Pancéřníček - chov

To je překlad z wiki, hledal jsem to narychlo en.wikipedia.org/… a pelvic je v překladu pánevní...
Už jsem to našel i česky, je to ploutev břišní...
cs.wikipedia.org/…

Nevím, proč mě to nenapadlo asi jsem chtěl být moc odborný, aby mě někdo neutáhl na odborných pojmech a správné terminologii. Což se ostatně stalo...

Takže abych se opravil, long fin má podstatně delší břišní ploutve a méně, kdež to více než klasická forma, ty ploutve prsní...

Edit: doufám, že teď už ty ploutve pojmenovávám správně...

pánevní to není určitě, kde by ryby vzaly pánev? máte na mysli zřejmě břišní ploutve nebo ploutev řitní

Článek s obrázkem v knize sice nemůžu najít, mám těch knih asi 20 a řeším kromě ryb i jiné věci. Ale určitě ho dohledám...
Přikládám fotky svého samce...

Vlacek:
O ocasní ploutvi nepadla ani zmínka. Pravda, hovořil jsem pouze o ostatních ploutvích, mohl jsem být konkrétnější. Samozřejmě má long fin delší ploutve pánevní (doufám, že se takto jmenují, nejsem si jistý) a také trochu ty prsní.
Fotka č.1 - stožár vzpřímený (umí to i víc zvednout, například když jdou do tření, nebo má nějakou ňamku)
Fotka č.2 - stožár na půl žerdi
Fotka č.3 - stožár svěšený a opět umí to i víc položit

tak teď budu mít navíc i pocit, že jsem slepý Ryba od luckyway má vše, jen ne stožár. Ploutev je pěkně svěšená (napadá mne jedno přirovnání...) A fotky na planecatfish dokazují přesný opak toho, co tvrdíš. Long fin tam mají docela klasickou ocasní ploutev, rozhodně žádný závoj. Také by mne zajímalo, jak se dá ten první paprsek hřbetní ploutve ohnout či narovnat? To si nedovedu moc představit. Já zatím zůstávám přesvědčen, že je to long fin

Tak,já si myslím,že se nehádáme.
Nejsi jediný,který koupil bilineáty,namísto nanusů.Už jsem o tom zaslechl od více lidí.

Tak to netuším. Byli kupováni jako paleatus a vypadají jako paleatus, ale také jsem nakoupil nanusi a vyklubali se z nich billineatus... S jistotou jsem je identifikoval až díky panu Hofmannovi.
Který by mohl mimochodem udĕlat jasno, o kterém pancéřníčkovi se to tady vlastnĕ hádáme...
Každopádnĕ až přijdu z práce, tak toho svého vyfotím...
Nicménĕ ta kniha s tĕmi rozdíly hovoří o paleatus, fakt se posnažím jí pohledat...

Já spíše začínám mít/možná nesprávný/pocit,jestli namáš v chovu místo C.paleatus,tak C.longipinis.

Zrovna tyhle, společnĕ s dvoupásými aktuálnĕ dĕlám taky. Můj samec rozhodnĕ není long fin a má hřbetní ploutev jako stožár, dokonce ještĕ delší, vytyčenou a umí jí i sklopit, nebo ohnout...
Long fin by mĕl protažené i ostatní ploutve a ne trochu, ale jako na fotce z místního atlasu...
Zrovna tu knihu co zmiňuješ jistĕ nĕkde vyhrabu a podívám se, už jí mám v kategorii přečtených. A ještĕ dohledám jinou knihu, název z hlavy nevím, kde jsou nakreslené pohlavní rozdíli u standartní verze a má nakreslený ten stožár o kterém mluvím...
Nĕkde jsem i četl to, co Radim nakousl. Že délka té ploutve je odvislá od původu. Nĕkteří ji mají delší, jiní kratší.... Pořád jsem ale přesvĕdčen, že long fin vypadá jinak, než ten, o kterém se bavíme...

Pleteš.Ale nic si z toho nedělej.Téhle ryby jsem od roku cca.1986 do 1995 něco nadělal.Vlastně to byla první jikernatá ryba,kterou jsem jako akvapotěr rozmnožil.Pokud máš doma nějaké starší knížky.Např.R.Zukal-Akvarijní ryby.Tak v téhle knížce,obr.42,typický sameček s krásnou hřbetní ploutví.Taky jsou dobře popsáni v knížce od Eriky a Karl Heinze Maschke,Pancéřníčci.Vyšla u nás v osmdesátých letech.

V tom případĕ máte všichni pravdu, jenom já, planetcatfish a fishbase se pleteme...

Hmm, tato diskuze mne tedy docela zmátla. Ryba na fotce má naprosto evidentně extrémně dlouhou hřbetní ploutev (snad sahá až za ocasní ploutev). Kdyby takto vypadal samec klasického paleáta, tak si tuto rybu hned "zařadím" mezi nejméně vzhledné (samozřejmě subjektivně) . Planetcatfish má mezi fotkami "klasického" samce několikrát s naprosto normální délkou hřbetní ploutve a pak long fin varianty, které jsou velmi podobné zde přiložené fotce. Ale vždy je tam uvedeno "long fin". Klasičtí samci mají i při dlouhé ploutvi tvar ploutve do trojúhelníku, long fin nikoli. Otázkou je pak, co je to "variety"? Je to nějaká přírodní forma či ne?

luckyway napsal: Je to bezne takhle dlouha vrchni ploutev nebo je to anomalie? Ptam se jen tak ze zvedavosti
Tenhle tvar hřbetní plutve,nemá s klasickou formou C.paleatus,nic společného,jak napsala správně Turbínka.

opravdu to vypadá na "long fin" ty prsní ploutve jsou taky docela protažené, ale jsou k vidění i větší extrémy.
Jinak se velikost hřbetní ploutve a zbarvení liší od oblasti výskytu, pokud se nepletu.

Hong Kong pleco bude nejspíš Gastromyzon a ten se s Corydoras snáší bez problémů, jen by to chtělo se zamyslet nad tím, že ryby jsou z jiných biotopů a hlavně Gastromyzoni ti budou vděční za silně proudící vodu...doslova bystřinu Moc se do společenských akva nehodí. Spíš do nějaké speciálky.
Gastromyzony jsem měl v klidné vodě a vyloženě se nudí, ale určitě netrpí.
Přišli mi docela vtipní v tom jak se hašteří a přetlačují třeba o svůj placák, nebo u patentek

Dával jsem před lety odkaz jak utíkají z nádoby, takže bacha...jak se jim v nádrži nelíbí berou roha. Vyloženě se odmrskají přicuclí po skle

To co je momentálně na kartě corydoras paleatus jako hlavní fotka, je závojová forma...

To, na co se ptá Luckyway je naprosto obyčejný samec...

Edit: například zde, když už nevěříš mě, tak planetcatfish, nebo fishbase by si věřit mohla... Hned ta úvodní fotka, co naběhne a praští do očí, je samec...
fishbase.sinica.edu.tw/…

Jo a jeste jeden dotaz, nemate zkusenosti jak se snaseji tyhle Peppered cory s Hong Kong pleco ( tusim cesky prisavka xy, nechce se mi to hledat v atlase )

Zavojova forma by to teoreticky nemela byt( i kdyz zazraky se deji), protoze je to kupovane z jednoho hejna a zbyle dva kousky jsou v normalu. Pokud to tedy zavojova forma je tak nic proti tomu, to se mi libi

Skvrnití mají i nezávojovou formu s klasickou hřbetní ploutví jako třeba pandy nebo ostatní corydorasové Jen ta závojová forma je podstatně rozšířenější narozdíl od mnou zmiňovaných pand, kde závojovou formu potkáš méně častěji.

Dovolím si nesouhlasit s Turbínkou. Není to ani závojová forma, ani žádná anomálie. Je to naprosto obyčejný pancéřníček skvrnitý, jenom je to samec! Samec má oproti samicím (a třeba i oproti samcům jiných pancéřníčků) podstatnĕ delší hřbetní ploutev, cca 3x delší než samice a má jí hodnĕ špičatou.... Nic nenormálního, standartní kluk...

Závojová forma, záměrně vyšlechtěná původně "anomálie"

Je to bezne takhle dlouha vrchni ploutev nebo je to anomalie? Ptam se jen tak ze zvedavosti

děkuju , zítra vyfotím a pošlu .. můj odhad je 2 samice a 3 samci,ale zkousel jsem to i podle ploutvi a prijdou mi stejne u vsech

Blejskni, pošli a bude se vidět, kdo co uvidí.
Edit: Tedy vhodnější to bude sem. rybicky.net/forum/752

Domnívám se, že i zkušený chovatel bude v této velikosti pouze odhadovat...

Zdravim dostal jsem hejnko pancernicku panda(jeste mlade) a chci se zeptat zda lze uz u nich zjistit pohlavi ? .. maj cca 2,5 cm

Vše se dá pořešit během několika hodin a potom, měnit, měnit, měnit vodu, aby se podržely škodlivý N látky na uzdě. Mrkni do tohoto vlána, kam prosím směřuj svoje dotazy, neb zde jsem již OT. rybicky.net/forum/6125

Spíš bych přemýšlela o tom, jak si představit předělat to dno, problém není v odkalovačce, ale v tom dnu. Výměna dna již v zaběhlém akváriu není zrovna nic lehkého, ale opravdu se vyplatí! Romant ti o tom napsal vše. Že rostliny zakoření je sice fajn, ale stále se v hrubém dnu bude hromadit bordýlek a nepůjde odkalovat, bude zapadat a zahnívat.

Já budu asi přísný, ale osobně bych volil výměnu dna, než se pídil po nějaký jiný odkalovačce, ono se to bude hromadit a pomaličku bude docházet k rychlejšímu kazení vody. Já to nemyslím nějak zle, nebo škodolibě, ale už jsem takových nádrží s obdobným dnem měl v referátu docela dost, tak vím, jako to obvykle končívá. Doporučil bych klasiku v podobě jemnějšího štěrku frakce 2-4mm a nebo křemičitýho písku.
Edit: rybicky.net/clanky/586-galeje-s-vyberem-vhodneho-dna

Tak to už asi nastalo, nebo mám problém s odkalovačkou, vzala jsem až podezřele levnou zato s housenkou, abych si nelokla. Máte typ na nějakou osvědčenou? To dno mě teda mrzí, neumím si představit to teď předělat, rostlinky ale zakořenily pěkně.

To co vidím, je nějaká zřejmě čedičová drť a to je nic moc a to jak pro ty pancéřníčky, tak pro rostliny i pro akvo obecně. Časem se může dostavit klasický problém s nedostatečnou možností to dno efektivně odakalovat, neb se do té drti jen těžko a dostatečně hluboko zaboří odkalovač.

Zdravím a prosím o radu, časem uvažuju přidat do akvárka 125 l k neonkám asi 6 pancéřníčků pandiček, původně nebyli v plánu, takže jsem neřešila při zakládání moc dno, vzala jsem 20 kg černého štěrku, sem tam bílý,střední zrnitosti. Po procházení fóra jsem vyloučila ancíky a teď váhám, zda naše dno je pro ně vhodné...., aby se jim u nás dařilo. Atlas jsem si prošla, spíš mně zajímá jak moc jsou na to dno háklivý, určitě není extra hrubé, ale taky nepatří k jemným. Děkuju za radu.

Aspoň znamenie, že nieje čosi v poriadku a znamenie to ďalej nemnožiť. Alebo sa mýlim?

Naprostý prd.

romant napsal: Podle toho popisu žije zřejmě osudu navzdory, což se někdy stává.
Dvouhlavých telat, hadů, čtyřnohých slepic a dalších deformit je v přírodě celá řada a mnohá zvířata žijí neuvětelně dlouho proti normálně vyvinutým. Co je proti tomu zakrnělý ocásek?

Podle toho popisu žije zřejmě osudu navzdory, což se někdy stává.

Zdravím, máme v akvu pancéřníčky malé, daří se jim, jsou živí, hraví, žerou bez problémů. Ale dovezli jsme si jednoho, který jakoby neměl vyvinutý celý ocásek. Chybí mu konce ocasních ploutví. Má je tam, ale strašně malinké, tak třetinové oproti ostatním, jinak stejný jako všichni.

Normálně žere a je aktivní, plave s ostatními v hejnku, jen je to plavání pro něj větší makačka než pro ostatní. Zajímalo by mne, jestli mu to ještě může dorůst a jestli s tím může mít nějaké problémy v průběhu času.

Já mám skvtnité a malé pandy, cca 2cm společně s peřovcema, kteří mají cca 20cm a najedí se všichni bez problémů (a nemyslím to tak, že ty peřovci zbaští ty malé pancíky )

Já mám v jednom akvárku skupinku skvrnitých a (zřejmě) nanus a baští spolu, ti malí se mezi ně normálně vecpou a navíc si baští i z listů. V druhém mám pandy a pygmeje a rozhodně se nají všichni. Ti větší zarejou a ti menší se krmí na tom co odlítává okolo. Bojůvky mezi nimi vůbec nejsou - naopak se obě hejníčka často většinou pohybují i odpočívají téměř dohromady.

Chová někdo ,,normální" pancéřníčky s menšími? Například skvrnitý + malý/třískvrnný? Je to v pohodě? Předpokládám, že nějaká mezidruhová agresivita tam není, kdyžtak mne opravte. Ale zajímalo by mne krmení. Přijde mi, že ti moji skvrnití jsou žrouti, během chvilky je všechno co jim hodím pryč a v tu chvíli neznají bratra, šťouchanice je to šílená, tak aby se dostali k tomu žrádlu i ti menší

kup raději celej kokos a přeřízni ho ...

Pročtu. Díky Vám oběma za rychlé reakce, zítra projdu akvaristiky a když nenajdu hotové, tak si nakoupím kokosy ;)

z kokosu čaj uřčitě nebude , RAMkám dávám do 50ti litrů 10ml torbenu týdně a k čaji to má hódně daleko
prostuduj si tohle vlákno rybicky.net/forum/9252…

Jojo, to je mi jasné, taky jsem (nevím už kde) četl, že to mírně ,,vyluhování" pomáhá rybám vytvořit nějakou ochranu proti bakteriím. Jen abych z toho rovnou neměl čaj
.

právě že nepatrně zabarví , a to je to oč tady jde ... koukni se jakou vodu mají tvoje ryby ve své domovině , určitě není křištálově čistá bez známek zabarvení

To jsem myslel, že jsou ty ceny vyšší. Jak jsem koukal po tě různých jeskyňkách, kde to většinou pod 150 nešlo

Maximálně, dodělat nějaký otvor doma můžu vždy. Dám jim tam určitě dva.

Ok, tak to nejspíš jenom nějak očistím v čisté vodě. Neovlivní to nějak chemismus nebo barvu vody? Stačí ten den až dva na to, aby to případně to zabarvení pustilo už v tom kýblu?

Stačí jim jeden, moji skvrnití se tam nacpou i tři čtyři najednou - sežeň jim větší nebo dva, jsou rádi pokupě. A nedělala bych se s tím, v akvaristice se hotová půlka se vchodem dá koupit za 10,-

udělal bych tunel , třeba ze dvou půlek a nějakou rostlinu na to navázal , co se týká převařování , jsem odpůrcem tohoto , nikdy jsem to nedělal , ani ty vlákna neodstranuji , jen na den namočím do kýble a šup do akva , chlupy kokosu dobře poslouží k přichycení toho jáváku ...
přečti si něco o tom proč se různé dřeviny dávají do akvárek a dojde ti co převařením zničíš ...

Tak jsem se rozhodl, že jim vytvořím úkryty z kokosového ořechu. Chci se ale zeptat, jaké s tím máte zkušenosti. Vím, že u anc. se řeší i kolik má být děr.

Myslel jsem, že ho dám tam nějak napůl, vydlabu to bílé, oškrabu zlehka chloupky, vylomím kleštěmi jeden vchod a dám na chvíli do varu v osolené vodě a po opláchnutí pokryju jávským mechem a dám do akva.

Stačí pancíkům jeden otvor, nebo to mám radši udělat jako ,,tunel"? Aby se tam cítili dobře.

Budu je sledovat, snad jsou v pohodě, chovají se všichni bez problému. Oni se vrátili k barvě, ale přišlo mi to jako kdyby měli jiný odstín podle většiny hejna. Čas ukáže.

Každopádně dostanou do akva aspoň menší jeskyňku ať se mají kam schovat, zatím kytky nejsou tak rozrostlý aby jim poskytly úplný stín :/

To nevrácení se do svojí barvy, může znamenat, že jsou těma vyššíma hodnotama N látek tzv. načatý a ani lepší podmínky už to nevrátí a při dalším zhoupnutí vody můžou být tzv. první na ráně. Ovšem nebrat jako dogma.