Výkonné LED čipy, CREE, COB, apod.

http://rybicky.net/clanky/914-led-osvetleni-akvarii-i
http://rybicky.net/clanky/916-led-osvetleni-akvarii-ii
http://rybicky.net/clanky/919-led-osvetleni-akvarii-iii
http://rybicky.net/clanky/923-led-osvetleni-akvarii-iv
http://rybicky.net/clanky/1167-led-osvetleni-akvaria-s-cipy-cree

Dá se použít tento zdroj na led pásek 12V, 14,4W/m?

Jen jsem se připomněl, furt na to nijak nespěchám, ještě nemám nakoupený ani ledky. Jasno mám už v typu čipů chci koupit XML a honit je na 750 mA možná na 1 A ale víc ne. Na chlazení použiji chladiče z vlastních zásob sám jsem se divil co jsem jich už za ty roky nashromáždil. Jen nemám jasno jak dát hustě ledky a kolik zvolit LED studených a kolik Led teplých mám rád akvárko osvětlené do studena po osvětlení dceři malého akvária 35l pásky co mi zbyli s kuchyně tak mi přijde světlo proti zářivkám hodně studené.

Dík.
Jo a nezapomněl si na mě s PWM stmíváním mohl bys mi k tomu přihodit i návrh ZLED7020
To mi nějak uniklo že karlos je provozovatel toho e-shopu www.aquario.cz

Samozrejme ze je lepsi to koupit od Karlose, specialne kdyz vis co kupujes a hned tady Ti muze poradit, protoze je prodejce, ktery nejen prodava, ale sam s tim dela .
EDIT: Verim, ze i k tomu rozdilu se vyjadri lepe nez ja, kdybych jen srovnaval katalogove listy.

Chci se zeptat jak velký je rozdíl mezi čipy Cree XM-L a XM-L2 a dá se vůbec poznat který typ kupuji. Na aukru nabízí XM-L2 aukro.cz/… , ale data sheet má na XM-L tak mě trochu mate. Nevim jestli neni pak lepší koupit zde: www.aquario.cz/…
Díky

lhajek napsal: kofejn napsal: Lepím silikonem v takřka neznatelné vrstvě a z boku zakápnu dvěma kapkami vteřiňáku. Drží a svítí už dva roky.
rybicky.net/fotogalerie.php…
Obyčejným silikonem? To se mě teda úplně nezdá .... Nebo to je nějaký, který trochu lépe teplo převádí?
Tak kolega našel termočlánek k měřáku (UNI-T UT60G) a udělal jsem nějaká měření. Z hodnot přímo na čočce LED ale moudrý nejsem. Lezlo to klidně až ke 100°C, ale na dotek to tak teplé rozhodně nebylo. Měřák si u měření teploty nehraje na desetiny, takže měření jen orientační.
Pokud to nebude poznat z fotky, tak hliníková "STAR" problikává 29-30°C,,chladičokryt má 29°C a na čočce je klidně 66°C na jedné LED a 100°C na druhé. Když měřím mimo čočku, ale na pouzdru, je tam 54°C.
Měřil jsem po hodině svícení, na prostřední řadě diod a třetí na diodě zkraje. Teplota vzduchu 20-21°C.

Arduino je prima vec z pohledu cloveka, ktery si potrebuje svepomoci neco udelat a nema moznosti (asi predevsim casove) se neco poradne naucit. Podpora je silena, aplikaci je na to mraky. Z pohledu profesionala je to chuze o berlich. Odplivnout si nad Arduinem neni jiste na miste, ale mnoho z nas to v nestrezeny okamzik stejne udela, at uz se snazime byt jakkoli korektni .

Jo máš pravdu že jakmile je tam nějaký OS může to vést k větší nestabilitě což není žádoucí. Na druhou stranu to dává variabilitu, kterou železo šité na míru nedá. Nemusím to mít nutně připojené k monitoru a s klávesnicí a tak .... Pro mě by tam klidně mohl jet web server s napsanou aplikací pro zobrazování nasbíraných údajů a nějakými konfiguračními možnostmi a mě osobně by nevadilo ani ovládaní z shellu Já si prostě raději hraji na úrovni "programování" v OS, ty zase raději navrhneš a uděláš železo na míru

KarlosS napsal: ale nemluvíme o ovladači PWM, ale o proudovém zdroji od Designera.
Však já vím, to bylo prostě vnesení nového tématu do diskuze Nereagoval jsem na žádný předchozí příspěvek. A o Arduinu jsem také uvažoval ....

ještě chci říct, že ten driver ZLED7020 přizpůsobil právě pro PWM výstup z těhle "krabiček" (Arduino (ATMega), Rapsberry, atd)
Navíc chodí od 0% (což jich moc nedokáže) a momentálně není na trhu nic silnějšího (1,2A až 40V). (Teď možná novinka od Meanwell 1,5A, ale zase jen max. 30V čili max. 9ks čipů).

ale nemluvíme o ovladači PWM, ale o proudovém zdroji od Designera.
Ovladač PWM mám na bázi Arduina.
Tohle světlo je napájeno driverem od Designera a ovládáno kontrolérem PWM Arduino, na jehož vstup se dají připojit různé periferie (pH sonda, teplotní čidlo, ...) Pak už je to jen otázka softwaru ...

Raspberry Pi jsem mel v ruce pred mesicem a je fakt, ze aplikaci jsem s tim vysil hodne rychle (slo o zobrazovani na barevnem LCD a par IO). Mam k tomu ale vyhradu. AV vystup moc k necemu neni, obraz neni idealni a pri pouziti s levnymi LCD s AV vstupem obraz za moc nestoji (pri veskere snaze a pokusech nakonfigurovat i do "nemoznych" nastaveni a byt elektricky korektni). LCD s HDMI jsou pak o dost drazsi, krasne by to ale jiste bylo. A pak je moznost povesit barvny LCD na puvodni IO, prehodi se ne vystup pro LCD, ale pak zas nic nezbyde pro IO. Novejsi verze by mela mit vic IO (ale nestudoval jsem to presne), v kazdem pripade pres SPI nebo I2C expander by se dalo ledacos.

Druha vyhrada je spis ma opatrnost. Aplikace nasita primo na zelezo neobsahuje neco jako OS, a zadny OS neni "nesmrtelny". Ma-li byt neco co nejspolehlivejsi, a nejde o neco, co by zabralo seskladat bez OS cely zivot, pak se vyhybam OS (vcetne Linuxu) jak cert krizi.

Sice tu Designer vyrobil pro nás akvaristický lid hezký PWM ovladač roz/stmívání. Ale napadlo mě něco jiného v obdobné cenové relaci: nezkoušel to samé někdo realizovat s Raspberry Pi? Bylo by to univerzálnější, protože hračičkové by mohli tímto řídit i automatické dávkovače hnojiva, automatická krmítka ryb, měřit teplotu a podle toho třeba v létě nechat spínat chladící ventilátory a co já vím co všechno se dá kolem akvária řídit Možná by to mohlo nahradit i PH controler se správnými sondami a převodníky ....
V tuhle chvíli to mám v hlavě jen jako možnost s něčím novým si hrát, ale kdo ví třeba se do toho pustím abych se nenudil (no z nudy asi ne).

no to by bylo z "říše snů"

určitě to dát na nějaké kolejničky, či plastové nebo plexi lišty. Už jen z hlediska vzhledu.
Já používám z plexi naohýbané podle potřeby.

Dekuji za overeni, a je to o duvod vic ted dat dohromady 3A verzi.

mohu potvrdit variabilitu tohoto driveru od Designera s ZLED7020. Celý víkend běžel na plno (1,2A) a pomocí programovatelného PWM kontroléru roz/stmívá krásně od/do 0%.
Přidaný trimr navíc umožňuje zvolit požadovaný proud. Já jedu naplno (potřeboval bych ještě víc, protože používám Cree XML (až 3A) a při proudu 1,2A mají ještě krásnou účinnost víc jak 120 lm/W.

Uvažuji o stavbě nového akvária asi 250L. Přemýšlím, že bych boční strany o 5 až 10cm zvednou a to posadil chladič s led čipama. Led chladič by byl uprostřed a v případě údržby by se jen pošoupnul dozadu. Já vím vyrábějí takové plastové držáky.Má někdo s takovým způsobem uchycení chladiče zkušenosti.

Myslis spravnym smerem. LED ma pri vyssich proudech horsi svetelnou ucinnost, mene lm/W. Takze pokud nastavis dvojnasobny proud a sejmes ho PWM na efektivni polovinu, bude to svitit mene, nez kdyz pouzijes rovnou polovicni proud, zrat to ale bude stejne. Otazkou je, jak je v konkretnim pripade ten rozdil podstatny, ale k tomu staci pomerne jednoducha matematika.

Zaroven si musis rict, ze nechces prilis mnoho LED, abys mel co nejvyssi svetelnou ucinnost za kazdou cenu, prodrazi se to v porizovacich nakladech, a v urcitych mezich to neprinese usporu za elektrinu, kterou bys nejak poznal, a tak zaujmes vhodny kompromis.

S celou veci jsem naposledy "vybabral" pouzitim ZLED7020, o cemz jsi tady jak se zda cetl. Jde o to, ze mimo rizeni PWM jsem dal na desku driveru trimr, kterym nastavis proud LED mezi rekneme 300 az 1200mA. Takze mas siroky rozsah nastaveni svetla i bez PWM.

Jak takovy driver spravne doladit, aby mel co nejvyssi ucinnost pri tom s cim nakonec konkretne pracuje (co zivi z ceho), to uz je na delsi povidani. I kdyz muzes z driveru postaveneho "na miru" vymacknout vic nez z nejake univerzalnejsi konfekce (lepsi ucinnost), vetsinou se to nevyplati, drivery jsou dnes pomerne chytre a kdyz je neprovozujes vylozene nekde na hrane, nema moc smysl se zabyvat tim, neco doladovat naprosto dokonale pro kazdy pripad.

Když ořízneš výkon PWM, tak LED pracují s účinností jmenovitého proud driveru (ve většině případů). Prostě jimi teče maximální proud driveru, jen je přerušovaný.
Například XT-E co mám doma mají při 350mA 107lm/W, při 1,5A 65lm/W
Takže jestli snižovat výkonové zatížení driveru, tak bych připojil do serie méně diod. Já používám na výstupu driveru kondíky a to pomůže i při PWM. Zatím tedy PWM nepoužívám. Ale jiné drivery to třeba nezvládnou.

paráda, bohužel ta patnáctistovka je jen na max. 9ks čipů, ale nevadí, udělám dva okruhy s dvěma drivery.
To jsem vůbec netušil, asi to budou novinky a jsou k sehnání např. u TME, kde pravidelně objednávám ...
Dík moc za tip

, asi jsi sám dospěl k té druhé variantě silnějšího driveru, cenový rozdíl je zanedbatelný.
Z hlediska pracovních bodů obsažené elektroniky ti asi nejvíce poradí Designer.

Panove, preji dobry vecer. Uz delsi dobu si kladu elementarni otazku, co je vlastne z elektrotechnickeho pohledu lepsi - silnejsi proudovy zdroj, ale mene zatizeny = odber vice (pri)skrceny pres PWM a nebo slabsi zdroj, kteremu je proud odebiran casteji v ramci casove periody (tedy PWM skrti vyrazne mene nebo vubec). V obou pripadech uvazujme stejnou vykonovou zatez (napr. stejna konfigurace LED). Neuvazujme prechodovy stav - sic nejsme v cislicove technice abychom meli okamzite log 0 nebo log 1.

Vim, ze obecne zdroje poskytuji nejlepsi ucinnost rekneme od 70% zatizeni nahoru, ale pokud ty jednotlive zdroje nejsou cenove dramaticky odlisne a zanedbame provozni naklady lisici se na urovni 'statisticke chyby'... Z hlediska zatizeni a vydrze elektroniky obecne si troufam tvrdit, ze mensi zatez je rozhodne pozitivem a tedy ve finale ta lehounce lepsi provozni ucinnost je mozna podstatne draze vykoupena nutnosti drivejsich dalsich investicnich nakladu - statistika je svine a kurvitkove (pardon zarucni) inzenyrstvi pocitujeme denodenne.

Projektuji si svetlo na akva a kladu si otazku (vzhledem k experimentovani a nejiste budoucnosti), zda-li je lepsi rekneme driver davajici 700mA (obligatni LDD) a tim se zastropuji (= pro vyssi odber bych musel vymenit driver(-y)) a nebo spise silnejsi driver(-y), jejichz odber budu treba (dle potreby) vice dusit skrze PWM. Ano, coby technik mam v povaze nejprve hluboce rozmyslet....

KarlosS: Nedavno jsi byl nadsen, ze budes mit 200mA k dobru (1200mA), asi nevis, ze LDD rada konci az typem LDD-1500 davajicim 1500mA? (mezitim je jeste 1200mA a pak 1000mA - tu znas). Daji se totiz potkat dve verze datasheetu pro LDD, ale vetsinou po svete lita jen ta prvni... (ta zajimavejsi je k mani napr. tady: www.czech-meanwell.eu/…)

No tak ja si prave pod LED tu zelenou vlaknitou vykoledoval, takze jsem je stahnul zhruba o tretinu. Jakmile se mi dostaly rychlerostouci rostliny az pres ta mista a nechal jsem je tam dele, rychle se tam uchytila a pak uz z toho vlaly cary na vsechny strany.

kolikrát to peru těsně nad hladinou a zelená řasa se nedělá, dělá se vláknitá třeba v proudu, nebo jak říká kolega dole na koberečku. Přidám na co2 a je po ní. Většinou po půl až roce fungování se akva nějak samovolně od řas vyčistí ...
Ale samozřejmě je nejlepší světlo z LED co nejvíce rovnoměrně rozprostřít.

Prekvapive me se nikdy rasa nedelala presne pod zarivkama ci LED, ale hlavne v trave (Eleochris) nebo vedle trubek z filtru a do filtru. A taky hluboko v trsu rostlin (bavime se o Cladophora). Takze mi prijde, ze je to vic o nedostupnosti zivin (male proudeni) nez primo o tom svetle.

S LED si muzes s rasou zadelat na mnohem vetsi problem, nez se zarivkami. Kdyz totiz pouzijes mene kusu vykonnejsich LED a das je nizko nad hladinu, mas na hladine nekolik mist, kde je vylozene svetelne peklo. A pokud v tech mistech nechas rust rostliny az k hladine (cimz vzniknou mista, kde se ma jak rasa uchytit), muze se Ti snadno stat, ze presne v tech mistech nastane problem. Zarivka Ti tohle tak snadno neudela, to svetlo je vic rozprostrene. Mluvim o situaci, kdy by ses snazil treba dve metrove zarivky nahradit tremi LED moduly. Chce to jit na vec s citem, a s rozmyslem pouzit vice LED k rozprostreni svetla, nebo mene, ale zase je dat vyse nad hladinu. To vsechno samozrejme souvisi s vyzarovacimi uhly LED a s prekryvanim svetla z vice LED, s vyskovym umistenim LED nad hladinou, s vyskou akvaria, s poctem LED...

Zarivky se vetsinou moc neresi, rozmisti se, daji se nad ne reflektory, a dej se co se dit ma ci nema. Ale u LED je potreba trosku vic premyslet, jak se to cele usporada. Idealni je si to nakreslit, to dokaze rict hodne i na prvni pohled.

hlavně kytky nerostou jen ze světla , jak si spousta akvaristů myslí , a vono co si budem povídat , svést to na světlo je to nejjednoduhší

jo, kdyby to bylo tak jednoduchý ...

Řase je jedno čím svítíš.

Dotaz na odborniky na led,,jak jste na tom z rasou,,jde nebo ne?

Soucastky:
www.gme.cz/…
www.gme.cz/…
www.gme.cz/…
www.gme.cz/…

V pripade potreby si muzes odpor 0R82 zmenit pro jiny proud. MOSFET bude trosku topit, ale nic neuchladitelneho. Zapojeni je to opravdu jednoduche. Dalo by se i malinko sloziteji, ale nechci Ti to komplikovat, tohle muze dobre vyhovet a prijde to na par korun (nejde o precizni reseni, ale o pouzitelne reseni, kdyz trosku vykonovych ztrat nevadi). Zkus si v simulatoru nastavit 15V, nebo 11V (klik pravym mysi na napeti), a uvidis, ze proud slusne drzi.

Zapojeni:
www.falstad.com/…

Jasne, sieť bola 12 V a pod sedadlom boli dva akumulátory, ktoré boli zapojené paralelne, no pri štarte ich taká relátková skrinka prepla do série, čím dosialo napätie 24 V. Som sa toho naopravoval pred 25 rokmi, bežnou závadou bol špinavý kontakt na jednej batérii, čo malo za následok výpadok napätia na tom relátku a jeho rozpojenie, tu ale zaúčinkoval druhý akumulátor a relé zoplo a tak dookola - čím som si zároveň spomenul, že ani pri štate sa mimo štartér 24 V nedostalo

Do sítě jde jen 12V a startér bere 24V. Jde mi o to tím svítit jen při nakládání a vykládání kdy je motor vypnutý, takže to bere jen z baterií. Jedná se o osvětlení které bude za kabinou a bude osvětlovat korbu.

Tak tak, stará dobrá Praga V3S prepínala akumulátory pri štartovaní do série, tj. na 24 V, ale už si nepamätám, či sa to pri štarte dostalo i do palubnej siete...

na led pásky použitelný je, protože ty se napájej napěťově, ale výkonové čipy se napájej proudově ...

Ty palce dolu si zapojeni vykonovych LED do auta pres odpory zaslouzilo. V palubni siti mohu mit pod 12V, ale az 14.8V. Vejtraska ma dost silene akumulatory a rozsvitit i kdyz se nedobiji muze byt potreba, stejne jako kdyz jsou plne nabite a palubni sit je na maximu. No a v tak sirokem rozsahu napajeni pouzit odpory, to je hnus, velebnosti... Minimalne je to v dnesni dobe to nejpitomejsi reseni, proc mam svitit podle toho, v jakem stavu co je, kdyz mohu svitit stale stejne za stejny peniz?

Klasicky proudovy zdroj by nestal o nic moc vic nez ty vykonove odpory (mimo jine, odpory 50W pro montaz na sasi existuji, ale jsou drahe) a vykonove tranzistory je dobre za co uchytit pro chlazeni, tepla ze ztratoveho vykonu by bylo stejne...

No, za a) ta trapnost se týká toho, že mi někdo označí příspěvky třema mínusama jen proto, že se cejtí ublíženej a uraženej .. a jen proto, že tu je dlouho. Včetně příspěvku, který se ho netýkal, který je naprosto v pohodě a kterým jsem radil někomu jinému. Je to trapný? Já vážně myslím, že ano...

A b) co se týká toho, že to nechápu .. no, já mám jinej pocit. Jak fungujou ledky, to vím vážně docela dobře, za ty roky. designer měl v něčem pravdu, jenže zdaleka ne ve všem. Bohužel se s ním nedá rozumně argumentovat, tak jsem to vzdal. Vůle vaše, už teď lituju, že jsem se snažil pomoct.

jde vidět, žes to nikdy nezkoušel v praxi. Já teda COB multičipy neznám, ale s Cree pracuji denodenně a na napěťovej zdroj to prostě nefunguje. Je třeba je napájet proudovým zdrojem.

Navíc si myslím, že odpory v pásku nejsou pro snížení napětí, aby mohly být napájeny z 12V, jak píšeš, ale jsou tam právě pro omezení proudu, protože jsou čipy v sérii po čtyřech kusech (čili na 12V). Jenže u výkonných čipů nelze pro velkou ztrátu odpory použít, proto jsou napájeny proudovými zdroji.

Napěťovej

Najjednoduchšia identifikácia je, že pokiaľ nemá zdroj uvedený rozsah napätia od do, tak je to prostý zdroj napätia (tu napr. 12 V), ktorý bude dodávať prúd podľa toho, čo je k nemu pripojené až do max. prúdu (tu max. 6 A). Ak by to bol prúdový zdroj, mal by napätie v rozsahu, napr. 6 - 12 V. Ale parametre uvádzané na ebay treba brať s veľkou rezervou, dokážu tam skomoliť riadne bludy Na odkazy som neklikal...

U toho mýho zdroje (12V 6A 72W)kterej je původně na LCD monitor Samsung píšou na jednom webu že je k použití i na led pásky.
linky zde..
tenhle mám doma.. www.ebay.com/…
a podle modelu jsem našel tohle.. www.aliexpress.com/…
Jak poznam jestli je napěťovej nebo proudovej? díky

... minimalne jsem oznamkoval nejvyzivnejsi prispevky a tak na cteni bude za chvili casu dost, pac po urcite karme v minusu se blokuje pristup

Včetně příspěvků, které nebyly určeny Vám, a které před Vaším trojitým mínusem měly pluska od lidí, kterým jsem (na rozdíl od Vás) poradil.

Trapnost.

marpik napsal:Pokud je ve specifikacích uvedeno 12V, opravdu bych se nebál je na 12V (ne na 12,2 V, raději 11,8) připojit.
Jak prave kolega kofejn deklaroval, pri 12V jde takova LED bezne pres 1A, ja bych se opravdu bal . Ale tak pomalu se nekam posouvame, minimalne jsem oznamkoval nejvyzivnejsi prispevky a tak na cteni bude za chvili casu dost, pac po urcite karme v minusu se blokuje pristup .

Aha, to jsem to opravdu pochopil jinak, takže se omlouvám.

Nicméně, ani tak - výrobce neříká, že při 900 mA bude napětí na ledce kus od kusu kdekoli mezi 9 a 12 V - tenhle rozptyl byl u bílých ledek běžný možná před 10 lety, dnes rozhodně ne. 9 - 12 V je doporučený rozsah pracovního napětí, při kterém ta ledka slušně svítí, ale ještě neshoří, přičemž hodnota 900 mA bude někde velmi blízko 12V. Souhlasím s tím, že tam nějaký rozptyl bude (ale dnes jsou to jednotky procent), a že je vždy dobré si nechat rezervu.

Souhlasím i s tím, že je obecně lepší napájet LEDky z proudového zdroje, jenže to je ve většině případů dost nepraktické.

Naopak, pokud budu napájet 12V LEDku z 12V zdroje, i kdybych tam předřadný odpor dal, bude mít tak 0,5-1 ohm, a to už je opravdu docela jedno.

Problém je, pokud konkrétní specifikace neznám, jako v případě těch prapůvodních 10W ledek z ebay. Pokud je ve specifikacích uvedeno 12V, opravdu bych se nebál je na 12V (ne na 12,2 V, raději 11,8) připojit. Pokud je tam uvedeno 9-12V, možná se vyplatí nejít na doraz a předřadným odporem napájecí napětí srazit na 10,5-11 V, 1R5 na to bude bohatě stačit. Ne, že by to bez toho odporu nefungovalo, ale bude to spolehlivější. Na druhou stranu, omezit to na 9V mi přijde zbytečné.

Múžu si jít konečně číst?

marpik napsal:O VA charakteristikách LED diod ani o rozptylu parametrů ta diskuze nebyla. A to jsme prave u jadra pudla, ja o nich melu celou dobu, ze LED se definuje proudem, ubytek napeti na LED je az vysledkem. LED provozovana s proudovym zdrojem je bajecne definovatelnou zalezitosti, je to stabilni. LED napajena napetovym zdrojem je zoufalost. Zatimco kdyz napajim LED proudovym zdrojem, pri zahrati se snizuje ztratovy vykon na ni (proud je stejny, napeti klesa), pri napajeni napetim se presne naopak vykonova ztrata zvysuje, telota roste, cimz se zase zvysuje vykonova ztrata (napeti je stejne diky zdroji, proud LED roste)...

Tak jsem se zvedl a změřil jednu větev devíti LED XT-E při 610mA. Je to jen jednoduchým měřákem z OBI, tak úbytky jen pro info:
2.92, 2.94, 2.92, 2.96, 2.93, 2.93, 2.97, 2.92, 2.93V

Jeden podobný COP čip, co je předmětem dohadů mám (je kupovaný pár let zpátky za asi 400 z DX) a po připojení na zdroj 12V/1A jen blikal, omezovač fungoval . Teď ho krmím přes driver 610mA a je na něm 8.77V.

marpik napsal: Až teď mi došlo, jak je to myšlený. Takže když prochází LEDkou 900mA z proudového zdroje, tak je na ní 12V, ale když na ni přivedu to samý napětí z napěťového zdroje, tak tam poteče víc?
Spatna dedekuce. Pri 900mA bude na LED 9 az 12V, to vyrobce rika, ale ze tam pri 12V bude 900mA nikoli. Predstavme si kus, kterym pustim 900mA a napeti na nem bude 10V, sedi to. Kdyz na stejny kus ale rovnou pripojim 12V, jsem s proudem pres. Jiny kus ale muze mit pri 900mA onech 12V, je na hranicich tolerance toho co se jeste pusti z vyroby, a tam kdyz namerim pri 900mA 12V, potece LED po pripojeni 12V onech 900mA, ovsem ujede to s ohratim prechodu.

Přečtěte si, prosím to, co jsem napsal, ještě jednou.

Pokud ledkou poteče proud Y z proudového zdroje, naměřím na ní napětí X. Pokud na ni potom přivedu to samé napětí X z tvrdého zdroje, tvrdím, že (při stejné teplotě) tou ledkou poteče opět proud Y.

Pokud na součástku přivádím napětí a měřím protékající proud, dostanu stejnou křivku (VA charakteristiku), jako kdyz zvyšuji protékající proud a měřím napětí na přechodu.

O VA charakteristikách LED diod ani o rozptylu parametrů ta diskuze nebyla.

marpik napsal: Opravdu už naposled: V grafu Electrical characteristics je závislost proudu na napětí v propustném směru. Při 3,5V (což je mimochodem mezní hodnota) je podle specifikací proud 3000 mA.

Strana 5 nahore "Electrical Characteristics (TJ = 25 °C)", a ja tam jasne vidim 3000mA pri nejakych 3.35V. A se zvysujici se teplotou, hadej co ten graf udela, kdyz ta LED ujede o -2.1mV/°C? Strana 2, nahore, Temperature coefficient of voltage.

Pripojis 3.5V a jsi u vetsiny kusu out, at si je to napeti meznim parametrem jak chce, prekrocils jiny mezni parametr driv.

Tady je link na ty moje cipy. Sorry mel jsem ho dat hned.. m.ebay.com/…

Nie, nikto nevie presne aké napätie bude na dióde, keď ňou tečie 900 mA, pretože je to vlastnosť, ktorá sa líši kus od kusu. Toto napätie sa preto udáva ako rozsah, napr. 3,2 - 3,6 V na kus. Privedenie 12 V môže ostať v rozsahu povoleného prúdu, ale tiež nemusí. Ak Vám VA charekteristika diódy a Ohmov zákon veľa nehovorí, radšej použite hotový návod a nevymýšľajte vlastné riešenie.

http://rybicky.net/clanky/914-led-osvetleni-akvarii-i
http://rybicky.net/clanky/916-led-osvetleni-akvarii-ii
http://rybicky.net/clanky/919-led-osvetleni-akvarii-iii
http://rybicky.net/clanky/923-led-osvetleni-akvarii-iv
http://rybicky.net/clanky/1167-led-osvetleni-akvaria-s-cipy-cree