Výkonné LED čipy, CREE, COB, apod.
Raspberry Pi jsem mel v ruce pred mesicem a je fakt, ze aplikaci jsem s tim vysil hodne rychle (slo o zobrazovani na barevnem LCD a par IO). Mam k tomu ale vyhradu. AV vystup moc k necemu neni, obraz neni idealni a pri pouziti s levnymi LCD s AV vstupem obraz za moc nestoji (pri veskere snaze a pokusech nakonfigurovat i do "nemoznych" nastaveni a byt elektricky korektni). LCD s HDMI jsou pak o dost drazsi, krasne by to ale jiste bylo. A pak je moznost povesit barvny LCD na puvodni IO, prehodi se ne vystup pro LCD, ale pak zas nic nezbyde pro IO. Novejsi verze by mela mit vic IO (ale nestudoval jsem to presne), v kazdem pripade pres SPI nebo I2C expander by se dalo ledacos.
Druha vyhrada je spis ma opatrnost. Aplikace nasita primo na zelezo neobsahuje neco jako OS, a zadny OS neni "nesmrtelny". Ma-li byt neco co nejspolehlivejsi, a nejde o neco, co by zabralo seskladat bez OS cely zivot, pak se vyhybam OS (vcetne Linuxu) jak cert krizi.
0 23.02.2015 10:06 lhajek [1870] - Rostliny Sice tu Designer vyrobil pro nás akvaristický lid hezký PWM ovladač roz/stmívání. Ale napadlo mě něco jiného v obdobné cenové relaci: nezkoušel to samé někdo realizovat s Raspberry Pi? Bylo by to univerzálnější, protože hračičkové by mohli tímto řídit i automatické dávkovače hnojiva, automatická krmítka ryb, měřit teplotu a podle toho třeba v létě nechat spínat chladící ventilátory a co já vím co všechno se dá kolem akvária řídit
Možná by to mohlo nahradit i PH controler se správnými sondami a převodníky ....
V tuhle chvíli to mám v hlavě jen jako možnost s něčím novým si hrát, ale kdo ví třeba se do toho pustím abych se nenudil
(no z nudy asi ne).
no to by bylo z "říše snů"
určitě to dát na nějaké kolejničky, či plastové nebo plexi lišty. Už jen z hlediska vzhledu.
Já používám z plexi naohýbané podle potřeby.
Dekuji za overeni, a je to o duvod vic ted dat dohromady 3A verzi.
mohu potvrdit variabilitu tohoto driveru od Designera s ZLED7020. Celý víkend běžel na plno (1,2A) a pomocí programovatelného PWM kontroléru roz/stmívá krásně od/do 0%.
Přidaný trimr navíc umožňuje zvolit požadovaný proud. Já jedu naplno (potřeboval bych ještě víc
, protože používám Cree XML (až 3A) a při proudu 1,2A mají ještě krásnou účinnost víc jak 120 lm/W.
Uvažuji o stavbě nového akvária asi 250L. Přemýšlím, že bych boční strany o 5 až 10cm zvednou a to posadil chladič s led čipama. Led chladič by byl uprostřed a v případě údržby by se jen pošoupnul dozadu. Já vím vyrábějí takové plastové držáky.Má někdo s takovým způsobem uchycení chladiče zkušenosti.
Myslis spravnym smerem. LED ma pri vyssich proudech horsi svetelnou ucinnost, mene lm/W. Takze pokud nastavis dvojnasobny proud a sejmes ho PWM na efektivni polovinu, bude to svitit mene, nez kdyz pouzijes rovnou polovicni proud, zrat to ale bude stejne. Otazkou je, jak je v konkretnim pripade ten rozdil podstatny, ale k tomu staci pomerne jednoducha matematika.
Zaroven si musis rict, ze nechces prilis mnoho LED, abys mel co nejvyssi svetelnou ucinnost za kazdou cenu, prodrazi se to v porizovacich nakladech, a v urcitych mezich to neprinese usporu za elektrinu, kterou bys nejak poznal, a tak zaujmes vhodny kompromis.
S celou veci jsem naposledy "vybabral" pouzitim ZLED7020, o cemz jsi tady jak se zda cetl. Jde o to, ze mimo rizeni PWM jsem dal na desku driveru trimr, kterym nastavis proud LED mezi rekneme 300 az 1200mA. Takze mas siroky rozsah nastaveni svetla i bez PWM.
Jak takovy driver spravne doladit, aby mel co nejvyssi ucinnost pri tom s cim nakonec konkretne pracuje (co zivi z ceho), to uz je na delsi povidani. I kdyz muzes z driveru postaveneho "na miru" vymacknout vic nez z nejake univerzalnejsi konfekce (lepsi ucinnost), vetsinou se to nevyplati, drivery jsou dnes pomerne chytre a kdyz je neprovozujes vylozene nekde na hrane, nema moc smysl se zabyvat tim, neco doladovat naprosto dokonale pro kazdy pripad.
Když ořízneš výkon PWM, tak LED pracují s účinností jmenovitého proud driveru (ve většině případů). Prostě jimi teče maximální proud driveru, jen je přerušovaný.
Například XT-E co mám doma mají při 350mA 107lm/W, při 1,5A 65lm/W
Takže jestli snižovat výkonové zatížení driveru, tak bych připojil do serie méně diod. Já používám na výstupu driveru kondíky a to pomůže i při PWM. Zatím tedy PWM nepoužívám. Ale jiné drivery to třeba nezvládnou.
paráda, bohužel ta patnáctistovka je jen na max. 9ks čipů, ale nevadí, udělám dva okruhy s dvěma drivery.
To jsem vůbec netušil, asi to budou novinky a jsou k sehnání např. u TME, kde pravidelně objednávám ...
Dík moc za tip
, asi jsi sám dospěl k té druhé variantě silnějšího driveru, cenový rozdíl je zanedbatelný.
Z hlediska pracovních bodů obsažené elektroniky ti asi nejvíce poradí Designer.
3 19.02.2015 23:21 PaJaSoft Panove, preji dobry vecer. Uz delsi dobu si kladu elementarni otazku, co je vlastne z elektrotechnickeho pohledu lepsi - silnejsi proudovy zdroj, ale mene zatizeny = odber vice (pri)skrceny pres PWM a nebo slabsi zdroj, kteremu je proud odebiran casteji v ramci casove periody (tedy PWM skrti vyrazne mene nebo vubec). V obou pripadech uvazujme stejnou vykonovou zatez (napr. stejna konfigurace LED). Neuvazujme prechodovy stav - sic nejsme v cislicove technice abychom meli okamzite log 0 nebo log 1.
Vim, ze obecne zdroje poskytuji nejlepsi ucinnost rekneme od 70% zatizeni nahoru, ale pokud ty jednotlive zdroje nejsou cenove dramaticky odlisne a zanedbame provozni naklady lisici se na urovni 'statisticke chyby'... Z hlediska zatizeni a vydrze elektroniky obecne si troufam tvrdit, ze mensi zatez je rozhodne pozitivem a tedy ve finale ta lehounce lepsi provozni ucinnost je mozna podstatne draze vykoupena nutnosti drivejsich dalsich investicnich nakladu - statistika je svine a kurvitkove (pardon zarucni) inzenyrstvi pocitujeme denodenne.
Projektuji si svetlo na akva a kladu si otazku (vzhledem k experimentovani a nejiste budoucnosti), zda-li je lepsi rekneme driver davajici 700mA (obligatni LDD) a tim se zastropuji (= pro vyssi odber bych musel vymenit driver(-y)) a nebo spise silnejsi driver(-y), jejichz odber budu treba (dle potreby) vice dusit skrze PWM. Ano, coby technik mam v povaze nejprve hluboce rozmyslet...
.
KarlosS: Nedavno jsi byl nadsen, ze budes mit 200mA k dobru (1200mA), asi nevis, ze LDD rada konci az typem LDD-1500 davajicim 1500mA? (mezitim je jeste 1200mA a pak 1000mA - tu znas). Daji se totiz potkat dve verze datasheetu pro LDD, ale vetsinou po svete lita jen ta prvni... (ta zajimavejsi je k mani napr. tady:
www.czech-meanwell.eu/…)
Starší reakce
No tak ja si prave pod LED tu zelenou vlaknitou vykoledoval, takze jsem je stahnul zhruba o tretinu. Jakmile se mi dostaly rychlerostouci rostliny az pres ta mista a nechal jsem je tam dele, rychle se tam uchytila a pak uz z toho vlaly cary na vsechny strany.
kolikrát to peru těsně nad hladinou a zelená řasa se nedělá, dělá se vláknitá třeba v proudu, nebo jak říká kolega dole na koberečku. Přidám na co2 a je po ní. Většinou po půl až roce fungování se akva nějak samovolně od řas vyčistí ...
Ale samozřejmě je nejlepší světlo z LED co nejvíce rovnoměrně rozprostřít.
Prekvapive me se nikdy rasa nedelala presne pod zarivkama ci LED, ale hlavne v trave (Eleochris) nebo vedle trubek z filtru a do filtru. A taky hluboko v trsu rostlin (bavime se o Cladophora). Takze mi prijde, ze je to vic o nedostupnosti zivin (male proudeni) nez primo o tom svetle.
S LED si muzes s rasou zadelat na mnohem vetsi problem, nez se zarivkami. Kdyz totiz pouzijes mene kusu vykonnejsich LED a das je nizko nad hladinu, mas na hladine nekolik mist, kde je vylozene svetelne peklo. A pokud v tech mistech nechas rust rostliny az k hladine (cimz vzniknou mista, kde se ma jak rasa uchytit), muze se Ti snadno stat, ze presne v tech mistech nastane problem. Zarivka Ti tohle tak snadno neudela, to svetlo je vic rozprostrene. Mluvim o situaci, kdy by ses snazil treba dve metrove zarivky nahradit tremi LED moduly. Chce to jit na vec s citem, a s rozmyslem pouzit vice LED k rozprostreni svetla, nebo mene, ale zase je dat vyse nad hladinu. To vsechno samozrejme souvisi s vyzarovacimi uhly LED a s prekryvanim svetla z vice LED, s vyskovym umistenim LED nad hladinou, s vyskou akvaria, s poctem LED...
Zarivky se vetsinou moc neresi, rozmisti se, daji se nad ne reflektory, a dej se co se dit ma ci nema. Ale u LED je potreba trosku vic premyslet, jak se to cele usporada. Idealni je si to nakreslit, to dokaze rict hodne i na prvni pohled.
hlavně kytky nerostou jen ze světla , jak si spousta akvaristů myslí , a vono co si budem povídat , svést to na světlo je to nejjednoduhší
jo, kdyby to bylo tak jednoduchý ...
Řase je jedno čím svítíš.
Dotaz na odborniky na led,,jak jste na tom z rasou,,jde nebo ne?
Soucastky:
www.gme.cz/…
www.gme.cz/…
www.gme.cz/…
www.gme.cz/…
V pripade potreby si muzes odpor 0R82 zmenit pro jiny proud. MOSFET bude trosku topit, ale nic neuchladitelneho. Zapojeni je to opravdu jednoduche. Dalo by se i malinko sloziteji, ale nechci Ti to komplikovat, tohle muze dobre vyhovet a prijde to na par korun (nejde o precizni reseni, ale o pouzitelne reseni, kdyz trosku vykonovych ztrat nevadi). Zkus si v simulatoru nastavit 15V, nebo 11V (klik pravym mysi na napeti), a uvidis, ze proud slusne drzi.
Zapojeni:
www.falstad.com/… Jasne, sieť bola 12 V a pod sedadlom boli dva akumulátory, ktoré boli zapojené paralelne, no pri štarte ich taká relátková skrinka prepla do série, čím dosialo napätie 24 V. Som sa toho naopravoval pred 25 rokmi, bežnou závadou bol špinavý kontakt na jednej batérii, čo malo za následok výpadok napätia na tom relátku a jeho rozpojenie, tu ale zaúčinkoval druhý akumulátor a relé zoplo a tak dookola - čím som si zároveň spomenul, že ani pri štate sa mimo štartér 24 V nedostalo
Do sítě jde jen 12V a startér bere 24V. Jde mi o to tím svítit jen při nakládání a vykládání kdy je motor vypnutý, takže to bere jen z baterií. Jedná se o osvětlení které bude za kabinou a bude osvětlovat korbu.
Tak tak, stará dobrá Praga V3S prepínala akumulátory pri štartovaní do série, tj. na 24 V, ale už si nepamätám, či sa to pri štarte dostalo i do palubnej siete...
na led pásky použitelný je, protože ty se napájej napěťově, ale výkonové čipy se napájej proudově ...
Ty palce dolu si zapojeni vykonovych LED do auta pres odpory zaslouzilo. V palubni siti mohu mit pod 12V, ale az 14.8V. Vejtraska ma dost silene akumulatory a rozsvitit i kdyz se nedobiji muze byt potreba, stejne jako kdyz jsou plne nabite a palubni sit je na maximu. No a v tak sirokem rozsahu napajeni pouzit odpory, to je hnus, velebnosti... Minimalne je to v dnesni dobe to nejpitomejsi reseni, proc mam svitit podle toho, v jakem stavu co je, kdyz mohu svitit stale stejne za stejny peniz?
Klasicky proudovy zdroj by nestal o nic moc vic nez ty vykonove odpory (mimo jine, odpory 50W pro montaz na sasi existuji, ale jsou drahe) a vykonove tranzistory je dobre za co uchytit pro chlazeni, tepla ze ztratoveho vykonu by bylo stejne...
No, za a) ta trapnost se týká toho, že mi někdo označí příspěvky třema mínusama jen proto, že se cejtí ublíženej a uraženej .. a jen proto, že tu je dlouho. Včetně příspěvku, který se ho netýkal, který je naprosto v pohodě a kterým jsem radil někomu jinému. Je to trapný? Já vážně myslím, že ano...
A b) co se týká toho, že to nechápu .. no, já mám jinej pocit. Jak fungujou ledky, to vím vážně docela dobře, za ty roky. designer měl v něčem pravdu, jenže zdaleka ne ve všem. Bohužel se s ním nedá rozumně argumentovat, tak jsem to vzdal. Vůle vaše, už teď lituju, že jsem se snažil pomoct.
jde vidět, žes to nikdy nezkoušel v praxi. Já teda COB multičipy neznám, ale s Cree pracuji denodenně a na napěťovej zdroj to prostě nefunguje. Je třeba je napájet proudovým zdrojem.
Navíc si myslím, že odpory v pásku nejsou pro snížení napětí, aby mohly být napájeny z 12V, jak píšeš, ale jsou tam právě pro omezení proudu, protože jsou čipy v sérii po čtyřech kusech (čili na 12V). Jenže u výkonných čipů nelze pro velkou ztrátu odpory použít, proto jsou napájeny proudovými zdroji.
Napěťovej
Najjednoduchšia identifikácia je, že pokiaľ nemá zdroj uvedený rozsah napätia od do, tak je to prostý zdroj napätia (tu napr. 12 V), ktorý bude dodávať prúd podľa toho, čo je k nemu pripojené až do max. prúdu (tu max. 6 A). Ak by to bol prúdový zdroj, mal by napätie v rozsahu, napr. 6 - 12 V. Ale parametre uvádzané na ebay treba brať s veľkou rezervou, dokážu tam skomoliť riadne bludy
Na odkazy som neklikal...
U toho mýho zdroje (12V 6A 72W)kterej je původně na LCD monitor Samsung píšou na jednom webu že je k použití i na led pásky.
linky zde..
tenhle mám doma..
www.ebay.com/…
a podle modelu jsem našel tohle..
www.aliexpress.com/…
Jak poznam jestli je napěťovej nebo proudovej? díky
... minimalne jsem oznamkoval nejvyzivnejsi prispevky a tak na cteni bude za chvili casu dost, pac po urcite karme v minusu se blokuje pristup
Včetně příspěvků, které nebyly určeny Vám, a které před Vaším trojitým mínusem měly pluska od lidí, kterým jsem (na rozdíl od Vás) poradil.
Trapnost.
marpik napsal:Pokud je ve specifikacích uvedeno 12V, opravdu bych se nebál je na 12V (ne na 12,2 V, raději 11,8) připojit.
Jak prave kolega kofejn deklaroval, pri 12V jde takova LED bezne pres 1A, ja bych se opravdu bal
. Ale tak pomalu se nekam posouvame, minimalne jsem oznamkoval nejvyzivnejsi prispevky a tak na cteni bude za chvili casu dost, pac po urcite karme v minusu se blokuje pristup
.
Aha, to jsem to opravdu pochopil jinak, takže se omlouvám.
Nicméně, ani tak - výrobce neříká, že při 900 mA bude napětí na ledce kus od kusu kdekoli mezi 9 a 12 V - tenhle rozptyl byl u bílých ledek běžný možná před 10 lety, dnes rozhodně ne. 9 - 12 V je doporučený rozsah pracovního napětí, při kterém ta ledka slušně svítí, ale ještě neshoří, přičemž hodnota 900 mA bude někde velmi blízko 12V. Souhlasím s tím, že tam nějaký rozptyl bude (ale dnes jsou to jednotky procent), a že je vždy dobré si nechat rezervu.
Souhlasím i s tím, že je obecně lepší napájet LEDky z proudového zdroje, jenže to je ve většině případů dost nepraktické.
Naopak, pokud budu napájet 12V LEDku z 12V zdroje, i kdybych tam předřadný odpor dal, bude mít tak 0,5-1 ohm, a to už je opravdu docela jedno.
Problém je, pokud konkrétní specifikace neznám, jako v případě těch prapůvodních 10W ledek z ebay. Pokud je ve specifikacích uvedeno 12V, opravdu bych se nebál je na 12V (ne na 12,2 V, raději 11,8) připojit. Pokud je tam uvedeno 9-12V, možná se vyplatí nejít na doraz a předřadným odporem napájecí napětí srazit na 10,5-11 V, 1R5 na to bude bohatě stačit. Ne, že by to bez toho odporu nefungovalo, ale bude to spolehlivější. Na druhou stranu, omezit to na 9V mi přijde zbytečné.
Múžu si jít konečně číst?
marpik napsal:O VA charakteristikách LED diod ani o rozptylu parametrů ta diskuze nebyla. A to jsme prave u jadra pudla, ja o nich melu celou dobu, ze LED se definuje proudem, ubytek napeti na LED je az vysledkem. LED provozovana s proudovym zdrojem je bajecne definovatelnou zalezitosti, je to stabilni. LED napajena napetovym zdrojem je zoufalost. Zatimco kdyz napajim LED proudovym zdrojem, pri zahrati se snizuje ztratovy vykon na ni (proud je stejny, napeti klesa), pri napajeni napetim se presne naopak vykonova ztrata zvysuje, telota roste, cimz se zase zvysuje vykonova ztrata (napeti je stejne diky zdroji, proud LED roste)...
Tak jsem se zvedl a změřil jednu větev devíti LED XT-E při 610mA. Je to jen jednoduchým měřákem z OBI, tak úbytky jen pro info:
2.92, 2.94, 2.92, 2.96, 2.93, 2.93, 2.97, 2.92, 2.93V
Jeden podobný COP čip, co je předmětem dohadů mám (je kupovaný pár let zpátky za asi 400 z DX) a po připojení na zdroj 12V/1A jen blikal, omezovač fungoval
. Teď ho krmím přes driver 610mA a je na něm 8.77V.
marpik napsal: Až teď mi došlo, jak je to myšlený. Takže když prochází LEDkou 900mA z proudového zdroje, tak je na ní 12V, ale když na ni přivedu to samý napětí z napěťového zdroje, tak tam poteče víc?
Spatna dedekuce. Pri 900mA bude na LED 9 az 12V, to vyrobce rika, ale ze tam pri 12V bude 900mA nikoli. Predstavme si kus, kterym pustim 900mA a napeti na nem bude 10V, sedi to. Kdyz na stejny kus ale rovnou pripojim 12V, jsem s proudem pres. Jiny kus ale muze mit pri 900mA onech 12V, je na hranicich tolerance toho co se jeste pusti z vyroby, a tam kdyz namerim pri 900mA 12V, potece LED po pripojeni 12V onech 900mA, ovsem ujede to s ohratim prechodu.
Přečtěte si, prosím to, co jsem napsal, ještě jednou.
Pokud ledkou poteče proud Y z proudového zdroje, naměřím na ní napětí X. Pokud na ni potom přivedu to samé napětí X z tvrdého zdroje, tvrdím, že (při stejné teplotě) tou ledkou poteče opět proud Y.
Pokud na součástku přivádím napětí a měřím protékající proud, dostanu stejnou křivku (VA charakteristiku), jako kdyz zvyšuji protékající proud a měřím napětí na přechodu.
O VA charakteristikách LED diod ani o rozptylu parametrů ta diskuze nebyla.
marpik napsal: Opravdu už naposled: V grafu Electrical characteristics je závislost proudu na napětí v propustném směru. Při 3,5V (což je mimochodem mezní hodnota) je podle specifikací proud 3000 mA.
Strana 5 nahore "Electrical Characteristics (TJ = 25 °C)", a ja tam jasne vidim 3000mA pri nejakych 3.35V. A se zvysujici se teplotou, hadej co ten graf udela, kdyz ta LED ujede o -2.1mV/°C? Strana 2, nahore, Temperature coefficient of voltage.
Pripojis 3.5V a jsi u vetsiny kusu out, at si je to napeti meznim parametrem jak chce, prekrocils jiny mezni parametr driv.
Tady je link na ty moje cipy. Sorry mel jsem ho dat hned..
m.ebay.com/…
Nie, nikto nevie presne aké napätie bude na dióde, keď ňou tečie 900 mA, pretože je to vlastnosť, ktorá sa líši kus od kusu. Toto napätie sa preto udáva ako rozsah, napr. 3,2 - 3,6 V na kus. Privedenie 12 V môže ostať v rozsahu povoleného prúdu, ale tiež nemusí. Ak Vám VA charekteristika diódy a Ohmov zákon veľa nehovorí, radšej použite hotový návod a nevymýšľajte vlastné riešenie.
Já se omlouvám, ale nakonec mi to nedalo ...
9 az 12V je ocekavany ubytek napeti na LED v rozshu provoznich proudu, ale ne opacne, ze pri 12V se musis nutne pohybovat v mezich povoleneho proudu.
Až teď mi došlo, jak je to myšlený. Takže když prochází LEDkou 900mA z proudového zdroje, tak je na ní 12V, ale když na ni přivedu to samý napětí z napěťového zdroje, tak tam poteče víc?
Takže pro tuhle LEDku neplatí Ohmův zákon? Sorry, pane, ale tohle neberu
Voltampérová charakteristika vychází stejně, ať je součástka napájená z proudového nebo napěťového zdroje.
Opravdu už naposled:
Datasheet je na
www.cree.com/…
V grafu Electrical characteristics je závislost proudu na napětí v propustném směru. Při 3,5V (což je mimochodem mezní hodnota) je podle specifikací proud 3000 mA. Výrobce odpovídá za to, že výrobky (s rozumnou tolerancí) splňují specifikace uvedené v datasheetu. Já bych s dovolením skutečně věřil spíše specifikacím výrobce než tobě.
Příjemný večer.
marpik napsal:
Každopádně odběr celé sestavy bude 9A, takže silný kabely a pozor na vybití baterie.
Díky. Je to do Pragy V3S, kde mám 2x180A baterky, takže nějaký vybíjení nehrozí. Bude tam 6x10W Led rampa (osvětlení na korbu).
Nějaké specifikace jsou tady:
www.dhgate.com/…
Typické pracovní parametry 9V / 900 mA, takže buď před každou ledku dát odpor 5R6 (při proudu 900 mA na něm bude úbytek 5V, při napětí autobaterie 14V bude na ledce 9V. Na každém odporu bude ztráta 5W, takže asi zvolit 10W provedení, to se nebude tolik hřát. Každopádně, 50W ztráta, to už je dost velký teplo ...
A nebo to risknout a na ledky přivést napětí o něco vyšší, s tím, že maximální povolené je 12V. Bude to svítit o něco víc a teplo na předřadných odporech bude menší. Na druhou stranu, v autě může být na baterce až 15V, pokud se nabíjí.
Takže před každou ledku bych dal předřadný odpor 3R9, na každém bude ztráta maximálně 3,2W - 5W provedení bude stačit, 10W provedení bude mít nižší teplotu. Při napětí baterie 15V bude na ledkách za odporem 11,5V, to je asi rozumné maximum.
V zásadě by stačil i jeden jedinej odpor dohromady, ale 0,4 ohmu na 32W se asi nedá sehnat
Každopádně odběr celé sestavy bude 9A, takže silný kabely a pozor na vybití baterie.
marpik napsal:Takže můj závěr - LED multičip, který má ve specifikacích uvedeno provozní napětí 9-12V, lze bezpečně napájet ze stejnosměrného 12V zdroje, a to bez dalšího předřadného odporu (za předpokladu dostatečného chlazení). Je odpovědností výrobce zajistit, aby za těchto podmínek neprotékal čipem proud vyšší než maximální. Pokud máš jiný názor, já ti ho neberu, ale za tímto si stojím. A s dovolením, dál už nebudu reagovat, tak jako tak je to flame, který tu nemá co dělat.
Nejde o flame, jde o to si zpusobit co nejmene skod, a tak je dobre si to vyjasnit, i kdyz to nemusi byt uplne prijemne.
Prikladem u zminene CREE je Forward voltage (@ 700 mA) maximum 3.5V, ale kdyz tam 3.5V pripojis, typicky kus pujde pres 3A, pres povoleny maximalni proud.
Zodpovednosti vyrobce to co uvadis neni, vyrobce je zodpovedny do proudu uvedeneho jako maximalni povoleny a prekrocis-li u libovolne elektronicke soucastky libovolny parametr, je to jen Tvuj problem a je zcela fuk, jak se Ti to povedlo. 9 az 12V je ocekavany ubytek napeti na LED v rozshu provoznich proudu, ale ne opacne, ze pri 12V se musis nutne pohybovat v mezich povoleneho proudu. Pokud bude zdroj 12V dostatecne tvrdy, budes se sam divit, co jsi to zde propagoval.
Dotaz pro ty kteří tomu rozumí. Jak toto připojit na autobaterii která má cca 14V?
Netýká se to sice akvaristiky, ale když už tady to téma je
Stejný ne, ale velmi podobný.
Je to stejný případ, jako když na zdroj 10 V zapojím vedle sebe (paralelně) několik odporů 10 ohmů - každým bude protékat přibližně 1A, přesná hodnota proudu bude záviset na toleranci (typicky do 20%).
1) sem tahle diskuze už asi nepatří, ale budiž, já ten flame nezačal
2) "jake napeti mam pro tu LED pouzit" - takové, abych ji při daném proudu a okolní teplotě uchladil. Proto je ve specifikacích graf maximálního proudu pro daný odpor chladiče. Při chladiči 4°C/W a teplotě do 100°C mohu jít na maximální proud 3000mA, takže buď 3,35 V, nebo jakékoli vyšší napětí v kombinaci s předřadným odporem, zvoleným tak, aby na ledce bylo při daném proudu max 3,35V.
3) odpory se do SMD LED pásků dávají ze dvou důvodů - pro ochranu zdroje v případě proražení všech tří (nebo 4) přechodů na segmentu, a proto, aby bylo možno použít pásky s různými diodami s běžným 12V zdrojem - tedy aby pro každý pásek nebyl potřeba jiný zdroj. Dělají se ovšem i LED pásky, které v sobě omezovací odpor nemají.
Ale k věci - u každé LEDky je definováno typické napětí v propustném směru (forward voltage), což je napětí, které by na LEDce mělo být při provozu, a při kterém bude LEDkou protékat proud nižší, než maximální. Je jedno, jak jej dosáhnu, zda napěťovým zdrojem s přesným napětím nebo předřadným odporem, na kterém bude vhodný úbytek napětí. Proudový zdroj se používá pro výkonové laserové diody, a používal se před 40 lety, když se ledky objevily, a kdy měly výrazně větší rozptyl parametrů než dnes. Pokud na LEDku přivedu napětí, které je ve specifikacích uvedeno jako typické napětí v propustném směru, bude fungovat spolehlivě i bez předřadného odporu.
Takže můj závěr - LED multičip, který má ve specifikacích uvedeno provozní napětí 9-12V, lze bezpečně napájet ze stejnosměrného 12V zdroje, a to bez dalšího předřadného odporu (za předpokladu dostatečného chlazení). Je odpovědností výrobce zajistit, aby za těchto podmínek neprotékal čipem proud vyšší než maximální. Pokud máš jiný názor, já ti ho neberu, ale za tímto si stojím. A s dovolením, dál už nebudu reagovat, tak jako tak je to flame, který tu nemá co dělat.
Prijde Ti, ze je svet plny pitomcu? Mne casto, ale ver mi, ze lide kteri se elektronikou opravdu zabyvaji, jsou mozna obcas pro bezny zivot nepouzitelni, ale kdyz na svete vyvijeji mraky ruznych proudovych zdroju pro LED, neni to proto, ze jsou podivini a chteji lidem tahat prachy z kapes, ale protoze to ma nejaky dost podstatny duvod.
A kdyz to zapojim primo na zdroj paralelne, bude kazdou diodu protekat stejny proud? Aby mi to nejak nekolisalo?
Přidat reakci
1 ...... [37] ...... 160 161
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 256432x