny pro ni byly ideální stanoviště.
Anďaska: možné to je ale na skle jsem ji nikdy neměl.
Hmm, to by bylo zajímavé zkusit si vzít kámen a aby byl identický rozbít ho na poloviny a jednu polovinu omýt jen vodou a druhou polovinu vyvařit ve vodě se solí, jen si myslím že samotný var toho zničí víc než sůl. Jakou dáváš koncentraci toho solného roztoku? A teď bude ale těžké udělat to tak aby se dělala řasa jen na těch kamenech, protože když ty dvě poloviny dáme do akva např. bez rostlin tak se udělá řasa na obou.
Vše co jde do AQ vyvařuji ve slané vodě. Nikdy žádná řasa.
0 18.04.2019 22:07 Anďaska Nemá ta štětka třeba sklony k tomu dělat se víc na kamenech s hladkým povrchem?
Jo, i to je možné. Jojoefekt
Pobyt mimo vodu chtě nechtě rostlinu oslabí a po návratu do vody bude pro řasu ideálním stanovištěm...
No já mám pocit že na některých kamenech se štětičkové řase prostě líbí. Kdysi jsem měl podobnou zkušenost, ale když obrostly tak sem je vyndal vydrhnul, vykoupal v savu a nechal asi měsíc na suchu. Pak sem je dal do jiné nádrže a za chvíli tam ta mrcha byla znovu. Víckrát sem to nezkoušel. Kameny jsou od té doby v teráriu a štětka na nich neroste.
Tak řasy jsou tu už hodně dlouho a naučily se přežít. Já jsem si nabral velké oblázky asi 100 m od řeky. Byly krásně čisťoučké a tak jsem je jen opláchl a dal do akvária. Po týdnu na nich vyrazila taková štětka že jsem je musel okamžitě vyndat.
Pak to někdy zkus dát znovu do vody jestli je schopna toho co tu někdy říkají lidé že vysušený okřehek dokáže po vložení do vody znova růst.
Druhý den a ruducha má bez vody už dost velký problém, ale zelenec taky trochu trpí. Je to pro něho velký skok jít z pod vody rovnou do květináče. Zítra ho dám do flašky od okurek a přikryji jí, aby tam byla trochu větší vlhkost.
Ona na něm je zelená flekovitá řasa nejspíše GSA. Ale jen malé množství, skoro to nejde poznat. Taky budu sledovat.
Budu to sledovat a informovat o průběhu.
Přesně tohle jsem měl mysli.
Mně to napadlo, když jsem viděl tuto fotku od Planorbely:
rybicky.net/forum/9920-emerzni-pestovani-rostlin…
Kdyby například jeho anubias byl pokryt ruduchou, tak by podle mně na suchu neměla šanci, zatímco anubias to při přiměřené vlhkosti zvládá...
Guppy napsal: Zkoušel toto někdo někdy otestovat? Jak dlouho vydrží řasa na suchu bez újmy?
Stačí jí k životu jen xx% vzdušná vlhkost?
Když sleduju souběžnou diskuzi o emerzním pěstování rostlin, nešlo by to v některých případech využít? Třeba u anubiasů, než je máčet v savu - nechat je určitý čas v prostředí s takovou vlhkostí, která bude anubiasu stačit, ale řasy zahubí?
Dostal jsem od kolegy zelenec s ruduchou, který měl v akvárku a řasa už po jednom dnu má velký problém. Nutno podotknout, že je normálně ve sklenici s vodou, což by normální akvarijní rostliny nedaly.
0 16.04.2019 07:21 - Totálny žrút je Marisa cornuarietis,ale bacha na ňu.Až sundá riasu pustí sa i do rastlín.Ba ani anubias jej nerobí problém.
Ampulárie by tam mohly být, ale jak říkáš nekrmil bych je ničím.
Shodou okolností jsem si napěstovával GSA a na ni jsem také aplikoval peroxid vodíku. Bohužel jsem nepočítal jak dlouho trvalo k zbělání. Ale koncentrace byla jiná a tak nemohu přesně zjistit podrobnosti ale GSA zbělá nejrychleji, poté mech a čekám na zelenou vláknitou řasu.
To off-topic neřeš je mi to celkem jedno
Hlavně prosím Tě nehnoj. Tím to leda pohnojíš.
Vápníku máš dost, možná je v relativním nedostatku, že tam sereš moc draslíku.
Fosfor tam bude pořád, dokud tam budou ampulárie a bude přerybněno a překrmováno.
Jakou vodu používáš? Vodovodní? Pokud ano, měly by jít zjistit na stránkách vodáren její parametry. Solidnější vodárny uvádějí podrobné rozbory pro více lokalit ve městě. Ale vápník málo kdy chybí, spíš hořčík.
Jak se dívám na tvé akvárium, tak bych dal pryč všechny měchýřovky a snížil intenzitu světla nebo přidal na hladinu plovoucí rostliny. Taky bych nepřidával Torben, to není přípravek pro "Hi-tech" akvárium.
To přece není off-topic! Je to empirická zkušenost z boje proti řasám, která se může někomu hodit, i když je negativní, a do tohoto vlákna patří.
A osobně bych peroxid neházel do žita. Peroxid, hypermangan i savo jsou oxidanty; mechanismus účinku je velmi podobný. U všech třech je to vždy stejná otázka: jak je aplikovat, aby zabily co chceme a přežilo, co zabít nechceme.
Mám pocit, že v případě peroxidu budou schůdnou cestou nízké koncentrace působící po delší dobu. On se nerozkládá tak rychle jak se zdá (a jak jsem si donedávna myslel i já - než jsem udělal jinou zkušenost).
Zdravím a prosím o názor. Už docela dlouho bojuji s několika druhama řas. Mám tam ruduchu, na skle se objevuje zelená a na rostlinách ještě nějaká štětičková (nevím jestli taky ruducha nebo něco jiného. Provedl jsem několik kroků, jak se jí zbavit, ale zase se vrací.
Provedené testy NO3 20mg/l, PO4 cca 3,4mg/l, PH 6,8, tvrdost vody 4, CO2 dávkování 1b/s (indikátor světle zelený).
Hnojení a úprava vody: po každé výměně ekvivalent k množství vody - Saechem Flourish, Draslík, Torben
Z počátku jsem neměl testy, takže jsem po dobu 10 dní obden měnil polovinu vody. Poté jsem teprve změřil PH, PO4, NO3 a výsledky jsou uvedeny výše. Vidím tam pořád vysokou hodnotu PO4 a ani výměna vody nepomáhá, včetně vyzkoušení granulek Saechem na snížení PO4. Bohužel fosforečnany jsou pořád v nadměrném množství.
Dnes jsem koupil test na tvrdost vody a zdá se mi, že je moc měkká. Dle údajů v testu by měla být optimální od 6 do nevím kolika. Vzal jsem tedy v úvahu, že než bojovat s PO4, dodal bych některé jiné živiny a tedy doufal, že rostliny se nastartují.
Po výměnách vody se mimo neustálé rozrůstání řas začali kroutit nové listy na rostlinách a okraje listů napadla štětičková řasa. Vzhledem k tvrdosti vody jsem vzal v úvahu, že by mohl být na nízké hladině i vápník, přičemž dle údajů vodárny by mělo ve vodovodu být kolem 26 něčeho (bohužel čeho neuvádějí).
Tak a otázka zní, co s tím? Vápník nemám jak změřit a proto si nejsem jistý, jestli je vhodné ho formou pokus a omyl použít?
Teď jsem přišel k mističce s peroxidem vodíku a mech úplně zbělal ale řasa je nedotčená (a ne, savo s chlorom mi tam neukáplo)
off-topic prosím
Tak ona jedna cesta je řešit poměr N:P. Já ji zkusil, začal jsem P a zabralo to. Tys mohla mít poměr naopak. Nebo v pořádku a rozhodila jsi ho...
Ale ono to funguje u více lidí než jen u něj
A také už jsem zmiňovala, že potřebuji zkušeností s bojem s řasou znát více možností právě proto, že každá nádrž je individuální
Nehodlám nikde ventilovat, že na sinice zabírá jen fosfor, to je dost omezená informace
U mě se teda při přidávání fosforu řasy rozjely. Už ho nepřidávám.
Sipeeeeer, perfektní příspěvek a hlavně srozumitelný
Za chvíli šedá k PC a vše nástrahám k řasám
A jak bys třeba resil tu kombinaci rozsivek a zelené vlaknite? Světlem to neuděláš, jak upravi tak prihorsis jednomu a prilepsis druhému. Na co by se tedy v tom případě měl člověk hlavně zaměřit?
U peroxid někdy bývá projev opožděný, záleží jaká je to rasa a jak jsem psala nefunguje na všechny
Já ale právě proto stradam informace co komu pomáhá a Jirka mi o fosforu psal, že zabírá, to abych se ho zastal
4 14.04.2019 19:45 Maq Na téma rozsivek a dalších řas a sinic přispěji trochou teorie:
V biologii se rozlišují dvě strategie růstu -
r a
K. Zjednodušeně řečeno, r-strategisté vynikají rychlostí množení, K-strategisté vynikají schopností konkurovat.
V přírodních vodách se rozsivky často objevují na začátku sezózy. Jsou to typičtí r-strategisté. Jak pokračuje sezóna, převládnou zelené řasy a (v eutrofních vodách) nakonec sinice. Sinice přibývají relativně pomalu, ale prosadí se v konkurenci. Jsou to typičtí K-strategisté.
=
Nám akvaristům se to jeví tak, že rozsivek se moc nebojíme. Objeví se často v nových akváriích, ale stejně rychle většinou zmizí. Naopak zelené řasy a zejména sinice jsou často úporný problém.
Pro K-strategisty je z definice nutná
schopnost adaptace. V silné konkurenci dokáží využít všeho, co jejich růstu může prospět. Lidově řečeno, nejsou vybíravé, poradí si. Proto není snadné definovat faktor, kterým se jim dostaneme na kobylku.
Tak v mističce s peroxidem vodíku a tekutým uhlíkem se nic viditelného nestalo řasa i mech vypadá na první pohled vpořádku. Nechám to tak a uvidíme co se bude dít.
Zato v mističce se savem bez chloru je zlikvidované vše. Nic se nerozpadlo, ale zežloutlo až zrezlo- mech, řasa, okřehek. Opět jsem přidal pro porovnání nepoškozené jedince.
Nebyl bych takový optimista s tou sinicí. To, že Jirkovi zabírá častejší výměna neznamená, že to je pravidlo, které natuty zabere i u tebe. Je to jen jedna z možností. Mně na ni zabírá přidání fosforu, jinejm zatemnění atd.
Ta je mrcha taková složitější, Te se dari všude, ale myslela jsem to tak že zabere hlavně častější výměny vody pro zbavení se jí a pak už klasické úpravy aby se tvorbě předcházelo
U ruduchy je to jak u jiných řas. Je třeba nastolit rovnováhu mezi intenzitou osvětlení, CO2 a množstvím živin. Daří se ji v silnějším proudu, na okrajích listů pomalu rostoucích rostlin i v málo osázených nádržích živými rostlinami. U mě se dělala na listech pomalu rostoucích rostlin, které byly vystaveny silnějšímu osvětlení.
Super paráda ty sinice, děkuji za připomenutí, také bývá častý problém a ruducha, já to snad ani nestačím sepysovat
Moc děkuji, ani jsem nečekala tak parádní pozitivní reakce, jste super
Taky tak a i přidání aktivního uhlí mi s jejím ústupem pomohlo.
Asi budu ot, ale doporučuji přečíst knihu "ekologie rostlinného akvária" tam je to celkem vše hezky popsané. Je tam i hezky popsané jak se rostlina dokáže bránit před řasou, když má všechny potřebné živiny a světlo. Vylučují chemické látky které brání řase výskyt. Dokonce to dokáže negativne ovlivnit růst jine rostliny v blízkosti. Jmenuje se to alelopatie, koukni na ten výraz.
Jinak si myslím, že Maq se v tomto tématu vyzná.
http://rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu
Pro případné přesnější a rychlejší určení příčin vzniku řas, je vhodné poskytnout co nejvíce informací. Ideální je založit prezentaci Vaší nádrže s co největším množstvím relevantních informací a fotodokumentací.
https://rybicky.net/nadrze/
Klíčové jsou informace o stáří nádrže, jak a jak často probíhá údržba, jakým osvětlením a ve jakém režimu svítíte, jaké jsou hodnoty zdrojové vody a jaké vody v akváriu, zda hnojíte, čím, jak často a v jaké míře, kolik a jakých ryb máte, jakou máte filtraci a tak dále. Uvádějte co nejkonkrétnější údaje. Neurčité údaje při určování příčin vzniku řas příliš nepomohou.
Přidat reakci
1 ...... [12] ...... 57
Zpět na obsah sekce Řasy • Zobrazeno 43059x