Fórum » Technika » Osvětlení
Přidat reakci
10 
Osvětlení
To už je skoro jako rada ve stylu metr a půl hoblované latě 30 x 50 mm, tři metry CYLY 2x 0.5, tři objímky GU-10, tahle LEDka (nebo jiná, ale tahle zrovna moc neoslňuje): www.hornbach.cz/…, dvě pětipinové WAGO svorky a nějaký řetízek, kterým to celé uchytíš ke stropu. Jo a průchozí vypínač a třímetrovou flexosňůru. Jasně, taky to tak jde 
Ahoj, napadlo mě...co koupit něco podobného:
www.ikea.com/…
Vím, není to AQ kategorie...ale cena je obstojná. Samozřejmě třeba 2x vedle sebe. Jinak asi nezbude než specializované (drahé) světlo.
www.ikea.com/…
Vím, není to AQ kategorie...ale cena je obstojná. Samozřejmě třeba 2x vedle sebe. Jinak asi nezbude než specializované (drahé) světlo.
No vidím to že počkám než bude Pico Lumina 9 zase skladem. Ostatní mi přijde jako zbytečné drahé řešení.
Ahoj. Tak mě napadá jen tohle
www.rostlinna-akvaria.cz/…
plus
www.rostlinna-akvaria.cz/…
e k tomu Chihiros A serie světlo.
Nebo by třeba k tomu světlu stačilo tohle
www.rostlinna-akvaria.cz/…
Funkční to asi bude, ale levné ne.
Potom asi zbývá třeba něco zbastlit.
Já materiál kupoval třeba tady
www.led-tech.cz/…
Vždy jsem po telefonické domluvě zajel vyzvednout do Nového Lískovce v Brně, pán na prodejně byl ochotný a rád poradil.
Možná by Ti to po zeptání i vyrobili..
www.rostlinna-akvaria.cz/…
plus
www.rostlinna-akvaria.cz/…
e k tomu Chihiros A serie světlo.
Nebo by třeba k tomu světlu stačilo tohle
www.rostlinna-akvaria.cz/…
Funkční to asi bude, ale levné ne.
Potom asi zbývá třeba něco zbastlit.
Já materiál kupoval třeba tady
www.led-tech.cz/…
Vždy jsem po telefonické domluvě zajel vyzvednout do Nového Lískovce v Brně, pán na prodejně byl ochotný a rád poradil.
Možná by Ti to po zeptání i vyrobili..
Ahoj, měl by někdo nápad jak osvítit můj Kryptotruhlík? Nějaké funkční levné řešení, ale aby bylo světlo cca 20 cm nad akva, chci aby stonkovky mohly z akva ven. Díky moc
Ako som spomínal, ja to riešim tak, že sú všetky prvky osvetlenia maximálne otvorené (ako to len bezpečnosť dovoľuje), takže všetka vlhkosť, čo sa nazbiera (a prípadne vyzráža, ale to som nezaznamenal) po zhasnutí, sa po rozsvietení prirodzeným prúdením zase vysuší/odvedie 
Ani na kontaktoch trubíc (pri výmene), ani na pásoch LED som žiadnu koróziu nezaznamenal. Tie pásy tam sú niekoľko rokov (nepamätám už presne, ale asi 5), trubice mením každé cca 2-3 roky.
Ani na kontaktoch trubíc (pri výmene), ani na pásoch LED som žiadnu koróziu nezaznamenal. Tie pásy tam sú niekoľko rokov (nepamätám už presne, ale asi 5), trubice mením každé cca 2-3 roky.
Magic napsal: tak s poklesom teploty po zhasnutí relatívna vlhkosť vyletí prudko hore, hoc v skutočnosti žiadna vodná para tam nepribudla.
Uviedol som aj teplotu. Keď svetlo svieti, je teplota 27 °C, v rýchlosti som našiel len tabuľku po 5 °C, tak nech je to 30 °C, pri RH 20 % a tejto teplote je absolútna vlhkosť 6,1 g/m3, po zhasnutí teplota klesne na 25 °C a RH skočí na 100 %, čo je absolútna vlhkosť 23 g/m3.
Verím, že budete súhlasiť, že je to skoro 4-násobný nárast absolútnej vlhkosti, a teda že vodná para pribudla, a to nie zanedbateľne. V skutočnosti bude nárast absolútnej hodnoty ešte vyšší, pretože pri 27 °C bude absolútna vlhkosť nižšia ako 6,1 g/m3.
Uviedol som aj teplotu. Keď svetlo svieti, je teplota 27 °C, v rýchlosti som našiel len tabuľku po 5 °C, tak nech je to 30 °C, pri RH 20 % a tejto teplote je absolútna vlhkosť 6,1 g/m3, po zhasnutí teplota klesne na 25 °C a RH skočí na 100 %, čo je absolútna vlhkosť 23 g/m3.
Verím, že budete súhlasiť, že je to skoro 4-násobný nárast absolútnej vlhkosti, a teda že vodná para pribudla, a to nie zanedbateľne. V skutočnosti bude nárast absolútnej hodnoty ešte vyšší, pretože pri 27 °C bude absolútna vlhkosť nižšia ako 6,1 g/m3.
Nevím. Obávám se, že obecný závěr zatím prostě není. Určitě jej nepůjde najít teoretickým odhadem nebo hledáním materiálu s ideálním koeficientem difuzního odporu. Stará dobrá metoda pokus - omyl, jak to i místní mistři hezky popisují i na tomhle fóru již několik let.
Ať se vymyslí jedno nebo druhé, bude to mít své mouchy a ďábel se vždycky ukryje do detailů. Zadělá se to do skleněné trubice - nebude to propouštět prakticky nic, konce se vždycky dají nějak vyřešit. Ale zase se z toho bude špatně odvádět teplo. Udělá se to tak, aby se z toho dobře odvádělo teplo - zase to bude potřeba do něčeho zalít nebo zatmelit nebo utěsnit spojení kov-plast nebo kov-sklo, zas to nebude těsnit tam. Pak se tam musí dostat kabely - zase řešit průchodky. A když to už člověk dokonale utěsní, začne ten kov korodovat a je zase na začátku. Bude to z hliníku a perfektně utěsněné - zas nebude štěstí na pásek a moduly, nebude se přenášet teplo na chladič a zase konec. Nebo se to prostě odlepí.
Zatím si myslím, že LED pásky do krytu udělat tak, aby měly požadované optické vlastnosti a mechanicky to vyřešit tak, aby je bylo snadné jednou za čas vyměnit jako spotřební materiál. Jestli bude štěstí na podmínky, budou žít několik let. Jestli ne, tak je měnit častěji. U komerčních osvětlení taky nevím. Když se mě ptali kamarádi s kryty, jak vyřešit osvětlení, tak ještě pořád jim radím staré dobré T5.
Ať se vymyslí jedno nebo druhé, bude to mít své mouchy a ďábel se vždycky ukryje do detailů. Zadělá se to do skleněné trubice - nebude to propouštět prakticky nic, konce se vždycky dají nějak vyřešit. Ale zase se z toho bude špatně odvádět teplo. Udělá se to tak, aby se z toho dobře odvádělo teplo - zase to bude potřeba do něčeho zalít nebo zatmelit nebo utěsnit spojení kov-plast nebo kov-sklo, zas to nebude těsnit tam. Pak se tam musí dostat kabely - zase řešit průchodky. A když to už člověk dokonale utěsní, začne ten kov korodovat a je zase na začátku. Bude to z hliníku a perfektně utěsněné - zas nebude štěstí na pásek a moduly, nebude se přenášet teplo na chladič a zase konec. Nebo se to prostě odlepí.
Zatím si myslím, že LED pásky do krytu udělat tak, aby měly požadované optické vlastnosti a mechanicky to vyřešit tak, aby je bylo snadné jednou za čas vyměnit jako spotřební materiál. Jestli bude štěstí na podmínky, budou žít několik let. Jestli ne, tak je měnit častěji. U komerčních osvětlení taky nevím. Když se mě ptali kamarádi s kryty, jak vyřešit osvětlení, tak ještě pořád jim radím staré dobré T5.
Relatívna vlhkosť vzduchu je trošku blbá veličina, ktorá hovorí len o tom, ako sú tie pary nasýtené. A keďže táto nasýtenosť veľmi závisí na teplote, tak s poklesom teploty po zhasnutí relatívna vlhkosť vyletí prudko hore, hoc v skutočnosti žiadna vodná para tam nepribudla.
Je to to isté, ako keď sa nad ráno vyzráža na rastlinách rosa.
Je to to isté, ako keď sa nad ráno vyzráža na rastlinách rosa.
Ja to popracem do vhodného vlákna, keď budem pri PC a nájdem vhodnejšie, tým sa netrápte 
V tejto našej diskusii mi ide o to, čo odporúčať akvaristom ako najvhodnejšie riešenie. Ako som už spomenul, väčšina nie sú ani chemici a ani elektrikári, a tak zahltiť ich množstvom premenných a odborných termínov, ktorým nerozumejú (mnohým ani ja), zväčša nikam nevedie. Preto pátram po zovšeobecnení...
Ohľadom vlhkosti v kryte, moje merania (už dlhšie ako rok) ukazujú, že po vypnutí svetla (a vychladnutí) v kryte vystúpa relatívna vlhkosť ku 100%. Problém môjho merania je, že senzor má definovaný rozsah len do 90 %, takže čokoľvek nad je určite dosť nepresné, ale zároveň určite nad 90 %, čiže jednoducho veľa, a teplota sa ustáli niekde okolo 25 °C. Po rozsvietení klesne RH k 20 %, ale teplota stúpne len k 26 °C (podľa okolitej teploty, v lete viac). Myslíte, že by ste z týchto hodnôt dokázali urobiť nejaké závery/odporúčania? Ja som schopný len jedného záveru, vzhľadom k malému teplotnému rozdielu mám kryt vetraný dobre (na ochranu pred vlhkosťou používam výhradne toto vetranie)
Mimochodom, ohľadom silikónu, ak som správne zachytil, tak ten je výslovne popisovaný ako priepustný pre vlhkosť.
V tejto našej diskusii mi ide o to, čo odporúčať akvaristom ako najvhodnejšie riešenie. Ako som už spomenul, väčšina nie sú ani chemici a ani elektrikári, a tak zahltiť ich množstvom premenných a odborných termínov, ktorým nerozumejú (mnohým ani ja), zväčša nikam nevedie. Preto pátram po zovšeobecnení...
Ohľadom vlhkosti v kryte, moje merania (už dlhšie ako rok) ukazujú, že po vypnutí svetla (a vychladnutí) v kryte vystúpa relatívna vlhkosť ku 100%. Problém môjho merania je, že senzor má definovaný rozsah len do 90 %, takže čokoľvek nad je určite dosť nepresné, ale zároveň určite nad 90 %, čiže jednoducho veľa, a teplota sa ustáli niekde okolo 25 °C. Po rozsvietení klesne RH k 20 %, ale teplota stúpne len k 26 °C (podľa okolitej teploty, v lete viac). Myslíte, že by ste z týchto hodnôt dokázali urobiť nejaké závery/odporúčania? Ja som schopný len jedného záveru, vzhľadom k malému teplotnému rozdielu mám kryt vetraný dobre (na ochranu pred vlhkosťou používam výhradne toto vetranie)
Mimochodom, ohľadom silikónu, ak som správne zachytil, tak ten je výslovne popisovaný ako priepustný pre vlhkosť.
Vyzkoušejte
Už asi hodně OT:
slavko napsal: Dík Čítal som, ako chlapík meral veľkosť molekuly plynu jej zmrazením, ale podľa mňa po zmrazení to prestala byť molekula plynu
Hlavně, teplota, skupenství, fáze a jejich změny jsou vlastnostmi souborů částic (docela velkých - statistických) a ne jedné molekuly. Ale umím si představit, že z nějak zmraženého vzorku sa nějakou optickou nebo rozptylovou metodou (difrakce nebo něco podobného) nějak dá zjistit struktura toho vzorku včetně mezijaderných vzdáleností, jestli to se myslí velikostí molekuly v té práci.
slavko napsal:Ale ako je to s tou vzduchotesnosťou a vlhkosťou? Nemyslím 100% presné tvrdenie, ale nejaké zjednodušujúce zovšeobecnenie: možno považovať vzduchotesnosť za účinnú aj proti prenikaniu vlhkosti? Alebo je účinná len čiastočne (lepšie ako nič), alebo je účinná len málo až vôbec, takže ju nestojí za to ani riešiť?
Schopnost nějaké látky s nějakou tloušťkou zamezit pronikání plynů z jedné strany na druhou asi bude záviset od rozdílu tlaků na obou stranách. U směsi plynů, jako je vzduch, od rozdílů parciálních tlaků pro každou složku. Čím větší rozdíl, tím toho víc pronikne. Takže nějaký difuzní koeficient bude záviset od tlaku. Vzduch je při atmosferickém tlaku, to se moc nehýbe, jeho složení je taky +/- poměrově podobné. Dobrá. Tak pro suchý vzduch budeme mít nějakou propustnost. Ať je malá a ať je ta látka při atmosferickém tlaku "vzduchotěsná." Teď do toho vzduchu přidejme vodní páru. Její parciální tlak bude záviset od koncentrace, tedy od vlhkosti. A jestli tahle bude dostatečně vysoká, už nemusí platit hodnota difuzního koeficientu pro atmosferický tlak a ta izolační látka začne tu vodní páru propouštět.
Proto bych si OBECNĚ myslel, že vzduchotěsnost není to samé jako odolnost vůči vlhkosti. Prostě se to pro každý plyn může chovat jinak a rozmezí tlaků vodní páry je větší než rozmezí tlaků jiných plynů. Teď, samozřejmě, je jasné, že bude hodně látek, pro které je ten rozdíl zanedbatelný. Záměrně přehnaný příklad: Třeba tlusté oceli s měděnými těsněními, pořádně sestavené, bude srdečně jedno, jestli má izolovat suchý nebo vlhký vzduch. Bude stejně dobře izolovat cokoliv. To samé platí pro tlusté sklo, dobře osazené, opatřené těsněními. Ale třeba u nějakého silikonu, různých gum nebo nějakých tmelů v tom může být rozdíl. Jak velký, neumím posoudit.
slavko napsal: Dík
Čítal som, ako chlapík meral veľkosť molekuly plynu jej zmrazením, ale podľa mňa po zmrazení to prestala byť molekula plynu Hlavně, teplota, skupenství, fáze a jejich změny jsou vlastnostmi souborů částic (docela velkých - statistických) a ne jedné molekuly. Ale umím si představit, že z nějak zmraženého vzorku sa nějakou optickou nebo rozptylovou metodou (difrakce nebo něco podobného) nějak dá zjistit struktura toho vzorku včetně mezijaderných vzdáleností, jestli to se myslí velikostí molekuly v té práci.
slavko napsal:Ale ako je to s tou vzduchotesnosťou a vlhkosťou? Nemyslím 100% presné tvrdenie, ale nejaké zjednodušujúce zovšeobecnenie: možno považovať vzduchotesnosť za účinnú aj proti prenikaniu vlhkosti? Alebo je účinná len čiastočne (lepšie ako nič), alebo je účinná len málo až vôbec, takže ju nestojí za to ani riešiť?
Schopnost nějaké látky s nějakou tloušťkou zamezit pronikání plynů z jedné strany na druhou asi bude záviset od rozdílu tlaků na obou stranách. U směsi plynů, jako je vzduch, od rozdílů parciálních tlaků pro každou složku. Čím větší rozdíl, tím toho víc pronikne. Takže nějaký difuzní koeficient bude záviset od tlaku. Vzduch je při atmosferickém tlaku, to se moc nehýbe, jeho složení je taky +/- poměrově podobné. Dobrá. Tak pro suchý vzduch budeme mít nějakou propustnost. Ať je malá a ať je ta látka při atmosferickém tlaku "vzduchotěsná." Teď do toho vzduchu přidejme vodní páru. Její parciální tlak bude záviset od koncentrace, tedy od vlhkosti. A jestli tahle bude dostatečně vysoká, už nemusí platit hodnota difuzního koeficientu pro atmosferický tlak a ta izolační látka začne tu vodní páru propouštět.
Proto bych si OBECNĚ myslel, že vzduchotěsnost není to samé jako odolnost vůči vlhkosti. Prostě se to pro každý plyn může chovat jinak a rozmezí tlaků vodní páry je větší než rozmezí tlaků jiných plynů. Teď, samozřejmě, je jasné, že bude hodně látek, pro které je ten rozdíl zanedbatelný. Záměrně přehnaný příklad: Třeba tlusté oceli s měděnými těsněními, pořádně sestavené, bude srdečně jedno, jestli má izolovat suchý nebo vlhký vzduch. Bude stejně dobře izolovat cokoliv. To samé platí pro tlusté sklo, dobře osazené, opatřené těsněními. Ale třeba u nějakého silikonu, různých gum nebo nějakých tmelů v tom může být rozdíl. Jak velký, neumím posoudit.
michalt napsal: Tlak a teplota, jejich vliv na izolační vrstvu, která má svůj tvar a rozhraní s osvětlovacím tělesem...co se bábě bude chtít, to se jí přisní.
Dík Čítal som, ako chlapík meral veľkosť molekuly plynu jej zmrazením, ale podľa mňa po zmrazení to prestala byť molekula plynu
Ale ako je to s tou vzduchotesnosťou a vlhkosťou? Nemyslím 100% presné tvrdenie, ale nejaké zjednodušujúce zovšeobecnenie: možno považovať vzduchotesnosť za účinnú aj proti prenikaniu vlhkosti? Alebo je účinná len čiastočne (lepšie ako nič), alebo je účinná len málo až vôbec, takže ju nestojí za to ani riešiť?
Dík
Čítal som, ako chlapík meral veľkosť molekuly plynu jej zmrazením, ale podľa mňa po zmrazení to prestala byť molekula plynu Ale ako je to s tou vzduchotesnosťou a vlhkosťou? Nemyslím 100% presné tvrdenie, ale nejaké zjednodušujúce zovšeobecnenie: možno považovať vzduchotesnosť za účinnú aj proti prenikaniu vlhkosti? Alebo je účinná len čiastočne (lepšie ako nič), alebo je účinná len málo až vôbec, takže ju nestojí za to ani riešiť?
Nene, o "velikosti molekuly" (jedné) nemá moc smysl vůbec mluvit. Jde o to, že jednotlivé molekuly se chovají dost odlišně než bychom čekali v klasické mechanice.
To má za následek to, že v různých interakcích (jedné) molekuly s jinými věcmi (jiná molekula, světlo, tuhá látka) se tahle chová velice rozdílně. To popisujeme tak, že tyhle procesy mají svůj účinný průřez. Ten se dá částečně chápat tak, že v každém procesu se molekula jeví "jinak velká." To se dá změřit nebo teoreticky vypočítat.
U difuze vodní páry přes nějakou izolaci bych v smysluplný teoretický popis moc nedoufal. Tlak a teplota, jejich vliv na izolační vrstvu, která má svůj tvar a rozhraní s osvětlovacím tělesem...co se bábě bude chtít, to se jí přisní.
Zůstal bych při zemi a při navrhovaní se držel materiálů se známými difuzními koeficienty určenými pro danou teplotu, tlak a druh plynu. Jestli nejsou k dispozici, tak jen metoda pokus-omyl. Obecně je potřeba smířit se s tím, že nějaká voda se u osvětlení vysráží a časem se dostane všude. Otázka jen zní, za jak dlouho a jakou škodu nadělá.
Mailla: Jestli chceš LED a jestli máš finanční limit, do kterého se Ti vejde Chihiros S, tak si jej kup. Jen buď připravená na to, že Ti za několik let může odejít a bude potřeba vyměnit jej (ale může se taky stát, že jej budeš mít 6-7 let a pojede dobře). Prostě nekorozivní úprava a ochrana proti stříkající vodě není zárukou, že to světlo vydrží všechno. Ale takové, obávám se, v téhle cenové kategorii nebude.
To má za následek to, že v různých interakcích (jedné) molekuly s jinými věcmi (jiná molekula, světlo, tuhá látka) se tahle chová velice rozdílně. To popisujeme tak, že tyhle procesy mají svůj účinný průřez. Ten se dá částečně chápat tak, že v každém procesu se molekula jeví "jinak velká." To se dá změřit nebo teoreticky vypočítat.
U difuze vodní páry přes nějakou izolaci bych v smysluplný teoretický popis moc nedoufal. Tlak a teplota, jejich vliv na izolační vrstvu, která má svůj tvar a rozhraní s osvětlovacím tělesem...co se bábě bude chtít, to se jí přisní.
Zůstal bych při zemi a při navrhovaní se držel materiálů se známými difuzními koeficienty určenými pro danou teplotu, tlak a druh plynu. Jestli nejsou k dispozici, tak jen metoda pokus-omyl. Obecně je potřeba smířit se s tím, že nějaká voda se u osvětlení vysráží a časem se dostane všude. Otázka jen zní, za jak dlouho a jakou škodu nadělá.
Mailla: Jestli chceš LED a jestli máš finanční limit, do kterého se Ti vejde Chihiros S, tak si jej kup. Jen buď připravená na to, že Ti za několik let může odejít a bude potřeba vyměnit jej (ale může se taky stát, že jej budeš mít 6-7 let a pojede dobře). Prostě nekorozivní úprava a ochrana proti stříkající vodě není zárukou, že to světlo vydrží všechno. Ale takové, obávám se, v téhle cenové kategorii nebude.
Tých spôsobov, ako určiť veľkosť molekuly, je viacej a rozhodne nestačí brať do úvahy len veľkosť atómov a väzieb medzi nimi. Skúšal som to zľahka naštudovať a nechal som to tak, už dosť zložitá problematika.
Zobral som to z druhej strany a pozrel do tabuliek s molekulami - molekula vody mala vo všetkých, čo som otvoril, menší rozmer, než O2, N2, o CO2 nehovoriac (výrazne pod 3Å).
Zobral som to z druhej strany a pozrel do tabuliek s molekulami - molekula vody mala vo všetkých, čo som otvoril, menší rozmer, než O2, N2, o CO2 nehovoriac (výrazne pod 3Å).
To ale nestačí, podle mne to ještě nějak souvisí s délkou vazeb, ale to už bych se dostal na tenký led. Faktem je, že vodní pára narozdíl od vzduchu skutečně pronikne (v různé míře) prakticky vším, vědí to i výrobci těch parozábranných fólií. Svou roli tam hraje ještě parciální tlak konkrétního plynu (která se u vodní páry narozdíl od dalších plynů na přepážce mezi suchým a vlhkým prostorem liší). Něco se o tom dá najít třeba tady, ale je to hodně složitá problematika: tpm.fsv.cvut.cz/…
_ucx_ napsal: Molekuly vodní páry jsou totiž výrazně menší než molekuly vzduchu.
Nedalo mi to a začal som pátrať. Dopátral som sa, že veľkosť molekuly plynu sa nedá zmerať, len odvodiť.
Pre zjednodušenie, porovnajme molekuly kyslíka a vody (vodná para je rovnaká molekula ako tekutá). Molekula kyslíka je tvorená jeho dvomi atómmi, ktoré môžu prestupovať "v zástupe", takže tento dvojatóm nemusí mať väčší priemer ako atóm samostatný. Naproti tomu, molekula vody je tvorená jedným atómom kyslíka a dvomi atómmi vodíka, ktoré zvierajú uhol niečo cez 100 °, a tak pri ľubovoľnom natočení aspoň trochu toho vodíka vedľa kyslíka "trčí", a tak je molekula vody väčšia (rozmerovo) ako molekula kyslíka, a to napriek tomu, že je ľahšia. Vzduchotesná zábrana nesmie prepúšťať molekuly kyslíka, a tak nemôže prepúšťať ani molekuly vody.
Nájde sa tu nejaký chemik, čo mi toto môže potvrdiť, resp. ma opraviť?
Nedalo mi to a začal som pátrať. Dopátral som sa, že veľkosť molekuly plynu sa nedá zmerať, len odvodiť.
Pre zjednodušenie, porovnajme molekuly kyslíka a vody (vodná para je rovnaká molekula ako tekutá). Molekula kyslíka je tvorená jeho dvomi atómmi, ktoré môžu prestupovať "v zástupe", takže tento dvojatóm nemusí mať väčší priemer ako atóm samostatný. Naproti tomu, molekula vody je tvorená jedným atómom kyslíka a dvomi atómmi vodíka, ktoré zvierajú uhol niečo cez 100 °, a tak pri ľubovoľnom natočení aspoň trochu toho vodíka vedľa kyslíka "trčí", a tak je molekula vody väčšia (rozmerovo) ako molekula kyslíka, a to napriek tomu, že je ľahšia. Vzduchotesná zábrana nesmie prepúšťať molekuly kyslíka, a tak nemôže prepúšťať ani molekuly vody.
Nájde sa tu nejaký chemik, čo mi toto môže potvrdiť, resp. ma opraviť?
Neviem ako to je s veľkosťou molekúl pary, i keď máte pravdu, že na tom záleží.
Tu je to i tak viac-menej jedno, pretože mnohí akvaristi proti vlhkosti odporúčajú IP68, takže pokázať na vzduchotesnosť stačí...
Tu je to i tak viac-menej jedno, pretože mnohí akvaristi proti vlhkosti odporúčajú IP68, takže pokázať na vzduchotesnosť stačí...
Mohu se Vas prosim zeptat co by jste mi doporucil za svetlo do krytu?
Kryt bude delany,tak zatim mam moznost volby.
Akvarium bude 150x50x60,chtela bych i cervene rostlinky.
Pokud budete mit nejsky tip,budu vdecna,svou roli hraje samozrejme i cena,bohuzel
Dekuji
Kryt bude delany,tak zatim mam moznost volby.
Akvarium bude 150x50x60,chtela bych i cervene rostlinky.
Pokud budete mit nejsky tip,budu vdecna,svou roli hraje samozrejme i cena,bohuzel
Dekuji
Tak zrovna přímo na stránkách rostlinných akvárií je napsáno, že pod to světlo patří krycí sklo.
Není to přímo v popisu, ale v diskuzi je to tam minimálně 2x.
Do krytu verzi S - dražší, výkonnější.
Není to přímo v popisu, ale v diskuzi je to tam minimálně 2x.
Do krytu verzi S - dražší, výkonnější.
Ani vzduchotěsná izolace nemusí nutně být izolací parotěsnou. Molekuly vodní páry jsou totiž výrazně menší než molekuly vzduchu. Dokonce ani parozábranná stavební fólie není paronepropustná, jen té páry propustí poměrně málo (kolik, to pak říká tzv. faktor difuzního odporu).
Jeden z mála známých a opravdu účinných způsobů, jak zabránit hromadění kondenzátu, je pro ten kondenzát vyrobit cestu, kudy může odtéct, což zpravidla znamená v nejnižším místě vyvrtat díru, na ní napojit nějakou vyspádovanou hadičku a tu někam vyvést, například zpátky do akvária. Druhým je intenzivní odvětrání.
Jeden z mála známých a opravdu účinných způsobů, jak zabránit hromadění kondenzátu, je pro ten kondenzát vyrobit cestu, kudy může odtéct, což zpravidla znamená v nejnižším místě vyvrtat díru, na ní napojit nějakou vyspádovanou hadičku a tu někam vyvést, například zpátky do akvária. Druhým je intenzivní odvětrání.
Vyzkoušejte
mailla napsala: Tak ze nema dostatecnou izolaci proti vlhkosti?
Izolácia proti vlhkosti je mýtus. Teda, nie žeby nebola možná, ale vyžaduje vzduchotesné riešenie. V opačnom prípade (nevzduchotesné), čím otvorenejšie, tým lepšie, aby tá vlhkosť čo prenikne dnu aj mala kade odísť...
Lenže, ak je svetlo otvorené, dostáva sa do neho ľahlo voda. A to ako voda z náhodných čľapnutí (či už rybou alebo rukou), tak aj do neho steká vyzrážaná voda, ktorá sa zvykne v kryte zrážať po vypnutí svetla, kvôli poklesu teploty. Nakoľko to je nebezpečné pre zdravie, to závisí od napätia vo svetle (neviem aké tam je), pre elektroniku je však voda vždy nebezpečná. Ak aj priamo nespôsobí závadu, môže (výrazne) skrátiť životnosť...
Už nejaký ten mesiac meriam relatívnu vlhkosť vo svojom kryte: po vypnutí svetla stúpne ku 100 % a drží sa tak, kým sa svetlo na druhý deň nezapne. A to si nemyslím, že mám kryt vetraný slabo a mám aj krycie sklo. Avšak, voda sa mi v ňom nezráža, čo mi trochu nedáva zmysel alebo je vetraný naozaj dobre
Avšak, v plastovom kryte, čo som mal kedysi dávno v malom akvárku bola voda vyzrážaná pravidelne...
Izolácia proti vlhkosti je mýtus. Teda, nie žeby nebola možná, ale vyžaduje vzduchotesné riešenie. V opačnom prípade (nevzduchotesné), čím otvorenejšie, tým lepšie, aby tá vlhkosť čo prenikne dnu aj mala kade odísť...
Lenže, ak je svetlo otvorené, dostáva sa do neho ľahlo voda. A to ako voda z náhodných čľapnutí (či už rybou alebo rukou), tak aj do neho steká vyzrážaná voda, ktorá sa zvykne v kryte zrážať po vypnutí svetla, kvôli poklesu teploty. Nakoľko to je nebezpečné pre zdravie, to závisí od napätia vo svetle (neviem aké tam je), pre elektroniku je však voda vždy nebezpečná. Ak aj priamo nespôsobí závadu, môže (výrazne) skrátiť životnosť...
Už nejaký ten mesiac meriam relatívnu vlhkosť vo svojom kryte: po vypnutí svetla stúpne ku 100 % a drží sa tak, kým sa svetlo na druhý deň nezapne. A to si nemyslím, že mám kryt vetraný slabo a mám aj krycie sklo. Avšak, voda sa mi v ňom nezráža, čo mi trochu nedáva zmysel alebo je vetraný naozaj dobre
Avšak, v plastovom kryte, čo som mal kedysi dávno v malom akvárku bola voda vyzrážaná pravidelne...
Tak ze nema dostatecnou izolaci proti vlhkosti?
Na rostlinnaakvaria maji toto svetlo na strankach s temi drzaky do tech patic T8 a o sklech tam nepisi,tak tomu nerozumim.
Dekuji
Na rostlinnaakvaria maji toto svetlo na strankach s temi drzaky do tech patic T8 a o sklech tam nepisi,tak tomu nerozumim.
Dekuji
Pod kryt bych šel osobně radši do Chihiros LED S series. Netvrdím, že a series nejde dát pod kryt, ale asi by už bylo vhodné mít krycí sklo a udělané odvětrávání v krytu.
Dobry den,prosim mohu Chihiros Led A 601 soupnout pod kryt?
Na netu na to nabizi i takove drzaky do patic T8,tak se chci prosim ujistit,abych svetlo neznicila.
Dekuji.
Na netu na to nabizi i takove drzaky do patic T8,tak se chci prosim ujistit,abych svetlo neznicila.
Dekuji.
Trošku bližší specifikace: www.tunze.com/…
Tři Kessily A360X Tuna Sun na nádrži délky 3,6m se sloupcem vody 1,4m vypadají velmi dobře,nejsem schopen opticky rozlišit intenzitu osvětlení,výkon je pouze uváděn,jako vyšší než u halogenů s příkonem 250W,o jaký rozdíl v lumenech se jedná netuším.Světla se budou prvotně dolazovat v pondělí,dodávka obsahovala propojovací kabely staršího provedení,které nejsou kontabitilní s posledním modelem ovladače,tak se čeká na na výměnu,po obdržení zásilky.Nějak jsme nedomysleli ozařovanou plochu,nádrž je v horní části vyztužena třemi nerezovými T příčníky,tím je z vrchního pohledu rozdělena na čtyři obdélníky,u předchozích světel s plošným vyzařováním nebyl se stínem příčníků problém,ale v kuželu světel reflektorů jsou ostře ohraničené kuželovité stíny
,tak přikoupení jedné lampy navíc bude,asi nezbytné pro konečné řešení.
Tři Kessily A360X Tuna Sun na nádrži délky 3,6m se sloupcem vody 1,4m vypadají velmi dobře,nejsem schopen opticky rozlišit intenzitu osvětlení,výkon je pouze uváděn,jako vyšší než u halogenů s příkonem 250W,o jaký rozdíl v lumenech se jedná netuším.Světla se budou prvotně dolazovat v pondělí,dodávka obsahovala propojovací kabely staršího provedení,které nejsou kontabitilní s posledním modelem ovladače,tak se čeká na na výměnu,po obdržení zásilky.Nějak jsme nedomysleli ozařovanou plochu,nádrž je v horní části vyztužena třemi nerezovými T příčníky,tím je z vrchního pohledu rozdělena na čtyři obdélníky,u předchozích světel s plošným vyzařováním nebyl se stínem příčníků problém,ale v kuželu světel reflektorů jsou ostře ohraničené kuželovité stíny
,tak přikoupení jedné lampy navíc bude,asi nezbytné pro konečné řešení. Ja asi pockam na A160X - a uvidime 
Svetlo je to urcite zajimave... (ty lumeni tam ale nikde nejsou - nicmene predpokladam, ze jich nebude nedostatek)
Jeste v podobne cenove kategorii, kvalite a podobnem typu svetel (spise bodove nez plosne) muzes kouknout na www.aquariumcomputer.com/…
PS: Ani jedny jsem nevidel nazivo, takze vse je v teoreticke rovine
Svetlo je to urcite zajimave... (ty lumeni tam ale nikde nejsou - nicmene predpokladam, ze jich nebude nedostatek)Jeste v podobne cenove kategorii, kvalite a podobnem typu svetel (spise bodove nez plosne) muzes kouknout na www.aquariumcomputer.com/…
PS: Ani jedny jsem nevidel nazivo, takze vse je v teoreticke rovine
Kessil A360X Tuna Sun, LED osvětlení max.90W) + Kessil Spektrální ovladač X s LCD obrazovkou + Kessil - kabel pro další rozšíření . Sun je určen pro sladkovodní rostlinné nádrže.
Tuna blue nebo sun? Tuna blue by mělo být reef světlo
Taky pár informací: www.marine-aquatics.eu/…
Vyzkoušejte
O kterem modelu Kesilu presne mluvis? Koukal jsem nekam na web a technikalie ke svetlu byly znacne mlhave, u nekterych modelu jsem nenasel vubec vyzarovaci uhel nebo svitivost. Nebo treba nejaka par mapa by u teto cenove kategorii mohla byt. Bud jsem spatne hledal, nebo nevim...
Tiež som to skúsil a malo to i efekt.
Akurát ju treba čas od času vyleštiť.
Akurát ju treba čas od času vyleštiť.
Všechno je o něčem,Giesemann halogen má při 250W menší světelný výkon ,než 90W Kessil.Kessil má možnosti volby vyzařovacího úhlu,barevného spektra,stmívatelnost a časový spínač v programu jednoho ovladače.Nechci předbíhat,nějak nedorazili elektrikáři k odstranění halogenů,což mne dost mrzí,protože sázet kytky pod původními lampami ,může mít velmi odlišný efekt. Slibuji si od nových světel hodně,líbily se mi v německém dokumentu z veřejné expozice hodně velkých nádrží,jak to dopadne se uvidí,až po realizaci.
Hezký večer. Nezkoušel někdo ,,vylepit,, kryt na AQ odrazovou samolepící hliníkovou, páskou? Něco jako falešný odrazový reflektor?Starší reakce
Koukal jsem na to. 90W to už je darda. akvaland.sk/… www.marine-aquatics.eu/…
Koukám, že snad rozšířili vyzařovací úhel, tak už by to světlo nemuselo mít tolik bodový charakter. Jinak jsou to prověřená světla, neměl bych strach
youtu.be/…
youtu.be/…
Jsem moc zvědavý,jak to bude fungovat v praxi,dělal jsem objednávku několika světel pro kolegu.
youtu.be/…
Jsem moc zvědavý,jak to bude fungovat v praxi,dělal jsem objednávku několika světel pro kolegu.
Starší reakce
Všechny zdravím.
Uvažuju pořízení středně velkého akvária. Bohužel kvůli místu musím volit akvárko s maximální délkou 60cm. Nejvíce se mi líbí Eheim Vivaline 150 LED. Kryt je standardně osazen 2 rampami classicLed po cca 8 watech se svítivosti 800 lumenů/kus. Máme tohle světlo doma v synově padesátce a svítivost by měla sedět - odpovídá kvalitní 15w zářivce, pocitově možná i o fous víc. Barevně se mi světlo líbí a je 100% vodotěsné, takže v krytu vydrží (opakovaně testováno neúmyslným potopením do nádrže).
Pro tuhle nádrž ale výkon nevychází ani na 10 lumenů na litr, tak přemýšlím čím to doplnit - jestli originálem od Eheim z řady power plus (dají se i regulovat). Nebo tam strčit vhodně dlouhé světlo Chihiros S - ale to jsem nikdy neviděl, tak nevím, jak reálné svítí. Mám rád spíše neutrální podání - nejvíc se mi líbí plnospektrálni zářivky kolem 6500. Chtěl bych tam mít rozhodně více světel protože u jednoho se bojím, že nedosviti pořádně dopředu ani dozadu.
Co tam bude - spíše nenáročný plevel, protože kytky mi prostě moc nejdou - vepředu nějaký nízký echinodorus, možné tenellus nebo quadricostatus. Střed nějaké kryptokoryny. Na kořeny menší anubiasy, na dřevo bych zkusil křídlatkou widelow, dozadu větší echinodory - mám rád blehearky, k tomu limnophila, možná bych zkusil i červenou verzi hipuroides, případně nějakou červenější Ludwigii (sorry pokud názvy nejsou přesné). Líbí se mi Hygrophily, ale u nás nějak moc nerostou.
Nádrž by měla být bez CO2. Jo a pokud to je důležité, tak u nás z kohoutku teče pH 6.3, kh papírkovým testem neměřitelné, GH 7 - proto moc do CO2 jít nechci - taky kvůli údržbě.
Předem díky za jakoukoliv radu.
Uvažuju pořízení středně velkého akvária. Bohužel kvůli místu musím volit akvárko s maximální délkou 60cm. Nejvíce se mi líbí Eheim Vivaline 150 LED. Kryt je standardně osazen 2 rampami classicLed po cca 8 watech se svítivosti 800 lumenů/kus. Máme tohle světlo doma v synově padesátce a svítivost by měla sedět - odpovídá kvalitní 15w zářivce, pocitově možná i o fous víc. Barevně se mi světlo líbí a je 100% vodotěsné, takže v krytu vydrží (opakovaně testováno neúmyslným potopením do nádrže).
Pro tuhle nádrž ale výkon nevychází ani na 10 lumenů na litr, tak přemýšlím čím to doplnit - jestli originálem od Eheim z řady power plus (dají se i regulovat). Nebo tam strčit vhodně dlouhé světlo Chihiros S - ale to jsem nikdy neviděl, tak nevím, jak reálné svítí. Mám rád spíše neutrální podání - nejvíc se mi líbí plnospektrálni zářivky kolem 6500. Chtěl bych tam mít rozhodně více světel protože u jednoho se bojím, že nedosviti pořádně dopředu ani dozadu.
Co tam bude - spíše nenáročný plevel, protože kytky mi prostě moc nejdou - vepředu nějaký nízký echinodorus, možné tenellus nebo quadricostatus. Střed nějaké kryptokoryny. Na kořeny menší anubiasy, na dřevo bych zkusil křídlatkou widelow, dozadu větší echinodory - mám rád blehearky, k tomu limnophila, možná bych zkusil i červenou verzi hipuroides, případně nějakou červenější Ludwigii (sorry pokud názvy nejsou přesné). Líbí se mi Hygrophily, ale u nás nějak moc nerostou.
Nádrž by měla být bez CO2. Jo a pokud to je důležité, tak u nás z kohoutku teče pH 6.3, kh papírkovým testem neměřitelné, GH 7 - proto moc do CO2 jít nechci - taky kvůli údržbě.
Předem díky za jakoukoliv radu.
Jak píše afc1886, mám taktéž lfl jak bílou verzi na Kalimantan tak modrobílou na Rasboraland a nikde řasy podpořeny nejsou, je to do pohody
Já ti odpovím trochu jinak. Mám bílé lfl osvětlení a v dozoru i modrobílou verzi. Pořiď si tu verzi, která ti je příjemnější na pohled a více to neřeš. Nepodceňuj zaběh akvária, měj dostatek živých rostlin a neflákej údržbu a vše bude v cajku. 
Tak ted jsem z toho trochu jelen - je tedy pravda, nebo je je alespon pravdepodobné že modrá podporuje řasy ? tak raději pouze bílé osvětlení ?já mam hloubku jen 35, jasně že řasy asi budu řešit i tak, ale nerada bych je ještě podpořila jinak když jsem tak brouzdala po netu, tak se mi líbí vzhledově víc akvária s tím modro bílým světlem
jinak když jsem tak brouzdala po netu, tak se mi líbí vzhledově víc akvária s tím modro bílým světlem Ano. Zdá se mi, že v téhle diskuzi jde jen o malé nedorozumění v terminologii.
Když se budeme bavit o absorpci a transmisi světla v homogenním prostředí (co je asi rozumný jednoduchý model pro akvárium), tak:
Podíl změny intenzity na jednotku hloubky vůči intenzitě je konstantní. Tahle konstanta je pouze vlastností prostředí. Jestli tuhle veličinu nazýváš útlumem, pak je opravdu nezávislá na intenzitě.
To vede k tomu, že intenzita s hloubkou klesá exponenciálně a ten exponenciální faktor je právě tou konstantou úměry, kterou zmiňuji nahoře. Pak intenzita v dané hloubce, samozřejmě, závisí od intenzity na povrchu.
Píšu to pro to, že jsem se již setkal i s tím, že různí lidé nazývají útlumem různé veličiny. Samozřejmě, jen pro úplnost, konstanta absorpce závisí na vlnové délce kvůli tomu, že v tom samém prostředí budou při různých vlnových délkách běžet jiné fyzikální procesy, které budou jinak pohlcovat světlo.
Když se budeme bavit o absorpci a transmisi světla v homogenním prostředí (co je asi rozumný jednoduchý model pro akvárium), tak:
Podíl změny intenzity na jednotku hloubky vůči intenzitě je konstantní. Tahle konstanta je pouze vlastností prostředí. Jestli tuhle veličinu nazýváš útlumem, pak je opravdu nezávislá na intenzitě.
To vede k tomu, že intenzita s hloubkou klesá exponenciálně a ten exponenciální faktor je právě tou konstantou úměry, kterou zmiňuji nahoře. Pak intenzita v dané hloubce, samozřejmě, závisí od intenzity na povrchu.
Píšu to pro to, že jsem se již setkal i s tím, že různí lidé nazývají útlumem různé veličiny. Samozřejmě, jen pro úplnost, konstanta absorpce závisí na vlnové délce kvůli tomu, že v tom samém prostředí budou při různých vlnových délkách běžet jiné fyzikální procesy, které budou jinak pohlcovat světlo.
Smetany napsal:
"Ale i tak je tento útlum v řádech metrů hloubky takže v 50cm akvária to moc poznat není."
Takze se bavi o utlumu. Relativnim cisle vyjadrenym v %. Jediny co jsem tvrdil ja je, ze utlum je nezavisly na intenzite a bude stejny pro svicku, jako pro silne slunecni svetlo (za predpokladu stejnyho spektra). Je na intenzite nezavisly takze intenzita nehraje roli.
"Ale i tak je tento útlum v řádech metrů hloubky takže v 50cm akvária to moc poznat není."
Takze se bavi o utlumu. Relativnim cisle vyjadrenym v %. Jediny co jsem tvrdil ja je, ze utlum je nezavisly na intenzite a bude stejny pro svicku, jako pro silne slunecni svetlo (za predpokladu stejnyho spektra). Je na intenzite nezavisly takze intenzita nehraje roli.
Ale ide o intenzitu. Alebo mi chcete povedať, že svetlo sviečky prenikne do rovnakej hľbky ako slnečné svetlo?
Útlm je jednoducho o tom, o koľko klesne intenzita žiarenia v určitej hľbke a má logaritmický priebeh, takže áno, k nule sa dostane až v nekonečne, bez ohľadu na počiatočnú intenzitu. Ibaže, pre naše potreby nepočítame s reálnou nulou, ale s hodnotou, ktorá už je na potreby fotosyntézy nevyužiteľná, a túto hranicu dosiahne v konečnej vzdialenosti (hĺbke).
Povedzme, že počiatočná intenzita je 100, hraničná hodnota je 5 a útlm 20 %/m (nech sa ľahko počíta). Takže v 1 m bude 80, v 2 m 64, atď a pod 5 klesne cca v 14 m. Ak je však počiatočná intenzita 10, tak pod 5 klesne už v cca 4 m. Určite budete súhlasiť, že 4 je menej ako 14, a to preto, lebo 10 je menej ako 100. Inými slovami, 5m hĺbka je o slnečnej intenzite, pri akva intenzitách, ktoré dosahujú možno tak 10 % slnečnej (a aj to asi len výnimočne) sú zaujímavé už hĺbky oveľa, oveľa menšie a som presvedčený, že aj tých 50 cm už má citeľný rozdiel medzi intenzitou modrej a červenej (ale počítať sa mi to nechce), ktorý môže byť ešte znásobený rozdielom počiatočným, preto tá hranica 6-7000 K.
Pekný popis vzťahu modrého svetla a riasy je tu sk.wikibooks.org/… , v krátkosti, autor popisuje zdroj informácie a dôkazy tejto spojitosti spochybňuje. Kto chce, môže to skúsiť overiť... Hoci, podľa mňa, môže existovať nepriamy vzťah, nevyvážená modrá a červená oslabuje rastliny, čo prospieva riasam.
Útlm je jednoducho o tom, o koľko klesne intenzita žiarenia v určitej hľbke a má logaritmický priebeh, takže áno, k nule sa dostane až v nekonečne, bez ohľadu na počiatočnú intenzitu. Ibaže, pre naše potreby nepočítame s reálnou nulou, ale s hodnotou, ktorá už je na potreby fotosyntézy nevyužiteľná, a túto hranicu dosiahne v konečnej vzdialenosti (hĺbke).
Povedzme, že počiatočná intenzita je 100, hraničná hodnota je 5 a útlm 20 %/m (nech sa ľahko počíta). Takže v 1 m bude 80, v 2 m 64, atď a pod 5 klesne cca v 14 m. Ak je však počiatočná intenzita 10, tak pod 5 klesne už v cca 4 m. Určite budete súhlasiť, že 4 je menej ako 14, a to preto, lebo 10 je menej ako 100. Inými slovami, 5m hĺbka je o slnečnej intenzite, pri akva intenzitách, ktoré dosahujú možno tak 10 % slnečnej (a aj to asi len výnimočne) sú zaujímavé už hĺbky oveľa, oveľa menšie a som presvedčený, že aj tých 50 cm už má citeľný rozdiel medzi intenzitou modrej a červenej (ale počítať sa mi to nechce), ktorý môže byť ešte znásobený rozdielom počiatočným, preto tá hranica 6-7000 K.
Pekný popis vzťahu modrého svetla a riasy je tu sk.wikibooks.org/… , v krátkosti, autor popisuje zdroj informácie a dôkazy tejto spojitosti spochybňuje. Kto chce, môže to skúsiť overiť... Hoci, podľa mňa, môže existovať nepriamy vzťah, nevyvážená modrá a červená oslabuje rastliny, čo prospieva riasam.
Tady nejde tak uplne o intenzitu. Utlum je nezavislej na tom jak moc svitis. Ale souhlasim ze kdyz muzes svitit hodne tak jsou ti utlumy fuk. Potrebny svetlo k rostlinam dostanes. Vetsina z nas je ale limitovana. Nekdo svetlo neuchladi pod krytem, nekdo nechce platit horentni sumy za elektriku nebo mit v pokoji jak na operacnim sale.
Smetany napsal: Ale i tak je tento útlum v řádech metrů hloubky takže v 50cm akvária to moc poznat není.
Jasne, ako inak, my všetci svietime nad akváriom svetlom s intenzitou porovnateľnou so slnečnou
Jasne, ako inak, my všetci svietime nad akváriom svetlom s intenzitou porovnateľnou so slnečnou
Doporucuju podivat se na link co jsem postnul. Cervena ma v 50cm utlum cca 20%.
Barvy ve vodě mizí jako na semaforu červená nejdříve pak oranžová, žlutá, zelená, a nakonec modrá a fialová. Ale i tak je tento útlum v řádech metrů hloubky takže v 50cm akvária to moc poznat není.
hele asi mas pravdu, vychzel jsem z toho ze cim kratsi vlnova delka, tim vetsi utlum. Ale vrtalo me hlavou ze kdyz jsou zabery z potapeni tak jsou do modra. Videl jsem nekde grafy utlumu podle vlnovy delky aleuz jsem je nedokazal najit.
Edit: uz jsem to nasel:
rybicky.net/clanky/1297-intenzita-akvarijniho-osvetleni
Edit: uz jsem to nasel:
rybicky.net/clanky/1297-intenzita-akvarijniho-osvetleni
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 108113x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.